Working Paper Solidarita mezi generacemi v systémech veřejného zdravotnictví v Evropě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Working Paper Solidarita mezi generacemi v systémech veřejného zdravotnictví v Evropě"

Transkript

1 econsor Der Open-Access-Publikaionsserver der ZBW Leibniz-Informaionszenrum Wirschaf The Open Access Publicaion Server of he ZBW Leibniz Informaion Cenre for Economics Pavloková, Kaeřina Working Paper Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě IES Working Paper, o. 25/2010 Provided in Cooperaion wih: Insiue of Economic Sudies (IES), Charles Universiy Suggesed Ciaion: Pavloková, Kaeřina (2010) : Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě, IES Working Paper, o. 25/2010 This Version is available a: hp://hdl.handle.ne/10419/83371 uzungsbedingungen: Die ZBW räum Ihnen als uzerin/uzer das unengelliche, räumlich unbeschränke und zeilich auf die Dauer des Schuzrechs beschränke einfache Rech ein, das ausgewähle Werk im Rahmen der uner hp://www.econsor.eu/dspace/uzungsbedingungen nachzulesenden vollsändigen uzungsbedingungen zu vervielfäligen, mi denen die uzerin/der uzer sich durch die erse uzung einversanden erklär. Terms of use: The ZBW grans you, he user, he non-eclusive righ o use he seleced work free of charge, erriorially unresriced and wihin he ime limi of he erm of he propery righs according o he erms specified a hp://www.econsor.eu/dspace/uzungsbedingungen By he firs use of he seleced work he user agrees and declares o comply wih hese erms of use. zbw Leibniz-Informaionszenrum Wirschaf Leibniz Informaion Cenre for Economics

2 Insiue of Economic Sudie Faculy of Social Sciences Charles Universiy in Prague Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě Kaeřina Pavloková IES Working Paper: 25/2010

3 Insiue of Economic Sudie Faculy of Social Science Charles Universiy in Prague [UK FSV IES] Oplealova 26 CZ- 00, Prague hp://ies.fsv.cuni.cz Insiu ekonomických sudií Fakula sociálních věd Univerzia Karlova v Praze Oplealova Praha 1 hp://ies.fsv.cuni.cz Disclaimer: The IES Working Papers is an online paper series for works by he faculy and sudens of he Insiue of Economic Sudie Faculy of Social Science Charles Universiy in Prague, Czech Republic. The papers are peer reviewed, bu hey are no edied or formaed by he ediors. The views epressed in documens served by his sie do no reflec he views of he IES or any oher Charles Universiy Deparmen. They are he sole propery of he respecive auhors. Addiional info a: Copyrigh oice: Alhough all documens published by he IES are provided wihou charge, hey are licensed for personal, academic or educaional use. All righs are reserved by he auhors. Ciaions: All references o documens served by his sie mus be appropriaely cied. Bibliographic informaion: Pavloková, K. (2010). Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě IES Working Paper 25/2010. IES FSV. Charles Universiy. This paper can be downloaded a: hp://ies.fsv.cuni.cz

4 Solidaria mezi generacemi v sysémech veřejného zdravonicví v Evropě Kaeřina Pavloková* *IES, Charles Universiy Prague February 2010 Absrac: Sárnuí obyvaelsva se salo v poslední době jedním z důležiých éma v mnoha rozvinuých zemích. Důchodové sysémy a sysémy financování zdravonicví založené na solidariě jsou výrazně cilivé na demografické změny související s klesající porodnosí a rosoucí sřední délkou živoa. Cílem ohoo článku je ukáza a vyčísli možnou budoucí nerovnováhu v sysémech financování veřejného zdravonicví a prezenova jej i z pohledu jednolivých generací. Abychom lépe vyjádřili problém sárnuí obyvaelsva v sysémech financování veřejného zdravonicví, obohacujeme ak sandardní přísup k dlouhodobým projekcím o prvky generačního účenicví. Výběr reprezenaivních sysémů financování zdravonicví, a o České republiky, Dánska, Esonska, Francie, Iálie, izozemí, Švýcarska a Velké Briánie, umožňuje srovnání sysémů financování z hlediska mezigenerační solidariy. Výsledek modelu ukazuje na neudržielnos současných sysémů financování. Má-li bý popávka po zdravoních službách uspokojena, budou sysémy založené na veřejném zdravoním pojišění nebo na daních z příjmu klás rosoucí nároky na pracující populaci a zvyšova ak pnuí a požadavky na další redisribuci podmíněnou rosoucí daňovou záěží, aby nedošlo k omezování zdravoních služeb. Míru ohrožení sarší populace omezením poskyované zdravoní péče v jednolivých leech a zemích vyjadřujeme indeem soběsačnosi, kerý ukazuje na někerá rizika vybraných sysémů. Keywords: Financování zdravonicví, udržielno generační účy, sárnuí obyvaelsva. JEL: E62, H51, I18

5 Acknowledgemens Auor děkuje Davidu Prušvicovi za významnou pomoc při vorbě modelu a článku a Granové agenuře České Republiky, s jejíž podporou byl v rámci granu číslo 402/08/050 vyvořen. oe: Předchozí verze článku získala zvlášní cenu v souěži o cenu Franiška Vencovského a vyjde v anglickém jazyce v časopise ACTA VŠFS pod názvem Inergeneraional solidariy of public healh care sysems in Europe.

6 Srana 1 ÚVOD Sárnuí obyvaelsva se salo významným émaem v mnoha rozvinuých ekonomikách. Evropské sysémy financování zdravonicví a sysémy důchodové založené na solidariě jsou výrazně cilivé na demografické změny plynoucí z klesající porodnosi a rosoucí naděje dožií. Přesože nové přísupy k modelování dlouhodobého vývoje výdajů zdravonicví, keré zahrnují vliv zlepšujícího se zdravoního savu nebo významnos hypoézy nákladů spojených se smrí, předpokládají nižší nárůs výdajů než modely dřívější, sysémy zdravonicví budou podsaně ovlivněny sárnuím obyvaelsva. Zavedení prvků generačního účenicví do klasického přísupu dlouhodobé projekce výdajů na zdravonicví umožňuje lépe nahlédnou na problemaiku financování zdravonicví a jeho dlouhodobý vývoj, a o z pohledu jednolivých generací. Vzhledem k rosoucí míře závislosi a varu výdajového profilu budou sysémy financované příspěvky na sociální zabezpečení nebo daněmi z příjmů zaíženy rosoucím břemenem uvaleným na pracující populaci, bude-li snaha popávku po zdravoní péči uspokoji. V realiě nelze ve zdravonicví v dlouhém období předpokláda nerovnováhu mezi příjmy a výdaji, proože se nejedná primárně o mandaorní výdaje. Jinými slovy nedojde-li k růsu příjmů sysémů zdravonicví, čás popávky po zdravoní péči nemusí bý uspokojena. Abychom předsavili rozdíly v míře mezigenerační solidariy v oblasi financování zdravonicví u odlišných ypů evropských sysémů a poukázali na hrozby, kerým budou sysémy čeli, vybrali jsme osm reprezenaivních zemí, jejichž způsoby financování zahrnují veřejné zdravoní pojišění, sysémy národní zdravoní služby i financování na základě nominálního pojisného. Těmio zeměmi jsou Česká republika, Dánsko, Esonsko, Francie, Iálie, izozemí, Švýcarsko a Velká Briánie. První čás práce shrne meody a výsledky dlouhodobých projekcí v oblasi financování zdravonicví, keré nabízí zahraniční lieraura. Ve druhé čási se zaměříme na deailní popis použié meody dlouhodobé projekce včeně meody generačního účenicví a základních charakerisik použiých proměnných. ásleduje kapiola analyzující výsledky projekce. Finální čás pak shrne výsledky modelu a vyvodí závěry pro případné vůrce zdravoní poliiky. PROJEKCE FIAČÍ BILACE SYSTÉMŮ VEŘEJÉHO ZDRAVOTICTVÍ Sárnuí obyvaelsva, kerým označujeme proces prodlužování očekávané délky živoa doprovázený poklesem feriliy, se v posledních leech salo jedním z důležiých éma nejen v oblasi důchodové poliiky, ale i v oblasi zdravonicví. Důvodem je var věkově specifického výdajového profilu 1 ve zdravonicví, kerý od sředního věku éměř eponenciálně rose. Jednoduchá úvaha vede k závěru, že vzhledem k omu, že pořeba zdravoních služeb (a edy výdajů) rose s věkem, sárnuí obyvaelsva povede k růsu celkových výdajů zdravonických sysémů. Modelováním dopadu sárnuí obyvaelsva na výdaje sysémů veřejného zdravonicví se zabývá hned několik renomovaných insiucí. V první řadě jmenujme model Evropské komise (European Commission, 2009), kerý je součásí zprávy hodnoící dopady sárnuí obyvaelsva v různých oblasech veřejných financí včeně oblasi důchodů či vzdělávání ve sáech Evropské 1 Věkově specifickým výdajovým profilem označujeme průměrné roční výdaje na zdravonicví v závislosi na věku jedince

7 Srana 2 unie. Základní meodou projekce výdajů zdravonicví je aplikace věkově specifických výdajových profilů vyjádřených v procenech HDP per capia na dlouhodobou demografickou projekci. Evropská komise nabízí v oblasi zdravonicví hned několik scénářů. Scénáře modelují alernaivní předpoklady ohledně vývoje zdravoního savu populace, ohledně důchodové elasiciy výdajů na zdravonicví, echnologického pokroku či mezd zdravonického personálu. Pro zdravoní sav populace modeluje scénáře, kdy dodaečné roky živoa získané prodlužováním očekávané délky živoa budou sráveny v dobrém zdraví vlivem zlepšení živoního sylu a živoního prosředí (scénář komprese morbidiy), dále opačný scénář, ve kerém dojde k prodloužení živoa pouze o dobu srávenou ve španém zdraví (scénář epanze morbidiy) a sřední scénář, ve kerém zůsane podíl živoa srávený v dobrém a španém zdraví zachován (zv. dynamické ekvilibrium). Mezi modelované hypoézy paří i hypoéza nákladů spojených se smrí, podle keré dojde k posunu výdajů do vyšších věkových skupin, a ím k menšímu nárůsu celkových výdajů, proo, že výše výdajů závisí spíše než na věku na blízkosi smri (náklady jsou koncenrované v posledních dvou leech živoa). Podobnou meodiku využívá i model OECD (2006). Také modeluje scénáře vývoje zdravoního savu populace, scénář nákladů spojených se smrí a vliv echnologického pokroku na výdaje zdravonicví. Oproi modelu Evropské komise uvažuje scénáře laku na náklady a naopak scénáře úsporných poliik v oblasi zdravonicví. Scénáře ovšem předpokládají, že v případě rychlého růsu výdajů budou dříve či později aplikovány úsporné poliiky. Aplikaci výše popsané meody na sáy východní Evropy a země bývalého sověského bloku přinesla v roce 2007 Svěová banka (World Bank, 2007). Mezi jinými byla analyzována i daa z České republiky. Všechny ři zmíněné insiuce docházejí k závěru, že sárnuí obyvaelsva povede k nezanedbaelnému růsu výdajů na zdravonicví, má-li bý uspokojena popávka po zdravoní péči. Teno růs může bý zpomalen v případě, že dojde k zlepšení zdravoního savu obyvaelsva či ukáže-li se jako planá hypoéza nákladů spojených se smrí. Kvaliní daová základna v sysému Medicare v USA umožnila vznik mikrosimulačních modelů vývoje výdajů zdravonicví. Mezi nimi jmenujme zv. Fuure Elderly model (Goldman e al., 2004), kerý projekuje v první řadě změny zdravoního savu a nemocnosi populace, jež ovlivní výdajovou sránku sysému zdravonicví. Model simuluje dopady změn v prevalenci kardiovaskulárních chorob, novovarů a dalších závažných onemocnění a jejich vliv na zdravoní sav populace a v důsledku výdajů zdravonicví. Sejně ak DeVol e al. (2007) využívá k projekci výdajů zdravonicví epidemiologických proměnných. Změny výdajů a ekonomické zráy v důsledku zráy produkiviy kvanifikuje pro různé scénáře vývoje sedmi nejčasějších chronických onemocnění (rakovina, cukrovka, srdeční choroby a další). METODIKA V první řadě je řeba zdůrazni, že veškeré výpočy v modelu jsou založeny na demografických a ekonomických projekcích, keré více či méně deerminují výsledky modelu. Odhady budoucího vývoje proměnných, jakými jsou paricipace na rhu práce, míra nezaměsnanosi, růs produkiviy práce, sřední délka živoa a celková míra porodnosi, hrají významnou roli pro správnou kalibraci modelu a určení výsledků. Je řeba mí sále na mysli, že výsledky dlouhodobých projekcí obecně nepředpovídají budoucno ale pouze poukazují na možný vývoj plynoucí z rendu a vzájemného působení proměnných v určiém, v hisorii pozorovaném, časovém období.

