Bankovní obchody. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Radka Veselá. Autor:

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Bankovní obchody Bakalářská práce Autor: Radka Veselá Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D Praha Duben, 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karlových Varech dne Radka Veselá

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu JUDr. Petru Dobiášovi, Ph.D, za přínosné rady a odbornou pomoc, kterou mi poskytl. A také za výbornou spolupráci.

4 Anotace Má bakalářská práce psaná na téma Bankovní obchody se zpočátku zaměřuje na vývoj bankovnictví v České republice. Dále zmiňuji banky, jak se dělí, jaká jsou kritéria pro zaloţení obchodní banky a jejich bilanci. V další části prezentuji Českou národní banku, její funkce a také popíši ochranné prvky bankovek. Poslední kapitola se zabývá bankovními obchody, které banky nabízejí a jak se dělí. Analyzuji poplatky za vedení běţného účtu u vybraných bank. Popisuji sluţby k běţným účtům, které banky nabízejí. Dále popisuji proces ţádosti o hypotéku, jednotlivé kroky aţ k podpisu smlouvy. Klíčové pojmy: Banka, bankovní obchody, bilanční suma, finanční trh, platební styk, smlouva, účet, úvěr.

5 Annotation My thesis written on the topic of "Banking Transactions" was initially focused on the development of banking in the Czech Republic. I mentioned the commercial banks, their division, what are the criteria for the establishment of banks and their balance. The next section presents the Czech National Bank, its functions and describes the security features of banknotes. The last chapter deals with banking transactions, which are offered by the Banks and how they are divided. I am also analyzing fees for checking account at selected banks. I describe services provided to checking accounts that banks offer. Further, I describe the process of applying for a mortgage, individual steps related to the a description of the contract. Key words: The bank, banking transactions, total assets, financial markets, payments, contract, account, loan.

6 OBSAH ÚVOD VÝVOJ BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Bankovnictví mezi dvěma válkami Bankovnictví po 2. světové válce Bankovnictví po roce Konsolidační program I a II Stabilizační program Privatizace bank Fond pojištění vkladů OBCHODNÍ BANKY Název banka Základní ustanovení Udělení licence a základní kapitál Finanční trh Bilance obchodní banky Členění obchodních bank Specializované banky Hlavní principy řízení bank Bankovní tajemství a povinnost mlčenlivosti ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Měnová politika Cílování inflace Bankovky a mince Ochranné prvky bankovek Dohled a regulace Finanční stabilita BANKOVNÍ OBCHODY Členění obchodů bank Druhy účtů Běţný účet Podpisový vzor Úmrtí klienta Sluţby elektronického (přímého) bankovnictví Bankovní platební karty Poplatky za vedení účtu Úvěrové obchody Druhy úvěrů pro podnikatelské subjekty Druhy úvěrů pro občany, domácnosti Účelové hypoteční úvěry Platební styk Tuzemský platební styk Zahraniční platební styk Finanční arbitr ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 62

