TRÁPÍ NÁS PROBLÉM FOTOVOLTAIKY. Právo. Finance. Dodávky. Plynafii. Europarlament. Co dûlají europoslanci. Cestovatelsk manuál V e, co byste mûli vûdût

Transkript

1 Cover EZ410 hrbet 3mm:NEW 11/26/10 6:49 PM Stránka 1 EUROZPRAVODAJ Informaãní a ekonomick ãasopis IX. ROâNÍK â. 4/2010 EVROPA A MY Europarlament UÏ i ekologiãtí nad enci pfiipou tûjí, Ïe zelené zdroje nespasí svût Co dûlají europoslanci Anketa, která pfiinesla pfiekvapiv v sledek EXTRA Cestovatelsk manuál V e, co byste mûli vûdût Generální ředitel Vítkovice, a.s. Ing. JAN SVùTLÍK: TRÁPÍ NÁS PROBLÉM FOTOVOLTAIKY Takzvané neviditelné náklady začínají být zásadním problémem ve výrobě, který může spustit odchod spousty firem z České republiky. Informaãní a ekonomick ãasopis IX. ROâNÍK â. 4/2010 Cena: 39 Kã / 1,68 EKONOMIKA Právo S důsledky divoké privatizace se potýkáme dodnes Finance Developeři se snaží udržet klesající ceny nemovitostí ENERGETIKA Dodávky Odběratele elektřiny a plynu zajímají hlavně bezpečnost dodávek a vstupní cena Plynafii Budoucnost celého odvětví je nejasná. Zažíváme období turbulentního vývoje trhu.

2 02 zat EZ310:NEW 9/16/10 12:22 AM Stránka 2

3 03-05 rozhovor KPP EZ410-jr:NEW 12/3/10 6:00 PM Stránka 3 ROZHOVOR MùSÍCE ENERGETIKA Nult roãník dvoudenního diskusního fóra se odehrál ve vítkovickém zámeãku. Pofiádal ho Klub plynárensk ch podnikatelû v ãele s prezidentkou Ing. Alenou Vitáskovou. Po vyãerpávajících debatách byl ãas na rozhovory s klíãov mi úãastníky summitu. Ing. Jan Světlík (52 let), generální ředitel a člen představenstva Vítkovice Holding, a.s. Vystudoval v roce 1982 Vysokou školu báňskou a nastoupil do VŽSKG k.p. V roce 1993 byl jmenován do funkce vedoucího nákladového střediska Lahvárna a v roce 1994 zastával funkci ředitele. Od byla jednotka transformována do dceřiné společnosti. V roce 1999 byla společnost privatizována. Stoprocentní obchodní podíl ve společnosti Vítkovice Lahvárna s.r.o. získala akciová společnost Lahvárna Ostrava a.s. Generálním ředitelem a předsedou představenstva byl jmenován Jan Světlík. V roce 2004 byla společnost přejmenována na Vítkovice Holding, a.s. Od roku 2003 je Jan Světlík předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Vítkovice, a.s. Působí také ve statutárních orgánech holdingu Vítkovice. Jak si v současné době společnost Vítkovice a.s. stojí v porovnání s ostatními hráči na trhu? Jsme firmou v raznû zamûfienou na export, vyváïíme osmdesát procent na í produkce. Na e produkty umíme exportovat i na nároãnûj í trhy, jako je âína, Japonsko, Korea, samozfiejmû Rusko, Arábie. Zaãínáme fie it Indii, kde máme reálné kontakty. ekl bych, Ïe se nám dafií SETKÁNÍ ODBORNÍKÒ V OSTRAVù EVROPA NA ROZCESTÍ Fotovoltaika, kontroverzní zákon o obnoviteln ch zdrojích energie a plynová krize byly hlavními tématy Mezinárodního energetického klubu Ostrava 2010, na kter se na podzim leto ního roku sjely hlavy v ech zásadních energetick ch firem. v engineeringov ch oborech, a cítím, Ïe i nám zaãínají dûlat takzvané neviditelné náklady problém ve v robû, ale neradi bychom skonãili v âr v robní ãinnost a dûlali jen engineeringovou. To se ale t ká témûfi v ech západních firem, které pfiestávají vûci vyrábût. Myslím si, Ïe dûlat vûci jen v kresovû je koneãná, ale kdyï se podíváte kolem, tak skoro v celé západní Evropû takov proces uï probûhl. Mnoho firem bylo takzvanû odejito právû tûmi neviditeln mi náklady. Nyní bojujeme s fiadou patn ch zpráv vrcholem je problém fotovoltaiky. Poplatek, kter by se mûl zvednout ze 166 korun za megawatt/h na 700 korun, a tûch poplatkû je samozfiejmû více (platíte za vodu, za plyn, odbûrné místo atd.), to v echno vám Ïere zisk, je tû neï vznikne. To zaãíná b t zásadní problém, kter mûïe spustit odchod hromady firem z âeské republiky. Jak to konkrétně pocítí spotřebitel? BûÏn spotfiebitel Ïije z v platy. U nûj se to v pfií tím roce projeví tak, Ïe díky fotovoltaice zaplatí o tfii aï deset tisíc korun roãnû víc. To se samozfiejmû bude zvy ovat. Roztáãí to inflaci, bude následovat tlak na mzdy...ãili zaplatíme opravdu nûkolikanásobnû víc. âili ten poplatek je váïnû velk prû vih. Kdyby se alespoà jednalo o pfiíjmy do státního rozpoãtu a sníïilo se tak zadluïení. Ale tak to není, je to opravdu jen úïasn byznys nûkolika investorû. Je v kompetenci vlády s tím něco udělat? Vláda má velmi zúïené pole. Na tento problém jsme poukazovali uï v roce Byl jsem okfiikován, Ïe nic takového nebude. EUROZPRAVODAJ 3

4 03-05 rozhovor KPP EZ410-jr:NEW 12/3/10 6:00 PM Stránka 4 ROZHOVOR MùSÍCE ENERGETIKA Mûli jsme predikci, Ïe bude tfiiceti aï padesátiprocentní nárûst pro rok íkali mi, Ïe to není pravda, Ïe jsem si to vycucal z prstu. Samozfiejmû jsem pravdu nemûl nakonec jde o stovky procent, nikoliv o desítky. TakÏe ten nárûst je opravdu katastrofální, a rok 2011 bude teprve zaãátek. KdyÏ si spoãítáte dvacetiletou Ïivotnost v pfiípadû, Ïe by se nic nezmûnilo Ïe by vláda nic nedûlala tak je na e predikce nûco kolem bilionu korun za onûch dvacet let. CoÏ se samozfiejmû nestane, protoïe ty firmy se mezitím poloïí, ale to v echno se potom pfienese na obyvatelstvo. V echny tyto absurdní situace padají na úãet minulé vlády, která mûla anci to zabrzdit. Doufám, Ïe souãasná vláda vyfie í alespoà ten rok 2011, variant je mnoho, netfieba spekulovat. Fischerovu vládu a její nečinnost v tomto směru kritizuje i ministr Drobil. Vidíte za tím tlaky lobbistických skupin? Dozvídal jsem se o tûchto skvûl ch byznysech v Káhifie, Bombaji nebo anghaji. V ichni chtûli do âeska investovat. Myslím, Ïe to byla dobfie prodaná chyba úfiedníka. Na dnešní konferenci se kromě fotovoltaiky hodně diskutovalo i o projektu CNG, tedy stlačeného zemního plynu. Můžete o něm pohovořit více? Máme komplexní aplikace CNG, máme ozkou eno, jak to funguje v osobních vozech, a dlouhodobû vyzkou enou halovou dopravu. Vyfie ili jsme dokonce i takové technologie, jako jsou vozy na Ïelezniãních halách, postavili jsme lokomotivu. Dnes zkou íme, jak m zpûsobem CNG funguje. NeÏ si to fiekneme, tak bych rád uvedl, Ïe nejsem Ïádn m nepfiítelem CO2. Je to plyn, kter potfiebujeme ke svému Ïivotu. Ale CNG je technologie, která neprodukuje polétav prach, ãili je to nesmírnû ekologick pohon v dopravû. Má i svou ekonomickou v hodnost. Nejde totiï tentokrát o to, kolik nás to bude stát, tedy kolik vytáhneme ze státu penûz, ale opravdu jen o to, kolik se uspofií. Vzhledem k tomu, Ïe CNG mûïe v razn m zpûsobem zmen it mûstské rozpoãty, kompletnû dotované státem, tak si myslím, Ïe je to vûc, která by mûla b t podporována. Dnes máme pozitivní ohlasy z trhu, nejvût ími propagátory jsou ti, kdo to zkusili zavést. Nejvût ím nepfiítelem CNG je samozfiejmû to, Ïe se nedá odnést v kanystru. To je klíãová záleïitost kde to nechtûjí zavést, tam je k tomu nikdo nedonutí. KdyÏ dostává dopravní podnik stoprocentní krytí, pak je jim jedno, jestli to stojí 800 milionû nebo víc. VÏdycky se najde nûjaká obezliãka, jak to nedûlat. Pfiíkladem by nám mûly b t státy jako Argentina, Brazílie, Írán, tedy státy, o kter ch bychom si nemysleli, Ïe by uvaïovaly globálnû ekologicky, tak to zavedly bez mrknutí oka. Jezdí tam miliony aut a v ichni jsou Ing. Jan Světlík (vlevo) během ostravské konference s předsedkyní Klubu plynárenských podnikatelů Ing. Alenou Vitáskovou a se zástupcem Gazpromu v ČR Roaldem F. Piskoppelem. v pohodû. Spoleãná diskuze a spoleãn cíl zlevnûme si tyto náklady jsou klíãové a Ostrava je opravdu mûsto, kde je poletov prach problém. Nejvût í zneãi Èovatel vzduchu v Ostravû je doprava, která zpûsobuje aï ãtyfiicet procent zneãi tûní. âili fie ení tohoto problému by mûlo b t prioritou nového zastupitelstva v pfií tích ãtyfiech letech. Když dostanete zakázku jako generální dodavatel a můžete si vybírat, preferujete jako subdodavatele českou firmu? Preferujeme toho, kdo je nejlep í. V zásadû je pro nás vïdycky nejbliï í skupina, region, republika. Zfiejmû nûco dûláme patnû, protoïe stát si toho oãividnû neváïí a za kaïdou cenu se nás snaïí vyhnat! Myslím si, Ïe jde i o to, jak m zpûsobem se ãeská vláda chová k ãesk m kapitalistûm. ProtoÏe oni jsou ti, ktefií kdyï nûco náhodou vydûlají, tak to sem i investují. Nevím proã, ale dvacet let se u nás preferují zahraniãní investofii, ktefií dostávají ve keré v hody a za pût let uï tu nejsou. Na druhé stranû musím ale fiíct, Ïe v nûkter ch oblastech se nám opravdu dafií a na nûkteré projekty jsme získali urãitá zv hodnûní daàového rázu, to ano. Ale jinak tu opravdu existuje masivní podpora zahraniãních investic a nikdo se nezaobírá tím, Ïe to je velmi klouzav kapitál. Ing. Evžen Tošenovský (54 let), poslanec Evropského parlamentu za ODS. Studoval obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě. Váš dnešní projev byl poměrně kritický do vlastních řad k vašim nepřítomným kolegům europoslancům. Byl spí e realistick v tom smûru, jak se mûní pohled Evropského parlamentu. Energetika se stává velmi v znamnou a opu tí se nûkterá zabûhaná témata. Pfied rokem nebylo skoro moïné na pûdû EP hovofiit o jaderné energetice, v této chvíli i pfiedstavitelé zeleného spektra fiíkají ano, musí se zvaïovat do energetického mixu. A to je realita. Tato náhlá zmûna je nárazem ekonomického a energetického dûní, a je velmi silná. Evropa se tím zab vá. Problém v ech tûch zelen ch projektû, jako jsou vûtrníky ãi fotovoltaika, je pfienos této energie mezi v chodem a západem Evropy ãímï teì nemyslím geopolitickou hranici. Pfienosová soustava není schopna tyto nárazy pfiená et a je to velmi nebezpeãné. ZároveÀ to zdraïuje náklady na pfienosovou sestavu, takïe se moïná dostáváme k levnûj í energii nûkde u Severního mofie, kde vûtrníky mají své opodstatnûní, ale zároveà pfienos této energie nûkam mimo vytváfií velké náklady na pfienosovu sestavu. To, že se EU začala reálně zabývat jadernou energií, je opravdu velmi nová věc. Co myslíte, že tu změnu způsobilo? KdyÏ jsem pfii el poprvé do na eho v boru a promluvil o jaderné energetice, tak se na mû dívali jako na kacífie. Teì o ní hovofií i kolegové z jiného politického spektra jako o zdroji, s nímï se musí poãítat. Tento postup se nicménû oãekával. Energetická nároãnost neustále roste a to se nedá vykr t jen z obnoviteln ch zdrojû ukázalo se, Ïe 4 EUROZPRAVODAJ