8 Srana 3 Dlouhodobé projekce bývají navíc založeny na zv. no-policy-change předpokladu, podle kerého se v budoucnosi nepředpokládají změny a korekce např. daňového základu, míry zdanění, ransferů nebo jakýchkoli jiných proměnných podléhajících poliickému rozhodnuí. Jako základní echniku pro dlouhodobou projekci ekonomických proměnných i projekci výdajů sysémů veřejného zdravonicví využívá model meody dlouhodobé projekce Pracovní skupiny pro sárnuí obyvaelsva Evropské komise (2008b). Model je ovšem pozměněn a rozšířen o analýzu příjmové sránky sysémů veřejného zdravonicví a o prvky generačního účenicví. Meoda generačního účenicví původně vyvinuá Auerbachem e al. (1991) předsavuje velmi užiečný násroj k analýze finanční udržielnosi veřejných rozpočů díky možnosi hodnocení a porovnání břemen dnešních i budoucích generací plynoucích ze současných poliických rozhodnuí. Hlavním přínosem modelu ak není projekce ekonomických proměnných nebo sránky výdajové, ale nový pohled na problemaiku z hlediska mezigenerační solidariy a komparace příjmů a výdajů podle jednolivých generací. Ovšem nechybí ani klasický pohled. Oproi klasické dlouhodobé projekci, ve keré jsou výsledky prezenovány jako časová řada, jsou výpočy v modelu provedeny zvlášť pro kohory dle věku a pohlaví a časová řada agregáních výsledků je v modelu vořena zpěně. Hlavní myšlenkou sojící za koncepem generačního účenicví je skuečno že každý jedinec je v průběhu svého živoa zároveň plácem daní a na druhé sraně příjemcem ransferů. V souladu s hypoézou živoního cyklu 2 závisí výše daní a ransferů, plynoucí z akivi sekoru vlády, na věku a pohlaví. apříklad osobní důchodová daň je, zjednodušeně, placena pouze pokud jedinec pracuje. Výše zaplacené daně navíc záleží na výši mzdy. O děech a sarších lidech, keří již neparicipují na rhu práce, lze proo předpokláda, že uo daň neplaí. ebo z hlediska ransferů můžeme vzhledem k vyšší naději dožií žen předpokláda, že sarobní důchody jsou ženám vypláceny po delší období, ovšem průměrná výše sarobního důchodu bude u mužů vyšší díky kladnému mzdovému diferenciálu v období ekonomické akiviy. Podobně je omu ve zdravonicví, kde průměrné náklady na zdravoní péči s věkem, respekive od určiého věku, rosou. Sarší osoby, keré již neparicipují na rhu práce a jejichž náklady na zdravoní péči jsou vysoké, budou proo pravděpodobně čisými příjemci sysému veřejného zdravonicví, zaímco osoby pracující budou věšinu nákladů akového sysému financova. ásledující e popisuje projekční meodu použiou v éo sudii a ukazuje, jakým způsobem byly při projekci použiy aspeky generačního účenicví. Kapiola je členěna do šesi čásí dle jednolivých modulů projekční meody. První čás je věnována základnímu kameni dlouhodobých ekonomických projekcí demografické projekci. Druhá čás vysvěluje využií demografické projekce pro projekci vývoje na rhu práce. Třeí čás popisuje projekci produkiviy práce a HDP a čvrá čás ospravedlňuje předpoklad sálého podílu výrobních fakorů na vorbě HDP v dlouhodobém horizonu. V neposlední řadě podává páá a šesá čás sysemaicky posup predikce výdajů a příjmů vybraných sysémů veřejného zdravonicví. a závěr úvodu ke druhé kapiole je řeba zmíni, že model je dlouhodobou projekcí, na kerou by krákodobé změny způsobené současnou krizí neměly mí vliv. Ani v krákém časovém horizonu ak hodnoy proměnných nemusejí odpovída pozorovaným skuečnosem. Jak bylo ovšem zmíněno dříve, cílem dlouhodobé projekce není předpovědě budoucí hodnoy ekonomických veličin, ale poukáza na možný směr vývoje za předpokladu rendového vývoje proměnných, kerý byl v minulosi pozorován. 2 Původní myšlenka Ando a Modiglianiho (1963) viz Dybczak (2006), sr. 3.

9 Srana Demografie Model je posaven na demografické projekci Eurosau EuroPop 2008 s migračním konvergenčním scénářem. Tao demografická projekce předpokládá v dlouhém období dílčí eliminaci socioekonomických a kulurních rozdílů mezi členskými sáy Evropské unie, orskem a Švýcarskem. Daný předpoklad ak implikuje konvergenci demografických proměnných, směřovanou do roku V abulce č. 1 je možné nají předpokládané hodnoy základních demografických ukazaelů na konci horizonu projekčního scénáře éo sudie. Projekce byla sesavena ak, že nejdříve vhodnou inerpolací z výchozích hodno pro každou zemi konvergují demografické proměnné (porodno moralia, migrace) k cílovým hodnoám roku Hodnoy pro jednolivé země v konečném roce projekce (2060) jsou pak ímo procesem deerminovány. Populační pyramidy (nebo spíše sromy a rakve ) pro vybrané roky a ekonomiky, charakerizující souhrnně demografický posun, jsou obsahem přílohy č. 1. Tabulka 1: Předpoklady demografické projekce EuroPop 2008 migrační konvergenční scénář pro rok 2060 Celková míra Očekávaná délka živoa při narození Země porodnosi Muži Ženy Migrace Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Velká Briánie Švýcarsko Zdroj: Eurosa (2008c). Pozasavíme-li se na chvíli ješě u abulky č. 1, je vhodné poukáza na skuečno že celková míra porodnosi nedosahuje u žádné z ekonomik hodnoy zabezpečující přirozenou reprodukci obyvaelsva. Za u se označuje celková míra feriliy převyšující hodnou 2. Tabulka č. 2 nabízí jednoduchý popis demografické projekce ukazující vývoj ekonomické míry závislosi (j. podíl osob ve věku 0-14 a 65 a více le k populaci ve věku le). Indikáor zjednodušeně ukazuje podíl závislé populace na populaci pracující. Ekonomická (neboli celková) míra závislosi poukazuje na klesající podíl populace v produkivním věku na celkové populaci. V porovnání se současnými hodnoami mezi 40.8 % pro Českou republiku po 53.7 % pro Francii se míra ekonomické závislosi dle demografické projekce dramaicky změní. Vysoký nárůs v České republice (o 47.5 p.b. na 88.4 %), Esonsku (o 35.8 p.b. na 82.8 %) a Iálii (o 33 p.b. na 84.9 %) předjímá rosoucí problém sárnuí obyvaelsva, kerému budou zmíněné země vysaveny, a o v nepříliš vzdálené budoucnosi. Rovněž osaní ekonomiky budou muse čeli sejnému problému, přesože někeré v menší míře než osaní.

10 Srana 5 Tabulka 2: Ekonomická míra závislosi (v %, změna v p.b., ) Země Změna Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko Velká Briánie Poznámka: Míra ekonomické závislosi je vypočena jako podíl poču osob ve věku 0-14 a 65 a více le ku poču osob v produkivním věku, j le. V abulce jsou prezenovány průměrné hodnoy pro každý rok, neboť projekce Eurosau je vždy daována k 1.lednu. Zdroj: Eurosa (2008c). Výpoče auora. 2.2 Trh práce Demografická projekce z předchozí subkapioly je dále využia pro výpoče celkové pracovní síly ( EA ). Za ímo účelem bylo dále využio věkového profilu míry paricipace pro obě pohlaví (definované jako podíl ekonomicky akivních mužů/žen pro určiý věk v daném roce na celkovém poču mužů/žen shodného věku v omo roce): 2 75 EA pr POP, (1) s1 15 s kde EA značí celkovou pracovní sílu, pr, míru paricipace v roce specifickou pro věk ( ) a pohlaví ( s s ) a POP, analogicky poče obyvael v roce ve věku ( ) a pohlaví ( s ). Pracovní síla je dále členěna na zaměsnané a nezaměsnané. Pro zaměsnanos a nezaměsnanos bylo řeba učini několik předpokladů. V první řadě projekce neuvažuje změny v podílu zaměsnanců a podnikaelů, dále nerozlišuje mezi plnými a čásečnými pracovními úvazky, kdy všechna daa jsou přepočíána na ekvivalen plného úvazku, projekce nepředpokládá změny v poču odpracovaných hodin a podílu čásečných a plných úvazků. Jako aproimace srukurální míry nezaměsnanosi byl využi koncep AWRU (on- Acceleraing Wage Rae of Unemploymen, j. míry nezaměsnanosi nezrychlující růs mezd (Carone, 2005)) z daabáze Evropské komise (2008a). Míra nezaměsnanosi ve výchozím roce projekce konverguje ve sředně dlouhém období k hodnoám srukurální míry nezaměsnanosi rychlosí založenou na analýze hisorických rendů. Minulé a budoucí hodnoy AWRU jsou obsahem abulky č. 3 (pro Švýcarsko bylo pro nedosaek údajů využio AIRU). Tabulka 3: AWRU a AIRU v projekčním modelu (v %, ) Země Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko* Velká Briánie Poznámka: *) on-acceleraing Inflaion Rae of Unemploymen (AIRU) Zdroj: Pro roky Evropská komise (2008a). Pro roky Evropská komise (2008b). OECD (2008a) AIRU pro Švýcarsko. Ovšem aby byly celkové hodnoy AWRU a AIRU udrženy i v budoucnosi, bylo řeba vypočía míry nezaměsnanosi specifické pro věk a pohlaví pro každý rok projekce následujícím způsobem (viz meodika Evropské komise, 2008b, sr. 79):

