Exkurzní průvodce. Nepasečné hospodářství ve smíšených porostech Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně

Transkript

1 Nepasečné hspdářství ve smíšených prstech Šklníh lesníh pdniku Masarykův les Křtiny Mendelvy univerzity v Brně Exkurzní průvdce u příležitsti výrčí 20 let Pr Silva Bhemica Brn 2015?

2 Obsah ŠLP Křtiny přírdní pdmínky a lesnické hspdaření...3 Histrie nepasečnéh hspdaření na ŠLP Křtiny...5 Klepačv - vyhdncení 40 let převdu na výběrný les...7 Zast. 1. Klepačv dílce 113A, 114C, 114D...12 Zast. 2. Eklgie přirzené bnvy smíšenéh lesa HZ pasečný vs. výběrný...15 Zast. 3. NPR Habrůvecká bučina přírdní a prdukční ptenciál...16 Zast. 4. Oběd u NPR (pmník Prf. Haši) Zast. 5. Prvzní kncepce převdu na les trvale tvřivý...19 Zast. 6. Pmník Prf. Knšela 1 2 3, LDF Autrský klektiv: Ing. Jiří Truhlář, CSc. (ŠLP Křtiny) Ing. Lumír Dbrvlný, Ph.D. (LDF v Brně) Ing. Michal Kneifl, Ph.D. (LDF v Brně) Ing. Pavel Mauer (ŠLP Křtiny) Ing. Ondřej Budík (ŠLP Křtiny) Zpracván u příležitsti výrčí 20 let půsbení hnutí Pr Silva Bhemica v ČR. Nepršl jazykvu úpravu V Brně dne Obrázky na bálce: Krpeľ, Š., Saniga, M. (1993); Saniga, M., Bruchánik, R. (2009) 2

3 Šklní lesní pdnik Masarykův les Křtiny Mendelvy univerzity v Brně Pavel Mauer V rce 2014 si Mendelva univerzita v Brně (MENDELU) připmněla 95. výrčí svéh zalžení a v rce 2013 již 90 let d zřízení jedné ze svých rganizačních sučástí Šklníh lesníh pdniku Masarykův les Křtiny (ŠLP). Půvdní Šklní lesní statek Adamv Vyské škly zemědělské v Brně byl zřízen Stal se tak p převzetí knfiskvanéh lichtenštejnskéh majetku státem, který jej pstupil tehdejší Vyské škle zemědělské v Brně dnešní MENDELU jak šklní a pkusný bjekt. Čestný název Masarykův les byl pdniku udělen výnsem Ministerstva zemědělství , a t se suhlasem prvníh prezidenta ČSR T. G. Masaryka. ŠLP naplňuje tři základní pslání: pskytuje v rámci pedaggické a vědecké činnsti praktické zázemí psluchačům MENDELU, zvláště studijních prgramů Lesnické a dřevařské fakulty (LDF), vytváří pdmínky vyskšklským učitelům k řešení pedaggických, výzkumných a věřvacích úklů, zabezpečuje řádné bhspdařvání univerzitníh lesníh majetku, a t s prestiží patřit mezi veducí subjekty resrtu, služí širké veřejnsti, přičemž využívá své nadstandardní úrvně lesní estetiky a bhatství, které pskytují užitečné funkce lesa. Univerzitní lesní pzemky mají rzlhu ha, vytvářejí suvislý kmplex bezprstředně navazující na severní kraj jihmravské metrple Brna, sahající až k městu Blansku. Lesy se nacházejí v nadmřské výšce m a náleží převážně d PLO 30 Drahanská vrchvina. Průměrná rční teplta dsahuje hdnty 7,5 C, limitující je průměrný rční úhrn srážek, dsahující puze 610 mm. Ppsané lesní vegetační stupně jsu 1. dubvý (4 %), 2. bukdubvý (27 %), 3. dubbukvý (53 %) a 4. bukvý (16 %). Převládají živná stanviště (63 %), zbytek jsu stanviště kyselá (10 %) a expnvaná (27 %). V převážně smíšených prstech, vyznačujících se značnu pestrstí přírdních pdmínek, připadá 38 % na dřeviny jehličnaté a 62 % na dřeviny listnaté. Hlavními jehličnatými dřevinami jsu smrk (18,8 % prstní plchy), brvice (8,3 %) a mdřín (8,1 %), listnatými buk (34,0 %), dub (14,7 %) a habr (7,9 %). Průměrná zásba dříví dsahuje 266 m3.ha-1 b. k., celkvý běžný přírůst 7,4 m3.ha-1 b. k. Zdejší terén je velmi členitý, s výraznými hlubkými údlími a žleby, zvláště řeky Svitavy a Křtinskéh ptka. Gelgické pdlží je tvřen grandiritem, kulmskými drbami a vápencem, třetina pdniku se nachází v CHKO Mravský kras (2.944,87 ha). T přispívá k naplňvání estetické a výchvné funkce lesů. Studiu i relaxaci jsu k dispzici tři arbreta (Křtiny, Řícmanice a Habrůvka) s cennými sbírkami dřevin. Přírdní krásy jsu záměrně dplňvány. Jsu udržvány výhledy d klí, upravvány lesní paluky s výsadbami cizkrajných dřevin, pdchycvány prameny pr budvání studánek, na vybraných místech jsu umístěny pmníky a pamětní desky zdejší rarity Lesnickéh Slavína. Vše služí nejen univerzitním ptřebám, ale také širké veřejnsti, návštěvníkům pěším i cyklistům. V minulsti byly uchvány bez zásahu celé prsty s přirzenu skladbu dřevin, z nich pstupně vznikla síť dnešních 22 MZCHÚ (3 nárdní přírdní rezervace celkvá výměra 348,89 ha, 14 přírdních rezervací 498,22 ha, 1 nárdní přírdní památka 2,58 ha a 4 přírdní památky 11,14 ha) celkvé rzlze 860,83 ha na PUPFL 3