5 03-05 rozhovor KPP EZ410-jr:NEW 12/3/10 6:00 PM Stránka 5 SOUâASNOST A BUDOUCNOST text: Jan Martinek; foto: Jan Pfierovsk tento projekt byl pfiíli idealistick. Jaderná energetika pfiedstavuje stabilní zdroj, ale neumí vykr vat piãky. Jsou dûleïité plynové elektrárny, které umí tento v kyv vyrovnat. KdyÏ postavím vûtrníky nebo sluneãní elektrárnu, pfiesto musím mít záloïní zdroj, protoïe co se stane, kdyï pfiestane foukat vítr, kdyï pfiestane svítit slunce? Tento idealismus uï tedy EU opou tí, protoïe zji Èuje, Ïe to znamená obrovské náklady. Musí vrátit do hry velké zdroje. Uvidí se, jak dopadne debata v Nûmecku, kde se prodluïuje Ïivotnost a hledá se fie ení, jak pfiekr t toto období. Jaderná energetika se tedy skuteãnû dostává do diskuze coby normální zdroj energie, coï je jen dobfie. Jak vy konkrétně hájíte zájmy českých energetiků v Evropském parlamentu? Napfiíklad co se t ãe debaty o sníïení CO 2, hovofií se o dvaceti procentech do roku Nejprve se hovofiilo o tfiiceti procentech, coï by byl velk náraz pro ãeskou energetiku, hlavnû pro teplárenství. To se podafiilo sníïit, byl jsem stínov m zpravodajem této deklarace. Po plynárenském oku pfied rokem pfii la z Komise snaha o zv enou regulaci povinné roz ifiování regulaãních zásobníkû. To by zase pro âr jako pro tranzitní zemi s velk mi zásobníky znamenalo jednoznaãné zdraïení plynu pro obyvatelstvo, pro podniky. V tomto pfiípadû jsem podával pozmûàovací návrhy, které pro ly a byly schváleny. TakÏe v tom se silnû angaïuji. K plynové krizi jste nicméně dnes řekl, že to bylo spíše politikum. Parlament dostal zajímavé odborné anal zy a sami experti najatí Europarlamentem fiekli, Ïe hovofiit o krizi je potfieba velmi opatrnû. Îe to nebyl problém strukturálních zmûn. Problém zastavení dodávek pfies Ukrajinu byl kompenzován severní cestou. Hlavnû kdyby to byla krize, tak by se musela dotknout mnohem vût ího území Evropy. Takhle bylo postiïeno jen nûkolik státû. Zemí jako Francie nebo panûlsko se to vûbec nedotklo. Ukazuje se, Ïe struktura externích dodávek plynu do Evropy je nerovnomûrná a je potfieba hledat fie ení. Samozfiejmû, politické dûní na Ukrajinû v tom také hrálo roli. Byl to ale problém, kter se mûïe znovu objevit a musí se technicky fie it. Roald F. Piskoppel, hlavní představitel Gazprom Export v ČR (na snímku). S jakými pocity odcházíte z dnešní konference? Pfiijel jsem na pozvání prezidentky Klubu plynárensk ch podnikatelû paní Vitáskové a podle mû se fórum podafiilo. Dosáhli jsme vytipovan ch cílû. Doufám, Ïe to není poslední fórum tady v Ostravû, kterého jsem se zúãastnil. Rád pfiijedu i pfií tí rok. Co jste říkal na menší neshodu se šéfem RWE Martinem Herrmannem ohledně plynové krize? Oba máme pfiehled o tom, co se stalo, ale kaïd to vidíme z jiného úhlu pohledu. On jako odbûratel fiíká, Ïe ve smlouvû je zapsáno pfiedání plynu na Slovensku, já jako zástupce dodavatele mu vysvûtluji, Ïe jsme to nemohli splnit, protoïe tranzitní zemû uzavfiela plynovod. On ale říká, že politický problém, který má Rusko s Ukrajinou, nemá odběratele zajímat. Ale zajímá je to. VÏdyÈ za dva t dny, po které ta krize trvala, zástupci Evropské unie tuto krizi pomáhali aktivnû fie it. Co je podle vás lepší stavět nové plynovody, nebo opravit ty staré? Pokud jste vlastníkem plynovodu, rozhodujete se ekonomicky. Pokud nejste, musíte uvaïovat o v ech moïn ch rizikách. Vãetnû politick ch.. Teď jste se poněkud vyhnul odpovědi na moji otázku... Já bych k tomu uvedl, Ïe v stavba Southstreamu bude stát tolik, kolik stojí rekonstrukce tranzitní soustavy na Ukrajinû, a tato soustava je majetkem státu Ukrajina. Gazprom k tomu nemá ekonomicky Ïádn vztah. Jde jen o dodání sluïeb. My na tom samozfiejmû zájem máme, protoïe je to ná partner. Víme, Ïe tranzitní soustava je tam v tûïké situaci a je tfieba nûco co nejdfiív udûlat. AlespoÀ nejnutnûj í opraváfiské práce. Může dojít k další plynové krizi? Ke krizi takového rázu, jaká byla? To je skoro vylouãené. Máme podepsané smlouvy o dodávkách, v echny podmínky jsou odsouhlasené. Máme i smlouvy o tranzitu. EUROZPRAVODAJ 5

6 06-07 obsahy EZ410-jr:NEW 12/3/10 8:46 PM Stránka 6 Obsah IX. ROâNÍK â.4/ Evropa na rozcestí Na Mezinárodní energetick klub Ostrava 2010 se na podzim leto ního roku sjely hlavy v ech zásadních energetick ch firem. 09 Po institucích EU V bûr ãesk ch novináfiû se zúãastnil semináfie na téma Strategie Evropské unie 2020 a plán hospodáfiské obnovy, kter uspofiádal Evropsk parlament. 10 Na e anketa Na závûr roku jsme se rozhodli zjistit, kdo je nejprospû nûj ím zástupcem âeska v EP. Prostor dostali nejen novináfii, ale i poslanci samotní. 22 DÛsledky divoké privatizace Po roce 1989 zaãaly obrovské majetkové pfiesuny. Nikdo netu il, Ïe jejich následky budeme likvidovat je tû za dvacet let. 40 Stavebnictví obnoví rûst Souãasná celosvûtová finanãní krize potvrdila, Ïe je to právû stavebnictví, které jako první odvûtví signalizuje nástup hospodáfiské krize a jako poslední z této krize odchází. 54 Cestujeme za exotikou Co v echno se vám mûïe pfiihodit, kdyï se vydáte do exotick ch krajû. 56 Holiday World 2011 Je nejv znamnûj í akcí svého druhu nejen v âeské republice, ale i v regionu stfiední Evropy. Je ãlenem prestiïní mezinárodní asociace veletrhû cestovního ruchu ITTFA. 60 Jak chutná ecko Zemû, která nabízí krásné mofie a rozsáhlé pláïe, ale i gurmánské lahûdky, nad nimiï se sbíhají sliny. >58 Dagmar Grossmann si vytyčila cíl, uspořádat v Čechách veletrh v oboru soukromého letectví, který by konkuroval veletrhu EBACE.

7 06-07 obsahy EZ410-jr:NEW 12/3/10 8:47 PM Stránka 7 >24 Jak vás mohou okrást, když používáte bankomat. >32 Podaří se Evropské unii zlepšit konkurenceschopnost v oblasti dodávek energie? Energetické společnosti jsou na tom relativně dobře, říká Ing. Vojnar. >36 >42 GO! Express & Logistics se profiluje prémiovými službami mezinárodní přepravy do Evropy, nově i do zámoří. Cokoli řeknete, může být použito proti vám. Pozor na sociální sítě, varuje Pavel Šuk. >45 >50 Majitel galerie Miro Smolák se v rozhovoru podělil o své plány do budoucna. >52 Nový butik Obsession láká na zvučná návrhářská jména a nadstandardní servis. >62 Navštivte luxusní ekologický hotel v chilské poušti Atacama.

8 08 editorial&tirage NEW EZ410-jr:NEW 12/6/10 5:57 PM Stránka 8 editorial CO TAM TI LIDÉ DùLAJÍ? Napadlo nás položit si otázku, co asi tak dělají naši zástupci v Europarlamentu? A došli jsme k zajímavé odpovědi. Tenhle rok byl docela divoký. Přes avizované globální oteplování je pořád zima, tam, kde má svítit slunce, tak prší, kde má jen pršet, tak mrzne. A když se příroda náhodou na chvíli uklidní, zpackáme to sami vylitou ropou do moře nebo tristním výsledkem voleb. Takže si do dalšího roku popřejme, ať je to o něco lepší. Je dost moïné Ïe kdybyste si tutéï otázku poloïili i vy, do li byste ke stejnému závûru: totiï Ïe nemáte ani tu ení. Nabízí se je tû jedna varianta odpovûdi, ale tu si v zájmu maximálního zachování objektivity nepfiipou tíme. Proto jsme vyhlásili anketu Eurozpravodaje o nejprospû nûj ího europoslance. Vycházeli jsme z toho, Ïe se nezafiadíme po bok reptalû, ktefií mají pro Evropskou unii jen ty nejhor í v razy a nebudeme fiíkat, to oni nás donutili, oni nám nafiídili, oni... My jsme také Evropská unie, tak jaképak copak. Máme tam své lidi, oni by se mûli starat o to, aby se nám v tom svazku Ïilo co nejlépe. Proto ta anketa, proto ten zájem, jak práci europoslancû vidí lidé odtud, z âeska. AÏ si nalistujete ãlánek, o kterém tu pí u, budete moïná pfiekvapeni, Ïe místo takfika tfií desítek respondentû jich tam není ani deset. Oslovení europoslanci se nechtûjí chlubit, nebo nemají ãím, to nevím. Co mû ale hodnû zarazilo, byla reakce námi osloven ch novináfiû a politologû. Ne Ïe by je anketa nezajímala, ale kdyï jsme po nich chtûli hodnocení zvolen ch zástupcû âeské republiky sedících v lavicích Evropského parlamentu, unisono tvrdili, Ïe vlastnû ani nevûdí, co tam ti lidé dûlají. Îe nemají ãas jejich práci sledovat a Ïe je to..., ehm..., vlastnû ani moc nezajímá. MoÏná byla chyba, Ïe jsme se obrátili na domnûlé odborníky. MoÏná jsme se mûli ptát prûmyslníkû, manaïerû, fieditelû vek ch firem. Mám ale váïné obavy, Ïe jejich odpovûì by byla stejná totiï Ïádná. Nûco mi tu nehraje. Pfiece kdyï necháte svého zamûstnance del í dobu bez dozoru, zaãne si za chvíli dûlat, co chce a nebude mít pro vás Ïádn v znam, protoïe v lep ím pfiípadû pojede na sebe, v hor ím se bude flákat. MÛÏu jen doufat, Ïe evrop tí politici mají natolik vyspûlou sebekázeà, Ïe k nûãemu podobnému nedojde. Na závûr mám docela pozitivní postfieh teprve z nûkter ch odpovûdí europoslancû jsem zjistil, Ïe mají za sebou docela slu n kus práce. A to je dobré, ne? Jiří Roth EUROZPRAVODAJ Informaãní a ekonomick ãasopis Vydavatel EuroNova & Partner s spol. s r.o. Redakce Ing. Kamil Procházka Ing. Jifií Hezk, CSc. Milan Dado Radek Mráz Ing. Anton Korau, PhD. RNDr. Miroslav Rusko Ing. Petra Brodzianská Redakce Praha Jifií Roth Anastasia Sochneva sochneva@epimedia.cz Redakce Brno Denisa Ranochová Redakce SK Mgr. Eva Hrubo ová Inzerce Vlaìka Bauerová Milan Dado EuroNova & Partner s, spol. s r. o. Mikulá ské nám. 17, PlzeÀ Tel./fax.: info@eurozpravodaj.com V konn fieditel Radek Novák Asistentka Bc. Petra PfiibáÀová Produkce Emílie MiÏáfiová Jazykové pfieklady Eurolingua, spol. s r. o. Korektury Ivana Riegrová Distribuce Mediaprint Kapa, PNS Holding, GECO Tabák Pressmedia s. r. o., Mediaprint Kapa Slovensko Náklad âr ks; SR 5000 ks Právní oddûlení Mgr. Renata Tunklová Mgr. Alexandr Va keviã Povoleno MK âr E ISSN: Doporuãená cena: 39 Kã âtenost 2009/2010 Media projekt ãtenáfiû Náklad ovûfien ABC CR (kanceláfi ovûfiování nákladu tisku Audit Bureau of Circulations ) Vyrobeno ve spolupráci s EPIMEDIA Production 8 EUROZPRAVODAJ