11 Srana 6 un AWRU un EA EA un 2007 (2) s kde un, 2007 je finí míra nezaměsnanosi pro věk a pohlaví s s v roce 2007 a un, je požadovaná míra nezaměsnanosi pro daný věk a pohlaví v roce. Srukura nezaměsnanosi z výchozího roku je ak zachována po zbyek projekce. Zaměsnanos v závislosi na věku a pohlaví je následně jednoduše spočena jako násobek míry paricipace, rozdílu jedné a míry nezaměsnanosi a poču osob dané kaegorie dle věku a pohlaví: L 1 un POP pr. (3) Celková zaměsnanos ( L ) je poé prosým součem věkově specifických hodno v daném roce: 2 75 L s1 15 L. (4) 2.3 Produkivia práce a hrubý domácí produk Vynásobením celkového poču zaměsnaných osob ( L ) a produkiviy práce ( PP ), získáváme hrubý domácí produk ( GDP ) ve sálých cenách: GDP L PP. (5) Růs produkiviy práce byl zvolen v souladu s výsledky Evropské komise, sručný přehled podává abulka č. 4. Základním předpokladem ohledně růsu produkiviy práce je konvergence k hodnoě 1,7 % ve všech uvažovaných zemích do roku 2050 (viz Evropská komise, 2008b, sr. 94). Pro kráké a sředně dlouhé období je růs HDP rozložen za pomocí Cobb- Douglasovy produkční funkce s konsanními výnosy z rozsahu. Růs produkiviy práce je důsledkem celkového růsu produkiviy fakorů a prohlubování kapiálu. Tabulka 4: Projekce růsu produkiviy práce (v %, ) Země Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko Velká Briánie Zdroj: Evropská komise. Švýcarsko výpoče auora na základě sejných předpokladů. Jinými slovy růs hrubého domácího produku ( g ) je deerminován růsem celkové zaměsnanosi a růsem produkiviy práce. Model edy, v souladu se závěry Solowova modelu růsu, nepředpokládá změny v podílu kapiálu a práce.: L PP GDP 1 g GDP GDP 1. (6) L 1 PP 1 Vývoj produkiviy práce navíc určuje vývoj průměrné mzdy (ve sálých cenách výchozího roku), což deerminuje vývoj celkové odměny práce jako fakoru produkce. Teno předpoklad má

12 Srana 7 významný dopad na vývoj příjmové sránky sysémů veřejného zdravonicví, o kerých bude pojednáno v kapiole 2.6. ominální hrubý domácí produk ( GDP ) je následně vypočíán jako násobek HDP ve sálých cenách a defláoru HDP ( def ), kerý konverguje k inflačnímu cíli Evropské cenrální banky, a o ak, aby se míra inflace blížila 2 % ve sřednědobém horizonu (ECB, 2003): GDP GDP 1 def. (7) Poé, co byla popsána základní makroekonomická východiska, můžeme pokračova výkladem meod predikce příjmů a výdajů v sysémech veřejného zdravonicví. 2.4 Projekce výdajů Aby bylo možné srovna dopad alernaivních hypoéz ohledně budoucího vývoje zdravoního savu populace a vývoje jednoky nákladů, obsahuje projekce nejen základní scénář založený čisě na demografických proměnných a výdajovém profilu, ale i scénáře obohacené o další proměnné, kerými jsou zlepšení zdravoního savu populace a věší než jednoková elasicia výdajů na zdravonicví vzhledem k HDP. Scénáře jsou modelovány na základě sandardních meod používaných v modelech Evropské komise, OECD či Svěové banky. Prvním scénářem je zv. čisé sárnuí, keré je výsledkem základní projekční meody založené na demografickém vývoji a výdajovém profilu. Projekce výdajů sysému veřejného zdravonicví vychází z věkově specifických výdajových profilů mužů a žen pro akuní a dlouhodobou péči výchozího roku projekce, kerý je aplikován na demografickou projekci pro roky následující. Věkově specifický výdajový profil vyjádřený v procenech HDP per capia pro jednolivá pohlaví vyjadřuje průměrné výdaje na zdravonicví v pěileých věkových kaegoriích. Pro pořeby modelu byly kaegorie vyhlazeny na jednoleá věková rozpěí. Průměrné výdaje na zdravonicví jedince věku a pohlaví s výchozího roku (2007) jsou vynásobeny počem jedinců věku a pohlaví s v každém roce demografické projekce. Celkové výdaje zdravoního sysému v konkréním roce lze popsa následující rovnicí: s c, 2 C c2007 POP (8) s1 0 kde 2007 jsou výdaje per capia pro každé pohlaví a věk dané výchozím rokem projekce a s POP, předsavuje poče jedinců v dané kaegorii podle věku a pohlaví v roce dané demografickou projekcí. Výše popsaná meoda ovšem implikuje zv. hypoézu epanze morbidiy, kerou popsal Grunenberg již v roce Podle ní povede růs sřední délky živoa k nárůsu poču le prožiých ve španém zdraví, proože poče le v dobrém zdraví zůsane beze změny a dodaečné roky živoa budou prožiy ve znamení chronických nemocí a jiných zdravoních problémů. Grunenberg nazývá eno sav selháním úspěchu (Grunenberg, 1977). V reakci na uo hypoézu byly později v lierauře popsány opimisičější scénáře vývoje zdravoního savu populace. Podle Friesovy hypoézy komprese morbidiy (1980) dojde naopak k zachování poču le srávených ve španém zdraví a díky zlepšení živoního sylu a možnosem medicíny budou dodaečné roky živoa, výsledek růsu sřední délky živoa, sráveny v dobrém zdraví. Podíl živoa srávený ve španém zdraví se ak bude zmenšova. Ve sandardních meodách projekcí výdajů zdravonicví bývá ao hypoéza znázorněna posunem věkově specifického výdajového profilu vpravo vzhledem k věku. Sřední cesou mezi zmíněnými hypoézami je zv. dynamické ekvilibrium, podle kerého zůsane podíl živoa srávený ve španém zdraví konsanní. V neposlední řadě je nuno zmíni hypoézu nákladů spojených se smrí, kerá je

13 Srana 8 založena na empirickém pozorování koncenrace nákladů na zdravonicví v posledních leech živoa. Aplikace ohoo pozorování v dlouhodobých projekcích předpokládá posun vysokých zdravoních výdajů do vyššího věku spolu s růsem sřední délky živoa. (Pro analýzu dopadu hypoézy na projekci výdajů zdravonicví v ČR viz Pavloková, 2009). Abychom v modelu znázornili výše popsané hypoézy, předsavuje druhý scénář zv. scénář sálého zdraví, kerý v lierauře reprezenuje hypoézu dynamického ekvilibria, j. sřední cesu mezi kompresí a epanzí morbidiy, a jehož výsledky se blíží scénáři nákladů spojených se smrí. Věkově specifické výdajové profily jsou posunuy o změnu očekávané délky živoa: 2007 e c c (9) s kde e, je změna očekávané délky živoa pro pohlaví s a věk mezi rokem a výchozím rokem projekce (2007), j. e e e2007. Celkové výdaje na zdravonicví v roce lze následně popsa ekvivalenem rovnice 8: C 2 s1 0 c POP Výše očekávané změny sřední délky živoa je popsána v následující abulce, podle níž můžeme vybrané země rozděli do ří skupin. Skupina zemí s nadprůměrným očekávaným nárůsem sřední délky živoa obsahuje Českou republiku a Esonsko, průměrný nárůs očekává demografická projekce v Dánsku, Francii, Iálii, izozemí a ve Velké Briánii, lehce podprůměrný nárůs ve Švýcarsku. Hodnoy odpovídají předpokladu konvergence hodno demografických proměnných a výchozím nižším hodnoám u prvních dvou zmiňovaných zemí. Tabulka 5: Sřední délka živoa při narození (v leech, ) Rozdíl mezi 2060 a 2008 Země Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko Velká Briánie Zdroj: Eurosa (2008c). V projekci výdajů sysémů veřejného zdravonicví nelze opomenou další významný fakor, kerým je důchodová elasicia výdajů na zdravonicví. Třeí a čvrý scénář v modelu, nesoucí název čisé sárnuí s elasiciou a sálé zdraví s elasiciou, jsou obohacením scénáře prvního a druhého o elasiciu výdajů na zdravonicví na HDP lineárně konvergující od 1.1 % k 1.0 % v roce Hodnoy odpovídají scénáři důchodové elasiciy modelu Evropské komise (2008b). Průměrné výdaje na věkovou kaegorii v procenech HDP per capia pro každé pohlaví v roce jsou vypočíány jako násobek průměrných výdajů na uo věkovou kaegorii a pohlaví v předchozím roce vynásobeným součem jedné a růsu HDP per capia násobeného elasiciou: GDP / POP c c (11) GDP 1 / POP 1 (10)

14 Srana 9 kde značí důchodovou elasiciu konvergující lineárně od 1.1 % k 1.0 % v roce Celkové výdaje na zdravonicví C jsou popsány rovnicí 10. Diskuze ohledně vyšší než jednokové elasiciy výdajů na zdravonicví na HDP, čili diskuze o om, zda je zdravonicví luusním sakem nebo ne, vedla prozaím k rozporuplným výsledkům. Rozdíly vycházejí zejména z odlišných meodických přísupů založených na různé specifikaci ekonomerických modelů. Přeso lze v hisorii i napříč zeměmi jednoznačně pozorova kladný vzah mezi výší HDP a podílem zdravonicví na HDP. azveme-li eno vzah důchodovou elasiciou, nebo označíme-li jej za důsledek echnologického pokroku, kerý vede ke sále rosoucím avšak finančně náročným možnosem medicíny, není pro výsledky modelu rozhodující. Vzhledem k vysoké diskuabilnosi meod modelování vlivu echnologického pokroku na výdaje na zdravonicví jsme zvolili výše popsanou meodu, kde fakor důchodové elasiciy může zároveň slouži jako aproimace echnologického pokroku. 2.5 Projekce příjmů K financování dlouhodobé a akuní zdravoní péče využívají evropské sáy veřejných i soukromých zdrojů. Model uvažuje pouze čás veřejnou. Sysémy financování zdravoní péče z veřejných zdrojů v Evropě lze obecně členi na dva ypy, a o sysémy založené na sociálním či zdravoním pojišění a sysémy národní zdravoní služby. Sysémy sociálního a zdravoního pojišění (Česká republika, Esonsko, Francie, izozemí, Švýcarsko), ve kerých prosředky spravují zdravoní pojišťovny či fondy, používají k financování výdajů primárně příspěvky na sociální zabezpečení, jejichž výše je odvozena od příjmu osoby. Čás prosředků je ovšem čerpána i z všeobecného zdanění, keré slouží ke kryí nákladů vybraných skupin obyvaelsva bez pracovních příjmů (děi, sarobní a invalidní důchodci) či k invesicím v zařízeních zdravoní péče vlasněných veřejným sekorem. Ve Švýcarsku a čásečně rovněž v izozemí nahradilo příspěvky na sociální zabezpečení paušální nominální pojisné. Sysémy národní zdravoní služby aional Healh Service (v Dánsku, Iálii, Velké Briánii), ve kerých je plácem zdravoní péče přímo sá či regiony, jsou financovány hlavně z celkového zdanění, ale v někerých zemích jsou uvalovány i speciální daně určené pouze pro zdravoní péči. Z hlediska modelu se sysémy odlišují použiým daňovým miem. Obecně nám k modelování příjmů poslouží rozklad celkové daňové kvóy 3 dekomponova do ří hlavních složek: T GDP W L K T / GDP, kerou je možné L K C GDP GDP GDP (12) kde T zasupuje celkový objem daňových příjmů v roce, GDP hrubý domácí produk v běžných cenách, L je průměrná efekivní daňová sazba osobní důchodové daně včeně příspěvků na sociální zabezpečení, W průměrná nominální mzda, L celková zaměsnano K celková hodnoa kapiálu, K průměrná efekivní daňová sazba z kapiálu, C celková spořeba a C průměrná efekivní daňová sazba ze spořeby. Model vyžaduje, aby byly relevanní ypy daní asociovány s pohlavím a věkem. Za příjmy veřejného sekoru spojené s prací a s možnosí desagregace dle pohlaví a věku jsme určili kaegorie 0 Daně z příjmů, zisků a kapiálových výnosů jedince a 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení 4. U nepřímých daní 5111 Daně z přidané hodnoy a 5121 akcízy předpokládáme, že jsou neseny plně jednolivci, což nám umožní rekonsruova jejich věkový 3 Daňovou kvóou zde aproimujeme celkové příjmy veřejného sekoru vyjádřené v relaci k HDP. 4 Viz OECD Revenue Saisics (2008) pro klasifikaci daňových příjmů. C