4 Tradice pěstění lesů ŠLP spčívá především v užití jemnějších způsbů bhspdařvání lesních prstů, s minimálními hlsečnými prvky a s využitím přirzené bnvy. Lze se zde setkat i s pkusem převd na les výběrný, v Česku jedinělým. Řešena je dluhdbě řada výzkumných úklů a naplňvána je širká pedaggická i vědecká splupráce v rámci mezinárdních prgramů. Pr tent účel jsu využívány lesnické (např. výzkumné plchy prbírkvé v prstech bukvých, smrkvých, jedlvých a smíšených, prvenienční plchy mdřínu padavéh, smrku ztepiléh, jedle bělkré a brvice pkrucené, tři genvé základny pr buk, dub a jedli, semenné sady mdřínu padavéh, brvice lesní, tplu sika a jilmu hrskéh) a dřevařské (např. pila Olmučany) demnstrační bjekty. K dbrné práci i studiu je mžné využít dsud získané a publikvané údaje a výsledky. Péče je věnvána mdernizaci stávajících a budvání nvých výukvých zařízení a demnstračních bjektů (např. šklkařské středisk, výzkumná stanice Křtiny či dřevařské centrum v Brně Útěchvě). V rámci hspdářské činnsti prvádí ŠLP na třech plesích (Vranv u Brna, Habrůvka, Bílvice nad Svitavu) veškeré pěstební a těžební práce, chranu lesa a další činnsti. Na pile v Olmučanech, vybavené 2 pásvými pilami a 1 rámvu, 3 sušárnami řeziva, pařící kmru a srtimentační linku, se zpracvává vlastní vytěžené dříví, včetně následnéh prdeje řeziva a realizace palivvéh prgramu. K dispzici pr pdnik i pr cizí zákazníky je v Adamvě středisk služeb, dispnující pravárenskými dílnami, dpravu dříví i mechanizací pr zemní a stavební práce. Středisk sazenic, arbret a zeleně prdukuje vhdný sadební materiál pr zalesňvání a zeleňvání, včetně tzv. prvedení na klíč. Výzkumná stanice ve Křtinách vyvíjí a vyrábí lesní techniku navijáky, rýhvé sázecí strje, šklkařské strje, zraňvače půdy a především něklik mdelů lesních lanvek LARIX. Ve zreknstruvaném zámku Křtiny, přebudvaném na mderní vzdělávací centrum, je mžné i s ubytváním bjednat kmpletní zajištění dbrných, kulturních i splečenských akcí. Myslivecké hspdaření v hnitbách MENDELU, spravvaných ŠLP, prbíhá ve vlastní režii výkn práva myslivsti není prnajímán, ale prvzván držitelem hnitby. Práv myslivsti je vyknáván zaměstnanci MENDELU (ŠLP, fakulty), studenty Mysliveckéh kružku LDF a držiteli pvlenek k lvu. Celkem 4 hnitby výměře ha (ŠLP Křtiny, Hády, Bažantnice Rajhrad, Obra Sklnice) služí k praktické výuce myslivsti psluchačů MENDELU, včetně řešení dbrných prací. Hlavní zvěří na ŠLP je zvěř srnčí, černá a muflní, nrmvaná je i zvěř jelení a daňčí, dále zajíc a bažant. ŠLP vychází z tradice veducích prfesrů dbrných lesnických ústavů, kterými byli zejména Rudlf Haša, Jsef Knšel, Jsef Opletal, Ferdinand Müller, Antnín Dyk, Alis Tichý a Gustav Artner, pzději např. Alis Zlatník, Bhumil Dležal, Mirslav Vyskt či Jarslav Beneš. I v sučasnsti mají stěžejní pedaggvé LDF a dalších fakult MENDELU v ŠLP svji dbrnu dílnu pracviště pr věřvání svých dbrných názrů a nvých myšlenek, prstr pr realizaci praktické výuky psluchačů. ŠLP je držitelem eklgických certifikátů FSC d rku 1997, PEFC d rku 2003, v rce 2011 zde byl vyhlášen Lesnický park Masarykův les Křtiny, více než 1/3 lesních prstů se řadí d prgramu NATURA Nejen z těcht důvdů, ale především pr způsb bhspdařvání lesních prstů, esteticku úpravu lesů, mnhá účelvá demnstrační zařízení, mderní výrbu a databázi výsledků výzkumu je cílem dmácích i zahraničních exkurzí, praxí a stáží studentů, praktických lesníků i dalších návštěvníků. Jak důležitý bjekt pedaggické činnsti a vědeckéh bádání psluchačů a pedaggů MENDELU, také studentů a dbrníků z České republiky i zahraničí, Šklní lesní pdnik Masarykův les Křtiny Mendelvy univerzity v Brně naplňuje svje pslání, vyplývající z platnéh zákna vyských šklách č. 111/1998 Sb. 4

5 Tyt skutečnsti dkládají tabulkvé přehledy kvantifikace účelvé činnsti ŠLP Křtiny dle času, zúčastněných sb a pčtu akcí za rk 2014: Druh účelvé činnsti délka cvičení h 2014 pčet stud. sth Praxe celkem z th - výrbní prvzní předdipl statní Praktická cvič Druh účelvé činnsti pčet 2014 pčet sb Exkurze z th zahr Bakalář. práce 102 Diplmvé práce 62 Dktrské práce 39 Prpagační a prezent. akce 308 Výzk. prjekty 54 Stručná histrie nepasečných způsbů bhspdařvání lesních prstů na ŠLP Masarykův les Křtiny Jiří Truhlář Cílevědmé zaměření na uplatňvání nepasečných způsbů bhspdařvání lesních prstů na ŠLP Masarykův les Křtiny spadá d bdbí zalžení ŠLP v rce 1923, kdy pčíná hspdaření prfesrů zakladatelů lesnické fakulty v Brně (dnešní lesnické s dřevařské fakulty), zejména prfesrů Rudlfa Haši a Jsefa Knšela. Tit prfesři navazvali a dále rzvíjeli myšlenky Antnína Tichéh výběrném hspdářství, myšlenky Möllerva Dauerwaldu a bezprstředně pak myšlenky výběrném lese a kntrlních metdách H. Billeye, se kterým se sbně seznámili při exkurzi se studenty ve Švýcarsku v r Prf. Rudlf Haša v dbrném nazírání na pjetí lesa vycházel z Möllerva učení lese neustále plně tvřivém (Dauerwaldu). Opíraje se myšlenky Antnína Tichéh pvažval za nejvhdnější takvý hspdářský způsb, který se nachází mezi hspdářstvím skupinvým a ryzím hspdářstvím výběrným. Byl fascinván kntrlními metdami výběrnéh lesa. Snažil se prt zavést d hspdaření na Šklním lesním statku pstupně, jemu zatím v neurčitých rysech se rýsující kntrlní metdu, pr kteru se dhdlal připravit půdu v lesním hspdářském plánu z rku Byl stupencem pjetí kntrlních metd pdle Gurnaud-Billeye. V celém LHP se t prjevil rzsáhlu inventarizací zásb průměrkváním napln prstů ve věku 51 let a starších v členění strmvéh inventáře na prst hlavní (nad 15 cm výčetníh průměru) a na prst pdružný (pd 15 cm). Jeh pkus ztrsktal především na zásadní nemžnsti pužití prvků kntrlních metd z výběrnéh lesa v lese pasečném s převahu stejnvěkých prstů a s druhvu skladbu dřevin a v přírdních pdmínkách pr výběrný les mál vhdných. O uplatnění principů výběrnéh hspdářství přím nehvří. Sustředil se na vypracvání idevých těžebně bnvních map jak návrhu prstrvéh uspřádání mýtních těžeb. Mapy znázrňují tvar, rzlhu a prstrvé uspřádání bnvních prvků. Je v nich vyznačen hlavní směr bnvy a náznak pracvních plí. Z bnvních sečí se uplatňuje skupinvá seč Gayerva, Říhva, seč klínvá, pruhvé a krajvé seče clnné. Mapy prf. R. Haša sbně vyhtvil v letech 1936 až Jejich praktické uplatnění přerušila válka. Prf. Jsef Knšel, sučasník prf. Rudlfa Haši, zdůraznil v pěstvání lesů bilgické hledisk. Věnval pzrnst nauce lesním stanvišti a zavedl d našeh lesnictví pjem lesníh typu. Je příznačné, že pěstební zásahy vhdně bjasnil v přednášce péče půdu. Velku pzrnst věnval výchvě prstů a prpracval tzv. Knšelvu prbírku, která pstupně přechází d prstní bnvy. Významná je i tzv. Knšelva seč clnná, která je 5