9 09 novinari EZ410-jr:NEW 12/3/10 6:07 PM Stránka 9 EVROPSKÁ UNIE BRUSEL V Evropském parlamentu byli účastníci seznámeni s tiskovými službami parlamentu, technickými možnostmi pro rozhlasové a televizní novináře a prohlédli si tiskové a audiovizuální centrum. PO INSTITUCÍCH EU Výběr českých novinářů se zúčastnil semináře na téma Strategie Evropské unie 2020 a plán hospodářské obnovy, který uspořádal Evropský parlament. REPORT âe TÍ NOVINÁ I probíhá práce jednotliv ch poslancû. Tento den, tedy 9. listopad 2010, byl v znamn také tím, Ïe Evropská komise zvefiejnila dokument vûnovan otázce dal ího roz ifiování EU. Je jím kaïdoroãní strategická zpráva o stavu, úspûchu a dal ím smûfiování politiky roz ifiování EU. DEN TŘETÍ Poslední den semináfie, ve stfiedu 10. listopadu, bylo úãastníkûm pfiedstaveno tiskové centrum Evropské komise, kde si v ichni zúãastnûní prohlédli jeho prostory a seznámili se s jeho moïn m vyuïitím. Následovala také poslední pfiedná ka o Spoleãné zemûdûlské politice s panem Pavlem Povoln m z oddûlení pro pfiímé platby na generálním fieditelství EK pro zemûdûlství a rozvoj venkova (DG AGRI). Z ní vyplynulo pfiedev ím to, Ïe do roku 2013 je nutné provést v zemûdûlské politice Evropské unie dal í Text: redakce, foto: archiv Vpondûlí 8. Listopadu se vypravila skupina sestavená ze zástupcû regionálních novin, rozhlasu a ãasopisû do Bruselu, aby se seznámila s chodem institucí Evropské unie. Prvním bodem jejich bruselské náv tûvy bylo setkání s Alenou Obrusníkovou, ãlenkou kabinetu ãeského komisafie tefana Füleho, kter pûsobí v Evropské komisi, a paní Michaelou Mlíãkovou Jelínkovou. Mluvilo se tady pfiedev ím o roz ífiení politiky sousedství, kdy hlavními tématy hovoru bylo pfiistoupení nov ch zemí do Evropské unie, a to zejména Chorvatska a Turecka. Posléze se úãastníci setkali s Denisou Perrin a Martinem Bouskem. Vyslechli si zde prezentaci na téma regionální programy a projekty v âr a po ní následovala velmi zajímavá diskuze. O chvíli pozdûji se ve své pfiedná ce soustfiedil na téma Externí komunikaãní politika Evropské komise Roman Schoenwiesner (G ECFIN), kter je b val m mluvãím Zastoupení Evropské komise v Bratislavû. Jednotliví zástupci ãesk ch médií se zajímali zejména o problematiku t kající se zavedení eura u nás a o v echny klady i zápory, které tento krok pfiinese. Teãkou za prvním dnem semináfie byla spoleãná veãefie s mluvãími ãesk ch delegací v jednotliv ch frakcích Evropského parlamentu, panem Markem Hannibalem, Václavem Mlsem a Janem Kfielinou. DEN DRUHÝ Druh den byla na programu náv tûva Evropského parlamentu, kde byli úãastníci seznámeni s tiskov mi sluïbami parlamentu, technick mi moïnostmi pro NOVINÁŘI SE ZAJÍMALI O PROBLEMATIKU ZAVEDENÍ EURA U NÁS A O VŠECHNY KLADY I ZÁPORY, KTERÉ TENTO KROK PŘINESE. rozhlasové a televizní novináfie a zároveà si prohlédli i tiskové a audiovizuální centrum. Velmi zajímavé bylo odpolední setkání s jednotliv mi poslanci Evropského parlamentu - s paní Zuzanou Roithovou, Liborem Rouãkem, Miroslavem Ouzk m, Jifiím Havlem a Miroslavem Ransdorfem. Pfii tomto setkání bylo moïné zjistit, jak dûleïité reformy. Tento den zároveà probíhalo plenární zasedání, kde se projednávaly zprávy o úloze EU pfii posilování OBSE (Organizace pro bezpeãnost a spolupráci v Evropû), zpráva Jeana-Paula Gauzse o hedgeov ch fondech a prohlá ení Komise k Aktu o jednotném trhu, jehoï cílem je oïivit ekonomiku Evropské unie a vytvofiit nová pracovní místa. Komise jím reaguje na potfiebu odstranit zb vající pfiekáïky na vnitfiním trhu Evropské unie, která se stala je tû palãivûj í po dopadu finanãní a ekonomické krize. Právû ta odhalila, jak Evropa potfiebuje dal í úãinná opatfiení na zvy ování prosperity a zamûstnanosti. V echny tyto dokumenty byly projednány v tomto pofiadí hned po skonãení debaty o strategii EU v oblasti pfiedávání údajû o cestujících. Tento seminář byl pro jednotlivé zástupce českých médií velmi užitečnou sondou do chodu jedné z nejdůležitějších institucí Evropské unie... EUROZPRAVODAJ 9

10 10-13 anketa III EZ410-jr:NEW 12/3/10 8:37 PM Stránka 10 ANKETA EUROPOSLANCI ANKETA EUROZPRAVODAJE KDO JE NEJPROSPĚŠNĚJŠÍ EUROPOSLANEC? Na závûr roku se Eurozpravodaj rozhodl zjistit, kdo je nejprospû nûj ím zástupcem âeska v EP. Prostor dostali nejen novináfii, ale i poslanci samotní. Text: Anastasia Sochneva, Jan Martinek; foto: archiv Práce a v kony ãesk ch europoslancû se hodnotí velice obtíïnû. AÏ na malé v jimky totiï nevidíme konkrétní v stupy jejich práce, tûïko posuzujeme, jak (a jestli vûbec) v rámci EU hájí zájmy sv ch voliãû. Ti podle mého názoru postrádají v echny kontrolní mechanismy, a je to dáno i tím, Ïe ãesk obãan tu í jen velice matnû, co vlastnû takov europoslanec dûlá. Dobfie je to vidût na volební kampani do Evropského parlamentu, ve které neb vají reflektována celoevropská témata, jako spí ta lokální, coï je patnû. Lidé by mûli vûdût, Ïe kdyï jim kandidát do Euparlamentu slibuje na billboardech vy í dûchody, tak jde o podvod. Nûktefií to mohou (a já podot kám, Ïe ãásteãnû právem) vnímat i tak, Ïe do Evropského parlamentu nominujem jak si béãkov pfiebor, tedy politiky, ktefií se u nás doma pfiíli neosvûdãili. Takov m pfiíkladem mûïe b t Zuzana Roithová z KDU-âSL, ale vzpomeàme i na takového Vladimíra pidlu, kter byl vystfielen je tû v do Evropské komise poté, co jako premiér a pfiedseda nejsilnûj í politické strany fatálnû selhal! Samozfiejmû existují v jimky. EvÏen To enovsk (ODS) napfiíklad vïdy platil za jednoho z nejoblíbenûj ích politikû Moravskoslezského kraje. Nejlep í europoslanec? Asi ten, kter je alespoà trochu vidût. Napadá mû Jan Zahradil (ODS), jehoï mediální v stupy jsou pomûrnû ãasté, nebo Jifií Havel (âssd), kter se sv m voliãûm tu a tam pfiipomene nûjak m kontroverzním v rokem. Naopak po nûkter ch politicích není po jejich zmizení do Bruselu ani vidu, ani slechu. Poslední evropské volby vynesly do kfiesla europoslance do té doby neznámou Andreu âe kovou (ODS), která rozpoutala vskutku masivní pfiedvolební kampaà: její obliãej a dekolt se na nás smál pomalu z kaïdé vitríny, ale teì uï o tom, jak si vede v Bruselu, nevíme zhola nic. Stejnû jako o nûkdej ím tátovi odboráfiû Richardu Falbrovi, o kterém se mûïeme alespoà domnívat, co Ïe to vlastnû v lavici EP dûlá: chrápe. KdyÏ jsme v em europoslancûm rozeslali s na imi otázkami, byli jsme pfiekvapeni, jak málo z nich chce dát o sobû vûdût svûtu. Europoslankynû Olga Sehnalová pfiímo odmítla se ankety zúãastnit. Ani Milan Cabrnoch si nemyslí, Ïe anketa mûïe podat objektivní pohled na práci europoslance (to my si ostatnû také nemyslíme), ale alespoà odkázal na svûj web, kde nûjaké informace jsou. OTÁZKY: 1) S jak mi cíly jste zaãínal/a své pûsobení v Europarlamentu? 2) Které z plánû se vám podafiilo uskuteãnit v tomto roce? 3) Co povaïujete za svûj nejvût í úspûch bûhem pûsobení v Europarlamentu? 4) Jaké jsou va e cíle a ambice do pfií tího roku? PAVEL POC (âssd) 1) Souãasné problémy t kající se globálních zmûn klimatu a adaptace na nû není moïné fie it pouze v lokálním mûfiítku. Spoleãnost je natolik provázaná, Ïe i kdyby jeden stát pfiijal ve kerá nezbytná opatfiení, pokud totéï neuãiní i v ichni kolem, bude jeho snaha témûfi zbyteãná. Realizaci tûchto krokû mûïe zajistit jen organizace nebo instituce, jejíï pûsobení pfiesahuje hranice národních státû. ProtoÏe jsem se vïdy zajímal o otázky t kající se adaptability, biodiverzity i související sociální témata, byl pro mnû Evropsk parlament logickou volbou. 2) PovaÏuji za úspûch, Ïe se mi povedlo jiï v prvních dvanácti mûsících mandátu pfiimût Evropskou komisi, aby pfiezkoumala policejní kontroly v bavorském pohraniãí, které jsou, dle mého názoru, v pfiímém rozporu s Schengenskou úmluvou. ZároveÀ se nám podafiilo pfiipravit i dûleïitou deklaraci t kající se boje proti karcinomu tlustého stfieva. K tomu v emu patfií celá fiada drobností vût ího ãi men ího v znamu. Napfiíklad CHCI SE ZAMĚŘIT NA PROSAZOVÁNÍ VĚTŠÍ OCHRANY VODNÍCH ZDROJŮ JDE O STRATEGICKOU SUROVINU. pfied nûkolika dny jsme s m m t mem organizovali semináfi a v stavu na téma v chovy nov ch odborníkû pro jadernou energetiku. 3) To by mûl asi hodnotit nûkdo jin. Nicménû pokud bych mûl pfiesto nûco vybrat, asi by to bylo prosazení pozmûàovacího návrhu ohlednû národních systémû civilní ochrany do Bílé knihy adaptace na klimatické zmûny. Nejde asi o pfiíli mediálnû zajímavé téma, ale pfiitom velmi podstatné. 4) Chci se zamûfiit na prosazování vût í ochrany vodních zdrojû. I kdyï si to u nás ãasto neuvûdomujeme, jde o strategickou surovinu. Kromû toho se budu podílet také na fie ení otázky nakládání s jadern m odpadem. Je to dost kontroverzní téma, které vyvolává velké emoce. Z dne ního pohledu vysoce rizikov materiál, pro budoucnost ale, s velkou pravdûpodobností, naopak velmi cenná surovina. 10 EUROZPRAVODAJ

