ZÁPIS Z KULATÉHO STOLU PRO STAROSTY

Transkript

1 ZÁPIS Z KULATÉHO STOLU PRO STAROSTY V RÁMCI PROJEKTU OP LZZ MAS JAKO NÁSTORJ SPOLUPRÁCE PRO EFEKTIVNÍ CHOD ÚŘADŮ Místo konání: Okříšky (budova ZŠ) Datum a čas: 19. února 2015, 16:00 19:30 Přítomní: Za realizační tým projektu: Petra Cahová, Ludmila Řídká, Kristýna Štěpánová Z cílové skupiny: starostové obcí MAS Podhorácko dle prezenční listiny Program: 1. Uvítání a představení projektu 2. Seznámení přítomných s dosavadními výsledky projektu 3. Představení prioritních témat 4. Brainstorming k problémovým oblastem prioritních témat regionu 5. Definování problému při výkonu samostatné a přenesené působnosti obcí 6. Návrh témat možné pomoci MAS obcím Zápis: Po úvodním představení projektu, byli starostové seznámeni s dosavadními výsledky projektu. Byla přítomným představena prioritní témata a vybraná témata Podhorácko, o.p.s. a bylo přistoupeno k brainstormingu na tato témata (Regionální školství, Doprava a veřejná dopravní obslužnost a Zaměstnanost a politika zaměstnanosti) a k získávání dat pro studii současného stavu veřejné správy v obcích.

2 Brainstorming a diskuze nad problémovými oblastmi Na téma Regionální školství byly v rámci brainstormingu vyhodnoceny jako nejzásadnější problémové oblasti (podle počtu získaných hlasů sestupně): 1. financování škol závislé na počtů žáků/studentů (tzv. normativ na žáka), 2. chybí podpora malotřídních škol, 3. velké množství středních a vysokých škol, 4. - malá podpora učebních oborů, - absence investičních projektů, - špatné propojení u statistických údajů, - zbytečná podpora malotřídek, 5. vysoká administrativa Ad 1. Financování škol závislé na počtu žáků/studentů (tzn. normativ na žáka) V regionu Podhorácka je 17 škol, z nichž je 10 malotřídních. Z brainstormingu a následné diskuze se zástupci obcí a škol je zřejmé, že se malotřídní školy potýkají s velmi omezenými finančními prostředky na svůj provoz a musí jim vypomáhat zřizovatel obec, rodiče nebo sponzor (například velké firmy sídlící v okolí obce). Z toho vyplývá i rozdíl mezi úrovní služeb žákům mnohde si žáčci nosí s sebou toaletní papír, mýdlo, Ad 2. Chybí podpora malotřídních škol Tento problém souvisí přímo s bodem 1, malotřídní školy jsou podporovány velmi omezeně a většinou tato podpora směřuje od dobrovolných příspěvků obce, rodičů. Menší obce si školy na svém území přejí zachovat, ale není to jednoduché ani levné. Ad 3. velké množství středních a vysokých škol Tento problém se dle mínění účastníků netýká pouze regionu Podhorácka, ale celé ČR. Hlavní potíží je to, že mezi žáky chybí rivalita a na střední a mnohé vysoké školy se dostávají studenti podprůměrní a klesá tak jejich vzdělávací úroveň. Tím vyvstává další zásadní problém a tím je nedostatek řemeslníků když jde většina žáků ze základních škol na střední školy s maturitou, mnohé technické obory (strojírenské, obráběči kovů, mechanici, ) se díky nedostatku žáků neotevřou. Ad 4. - malá podpora učebních oborů Dle slov některých starostů ubývá počet vyučených i z toho důvodu, že učňovské školství je málo podporováno ze strany zřizovatelů. Je dle jejich slov neefektivní sloučení více škol s nesourodými obory, kde se vedle učebních oborů zaměřených technicky vyskytují i maturitní obory zaměřeny například na obchodně podnikatelskou činnost. - absence investičních projektů