6 zaměřena na přirzenu bnvu smíšených lesních prstů vhdně upravenu skupinvu sečí clnnu. Zaměřuje se na jakstní hspdářství přírůstné. Studuje Möllerův Dauerwald a zpřesňuje jeh pjetí zavedením pjmu lesa neustále plně tvřivéh. K hdncení výběrnéh lesa přistupval mnhem střízlivěji. Knstatuje, že výběrný les ve svém půvdním Billeyvě pjetí nelze v našich pěstebních pměrech uskutečnit a vytváří prt rámcvu představu ideálníh lesa plně tvřivéh. V ní prsty vytvářejí zřetelně alespň dvě patra, z nichž hrní má dřeviny nestínivé, prti větru dlné a hspdářsky hdntné, kdežt spdní patr zahrnuje v sbě všechny dřeviny mírně neb značně zastínitelné, kvalitně snad slabší, než jsu hrní dřeviny, zat kvantitativně dbré a stanvištně vynikající. K těžbě vybírá jedince v bu patrech a nejedná se hspdářství dvusečné. Prst se zásadně bnvuje cestu přirzenu. J. Knšel nedpručuje hspdářství výběrné jak nrmu, nýbrž jak výchdiště k hledání hspdářských tvarů lepších. Výsledkem půsbení prfesrů J. Knšela a R. Haši byl na šklním lesním statku zavedení tzv. pdrstníh způsbu hspdaření v dnešním pjetí. Prf. Bhuslav Planský, nástupce prf. J. Knšela, byl v pválečném bdbí vehementním zastáncem výběrných způsbů hspdaření. Svje názry prsazval již při vyhtvení lesníh hspdářskéh plánu pr bdbí Zde narazil na námitky prf. Dležala, který byl zdpvědným za vyhtvení hspdářskéh plánu a namítal, že výběrný způsb není vhdný pr Šklní lesní statek. Na prtest tmut názru prf. B. Planský v rce 1950 prvkativně pustil jednání základníh prtklu zpracvání lesníh hspdářskéh plánu. I přes výhrady k uplatnění výběrných způsbů tehdy dc. B. Dležal jak mladý pracvník Šklníh lesníh statku z úcty k prf. B. Planskému, tehdejšímu děkanu lesnické fakulty pněkud ustupil, a celý lesní hspdářský plán pr bdbí 1951 až 1960, zejména jeh všebecná část, je zpracván v duchu myšlenek výběrnéh hspdářství. Přímá snaha širší uplatnění výběrnéh způsbu hspdářství na Šklním lesním pdniku Křtiny byla z iniciativy prf. B. Planskéh ficiálně zaktvena v lesním hspdářském plánu pr bdbí , ve kterém byla vytvřena hspdářská skupina IA120 les vyskkmenný pasečný (pdrstní) převážně v převdu na les výběrný, která zaujímala 68 % rzlhy pdniku. Již samtné vymezení příslušné hspdářské skupiny byl určitým mylem. Vycházel se z th, že dba bmýtí 120 let v hspdářské skupině IA120 se více blíží výběrnému způsbu hspdaření než dba bmýtí 100 let v hspdářské skupině IA 100. Omyl spčíval v tm, že d hspdářské skupiny IA 120 byly zařazeny prsty listnaté a prsty s převahu listnáčů, které jsu pr výběrný způsb hspdaření méně vhdné a prblematické. A napak, d hspdářské skupiny IA 100 byly zařazeny prsty jehličnaté a prsty s převahu jehličnanů, tedy prsty s druhvu skladbu pr výběrný způsb hspdaření dalek příznivější, u kterých se však v LHP s převdy na les výběrný neuvažval. Výběrný způsb hspdaření byl aplikván dsti šablnvitě, bez hledu na prdukční pdmínky stanvišť a bez hledu na druhvu skladbu prstů. Přitm nebyly vypracvány samstatné směrnice vlastníh převdu na les výběrný. Nebyly ani plženy základy zavedení kntrlních metd ani jiných vhdných kritérií, na základě kterých by byl mžné hdntit úspěšnst hspdářských zásahů, sledujících převd na les výběrný Nejdůsledněji byly zásady výběrnéh hspdářství uplatněny na bývalých plesích Olmučany a Bílvice, na statních sedmi plesích velmi mezeně a vlně. Na výše plženém plesí Olmučany, s příznivějšími přírdními pdmínkami i druhvu skladbu prstů a veducím plesí F. Jandákem prmyšlenější aplikace výběrných principů hspdaření dle knkrétníh stavu prstů, se neprjevily důsledky tht způsbu hspdaření tak nepříznivě jak na plesí Bílvice, kde se pstupval šablnvitě v méně 6

7 příznivých přírdních pdmínkách a bez hledu na druhvu skladbu prstů a jejich strukturu. V důsledku takvé aplikace výběrných principů vznikly značně prřídlé prsty. Způsb hspdaření byl celkvě hdncen při sustavné vnější prvěrce plnění předpisů lesníh hspdářskéh plánu na ŠLP v rce Kmise knstatvala, že paušální aplikace výběrnéh způsbu hspdaření ve všech prstech ŠLP Křtiny má nedstatky a že užitá metda věkvých tříd při vypracvání lesníh hspdářskéh plánu i sučasný způsb vedení lesní hspdářské evidence nemhu s dstatečnu přesnstí zajistit pžadavky hspdářské převdů na les výběrný. Prt další pkračvání v převdech nedpručila. Na základě tht rzhdnutí byl na ŠLP z důvdů výukvých a demnstrační vytvřen samstatný hspdářský subr prstů v převdu na les výběrný v mezeném rzsahu. Prf. Bhumil Dležal, nástupce prf. R. Haši, se zabýval studiem pěstvání více etážvých prstů s delší dbu bnvní, druhvě, prstrvě i věkvě rzrůzněných. Zaměřil se především na hspdářsku úpravu těcht prstů, a t prt, že u nás běžně pužívané klasické metdy, vycházející z představy hlsečnéh lesa se stejnvěkými prsty, s jednduchu druhvu skladbu a s krátku dbu bnvní nevyhvvaly úpravě prstů se slžitější strukturu. Řešení hledal v pdrbném studiu výběrnéh lesa a s ním spjených kntrlních metd. Výsledkem je subrná studie publikvaná pd názvem Základní pjmy v učení kntrlních metdách. P pdrbném seznámení se s principy výběrnéh hspdářství a p jejich kritickém hdncení se nestal stupencem a prpagátrem výběrnéh lesa v našich přírdních pdmínkách, ale sustředil se na studium lesa malplšně pasečnéh (pdrstníh), který pvažval v přírdních pdmínkách střední Evrpy za les buducnsti. Setrval u jedndušší hspdářsk-úpravnické metdy věkvých tříd, kteru prpracvává pr užití v prstech smíšených, věkvě a prstrvě rzrůzněných a s delší dbu bnvní. K uplatnění kntrl hspdaření se zaměřuje na vymezení trvalých kntrlních jedntek - dílců a zavádí pjem prvzních prstních subrů dnešních hspdářských subrů. Jeh myšlenky byly na ŠLP plně rzvinuty v LHP pčínaje rkem Důslednéh uplatnění kntrl hspdaření nebyl ale dsažen. Hspdářská evidence není vedena p hspdářských subrech a v následných LHP je hdncena subrně pr celý lesní hspdářský celek. 40 let sledvání subru prstů v převdu na les výběrný kntrlní metdu na ŠLP Křtiny v bdbí 1973 až 2013 Jiří Truhlář 1. Vytváření hspdářskéh subru prstů v převdu na les výběrný Na Šklním lesním pdniku Masarykův les (ŠLP) byl v rce 1973 vytvřen samstatný hspdářský subr prstů v převdu na les výběrný, který byl zaktven v lesním hspdářském plánu (LHP). Hlavním důvdem jeh vzniku byla především snaha p vytvření výukvéh demnstračníh bjektu, na kterém by se studenti lesnické a dřevařské fakulty mhli kmplexně seznámit s prblematiku pěstvání i hspdářské úpravy výběrných lesů. Prt z důvdů psuzení efektivnsti pěstebních zásahů byly prsty vymezenéh subru hspdářsky upraveny kntrlní metdu. Stejnu kntrlní metdu byly prsty upraveny pr jedntlivá desetiletá bdbí, pčínající rky 1973, 1983, 1993, 2003 a Celkvá rzlha hspdářskéh subru je 144,84 ha rzlha části Klepačv 79,93 ha a části Pkjná hra 64,91 ha. Subr byl vytvřen s plným vědmím, že přírdní pdmínky dubbukvéh a bukvéh lesníh vegetačníh stupně, především pr nedstatek srážek, nejsu příznivé pr pěstvání 7