11 10-13 anketa III EZ410-jr:NEW 12/3/10 8:38 PM Stránka 11 NEJPROSPù NùJ Í EUROPOSLANEC JI Í MA TÁLKA (KSâM) 1) Zpoãátku jsem byl na rozpacích ohlednû svého zafiazení do V boru pro právní otázky, neboè pfii rozdûlování v borû v rámci dané frakce si poslanec zpravidla nemûïe moc vybírat. Jako nováãek jsem dostal moïnost b t zpravodajem k návrhu Rozhodnutí Rady o uzavfiení úmluvy o mezinárodním vymáhání v Ïivného k dûtem a dal ích druhû vyïivovací povinnosti. 2) Moje pozornost v uplynulém období byla pfiedev ím zamûfiena na tzv. farmakologick balíãek. Jedná se o soubor právních norem, které kromû jiného mají zpfiísnit pravidla pro bezpeãnost léãiv na evropském trhu. zamezit padûlání lékû a zv it informovanost spotfiebitelû. Velmi zajímavá pro mû byla i vefiejná sly ení, napfiíklad expertní porady o perspektivû sjednocování daàov ch pfiedpisû nebo o rozvodovém právu. Teprve teì s vût ím odstupem si velmi váïím moïnosti pracovat v JURI. Právní v bor EP je totiï první instancí pro posouzení velké ãásti návrhû právních norem, které jsou následnû pfiedkládány plénu EP. Práce v JURI mi dala také moïnost pracovat s nov m t mem odborníkû, jak z ãeského Stálého zastoupení pfii EU, tak z profesních organizací. Nemohu pominout ani to, Ïe se ná v bor zab vá i otázkami imunity poslancû EP. 3) Podafiilo se mi napfiíklad s podporou frakce GUE/NGL vydat dvû úzce specializované publikace, které se zab vají problematikou zemûdûlství a Ïivotního prostfiedí. Navázal jsem také na pofiádání stáïí ve své kanceláfii pro studenty MOJE POZORNOST BYLA ZAMĚŘENA NA TZV. FARMAKOLOGICKÝ BALÍČEK. stfiedních a vysok ch kol nejen z âr, ale i z Ruské federace. Pokraãoval jsem v pfiíjímání náv tûv rûzn ch skupin z âr, aè uï zastupitelû nebo studentû, ktefií mûli moïnost prohlídky budov EP a byli seznámeni s ãinností evropsk ch institucí. 4) S kolegou Alfredem Rubiksem, kter je pro mû velkou autoritou a inspirací, pfiipravujeme pro rok 2011 dvû konference, pfiiãemï jedna by se mûla konat v Praze a jejím tématem by mûl b t Program v chodního partnerství EU. V listopadu mám patronát nad pfiípravou prezentaãní v stavy PlzeÀského kraje v EP. RICHARD FALBR (âssd) 1) Svou prací jsem pfiispûl k radikalizaci tûch poslancû, ktefií se nemohou smífiit s tím, Ïe pod heslem konkurenceschopnosti je tu snaha o postupné odbourávání sociálních práv, která Evropskou unii v raznû odli ují od trhû v Asii a Americe. Pfiispûl jsem k tomu mj. i v roli stínového zpravodaje k nûkolika zprávám, které V borem pro zamûstnanost pro ly. PO SVÉM ZNOVUZVOLENÍ JSEM USILOVAL O ČLENSTVÍ VE VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ OTÁZKY Zku eností získan ch ve V boru pro regionální rozvoj jsem vyuïil hlavnû pro práci doma. Moje kanceláfi vydává mûsíãnû zpravodaj o moïnostech pfiístupu k ãerpání evropsk ch penûz. Mûsíãník je distribuován uï témûfi na adres, do mal ch a stfiednû velk ch obcí. 2) Po znovuzvolení jsem opût usiloval o ãlenství ve V boru pro zamûstnanost a sociální otázky. Za svûj úspûch povaïuji, Ïe mi jako zpravodaji bylo svûfieno vypracování zprávy o vnûj ím rozmûru sociální Unie, pracovních standardû a sociální odpovûdnosti korporací. Dále se mi podafiilo po cestû do Kolumbie otevfiít moïnost hlub ího dialogu mezi pfiedstaviteli obãanské spoleãnosti v zemi, která po desítkách let boje s partyzánsk m hnutím usiluje o vyjednání Dohody o volném obchodu s Evropskou unií. 3) Za nejvût í úspûch nepochybnû povaïuji svûj pfiíspûvek k zamítnutí Smûrnice o pracovní dobû. A dále to, Ïe o mé názory a jednání se mnou má zájem fiada kolegû z rûzn ch frakcí. Nejãastûji jednám s kolegy ze panûlska a Velké Británie. 4) Vystupovat proti jak mkoli pokusûm o demontáï toho, ãím se Evropská unie tolik let odli ovala od zbytku svûta. Vzhledem k tomu, Ïe jsem ãlenem Delegace pro Bûlorusko, chci pfiispût k vytváfiení nezkresleného obrazu této zemû a mûj zájem je soustfiedûn i na pûsobení odborû. Rád bych pokraãoval v kontaktech s pfiedstaviteli kolumbijské vlády, protoïe mi vadí zkreslen obraz, kter fiada zemí o Kolumbii má a kter této republice ubliïuje. MILAN CABRNOCH (ODS) Obávám se, Ïe formou ankety nejprospû nûj ího europoslance zjistit nejde. Pokud vás zajímá moje práce, doporuãuji vám Prostor, kter mi nabízíte, rád vyuïiji odkazem právû na tuto webovou stránku. Nahlédli jsme na webové stránky Milana Cabrnocha a pfiiná íme aktuální informace o ãinnosti europoslance. T den na pfielomu listopadu a prosince stráví Milan Cabrnoch v Bruselu. V pondûlí poobûdvá s arménsk m velvyslancem pfii EU Avetem Adontsem a brzy odpoledne ho ãeká pfiípravná schûzka ohlednû zasedání Parlamentního v boru pro spolupráci Arménie a Evropské unie. Poté se Milan Cabrnoch zúãastní v boru pro Ïivotní prostfiedí, vefiejné zdraví a bezpeãnost potravin (ENVI). Na veãefii pfiijal pozvání od zastoupení gruzínské obchodní komory v Bruselu. V úter bude cel den pokraãovat jednání v boru ENVI a mimo to probûhne vyjednávání ohlednû znûní smûrnice o právech pacientû v pfieshraniãní zdravotní péãi. Odpoledne se pod zá titou Milana OBÁVÁM SE, ŽE FORMOU ANKETY NEJPROSPĚŠNĚJŠÍHO EUROPOSLANCE ZJISTIT NEJDE. Cabrnocha uskuteãní Microsoft Health Users Group European Summit. Ve stfiedu dopoledne bude poslední schûze v boru ENVI a také zajímav semináfi o inovacích v primární péãi. Odpoledne zaãne jednání v boru pro zamûstnanost a sociální vûci (EMPL) a zasedání Parlamentního v boru pro spolupráci Arménie a Evropské unie, kterému bude Milan Cabrnoch spolupfiedsedat. Veãer pak oficiální veãefie s arménskou delegací. Ve ãtvrtek bude pokraãovat jak v bor EMPL vãetnû hlasování, tak zasedání Parlamentního v boru pro spolupráci Arménie a Evropské unie. Bûhem ãtvrteãního jednání by mûlo b t pfiijato spoleãné prohlá ení a celé zasedání bude ukonãeno oficiálním obûdem s pfiedsedou Evropského parlamentu Jerzym Buzkem. Odpoledne se Milan Cabrnoch zúãastní je tû závûreãného jednání v boru EMPL a veãer poletí do Prahy, aby se zde v pátek mohl vûnovat pracovním schûzkám a také pfiípravû na dal í t den. EUROZPRAVODAJ 11

