Časopis pro uživatele programů ZEIS

Transkript

1 Časopis pro uživatele programů ZEIS OBSAH 0. NOVELA DPH OD Obecné úpravy programu Finance související s novelou 1 1. REŽIM PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI NA PŘÍJEMCE PLNĚNÍ 2 2. ZMĚNY V OBLASTI UPLATNĚNÍ NÁROKU NA ODPOČET DANĚ Rozsah a vznik nároku na odpočet daně, podmínky pro jeho uplatnění - 72 a Podmínka daňového dokladu pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně Dílčí změny v rozsahu nároku v některých případech Délka lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně Oprava odpočtu daně Nárok na odpočet daně v částečné výši Nárok na odpočet daně v poměrné výši Nárok na odpočet daně v krácené výši Korekční mechanismy pro změny v nároku na odečet daně v důsledku změn obch.maj Vyrovnání odpočtu daně Úprava odpočtu daně - 78 až 78c Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace Uplatňování daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností Vymezení majetku, na který se specifická pravidla vztahují Princip specifických pravidel OPRAVY ZÁKLADU A VÝŠE DANĚ A VÝŠE DANĚ V JINÝCH PŘÍPADECH Opravy základu a výše daně a výše daně v jiných případech Opravy základu daně a výše daně podle Oprava výše daně v jiných případech podle 43 zákona o DPH Náležitosti opravného daňového dokladu dle 45 zákona o DPH Ilustrativní příklady OPRAVA VÝŠE DANĚ U POHLEDÁVEK ZA DLUŽNÍKY V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ Podmínky pro možnost provedení opravy UVEDENÍ OPRAVY V DAŇOVÉM PŘIZNÁNÍ Výpočet opravované výše daně Daňový doklad při provedení opravy Povinnosti dlužníka Postup v případě částečného nebo plného uspokojení pohledávky Postup v případě postoupení pohledávky věřitelem Postup v případě zrušení registrace věřitele OSVOBOZENÍ OD DANĚ PŘI DOVOZU ZBOŽÍ SOUHRNNÁ HLÁŠENÍ SKUPINOVÁ REGISTRACE INFORMACE GFŘ K INSTITUTU RUČENÍ PODLE UST. 109 A 109A ZÁKONA O 35 DPH Příloha č. 5 k zákonu č. 235/2004 Sb. 39 Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, Blatná Tel , fax , profex@profex.cz PROFEX AM, spol. s r.o., 2011, vyšlo 23. dubna 2011

2 0. NOVELA DPH OD S použitím změnové dokumentace programu Finance (ing. Miroslav Bělík) a materiálů Ministerstva financí sestavila: Dana Kortusová Ve Sbírce zákonů, částka 17, byl zveřejněn zákon č. 47/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů ( novela zákona o DPH ) s účinností od Hlavními důvody pro novelu zákona o DPH byl především závazek České republiky transponovat do právního řádu směrnice Rady EU v oblasti DPH. V prvé řadě se jedná o směrnice, které vstupují v účinnost od nebo v průběhu roku 2011 a které se týkají místa plnění při poskytování služeb, daňových úniků spojených s dovozem zboží a některých ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (tzv. technická novela). Další návrhy změn souvisejí s již platnými směrnicemi a nařízeními Rady EU, která umožňují členským státům využít některá platná ustanovení a která dosud nebyla v ČR uplatněna. Jedná se také o opatření proti daňovým únikům přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění a ručení za daň. Nově je zavedena možnost opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Ostatní schválené změny jsou legislativně technické změny a změny reagující na zkušenosti ze správy daně a praxe. Účelem této informace je poskytnout základní přehled o důležitých změnách zákona o DPH od , které jsou dále předmětem samostatných informací. Obecné úpravy v programu Finance související s novelou Společná nastavení Období pro DPH V nabídce <Nastavení> <Konfigurace> <Programové vybavení> <Daň z přidané hodnoty> přibyl nový přepínač Do seznamu dokladů přidat samostatný sloupec <období DPH>, přepínač je nastaven Zapnuto. Program přidá do seznamu přijatých faktur i vystavených faktur nový údaj Období pro DPH <0-DPH>, které se zobrazuje v případě, je-li ve faktuře nastaveno Výjimka období DPH. Na první pohled je tedy vidět, které faktury mají <Období DPH> jiné než <Účetní období>. V nabídce <Nastavení> <Konfigurace> <Programové vybavení> <Daň z přidané hodnoty> <Účtování a sazby>, přibyly nové účty: přenesení daňové povinnosti: účet a účet odložená daň: účet 3433?? - náhrada čtvrtého místa 3-1 -

3 Do účtové osnovy je nutno doplnit ručně následující účty: přenesení daňové povinnosti 10% přenesení daňové povinnosti 20% odložená daň 10% odložená daň 20% 1. REŽIM PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI NA PŘÍJEMCE PLNĚNÍ Jedná se o transpozici článku 199 Směrnice o DPH, která umožňuje členským státům stanovit, že u vyjmenovaných plnění je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba povinná k dani, pro niž je zdanitelné plnění uskutečněno tj. odběratel. Po účinnosti novely bude tento režim využíván jako dosud při dodání zlata a nově i u dodání šrotu a odpadu, včetně jeho zpracování a při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Účinnost uplatnění tohoto režimu při poskytnutí stavebních nebo montážních prací je posunuta na 1. leden Novela zákona o DPH s účinností k nově zavádí v 92a režim přenesení daňové povinnosti pro dodání zlata, dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 (na konci časopisu), převod povolenek na emise skleníkových plynů, a od na stavební práce. V rámci tohoto režimu má povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, pro kterého bylo uvedené zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno (odběratel). Režim platí pro dodání uskutečněná mezi plátci v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že jde režim s pravidly zdanění odlišnými od obecného fungování stávajícího systému DPH, je dodavateli i odběrateli v této souvislosti uložena povinnost vést evidence pro daňové účely, ve které budou muset uvádět DIČ obchodního partnera, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Výpis z předmětné evidence bude plátce povinen podat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. K tomuto byl vydán pokyn GFŘ, kterým se stanovuje zmíněný formát a struktura výpisu z evidence pro daňové účely podle 92a odst. 6 zákona o DPH. Výpis bude možné podat prostřednictvím tzv. EPO podání nebo datovou zprávou ve vymezené XML struktuře. Seznam zboží, u kterého se při dodání použije režim přenesení daňové povinnosti je uveden v příloze číslo 5 (na konci tohoto časopisu)