15 Srana 10 profil. Tabulka č. 6 poom ukazuje celkový objem daní vzažených k věku jedince, se kerými se v modelu pracuje. Tabulka 6: Daňové příjmy v modelu vzažené k věku poplaníka (v % celkových příjmů, 2006) Osobní důchodová daň Příspěvky na sociální zabezpečení Daň z přidané hodnoy Akcízy Celkové příjmy vzažené Země k věku Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Švýcarsko Velká Briánie Poznámka: Čyřciferné číslo v záhlaví abulky se vzahuje ke značení a vymezení mezinárodní klasifikace OECD. Zdroj: OECD (2008b). Minisry of Finance of Esonia (2008). Pro konečné určení zdrojů financování zdravoní péče bylo řeba deerminova y příjmy, keré se přímo k financování zdravonicví vzahují. Proo následujících několik krákých odsavců blíže charakerizuje sysémy financování zdravoní péče ve vybraných zemích. V České republice je zdravonicví financováno převážně ze sysému veřejného zdravoního pojišění, kam na základě příjmu povinně přispívají zaměsnanci, zaměsnavaelé a osoby samosaně výdělečně činné. Sá přispívá do sysému za zv. pojišěnce sáu, kerými jsou děi, důchodci, osoby na rodičovské dovolené, nezaměsnaní a další vybrané skupiny ekonomicky neakivních osob. Osoby bez zdanielných příjmů, keré nejsou pojišěnci sáu, plaí povinně čásku definovanou na základě minimální mzdy. Kromě příspěvku zdravoním pojišťovnám hradí sá kapiálové invesice nemocnicím ve vlasnicví sáu a regionů, vzdělávání ve zdravonicví a další. Pojisné na zdravoní pojišění ak pokrývá pouze 69.6 % veřejných výdajů na zdravonicví, osaní je hrazeno z celkových příjmů veřejného rozpoču. Veřejné zdravonicví v Dánsku, jenž je svou podsaou národní zdravoní službou, je financováno obecným a regionálním zdaněním. Péče financovaná regiony předsavuje věšinu výdajů na zdravonicví a je financována ze čyř zdrojů: 75 % předsavuje paušální příspěvek sáu, 5 % další příspěvky vázané na akiviu sáu, 10 % mísní základní příspěvek a 5 % mísní příspěvek vázaný na akiviu. Zdroje pocházející od sáu jsou financovány převážně daní z příjmu ve výši 8 % mzdy, sloužící výhradně k úhradě nákladů zdravonicví. V Esonsku pocházejí příjmy sysému převážně z příspěvků zaměsnanců a podnikaelů, za ekonomicky neakivní osoby sá přispívá pouze necelá 3 % celkových příjmů (nezaměsnaní, osoby na rodičovské dovolené a další menší skupiny). Důchodci a děi mohou ze sysému čerpa, aniž by za ně kdokoli přispíval. Sejně jako v České republice ovšem zdravoní pojišění nepokrývá veškeré výdaje sysému veřejného zdravonicví, 15 % výdajů veřejného zdravonicví financuje přímo sá. Každý pracující francouzský občan včeně na něm závislých členů domácnosi náleží podle ypu zaměsnání určiému schémau zdravoního pojišění. 5 Příjmy jednolivých schéma zdravoního pojišění pocházejí ze zdravoní daně placené zaměsnanci, zaměsnavaeli a podnikaeli (v obecném režimu eno příjem přesavuje 46 % příjmů), daní ze všech ypů příjmu (34 %), daní z povinného ručení vozidel, alkoholu, abáku, reklamy na léčiva ap. (9 %) a z dalších zdrojů (11 %) včeně příspěvku sáu. 5 V roce 2001 pařilo 84% obyvaelsva do zv. obecného schémau (Régime Général), kerý pokrývá zaměsnance obchodu a průmyslu a osoby, keré nespadaly do žádného jiného eisujícího schémau.

16 Srana 11 Hlavním zdrojem financování ialské národní zdravoní služby je obecné zdanění, avšak regiony a samosprávné provincie mají právo sanovi regionální daně, keré pokrývají 40 % veřejných výdajů na zdravonicví. ejdůležiější regionální daní, jejíž rolí je zejména financování zdravonicví, je daň z výrobní akiviy (IRAP). Základem daně je přidaná hodnoa všech ypů obchodních a podnikaelských akivi a její výši určují, ve sáem definovaném rozmezí, samy regiony. Druhým regionálním zdrojem národní zdravoní služby je přirážka k dani z příjmu fyzických osob. izozemský sysém veřejného zdravonicví má dvě základní komponeny, a o sysém veřejného zdravoního pojišění (spravovaný soukromými zdravoními pojišťovnami, keré mohou generova zisk) financovaný příspěvkem na sociální zabezpečení a nominálním pojisným (j. čáskou nezávislou na příjmu jedince) a zv. AWBZ, jehož rolí je financování dlouhodobé péče. AWBZ čerpá zdroje z příspěvků na sociální zabezpečení a z paušálního příspěvku sáu (j. nominální pojisné je součásí financování zdravonicví pouze v první komponeně). Sá dále přispívá zdravoním pojišťovnám za děi do doby dosažení dospělosi. Tři čvriny švýcarských veřejných výdajů na zdravonicví jsou financovány povinným zdravoním pojišěním, keré je nakupováno individuálně u soukromých neziskových zdravoních pojišťoven. Výše nominálního pojisného, keré nezávisí na příjmu jedince, se liší mezi pojišťovnami a mezi ypem pojišění, kerý si jedinec zvolí. ominální pojisné pro děi je nižší než pro dospělé (dosahuje řádově čvriny výše pojisného pro dospělé). Zbývající řeina veřejných výdajů na zdravonicví je financována přímo kanony, j. obecným zdaněním, a jejím hlavním obsahem jsou příspěvky poskyovaelům. árodní zdravoní služba ve Velké Briánii je financována zvlášě obecným zdaněním (76 %), dále zv. národním příspěvkem na pojišění (19 %) a regulačními poplaky (5 %). árodní příspěvek na pojišění hradí zaměsnanci a zaměsnavaelé a z hlediska národních zdravoních účů je považován za příjem sáu. Tabulka č. 7 ukazuje srukuru všech v modelu uvažovaných ypů příjmů sysémů veřejného zdravonicví v roce Tao srukura je pak zachována po celou projekci. Tabulka 7: Srukura zdrojů financování zdravoní péče z veřejných zdrojů (v %, 2007) Země Příspěvky na sociální zabezpečení ominální pojisné Osobní důchodová daň Daň z přidané hodnoy a akcízy Osaní daňové příjmy Česká republika Dánsko Esonsko Francie Iálie izozemí Velká Briánie Švýcarsko Zdroj: OECD (2008b), OECD (2008c). Výpočy auora. Charakerizujme nyní blíže výpoče jednolivých skupin daní. Při výpoču daní z pracovního příjmu byly v každém roce projekce aplikovány efekivní daňové sazby příspěvků na sociální zabezpečení a osobní důchodové daně na daňový základ, kerý je pro každou kaegorii pohlaví a věku roven součinu poču zaměsnaných osob ohoo věku a pohlaví a modelované příslušné průměrné mzdy náležející ěmo osobám za odvedenou práci. Průměrné efekivní daňové sazby ( PIT a SSC ) jsou pak po celou dobu projekce ponechány konsanní. T ( ), PIT TSSC PIT SSC W L (13)

17 Srana 12 s W, U věkově a genderově specifické nominální mzdy (, ) se předpokládá, že porose shodným empem jako celková průměrná nominální mzda v národním hospodářsví ( W ), kerá rose součinem procenní změny produkiviy práce ( PP ) a defláoru HDP ( def ), jenž je pro jednoduchos brán jako růsu cenové hladiny: PP / PP 1 def W, W W (14) Zaímco pro nepřímé daně je ypické, že jsou proporcionální ke svému daňovému základu (viz André a Girouard, 2005; nebo European Commission, 2005), osobní důchodové daně jsou časo konsruovány jako progresivní 6, j. čím vyšší základ daně, ím vyšší sazba daně (zv. mezní daňová sazba). V ěcho sysémech by poom sále rosoucí průměrná mzda neusále zvyšovala efekivní daňovou sazbu, což by mohlo daňové břemeno a velikos veřejného sekoru v ekonomice neusále navyšova. Proo předpokládáme všechny efekivní daňové sazby v projekčním modelu konsanní. Podobný problém může znamena inflace v podmínkách supňovié daňové progrese zv. aflace. Jde o proces přesunu všech zdanielných příjmů do vyšších daňových pásem a jejich následné zdanění vyšší zákonnou marginální daňovou sazbou. Rozčlenění výnosů veřejného sekoru u daně z přidané hodnoy a akcízů podle věku poplaníka bylo učiněno za pomocí věkové disribuce spořeby definované klasifikací COICOP 7 (pracujeme s vyjádřením v ekvivalenu dospělé osoby). Sabilní efekivní daňové sazby pro jednolivé věkové kaegorie byly aplikovány na měnící se demografickou srukuru v každém roce projekce, přičemž podíl spořeby domácnosí na HDP byl držen po celou dobu konsanní. Osaní příjmy veřejných rozpočů, keré nebylo možné rozčleni dle věku a pohlaví poplaníka, jsme učinili v čase na podílu k HDP neměnné a rovnoměrně jsme jejich břemeno alokovali na celou populaci. Vyvořili jsme ak de faco paušální daň z hlavy: OR OR GDP POP POP GDP GDP 2006 GDP s kde OR, zasupuje věkově a pohlavně specifické osaní příjmy veřejného sekoru, OR2006 celkovou hodnou osaních příjmů v roce 2006 a GDP 2006 nominální hrubý domácí produk opě ve výchozím roce S ohledem k vyyčeným druhům daní v předchozí čási eu byly jejich průměrné efekivní daňové sazby spočeny jako podíly čási daně určené k financování zdravoní péče (viz abulka č. 7) a jejich základu. V případě sociálního zabezpečení a osobní důchodové daně šlo o součin celkové zaměsnanosi a průměrné nominální hrubé mzdy, u nepřímých daní byly efekivní sazby spočeny jako poměr daně z přidané hodnoy a osaních spořebních daní na výdajích na konečnou spořebu domácnosí. V souhrnu je edy daňová incidence další zjednodušující předpoklad, zejména u ěch daní, keré nejdou přiřadi ke specifickému poplaníkovi a rozliši dle věku a pohlaví. Kapiálové daně reprezenují jeden akový příklad. Řada sudií má za o, že s daní z kapiálového příjmu můžeme (15) 6 Rovná daň ( fla a ) a její sauární daňová sazba nemusí nezbyně nuně znamena, že daň je proporcionální/lineární. Rovné daně se oiž obvykle počíají jako součin konsanní sauární daňové sazby a rozdílu mezi příjmem (či jiným předměem daně) a jednoné odčiaelné položky (alernaivně slevy na dani). A právě implemenace odčiaelné položky/slevy na dani do mechanismu výpoču rovné daně předurčuje její progresivní charaker (bližší vysvělení viz Kim e al., 2006). 7 COICOP označuje Klasifikaci individuální spořeby podle účelu (Classificaion of Individual Consumpion According o Purpose). Dekompozice individuální spořeby a přiřazení daní bylo učiněno na základě následujících zdrojů: Deloie & Touche (2004), Taaion.ch (2009), European Commission (2007), Eurosa (2008d), OECD (2008b) and European Commission (2009).