7 SEZNAM ZKRATEK SEZNAM SCHÉMAT A TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 67

8 ÚVOD Bankovnictví je oblast, která se neustále vyvíjí a je součástí ekonomického systému kaţdé země. Kaţdý z nás se během svého ţivota jistě setkal s různými bankovními obchody. Ve své bakalářské práci na téma Bankovní obchody se zaměřím na deskripci, analýzu a komparaci smluvních typů, které obchodní banky sjednávají, a ne kaţdý občan tyto smluvní typy zná a vyzná se v nich. Proto cílem mé bakalářské práce je přiblíţit jednotlivé bankovní obchody a vysvětlit jejich dělení. Práci jsem rozdělila do čtyř kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. První kapitola, s názvem Vývoj bankovnictví v České republice, bude teoretická a rozdělená na pět podkapitol. V první aţ třetí podkapitole bych chtěla zmínit vývoj bankovnictví mezi dvěma válkami aţ po vývoj po roce Ve čtvrté podkapitole se budu zabývat procesem privatizace bank a v poslední podkapitole bych chtěla vysvětlit, jak funguje fond pojištění vkladů. Druhá kapitola, s názvem Obchodí banky, bude rozdělena na 7 podkapitol. V této kapitole bych chtěla vysvětlit podmínky pro zaloţení obchodní banky, jakým zákonem se banky řídí a také bych popsala aktiva a pasiva obchodní banky. Poté se budu věnovat dělení obchodních bank, a vysvětlím pojem bankovní tajemství, které je v bankovnictví velmi důleţité. Třetí kapitola, s názvem Česká národní banka, bude zaměřená na její úkoly a funkce. Dále se budu věnovat ochranným prvkům na bankovkách. Poslední, čtvrtá kapitola, s názvem Bankovní obchody, bude praktickou částí. Budu se zabývat jednotlivými bankovními obchody, které banky nabízejí a jejich členění. Z pasivních obchodů vyberu běţný účet, náleţitosti smlouvy a sluţby k účtu. Provedu srovnání poplatků za vedení účtu u čtyř bank a následně vyhodnotím výsledek. Z aktivních bankovních obchodů vyberu účelové hypoteční úvěry, kde popíši celý proces při ţádosti o hypotéku. Na závěr zmíním finančního arbitra, který hraje v bankovnictví také důleţitou roli. Informace pro svou bakalářskou práci jsem čerpala z právních předpisů, z odborných knih, z výukového materiálu a z internetových stránek. Vyuţila jsem i konzultace s hypotečním specialistou a praktické informace jsem vyhledala na internetových stránkách bank. 8

9 1. VÝVOJ BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Naše bankovnictví se od roku 1918 neustále vyvíjí a prošlo velkými změnami. V této kapitole uvedu tedy historii našeho bankovnictví přes privatizaci bank, konsolidační program I a II a stabilizační program. 1.1 Bankovnictví mezi dvěma válkami Vznik československého bankovnictví lze klást do období rozpadu Rakousko-Uherska, kdy československá bankovní soustava vznikla z bank, které do té doby působily na příslušné části rakousko-uherské monarchie. Z větší části byly banky v rukou zahraničních vlastníků, a proto docházelo k nucenému odkupu a převzetí českými firmami, privátními osobami a institucemi. Od počátku v tom hrála hlavní roli Ţivnostenská banka, spojená s velkým českým průmyslem a uplatňující svůj vliv i v zahraničí. Ve snaze urychleně stabilizovat měnovou situaci a vytvořit v bankovnictví určitý řád, byl výkonem funkce centrální banky pověřen tzv. Bankovní úřad při ministerstvu financí. Ojediněle upevnil československou měnu v letech a jeho činnost je spojena se jmény Alois Rašín a Karel Engliš. Úspěšná emisní politika včetně kvalitních platidel vydávaných ministerstvem financí tzv. státovky byla důleţitým krokem k oddělení státu od emisních funkcí, příslušejících centrální bance. V roce 1926 byla zaloţena Národní banka československá jako centrální emisní banka státu. Měla formu akciové společnosti, organizačně byla tvořena ústředím a 134 pobočkami. Československé bankovnictví vytvářelo spolu s obchodními bankami standardní systém, jehoţ součástí byly dva aţ tři tisíce peněţních ústavů, z toho 2083 malých spořitelen. Největšími bankami byly Ţivnostenská banka, Praţská úvěrní banka, Česká průmyslová banka, Moravská agrární a průmyslová banka a Agrární banka. Německá okupace narušila rozvoj českého bankovnictví. Národní banka československá byla změněna na Národní banku pro Čechy a Moravu a na Slovensku byla zřízena Slovenská národní banka. Část svého kapitálu musely ukládat bankovní instituce do vládních cenných papírů a bankovní sektor byl plně podřízen německému vlivu. 9