4 V programu Finance budete u přijatých faktur postupovat následovně Při pořízení přijaté faktury v režimu přenesení daňové povinnosti až po fakturovanou částku postupujeme běžným způsobem. Klávesou <MEZERNÍK> nastavíme <Typ dokladu pro DPH> na hodnotu <Přenesení daňové povinnosti> (pokud nakupujete zboží dle přílohy č. 5): Klávesou <F10-Přenesení daňové povinnosti> otevřete řádky faktury. Do sloupce <Celní kód> vložíte kód zboží podle přijaté faktury. Stiskem klávesy <MEZERNÍK> a následně <ENTER> se Vám otevře seznam zboží podle přílohy č.5 novely zákona o DPH, kde si můžete vybrat vhodnou položku číselníku a po stisku klávesy <ENTER> program doplní kód zboží, popis a měrnou jednotku. Dále doplníte množství a hodnotu zboží bez daně. Ve sloupci <DPH> klávesou <MEZERNÍK> můžete přepínat mezi sazbami daně (sazbu nelze zadávat číslem). Ve sloupci <T> můžete nastavit <Typ odpočtu DPH> (1 Plný nárok, 0 Bez nároku, K koeficient). Nakonec vyplníte <SuAu>, zaúčtování řádku dokladu

5 Klávesou <F2-Ulož> uložíte a vrátíte se do hlavičky faktury. Klávesou <F5-Zaúčtování> se dostanete do zaúčtování přijaté faktury a zde můžete k řádkům doplnit účtování na podnikové jednotky (středisko, výkon, stroj...). Přímo z tabulky zaúčtování si můžete klávesou <F10-Přenesení daňové povinnosti> kdykoliv otevřít detail řádků faktury s údaji pro zaúčtování přenesení daňové povinnosti. Po uložení faktury a zpracování účetnictví, program provede automatické zaúčtování přenesené daňové povinnosti na účet Přenesení daňové povinnosti (nebo na účet ). Dále je plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, povinen předložit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely dle 92a. Výpis z evidence k režimu přenesení daňové povinnosti se bude podávat pouze elektronicky. Výstup do aplikace EPO z programu Finance je hotový, ale stát zatím neumožnil k datu data načíst a to ani ve zkušením režimu. Příslušný výstup pro elektronické podání naleznete v nabídce <Výstupy> <DPH> <Hlášení> <Přenesení daňové povinnosti>: - 4 -

6 V programu Finance budete u vystavených faktur postupovat následovně Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen podle 26 vystavit daňový doklad s náležitostmi podle 28 odst. 2 písm. a) až k). Na vystaveném daňovém dokladu uvede sdělení, že výši dane je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Při vystavení faktury v režimu přenesení daňové povinnosti můžeme postupovat v zásadě dvěma způsoby: A. Doplnění údajů přímou editací řádku faktury (pro opakované použití je to pracnější způsob) B. Převzetí předvyplněných údajů z ceníku fakturace (velmi efektivní způsob, při opakovaném použití postačí jen vybrat položku z ceníku fakturace kde jsou všechny parametry již přednastaveny. A. Doplnění údajů přímou editací řádku faktury 1. Údaje hlavičky faktury vyplníte běžným způsobem, jakýmkoliv formulářem pro pořízení. 2. Do řádku faktury zapíšete množství 3. Stiskem klávesy <F11> otevřete detail řádku faktury 4. Doplníte cenu za jednotku, ponecháte nulovou sazbu DPH a po přesunu na údaj <Typ pro nulové DPH> klávesou <Mezerník> vyberete režim <Přenesení DP>. 5. Po stisku klávesy <Enter> se dostanete na údaj <Celní sazebník>, klávesou <Mezerník> vymažete výchozí nulu a po stisku klávesy <Enter> vám program nabídne seznam zboží podle přílohy č.5 novely zákona o <DPH>. Vyberete vhodnou položku číselníku a po stisku klávesy <Enter> program doplní kód zboží. 6. Ještě zbývá doplnit položky zaúčtování řádku faktury a klávesou <F2> uložíme změny. Program doplní z číselníku do krátkého textu řádku faktury popis zboží a do dlouhého textu řádku faktury následující text: <DPH je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno> - 5 -

7 B. Převzetí předvyplněných údajů z ceníku fakturace - při opakovaném použití doporučujeme, je to méně pracné 1. Do číselníku ceníku fakturace pořídíte tolik nových položek, kolik je jich ze zákona potřeba pro třídění podle kódu zboží. Tím není myšleno pořídit celý číselník podle přílohy c.5, ale jen ty položky které budete fakturovat. Začnete pořizovat novou číselnou radu tak, aby i podle čísla položky ceníku bylo při fakturaci hned zřejmé, že budete prodávat šrot. 2. Klávesou F3 začnete pořizovat novou položku ceníku fakturace. Po doplnění čísla položky dáte do popisu položky alespoň znak <x> aby vás program pustil na další položky. Doplníte cenu za jednotku, ponecháte nulovou sazbu DPH a po přesunu na údaj <Typ pro nulové DPH> klávesou <Mezerník> vyberete režim <Přenesení DP>. 3. Po stisku klávesy <Enter> se dostanete na údaj <Celní sazebník>, klávesou <Mezerník> vymažete výchozí nulu a po stisku klávesy <Enter> vám program nabídne seznam zboží podle přílohy c.5 novely zákona o <DPH>. Vyberete vhodnou položku číselníku a po stisku klávesy <Enter> program doplní kód zboží. Program dále sám doplní z číselníku do krátkého textu položky popis zboží, do dlouhého textu: <DPH je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno>, dále pak ještě kód měrné jednotky. Pokud Vám něco z toho nevyhovuje můžete to před uložením změnit nebo upravit. 4. Ještě zbývá doplnit údaje pro zaúčtování tržeb a klávesou <F2> uložíte záznam na disk. 5. Při fakturaci už jen vybíráte položky z ceníku fakturace a program doplní do řádku faktury všechny přednastavené údaje. Zbývá doplnit už jen množství a je hotovo. Poznámka V obou případech se uživatel nemusí starat o nastavení typu daňového dokladu. Je-li alespoň v jednom řádku faktury nastavena položka <Typ pro nulové Dph> na hodnotu <přenesení DP> pak program před uložením sám nastaví v hlavičce <Typ dokladu> na hodnotu: <Režim přenesení daňové povinnosti>. V sestavách DPH jsou tyto doklady pak vypisovány s příznakem <H> a v detailu řádku je vypisován v hranatých závorkách i kód zboží. Sestavy DPH - Uskutečněná plnění budou vypadat takto: - 6 -

8 Hlášení - Přenesení daňové povinnosti - Přehled plnění na výstupu Jeli alespoň v jenom řádku faktury nastavena položka Typ pro nulové DPH na hodnotu Přenesení daňové povinnosti, pak program před uložením sám nastaví v hlavičce Typ dokladu na hodnotu Režim přenesení daňové povinnosti. Pro tisk faktury vyberte formulář Přenesení daňové povinnosti dle 92a, který obsahuje větu Zboží je dodáváno ve zvláštním režimu 92a zákona o dani z přidané hodnoty. Daň je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. 2. ZMĚNY V OBLASTI UPLATNĚNÍ NÁROKU NA ODPOČET DANĚ Změny v uplatňování nároku na odpočet vycházejí z některých zásad vyplývajících ze zavedené judikatury Soudního dvora EU a ze zásad vycházejících ze směrnice 2009/162/EU, které jsou členské státy povinny provést. Dále byly do textu zákona promítnuty některé postupy, které jsou pro členské státy volitelné a jejichž cílem je zjednodušení aplikace pravidel v praxi, a zavádí se některá opatření, která odpovídají zásadě neutrality zatížení plátců daně Změny v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně od Cílem této informace je upozornit na zásadní změny, ke kterým s účinností od dochází v pravidlech pro rozsah, vznik a uplatnění nároku na odpočet daně

9 Kromě některých formálních změn, například přestrukturování jednotlivých paragrafů v dílu 10 hlavy II zákona o DPH a úpravy terminologie, se do pravidel týkajících se nároku na odpočet daně promítá řada věcných změn. Především se do těchto pravidel nově zakotvují některé zásady vyplývající ze zavedené judikatury Soudního dvora EU a zásady vycházející ze směrnice 2009/162/EU, která mění směrnici o DPH (směrnice 2006/112/ES) s účinností od Dále se do nově navrhované úpravy promítají některé postupy, které jsou pro členské státy volitelné a které odpovídají zásadě neutrality daňového zatížení. I. Nová struktura ustanovení upravujících nárok na odpočet daně 72 - základní zásady týkající se rozsahu a vzniku nároku na odpočet daně 73 - podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně 74 - oprava odpočtu daně v případě opravy základu daně a výše daně 75 - nárok na odpočet daně v poměrné výši v případě plnění použitých jak v rámci ekonomických činností plátce, tak pro jiné účely 76 - nárok na odpočet daně v krácené výši v případech, kdy plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci své ekonomické činnosti částečně pro plnění s nárokem na odpočet daně a částečně pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně 77 - vyrovnání odpočtu daně - korekční mechanismus pro obchodní majetek krátkodobého charakteru 78 až 78c - úprava odpočtu daně - korekční mechanismus pro dlouhodobý majetek 79 - nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace plátce II. Nejvýznamnější věcné změny v jednotlivých ustanoveních V pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně došlo zejména k těmto zásadním změnám: stanoví se jednoznačná zásada, že nárok na odpočet daně vzniká pouze u daně, která byla stanovena v souladu se zákonem o DPH ( 72 odst. 1 a 2 - viz bod 1.1.); možnost uplatnit nárok na odpočet daně u většiny tuzemských plnění se posouvá na zdaňovací období, ve kterém plátce má příslušný daňový doklad ( 73 odst. 1 a 2 viz bod 1.2.); mění se rozsah nároku na odpočet daně u plnění pro poskytnutí dárků malé hodnoty nebo obchodních vzorků ( 72 odst. 1- viz bod 1.3.); oprava odpočtu daně se provádí jen v případech opravy základu daně a výše daně podle 42, zpřísňují se podmínky pro stanovení období, ke kterému je plátce povinen opravu provést ( 74 - viz bod 2.); vymezují se podrobnější prováděcí pravidla pro uplatnění a výpočet nároku na odpočet daně v poměrné výši v případě plnění použitých jak v rámci ekonomických činností plátce, tak pro jiné účely ( 75 - viz bod 3.1.); nastavují se korekční mechanismy při změnách v uplatněném nároku na odpočet daně s důsledku změn v použití obchodního majetku, a to zvlášť u majetku krátkodobého charakteru (vyrovnání odpočtu daně podle 77 viz bod 4.1.) a u dlouhodobého majetku (úprava odpočtu daně podle 78 až 78c viz bod 4.2.); zavádí se specifická pravidla pro uplatňování daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností (viz bod 6.). Podrobněji k jednotlivým zásadním změnám: 2.1. Rozsah a vznik nároku na odpočet daně, podmínky pro jeho uplatnění ( 72 a 73) Nárok na odpočet daně pouze v případě daně uplatněné podle zákona o DPH Nadále již nebude možné uplatnit nárok na odpočet daně, která byla uplatněna chybně. Tato jednoznačná zásada vyplývá z 72 odst. 1 ve vazbě na novou definici daně na vstupu u - 8 -

10 přijatého zdanitelného plnění v 72 odst. 2, podle které je daní na vstupu výhradně daň uplatněná podle zákona o DPH. Tuto zásadu je nutné respektovat ve všech případech nesprávně stanovené daně, včetně uplatnění nesprávné výše sazby daně. Výši nároku na odpočet daně, kterou je plátce oprávněn si uplatnit v případech nesprávně stanovené daně uvedené na daňovém dokladu, vymezuje 73 odst. 6: je-li částka daně uvedená na dokladu nižší než podle zákona (např. při uplatnění snížené sazby namísto základní sazby daně), plátce si může na základě takového dokladu uplatnit nárok na odpočet daně jen do výše odpovídající výši daně uvedené na daňovém dokladu; je-li částka daně uvedená na dokladu vyšší, než která měla být uplatněna, je plátce oprávněn k odpočtu daně jen do výše, která měla být uplatněna. Jestliže například dodavatel při dodání zboží namísto snížené sazby daně uplatní sazbu základní, má jeho odběratel nárok na odpočet daně jen do výše, která odpovídá snížené sazbě daně, a to přestože na daňovém dokladu je vypočtena daň podle základní sazby. Příklad: Plátce v květnu 2011 nakoupí od jiného plátce zboží za Kč plus daň. Dodavatel chybně uplatní základní sazbu daně 20 %, tj. na dokladu uvede daň ve výši Kč, přičemž měla být uplatněna snížená sazba daně ve výši 10 %. Odběratel si při splnění zákonným podmínek bude moci na základě tohoto dokladu uplatnit odpočet daně pouze ve výši Kč Podmínka daňového dokladu pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně Z časového hlediska se možnost uplatnit vzniklý nárok na odpočet daně posouvá až na zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky vymezené v 73 odst. 1 (podle zásady v 73 odst. 2). V případě tuzemských zdanitelných plnění, u kterých daň uplatnil podle zákona o DPH poskytovatel plnění, je plátce oprávněn si uplatnit nárok na odpočet této daně nejdříve až za zdaňovací období, ve kterém má příslušný daňový doklad (podle 73 odst. 1 písm. a)) 2). V této souvislosti nebude na závadu opakování náležitostí daňového dokladu: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby 1. Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle 92a. 2. Běžný daňový doklad musí obsahovat a. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b. daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d. daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, e. evidenční číslo daňového dokladu, f. rozsah a předmět plnění, g. datum vystavení daňového dokladu, h. datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i. jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j. základ daně, k. základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, l. výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. Všimněte si, že ve výpisu není u běžného daňového dokladu uvedeno žádné razítko či podpis. Ostatně žádný zákon v ČR vám nepřikazuje vlastnit razítko. Svévolně jej vyžaduje stále Česká pošta pro vyzvedávání firemní korespondence, protože to prý má stanovené ve svých vnitřních předpisech. "Podpis" je zmíněn u náležitostí účetního dokladu dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v aktuálním znění:

11 11 Účetní doklady (1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam podle 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. 33a odst. (4) Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu 30a) anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis. Poznámka 30a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. V prvním případě se jedná o podpis potvrzující, že účetní případ vůbec nastal - např. skladníka, který zboží skutečně přijal, ve druhém případě se jedná o podpis osoby, která tento doklad zaúčtovala. Občas se stane, že se klienti odvolávají na zákon o dani z přidané hodnoty, který ve svém 26 říká: 26 Vystavování daňových dokladů... (4)Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI). Daňovým dokladem v elektronické podobě se však rozumí datová věta exportovaná z účetního systému prodávajícího, zpravidla přímo importovaná bez lidského zásahu do účetního systému kupujícího. V žádném případě tím nelze rozumět naskenovaný, nebo jinak připravený doklad (např. ve formátu *.pdf apod.). Závěr: Pokud posíláte svému odběrateli běžné daňové doklady, které nejsou opatřeny razítkem a podpisem (běžně např. soubor v PDF formátu), nemusí dle zákona obsahovat razítko a podpis (ostatně ani většina dokladů od telekomunikačních operátorů, vodáren, plynáren apod. také žádná razítka a podpisy neobsahují a přesto je nikdo nezpochybňuje). Těžko se ovšem budete se svým odběratelem hádat, nemáte-li na své prodávané zboží monopol a odběrateli vyhovíte zákon-nezákon. To, že povinnou náležitostí daňového dokladu není razítko a podpis ovšem ještě neznamená, že tam nemusí být nikdy. Je zde ještě rovina občansko (obchodně) právní. A soudy se v případě sporů mohou k nepodepsaným či neorazítkovaným dokladům stavět zdrženlivě. V mnoha případech budete dávat na doklady (zvláště zjednodušené daňové doklady) razítko a podpis zcela dobrovolně z důvodů záruk či reklamací. Vyrobit si totiž dnes doklad na libovolné tiskárně je poměrně snadné a razítko a podpis prodávajícího dodávají tomuto dokladu právní váhu - u plateb v hotovost také potvrzují, že jste částku skutečně přijali. Vystavování dokladů včetně razítka a podpisu v programu Finance V programu Finance je možné vytisknout daňový doklad (většinou fakturu) přímo do formátu PDF a za určitých podmínek jej ihned připojit k u a odeslat. První podmínkou je vytištění dokladu do formátu PDF. Tento způsob je velmi jednoduchý - po stisknutí klávesy F9-Tisk, pokud je již tisková podoba dokladu na obrazovce, se zobrazí vlevo uvedená nabídka. Pokud zvolíte "Výstup do PDF souboru" a zvolíte Tisk, vytvoří program PDF verzi daňového dokladu, kterou následně otevře v programu na prohlížení PDF souborů (ve většině případů Adobe Reader, který je zcela zdarma). Po zobrazení můžete volbou "Přiložit k u" dokument přímo odeslat. Pokud zvolíte místo Tisk volbu , může program zavolat ového klienta přímo (toho, který je registrovaný v operačním systému jako "výchozí"). Tato volba nespolupracuje se všemi ovými klienty či jejich verzemi. V případě, že je funkční, můžete odeslat doklady různým příjemcům hromadně - podmínky nastavení najdete ve změnové dokumentaci k programu. K takto vytvářeným dokladům můžete přidat automaticky razítko i podpis. Obojí je třeba naskenovat, uložit do složky IMG a aktivovat příslušnou volbu ve formuláři dokladu - pokud vám nebude jasný postup, obraťte se na našeho obchodního zástupce. Využíváním této funkce můžete nejen ušetřit stále stoupající poštovní poplatky, ale v souvislosti s novelou zákona bude rozhodující, kdy má váš odběratel daňový doklad, aby si mohl uplatnit nárok na odpočet DPH. Někteří odběratelé na vás budou vyvíjet v souvislosti s touto novelou tlak, aby měli příslušné doklady v daném kalendářním měsíci, zvláště, bude-li se jednat o velké částky. Stejně tak vy budete chtít od svých dodavatelů včas všechny doklady, abyste si mohli uplatnit nárok na odpočet v běžném měsíci. Zatímco u měsíčních plátců DPH může činit zpoždění vrácení DPH činit jeden měsíc, u čtvrtletních plátců to jsou již měsíce tři. Závěr: Program Finance Vám již dlouhou dobu umožňuje převést vaše doklady do formátu PDF (i s podpisem a razítkem) a následně je odeslat em. Výhledově zvažujeme možnost odesílání ů přímo z programu Finance bez volání vašeho ového klienta

12 Příklad: Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím dodá jiný plátce v tuzemsku zboží (jiné než vymezené v 92b nebo v příloze č. 5). Odběratel převezme zboží 29. dubna 2011, příslušný daňový doklad obdrží 2. května K uskutečnění zdanitelného plnění došlo k 29. dubnu 2011, odběratel je však oprávněn nárok na odpočet daně na vstupu uplatnit nejdříve v přiznání k DPH za květen Jestliže doklad neobsahuje všechny náležitosti podle zákona, zůstává i nadále v platnosti možnost nárok prokázat jiným způsobem, tj. v rámci obecného prokazování podle daňového řádu (podle 73 odst. 5). Výjimkou jsou případy, kdy chybějící náležitostí jsou DIČ, a to ať již poskytovatele či příjemce plnění, pokud zákon ukládá DIČ příjemce na příslušném dokladu uvádět. Jiným způsobem nelze prokazovat nárok na odpočet rovněž v případě, kdy jsou neúplné údaje rozhodné pro výpočet daně, například základ daně, popř. celková částka s daní v případě zjednodušeného daňového dokladu. U přijatých zdanitelných plnění, u kterých je příjemce plnění osobou povinnou přiznat daň ve svém přiznání k DPH, není držení daňového dokladu nutnou podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně (podle 73 odst. 1 písm. b)). Jde o přijatá plnění, u kterých se uplatňuje tzv. reverse-charge princip, tj. při poskytnutí přeshraniční služby osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo tuzemských plnění podle 92a až 92e, a o pořízení zboží z jiného členského státu. V těchto případech je nutnou podmínkou pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně skutečnost, že plátce příslušnou daň přizná. Nemá-li daňový doklad, je oprávněn nárok prokázat jiným způsobem podle daňového řádu. Příklad: Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím dodá jiný plátce v tuzemsku železný odpad. Odběratel převezme zboží 29. dubna 2011, příslušný daňový doklad obdrží 2. května Jde o zboží uvedené v příloze č. 5, při jehož dodání se podle 92c uplatní režim přenesení daňové povinnosti. K uskutečnění zdanitelného plnění došlo k 29. dubnu Plátce je povinen přiznat příslušnou daň v přiznání k DPH za duben 2011 (na ř. 10) a pokud tak učiní, je oprávněn si ve stejném přiznání uplatnit nárok na odpočet daně (na ř. 43). Přechodná ustanovení Z bodů 1 a 2 přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb. vyplývá, že nárok na odpočet daně, který vznikl před a který plátce uplatní za některé ze zdaňovacích období před tímto datem, se řídí podmínkami stanovenými v 73 zákona o DPH ve znění platném do konce března Příklad: Plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím dodá jiný plátce v tuzemsku zboží. Odběratel převezme zboží 30. března 2011, příslušný daňový doklad obdrží 8. dubna K uskutečnění zdanitelného plnění a ke vzniku nároku na odpočet daně došlo před účinností novely zákona. Plátce může nárok na odpočet daně na vstupu uplatnit již v přiznání k DPH za I. čtvrtletí Dílčí změny v rozsahu nároku v některých případech V důsledku změn ve výčtu účelů použití, které zakládají plný nárok na odpočet daně (v 72 odst. 1 a 5), se v některých případech mění rozsah nároku na odpočet daně. Podstatnější změna se týká nároku na odpočet daně u plnění pro případy poskytnutí dárků malé hodnoty nebo obchodních vzorků vymezených v 13 odst. 8 písm. c), které nejsou předmětem daně. Předchozí úprava v těchto případech přiznávala vždy plný nárok na odpočet daně. Nově se nárok na odpočet daně u plnění pro poskytnutí dárků malé hodnoty nebo obchodních vzorků určí podle obecně platných principů, tj. celkové souvislosti s uskutečňovanými plněními podobně jako u jiných přijatých plnění

13 Plátce bude muset při uplatnění nároku na odpočet daně v těchto případech zvažovat, pro jaké účely dárky malé hodnoty nebo obchodní vzorky poskytuje, resp. posuzovat míru souvislosti přijatých plnění s celkovou ekonomickou činností a uskutečněnými plněními. Například jestliže plátce poskytne dárek malé hodnoty nebo bezúplatně obchodní vzorky v souvislosti se svou ekonomickou činností, v jejímž rámci uskutečňuje jak zdanitelná plnění, tak osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, je u příslušných přijatých plnění povinen nárok na odpočet daně krátit Délka lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně Délka lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně činí 3 roky, přičemž tato lhůta počne běžet od zdaňovacího období následujícího po vzniku nároku na odpočet daně. Tříletá lhůta je prolomena v případě přijatých zdanitelných plnění, u kterých je plátce osobou povinnou přiznat daň ve svém přiznání k DPH ( 73 odst. 3) Oprava odpočtu daně ( 74) Oprava odpočtu daně se nově nastavuje pouze pro případy opravy základu daně a výše daně podle 42. V návaznosti na změny v základních pravidlech pro rozsah nároku na odpočet daně v 72, kdy již nebude možné uplatnit nárok na odpočet daně v případě, že tato daň byla uplatněna chybně, se novelou zákona vypouští všechna ustanovení, která řešila opravy nároku na odpočet daně z titulu oprav výše daně chybně uplatněné. Podrobněji o změnách v pravidlech pro opravy základu daně a výše daně viz informace - Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 43 a 43 - od Ke změnám Fdochází rovněž ve stanovení období, ke kterému je plátce povinen opravit uplatněný nárok na odpočet daně při opravě základu daně a daně, která má za následek snížení odpočtu daně ( 74 odst. 1). Toto období se již nadále neodvíjí od obdržení příslušného daňového dokladu, ale od okamžiku, ve kterém se plátce dozvěděl o okolnostech rozhodných pro opravu. Jinak řečeno, jestliže dojde ke snížení základu daně a daně z důvodů uvedených v 42, je plátce povinen opravit uplatněný nárok na odpočet daně za zdaňovací období, ve kterém je mu známo, že k takovému snížení došlo, a kdy je mu známa výše opravy základu daně a výše daně, a to bez ohledu na to, zda mu byl či nebyl doručen opravný daňový doklad. Oprava odpočtu se prokazuje dokladem nebo jiným způsobem podle daňového řádu. Příklad: Plátce A dodá v tuzemsku zboží plátci B. Plátce B převezme zboží 29. dubna Posléze zboží reklamuje z důvodu špatné kvality - zboží vrátí a požaduje vrácení zaplacené úplaty. Plátce A dne 20. června 2011 reklamaci uzná, sepíše protokol a předá jej plátci B. Následně vystaví opravný daňový doklad a dne 8. července 2011 jej doručí plátci B. Zdaňovací období obou plátců je měsíční. Postup plátce A po reklamaci: Je oprávněn snížit základ daně a daň na výstupu v přiznání k DPH za červenec 2011, tj. za období, ve kterém plátce B obdržel opravný daňový doklad (podle 42 odst. 3 písm. b)). Postup plátce B po reklamaci: Je povinen provést opravu odpočtu daně v přiznání k DPH za červen 2011, tj. za období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro opravu na základě předaného protokolu o reklamaci (podle 74 odst. 1) Opravné daňové doklady v programu Finance Vystavené faktury Opravný daňový doklad Pokud je vystavena faktura, jejíž celková hodnota je záporná (dřívější dobropis), program u této faktury automaticky nastaví <Výjimka období pro DPH > a do položky < Období DPH > uloží nu-

14 lové období (v seznamu vystavených faktur). Doklad se snížením daňové povinnosti musí být prokazatelně doručen odběrateli, který by měl potvrdit jeho přijetí. Faktura s nulovým období pro DPH čeká na vyplnění položky Datum doručení daňového dokladu v seznamu pořízení vystavených faktur po stisku klávesy < F11 Detail > Program po vyplnění data doručení opravného dokladu podle měsíce doručení doplní příslušné období do <Období DPH> (např. daňový opravný doklad ve výši Kč vystaven v 7/2011, potvrzení o doručení ). Jeli období z data přijetí stejné jako účetní období, faktura je stále v režimu Výjimka období pro DPH, ale jde do účetnictví i do zpracování DPH ve stejném období. Při zpracování DPH program zařadí doklad s Výjimkou období pro DPH do výstupu podle <Období pro DPH>, v ostatních případech tak, jako dříve, podle hodnoty <Účetní období>. Pokud program při zpracování účetnictví zjistí, že <Období pro DPH> je jiné, než období pro účetnictví, proúčtuje daň na výstupu na účty a Odložená daň. V měsíci, který bude doplněn do datumu doručení opravného daňového dokladu <Období pro DPH>, program zahrne snížení daně na výstupu do přiznání DPH a zároveň při zpracování účetnictví provede automatické přeúčtování odložené daně z účtů a na účty splatné daně a Tímto účtováním je zajištěno, že obrat DAL na účtu a bude souhlasil na podané daňové přiznání ř. 40 a ř.41. např.: daňový opravný doklad ve výši Kč vystaven v 7/2011, potvrzení o doručení dne

15 sestava karty účtů 07/2011 ***************************************************************************************************************** SUAU-r DOKL FAKTURA DATUM OBDOBÍ SUAU-s MD DAL TYP Popis úcetního prípadu , ,-- OA- Zaúctování odložené DPH (Automat) [343320]=========================================== 0, ,-- ==================================== sestava karty účtů 08/2011 ***************************************************************************************************************** SUAU-r DOKL FAKTURA DATUM OBDOBÍ SUAU-s MD DAL TYP Popis úcetního prípadu , ,-- OA- Zaúctování odložené DPH (Automat) [343020]=====[DPH 20% - bežný mesíc]================= 0, ,-- ==================================== ,-- 200,-- OA+ Vyporádání odložené DPH (Automat) [343320]========================================== 0,-- 200,-- ==================================== V seznamu vystavených faktur lze klávesou <F7-Třídění> setřídit faktury podle nového výběru Období DPH + číslo faktury. Toto třídění zobrazí pouze ty faktury, které mají výjimku pro období DPH. Přijaté faktury Posun období pro uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu V novele zákona o DPH k došlo k několika změnám, zásadní změnou pro evidenci DPH na vstupu je, že možnost uplatnění nároku na odpočet daně se u většiny tuzemských plnění (kromě 92a, 92b) posouvá na zdaňovací období, ve kterém plátce má příslušný daňový doklad ( 73 odst. 1 písm a) a odst.2). např. měsíčnímu plátci dodá jiný plátce v tuzemsku zboží s datem uskutečnění , příslušný daňový doklad obdrží Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve v přiznání k DPH za květen Při pořízení přijaté faktury byl upraven formulář tabulky DPH <F11-DPH>, byl rozšířen o údaje: <Období DPH je jiné než účetní> = Výjimka období pro DPH <Období> ve tvaru mm-rr Je-li <Období DPH je jiné než účetní> nastaveno X (zapnuto), program uvolní přístup k položce <Období DPH>. Pro hodnotu pole pak platí, že <Období DPH> musí být minimálně o jeden měsíc větší než je <Účetní období> přijaté faktury. Program automaticky nastaví do <Období DPH> o jeden měsíc navíc, můžete upravit, ale pouze na vyšší měsíce

16 <Období DPH> je u faktury se zapnutou výjimkou DPH viditelné i v hlavním formuláři přijaté faktury, a to vpravo dole vedle účetního období. Při uložení přijaté faktury program upozorní, že účetní období je jiné, než období, ve kterém bude uplatněn odpočet DPH. Při zpracování DPH program zařadí doklad s <Výjimkou období pro DPH> do daně na vstupu podle <Období DPH>, v ostatních případech tak, jako dříve, podle hodnoty položky <Účetní období>. Při zaúčtování přijaté faktury program u faktur s <Období pro DPH> vyšší než <Účetní období>, doplní do řádků pro zaúčtování DPH účet (343310)- Odložená daň. Při zpracování účetnictví za období, které je shodné s obdobím pro uplatnění DPH, program automaticky provede přeúčtování z účtu (343310) - Odložená daň na účet (343010) Splatná daň. Tímto účtováním je zajištěno, že obrat MD na účtu a bude souhlasil na podané daňové přiznání k dani z přidané hodnoty, ř. 1 a sestava karty účtů 04/2011 ***************************************************************************************************************** SUAU-r DOKL FAKTURA DATUM OBDOBÍ SUAU-s MD DAL TYP Popis úcetního prípadu ,-- 0,-- DA- Zboží, MAKO Blatná s.r.o. [343320]========================================== 4.000,-- === 0,-- =================================

17 sestava karty účtů 05/2011 ***************************************************************************************************************** SUAU-r DOKL FAKTURA DATUM OBDOBÍ SUAU-s MD DAL TYP Popis úcetního prípadu ,-- 0,-- DA- Zaúctování odložené DPH (Automat) [343020]======[DPH 20% - bežný mesíc]=============== 4.000,-- 0,-- =================================== ,-- 0,-- DA+ Vyporádání odložené DPH (Automat) [343320]=== [DPH 20% - odložená daň]==========]====== ,-- 0,-- =================================== V seznamu přijatých faktur lze klávesou <F7-Třídění> setřídit faktury podle nového výběru Období DPH + číslo faktury". Toto třídění zobrazí pouze ty faktury, které mají výjimku pro období DPH Nárok na odpočet daně v částečné výši ( 72 odst. 6, 75 a 76) Obecný princip, podle kterého použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely s nárokem na odpočet daně, tak pro účely bez nároku na odpočet daně, přísluší mu nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, zůstává nezměněn. Stanoví se v základních zásadách týkajících se rozsahu nároku na odpočet daně v 72 odst. 6. Konkrétní postup pro výpočet příslušné výše odpočtu daně v jednotlivých typech částečného nároku vymezuje: pro případ odpočtu daně v poměrné výši při použití jak v rámci ekonomických činností plátce, tak mimo ně; pro případy odpočtu daně v krácené výši při použití v rámci ekonomických činností plátce jak pro plnění s nárokem na odpočet daně, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně Nárok na odpočet daně v poměrné výši ( 75) Novela zákona zakotvuje podrobnější prováděcí pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně v případě plnění použitých zčásti pro uskutečňování ekonomických činností plátce a zčásti pro účely s nimi nesouvisejícími. Při uplatnění nároku na odpočet daně v případě takových plnění plátce může postupovat dvěma různými způsoby: a) uplatnit odpočet daně přímo v poměrné výši; b) uplatnit odpočet daně v plné výši a použití pro účely nesouvisející s ekonomickou činností průběžně zdaňovat obdobně jako doposud; tento postup od již však nelze uplatnit u dlouhodobého majetku (vymezení dlouhodobého majetku podrobněji viz bod 6.1. této informace). Výpočet odpočtu daně v poměrné výši Postupy pro výpočet a způsob uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši v některých aspektech kopírují postupy, které jsou v zákoně již zavedené pro nárok na odpočet daně v krácené výši v 76 s tím rozdílem, že konkrétní výše tohoto nároku, resp. podíl použití pro účely s nárokem na odpočet daně, se určuje vždy ve vztahu k danému přijatému zdanitelnému plnění. Při výpočtu výše odpočtu daně v poměrné výši plátce zohlední podíl použití daného přijatého zdanitelného plnění pro své ekonomické činnosti. Tento podíl se vyjadřuje poměrným koeficientem stanoveným jako procentní podíl. Zákon nepředepisuje žádnou specifickou metodu pro stanovení podílu použití daného přijatého zdanitelného plnění pro ekonomické činnosti. Volba této metody je na rozhodnutí plátce. Lze použít jakoukoli objektivní metodu, která může být založena například na: využití daného majetku podle zvláštních záznamů, např. knihy jízd nebo záznamu o časovém využití;

18 rozsahu, v jaké je daný dlouhodobý majetek využíván, např. podílu podlahové plochy budovy; podílu uskutečněných činností, např. u veřejnoprávních subjektů podíl příjmů a výnosů za plnění uskutečněná v rámci ekonomických činností na součtu všech příjmů a výnosů, včetně příjmů z výkonů veřejné správy a dotací a příspěvků, které jsou určeny na výkony veřejné správy. Veškeré záznamy, které slouží pro výpočet tohoto podílu, je plátce povinen vést v evidenci pro účely daně podle 100. Pokud v okamžiku uplatnění odpočtu daně plátce ještě nezná skutečný podíl použití daného přijatého plnění, postupuje následujícím způsobem ( 75 odst. 4): stanoví tento podíl, tj. výši poměrného koeficientu, kvalifikovaným odhadem; na konci příslušného kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění přijatého plnění, je povinen, popř. oprávněn, výši uplatněného odpočtu daně opravit podle skutečného podílu použití pro své ekonomické činnosti, pokud se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití odchýlí od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů; opravu výše uplatněného odpočtu daně je plátce povinen provést, jestliže je vypočtená částka opravy záporná, tj. skutečný podíl použití pro ekonomické činnosti plátce je nižší než plátce původně odhadoval; naopak tuto opravu plátce může provést, je-li vypočtená částka opravy kladná. Vykazování odpočtu daně v poměrné výši v přiznání k DPH V přiznání k DPH se obdobně jako doposud uvádí u přijatých zdanitelných plnění pouze poměrná výše údajů o základu daně a dani na vstupu, tj. údaje přepočtené poměrným koeficientem, a to vždy na příslušném řádku (ř. 40 až 46) podle charakteru přijatých plnění a sazby daně. Jestliže plátce stanovil podíl použití na základě odhadu a na konci příslušného kalendářního roku výši uplatněného nároku opravuje podle 75 odst. 4, uvede částku této korekce odpočtu daně v přiznání k DPH za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku na ř. 45. Příklad: Plátce v květnu 2011 pořídí automobil, který bude používat zčásti pro osobní potřebu a zčásti pro svou ekonomickou činnost (výhradně zdanitelná plnění). Automobil zařadí do svého obchodního majetku (dlouhodobý majetek). V květnu 2011 obdrží daňový doklad: základ daně Kč a daň Kč. a) Při pořízení automobilu plátce stanoví poměrný koeficient odhadem ve výši 80 %. V přiznání k DPH za květen 2011 uvede na ř. 40 údaje: ve sloupci Základ daně částku , ve sloupci V plné výši částku b) V průběhu roku plátce eviduje jízdy (v rozdělení pro služební a soukromé účely), na základě této evidence zjistí, že skutečný poměr použití tohoto automobilu pro své ekonomické činnosti v roce 2011 činí 60 %. Na konci roku 2011 je plátce povinen provést opravu: Výpočet částky opravy: (60 % - 80 %) = V přiznání k DPH za prosinec 2011 plátce uvede na ř. 45 v rámci údajů ve sloupci V plné výši částku Nárok na odpočet daně v krácené výši ( 76) Základní principy postupů pro výpočet odpočtu daně v krácené výši uvedené v 76 se nemění. Dílčí formální změnou je vyjádření hodnoty koeficientu jako procentního podílu. Tato

19 změna se promítá rovněž v novém formuláři přiznání k DPH na ř. 52 (koeficient pro výpočet nároku v krácené výši ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku) a ř. 53 (vypořádací koeficient). Významnější věcná změna se týká nároku na odpočet daně v krácené výši u dlouhodobého majetku, pokud před jeho pořízením plátce uplatnil odpočet daně ze záloh v předchozích kalendářních rocích. Plátce je v takovém případě povinen dorovnat případný rozdíl ve výši nároku vyplývajícího z rozdílné výše koeficientů v příslušných kalendářních rocích, ve kterých nárok uplatňoval ( 76 odst. 10). Rozdíl v nároku na odpočet daně zahrne do částky vypořádání odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém po uskutečnění plnění je oprávněn nárok na odpočet daně u daného dlouhodobého majetku uplatnit. V přiznání k DPH za poslední zdaňovací období tohoto roku vykáže částku rozdílu v rámci částky vypořádání odpočtu daně na ř. 53. Přechodná ustanovení Z bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb. vyplývá, že při vypořádání odpočtu daně za rok 2011 se postupuje podle 76 zákona o DPH ve znění účinném od Znamená to, že plátce zahrne do výpočtu vypořádacího koeficientu za rok 2011 i do výpočtu celkového vypořádání odpočtu daně za rok 2011 všechna zdaňovací období tohoto roku, včetně ledna až března, popř. I. čtvrtletí Při vypořádání odpočtu daně za rok 2011 již plátce musí splnit povinnost danou 76 odst. 10 zákona o DPH účinném od a do částky vypořádání zahrnout případný rozdíl ve výši nároku na odpočet daně z poskytnutých úplat v předchozích kalendářních letech, pokud se vztahují k dlouhodobému majetku pořízenému v roce Korekční mechanismy pro změny v nároku na odpočet daně v důsledku změn v použití obchodního majetku ( 77 a 78 až 78c) Pro změny v nároku na odpočet daně v důsledku změn v použití daného obchodního majetku zákon o DPH zavádí dva korekční mechanismy: 1. vyrovnání odpočtu daně u obchodního majetku jiného než dlouhodobého ( 77); 2. úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku ( 78 až 78c) Vyrovnání odpočtu daně ( 77) V 77 zákona o DPH se zavádí nový korekční mechanismus pro změny v nároku na odpočet daně u obchodního majetku krátkodobého charakteru (drobný majetek, zásoby). Řeší rozdíly v nároku na odpočet daně v případech, kdy plátce poté, co nárok uplatnil, tento majetek v rámci svých ekonomických činností použije pro jiné účely, než které při uplatnění nároku původně zohlednil. Využití tohoto korekčního mechanismu je časově omezeno v rámci tříleté lhůty stanovené pro uplatnění odpočtu daně. Částka vyrovnání se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Vyrovnání odpočtu daně je plátce povinen provést, jestliže je vypočtená částka záporná, tj. je-li skutečný nárok na odpočet daně nižší, než který plátce původně uplatnil. Naopak vyrovnání odpočtu daně plátce může provést, jeli vypočtená částka kladná, tj. zvyšuje-li svůj nárok na odpočet daně. Vyrovnání odpočtu je plátce povinen, popř. oprávněn provést, jednorázově za zdaňovací období, ve kterém příslušný majetek poprvé použil/spotřeboval. V přiznání k DPH se vyrovnání odpočtu vykazuje v rámci ř. 45 (korekce odpočtů daně). Vyrovnání odpočtu daně podléhá rovněž původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku krátkodobého charakteru v období před , jestliže k prvnímu použití daného majetku dojde po účinnosti zákona č. 47/2011 Sb. Příklad:

20 Ústav zdravotní péče, který je plátcem daně, provozuje nemocniční lékárnu/výdejnu. Lékárna léčiva jednak prodává veřejnosti a jednak je vydává pro jednotlivá pracoviště ústavu, která je používají v rámci zdravotnických služeb osvobozených od daně ( 58). K prodeji v lékárně plátce v květnu 2011 nakoupí léky v ceně Kč plus daň (5 000 Kč), ve stejném období obdrží příslušný daňový doklad. V přiznání k DPH za květen uplatní plný nárok na odpočet daně: uvede na ř. 41 ve sl. Základ daně částku a ve sl. V plné výši částku V červenci 2011 vydá část těchto léků (za Kč bez daně) pro jedno z pracovišť ústavu, které je v tomto období použije v rámci zdravotnických služeb. V přiznání k DPH za červenec 2011 je plátce povinen provést vyrovnání odpočtu daně, resp. snížit původně uplatněný nárok na odpočet daně: uvede na ř. 45 ve sl. V plné výši částku Úprava odpočtu daně ( 78 až 78c) V 78 až 78c se vymezují pravidla pro úpravu odpočtu daně při změnách v použití dlouhodobého majetku s tím, že ve srovnání s předchozí úpravou se mění některé zásady a postupy výpočtu tohoto korekčního mechanismu (vymezení dlouhodobého majetku podrobněji - viz bod 6.1. této informace). Původní odpočet daně uplatněný u dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z následujících kalendářních roků poté, co byl nárok uplatněn, dojde ke změně výše tohoto nároku v důsledku změny rozsahu použití pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně ( 78 odst. 1 a 2). Nově se úprava odpočtu rozšiřuje rovněž na případy změn v použití dlouhodobého majetku částečně pro ekonomické činnosti plátce a částečně pro jiné účely. Lhůta pro úpravu odpočtu daně ( 78 odst. 3) se prodlužuje u pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor na 10 let, u ostatního dlouhodobého majetku zůstává 5 let. Lhůta 5 let se vztahuje také na technické zhodnocení, které se i nadále pro účely úpravy odpočtu považuje za samostatný dlouhodobý majetek. Lhůta pro úpravu odpočtu daně počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. Zavádí se nový způsob výpočtu částky úpravy odpočtu daně. Významnější věcnou změnou je, že roční úprava odpočtu daně se provádí jen ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny, příslušného rozdílu v nároku na odpočet daně ( 78a odst. 1) a do částky úpravy odpočtu daně se zohlední, jestliže byl majetek používán pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku ( 78a odst. 5). Pouze při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně se do výpočtu částky úpravy odpočtu daně zohlední počet roků zbývajících do konce této lhůty. Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně ( 78a) se i nadále vychází z ukazatele nároku na odpočet daně, kterým je číselně vyjádřený procentní podíl. Nemá-li plátce nárok na odpočet daně, je ukazatel nároku na odpočet daně 0 %, má-li nárok na odpočet daně v plné výši, je tento ukazatel 100 %. Má-li plátce nárok na odpočet daně v částečné výši, ukazatel nároku na odpočet daně odpovídá výši poměrného koeficientu (podle 75) nebo vypořádacího koeficientu (podle 76), popřípadě součinu obou koeficientů při souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši a v krácené výši. Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Úprava odpočtu daně se i nadále uvádí v přiznání k DPH za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost úpravu provést, vykazuje se na ř. 60. Příklad: (vychází z příkladu k nároku na odpočet daně v poměrné výši uvedeného pod bodem 3.1.) Plátce v květnu 2011 pořídí automobil (za Kč plus daň Kč), který bude používat zčásti pro osobní potřebu a zčásti pro svou ekonomickou činnost, v rámci které uskutečňuje výhradně zdanitelná plnění. Automobil zařadí do svého obchodního majetku (dlouhodobý majetek) a uplatní nárok na odpočet daně v poměrné výši