18 Srana 13 nakláda sejným způsobem jako s osobní důchodovou daní (Cardarelli e al., 2000, van Ewijk e al., 2002, Gál e al., 2005). Jinými slovy se zde předpokládá, že obě daně mohou bý rozděleny podle nominální mzdy a plně ak neseny zaměsnanci. To s sebou nese několik problémů. Sporným bodem například je, že kapiálové daně mohou bý čásečně zahrnuy v ceně současných nebo již pořízených akiv, kromě oho se daňové plaby mohou od skuečného výnosu z akiv liši a rovněž ak pohled eorie ani empirie ohledně dopadu éo daně není jednoný. yní jsme se současným aparáem připraveni k finální modifikaci rovnice č. 12 s cílem vyjádři celkovou daňovou kvóu jako souhrn věkově a genderově specifických příjmů veřejných rozpočů: T GDP 2 75 s W L C OR ( PIT SSC ) (16) GDP GDP, GDP IT s1 0 kde PIT značí průměrnou efekivní sazbu osobní důchodové daně, SSC průměrnou efekivní sazbu příspěvků na sociální zabezpečení (placených jak zaměsnanci, ak zaměsnavaeli s a osobami sebezaměsnanými), W,, zasupuje věkově ( ) a pohlavně ( s ) specifickou s nominální mzdu, L, pracující osobu ve věku ( ) a s pohlavím ( s ), IT je průměrná efekivní s sazba nepřímých daní, C, genderově a věkově specifická spořeba domácnosí a konečně OR jsou osaní příjmy. S ako upravenou rovnicí pracujeme v modelu. Další kapiola sumarizuje výsledky a diskuuje sěžejní poznaky z projekčního modelu. VÝSLEDKY PROJEKČÍHO MODELU Před samonou prezenací výsledků přisupme pro přehlednos nejdříve ke kráké rekapiulaci výdajových scénářů. Ve sudii uvažujeme celkem čyři: scénář čisého sárnuí populace (bez posunu výdajových profilů), scénář čisého sárnuí populace obohacený o vyšší důchodovou elasiciu klesající z hodno 1.1 v bazickém roce k hodnoě 1.0 v konečném roce projekce, scénář sálého zdraví beroucí v úvahu prodlužující se průměrnou délku živoa a zlepšující se zdravoní sav obyvaelsva, a nakonec eno scénář opě obohacujeme o elasiciu (scénář sálého zdraví s elasiciou ). Průměrný růs výdajů na zdravoní péči prizmaem podílu na HDP ve sledovaných zemích dosáhne 36 %. icméně odlišné výdajové scénáře dlouhodobé i akuní zdravoní péče mění výsledný obraz dos podsaně. Scénář čisého sárnuí bez elasiciy paří ve všech sysémech ke sředním varianám pravděpodobného budoucího vývoje. Ovšem pokud zahrneme i vliv důchodové elasiciy, bude parně eno scénář nejsilnějším hráčem skupiny, přičemž vliv elasiciy je odhadnu v průměru přibližně na 1 % HDP pro finální rok projekce, což je o cca 2.3 p.b. výše než v případě nejopimisičějšího scénáře. Podobně scénář sálého zdraví s elasiciou se řadí mezi uvažované výdajové variany na sřední míso. Zaímco scénář čisého sárnuí s elasiciou a scénář konsanního zdraví se vyvíjí ve všech zemích podobně, vývoj scénáře čisého sárnuí bez elasiciy a konsanního zdraví s elasiciou se odlišuje. Téměř ve všech ekonomikách, s výjimkou Esonska, oiž scénář konsanního zdraví s elasiciou na začáku projekovaného období převyšuje čisé sárnuí, aby poé dříve či později byl eno scénář předsihnu s ím, jak se začíná sále více prosazova nezměněný zdravoní saus populace. Vývoj je dán vzájemnou inerakcí dvou proichůdných fakorů, a o zlepšením zdravoního savu a naopak vyšší než jednokovou elasiciou nákladů na zdravonicví na HDP. a opačné sraně výdajového spekra se pak nachází již zmiňovaný scénář sálého zdraví reprezenující v éo sudii

19 Srana 14 nejumírněnější varianu růsu výdajů. abývá konečných hodno nárůsu od 0.4 % HDP ve Švýcarsku, přes 1.5 % HDP v České republice, Dánsku či Iálii až po 3.2 % HDP v izozemí. Konsanní podíl fakorů produkce na vorbě HDP spolu s předpokladem růsu spořeby rychlosí HDP implikuje, za předpokladu neměnných efekivních daňových sazeb, konsanní podíl příjmů sysémů financování veřejného zdravonicví na HDP. Zdroje veřejného zdravonicví z jakékoli formy daně z příjmu či příspěvku na sociální zabezpečení jsou proporcionální k objemu mezd a plaů. Ten se ovšem vyvíjí empem HDP, proože růs HDP je v modelu výsledkem růsu produkiviy práce, a edy reálné mzdy, a celkového poču zaměsnaných osob. Konsanní podíl příjmů plynoucích ze spořebních daní a akcíz přímo vyplývá z předpokladu sálého podílu spořeby na HDP, kerý mimo jiné aké plyne ze závěrů sandardních modelů růsu, a neměnné efekivní daňové sazby. Deficiy sysémů financování veřejného zdravonicví, jejichž vývoj v čase je obsahem abulky č. 8, jsou proo výhradně výsledkem růsu výdajů, kerý předčí růs HDP. Tabulka 8: Deficiy financování zdravoní péče z veřejných prosředků dle odlišných výdajových scénářů (v % HDP, ) Země Výdajový scénář Česká republika Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Dánsko Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Esonsko Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Francie Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Iálie Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou izozemí Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Švýcarsko Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Velká Briánie Čisé sárnuí Čisé sárnuí s elasiciou Sálé zdraví Sálé zdraví s elasiciou Zdroj: Výpočy auora. Tabulka č. 8 odkrývá rozdíly ve výši deficiu mezi jednolivými zeměmi. aše projekce odhaduje, že nejvěším lakům na veřejné finance z iulu zdravoní péče bude čeli izozemí, a o v rozmezí od 3.2 % až po 6.2 % HDP, což je více než dvojnásobek ve srovnání s jinými zeměmi. Tao nápadná nerovnos mezi nizozemským sysémem a osaními zeměmi má své kořeny v neproporcionální výši nákladů na dlouhodobou péči, kerá je sama o sobě značně

20 Srana 15 senziivní k projevům sárnuí populace, a zvyšuje ak zranielnos nizozemského sysému. Vysoké náklady na dlouhodobou péči v izozemí pak pramení ze skuečnosi, že AWBZ nepokrývá pouze čisě zdravoní složku dlouhodobé péče, ale i čás péče sociální, kerá je v osaních zemích financována jiným způsobem. Mírně nadprůměrné deficiy veřejného zdravoního sysému je možno pozorova aké v Dánsku. a druhou sranu s podprůměrnými hodnoami se sekáváme v Esonsku, Iálii, Velké Briánii a rovněž ve Francii. Poměrně příznivý vývoj v Esonsku (deficiy číající o 1.2 p.b. méně než je v roce 2060 průměr v osaních sáech) je důsledkem převážně nižších výdajů per capia na dlouhodobou péči. Česká republika společně se Švýcarskem jsou ekonomiky, u nichž lze očekáva deficiy v úrovni průměru sledovaných sysémů. Výsledky jsou důsledkem varu výdajových profilů v daných zemích, odlišného očekávaného demografického vývoje a rozličné počáeční úrovně poměru veřejných výdajů na zdravonicví k HDP. Obecně řečeno rozdíl mezi projekovanými výdaji a příjmy zdravoních sysémů implikuje, ceeris paribu významnou fiskální nerovnováhu. Oázka, kerou si lze na základě ěcho výsledků položi, zní, zda bude společnos ochona uspokoji rosoucí popávku po zdravoní péči z veřejných zdrojů a zda za ímo účelem sáhne ke zvýšení průměrných efekivních daňových sazeb, či jesli přesune břemeno na samoného jedince, nebo popávku po zdravoní péči prosě neuspokojí. Dvě poslední vylíčené alernaivy jsou rizikem zvlášě pro osoby sarší a důchodového věku, jejichž pořeba zdravoní péče je nadproporcionálně vysoká a naopak možnos získávání dodaečných příjmů prací omezená. Odlišné výše příjmů a výdajů mezi jednolivými generacemi v každém roce projekce ukazují na výrazné rozdíly mezi ím, kdo nese náklady sysému, a osobami, jež ze sysému naopak ěží (pro deaily za každou zemi viz příloha č. II, kerá ilusruje vývoj generačních příjmů a výdajů pokrývajících krákodobou a dlouhodobou zdravoní péči). a rozdíl od sarobních penzí ale nelze nárok na zdravoní péči nikdy přesně vymezi. Proo nejsnazším způsobem, jakým krái výdaje na zdravoní péči, je jednoduše péči v určiém rozsahu neposkyova. K zamyšlení pak nuí oázka, jakou měrou jsou především sarší osoby v omo ohledu zranielné a do jaké míry jsou nuceny bý odkázány na ochou mladších generací krý sále rosoucí výdaje zdravoního sekoru. Pro ilusraci mezigeneračního břemene jsme proo sesavili zv. inde soběsačnosi porovnávající, z pohledu veřejných financí, příjmy a výdaje financující zdravoní péči generované osobami saršími 65 le. Inde byl vypočíán na základě vzorce: i 2 75 s1 65 ( PIT SSC ) W, 2 L s1 65 c 2 IT s1 65 POP C 2 s1 65 kde PIT značí průměrnou efekivní sazbu osobní důchodové daně, SSC průměrnou efekivní s sazbu příspěvků na sociální zabezpečení, W,, zasupuje věkově ( ) a pohlavně ( s ) s specifickou nominální mzdu, L, pracující osobu ve věku ( ) a s pohlavím ( s ), IT je průměrná s efekivní sazba nepřímých daní, C, genderově a věkově specifická spořeba domácnosí, OR s osaní příjmy, c, jsou výdaje per capia pro každé pohlaví a věk dle scénáře popsané výše a s POP, předsavuje poče jedinců v dané kaegorii podle věku a pohlaví v roce dané demografickou projekcí. OR (17),