10 1.2 Bankovnictví po 2. světové válce Po 2. světové válce se bankovní systém skládal z Národní banky československé jako emisní banky státu, z akciových obchodních bank a soukromých bankovních domů, druţstevních peněţních ústavů, zemských bank, reeskontního a lombardního ústavu, z poštovních a komunálních spořitelen a druţstevních záloţen. Německé banky byly obsazeny tzv. národní správou. Akciové banky byly znárodněny dekretem prezidenta republiky č. 102/1945. Byla zřízena Ústřední správa bank, která měla zajistit jejich jednotné vedení a připravit postupné slučování. V roce 1948 byly zestátněny také soukromé bankovní domy. Národní banka československá byla přeměněna v roce 1945 z akciové společnosti na tzv. veřejný ústav. Vykonávala emisní funkce, řídila peněţní oběh uvnitř státu a peněţní styky se zahraničím. Poštovní spořitelna prováděla šekové zúčtování, byla také ústředím lidového peněţnictví. U nás působilo osm znárodněných bank a na Slovensku šest. V roce 1948 sílil tlak na stoprocentní přizpůsobení našeho peněţnictví sovětskému modelu, jehoţ hlavním rysem byla existence unitární státní banky. Banka byla orgánem tzv. kontroly korunou, tj. ţe informace, které banka získala od podniků, byly vyuţity k tlaku na plnění plánů podniků. V roce 1950 tento tlak vyvrcholil, byla zřízena Státní banka československá (SBČS). Síť poboček byla zřízena v kaţdém kraji a okrese v souladu s územním uspořádáním státu. Vykonávala úvěrovou a další operativně-provozní činnost. V síti SBČS se rozplynula i síť dřívějších znárodněných bank. Po roce 1950 působily vedle SBČS: Investiční banka, pověřená financováním a úvěrováním investiční výstavby národních podniků a druţstev a financováním provozu stavebně montáţních organizací. Tato její činnost byla v roce 1958 převedena do SBČS. Od té doby prováděla Investiční banka pouze úschovu a správu cenných papírů, správu příslušných finančních účtů apod. Ţivnostenská banka s reprezentací v Londýně, prováděla platební styk se zahraničím pro soukromou klientelu a vybrané devizové transakce. Ústavy tzv. lidového peněţnictví, které byly v roce 1953 přeměněny na státní spořitelny a podřízeny ministerstvu financí. V roce 1967 byly sloučeny v jeden celostátní ústav, přeměněný na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu. 10

11 Československá státní banka, a.s. která v roce 1965 zahájila svou činnost tím, ţe převzala mezinárodní platební, zúčtovací a úvěrový styk, financování a úvěrování podniků zahraničního obchodu, obchodní operace s devizovými rezervami a některé další devizové aktivity ze Státní banky československé. V letech se objevil první ucelený model pluralitní bankovní soustavy, který chtěl alespoň z části obnovit pozitivní fungování klasické bankovní soustavy. Tento pokus neuspěl, ale přeţily některé dílčí prvky a získané zkušenosti. Ve 2. polovině 80. let byly připraveny a prosazeny zákonné principy, které zahrnovaly oddělení emisního bankovnictví od bankovnictví obchodního, zrušení přímého řízení bank státem a moţnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů. V roce 1989 došlo ke změně reţimu a zahájení ekonomické reformy, okamţitě mohly být proto přijaty připravené mechanismy transformace bankovnictví a schváleny příslušné zákony, platné od : Zákon o bankách a spořitelnách, který upravoval postavení, působnost a bankovní obchody v oblasti obchodního bankovnictví. Zákon o státní bance československé, který upravoval emisní bankovnictví státu Bankovnictví po roce 1990 V roce 1990 nastala nová etapa rozvoje československého peněţnictví, i kdyţ základní reformní změny a zákony byly připravovány jiţ v letech Zákon o bankách a spořitelnách, který byl schválen v prosinci 1989, vytvořil v Československu dvoustupňový systém. Ten byl zaloţen na oddělení funkcí centrální banky, kterou zůstala SBČS a činnost komerčních bank. Ze Státní banky československé byly vyčleněny obchodní činnosti a většina poboček a byly vytvořeny tři banky plně vlastněné státem: Komerční banka na území České republiky Všeobecná úvěrová banka na území Slovenské republiky Investiční banka na území obou republik 1 VELEK, Jan. Základní informace o českém bankovnictví. Praha: Bankovní institut-vysoká škola, ISBN