12 10-13 anketa III EZ410-jr:NEW 12/3/10 9:54 PM Stránka 12 ANKETA EUROPOSLANCI JAN B EZINA (KDU-âSL) 1) Toto volební období je jiï m m druh m, v EP jsem zaãínal v roce Své druhé volební jsem proto zaãínal se zámûrem navázat na své pûsobení v období Cíle mé práce leïí zejména v oblasti prûmyslové a energetické politiky, regionální politiky, zemûdûlské politiky a ochrany ãesk ch potravináfisk ch v robkû. Zamûfiuji se na to, aby pfiipravované reformy regionální a zemûdûlské politiky na období vyhovovaly ãesk m zájmûm. 2) Konkrétnû se mi v tomto roce podafiily uskuteãnit dvû vûci. Zaprvé se mi podafiilo prosadit udûlení CÍLE MÉ PRÁCE LEŽÍ ZEJMÉNA V OBLASTI PRŮMYSLOVÉ, ENERGETICKÉ, REGIONÁLNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY. zemûpisné ochrany v EU pro jihoãeskou Nivu a Olomoucké tvarûïky. Zadruhé bych chtûl zmínit úspû nou interpelaci na Evropskou komisi vedoucí k zahrnutí tepláren do systému pfiidûlování bezplatn ch povolenek na emise skleníkov ch plynû, coï uchrání tisíce domácností odebírajících elektfiinu z tepláren od jejího skokového zdraïení. 3) I díky tomu, Ïe se jiï od r systematicky angaïuji ve prospûch ãesk ch Ïádostí, podafiilo se mnû vybojovat zemûpisnou ochranu v rámci EU jiï pro 24 ãesk ch v robkû. Jsem hrd, Ïe v tomto ohledu jsme jednoznaãn m premiantem mezi nov mi ãlensk mi státy. 4) Pokraãovat v úsilí za ochranu ãesk ch potravináfisk ch v robkû, máme v souãasné dobû nûkolik Ïelízek v ohni, která bude tfieba Ïhavit a kout. Poté co v první polovinû pfií tího roku budou zvefiejnûny návrhy reformy kohezní a zemûdûlské politiky, bude m m cílem do nich v co nejvy í mífie vtûlit zájmy ãesk ch regionû, resp. ãeského venkova. PÛjde o to obhájit nebo alespoà pfiíli neoslabit na e finanãní pfiíjmy z rozpoãtu EU v období , které v pfiípadû zemûdûlství ãiní 6,3 mld. eur a v pfiípadû kohezní politiky 23,7 mld. eur. PÛjde nepochybnû o jednu z nejvût ích v zev a souãasnû i o jednu z nejtûï ích politick ch bitev, která nás v pfií tím roce ãi dvou v EU ãeká. VLADIMÍR REMEK (KSâM) 1) Do EP jsem pfii el s odhodláním b t, v rámci moïností, prospû n republice, jejím obãanûm, zejména tûm, ktefií mû volili. Pro nûkoho to mohou b t fráze, pro mne je zase nepfiijatelné laciné slibování, co v echno lze v EP zafiídit, vybojovat, prosadit. Chci nadále uplatàovat zku enosti, znalost prostfiedí, a tak jsem usiloval o znovuzafiazení do V boru pro prûmysl, v zkum a energetiku (ITRE). Mûl jsem rovnûï zájem pokraãovat i v aktivitách Delegace pro spolupráci EU s Ruskou federací, pfiedev ím v klíãov ch smûrech vztahû energetick ch, surovinov ch i vesmírné politiky. Navíc bylo m m cílem nadále spojovat práci v EP s aktivitami v âr pfii podpofie fiady projektû, orientovan ch hlavnû na mládeï a ekonomické vyuïití podílu âr na vesmírné politice EU. 2) Pfiedev ím jsem byl povûfien vypracováním zprávy za v bor ITRE, hodnotící dosavadní situaci evropsk ch programû druïicové navigace a nastiàující jejich perspektivu. Myslím si, Ïe pozornost si zaslouïí také podpora uspofiádání Mezinárodního astronautického kongresu v Praze. Povedlo se nám také s organizátory projektu MARS roz ífiit soutûï pro mládeï se zájmem o vûdu a techniku i na mezinárodní úroveà. 3) To, Ïe jsem pfiispûl nejen prací v EP nerûzn ch úrovních, ale i aktivitami na rûzn ch kongresech a pfii setkáních k tomu, Ïe projekt Galileo nadále pokraãuje a je budována síè satelitû. Sv m zpûsobem povaïuji za úspûch ale i jednu pozoruhodnou záleïitost. Moje aktivity pfii podpofie role jaderné energetiky DO EP JSEM PŘIŠEL S ODHODLÁNÍM BÝT PROSPĚŠNÝ ČESKÉ REPUBLICE. v energetickém mixu EU totiï stály zato protijadern m aktivistûm, aby mne jako jediného z âr spolu s nûkolika dal ími zahraniãními kolegy adresnû karikovali pfii demonstraci pfied parlamentem v Bruselu i na webov ch stránkách... 4) Ve zdraví pokraãovat ve v ech v e zmínûn ch aktivitách, kter ch není málo a fiadí se k nim i Ïádosti o besedy a setkání. Úspû nû zavr it podporu kandidatury Prahy na sídlo agentury pro projekt Galileo, roz ífiit o dal í zemû mládeïnick vûdecko-poznávací projekt MARS. ZUZANA ROITHOVÁ (KDU-âSL) 1) Do Evropského parlamentu jsem pfii la s cílem chránit zájmy obãanû. Na srdci mi leïí zejména férové podmínky pro podnikání, ochrana spotfiebitelû s dûrazem na dûtského spotfiebitele, práva uïivatelû internetu. Mé cíle, ale i dosavadní ãinnost jsou velmi podrobnû uvedeny na m ch webov ch stránkách 2) Evropsk parlament na rozdíl od národních parlamentû nemá legislativní pravomoc, tj. poslanci EP mohou podávat jen pozmûàovací návrhy k legislativû aktuálnû pfiedloïené Komisí. Proto za úspûch povaïuji prosazení vlastních koncepãních návrhû na úrovni EU, ãehoï jsem dosáhla díky trvalému tlaku na Komisi. Ve v ãtu m ch úspûchû proto nejsou obsaïeny desítky prosazen ch pozmûàovacích návrhû, coï povaïuji za bûïnou práci poslance. Za své úspûchy s reáln m dopadem povaïuji zejména: posílení práv internetov ch uïivatelû (jiï rok funguje elektronick portál eyouguide, kde se i v ãeském jazyce doãtou internetoví uïivatelé o sv ch právech pfii elektronickém nakupování, která jim zaruãuje evropská ZA SVŮJ ÚSPĚCH POVAŽUJI PROSAZENÍ VLASTNÍCH KONCEPČNÍCH NÁVRHŮ NA ÚROVNI EU. legislativa), zavedení ochrany certifikaãních znaãek v celé EU (po dlouhodobém tlaku se mi podafiilo pfiimût Evropskou komisi k písemnû deklarovanému závazku, Ïe mnou navrïen systém na ochranu certifikaãních evropsk ch znaãek koneãnû zavede), boj proti nebezpeãn m v robkûm z Asie (trvale upozoràuji na nekvalitní zboïí dováïené do EU z âíny a dal ích asijsk ch zemí, zejména s ohledem na ochranu dûtského spotfiebitele, stejnû jako na padûlané v robky), fie ení kauzy OKD byty, zmûnu norem pro magnetickou rezonanci (Evropská komise zmûnila v poslední moïn moment absurdní normu, která by znemoïnila vy etfiovat magnetickou rezonancí pacienta, u kterého je nezbytná pfiítomnost zdravotnického personálu bûhem vy etfiení), boj za zru ení znovuzaveden ch kanadsk ch víz, pfiijetí písemného prohlá ení Evropského parlamentu na ACTA (spolu s tfiemi kolegy jsme pfiedloïili písemné prohlá ení poïadující zprûhlednûní vyjednávání o mezinárodní smlouvû proti padûlání, 12 EUROZPRAVODAJ

13 10-13 anketa III EZ410-jr:NEW 12/3/10 8:38 PM Stránka 13 NEJPROSPù NùJ Í EUROPOSLANEC vãetnû obsahov ch poïadavkû, a podafiilo se nám pfiesvûdãit dostateãné mnoïství kolegû, aby bylo toto prohlá ení pfiijato). 3) Jedním z velk ch úspûchû bylo zamítnutí nejdiskutovanûj ího a nejstûïejnûj ího legislativního návrhu první poloviny roku 2005, Smûrnice o softwarov ch patentech. Byla jsem jednou z iniciátorek vefiejné kritické debaty o tomto návrhu. Schválení pûvodního nepovedeného textu by mûlo celoevropsk negativní dopad a znamenalo by velmi ne Èastné vych lení patentového práva do práva autorského. Dále povaïuji za pfielomov v sledek své práce, Ïe nová Smûrnice o hraãkách stanovuje zodpovûdnost za nebezpeãné v robky kromû prodejcû novû i pro dovozce. V rámci posílení ochrany BUDU BOJOVAT ZA VYTVOŘENÍ CELOEVROPSKÉHO REGISTRU PEDOFILŮ. dûtského spotfiebitele jsem zfiídila informaãní portál Iniciovala jsem písemné prohlá ení EP o evropsk ch standardech pro dûtskou obuv, aby na e dûti byly ochránûny pfied závadn mi botami, které mohou zpûsobit nenávratné zdravotní po kození v pozdûj ím vûku. Po celou dobu svého pûsobení se snaïím prosadit povinnou certifikaci zdravotní nezávadnosti dûtsk ch bot pro ve kerou vyrábûnou, ale i dováïenou dûtskou obuv do EU. 4) V pfií tím roce mne ãeká zpravodajství nûkolika zpráv, napfiíklad o systému poji tûní vkladû. Budu bojovat za vytvofiení celoevropského registru pedofilû, budu pokraãovat v podpofie matefisk ch center. UÏ od loàského ãervence se vûnuji na pûdû EP boji za zru ení kanadsk ch víz a byla bych ráda, pokud by se EP podafiilo vyvinout dostateãn tlak na Radu i Komisi, aby podnikly viditelné a dûrazné kroky vûãi Kanadû. Ale to bude znamenat obrovské mnoïství mravenãí práce a pfiesvûdãování kolegû. Proto jsem iniciovala písemné prohlá ení EP k solidaritû s ãesk mi obãany, které se zvefiejní v pûlce listopadu. Spousta z m ch aktivit je jako bûh na dlouhou traè napfiíklad letos jsme v rámci meziparlamentního shromáïdûní EU-AKP pfiijali zprávu, jíï jsem byla spoluautorkou, vyz vající africké státy, aby do sv ch legislativ pfiijaly ochranu vnitfinû vysídlen ch osob, coï se t ká mnoha africk ch státû (napfiíklad konfliktû v Sudánu, DRK, Somálsku), takïe bude potfieba pfií tí rok kontrolovat, jak v tomto bodû africké státy pokroãily. Ale vzhledem k tomu, Ïe svou práci vykonávám soustavnû, vím, Ïe nûkterá témata se teprve bûhem pfií tího roku vynofií. ZUZANA BRZOBOHATÁ (âssd) 1) Chtûla jsem uplatnit zku enosti z komunální politiky a práce poslance v oblasti sociální a regionálního rozvoje. 2) Jsem ãlenkou V boru pro regionální rozvoj a V boru pro kontrolu rozpoãtu. Oba v bory se zamûfiují na problematiku evropsk ch fondû. V rámci rozpoãtové kontroly jde o hledání nesrovnalostí v jejich ãerpání. Realizátofii projektû z evropsk ch fondû ãasto dûlají chyby z neznalosti pravidel, a proto jsem ráda, Ïe se mi podafiilo uskuteãnit sérii vzdûlávacích semináfiû, jak psát evropské projekty v neziskov ch organizacích. Cyklus semináfiû byl zamûfien pfiedev ím na projektové manaïerky z matefisk ch center. CHTĚLA JSEM UPLATNIT ZKUŠENOSTI Z KOMUNÁLNÍ POLITIKY A PRÁCE POSLANCE. 3) Aktivnû jsem prosazovala zavedení minimální doby matefiské dovolené v délce 20 t dnû a otcovské dovolené v délce dvou t dnû ve v ech státech EU. Opatfiení má pfiedev ím za cíl ochranu zdraví matek tûsnû po porodu, podporu kojení a zlep ení moïností péãe o novorozence. U otcû jde o opatfiení, které prokazatelnû vede k upevnûní vztahû v rodinû. âeské republiky se bude t kat zavedení otcovské dovolené, neboè matefiská dovolená je jiï stanovena na 28 t dnû, coï minimální dobu splàuje. 4) Aktivnû se podílet na pfiípravû finanãního mechanismu po roce 2013, tedy na pfiípravû ãerpání evropsk ch strukturálních fondû v novém programovacím období, která se bude odehrávat ve V boru pro regionální rozvoj. Zejména se budu snaïit, aby pravidla finanãního období umoïnila regionûm opût ãerpat prostfiedky z evropsk ch strukturálních fondû. V âeské republice pokraãovat v projektech semináfiû o evropsk ch fondech pro komunální politiky a semináfiû pro seniory s tématem ochrana spotfiebitele. INZERCE

14 14-17 euromix cz EZ410-jr:NEW 12/6/10 8:06 PM Stránka 14 Euromix Z legislativní smr ti a závûreãn ch zpráv ãi návrhû opatfiení rûzn ch komisí pfii Europarlamentu jsme se pro vás snaïili vybrat to nejzajímavûj í. Eurovize OHROÎENÍ VE EJN CH MÉDIÍ TĚŽBA ROPY Evropský parlament požaduje zpřísnění pravidel upravujících bezpečnost při těžbě ropy a odškodnění v případě takových havárií, k jaké letos došlo v Mexickém zálivu. Snadno dostupná loïiska ropy jsou stále vzácnûj í. To vede k nárûstu prûzkumu i tûïby ropy na volném mofii, coï má podle poslancû svá rizika. PfiestoÏe V bor pro Ïivotní prostfiedí i fiada europoslancû podpofiila návrh vyhlásit moratorium na ve kerou novou tûïbu na volném mofii ve vodách EU, vût ina poslancû do la k závûru, Ïe toto opatfiení by za lo aï pfiíli daleko a není nutné. Poslanci pfiesto Ïádají, aby do smûrnice o odpovûdnosti za Ïivotní prostfiedí byla zahrnuta také otázka vrtn ch plo in. Pfiípadn rozsáhl únik ropy do evropsk ch vod by mohl mít totiï dopad i na takové aktivity, jako je rybáfiství nebo cestovní ruch. Stavební průmysl: Zvýšení bezpečnosti Loni se ve stavebnictví stalo 1050 smrtelných nehod. Parlament navrhuje zjednodušení postupů pro získávání označení CE (prohlášení o vlastnostech), zároveň se ale dotkl problému bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, který je velkým problémem sektoru. Prohlášení o vlastnostech (CE) by stanovilo jasná pravidla pro označování, větší flexibilitu pro výrobky na zakázku, ale zajistilo by standardy kvality a bezpečnosti. Stavba musí být navržena a postavena tak, aby neohrožovala hygienické předpisy nebo zdraví a bezpečnost stavbařů a obyvatel. Veřejnoprávní vysílání Europoslanec Ivo Belet vypracoval zprávu týkající se nárůstu politizace a chybných způsobů financování veřejnoprávního vysílání v několika členských státech. Zeptali jsme se ho na nûkolik hlavních bodû, které jeho zpráva obsahuje: Jaké jsou podle vás hlavní faktory ohrožující nezávislost veřejnoprávního vysílání? Nezávislost vefiejnoprávního vysílání mûïe b t v zásadû ohroïena dvûma hlavními zpûsoby: politizací fiídících struktur a nepfiítomností dlouhodobého a stabilního financování. MLADÍ LIDÉ CHTĚJÍ ATRAKTIVNÍ OBSAH DOSTUPNÝ NA INTERNETU... Jak může veřejnoprávní vysílání nově oslovit mladé lidi? Poskytovatelé vefiejného vysílání by mûli b t schopni nabídnout atraktivní a kvalitní obsah formou internetového vysílání. To je v souãasné dobû jedin zpûsob, kter mladí lidé z celé Evropy vyuïívají ke sledování médií. Co se dá na úrovni EU dělat k zajištění ekonomické a politické nezávislosti veřejnoprávního vysílání? V echny zemû EU se zavázaly dodrïovat doporuãení a prohlá ení Rady Evropy drïet se zásady hospodáfiské a politické nezávislosti vefiejnoprávního vysílání. Rádi bychom, aby Evropská audiovizuální observatofi shromaïìovala data a na jejich základû provedla anal zu dodrïování tûchto zásad. 14 EUROZPRAVODAJ

15 14-17 euromix cz EZ410-jr:NEW 12/6/10 8:06 PM Stránka 15 SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT Trend: zelená pracovní místa se setkávají s v raznou podporou Europarlamentu. Pokud si myslíte, že pojem zelená pracovní místa znamená pracovní pozice určené sympatizantům nejmenované politické strany, měli byste si přečíst následující řádky. Zelená pracovní místa jsou místa, která jsou v souladu s politikou udrïitelného rozvoje. Taková pracovi tû napomáhají úsporám energie, vyuïívají obnovitelné zdroje a chrání pfiírodní bohatství a ekosystémy, pfiitom se snaïí vyhnout zneãi tûní ovzdu í i krajiny, charakterizuje ve své zprávû tyto specifické pozice zástupkynû Zelen ch poslankynû Schroedter. Jde o tfii typy pracovních pozic, které se mohou pfiemûnit na zelené. V prvé fiadû to budou novû vzniklá zelená místa, která budou vyuïívat nové postupy a technologie a která vzniknou i se zcela nov mi pracovními odvûtvími. Tradiãní odvûtví zezelenají díky nov m v robkûm, které budou produkovat. Napfiíklad v roba turbín do vûtrn ch elektráren v tûïkém prûmyslu. Do tfietice jiï existující pozice, které se budou muset stále ZELENÁ PRACOVNÍ MÍSTA MIMO JINÉ NAPOMÁHAJÍ ÚSPORÁM ENERGIE. více pfiizpûsobovat trendu udrïitelnosti a ekologiãnosti, vyuïívajíce nov ch technik, postupû a dovedností. Pfiedseda Komise Barroso bûhem svého projevu o stavu Unie zmínil, Ïe by do roku 2020 mûl rád v EU kolem tfií milionû zelen ch pozic. Tento trend pfiinese nové pozice nejen pro vysoce kvalifikované zamûstnance, vzniknou i místa stfiednû a nízce kvalifikovaná. PLYNÁRENSTVÍ Vznik společenství? Poslanci budou jednat o novém balíãku opatfiení, kter by mûl zabezpeãit kontinuitu zásobování plynem a pomoci vytvofiit v rámci Unie energetické spoleãenství. panûlsk poslanec Alejo Vidal-Quadras navrhuje, Ïe by ãlenské státy mûly zajistit, aby plynárenské spoleãnosti garantovaly dodávky plynu chránûn m odbûratelûm v pfiípadû krize po dobu nejménû 30 dnû. Nûkteré zemû, vzhledem ke své situaci budou mít vût í obtíïe, aby je zajistily. To je dûvod, proã pravidla umoïàují zaji tûní zásobování z jiného státu Evropské unie. Klíãov m bodem je také povinnost kaïdého ãlenského státu pfiipravit a vypracovat ve spolupráci s ostatními státy LETECKÁ NEŠTĚSTÍ E vropský parlament schválil zákon o nezávislosti vyšetřování leteckých neštěstí. Nové předpisy by měly zajistit, aby vyšetřování leteckých nehod probíhalo nezávisle na leteckých úřadech odpovídajících za letovou způsobilost, vydávání osvědčení, letovou činnost nebo na jiných stranách, jejichž zájmy by mohly být ve střetu s vyšetřováním. Letecké společnosti by měly preventivní a krizov plán. Ten potom za le Evropské komisi, která se k nûmu vyjádfií (u krizov ch plánû) nebo ho schválí (u preventivních). Jakmile Komise obdrïí v echny národní plány, bude mít moïnost je posoudit z globálního hlediska a identifikovat rozpory. Takto bude schopna rozpoznat opatfiení nesluãitelná s vnitfiním trhem nebo ohroïující solidaritu mezi státy a poïádat dané zemû, aby své plány zmûnily. Nakolik to eliminuje nebezpeãí vzniku krize, ukáïe aï ãas. âlenské státy pfiipustily, Ïe k zabezpeãení dodávek energií bude potfieba spolupracovat. Toto nafiízení se mûïe stát dûleïit m krokem v procesu evropské integrace. v případě havárie do dvou hodin poskytnout seznam cestujících, kteří byli na palubě, aby mohli být informováni jejich příbuzní. Cestující by měli mít před letem právo určit, kdo má být v případě neštěstí informován. Členské státy budou muset vypracovat nouzové plány pro nehody v civilním letectví a zajistit, aby letecké společnosti postupovaly v souladu s těmito nouzovými plány. Krátce >EP PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ Nový návrh pravidel pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí podnítil diskusi o tom, zda je blokování internetových stránek účinným opatřením. Poslanci se na této a jiných otázkách shodli s odborníky a zahrnuly je do legislativního návrhu, který si klade za cíl řešit tyto zločiny na dětech prostřednictvím prevence. >E-SHOPY Europoslanci přijali sérii nezávazných návrhů, které by měly podpořit internetový obchod a zároveň posílit důvěru spotřebitelů. Navrhují například zavedení evropské značky důvěry, která by zaručovala spolehlivost a kvalitu zboží. Do směrnic o službách by obchodníci měli zahrnout přijetí objednávek od zákazníků ze zahraničí. Zapotřebí je také více zprůhlednit elektronické obchodování. >PRASEČÍ CHŘIPKA Semináře o chřipce typu A hodnotily loňskou pandemii prasečí chřipky. Během hrozby chřipkové pandemie se nechalo očkovat více než 45 milionů občanů, ale i přesto zbyly značné zásoby očkovací látky. Mnoho poslanců řešilo právě finanční náklady na nákup vakcín a s tím spojenou nutnost větší transparentnosti do budoucnosti. EUROZPRAVODAJ 15

16 14-17 euromix cz EZ410-jr:NEW 12/6/10 8:06 PM Stránka 16 Stručně... >TREST SMRTI Evropský parlament přijal nové usnesení, v němž vyzývá k naprostému zrušení tohoto trestu a okamžitému a bezpodmínečnému vyhlášení celosvětového moratoria na popravy. Trest smrti nemůže být nikdy aktem spravedlnosti, prohlásil v této souvislosti ve středu při zahájení plenárního zasedání předseda parlamentu Jerzy Buzek. >BEZPEČNĚJŠÍ LÉČIVA Parlament prosadil výraznou aktualizaci pravidel EU v oblasti farmakovigilance, což je systém sledující nežádoucí účinky, které se objeví po uvedení léků na trh. Všechna nově registrovaná léčiva či inovované léky budou obsahovat zvláštní varování před možnými, doposud neobjevenými vedlejšími účinky. >MÉNĚ POKUSŮ NA ZVÍŘATECH Evropský parlament schválil zákon, který by měl omezit využívání zvířat pro vědecké účely a zajistit správnou rovnováhu mezi ochranou zvířat a vytvořením podmínek odpovídajících výzkumu. Členské státy musí zajistit, aby kdykoli to bude možné, byla použita nějaká jiná metoda či strategie, která nevyžaduje použití živého zvířete a která je uznána podle právních předpisů Unie. LIDSKÁ PRÁVA V ÍRÁNU K amenování, svévolné zadržování osob nebo mučení, to vše je v současnosti v Íránu na denním pořádku. Právník Mohammad Mostafaei líčil poslancům stav lidských práv v Íránu během zasedání podvýboru pro lidská práva. Mezi klientky Mostafaei patří i Sakíne Muhammadí Áštíání, kterou odsoudila íránská justice k trestu smrti ukamenováním. Mostafaei je sám nucen žít mimo íránské území a jeho rodina je pronásledována úřady. POSLANCI JEDNALI O NOVÉM VOLEBNÍM SYSTÉMU Reformy od Duffa Britsk liberální poslanec Andrew Duff chce, aby byl nov volební systém pfiipraven jiï pro pfií tí volby v roce Jeho zpráva byla nicménû v ãervenci ve V boru pro ústavní záleïitosti pfiijata poslanci vlaïnû. Mnozí poslanci se tázali, zda je reforma volebního procesu potfiebná. Za nejzásadnûj í povaïuje Duff prosazení návrhu na zfiízení nadnárodního volebního seznamu. Mûlo by to poevrop tit volební kampaà, pfiivést do ní evropskou politiku a zdynamizovat evropské politické strany. Mohammad Mostafaei je uznávaný obránce a obhájce odsouzených k trestu smrti, žen i mladistvých. Podpředseda a polský poslanec Władysław Janusz Zemke oponoval, že situaci nelze srovnávat se Severní Koreou, zemí zcela izolovanou od okolního světa. Připomněl, že posledních íránských voleb se mohla zúčastnit i opozice. Mohammad Mostafaei poukázal na skutečnost, že proti volebním výsledkům protestovaly tisíce lidí, ale vláda účastníky potlačila a události využila ve svůj prospěch. Chtěl tak doložit další ze způsobů, kterým íránská vláda zastrašuje obyvatelstvo. Nezeslabí to sílu státû, ale doplní to kontrolu, kterou mají nad volbami národní politické strany, o pfiím vliv Parlamentu a evropsk ch politick ch stran. myslí si Duff. Jeden z návrhû má dát voliãûm dva hlasy jeden pro národního kandidáta a jeden pro skupinu 25 poslancû zvolen ch na celoevropské úrovni. Postup ale vzbuzuje obavy, Ïe vzniknou rûzné úrovnû legitimity. Andrew Duff se v ak domnívá, Ïe by to mûlo vést k vytvofiení skupiny siln ch poslancû, ktefií pfievezmou vûdãí role v Evropském parlamentu. Rozhodování Europoslanci se stále více pou tûjí do regulací v ech moïn ch lidsk ch ãinností... ZRU ENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI Europoslanci podpořili návrh zrušit do konce letošního roku vízovou povinnost pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny. Dali tak za pravdu Evropské komisi, podle níï obû zemû splàují poïadavky pokud jde o zabezpeãení dokladû, boj proti nelegálnímu pfiistûhovalectví a kriminalitû. Zru ení vízové povinnosti se v ak bude vztahovat pouze na cestující s biometrick mi pasy, ktefií v zemích EU budou pob vat maximálnû tfii mûsíce. Na druhé stranû Kosovo je z procesu uvolnûní vízového reïimu úplnû vylouãeno. NEKALÁ REKLAMA Členové Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů se rozhodli postavit proti nekalým praktikám v oblasti reklamy, mezi něž patří klamná tvrzení, poprodejní servis v cizím jazyce, klamavé výhry nebo využití omezených nabídek. Úãelem zprávy je napomoci a umoïnit spotfiebiteli vût í informovanost na poli reklamy a také rozvoj kritického pfiístupu k obsahu sdûlovacích prostfiedkû. Komise, do jejíï pûsobnosti spadá regulace reklamních pravidel, byla vyzvána k nûkolika krokûm. Pfiednû, aby formou kampanû informovala spotfiebitele o právech, zvlá tû pak o právu na ochranu a vyuïívání osobních údajû a dále vytvofiila program, kter by zv il povûdomí dûtí a mlad ch o úskalích reklamy. Pro úãely informovanosti ale i pomoci uvefiejnila Komise internetové stránky, které obsahují pfiehled nekal ch praktik pouïívan ch obchodníky a které nabízejí rady, jak si proti nim pomoci. 16 EUROZPRAVODAJ