3 Velkou problematickou oblastí školství je udržování malotřídních škol v malých obcích. Provoz těchto škol často dofinancovávají zřizovatelé, obce, a z jejich rozpočtů je obtížné zafinancovat rozsáhlejší opravy budov. Starostové obcí, ve kterých mají malotřídky by byli velmi rádi, kdyby jejich provoz nemuseli zrušit, protože mít školu v obci je pro ně důležité. Velmi by byli rádi, kdyby se i na tyto školy vztahovaly mnohé grantové a dotační programy a aby zachování malých škol bylo více podporováno. - špatné propojení u statistických údajů - zbytečná podpora malotřídek Tento návrh měl pouze jeden ze starostů, kdy dle jeho mínění je neefektivní podporovat malotřídní školy, protože děti z nich mohou pohodlně dojíždět do větších škol. K tématu Doprava a veřejná dopravní obslužnost byly vyhodnoceny tyto problémové oblasti (seřazeno podle počtu získaných hlasů sestupně): 1. špatné komunikace 2. technické parametry komunikací x velikost vozidel 3. absence dotačních titulů kraje na opravy komunikací 4. - vysoká zátěž obcí na dopravní obslužnost - obchvaty malých vesnic - nedostatečná zimní údržba komunikací okr. Třebíč Ad 1. Špatné komunikace Starostové několika obcí regionu si stěžovali na kritický stav místních komunikací spadajících většinou pod správu kraje. Nejvíce jim vadí, že v okrajové části ORP Třebíč (městys Opatov) a Jihlava (obec Kněžice a Hrutov) je velmi svízelná situace s ohledem na velmi zdlouhavý a složitý administrativní proces spojený s možností opravy komunikace. Několik dalších představitelů obcí se připojilo s připomínkami na prioritizaci určitých tahů v regionu oproti ostatním nebo nesmyslné napojení nové opravené a široké silnice na původní komunikaci, která je úzká a napojení je v místě nepřehledné zatáčky a vznikl tak velmi nebezpečný úsek, na kterém již bylo několik nehod. Ad 2. technické parametry komunikací x velikost vozidel Vysočina je zemědělským regionem a výskyt zemědělských strojů na silnicích je velmi častý. Silnice 2. a 3. třídy však nejsou na stále se zvětšující zemědělskou techniku uzpůsobeny. Starostům obcí hlavně vadí kombinace úzká a rozbitá silnice x velký traktor (kombajn, nákladní auta, ) nebo autobus. Občané si dle slov starostů hlavně v deštivějším a zimním období stěžují na nutnost zajet na nezpevněnou krajnici, protože jinak se na mnohých úsecích cest regionu s protijedoucím vozidlem nevejdou na silnici. Ad 3. absence dotačních titulů kraje na opravy komunikací

4 Kraj Vysočina poskytuje přes svůj Fond Vysočiny mnoho možností podpory, nicméně podpora obcím na opravu komunikací je nulová. Starostové obcí se shodli, že by tuto možnost velmi uvítali. Ad 4. - vysoká zátěž obcí na dopravní obslužnost Malé obce nacházející se mimo hlavní tahy regionu jsou nuceny dotovat ztrátové spoje. Starostové menších obcí jsou postaveni před rozhodnutí, zda tyto spoje dotovat a ponechat spoje veřejné dopravy ve stávající úrovni nebo je nedotovat a čelit tak rušení spojů. - obchvaty malých vesnic V regionu chybí obchvaty malých vesnic, které jsou na hlavním tahu. Mnoho řidičů v nich moc nezpomaluje a je velmi rizikové v takové obci jít po krajnici s dítětem nebo psem. - nedostatečná zimní údržba komunikací okr. Třebíč Díky členitosti regionu jsou některé obce položeny i kolem 600 m.n.m. nebo na pomezí, kde se otáčí sypače. Starostové těchto obcí (například městys Opatov) vidí problém hlavně v tom, že se často stává, že k nim sypač nebo pluhy nedorazí včas nebo přijede pouze na prosbu (okolní obce jsou položeny níž a v nich tolik nesněžilo) a tak se jejich občané nemohou dostat do práce nebo děti do školy. K tématu Zaměstnanost byly vyhodnoceny tyto problémové oblasti (seřazeno podle počtu získaných hlasů sestupně): 1. podpora učňovského školství v technických oborech 2. nezaměstnaní pracují načerno (stát nekontroluje) 3. - neefektivní politika státu při podpoře nezaměstnaných - vysoké náklady firem na legální zaměstnance 4. - malý rozdíl životního minima x minimální mzda - nefungující ÚP - chybí podnikatelský inkubátor pro získání praxe 5. - špatně nastavené rekvalifikace - požadavek praxe nutná Ad 1. podpora učňovského školství v technických oborech Tato problémová oblast navazuje na problémy školství. Starostové obcí vidí nevyužitý potenciál v zavádění technického učení již do základních škol například bývalá starostka obce Bransouze a současná radní Kraje Vysočina pro oblast školství, Ing. Fialová, se velmi zasazuje o podporu technického učení na základních školách tak, aby žáci byli technicky zdatnější a jít na technický obor některého z učilišť by pro mě mohla být zajímavá volba.