8 výběrných prstů. Rvněž druhvá skladba prstů, s nízkým zastupením jedle a se značným pdílem listnatých dřevin, není vhdná pr výběrné hspdářství. Cílem je však studium mžnstí přiblížení se lesu výběrnému i v přírdních pdmínkách pr něj mál příznivých. Při tvrbě samstatnéh hspdářskéh subru v převdu na les výběrný se záměrně vybíraly prsty v suvislých celcích, na kterých je mžné zkumat kmplexně prblematiku převdů, a t nejen z hlediska pěstění lesů, ale i z hlediska genetickéh, chranářskéh, těžby a sustřeďvání dřeva a v nepslední řadě i z hlediska eknmickéh. Tmut kmplexnímu pjetí nemhu vyhvvat jedntlivě vybrané izlvané prsty. Vlastní elabráty kntrlních metd jsu vypracvány v širším pjetí ve snaze vyhvět všem pžadavkům klasických kntrlních metd. Jsu prt bsáhlé a způsb jejich zpracvání je značně nákladný. Jsu však dbrým pdkladem k hledání vhdných, pracvně i eknmicky únsných kntrlních metd převdů na les výběrný. Sučasně je třeba uvést, že bjekt není výzkumnu plchu a je bhspdařván plprvzně v rámci účelvéh pslání ŠLP. 2. Výběr prstů Ke studiu byly vybrány dvě samstatné části, které umžňují prvnání prstů na dvu dlišných gelgických pdkladech (na vápenci a rudických vrstvách v části Pkjná hra a na grandiritu v části Klepačv) a v různých vývjvých stadiích prstů v dbě zalžení subru (převážně předmýtné a bnvně mál rzpracvané prsty v části Pkjná hra a převážně mýtné, většinu bnvně silně rzpracvané prsty v části Klepačv). 3. Zjišťvání stavu lesa Zjišťvání pčtu strmů, kruhvých výčetních základen a dřevních zásb p jedntlivých dřevinách se uskutečnil průměrkváním napln. Průměrkval se ve 4cm tlušťvých stupních se zakruhlváním na střed intervalu, a t d tlušťkvéh stupně 10 (dlní registrační hranice 8 cm). Taxační veličiny byly zpracvány nejen p tlušťkvých stupních, ale též p tlušťkvých třídách, které byly stanveny v rzpětí pdle návrhu prf. B. Dležala (1964). Pr hspdářsku úpravu kntrlní metdu byly zjištěné veličiny sumarizvány v rámci trvalé základní jedntky dílce, v sučtu pak dděleně pr část Pkjná hra a Klepačv a celkem. Krmě abslutních hdnt zjišťvaných veličin jsu pr přehlednst a snadnější prvnatelnst údaje přepčteny na 1 ha a na pdíly zastupení v %. Věk prstů nebyl v prstech v převdu na les výběrný zjišťván. Prt také v prstní mapě není znázrněn věk prstů, ale rzmístění tlušťkvých tříd. Ze zjištěných taxačních veličin jsu nejméně splehlivé údaje výši zásb a přírůstech. Je způsben nepřesnstí měření výšek při následných inventarizacích. Z th důvdu se dpručuje při výpčtu zásb přejít v buducnu d pužití hmtvých tabulek na jedntné hmtvé tarify, jejichž stanvení je hlavním úklem dalšíh šetření. Vdítkem pr stanvení výše těžby a k usměrnění intenzity zásahu p tlušťkvých stupních jsu křivky průměrvých četnstí. Vzrvá strmvá četnst byla vyjádřena jak funkce výčetní tlušťky pmcí přirzené expnenciální funkce pdle H. Meyera ve tvaru: Těžební ukazatele: a) Celkvý běžný přírůst (CBP) trvalé jedntky dílce. CBP byl vypčten pdle vzrce kde inventvaná zásba předchzí v m 3 inventvaná zásba sučasná v m 3 celkvá těžba v inventarizvané bdbí v m 3 8

9 drst d kmenviny za drst d kmenviny pvažvána zásba strmů v tlušťkvém stupni 10 interval mezi inventarizacemi pčet let b) CBP s vyrvnáním zásb pdle vzrce, kde zásba skutečná zásba nrmální (vzrvá) vyrvnávací dba v pčtu rků 4. Směrnice hspdaření Aplikace výběrných principů je rzdělena dle tlušťkvých tříd d tří vrstev hrní (tlušťkvé stupně 38 a výše), střední (tlušťkvé stupně 26, 30, 34) a dlní část prstu (d tlušťkvéh stupně 22). V hrní části prstů se v sučasné dbě uplatňuje bádenská seč clnná. Aplikují se zásady zdravtníh, tvarvéh a zralstníh výběru. I když těžiště zásahů spčívá ve zralstním výběru, přednstně se uplatňuje výběr zdravtně pškzených a tvarvě nevhdných jedinců. Při zralstním výběru se těží strmy, které dsáhly dimenze mýtníh typu (cca 40cm) a vykazují trvale chablý přírůst. Ve střední části prstu se uplatňuje kladný výběr analgický strukturním prbírkám v pasečném lese. Ve vertikálně členěných prstech se uplatňuje těžba meziúrvňvých strmů, tj. strmů, které mají nepříznivý vliv na strmy pd nimi a nad nimi rstucími. V mál výškvě diferencvaných částech je třeba hrizntální zápj pstupně přeměnit na vertikální uvlňváním vyhledaných kvalitních a nadějných strmů kladným výběrem. Při výběru jedinců určených k těžbě se výrazně uplatňuje princip Vrpanvvy prbírky. V dlní části prstu v jehličnatých smrkvých a jedlvých skupinách se s kladným výběrem uvlňují předrůstaví jedinci. Listnaté, převážně bukvé, skupiny třeba udržvat v těsnějším zápji pr zvýšení jejich kvality. Zásadně se v nich prvádí záprný výběr předrstlíků a brstlíků a intenzivními zásahy se pdprují vtrušené jehličnany. V případě nedstatečné přirzené bnvy i pr usměrnění druhvé skladby se větší světliny a vlná místa zalesňují smrkem a jedlí. 5. Výsledky hspdaření za bdbí (část Klepačv ) 5.1. Vývj tlušťkvých četnstí a sučasná dřevinná skladba Křivky průměrvých četnstí v části Klepačv ukazují velmi příznivý vývj stavu prstů. Ubývá přebytku silných strmů a příznivý je i nástup tlušťkvých tříd pdružnéh prstu a slabých strmů. Četnst strmů se až ukázkvě přibližuje vzrvé křivce. Graf druhvé skladby prstů ukazuje na narůstající pdíl listnatých dřevin ve slabších tlušťkvých stupních. Z důvdů zachvání příznivé druhvé skladby je třeba jejich pdíl pstupně snižvat výchvnými zásahy prřezávkami. 9