12 Ostatní státní peněţí instituce, které zde existovaly před listopadem 1989, zůstaly zachovány a získaly univerzální bankovní licenci: Česká státní spořitelna, Slovenská štátná sporitelňa, Československá obchodní banka a Ţivnostenská banka. 2 Do konce roku 1990 udělila SBČS na území České republiky licence 21 novým bankám a na konci roku 1992 bylo uděleno jiţ 45 licencí. Byly také zřízeny dvě specializované banky: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., jako společný podnik státu a velkých obchodních bank. Konsolidační banka, státní peněţní ústav, jako státní banka, která převzala od existujících bank část špatně návratných úvěrů. Zkušenosti ukázaly, ţe je třeba zlepšit obezřetnost při bankovních obchodech a ochranu bank před rizikem. V bilancích bank se objevily problematické i nedobytné úvěry. Některé banky ve sloţité situaci neobstály a objevily se případy nucené správy, likvidace a konkurzů. Tyto problémy byly na druhé straně velkou školou pro české banky v řízení rizik a realistické úvěrové politice. Začal fungovat mechanismus vytváření rezerv na krytí problematických úvěrů a vytvořil se systém klasifikace úvěrů a systém povinného pojištění vkladů. Také Česká národní banka musela přehodnotit systém bankovního dohledu a zpřísnit licenční politiku pro nově vznikající banky. V tomto období začala také přirozená specializace bank, vznikly stavební a hypoteční banky Konsolidační program I a II První fází byl Konsolidační program I. Stát v roce 1991 stabilizoval situaci v peněţních ústavech, kde byl akcionářem (Komerční banka, Investiční banka, Československá obchodní banka, Česká spořitelna). Převzal nebonitní aktiva z minulosti a převedl je na Konsolidační banku. Nejvyšší částkou bylo 110,8 mld. Kč. Konsolidační banka v roce 1992 odkoupila od Komerční banky a Insolvenční banky další méně bonitní pohledávky, které vznikly před rokem Druhou fází byl Konsolidační program II, který zavedla v roce 1996 Česká národní banka, byl určený pro malé banky. V roce 1997 zřídila pro odkup špatných pohledávek bank dceřinou společnost Česká finanční, s. r. o. Banky, které se zúčastnily programu, převedly do České finanční ztrátové úvěry a výměnou za ně dostaly pokladniční poukázky. V průběhu dalších 5-2 JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, ISBN VELEK, Jan. Základní informace o českém bankovnictví. Praha: Bankovní institut-vysoká škola, ISBN

13 7 let měly následně své pohledávky odkoupit zpět. Banky musely následně vypracovat pětiletý obchodní plán a akceptovat zvýšený bankovní dohled. Evrobanka, Bankovní dům Skala, COOP banka, Podnikatelská banka, Realitbanka, První slezská banka a Pragobanka jsou banky, kterým byla odebrána bankovní licence. Konsolidační program II se nakonec ukázal jako neúspěšný z důvodu váţných problémů bank a neschopnosti nebo neochoty jejich vlastníků situaci řešit a proto byl ukončen v červnu Česká finanční byla prodána Konsolidační bance za symbolickou 1 korunu Stabilizační program ČNB zahájila v roce 1996 stabilizační program, který měl pomoci řešit problém nekvalitních aktiv v malých a středních bankách. Česká finanční, s. r. o. tato aktiva odkoupila a poskytla jim za ně hotové peníze. Všechny banky, které tento program vyuţily, měly získat zodpovědným hospodařením peníze na to, aby nejpozději do 7 let svá aktiva odkoupily zpět. Tohoto programu se zúčastnilo 6 malých bank, ale 5 z nich bylo později vyloučeno. Program se ukázal jako neúspěšný Privatizace bank Privatizace bank je velice sloţitou problematikou s nemalým politickým podtextem. Od počátku transformace se vedly spory o všech otázkách týkajících se privatizace bank: kdy a zdali vůbec privatizovat jakým způsobem kdo by se měl stát vlastníkem bank Proces privatizace bank byl zahájen v rámci kuponové privatizace, kterou byly částečně privatizovány Komerční banka, Investiční banka, Česká spořitelna a Ţivnostenská banka. Stát si v nich ponechával významné podíly. 5 4 JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, ISBN VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a. s., ISBN