17 14-17 euromix cz EZ410-jr:NEW 12/6/10 8:06 PM Stránka 17 SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT Bilance Jerzyho Buzka Pfiedseda Parlamentu Jerzy Buzek pfiedstoupil 20. fiíjna pfied poslance, aby zrekapituloval své dosavadní pûsobení v ãele EP i to, do jaké míry splnil úkoly, které si pfiedsevzal. Pfiipomenul finanãní reformy t kající se hospodáfiského dohledu a regulace platû bankéfiû, zdûraznil také nutnost dodrïování lidsk ch práv. Energetická politika je jednou z hlavních priorit pana Buzka. Hlavním úkolem 21. století je energetická bezpeãnost v kombinaci s ochranou Ïivotního prostfiedí a levné ceny, prohlásil trochu populisticky. Jako jeden z hlavních úkolû, pfied kter m teì parlament stojí, vidí Buzek pfiípravu rozpoãtu na rok Je na nás, abychom urãili, jakou podobu bude EU mít v 21. století. S kolegy, jako jste vy, se nebojím, Ïe bychom v této bitvû prohráli. vzkázal poslancûm. TAJÍCÍ ARKTIDA: OBCHODNÍ MOŽNOSTI I RIZIKA Registrovaní NEMAJÍ NA RÒÎÍCH USTLÁNO Homosexuální svazky pod drobnohledem Pět evropských států v současnosti umožňuje sňatky osob stejného pohlaví, v jiných státech pak mohou uzavřít registrované partnerství. Dostanou-li se ale do členského státu, který jejich svazky neumožňuje či neuznává, nestanou se oběťmi diskriminace? Poslanci na toto téma předložili Komisi tři otázky. Otázky se t kaly diskriminace, které ãelí páry stejného pohlaví pfii uplatàování svobody pohybu, vzájemného uznávání tûchto svazkû NA 9. KONFERENCI POSLANCŮ EUROPARLAMENTU z arktické oblasti se debatovalo o zodpovědném přístupu k nerostným surovinám a o tání arktického ledu. S rostoucím počtem lodí připlouvajících do oblasti se zvyšuje potřeba zlepšit připravenost a zvýšit koordinaci arktické dopravy. Hlavními problémy jsou špatně vybavené lodě a neustále se pohybující ledovce. Optimistickým tématem jsou ale obchodní příležitosti na Arktidě. Cesta z Norska do Číny arktickou cestou trvá o dní méně než plavba přes Suezský průplav. Otvírají se nové obchodní cesty, rybářské možnosti a oblasti pro těžbu ropy a plynu. PROBLEMATIKA ROMSKÉ MENŠINY VEvropû Ïije pfiibliïnû 12 milionû RomÛ. V rámci EU jde dokonce o nejpoãetnûj í národnostní men inu. V fiadû zemí v ak ãelí diskriminaci a to jak pfii vzdûlávání, hledání zamûstnání nebo zdravotní péãi. O integraci romsk ch komunit mluvili na jednání v boru pro obãanské svobody komisafika pro spravedlnost Viviane Redingová i komisafi pro zamûstnanost a sociální vûci László Andor. Klíãem k úspû nému zaãlenûní RomÛ je podle úãastníkû debaty vzdûlání. Mnoho RomÛ Ïije v chudobû, která se pfiená í z generace na generaci. Právû vzdûlání a zamûstnanost jsou zásadní pfii cestû k lep ímu Ïivotu, uvedl komisafi László Andor. Bûhem schûze se na pfietfies dostala i situace v Itálii a zejména ve Francii, jejichï úfiady zahájily v létû vystûhovávání zahraniãních RomÛ. Od léta se nic nezmûnilo a vystûhovávání RomÛ stále pokraãuje. Zajímalo by nás, jak si za tûchto okolností mûïe Francie osvojit nûjakou strategii zaãleàování, pronesla Marilisa Fantacci z francouzské organizace Collectif des Roms en Europe. Hledáním cest k romské integrace se vûnuje i pfiipravovaná zpráva Romské pracovní skupiny, která by mûla b t hotova do konce roku. Tuto problematiku si jako jednu ze sv ch priorit urãilo také nadcházející maìarské pfiedsednictví EU. u ãlensk ch státû a obecného respektování a ochrany práv homosexuálû v EU a ve svûtû. Jeden z tûch, ktefií pfiedloïili otázku Komisi, byl i nizozemsk poslanec Cornelis de Jong, jenï bûhem rozpravy hovofiil z osobní zku enosti. Uvedl, Ïe pokud se sv m partnerem cestuje napfiíklad do Polska, rozsah jejich práva na svobodu pohybu se v raznû ztenãuje. Evropské unii ani ãlensk m státûm nenáleïí právo, aby HOMOSEXUÁLOVÉ JSOU V NĚKTERÝCH STÁTECH DISKRIMINOVÁNI... soudili osobní pomûry obãanû, prohlásila dal í z pfiedkládajících, Nizozemka Sophia In t Veld. Komisafika Redingová pfiítomné utvrdila v tom, Ïe je pro ni nesporné právo na voln pohyb i usídlování, která s sebou nesou z jednoho státu do druhého také práva, jeï osoba v pûvodním státû nabyla. ZdÛraznila ale, Ïe je potfieba postupovat vûãi státûm, které zatím obdobn pfiístup odmítají diplomaticky a opatrnû. EUROZPRAVODAJ 17

18 18-21 euromix sk EZ410-jr:NEW 12/6/10 9:41 PM Stránka 18 Euromix Z legislatívnej smr ti, závereãn ch zpráv azusnesení rôznych komisií pri Európskom parlamente sme pre vás vybrali to najzaujímavej ie. Internet LEGISLATIVA EU proti privatizácii webu Podľa poslancov je nevyhnutné, aby každý zákazník pri výbere prevádzkovateľa internetu vedel, aké služby bude či nebude môcť využívať. Štátne orgány musia byť schopné zasiahnuť, pokiaľ by sa operátori snažili svoje postavenie zneužívať. INFORMÁCIE O LIEKOCH Farmaceutické spoločnosti by mali uverejňovať informácie o vlastnostiach daného liečiva, najaktuálnejšie označenie jeho obalu a príbalový leták, ako aj najaktuálnejšiu verejne dostupnú verziu hodnotiacej správy. Tieto informácie by mali byè prístupné nielen v papierovej verzii, ale aj na internete, na webov ch stránkach na to urãen ch. SúãasÈou pravidiel by mala byè aj ochrana obãanov pred nevyïiadan mi informáciami, teda tak mi, ktor mi by farmaceutické spoloãnosti mohli zahlcovaè pacientov prostredníctvom rôznych médií. Najväã ím prínosom navrhovanej legislatívy zmena pohºadu na informovanie o lieãivách na predpis, keìïe momentálne sa sústredíme na práva pacientov a nie na práva spoloãností, dodal védsk europoslanec Christofer Fjellner. Marihuana: európská droga číslo jedna Aspoň jedného jointa si denne dajú zhruba štyri milióny Európanov. Marihuana tak jednoznačne zostáva na prvom mieste v rebríčku popularity medzi nelegálnymi drogami. Tieto závery obsahuje výročná správa Európskeho monitorovacieho centra, ktoré prezentoval jeho riaditeľ Wolfgang Götz na jednaní výboru pre občianske slobody. Podľa správy sa tiež zväčšuje počet ľudí závislých na kokaíne. Výskumy podľa očakávania potvrdili, že marihuana sa dostane do rúk najčastejšie ľuďom vo veku medzi 15 až 34 rokov. Poskytovatelia musia svojim nov m klientom daè jasne najavo, ãi sa chystajú nejakú sluïbu blokovaè a preão, uviedol britsk konzervatívny poslanec Malcolm Harbour, predseda V boru pre vnútorn trh a ochranu spotrebitelia. Podºa niektor ch poskytovateºov je bez úãinného spravovania internetu MOBILNÝ INTERNET EXPANDUJE A JEHO VYUŽÍVANIE BUDE ŠTVORNÁSOBNÉ... nemoïné, aby pre uïívateºa zostala zachovaná rovnaká kála a kvalita on-line sluïieb. Mobiln internet expanduje. Dá sa oãakávaè, Ïe v najbliï ích rokoch bude jeho vyuïívanie tvornásobné, poznamenala Robindhra Mangtani z GSM Asociácie. Jean-Jacques Sahel zastupujúci spoloãnosè Skype dodal, Ïe tátne orgány by mali zasiahnuè proti praxi blokovania inovácií a moïnosti voºby pre zákazníka. Pokiaº prístup na internet bude podºa neho ponechan bez dozoru, tak operátori vyuïijú svoje postavenie, aby niektoré druhy sluïieb odstavili na vedºaj iu koºaj. 18 EUROZPRAVODAJ