10 5.2. Přehled vývje zásb a těžebních ukazatelů Celkvě příznivý vývj stavu prstních zásb, který se pstupně přibližuje zásbě vzrvé, byl velmi narušen vlivem škd vichřicí Antnín v rce Zásba hlubk klesla pd stav zásby vzrvé. Její slžení v tlušťkvých třídách celkvě dpvídá becně uznávanému ptimálnímu pměru tlušťkvých tříd slabých, středně silných a silných strmů, který je 2 : 3 : 5. Příznivý plynulý vývj pčtu strmů, výčetní základny i zásby byl narušen v rce 1993 zvětšením rzlhy subru připjením dílce 113A, který byl mál převdem rzpracván a měl vysku dřevní zásbu. Údaje přírůstu jsu značně rzklísané a jsu dvislé d přesnsti zjišťvané výše zásby. Přesnst zjištění výše přírůstu a přírůstvéh prcenta je závažným prblémem kntrlních metd. Částečným řešením by byl zavedení hmtvých tarifů pr výpčet prstní zásby. Kntrlní bdbí Plcha Pčet Výčetní Zásba CBP Přírůst. CBP+(Z s - Průměrný rční strmů základna % Z n ):50 předpis těžby ha ks m 2.ha -1 m 3.ha -1 b.k. % m 3.ha -1 b.k. % zásby Průměrně vytěžen m 3.ha -1 b.k ,78 483,13 25,97 216,16 7,79 3,60 4,84 6,13 2,83 4,82 2, ,78 510,32 26,35 277,82 10,84 4,75 8,77 8,77 3,16 9,64 3, ,48 548,64 26,54 292,85 9,52 3,33 8,11 3,65 1,25 4,14 1, ,07 518,23 26,68 273,59 5,47 2,13 3,68 5,47 2,00 9,25 3, ,93 510,30 24,28 248,50 6,60 2,41 4,30 4,90 1,97 Vzrvě 690,36 32,51 363,38 rčně % zásby V decenniu byl celkem vytěžen m3 b. k. D pěstebních záměrů a vývje prstů v převdu na výběrný les pdstatně a velmi nepříznivě zasáhla v rce 2010 vichřice Antnín, která výrazně zvýšila pdíl nahdilých těžeb a v části Klepačv způsbila výrazné překrčení těžebníh předpisu. Subr dílců Prvedené těžby celkem z th nahdilé Průměrně rčně m 3.ha -1 b.k. % Pkjná hra 9,87 4,18 42,4 Klepačv 9,29 3,40 36,8 Subr celkem 9,53 3,75 39,4 10

11 6. Závěr Z vyhdncení pěti inventarizací hspdářskéh subru prstů v převdu na les výběrný v bdbí 1973 až 2013 na Šklním lesním pdniku Masarykův les Křtiny vyplývá, že i v přírdních pdmínkách nepříznivých pr výběrné hspdářství, zejména pr nedstatek srážek, nejsu prsty prdukčně ztrátvé. Prblematické je ale udržení vhdné druhvé skladby prstů. Nsná dřevina výběrnéh lesa jedle ustupuje a dravě se d prstů dstává méně vhdná dřevina buk. Přirzená bnva prstů je nedstatečná a musí být místy dplňvána umělu výsadbu. Z důvdů studijních, demnstračních a výukvých se dpručuje pkračvat v dsavadní sledvání a vyhdncvání hspdářskéh subru prstů v převdu na les výběrný kntrlní metdu. Pužité prameny LESPROJEKT BRNO, a. s.: Hspdářská úprava subru prstů v převdu na les výběrný kntrlními metdami. Přílha LHP LHC ŠLP Křtiny. Platnst

12 ZASTÁVKA 1 Klepačv Dílec Plcha 113 A 7,85 ha 114 C 10,56 ha 114 D 3,48 ha 116 D 7,72 ha 12

13 113A Dílec 113A byl d subru prstů v převdu zařazen ddatečně p uknčení srvnávacích šetření prbírkvých výzkumů. Zařazen byl pr vhdnu druhvu skladbu hrní etáže i nastupujících nárstů, především jedle, ve spdní etáži. Výrazněji se bnvuje i buk, jehž zastupení je nutné pstupně snižvat prřezávkami. Cílem pěstebních zásahů v hrní etáži je dsažení výškvé i prstrvé rzrůzněnsti aplikací výběrných principů. 114C 1 Dílec 114C byl v dbě zařazení d převdu značně prřídlý p dumření jedle v hrní etáži. Zvláště ve stření části byly mezery silně zabuřeněné travním pdrstem. Intenzivními pdsadbami smrkem a jedlí a intenzivním uplatňváním výběrných sečí v hrních etážích se pdařil prstní mezery pstupně zacelit. Křivky průměrvých četnstí se dnes blíží křivce vzrvé. Druhvá skladba hrní i dlní etáže je velmi příznivá. 13

14 114D Dílec 114D je d pčátku vzniku subru prstů v převdu na les výběrný příkladem úspěšnéh převdu. Zde také vznikla myšlenka vytvření samstatnéh subru převdů. Křivky průměrvých četnstí jsu velmi blízk křivce vzrvé. I druhvá skladba prstů je příznivá. V pdrstu místy buk rzpínavě ptlačuje příměs jehličnatých dřevin a je nutné jeh účast pstupně redukvat. 116D-1 Dílec 16D byl d pčátku převdů vzrem úspěšnsti převdů bdbně jak susední dílec 114D. Dílec byl však v pslední dbě pstižen vichřicí i dumíráním jedle. Vzniklé mezery vyžadují zalesnění pdsadbami smrku a jedle. V pdrstu je nutná redukce buku. 14

15 ZASTÁVKA 2 Eklgie přirzené bnvy smíšenéh lesa HZ pasečný vs. výběrný (část Pkjná hra ) Experiment na prvnání stavu přirzené bnvy a světelných pdmínek byl prveden u dspělých smíšených prstů s různým zastupením smrku a buku (viz. tab. níže) a dalších dřevin, kde splu na stejném stanvišti s výhdu susedí prsty v různém režimu hspdaření HZ násečný (pr D11,C11 -sustava náseků a krajvých sečí) vs. HZ jedntlivě výběrný (144B,C - uplatňvání 40 let). Hustta zmlazení cílvých i pinýrských dřevin je celkvě vyšší u pasečnéh lesa s jednznačně vyšším pdílem jehličnaté slžky v bnvě. Světelné pměry (kl 35 % difúzní radiace) jsu zde příznivé pr vznik druhvě pestréh jedntlivě smíšenéh lesa. Světelné pměry (kl 12 %) ve výběrném HZ vyhvují přirzené bnvě zejm. buku a jedle, někde i smrku a duglasce. Jedle však trpí kusem a smrk se prsadí jen při časných a systematických eknmicky nákladných výchvných zásazích (pmístná redukce buku), jinak dminuje buk. Tent jev se dále umcňuje s přibývajícím zastupením buku v mateřských prstech. V čistě jehličnatých částech výběrnéh lesa je pak zmlazvání smrku, jedle i duglasky něc úspěšnější. Při uplatňvání jedntlivě výběrnéh HZ je růstvá dynamika bnvy pmalejší a chybějící drst může v buducnu způsbit prdukční nevyrvnanst. Pr prvzní uplatnění výběrných principů na větší plše se v daných přírdních pdmínkách jeví výhdnější kmbinvat jedntlivý výběr se skupinvým až malplšně pasečným způsbem. Ha pčty přirzené bnvy jedntlivých dřevin při různých způsbech hspdaření (br. vlev) a světelné pdmínky pd prstem (v % vůči vlné plše) při různých způsbech hspdaření (br. vprav) Zmlazení nepasečný smíšený pr. 144C mateř.prst: SM45/BK13 nepasečný smíšený pr. 144B mateř.prst: SM30/BK50 pasečný smíšený pr. 106D11 mateř.prst: SM68/BK10 pasečný smrkvý pr. 106C11 mateř.prst: SM78/BK5 SM BK MD DG JD BO DB HB JV JS TR Σ cílvé BR JR TP VR

16 ZASTÁVKA 3 NPR Habrůvecká bučina přírdní a prdukční ptenciál, pěstební labratř V plesí Habrůvka, vyhlášení , v bezzásahvém režimu d r (Prf. Zlatník) Ochrana přirzených lesních prstů květnatých bučin, typických pr vápence a rudické rhvce. Prsty jsu pnechány přirzenému vývji a netěží se. Odstraňují se jen nepůvdní jehličnaté dřeviny. Výměra: 88,59 ha. LHP , 4 Ppis struktury a bnvy becně: Bývalá hspdářská bučina nyní v bezzásahvém režimu ca 50 let. Stejnrdý výškvě a věkvě relativně hmgenní bukvý prst se stále zřetelnu půvdní etáží hspdářskéh lesa (výška kl 35 m), tlušťkvě diferencvaný. Odumírání dspělých strmů se děje převážně jedntlivě, někde i malplšně - zejm. v Z části rezervace. Druhá etáž pmístně vznikající z přirzené bnvy se vytváří nejčastěji ve skupinvém uspřádání v závislsti na stanvišti a veliksti a prstrvém rzmístění prstních mezer. V přirzené bnvě dminuje buk, přimíšené jsu javr a jasan; její vývj je však d značné míry vlivňván zvěří. Srvnání prdukčních údajů z trvalých výzkumných plch Ing. Truhláře ( ) v dspělých prstech s různým režimem hspdaření: d 1,3 management rk tl. přírůst pčet strmů zásba* přírůst cm cm/rk/strm N/ha m 3 /ha m 3 /ha/rk rezervace , ,27 0,5 ha ,0 232 (-12 %) ,5 výběrný les , ,27 0,5 ha ,3 236 (-50 %) ,0 hspdářský les , ,39 0,2 ha ,3 107 (-48 %) 557 8,0 *Jedná se srvnání předchzí a sučasné zásby jen aktuálníh strmvéh inventáře, tzn. v přírůstu nejsu zapčteny vytěžené strmy. 16

17 Inspirace pr přírdě blízké bhspdařvání listantých prstů v daných přírdních pdmínkách - výzkumná plcha Ústavu zakládání a pěstění lesů LDF (4 ha 200 x 200 m): Lze v rezervaci vytypvat vzrvu tlušťkvu strukturu pr hspdářský les trvale tvřivý? Tlušťkvá struktura byla v rezervaci analyzvána na různě velkých segmentech 1) 4 ha, 2) 4 x 1ha, 3) 16 x 0,25 ha. pzn.: Mdelvá křivka znázrňuje rzlžení tl. četnstí výběrnéh bukvéh lesa v Heinichu. Červené slupce jsu rk 1973, mdré jsu rk ) 4 ha: četnst / ha Gcum = 721,97 G = 722,16 V = 890,13 tl. stupně (cm) 2) 4 x 1ha: Gcum = 202 G = 202 V = 1004,15 Gcum = 177,2 G = 177,2 V = 839,8 Gcum = 177,22 G = 177,32 V = 879,58 Gcum = 165,55 G = 165,64 V = 836,99 3) 16 x 0,25 ha vylišeny 3 typy struktur: Typ 1: Hspdářský les Typ 2: Hspdářský les s Typ 3: Přiblížení se výběrné (převažuje) pčínajícím nástupem drstu struktuře s drstem Gcum = 49,04 G = 49,04 V = 887 Gcum = 36,78 G = 36,8 V = 771,2 Gcum = 30,98 G = 31,04 V = 641,12 Srvnání se strukturu bhspdařvaných lesů: (v bu případech chybí drst) Hspdářský les (pr. 142B12) Výběrný les (bukvá část 109C) Gcum = 23,69 G = 24,53 V = 552,04 Gcum = 29,86 G = 30,05 V = 557,6 17

18 Stav přirzené bnvy v rezervaci v závislsti na typech struktur? Plynulejší drůstání bnvy a nástup drstu se začíná prjevvat puze u Typu 3. Jinak bnva ve většině případů stagnuje ve výškvé třídě d 50 cm. Typ 1: Hspdářský les Typ 2: Hspdářský les Typ 3: Přiblížení se výběrné s pčínající 2. etáží struktuře četnst / ha výškvé třídy (cm) Velikst samstatně zfrmvaných skupin přirzené bnvy v rezervaci? 350 m 2 ( m 2 ) Velikst prstních mezer ( bnvních prvků ) z rtft pr celu rezervaci? plcha m 2 d nad 400 N % Závěry: Pmístně (i když zřejmě jen p určitý časvý úsek) se v rezervaci vytváří tlušťkvá struktura blízká výběrnému typu. Dmníváme se, že sledváním dalšíh vývje v delším časvém hrizntu budeme mci vytypvat vzr pr hspdářský les trvale tvřivý. Spntánní bnva samstatně drůstá prakticky jen ve skupinách s průměrnu velikstí kl 350 m 2. Nástup drstu, jak ukazatele zabezpečení prdukční kntinuity v lese trvale tvřivém je prblematický, vzhledem k vyské prstní zásbě a zřejmě i tlaku zvěře. Velikst prstních mezer, resp. bnvních prvků se v sučasnsti phybuje nejčastěji v rzmezí m 2. Tat plcha se bude v dalším vývji zřejmě dále zvětšvat. Jak vhdný hspdářský cíl pr listnatý les trvale tvřivý se jeví frma lesa s nepravidelnu mzaikvu (skupinvu) texturu, tzn. v pěstební praxi upřednstnění skupinvéh výběru s aktivní pdpru kmpaktních skupin zmlazení různých velikstech až d 0,1 ha. 18

19 ZASTÁVKA 5 (5-1, 5-2, 5-3) Prvzní kncepce převdu na les trvale tvřivý 3,

20 5-1. Představení kncepce Stanvištní a prstní pdmínky lesnickéh úseku Brky Plcha prstní půdy: 852,01ha Plcha zařízená SPI (bez chrannéh lesa a ZCHÚ): 733,80ha Zastupení cílvých hspdářských subrů HS ha % Druhvá a věkvá struktura Průměrná hektarvá zásba dle prstníh typu a růstvé fáze (zdrj: SPI) Průměrná hektarvá zásba (m 3 hr. b.k./ha) Růstvá fáze / Prstní typ jehličnatý listnatý smíšený Vyspívání 131 ( ) Dspívání 386 ( ) Dspělst 476 ( ) 125 ( ) 269 ( ) 366 ( ) 120 ( ) 385 ( ) 418 ( ) Průměrný celkvý běžný přírůst dle prstníh typu a růstvé fáze (zdrj: SPI) Průměrný CBP (m 3 hr. b.k./ha/rk) Růstvá fáze / Prstní typ jehličnatý listnatý smíšený Vyspívání 6.2 ( ) Dspívání 10.7 ( ) Dspělst 8.5 ( ) 5.7 (5-6.5) 9.4 ( ) 8.5 ( ) 6.2 ( ) 10.3 ( ) 8.8 (8-9.6) 20

21 Prvzní směrnice (realizace d ) Hspdářské a pěstební cíle: Stabilita lesa vůči klimatickým výkyvům mechanická, eklgická. Trvalst a vyrvnanst prdukce dřevní hmty při minimalizaci eknmických nákladů. Prdukce cenných srtimentů. Předpkládaná rvnvážná zásba kl 300 m 3 /ha, CBP kl 8 m 3 /ha/rk. Les nepasečný, jedntlivě až skupinvě smíšený, tlušťkvě, věkvě a prstrvě rzrůzněný s mzaikvu texturu. Růstvá fáze vyspívání dspívání dspělst a bnva vyjímky Prvzní směrnice becné zásady Prstní typ jehličnatý listnatý smíšený Převážně pnechání autredukci, ppř. jen pmístné dstranění srstlíků a usměrnění smíšení ve prspěch jehličnatých dřevin. Uvlňvání cenných dřevin. Vytváření hlučkvéh, resp. skupinvéh smíšení. Individuální péče definvaný pčet cílvých (nadějných) strmů (ca ks/ha), pmístně mžn pdpřit i náhradní strmy. Cílvými strmy jsu nejkvalitnější jedinci dané hlavní dřeviny či vtrušené cenné dřeviny zejm. MD, DB, KL, TR. Vlný výběr - kmbinace skupinvéh a jedntlivéh výběru a skupinvých sečí (d 0,1 ha) těžební kritéria: zdravtní stav a vitalita, kvalita, mýtní zralst, tl. struktura, eklgie bnvy. Obnva prbíhá převážně spntánně a nepravidelně p plše, přičemž se upřednstňuje hlučkvité či skupinvé uspřádání. Umělá bnva se využívá jen v nejnutnějších případech, zejm. při závažném selhání přirzené bnvy cílvé dřeviny, při zavádění chybějících dřevin neb p kalamitních událstech. Kultury a mladé prsty z dřívějšíh pasečnéh hspdaření (zachvat dsavadní režim); výrazně rzpracvané zbytky dspělých prstů (dmýtit); kalamitní hliny (kmbinvaná bnva s využitím sukcesních prcesů). Metdy HÚL LÚ Brky je i v tmt decéniu ( ) zařízen metdu věkvých tříd. Tat metda je v dané pčáteční fázi převdu dstačující. Krmě th byl daný úsek v letech 2002, 2007 a 2012 (bez vazby na knkrétní pěstební kncepci) inventarizván metdu statistické prvzní inventarizace (SPI) pr prvnání bu metd. Inventarizační síť má 281 plch, které v rce 2002 zalžila firma IFER. V letech 2008 a 2012 pakvané inventarizace prvedl Ing. Zahradníček pdle metdiky IFER. 21

22 Silné stránky metdy SPI: Dvluje relativně přesné zjištění zásb a přírůstů (přesnst je mžné dpředu určit). Sučástí inventarizace je i zjištění bjemu prvedené těžby a také evidence přirzené mrtality (neptřebuje externí zdrj dat z LHE). Díky zaměření plhy strmů je mžné infrmace bjemu, přírůstu a těžbě vztáhnut na knkrétní strmy. Pr velké výměry lesa je metda úsprná, c d nárků na pracvní čas. Slabé stránky metdy SPI: Metda dpsud drahá (mnplní pstavení ddavatele techniky, slabá knkurence firem). Metda není splehlivá pr ppis tlušťkvé struktury. Nárčné zpracvání dat (nutná znalst statistických metd). Metda nepskytuje přesné výsledky na nejnižší jedntky prstrvéh rzdělení lesa = > rzpr s legislativu. Není akceptvána SSL krmě lesů v nárdních parcích. Výchdiska pr buducí aplikaci (nejlépe v následujícím decéniu):. Upravit metdu tak, aby nebyla v klizi s legislativu => musí pskytvat výsledky na nejnižší jedntky prstrvéh rzdělení lesa. Cesta je mžná zařazením převdu na les trvale tvřivý d výběrnéh hspdářskéh způsbu; úprava prstrvéh rzdělení lesa na relativně velké kntrlní jedntky. - zrušení úrvně prstních skupin a etáží v systému jedntek prstrvéh rzdělení - vytvření buducích pevných kntrlních jedntek = prstů (minimální výměra 30ha, ideálně cca 50ha) - aplikace metdy SPI na nvé kntrlní jedntky v husttě minimálně 1 plcha na 2 ha prstní půdy - výpčet etátu aplikací klasické kntrlní metdy (E = CBP+(Vs-Vn)/a) v buducím LHP, vč. dvzení těžebních ukazatelů Mžné úpravy půvdní metdiky IFER. - design sustředných kruhů - prměnlivý radius plch - inventarizace s dílčím prměřváním plch v jedntlivých inventurách Výhledvě je také mžn pčítat se snížením ceny za inventarizaci (např. v Rakusku jsu ceny pdbnéh typu inventarizace prti ČR 60% levnější!). 22

23 Prstní ukázka: Pr. 160B2: Kmplex (160A,B,C) mladých listnatých prstů z přirzené bnvy p velkplšné clnné seči (pasečný HZ) minulst. 5-1 Pr. 160B13: Pzůstatek dspěléh přestárléh pr danu lkalitu typickéh smíšenéh buk-mdřínvéh prstu výzva pr převd neb utpie? 23

24 5-2. Převd dspívajících smíšených prstů Cíle: Optimalizace tlušťkvéh (a hdntvéh) přírůstu (u buku ptimálně až 1 cm/rk) přírůstu na nejkvalitnějších strmech (cílvých jedincích). Snížení mýtní zralsti u buku jak způsb mezení výskytu nepravéh jádra. Iniciace přirzené bnvy a vytváření mzaikvé textury. Pstupy: Výběr a trvalá péče definvaný pčet nadějných (ca ks/ha) a pzději cílvých (ca ks/ha) strmů systematickým dstraňváním knkurentů (pčet 1-3) v úrvni. Vzniklé meziprstry pnechat bez zásahu, ppř. pmístně uvlnit kvalitní jedince jak buducí náhradníky (strmy C2). P dsažení pžadvané dimenze (ca 45 až 60 cm) pstupná těžba cílvých strmů v delším časvém hrizntu jedntlivým až skupinvým výběrem a zárveň vyhledávání a pdpra nvých cílvých strmů (z půvdních C2). Na místě půvdních cílvých strmů pdpra hlučkvé až skupinvé bnvy, ze které se selektují nvé C2 strmy. Trvalá výzkumná plcha (r. 1973) Ing. Truhláře v bukvé části prstů v převdu na výběrný les (Pkjná hra dílec 109C) : Ze vztahu výčetní tlušťky v r a průměrnéh tlušťkvéh rčníh přírůstu ( ) lze dvdit růstvu schpnst jedntlivých buků. Strmy s d 1,3 mezi 20 až 25 cm vykazují nadprůměrný přírůst. V těcht dimenzích by tedy měly být vyhledávány i cílvé strmy. Přírůst cm/rk Přírůst y = 0.041e 0.094x R 2 = d1.3 [cm] 24

25 Trvalá výzkumná plcha Březina bukvý prst (věk 45 let), d r se uplatňuje metda cílvých strmů. Byla prvedena analýza tl. růstu cílvých strmů vývrtvu metdu. Z grafu níže je zřetelná rychlá růstvá reakce buku na uvlnění (3. rk p zásahu), jehž tl. přírůst kulminval v r mezi 0,9 až 1 cm/strm/rk. Rzdíl v tlušťkvém přírůstu mezi jedinci uvlňvanými a bez uvlnění nyní činí kl 0,5 cm a dále se prhlubuje. Pžadvané cílvé tlušťky 45 až 55 cm, za předpkladu knstantníh přírůstu kl 0,9 cm/rk, tak bude dsažen za 30 až 40 let, tzn. ve věku 75 až 85 let. (Mladý K = cílvé strmy bez uvlnění, Mladý_sú = silné uvlnění krun cílvých strmů v úrvni) Přírůst [cm] Mladý_K Zásah Mladý_sú Rk Prstní ukázka: Pr. 159A8: Převážně bukvá nastávající kmenvina ve věku 74 let. Těžba metdu cílvých strmů prběhla v r intenzitu 105 m 3 /ha (26 %). Byl vybrán a uvlněn ca 120 nadějných strmů / ha dstraněním 2-3 knkurentů v úrvni. Návratná dba ca 7-10 let. Intenzita dalšíh zásahu bude nižší dle vypčtenéh CBP, uvlňvány již budu puze cílvé strmy (ca ks/ha). Výchvná těžba dle LHP: intenzita 46 m 3 /ha (11 %)

26 5-3. Převd dspělých smíšených prstů Cíle: Zajištění stability. Iniciace přirzené bnvy pestré druhvé skladby s účastí světlmilných dřevin. Pdpra dynamiky lesa aktivním vytvářením skupin s mzaikvu texturu. Pstupy: Vlný výběr - kmbinace jedntlivéh a skupinvéh výběru a nepravidelných skupinvých sečí (d 0,1 ha) dle knkrétních stanvištních a prstních pdmínek. Zrychlení dynamiky bnvy pdpru (uvlňváním) ucelených skupin zmlazení, které se vyvíjí relativně samstatně bez intenzivních výchvných zásahů. Ve skupinkách lze pmístně dstraňvat negativní slžku či usměrňvat druhvu skladbu. Hlavní aktuální prblém: využívaním přirzené bnvy bez pěstebníh usměrnění může djít k pstupné samvlné změně druhvé skladby výrazně ve prspěch buku úkl: hledání pěstebních patření k zajištění zmlazení statních, zejm. jehličnatých dřevin (MD, DG, SM). Otázku eklgie zmlazvání jedntlivých dřevin v závislsti na veliksti prstních mezer (ktlíků), prstním typu, plcení a způsbu přípravy půdy řeší kmplexně prjekt IGA. V pr. 156A10 byl v zimě 2013/2014 prveden těžební zásah subr skupinvých sečí různých velikstí (malé kl 0,04 ha, velké kl 0,1 ha) v různých prstních typech (smrkvý, bukvý, smíšený) a s různými patřeními ( = plcení, m = mech. příprava půdy). Zachycený je stav bnvy a světelné pměry před zásahem (pdzim 2013) a p zásahu (pdzim 2014). První předběžné (nepublikvané) výsledky: malý bukvý před zásahem malý bukvý zásah velký bukvý před zásahem velký bukvý zásah velký bukvý_+m před zásahem velký bukvý_+m zásah velký smíšený před zásahem velký smíšený zásah velký smíšený_+m před zásahem velký smíšený_+m zásah malý smíšený před zásahem malý smíšený zásah ktlík jehličnaté bez vylišení SM JD DG BO MD DB BK HB JV KL JS TR cílvé_suma BR OS VR JR suma

27 Rychlá dynamika bnvy v prstních mezerách úplná změna dřevinné skladby (vč. fytcenózy) již 1. rk p zásahu. Velikst a mikrklima ktlíku v iniciální fázi přirzené bnvy pravděpdbně nejsu rzhdujícími faktry pr mnžství uchycených semenáčků a druhvu skladbu. Významným faktrem pr ujímání mdřínu se však v bukvém prstním typu ukázala mechanická příprava půdy. Ptřeba delší dby sledvání vývje bnvy. Parametry ktlíku pravděpdbně vlivní přežívání bnvy, zejm. světlmilných dřevin a naknec i cílvu dřevinnu skladbu. Při analýze starších prstních mezer na ŠLP byly definvány limity bnvy smrku a mdřínu. Ačkliv se semenáčky těcht dřevin mhu bjevvat i ve velmi nepříznivých světelných pdmínkách (i pd 5 % FAR), jejich další přežívání a zdárné drůstání je zajištěn u smrku při hdntách kl 18 % FAR, resp. u mdřínu kl 30 % FAR, tzn. bnvní prvky nad 0,04 ha, resp. nad 0,1 ha. Skupinvé výběry a seče se tak pět ukazují jak vhdné pěstební patření pr dsažení pestré skladby dřevin přirzenu bnvu a zrychlení dynamiky lesa. Prstní ukázky: Pr. 156A10: Těžba prběhla sustavu skupinvých sečí v zimě 2014 (viz. předchzí experiment) intenzitu 60 m 3 /ha (11 %). V zimě 2015 je v tmt prstu nestandardně naplánván ještě další zásah individuálním výběrem (ca 40 m 3 /ha). Zásah je třeba plánvat s hledem na stav prstu pmístně v zašetřených částech s nakumulvanu zásbu a s vyským pdílem nekvalitních jedinců či velmi silných buků bude intenzita zásahu silnější (viz. tab. níže). V LHP předepsaná bnvní těžba clnnými sečemi je stanvena na 107 m 3 /ha (20 %). Intenzita dalšíh zásahu v příštím decéniu by již měla respektvat hdntu vypčtenéh CBP. Těžební data plánvanéh individuálníh výběru ze zkusných plch: A10 Zásba m 3 /ha Těžba (skupiny+výběr) m 3 /ha intenzita % VP1 smíšená část VP2 bukvá část

28 Pr. 169A12: Těžba vlným výběrem prběhla v zimě 2015 intenzitu 83 m 3 /ha (19 %). Zásahem byly uvlněny ucelené skupiny buku (0,04 0,1 ha). V části s vyšším zastupením mdřínu v hrní etáži byl prveden prclnění pr iniciaci přirzené bnvy mdřínu. P celé plše dále prběhl zdravtní, zušlechťvací a zralstní jedntlivý výběr. V LHP předepsaná bnvní těžba clnnu sečí je stanvena na 325 m 3 /ha (73 %), prst tak byl prakticky určen ke smýcení. Intenzita dalšíh zásahu v příštím decéniu by již měla respektvat hdntu vypčtenéh CBP. 28