Schéma modelu důchodového systému

Schéma modelu důchodového systému Schéma modelu důchodového sysému Cílem následujícího exu je názorně popsa srukuru modelu, kerý slouží pro kvanifikaci příjmové i výdajové srany důchodového sysému v ČR, a o jak ve varianách paramerických,

Více

APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVITY V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVITY V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY APLIKACE INDEXU DAŇOVÉ PROGRESIVIT V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIK Ramanová Ivea ABSTRAKT Příspěvek je věnován problemaice měření míry progresiviy zdanění pomocí indexu daňové progresiviy, kerý vychází z makroekonomických

Více

Výpočty populačních projekcí na katedře demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE. TomášFiala

Výpočty populačních projekcí na katedře demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE. TomášFiala Výpočy populačních projekcí na kaedře demografie Fakuly informaiky a saisiky VŠE TomášFiala 1 Komponenní meoda s migrací Zpravidla zjednodušený model migrace předpokládá se pouze imigrace na úrovni migračního

Více

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu Makroekonomické modely se zabývají modelováním a analýzou vzahů mezi agregáními ekonomickými veličinami jako je důchod, spořeba, invesice, vládní výdaje,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE VYTVÁŘENÍ TRŽNÍ ROVNOVÁHY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKO-POTRAVINÁŘSKÝCH PRODUKTŮ Ing. Michal Malý Školiel: Prof. Ing. Jiří

Více

Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů

Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosi Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Meodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržielnos projeků PŘÍLOHA

Více

MĚNOVÁ POLITIKA, OČEKÁVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH, VÝNOSOVÁ KŘIVKA

MĚNOVÁ POLITIKA, OČEKÁVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH, VÝNOSOVÁ KŘIVKA Přednáška 7 MĚNOVÁ POLITIKA, OČEKÁVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH, VÝNOSOVÁ KŘIVKA A INTERAKCE S MĚNOVÝM KURZEM (navazující přednáška na přednášku na éma inflace, měnová eorie a měnová poliika) Měnová poliika

Více

Metodika transformace ukazatelů Bilancí národního hospodářství do Systému národního účetnictví

Metodika transformace ukazatelů Bilancí národního hospodářství do Systému národního účetnictví Vysoká škola ekonomická v Praze Fakula informaiky a saisiky Kaedra ekonomické saisiky Meodika ransformace ukazaelů Bilancí národního hospodářsví do Sysému národního účenicví Ing. Jaroslav Sixa, Ph.D. Doc.

Více

Zhodnocení historie predikcí MF ČR

Zhodnocení historie predikcí MF ČR E Zhodnocení hisorie predikcí MF ČR První experimenální publikaci, kerá shrnovala minulý i očekávaný budoucí vývoj základních ekonomických indikáorů, vydalo MF ČR v lisopadu 1995. Tímo byl položen základ

Více

Inflace po vstupu do měnové unie vybrané problémy 1

Inflace po vstupu do měnové unie vybrané problémy 1 Inflace po vsupu do měnové unie vybrané problémy 1 Jan Kubíček (leden 23, pracovní verze) Úvod Realia evropské měnové unie a edy společné moneární poliiky zalačuje do pozadí oázku inflačního diferenciálu

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Invesujeme do vaší budoucnosi Ekonomika podniku Kaedra ekonomiky, manažersví a humaniních věd Fakula elekroechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Kriéria efekivnosi

Více

FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD

FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Semesrální práce z předměu KMA/MAB Téma: Schopnos úrokového rhu předvída sazby v době krize Daum: 7..009 Bc. Jan Hegeď, A08N095P Úvod Jako éma pro

Více

Modelování rizika úmrtnosti

Modelování rizika úmrtnosti 5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-TU Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 8. - 9. září 200 Modelování rizika úmrnosi Ingrid Perová Absrak V příspěvku je řešena

Více

Porovnání způsobů hodnocení investičních projektů na bázi kritéria NPV

Porovnání způsobů hodnocení investičních projektů na bázi kritéria NPV 3 mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-U Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 6-7 září 2006 Porovnání způsobů hodnocení invesičních projeků na bázi kriéria Dana Dluhošová

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY Projek ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí regisrační číslo projeku: CZ.1.07/1.5.00/4.0948 IV- Inovace a zkvalinění výuky směřující k rozvoji maemaické gramonosi žáků sředních škol FINANČNÍ MATEMATIKA-

Více

INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY INDIKÁTORY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Jana Soukopová Anoace Příspěvek obsahuje dílčí výsledky provedené analýzy výdajů na ochranu živoního prosředí z

Více

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU Indexy základní, řeězové a empo přírůsku Aleš Drobník srana 1 7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU V kapiole Indexy při časovém srovnání jsme si řekli: Časové srovnání vzniká, srovnáme-li jednu

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper No. 2/23 Inflace po vsupu do měnové unie vybrané problémy Jan Kubíček INSIU PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLIIKU A KAERA HOSPOÁŘSKÉ POLIIKY VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY Kaedra obecné elekroechniky Fakula elekroechniky a inormaiky, VŠB - T Osrava. TOJFÁZOVÉ OBVODY.1 Úvod. Trojázová sousava. Spojení ází do hvězdy. Spojení ází do rojúhelníka.5 Výkon v rojázových souměrných

Více

Do ekonomických modelů vstupuje fiskální politika v první řadě prostřednictvím nám již známé agregátní poptávky: AD = C + I + G + NX. (5.

Do ekonomických modelů vstupuje fiskální politika v první řadě prostřednictvím nám již známé agregátní poptávky: AD = C + I + G + NX. (5. TÉMA č. 5 Fiskální poliika. Rozpočové příjmy a výdaje jejich výše a srukura. Veřejný dluh. Reforma veřejných financí Samosudium I. Graficky znázorněe a popiše obnovení dlouhodobé rovnováhy v siuaci recese

Více

Studie proveditelnosti (Osnova)

Studie proveditelnosti (Osnova) Sudie provedielnosi (Osnova) 1 Idenifikační údaje žadaele o podporu 1.1 Obchodní jméno Sídlo IČ/DIČ 1.2 Konakní osoba 1.3 Definice a popis projeku (max. 100 slov) 1.4 Sručná charakerisika předkladaele

Více

Podzim 2004. Výzkumná práce 2 Sektorové produktivity a relativní cena neobchodovatelných statků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic?

Podzim 2004. Výzkumná práce 2 Sektorové produktivity a relativní cena neobchodovatelných statků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic? Podzim 24 Výzkumná práce 2 Sekorové produkiviy a relaivní cena neobchodovaelných saků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic? Makroekonomický vývoj 15 Akuální makroekonomický vývoj České republiky 32 Prognóza

Více

Nové indikátory hodnocení bank

Nové indikátory hodnocení bank 5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-TU Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 8. - 9. září 2010 Nové indikáory hodnocení bank Josef Novoný 1 Absrak Příspěvek je

Více

Simulace důchodových dávek z navrhovaného příspěvkově definovaného penzijního systému v ČR

Simulace důchodových dávek z navrhovaného příspěvkově definovaného penzijního systému v ČR 3. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik Osrava VŠB-TU Osrava, Ekonomická fakula, kaedra Financí 6.-7. září 006 Simulace důchodových dávek z navrhovaného příspěvkově definovaného

Více

9 Viskoelastické modely

9 Viskoelastické modely 9 Viskoelasické modely Polymerní maeriály se chovají viskoelasicky, j. pod vlivem mechanického namáhání reagují současně jako pevné hookovské láky i jako viskózní newonské kapaliny. Viskoelasické maeriály

Více

Léto 2005. Výzkumná práce 2 Peníze a ekonomika: Jak se vlastně ovlivňují?

Léto 2005. Výzkumná práce 2 Peníze a ekonomika: Jak se vlastně ovlivňují? NEWTON College, a. s. www.newoncollege.cz Léo 25 Výzkumná práce 2 Peníze a ekonomika: Jak se vlasně ovlivňují? Makroekonomický vývoj 12 Akuální makroekonomický vývoj České republiky 31 Prognóza ekonomických

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper No. 3/2002 Efek bohasví základní východiska, meody a výsledky Jan Kubíček INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLITIKU A KATEDRA HOSPODÁŘSKÉ POLITIK VSOKÁ ŠKOLA

Více

Úloha V.E... Vypař se!

Úloha V.E... Vypař se! Úloha V.E... Vypař se! 8 bodů; průměr 4,86; řešilo 28 sudenů Určee, jak závisí rychlos vypařování vody na povrchu, kerý ao kapalina zaujímá. Experimen proveďe alespoň pro pě různých vhodných nádob. Zamyslee

Více

MODELOVÁNÍ A KLASIFIKACE REGIONÁLNÍCH TRHŮ PRÁCE

MODELOVÁNÍ A KLASIFIKACE REGIONÁLNÍCH TRHŮ PRÁCE VYSOKÁ ŠKOL BÁNSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZIT OSTRV EKONOMICKÁ FKULT MODELOVÁNÍ KLSIFIKCE REGIONÁLNÍCH TRHŮ PRÁCE Jana Hančlová Ivan Křivý Jaromír Govald Miroslav Liška Milan Šimek Josef Tvrdík Lubor Tvrdý

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper No. 10/2003 Konvergence nominální a reálné výnosnosi finančního rhu implikace pro poby koruny v mechanismu ERM II Vikor Kolán INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU

Více

Měření výkonnosti údržby prostřednictvím ukazatelů efektivnosti

Měření výkonnosti údržby prostřednictvím ukazatelů efektivnosti Měření výkonnosi údržby prosřednicvím ukazaelů efekivnosi Zdeněk Aleš, Václav Legá, Vladimír Jurča 1. Sledování efekiviy ve výrobní organizaci S rozvojem vědy a echniky je spojena řada požadavků kladených

Více

Analýza časových řad. Informační a komunikační technologie ve zdravotnictví. Biomedical Data Processing G r o u p

Analýza časových řad. Informační a komunikační technologie ve zdravotnictví. Biomedical Data Processing G r o u p Analýza časových řad Informační a komunikační echnologie ve zdravonicví Definice Řada je posloupnos hodno Časová řada chronologicky uspořádaná posloupnos hodno určiého saisického ukazaele formálně je realizací

Více

Prognózování vzdělanostních potřeb na období 2006 až 2010

Prognózování vzdělanostních potřeb na období 2006 až 2010 Prognózování vzdělanosních pořeb na období 2006 až 2010 Zpráva o savu a rozvoji modelu pro předvídání vzdělanosních pořeb ROA - CERGE v roce 2005 Vypracováno pro čás granového projeku Společnos vědění

Více

Vybrané metody statistické regulace procesu pro autokorelovaná data

Vybrané metody statistické regulace procesu pro autokorelovaná data XXVIII. ASR '2003 Seminar, Insrumens and Conrol, Osrava, May 6, 2003 239 Vybrané meody saisické regulace procesu pro auokorelovaná daa NOSKIEVIČOVÁ, Darja Doc., Ing., CSc. Kaedra konroly a řízení jakosi,

Více

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY 5 GRAFIKON LAKOÉ DOPRAY Jak známo, konsrukce grafikonu vlakové dopravy i kapaciní výpočy jsou nemyslielné bez znalosi hodno provozních inervalů a následných mezidobí. éo kapiole bude věnována pozornos

Více

Teorie obnovy. Obnova

Teorie obnovy. Obnova Teorie obnovy Meoda operačního výzkumu, kerá za pomocí maemaických modelů zkoumá problémy hospodárnosi, výměny a provozuschopnosi echnických zařízení. Obnova Uskuečňuje se až po uplynuí určiého času činnosi