14 Tabulka 1: Privatizace bank Název banky Rok privatizace Kdo získal podíl Ţivnostenská banka % akcií získává Berlinek Handrle und Frankfurter Bank Investiční a Poštovní banka % získává japonská banka Nomura Europe ČSOB % získává KBC Bank Česká spořitelna % získává rakouská Die Erste Bank Komerční banka 2001 většinu získává Societé Générale Zdroj: Vlastní grafické zpracování Privatizace bank 6 Privatizace byla promyšlený transformační krok. Měla zvýšit výkonnost bank, zlepšit vlastnický dohled a zvýšit příjmy do státního rozpočtu. 1.5 Fond pojištění vkladů V roce 1994 vznikl na základě zákona o bankách Fond pojištění vkladů (FPV), který má za úkol chránit vklady jak fyzických tak právnických osob včetně úroků. FPV poskytuje náhrady za pohledávky z vkladů bank, stavebních spořitelen a druţstevních záloţen se sídlem v České republice. Nejdříve byla výše pojištění vkladů 90 % z vkladu, maximálně Kč, ale postupně se zvyšovala. 7 Dnes je maximální výše náhrady na jednoho klienta EUR v jedné bance. Klienti se proto nemusí bát o své peníze, uloţené v bankách, stavebních spořitelnách a druţstevních záloţnách. Banky odvádějí do FPV čtvrtletně 0,04% z průměrného objemu pojištěných vkladů. Pro představivost uvedu, ţe FPV za dobu své existence vyplatil k datu částku 27, 3 mld. Kč. Náhrada škody se týkala 12 bank a 3 druţstevních záloţen. 8 6 ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, ISBN Seznam.cz: Fond pojištění vkladů-výroční zpráva 2013 [online] [cit ]. Dostupné z: 14

15 2. OBCHODNÍ BANKY Pro zajímavost v této kapitole uvedu, jak vznikl název banka, kdo bance uděluje bankovní licenci a za jakých podmínek. Dále jak dělíme finanční trh a rozeberu jednotlivá aktiva a pasiva obchodních bank. V další části zmíním charakteristiku jednotlivých specializovaných bank, také popíši tzv. magický trojúhelník a v závěru kapitoly zmíním bankovní tajemství, které musí banky dodrţovat. 2.1 Název banka Za zakladatele moderního bankovního systému se povaţuje rod de Medici z Florencie, který ve 13. století vlastnil bankovní a obchodní dům, do kterého přicházeli k jeho lavici (italsky banco) místní podnikatelé a ukládali si u něho přebytky zlatých mincí a zlata. Pan Medici vystavil stvrzenku, která potvrzovala, kolik si podnikatel uloţil a zlaté mince u sebe uschoval. V té době se jednalo pouze o slib a projev důvěry klienta vůči bance a naopak. Pan Medici potom dále tyto peníze půjčoval jiným podnikatelům a počítal si úroky. Samozřejmě aby své peníze dostal zpět, měl také tým specialistů na nátlak Základní ustanovení Bankami, se podle zákona o bankách č. 21/1992 Sb., rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, a které mají k výkonu činností bankovní licenci, o jejímţ vydání rozhoduje Česká národní banka (ČNB). Banka můţe vykonávat i další činnosti jako např. investování do cenných papírů, směnárenskou činnost, bezhotovostní platební styk, má-li je povoleny v jí udělené licenci Udělení licence a základní kapitál Ţádost o udělení licence se předkládá České národní bance spolu s návrhem stanov. Minimální výše základního kapitálu činí Kč. Náleţitosti ţádosti o licenci stanoví ČNB a také rozhoduje o udělení licence. Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky: 9 Seznam.cz: Historie českého bankovnictví [online] [cit ]. Dostupné z: nigramotnost.cz/gramotnost_vstup-do-banky_historie 10 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, ISBN