19 18-21 euromix sk EZ410-jr:NEW 12/6/10 9:41 PM Stránka 19 SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT Zahraničie Sociálne siete a doba materskej dovolenky h bu Európskym parlamentom. KOLENIE O FACEBOOKU Facebook nedávno dosiahol pozoruhodnú métu počet jeho užívateľov sa vyšplhal na rovnú polmiliardu. V tejto sociálnej sieti tak už uviazol zhruba každý trinásty obyvateľ zemegule. Pozadu nechcú zostať ani europoslanci. Väã ina z nich uï má na serveroch ako Facebook alebo Twitter svoje profily a teraz ich navy e ãaká aj peciálny kurz, ako tieto nové komunity ão najefektívnej ie vyuïívaè. Europoslanci o potenciáli sociálnych sietí spravidla nepochybujú. Predstavujú obrovskú príleïitosè ako sa spojiè s obrovsk m poãtom ºudí. Voliãom zase umoïàujú dozvedieè sa o svojich politikoch nieão navy e, hovorí talianska europoslankyàa Sonia Alfano. PLNE PLATENÁ MATERSKÁ DOVOLENKA EP je presvedčený, že minimálna doba materskej dovolenky by mala byť predĺžená zo 14 na 20 týždňov, počas ktorej majú mamičky v každej krajine EÚ dostávať plný plat. Poslanci tiež žiadajú doplnenie zákonov o právo na platenú otcovskú dovolenku v trvaní minimálne dvoch týždňov. Opatrenia sa navrhujú v kontexte novelizácie legislatívy o zdraví a bezpeãnosti tehotn ch pracovníãok. Parlament schválil návrhy, ktoré uvádzajú, Ïe 10 t ÏdÀov pred termínom pôrodu nesmie byè tehotn m pracovníãkam nariadená práca v noãnej zmene a návrhy, ktoré zakazujú prepú Èanie tehotn ch Ïien zo zamestnania po dobu stanovenú od zaãiatku tehotenstva aï po minimálne esè mesiacov po skonãení materskej dovolenky. ZAHRANIâNÁ POLITIKA Budúcnosť Gruzínska Slobodné voºby, decentralizácia, otvorenie sa ekonomiky zahraniãn m investíciám, ale aj konflikt s Ruskou federáciou a protesty opozície. Predseda Európskeho parlamentu priznal, Ïe ostatn ch sedem rokov nebolo pre Gruzínsko najºah ích. Napriek tomu by v ak gruzínska snaha popasovaè sa s dediãstvom minulosti a vykroãiè na cestu demokracie mohla byè príkladom pre ostatné zakaukazské republiky, dodal Jerzy Buzek. Prezident Saaka vili vo svojom prejave spomenul cestu, ktorou si jeho krajina musela za ostatn ch sedem rokov prejsè. V snahe vyrovnaè sa s minulosèou uskutoãnila gruzínska vláda nielen rozsiahle PAN KI-MUN V EP G enerálny tajomník OSN Pan Ki-mun vo svojom prejave v EP vyzval na boj proti chudobe, hladu a klimatickým zmenám. Apeloval na vytváranie dôvery medzi rozvinutým a rozvojovým svetom na blížiacej sa konferencii o zmene klímy v Kankúne. Rovnako zdôraznil, že EÚ sa musí podieľať na výzvach, ktorým dnešný svet čelí. Pan Ki-mun povedal, že na nedávnom samite o Rozvojových reformy, ale aj mentálnu revolúciu, ktorej v sledkom je, Ïe dnes uï gruzínski obãania nerozm ºajú o svojej krajine ako o post-sovietskom táte. V situácii, kedy 50 kilometrov od ná ho hlavného mesta stoja cudzí vojaci by iné vlády povaïovali demokraciu za luxus, my sme sa ju v ak rozhodli budovaè so zbraàou pri hlave, vyhlásil gruzínsky prezident. Po vyhlásení, Ïe Rusko stále okupuje 20 % gruzínskeho územia Saaka vili pred poslancami vyhlásil, Ïe Gruzínsko nikdy nepouïije silu na znovu nastolenie územnej celistvosti a suverenity. ZároveÀ dodal, Ïe nechce vnímaè Rusko ako svojho nepriateºa, ale ako partnera. cieľoch tisícročia v New Yorku prijali krajiny jasný záväzok a teraz je čas ho zrealizovať. Naliehavo žiadal poslancov EP, aby podporili OSN v oblastiach, v ktorých je situácia naliehavá. Môžeme si utiahnuť opasky bez toho, aby sme zatvárali oči pred spoločnými výzvami, dodal. Tiež pripomenul, že miliarda ľudí si každý večer líha do postele hladujúc a že tento rok sa v situácii extrémnej chudoby ocitne 64 miliónov ľudí. Pan Ki-Mun Európu vyzval, aby zohrávala významnu úlohu vo svetovej politike... Zkrátene >DETSKA PORNOGRAFIA Pri páchaní zločinov sexuálneho násilia na deťoch hrajú čoraz významnejšiu úlohu nové technológie. Tie umožňujú ľahšiu produkciu a šírenie materiálov detskej pornografie a garantujú anonymitu. Nova smernica si kladie za cieľ zjednotenie definícií a vytvorenie jednotného právneho rámca, ktorý umožní účinnejší boj proti zločinom tohto druhu. >POVODNE Jerzy Buzek vyjadril účasť obetiam povodní, ktoré zasiahli Belgicko, Francúzsko, Holandsko, Taliansko a Veľkú Britániu. Záplavy si vyžiadali straty na životoch a spôsobili miliónové škody. Viacerí poslanci vyzvali v tejto súvislosti na urýchlenú mobilizáciu Fondu solidarity Európskej únie. Najväčšie straty utrpeli podľa poslancov farmy a malé podniky. >DIPLOMATICKÁ SLUŽBA EP schválil pozmeňujúce návrhy k rozpočtovým pravidlám EÚ a zmenu služobného poriadku pracovníkov európskych inštitúcií to všetko s cieľom umožniť diplomatickej službe EÚ, známej pod skratkou EEAS, začať svoju činnosť. Poslancom sa podarilo zaistiť geograficky a rodovo vyvážený prístup v rámci výberu jeho zamestnancov. EUROZPRAVODAJ 19

20 18-21 euromix sk EZ410-jr:NEW 12/6/10 9:41 PM Stránka 20 Stručňe... >VOĽBY V BARME? FRAŠKA Parlamentné voľby v Barme mali podľa znalcov jediný zmysel: súperila v nich jedna časť vládnucej junty proti druhej. Politická opozícia bola mimo hry a jej líderka Aun Schan Su Ťij naďalej zostáva v domácom vezení. >OCHRANA OSOBNÝCH ÚDAJOV USA a EÚ smerujú k spoločnej ochrane osobných údajov. Ich vyjednávači hľadajú cestu ako sa zjednotiť vzájomné pravidlá, aby sa uľahčila policajná a justičná spolupráca. Je veľmi dôležité mať jednotné pravidlá v dnešnej dobe, kedy si Európa s Amerikou vymieňa stále viac a viac informácií, podotkol nemecký poslanec Jan Philipp Albrecht. ŽIVOČÍŠNA VÝROBA E fektívita a životaschopnosť mnohých chovateľských podnikov v EÚ je v súčasnosti ohrozená kombináciou faktorov, ako sú rastúce náklady, zvyšujúce sa ceny krmovín, ale aj konkurencia z tretích krajín. Európski výrobcovia pritom musia spĺňať najprísnejšie kritéria na svete v oblasti bezpečnosti a kvality potravín, životného prostredia, ale aj zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, čím sa Súčasná kríza môže viesť k významnému poklesu mäsovej výroby. To by malo za následok nielen zvyšovanie cien, ale aj zníženie potravinovej bezpečnosti v EÚ. dostávajú do konkurenčnej nevýhody v porovnaní so zahraničnými chovateľmi. V snahe vyrovnať rozdiely na trhu a pomôcť tak európskym chovateľom navrhl nemecký poslanec Albert Dess uplatňovanie európskych environmentálnych štandard aj na dovážané potraviny, zatiaľ čo poľský poslanec Janusz Wojciechowski požaduje, aby chovatelia z tretích krajín museli dodržať prísne pravidlá v oblasti životných podmienok zvierat. Čo sa robí... Europoslanci sa zamerajú na paºãive otázky spoloãnej Europy a sveta... SVETOV DE PROTI TRESTU SMRTI Poslanci EP, pripomínajúc si 8. Svetový deň proti trestu smrti, schválili uznesenie, v ktorom odsúdili hrdelný trest vo všetkých prípadoch a za všetkých okolností a vyzvali na bezpodmienečné celosvetové moratórium na akékoľvek popravy. Poslanci vyzvali Radu a Komisiu, aby v súvislosti so zriadením Európskej sluïby pre vonkaj iu ãinnosè poskytli usmernenia na komplexnú a úãinnú politiku EÚ v oblasti trestu smrti a to v súvislosti s desiatkami potvrden ch prípadov obãanov EÚ, ktor m hrozí trest smrti. Tieto usmernenia by mali obsahovaè posilnené mechanizmy pokiaº ide o systém identifikácie, poskytnutia právnej pomoci, právne zásahy EÚ a diplomatické zastúpenia. ROZHOVORY S CHORVÁTMI FINI UJÚ Chorvátsko je už len krok od plnoprávneho členstva v EÚ. O aktuálnych vyhliadkach deviatich záujemcov o členstvo informoval Štefan Füle na zahraničnom výbore. Rozhovory s Chorvátskom mohli skončiť už budúci rok. Medzi uchádzačov navyše pribudol Island. Optimisticky sa k vyhliadkam Chorvátov stavia i rakúsky socialistick poslanec Hannes Swoboda. Nemeck liberál Alexander Lambsdorff poznamenal, Ïe EÚ by nemala zverejàovaè Ïiadny konkrétny >NAJSTARŠÍ POSLANEC V EP Najstarším poslancom EP je šesťdesiatšesťročný britský poslanec Roger Helmer z Európskej konzervatívnej a reformnej skupiny. Kritizuje filozofiu zamestnanosti EÚ podl a neho ide presne opačným smerom za posledné roky sa zvýšili mzdové náklady, narástla nezamestnanosť a pracovný trh sa stal menej flexibilným. POªNOHOSPODÁRSKA POLITIKA Plány na revíziu Niekoºko desiatok miliárd eur smeruje kaïd rok do spoloãnej poºnohospodárskej politiky. V davky dosahujú zhruba tretinu európskeho rozpoãtu. Po roku 2013 by táto jedna z vôbec najstar ích spoloãn ch politik mala prejsè zásadnou reformou. Poslanci poºnohospodárskeho v boru na svojej poslednej schôdzi podporili plány Komisie posilniè konkurencieschopnosè európskych farmárov. Poºnohospodárska politika musí viac odráïaè potreby spoloãnosti. Z verejn ch peàazí na Àu prúdia obrovské ãiastky a na ou úlohou je zaistiè, aby boli vynakladané ão najefektívnej ie, povedal na jednaní v boru komisár Ciolos. Veºké debaty sa ãakajú predov etk m ohºadne témy priamych platieb pre farmárov, ktoré tvoria zásadnú ãasè v davkov na celú politiku. Komisia pri la s tromi rozdielnymi návrhmi: buì zachovaè ich súãasnú podobu, ale zaistiè ich spravodlivej ie rozdelenie medzi staré a nové ãlenské táty, alebo systém platieb zásadne zmeniè, alebo ich rovno zaãaè postupne ru iè. dátum. Inak môïe byè problematické zachovaè dôveryhodnosè celého prístupového procesu, dodal Lambsdorff. Chorvátsko má podºa Európskej komisie stále rezervy v oblastiach ako je boj proti korupcii ãi spolupráca s trestn m tribunálom pre b valú Juhosláviu. 20 EUROZPRAVODAJ