Více

Zásady hodnocení ekonomické efektivnosti energetických projektů

Zásady hodnocení ekonomické efektivnosti energetických projektů Absrak Zásady hodnocení ekonomické efekivnosi energeických projeků Jaroslav Knápek, Oldřich Sarý, Jiří Vašíček ČVUT FEL, kaedra ekonomiky Každý energeický projek má své ekonomické souvislosi. Invesor,

Více

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DEMOGRAFICKÁ DYNAMIKA OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY Bakalářská práce Vypracovala: Jana Horníčková Vedoucí bakalářské práce:

Více

Srovnání výnosnosti základních obchodních strategií technické analýzy při obchodování měn CZK/USD a CZK/EUR 1

Srovnání výnosnosti základních obchodních strategií technické analýzy při obchodování měn CZK/USD a CZK/EUR 1 Výnosnos obchodních sraegií echnické analýzy Michal Dvořák Srovnání výnosnosi základních obchodních sraegií echnické analýzy při obchodování měn CZK/USD a CZK/EUR Verze 3 03 Michal Dvořák Záměr Na přednáškách

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakula regionálního rozvoje a mezinárodních sudií Analýza vybraných demografických ukazaelů Chile Bakalářská práce Auor: Marina Jeřábková Vedoucí práce: PhDr. Dana Hübelová,

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze Recenzované studie. Working Papers Fakulty mezinárodních vztahů

Vysoká škola ekonomická v Praze Recenzované studie. Working Papers Fakulty mezinárodních vztahů Vysoká škola ekonomická v Praze Recenzované sudie Working Papers Fakuly mezinárodních vzahů 12/2010 Míra nezaměsnanosi neakcelerující inflaci a hospodářský cyklus v prosředí České republiky hisorie a možný

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko správní

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko správní Univerzia Pardubice Fakula ekonomicko správní Tesování zisku živoních pojišťoven Bc. Marina Černíková Diplomová práce 2008 SOUHRN V diplomové práci se zabývám problemaikou esování zisku živoních pojišťoven.

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper No. 7/2003 Český akciový rh jeho efekivnos a makroekonomické souvislosi Helena Horská INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLITIKU A KATEDRA HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

Více

Vliv struktury ekonomiky na vztah nezaměstnanosti a inflace

Vliv struktury ekonomiky na vztah nezaměstnanosti a inflace Mendelova univerzia v Brně Provozně ekonomická fakula Úsav ekonomie Vliv srukury ekonomiky na vzah nezaměsnanosi a inflace Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Milan Palá, Ph.D. Vypracoval: Bc. Jiří Morávek

Více

PENZIJNÍ PLÁN Allianz transformovaný fond, Allianz penzijní společnost, a. s.

PENZIJNÍ PLÁN Allianz transformovaný fond, Allianz penzijní společnost, a. s. PEZIJÍ PLÁ Allianz ransformovaný fond, Allianz penzijní společnos, a. s. Preambule Penzijní plán Allianz ransformovaného fondu, Allianz penzijní společnos, a. s. (dále jen Allianz ransformovaný fond ),

Více

Manuál k vyrovnávacímu nástroji pro tvorbu cen pro vodné a stočné

Manuál k vyrovnávacímu nástroji pro tvorbu cen pro vodné a stočné OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosi Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Manuál k vyrovnávacímu násroji pro vorbu cen pro vodné a sočné MINISTERSTVO

Více

Standard IAS 19 a výpočet výše rezervy na zaměstnanecké benefity. Šárka Hezoučká

Standard IAS 19 a výpočet výše rezervy na zaměstnanecké benefity. Šárka Hezoučká Sandard IAS 9 a výpoče výše rezervy na zaměsnanecké benefiy Šárka Hezoučká Agenda Rezerva na zaměsnanecké benefiy Typy zaměsnaneckých benefiů Moivace pro vorbu rezervy Sandard IAS 9 Výpoče rezervy Přírůsková

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

Věstník ČNB částka 25/2007 ze dne 16. listopadu 2007

Věstník ČNB částka 25/2007 ze dne 16. listopadu 2007 Třídící znak 1 0 7 0 7 6 1 0 ŘEDITEL SEKCE BANKOVNÍCH OBCHODŮ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY VYHLAŠUJE ÚPLNÉ ZNĚNÍ OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 2/2003 VĚST. ČNB, KTERÝM SE STANOVÍ PODMÍNKY TVORBY POVINNÝCH MINIMÁLNÍCH

Více

PŘÍSTUPY K INTERPRETACI SOUČASNÉ HODNOTY A NITŘNÍ ÚROKOVÉ MÍRY V PŘEDMĚTU FINANCE PODNIKU

PŘÍSTUPY K INTERPRETACI SOUČASNÉ HODNOTY A NITŘNÍ ÚROKOVÉ MÍRY V PŘEDMĚTU FINANCE PODNIKU Absrak PŘÍSTUPY K INTERPRETACI SOUČASNÉ HODNOTY A NITŘNÍ ÚROKOVÉ MÍRY V PŘEDMĚTU FINANCE PODNIKU doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D. Úsav financí, Fakula podnikaelská, Vysoké učení echnické v Brně, Kolejní

Více

Working Papers Pracovní listy

Working Papers Pracovní listy Working Papers Pracovní lisy Working Paper No. 2/2004 Relevannos nerovnováhy běžného úču plaební bilance v členských sáech Eurozony Jaromír Šindel INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLITIKU VYSOKÁ

Více

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

2.2.2 Měrná tepelná kapacita .. Měrná epelná kapacia Předpoklady: 0 Pedagogická poznámka: Pokud necháe sudeny počía příklady samosaně, nesihnee hodinu za 45 minu. Můžee využí oho, že následující hodina je aké objemnější a použí pro

Více

Dotazníkové šetření 1 - souhrnný výsledek za ORP

Dotazníkové šetření 1 - souhrnný výsledek za ORP Doazníkové šeření 1 - souhrnný výsledek za ORP Název ORP Polička Poče odpovědí 21 Podpora meziobecní spolupráce, reg. číslo: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 1. V jakých oblasech výborně či velmi dobře spolupracujee

Více

Oceňování finančních investic

Oceňování finančních investic Oceňování finančních invesic A. Dluhopisy (bondy, obligace). Klasifikace obligací a) podle kupónu - konvenční obligace (sraigh, plain vanilla, bulle bond) vyplácí pravidelný (roční, pololení) kupón po

Více

Příjmově typizovaný jedinec (PTJ)

Příjmově typizovaný jedinec (PTJ) Příjmově ypizovaný jeinec (PTJ) V éo čási jsou popsány charakerisiky zv. příjmově ypizovaného jeince (PTJ), j. jeince, kerý je určiým konkréním způsobem efinován. Slouží jako násroj k posouzení opaů ůchoových

Více

VÝNOSOVÉ KŘIVKY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ PRAXI

VÝNOSOVÉ KŘIVKY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ PRAXI Masarykova univerzia Přírodovědecká fakula VÝNOSOVÉ KŘIVKY A JEJICH VYUŽITÍ VE FINANČNÍ PRAXI Bakalářská práce Lucie Pečinková Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Per ČERVINEK Brno 202 Bibliografický záznam

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper No. 7/2003 Český akciový rh jeho efekivnos a makroekonomické souvislosi Helena Horská INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLITIKU A KATEDRA HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

Více

ZÁVĚREČNÝ ÚČET MĚSTYSE NOVÝ HROZENKOV ZA ROK 2014

ZÁVĚREČNÝ ÚČET MĚSTYSE NOVÝ HROZENKOV ZA ROK 2014 ZÁVĚREČNÝ ÚČET MĚSTYSE NOVÝ HROZENKOV ZA ROK 2014 ( 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočových pravidlech územních rozpočů, ve znění planých předpisů) Zasupielsvo měsyse Nový Hrozenkov svým usnesením č.

Více

Nerovnovážné modely trhu úvěrů s aplikací na Českou republiku

Nerovnovážné modely trhu úvěrů s aplikací na Českou republiku VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA Nerovnovážné modely rhu úvěrů s aplikací na Českou republiku DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE 2009 Ing. Pavla Vodová VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ

Více

Úloha II.E... je mi to šumák

Úloha II.E... je mi to šumák Úloha II.E... je mi o šumák 8 bodů; (chybí saisiky) Kupe si v lékárně šumivý celaskon nebo cokoliv, co se podává v ableách určených k rozpušění ve vodě. Změře, jak dlouho rvá rozpušění jedné abley v závislosi

Více

( ) ( ) NÁVRH CHLADIČE VENKOVNÍHO VZDUCHU. Vladimír Zmrhal. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.

( ) ( ) NÁVRH CHLADIČE VENKOVNÍHO VZDUCHU. Vladimír Zmrhal. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut. 21. konference Klimaizace a věrání 14 OS 01 Klimaizace a věrání STP 14 NÁVRH CHLADIČ VNKOVNÍHO VZDUCHU Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakula srojní, Úsav echniky prosředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvu.cz ANOTAC

Více

Základní škola Ústí nad Labem, Rabasova 3282/3, příspěvková organizace, 400 11 Ústí nad Labem. Příloha č.1. K SMĚRNICI č. 1/2015 - ŠKOLNÍ ŘÁD

Základní škola Ústí nad Labem, Rabasova 3282/3, příspěvková organizace, 400 11 Ústí nad Labem. Příloha č.1. K SMĚRNICI č. 1/2015 - ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola Úsí nad Labem, Rabasova 3282/3, příspěvková organizace, 400 11 Úsí nad Labem GSM úsředna: +420 725 596 898, mob.: +420 739 454 971, hp://www.zsrabasova.cz IČ 44553145, BANKOVNÍ SPOJENÍ -

Více

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK Úloha V.E... sladíme 8 bodů; průměr 4,65; řešilo 23 sudenů Změře závislos eploy uhnuí vodného rozoku sacharózy na koncenraci za amosférického laku. Pikoš v zimě sladil chodník. eorie Pro vyjádření koncenrace

Více

CZ Štěpán Vimr, student učitelství Zpráva z pracovní návštěvy Sucy-en-Brie, Francie 15.12.-19.12.2008

CZ Štěpán Vimr, student učitelství Zpráva z pracovní návštěvy Sucy-en-Brie, Francie 15.12.-19.12.2008 CZ Šěpán Vimr suden učielsví Zpráva z pracovní návšěvy Sucy-en-Brie Francie 15.12.-19.12.2008 Konaku s učielem-hosielem První (emailové) konaky jsem navazoval se sejnými lidmi což můj poby velmi zjednodušilo

Více

PREDIKCE OPOTŘEBENÍ NA KONTAKTNÍ DVOJICI V TURBODMYCHADLE S PROMĚNNOU GEOMETRIÍ

PREDIKCE OPOTŘEBENÍ NA KONTAKTNÍ DVOJICI V TURBODMYCHADLE S PROMĚNNOU GEOMETRIÍ PREDIKCE OPOTŘEBENÍ NA KONTAKTNÍ DVOJICI V TURBODMYCHADLE S PROMĚNNOU GEOMETRIÍ Auoři: Ing. Radek Jandora, Honeywell spol s r.o. HTS CZ o.z., e-mail: radek.jandora@honeywell.com Anoace: V ovládacím mechanismu

Více

Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních vd. Institut ekonomických studií. Diplomová práce. 2004 Jan Houska

Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních vd. Institut ekonomických studií. Diplomová práce. 2004 Jan Houska - 0 - Univerzia Karlova v Praze Fakula sociálních vd Insiu ekonomických sudií Diplomová práce 2004 Jan Houska - 1 - Univerzia Karlova v Praze Fakula sociálních vd Insiu ekonomických sudií DIPLOMOVÁ PRÁCE

Více

Stochastické modelování úrokových sazeb

Stochastické modelování úrokových sazeb Sochasické modelování úrokových sazeb Michal Papež odbor řízení rizik 1 Sochasické modelování úrokových sazeb OBSAH PŘEDNÁŠKY Úvod do problemaiky sochasických procesů Brownův pohyb, Wienerův proces Ioovo

Více

1.5.3 Výkon, účinnost

1.5.3 Výkon, účinnost 1.5. Výkon, účinnos ředpoklady: 151 ř. 1: ři výběru zahradního čerpadla mohl er vybíra ze ří čerpadel. rvní čerpadlo vyčerpá za 1 sekundu,5 l vody, druhé čerpadlo vyčerpá za minuu lirů vody a řeí vyčerpá

Více

Univerzita Pardubice. Dopravní fakulta Jana Pernera

Univerzita Pardubice. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzia Pardubice Dopravní fakula Jana Pernera Fakory ovlivňující popávku po osobních auomobilech v ČR Bc. Tomáš Mikas Diplomová práce 2011 Prohlašuji: Tuo práci jsem vypracoval samosaně. Veškeré lierární

Více

PŘÍKLAD INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU

PŘÍKLAD INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU PŘÍKLAD INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU Ze serveru www.czso.cz jsme sledovali sklizeň obilovin v ČR. Sklizeň z několika posledních le jsme vložili do abulky 7.1. a) Jaké plodiny paří mezi obiloviny?

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper o. 1/24 ondový penzijní sysém v konvergující ekonomice Jan Kubíček ISIU PRO EKOOMICKOU A EKOLOGICKOU POLIIKU VYSOKÁ ŠKOLA EKOOMICKÁ V PRAZE AKULA ÁROOHOSPOÁŘSKÁ

Více

Návod k obsluze. Vnitřní jednotka pro systém tepelných čerpadel vzduch-voda s příslušenstvím EKHBRD011ABV1 EKHBRD014ABV1 EKHBRD016ABV1

Návod k obsluze. Vnitřní jednotka pro systém tepelných čerpadel vzduch-voda s příslušenstvím EKHBRD011ABV1 EKHBRD014ABV1 EKHBRD016ABV1 Vniřní jednoka pro sysém epelných čerpadel vzduch-voda EKHBRD011ABV1 EKHBRD014ABV1 EKHBRD016ABV1 EKHBRD011ABY1 EKHBRD014ABY1 EKHBRD016ABY1 EKHBRD011ACV1 EKHBRD014ACV1 EKHBRD016ACV1 EKHBRD011ACY1 EKHBRD014ACY1

Více

Řetězení stálých cen v národních účtech

Řetězení stálých cen v národních účtech Řeězení sálých cen v národních účech Michal Široký msiroky@gw.czso.cz Odbor čvrleních národních účů Na adesáém 8, 00 82 Praha 0 Řeězení sálých cen Podsaa řeězení Výhody a nevýhody řeězení Neadiivia objemů

Více

Ekonomické aspekty spolehlivosti systémů

Ekonomické aspekty spolehlivosti systémů ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST Novoného lávka 5, 116 68 Praha 1 43. SETKÁNÍ ODBORNÉ SKUPINY PRO SPOLEHLIVOST pořádané výborem Odborné skupiny pro spolehlivos k problemaice Ekonomické aspeky spolehlivosi sysémů

Více

Analogový komparátor

Analogový komparátor Analogový komparáor 1. Zadání: A. Na předloženém inverujícím komparáoru s hyserezí změře: a) převodní saickou charakerisiku = f ( ) s diodovým omezovačem při zvyšování i snižování vsupního napěí b) zaěžovací

Více

Práce a výkon při rekuperaci

Práce a výkon při rekuperaci Karel Hlava 1, Ladislav Mlynařík 2 Práce a výkon při rekuperaci Klíčová slova: jednofázová sousava 25 kv, 5 Hz, rekuperační brzdění, rekuperační výkon, rekuperační energie Úvod Trakční napájecí sousava

Více

213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 14. června 2001,

213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 14. června 2001, 213/2001 ve znění 425/2004 VYHLÁŠKA Minisersva průmyslu a obchodu ze dne 14. června 2001, kerou se vydávají podrobnosi náležiosí energeického audiu Minisersvo průmyslu a obchodu sanoví podle 14 ods. 5

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Tabulky únosnosti tvarovaných / trapézových plechů z hliníku a jeho slitin.

Tabulky únosnosti tvarovaných / trapézových plechů z hliníku a jeho slitin. Tabulky únosnosi varovaných / rapézových plechů z hliníku a jeho sliin. Obsah: Úvod Základní pojmy Příklad použií abulek Vysvělivky 4 5 6 Tvarovaný plech KOB 00 7 Trapézové plechy z Al a jeho sliin KOB

Více

PENZIJNÍ PLÁN Allianz transformovaný fond, Allianz penzijní společnost, a. s.

PENZIJNÍ PLÁN Allianz transformovaný fond, Allianz penzijní společnost, a. s. PENZIJNÍ PLÁN Allianz ransforovaný fond, Allianz penzijní společnos, a. s. Preabule Penzijní plán Allianz ransforovaného fondu, Allianz penzijní společnos, a. s. (dále jen Allianz ransforovaný fond, obsahuje

Více

, kde index t = 1,2,..., n označuje příslušný interval

, kde index t = 1,2,..., n označuje příslušný interval Ciace: ŠPERKOVÁ, R. -- DUDA, J. Komparace vybraných meod predikce v oblasi exporu a imporu vína. Aca Universiais agriculurae e silviculurae Mendelianae Brunensis : Aca of Mendel Universiy of agriculure

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

V EKONOMETRICKÉM MODELU

V EKONOMETRICKÉM MODELU J. Arl, Š. Radkovský ANALÝZA ZPOŽDĚNÍ V EKONOMETRICKÉM MODELU VP č. Praha Auoři: doc. Ing. Josef Arl, CSc. Ing. Šěpán Radkovský Názor a sanoviska v éo sudii jsou názor auorů a nemusí nuně odpovída názorům

Více

Pojistné rozpravy 5 POJISTNĚ TEORETICKÝ BULLETIN

Pojistné rozpravy 5 POJISTNĚ TEORETICKÝ BULLETIN Pojisné rozpravy 5 POJISTNĚ TEORETICKÝ BULLETIN 999 ISSN 0862 662 OBSAH Siuace ve veřejném zdravoním pojišění v ČR... 5 (Ing. Jarmila Fuchsová Soukromé zdravoní pojišění v Německu... (Klaus Michel Zdravoní

Více

Částka 7 Ročník 2013. Vydáno dne 4. září 2013 ČÁST NORMATIVNÍ ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 7 Ročník 2013. Vydáno dne 4. září 2013 ČÁST NORMATIVNÍ ČÁST OZNAMOVACÍ Čáska 7 Ročník 2013 Vydáno dne 4. září 2013 O b s a h : ČÁST NORMATIVNÍ 1. Opaření České národní banky č. 1 ze dne 29. července 2013, kerým se zrušuje opaření České národní banky č. 3 ze dne 5. prosince

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní exy Working Paper No. /003 Hyperbolické diskonování a jeho význam v ekonomickém modelování Michal Andrle Jan Brůha INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLITIKU A KATEDRA HOSPODÁŘSKÉ

Více

VLIV MAKROEKONOMICKÝCH ŠOKŮ NA DYNAMIKU VLÁDNÍHO DLUHU: JAK ROBUSTNÍ JE FISKÁLNÍ POZICE ČESKÉ REPUBLIKY?

VLIV MAKROEKONOMICKÝCH ŠOKŮ NA DYNAMIKU VLÁDNÍHO DLUHU: JAK ROBUSTNÍ JE FISKÁLNÍ POZICE ČESKÉ REPUBLIKY? VLIV MAKROEKONOMICKÝCH ŠOKŮ NA DYNAMIKU VLÁDNÍHO DLUHU: JAK ROBUSTNÍ JE FISKÁLNÍ POZICE ČESKÉ REPUBLIKY? Aleš Melecký, Marin Melecký, VŠB Technická univerzia Osrava* 1. Úvod Globální finanční a ekonomická

Více

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ Saické a dnamické vlasnosi paří k základním vlasnosem regulovaných sousav, měřicích přísrojů, měřicích řeězců či jejich čásí. Zaímco saické vlasnosi se projevují

Více

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH OHONŮ (E) Určeno pro posluchače bakalářských sudijních programů FS Obsah 1. Úvod (definice, rozdělení, provozní pojmy,). racovní savy pohonu 3. Základy mechaniky a kinemaiky pohonu

Více

CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 03 vydání 03/ ročník 2010 /31.3.2010 Bullein CES VŠEM V TOMTO VYDÁNÍ Příspěvek k insiucionální

Více

4.5.8 Elektromagnetická indukce

4.5.8 Elektromagnetická indukce 4.5.8 Elekromagneická indukce Předpoklady: 4502, 4504 důležiý jev sojící v samých základech moderní civilizace všude kolem je spousa elekrických spořebičů, ale zaím jsme neprobrali žádný ekonomicky možný

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Specific Combined Approach to Valuation of Life Insurance Companies. Specifické kombinované metody oceňování komerčních životních pojišťoven 1

Specific Combined Approach to Valuation of Life Insurance Companies. Specifické kombinované metody oceňování komerčních životních pojišťoven 1 8 h Inernaional scienific conference Financial managemen of firms and financial insiuions Osrava VŠB-TU Osrava, faculy of economics,finance deparmen 6 h 7 h Sepember 2011 Specific Combined Approach o Valuaion

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Práce a výkon TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Práce a výkon TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. STEJNOSMĚRNÝ ROUD ráce a výkon TENTO ROJEKT JE SOLUFINANCOVÁN EVROSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZOČTEM ČESKÉ REUBLIKY. ráce a výkon elekrického proudu rochází-li elekrický proud jakýmkoli spořebičem,

Více

OBJEKTOVÁ ALGEBRA. Zdeněk Pezlar. Ústav Informatiky, Provozně-ekonomická fakulta MZLU, Brno, ČR. Abstrakt

OBJEKTOVÁ ALGEBRA. Zdeněk Pezlar. Ústav Informatiky, Provozně-ekonomická fakulta MZLU, Brno, ČR. Abstrakt OBEKTOVÁ ALGEBRA Zdeěk Pezlar Úsav Iformaiky, Provozě-ekoomická fakula MZLU, Bro, ČR Absrak V objekovém modelu da defiujeme objekové schéma (řídu) jako čveřici skládající se ze jméa řídy, aribuů, domé

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

POPIS OBVODŮ U2402B, U2405B

POPIS OBVODŮ U2402B, U2405B Novodvorská 994, 142 21 Praha 4 Tel. 239 043 478, Fax: 241 492 691, E-mail: info@asicenrum.cz ========== ========= ======== ======= ====== ===== ==== === == = POPIS OBVODŮ U2402B, U2405B Oba dva obvody

Více