16 průhledný a nezávadný původ základního kapitálu splacení základního kapitálu v plné výši důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost osob navrhovaných na výkonné řídící funkce technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídící a kontrolní systém banky obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podloţený reálnými ekonomickými kalkulacemi sídlo budoucí banky musí být na území České republiky Banky se sídlem na území členského státu mohou vykonávat na území jiného členského státu Evropské unie, Norska, Švýcarska a Islandu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Tato tzv. jednotná bankovní licence platí v ČR od jejího vstupu do Evropské unie, tedy od května Banka, která chce zaloţit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a písemně mu sdělí informace: na území kterého členského státu chce zaloţit pobočku obchodní plán, který obsahuje hlavně výčet předpokládaných činností organizační strukturu pobočky adresu v hostitelském státě, kde bude moţno získat dokumenty jména osob zodpovědných za řízení pobočky Finanční trh Základ finančního systému v kaţdé trţní ekonomice představují finanční trhy a plní řadu významných funkcí. V ekonomice bez finančních trhů by pravděpodobně zůstaly dočasně volné finanční prostředky nevyuţity, přebytkové subjekty by byly méně motivovány k tvorbě úspor a deficitní jednotky by měly omezené moţnosti získání finančních prostředků pro realizaci svých investičních záměrů nebo spotřebních výdajů. 11 Česko. Úplné znění zákona o bankách: Bankovnictví, platební styk, finanční arbitr, praní špinavých peněz, stavební spoření a další předpisy. In: č.21/1992 Sb. Sagit, a.s.,

17 Alokace (umístění) finančních prostředků od přebytkových subjektů k subjektům deficitním je uskutečňována na finančních trzích prostřednictvím různých druhů finančních dokumentů. Realizaci těchto obchodů podstatně usnadňují finanční trhy a plní v této souvislosti některé velmi významné ekonomické funkce: funkce determinace ceny: vzájemná nabídka a poptávka poskytování likvidity: v případě potřeby umoţňují vlastníkům finančních dokumentů prodat finanční dokument na sekundárním trhu funkce redukce transakčních nákladů Finanční trhy jsou vysoce konkurenční, a to z důvodu, ţe jsou velice otevřené z hlediska vstupu domácích i zahraničních subjektů a také z hlediska finančních dokumentů, se kterými se na nich obchoduje. 12 Na finančním trhu působí subjekty finančního i nefinančního sektoru a to v postavení věřitele i dluţníka. Jinými slovy, ten, kdo má přebytek peněz, je prodává a ten, kdo jich má nedostatek je nakupuje. Finanční trh dělíme z hlediska času: Peněţní trh zde se provádí operace se splatností do 1 roku, jako jsou např.: státní pokladniční poukázky, šeky, směnky. Kapitálový trh zde se provádí operace se splatností nad 1 rok, jako jsou např.: obligace (dluhopisy), akcie, podílové listy. Finanční trhy jsou poměrně striktně regulovány. Pro regulaci a dohled nad finančními trhy jsou v kaţdé zemi vytvořeny speciální instituce. V České republice je to Česká národní banka, podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 2.4 Bilance obchodní banky Jednotlivé typy bankovních obchodů banky je moţné nejlépe vysvětlit na její rozvaze, která je tvořena aktivy a pasivy a obě strany se musejí vţdy rovnat. Na straně pasiv jsou uvedeny zdroje obchodní banky a na straně aktiv je uvedeno pouţití těchto zdrojů. 12 POLOUČEK, Stanislav. A KOL. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN

18 Tabulka 2: Rozvaha obchodní banky Aktiva Pokladní hotovost Směnky, pokladniční poukázky Šeky Vklady u ostatních bank Úvěry klientům Státní dluhopisy, státní pokladniční poukázky a jiné cenné papíry Majetkové účasti (bankovní portfolio) Hmotný a nehmotný majetek (budovy, zařízení) Ostatní aktiva Pasiva Závazky vůči ČNB Přijaté vklady jiných bank Přijaté vklady klientů Emise vlastních dluhopisů Základní jmění akciový kapitál Zákonný rezervní fond Ostatní kapitálové fondy Nerozdělený zisk z minulých let Ostatní pasiva Zdroj: Vlastní grafické zpracování Rozvaha obchodní banky 13 Na straně aktiv výrazně převaţují finanční aktiva, která tvoří aţ 98% bilanční sumy banky. Objemově nejvýznamnější poloţkou v aktivech jsou úvěry klientům nebo jiným obchodním bankám, ale jsou také nejrizikovější. Za poskytnuté úvěry dostává banka úroky. Hotovost banky potřebují, aby mohly klientům vyplácet jejich vklady a také při směnárenských operacích. Tato poloţka nevytváří bance ţádný úrokový výnos, a proto se banky snaţí minimalizovat pouţívání hotovostí. Jediným výnosem z obchodů s hotovostí jsou poplatky za vklad a výběr a ze směnárenských operací. Pasiva jsou tvořena vlastními a cizími zdroji. Vlastní zdroje tvoří základní jmění, nerozdělený zisk z minulých let, rezervní a další fondy. Cizí zdroje tvoří vklady bankovních klientů neboli sekundární vklady a vklady nebankovních klientů neboli primární vklady. Vklady se dále dělí na krátkodobé (běţné účty), střednědobé a dlouhodobé (spořicí účty a termínované vklady). 13 ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál

19 V pasivech banky jednoznačně převyšuje cizí kapitál (přes 90%) nad vlastním kapitálem (10%). Objemově nejvýznamnější poloţkou v pasivech banky bývají vklady klientů. Dluhopis je převoditelný cenný papír. Dluţník se zavazuje zaplatit věřiteli určitou částku v daném termínu a vyplatit určitý výnos. Banky získávají prostřednictvím emise dluhopisů dlouhodobější peněţní prostředky, které jim slouţí jako zdroj financování hlavně dlouhodobých úvěrů. Zisk obchodní banky je tvořen z největší části rozdílem mezi přijatými a placenými úroky, tj. rozdílem mezi úroky, které banka přijme od svých klientů, jimž poskytla úvěr, a úroky, které banka musí platit svým klientům, kteří si u ní uložili svoje volné peněžní prostředky. 14 Ve výkazu zisků a ztrát neboli výsledovce nalezne zájemce informace o zisku konkrétní banky. Kompletní účetní výkazy konkrétní banky lze nalézt ve výroční zprávě za příslušný rok, která je k dispozici na internetových stránkách této banky. 2.5 Členění obchodních bank Obchodní banky můţeme členit z různých hledisek: Podle struktury bankovních produktů Univerzální banky Specializované banky Podle rozsahu poskytovaných sluţeb Maloobchodní: retailové (velký počet drobných operací pro občany), např.: Equa bank, GE Money bank, Air bank Velkoobchodní: wholesalové (velké objemy ochodů s malou četností, obchodování na účet banky), např.: Citibank Corporate: obsluha větší firemní klientely SME: obsluha malých a středních firem Podle právní formy vlastnictví Akciové společnosti (soukromé vlastnictví) 14 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, ISBN

20 Druţstevní záloţny (druţstevní vlastnictví) Státní ústavy a Komunální banky (veřejnoprávní vlastnictví) Specializované banky Uţ z názvu vyplívá, ţe Specializované banky poskytují svým klientům specializované sluţby. Na bankovním trhu České republiky působí 5 specializovaných bank: 1. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMRZB) Banka byla zaloţena v roce 1992, jejím jediným akcionářem je stát, zastoupený Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (72% vlastnictví), a Komerční banka, Česká spořitelna a ČSOB (18% vlastnictví). ČMRZB poskytuje podporu malým a středním podnikům v souladu se záměry vlády České republiky, zaměřuje se především na záruční obchody prostřednictvím nejrůznějších záručních programů, např.: Program ZÁRUKA 2015 aţ 2023, který schválila vláda ČR svým usnesením č z , tento program je určen pro malé a střední podnikatele realizující své projekty na území České republiky. Dále poskytuje zvýhodněné úvěry malým a středním podnikatelům s vyuţitím prostředků státu a krajů, zvýhodněné úvěry pro rozvoj technické infrastruktury obcí, spravuje rozsáhlé portfolio záruk za bankovní úvěry a dotací na úhradu úroků z úvěrů poskytnutých na podporu oprav bytových domů jejich vlastníkům či spoluvlastníkům Česká exportní banka (ČEB) Česká exportní banka je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu, ovládaná státem. Vznikla v roce 1995 a tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky České republiky. ČEB podporuje státní vývoz a povědomí o České republice ve světě. Zaměřuje se na finanční sluţby související s vývozem. ČEB poskytuje zvýhodněné úvěry dodavatelské (exportní), odběratelské (importní) i refinanční (jiným bankám) se splatností 2-10 let. Českým investorům poskytuje výhodné financování jejich záměrů vybudovat nové výrobní kapacity v zahraničí nebo kapitálově vstoupit do zahraničních firem. 15 ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál Seznam.cz: Českomoravská záruční a rozvojová banka [online] [cit ]. Dostupné z:

21 Veškeré aktivity ČEB jsou plně v souladu s pravidly WTO (World Trade Organization), příslušnými doporučeními Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a směrnicemi Evropské unie Stavební spořitelny V České republice můţe být stavební spořitelnou pouze banka, které bylo uděleno povolení podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Předmětem její činnosti je stavební spoření a další činnosti podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření. Stavební spoření je účelové spoření spočívající: v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření v poskytování příspěvku fyzickým osobám (neboli státní podpory ), které jsou účastníky stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření můţe být fyzická i právnická osoba. Fyzická osoba musí mít trvalý pobyt na území České republiky a mít přidělení rodné číslo. Právnická osoba musí mít sídlo na území České republiky a přidělené identifikační číslo (IČO). 18 Stavební spoření je v dnešní době způsob, jak si naspořit svoje prostředky a mít moţnost získat úvěr na financování bydlení ve formě překlenovacího úvěru ze stavebního spoření nebo úvěru ze stavebního spoření. Smlouva o stavebním spoření se dnes uzavírá na dobu 6 let, pokud účastník stavebního spoření zruší smlouvu dříve neţ za 6 let, dostane zpět pouze své prostředky a přijde o státní podporu. Ve smlouvě o stavebním spoření jsou uvedeny údaje o účastníkovi, výše cílové částky, kterou si účastník sám zvolí, poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření, který činí 1 % z cílové částky. Dále je ve smlouvě uvedena úroková sazba z vkladů a také úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření. Smlouva obsahuje ještě prohlášení, ţe klient ţádá o přiznání státní podpory. Pokud má účastník více smluv o stavebním spoření, kdy na jedné smlouvě pobírá maximální státní podporu, namůţe uţ tedy pobírat státní podporu na druhém stavebním spoření. Státní podpora činí 10 % z ročního vkladu ale maximálně 2000 Kč ročně. Ideální je tedy, aby účastník vkládal na své stavební spoření Kč ročně, aby získal maximální státní podporu. Pokud vkládá více neţ Kč ročně, dostane státní podporu stále jen 2000 Kč. Účastník stavebního spoření můţe vkládat peníze na své stavební spoření měsíčně ale 17 Seznam.cz: Česká exportní banka [online] [cit ]. Dostupné z: 18 Seznam.cz: Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření [online] [cit ]. Dostupné z: 21