5 Mnohé školy technického zaměření již nabízí svým studentům praxe u potenciálních zaměstnavatelů, finanční příspěvky a stipendia, ale není to systémový přístup a dle diskuze na toto téma, by starostové uvítali vyšší systémové zapojení krajů, případně státu. Ad 2. nezaměstnaní pracují načerno (stát nekontroluje) Dle slov starostky jednoho z městysů je v jejich obci téměř nemožné sehnat nezaměstnaného občana na vykonávání veřejně prospěšných prací pro obec. Podporu poskytovanou obcí nepřijmou, neboť pracují načerno a jejich výdělek nepodléhající žádným srážkám je vyšší než peníze od obce. Zmíněná starostka (a nejen ona) je také velmi znepokojena nedostatečností nebo nechutí státu ke komplexnějšímu řešení problematiky zaměstnanosti. Ad 3. - neefektivní politika státu při podpoře nezaměstnaných Na toto téma se rozjela velmi živá diskuze o neefektivně vynakládaných prostředcích SSP. Dle mínění starostů by zde pomohla pouze legislativní změna a její důsledné dodržování. - vysoké náklady firem na legální zaměstnance Starosta jedné z větších obcí si postěžoval na to, že je velmi nákladné vytvořit legální pracovní místo a pro zaměstnavatele je jednodušší a levnější zaměstnat nezaměstnaného načerno. Dle slov jiného starosty: Zde my nic nezmůžeme, není v naší kompetenci nutit firmy ani samotné nezaměstnané, aby pracovali tak nebo onak. Ad 4. - malý rozdíl životního minima x minimální mzda Zúčastnění starostové vidí jeden z problémů vysoké nezaměstnanosti v neúměrně nastaveném systému SSP tak, že je velmi malý rozdíl životního minima a minimální mzdy. Dle slov jedné starostky je pro ně pohodlnější si vyběhat dávky a ležet doma za skoro stejné peníze jaké by dostali v práci. V následné diskuzi na toto téma se starostové shodli, že tento problém je celorepublikový a vyřešit ho lze velmi obtížně a byla by nutnost zavést systémová opatření a důsledně je kontrolovat a jejich porušení přísně trestat. Jeden starosta si ale povzdechl: Jen na to nejsou kapacity ani vůle. - nefungující ÚP Dle názoru několika zúčastněných je funkce úřadu práce v aktivní politice zaměstnanosti velmi malá. Sice nezaměstnané posílá k potenciálním zaměstnavatelům, ale již nekontroluje, zda nezaměstnaní o práci mají zájem anebo si tam jdou jen pro razítko s tím, že pro ně tato práce není vhodná. - chybí podnikatelský inkubátor pro získání praxe - špatně nastavené rekvalifikace

6 Rekvalifikace jsou podle názoru mnohých přítomných velmi nešťastně nastavené a nereflektují poptávku po pracovních silách. Jsou navíc pro některé nezaměstnané pouze možností dostat peníze od úřadu práce navíc, aniž by museli vynaložit nějaké velké úsilí. - požadavek praxe nutná

7 Získaná data pro Studii současného stavu veřejné správy v obcích: 1) Obce pojmenovaly hlavní problémy, které jim brání v efektivním chodu a výkonu samostatné a přenesené působnosti. a) Omezování samosprávy obcí b) Zbytečně komplikované účetnictví obcí c) Příliš malá spoluúčast Kraje Vysočina na dotacích d) Zákon o veřejných zakázkách e) Dotační politika státu f) Administrativa ( hory papírů ) g) - Nepropojenost statistických dat, která jsou dostupná centrálně - Kvalita komunikace obec x nadřízené orgány - Rozpočtové určení daní - Neustále se měnící legislativa 2) Představitelé obcí navrhli témata, se kterými by jim mohla pomoci MAS ve výkonu jejich funkce a) Zpracování dotací b) - Podklady pro výběrové řízení i realizace výběrových řízení - Sdílení dobrých praxí - Právní pomoc pro obce c) Školení pro starosty, účetní, zastupitele d) Softwarová podpora - multilicence

8 Fotodokumentace: