Seznam použité literatury Příloha č. 1 Vysvětlení k základním pojmům Příloha č. 2 Vzory eurobankovek... 51

Transkript

1 Obsah: Úvod Stručný úvod do historie vývoje hospodářské měnové unie (HMU) Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) Maastrichtská kritéria Pakt stability a růstu Zájmy České republiky na přijetí/odsunutí přijetí společné evropské měny Přínosy přistoupení České republiky k hospodářské měnové unii Rizika a náklady plynoucí z přistoupení České republiky k hospodářské měnové unii Situace v České republice Popis současné ekonomické situace v České republice Vyhodnocení současného stupně ekonomické sladěnosti České republiky s Eurozónou Pokroky v institucionální a technické přípravě České republiky na zavedení eura Světová finanční krize Příčiny vzniku světové finanční krize Průběh světové finanční krize a německý příklad vládních opatření k jejímu zmírnění Dopady světové finanční krize na ekonomiku České republiky Národní ekonomická rada vlády (NERV).. 40 Závěr. 42 Seznam použité literatury Příloha č. 1 Vysvětlení k základním pojmům.. 48 Příloha č. 2 Vzory eurobankovek Příloha č. 3 Vzory euromincí

2 Úvod: Pracuji v bance a proto mi nejsou cizí pojmy peníze, měna, směnné kurzy apod. Ale nepracovala jsem vždy pouze v bankovnictví, v minulosti jsem jako zaměstnanec podniku zahraničního obchodu Motokov měla možnost aktivně se účastnit obchodních transakcí jak při dovozu, tak při vývozu zboží do celého světa. Také mám díky manželově profesi a díky zálibě v motorismu blízko k automobilové branži. To všechno jsou okolnosti, které mne motivovaly při výběru zadání bakalářské práce. Vždyť euro, často skloňovaný fenomén poslední doby, je společným prvkem pro všechna tato obchodní odvětví, která jsem právě zmínila. Je přeci v zájmu našich exportérů, kteří jsou bez ohledu na probíhající finanční krizi tahouny naší ekonomiky, aby došlo k přechodu na společnou evropskou měnu co nejdříve. Stejně tak vnímám přijetí eura z pozice pracovníka banky jako převis výhod nad nevýhodami. Podrobnější analýzy předností a těžkostí plynoucích z přijetí či nepřijetí eura uvádím dále v textu. Ve své práci jsem se proto zaměřila na původně velmi aktuální téma týkající se rozhodnutí České republiky o přijetí společné evropské měny. Bohužel vzhledem ke směřování naší současné ekonomiky a také díky rozložení politických sil se termín přijetí eura neustále oddaluje. Nemohu se v úvodu nezmínit alespoň krátce o rozladění, které pociťuji při sledování našich předních politiků, a to bez ohledu na volební programy jednotlivých politických partají. Co postrádám nejvíce, je fundovaný, odborný přístup ke správě našeho hospodářství, zodpovědnost za učiněná rozhodnutí, o morálce a kultuře vystupování našich politiků snad psát ani nebudu. Cílem této studie je nicméně popsat okolnosti, za jakých bylo dosaženo současného stadia v procesu budování hospodářské měnové unie. Rovněž se věnuji otázkám vývoje světové a české ekonomiky v probíhající světové finanční krizi a jejímu vlivu na ekonomická a politická rozhodnutí České republiky v otázce přijetí eura. Považuji za nezbytné alespoň stručně zmínit dosavadní vývoj hospodářské měnové unie, a to jak z celoevropského pohledu, tak i z pohledu České republiky. 2

3 Jak již bylo řečeno výše, v této práci se zabývám nejen dopadem současné světové finanční krize na společné hospodaření členských států hospodářské měnové unie, připraveností naší ekonomiky k samotnému přístupu, ale také technickými nároky, dále se věnuji očekávaným přínosům při přijetí a hrozícím rizikům při oddalování přijetí eura. Při zpracování tohoto materiálu jsem vycházela z mnoha odborných publikací, periodik, seminářů a názorů ekonomických odborníků a politiků, které uvádím na konci práce v části Seznam použité literatury. Vlastní text je doplněn také celou řadou názorných grafů dokreslujících a podporujících tvrzení uvedená v textu. 3

4 1. Stručný úvod do historie vývoje hospodářské měnové unie (HMU) Projekt evropské integrace, který probíhá již více než půl století. Přesněji řečeno, můžeme za počátek tohoto procesu považovat září roku 1950, kdy byla podepsána dohoda o zřízení Evropské platební unie, v rámci které docházelo postupně k vyrovnání plateb z poválečného vzájemného obchodu. Většina měn průmyslového světa byla tehdy navázána na dolar v rámci tzv. zlatého standardu podle Brettonwoodského měnového systému (Brettonwoodský měnový systém - systém regulace mezinárodních měnových vztahů. Je pojmenován podle okresu Breton Woods v New Hampshire, USA, kde byl v roce 1944 dohodnut. Dohoda trvala od roku 1945 do srpna 1971). Tato nadvláda dolaru a nucená devalvace evropských měn vedla ke snahám evropských národů o nápravu této nerovnováhy prostřednictvím vzájemné hospodářské integrace. Následovaly tzv. Římské smlouvy, tedy dvě smlouvy, které byly zástupci států Belgie, Francie, Itálie, Lucemburska, Nizozemska a Západního Německa podepsány v Římě 25. března smlouva zakládající Evropské hospodářské společenství (EHS) a smlouva zakládající Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) a na jejichž základě vzniklo Evropské hospodářské společenství. Mezi hlavní cíle tehdejších snah patřilo především utvoření celní unie a společné zemědělské politiky, ale objevily se rovněž zárodky měnové integrace v podobě chápání měnových kurzů jako předmětu společného zájmu. Přes nejrůznější iniciativy členů Společenství, hospodářské nástroje, pravidla a plány až po reformy Evropského měnového systému vedla pak klikatá cesta k debatám o nové monetární konstrukci Evropy a tím i ke vzniku samotné měnové unie Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) Maastrichtská smlouva, je výsledkem předchozích snah o jednotnou měnovou politiku. Přetrvávající potřeba vytvoření odpovídající protiváhy k americkému dolaru vyústila v užší spolupráci evropských ekonomicky silných zemí, které i přes rozdílnost názorů na strategii fungování unie (střet názorů německých ekonomistů s francouzským monetaristickým postojem) dokázaly na zasedání Evropské rady v Hannoveru v roce 1988 dospět k dohodě o ustanovení pracovní skupiny, tzv. Výboru pro studium hospodářské a měnové unie v Evropském společenství. Během necelých deseti měsíců, po které výbor v čele 4

5 s Jacquesem Delorsem, tehdejším prezidentem Evropské komise zasedal, byla vypracována strategie přechodu k měnové unii, známa později jako Delorsova zpráva. Tento dokument upozorňuje v souvislosti s liberalizací trhů na rizika negativních dopadů na členské země s rozdílnou ekonomickou úrovní, čemuž hodlá čelit prostřednictvím programů regionální a strukturální pomoci. Od národních rozpočtů je vyžadována bezpodmínečná ukázněnost 1, vysoké rozpočtové deficity by totiž značně komplikovaly společnou měnovou politiku a vytvářely by trvalá ohniska politického napětí. Stejně jako starší pokusy o rozdělení integračního procesu do několika kroků, doporučuje také Delorsova zpráva rozvržení do tří stadií. Stadium 1 představuje období přípravných úkonů, přičemž doporučovaným termínem zahájení byl určen 1. červen 1990, stadium 2 obnáší přijetí nezbytné legislativy, ustanovení centrálních orgánů a fondů a spadá do období začátku roku 1994, ve stadiu 3 mělo dojít k fixaci kurzů členských měn a k plné kontrole nad monetární politikou, což se uskutečnilo k 1. lednu Delorsova zpráva zasluhuje velké uznání, neboť převážná většina navržených doporučení byla následně převzata do Maastrichtské smlouvy, jejíž oficiální název zní Smlouva o Evropské unii (Treaty on European Union, TEU). Ke vzniku Maastrichtské smlouvy se váží tři významná data. Prvním je prosinec 1991, kdy bylo na jednání Evropské rady v Maastrichtu dosaženo finální dohody (odtud název Maastrichtská smlouva), druhým datem je únor 1992, kdy byla smlouva slavnostně podepsána nejvyššími státníky členských států Společenství a třetím datem je listopad 1993, kdy smlouva nabyla účinnosti po dokončení ratifikačních procesů. Maastrichtská smlouva vnesla do fungování Společenství celou řadu dalších prvků, jako je například třípilířová struktura EU (zahraniční politika, justice, vnitro), posílení kompetencí Evropského parlamentu (právo veta k návrhům právních norem předkládaných Radou EU), občanství EU a s ním spojená práva (žít a pracovat kdekoliv v EU, volit a být volen v zemích EU ), byl založen Fond soudržnosti na pomoc méně rozvinutým členským zemím, ale klíčové postavení zaujalo téma procesu budování a fungování Evropské měnové unie. Maastrichtská smlouva shrnuje základní body tohoto procesu takto: 1 Zpráva skupiny expertů vedené předsedou Komise ES Jacquesem Delorsem z dubna 1989 o nezbytných podmínkách vybudování Hospodářské a měnové unie (HMU) států ES, která obsahuje mj. konkrétní návrhy, jak ve třech etapách dosáhnout cíle jednotné měny ES. 5

6 proces utváření měnové unie je rozdělen do tří stadií s pevnými daty, jasnými cíly a úkoly časový harmonogram stanovil 1. leden 1999 jako nejzazší termín vzniku měnové unie byla zformulována konvergenční kritéria, jejichž splnění je nezbytnou podmínkou pro účast v měnové unii členům Společenství byla uložena povinnost usilovat o členství v měnové unii s výjimkou Dánska a Velké Británie byla vyjasněna institucionální podoba budoucí měnové unie, v jejímž čele bude nezávislá Evropská centrální banka s mandátem péče o cenovou stabilitu Domnívám se, že není od věci na tomto místě uvést členské státy aktivně se účastnící Eurozóny (jedná se o oficiální výraz pro skupinu členských států, které přijaly euro jako svou měnu) a rovněž země, které v dohledné době vstup do Eurozóny plánují: Tabulka č. 1: Současné členské státy Eurozóny Datum vstupu Země Belgie, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, euro zatím Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko bezhotovostní Řecko euro zatím bezhotovostní Belgie, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, euro i hotově Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Řecko Slovinsko Kypr, Malta Slovensko Zdroj: [quotation ] 6

7 Tabulka č. 2: Plánované termíny vstupu do Eurozóny Země Původní datum Nové datum Bulharsko Není stanoveno Není stanoveno Česká republika ; zrušeno Není stanoveno Estonsko ; další termín ; zrušeno Není stanoveno Lotyšsko ; zrušeno na jaře 2008 Není stanoveno Litva ; EU komise nedoporučila vstup Po r Maďarsko ; zrušeno Není stanoveno Polsko Rumunsko 2014 Švédsko Není stanoveno Zdroj: Commission of the EC, ; European Commission Maastrichtská kritéria Maastrichtská kritéria vznikla vlastně jako výsledek střetu ekonomistické a monetaristické doktríny, kdy zejména státy Německo a Nizozemsko vystupovaly jako zastánci požadavku, aby každý zájemce o členství v měnové unii prokázal dostatečný stupeň konvergence, tedy prokázat vysoký stupeň cenové stability, dokázat udržitelnost vládní fiskální pozice, nejméně dva roky udržet kurz centrální parity v odsouhlaseném fluktuačním pásmu a doložit stálost dlouhodobých úrokových sazeb. Nesplnění této podmínky pak mělo automaticky znamenat uzavření možnosti přístupu dané země k měnové unii. Teprve po dosažení požadované úplné konvergence mělo být zahájeno stadium 3, tedy přechod na jednotnou evropskou měnu. Na rozdíl od ekonomistů byli obhájci monetaristického přístupu, tedy především Itálie a Francie přesvědčeni, že konvergenční proces by naopak urychlil co nedřívější vstup do 7

8 stadia 3. V otálení se vznikem měnové unie spatřovali riziko, že dojde k vyprchání nezbytné energie k dotažení potřebných změn. Poněkud stranou se držel další velký hráč, Velká Británie. Původně se tato členská země snažila prosadit vlastní koncepci budování měnové unie prostřednictvím soutěže existujících národních měn a jedné umělé měny ecu (European Currency Unit) bez jakýchkoliv restrikcí. Společná měna pak měla vyjít jako vítěz tohoto konkurenčního boje. Vzhledem k nejasnostem ve způsobu selekce mezi národními měnami (rozlišování tvrdých a měkkých měn) a vzhledem k tomu, že Velká Británie se netajila odmítavým vztahem k prohlubování měnové integrace, nebyla tato alternativa evolučního vydělení společné měny přijata. Namísto toho pak Velká Británie zvolila pragmatický přístup, přestala prosazovat myšlenku tzv. tvrdého ecu a soustředila se na vyjednání smluvního rámce, který by ji vyvázal ze závazků vůči měnové unii. Toto se však povedlo až na závěrečném maastrichtském summitu. Zde bylo s konečnou platností rozhodnuto, že tzv. vyvazovací doložka (opt-out clause) neboli trvalá výjimka pro zavedení eura pro členské státy se vztahuje pouze na Velkou Británii a Dánsko, zatímco ostatní členské země se budou účastnit měnové unie povinně. Co se týká výsledku střetu názorových rozdílů mezi ekonomisty a monetaristy, nakonec zvítězila koncepce, podle které mohou měnovou unii zakládat pouze ty země, které se prokáží vysokým stupněm udržitelné konvergence a makroekonomické stability, naopak ty země, které tomuto požadavku nevyhoví, nebudou ke vstupu do měnové unie připuštěny. Za tímto účelem byla zformulována tzv. maastrichtská kritéria: cenová stabilita, jejímž předpokladem je, že průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 procentní bod průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejnižší inflací stabilita devizového kurzu znamená, že měnový kurz musí být zafixován v rámci mezinárodních měnových kurzů a nesmí alespoň 2 roky před vstupem do unie přesáhnout fluktuační rozpětí o více než 15 % 8

9 konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, spočívá v tom, že dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 procentní body průměr tří zemí s nejnižší cenovou hladinou. výše hrubého veřejného dluhu - podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu (HDP) nesmí překročit 60 % deficit veřejného rozpočtu - podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 % Z výše uvedeného je patrné, že můžeme maastrichtská kritéria rozdělit na měnová (cenová stabilita, stabilita devizového kurzu a konvergence úrokových sazeb) a fiskální (výše veřejného dluhu a deficit veřejného rozpočtu). Pokud mluvíme o měnových podmínkách, tedy o dosažení vysokého stupně cenové stability, je tím myšlena zejména inflace, která svým zvyšováním vede ke ztrátě cenové konkurenceschopnosti. Země vykazující soustavně vyšší inflaci nemá šanci soutěžit s levnějšími dovozy a prodejnost stále dražších výrobků na zahraničních trzích se také dramaticky snižuje. Před přijetím společné měny mohly na takové znehodnocování domácí měny dotčené členské země reagovat žádostí o devalvaci s cílem obnovit schopnost cenové soutěže a napravit svou deficitní obchodní bilanci. Členstvím v měnové unii však země o možnost napravovat kurzem zhroucení cenové konkurence přišly, proto je nezbytné, aby do měnové unie vstupovaly jen země, jejichž ekonomiky vykazují dlouhodobě udržitelnou nízkou míru inflace. Konkretizace tohoto požadavku je obsažena v jednom z dodatkových protokolů: Cenový vývoj musí být udržitelný a průměrná míra inflace sledovaná za období jednoho roku před examinací nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu inflaci dosaženou nejvýše ve třech členských zemích vykazujících nejlepší výsledky z pohledu cenové stability. Inflace je měřena pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelné bázi, který bere v úvahu rozdíly v národních definicích 2. Udržitelnost vládní fiskální pozice je řešena v otázkách výše veřejného dluhu a deficitu veřejného rozpočtu. Protože v prostředí měnové unie již nemohou fungovat některé tržní pojistky proti nadměrnému zadlužování, hrozí riziko, že čím rozevřenější bude mezera mezi výdaji a příjmy vládního sektoru v důsledku spotřeby vlády, tím vyšší budou požadavky na emisi nového dluhu. Země, která nedodržuje rozpočtovou kázeň, může začít 2 Úřední věstník Evropské unie, C310/339, , Protokol o kritériích konvergence, článek 1 9

10 praktikovat neférové jednání černého pasažéra, tzv. freeriding, protože jí již nehrozí prudké znehodnocení vlastní měny. Ve finančně propojeném prostředí je nemožné zajistit, aby taková krize platební schopnosti jednoho viníka nezasáhla všechny členy měnové unie formou všeobecné ztráty důvěry ve společnou měnu. S ohledem na společnou měnu Maastrichtská smlouva nevylučuje různé finanční výpomoci včetně politických tlaků na centrální banku, které by měly umožnit snížení úrokové sazby a tím efektivnější snižování vládního dluhu, který překročil hranice únosnosti. Současně ukládá některá omezení suverenity národních vlád rozhodovat o vlastním rozpočtovém hospodaření. Jedná se např. o zákaz monetárního financování, který spočívá v nemožnosti získávat zdroje na krytí vládního dluhu u centrální banky či zákaz finanční výpomoci (no bail-out clause), který představuje zákaz vystavovat garance za dluhy jedné členské země jinou členskou zemí či Společenstvím. Při studiu podkladů pro vypracování této práce mne zaujala procedura při nadměrném schodku EDP (Excessive Deficit Procedure), která směřuje proti nezodpovědným fiskálním politikám členských zemí, které lze označit za porušení smluvních závazků a vznik práva domáhat se na provinilci nápravy. Tabulka č. 3: Procedura při nadměrném schodku: Rozhodnutí o existenci nadměrného schodku 1. Komise monitoruje fiskální disciplínu členské země, a to zejména z pohledu rozpočtového a dluhového kritéria EDP. 2. Pokud členská země neplní požadavky některého z kritérií, Komise vyhotoví zprávu, ve které přihlédne ke všem relevantním faktorům. Tuto zprávu Komise může vyhotovit i v případě, domnívá-li se, že existuje i jen riziko vzniku nadměrného schodku, své stanovisko následně adresuje Radě. 3. Rada na základě doporučení Komise a podkladů, které dotčená členská země považuje za relevantní, kvalifikovanou většinou hlasů rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. Vynucení nápravy 1. Pokud Rada rozhodne, že nadměrný schodek existuje, adresuje dotčené členské zemi neveřejné doporučení, aby dosáhla nápravy během stanovené časové lhůty. 2. Pokud Rada zjistí, že členská země nereagovala na její doporučení přijetím efektivních opatření, 10

11 může toto doporučení zveřejnit. 3. Pokud i nadále členská země nepřistupuje k realizaci doporučení Rady, ta může rozhodnout, že bude požadovat po členské zemi, aby během stanovené časové lhůty přijala opatření, jež by vedla k odstranění nežádoucího stavu. Rada může požádat členskou zemi o předložení zprávy dokumentující její úsilí při nápravě situace. 4. Pokud ani poté členská země nepodniká kroky k nápravě, Rada se může rozhodnout použít či vystupňovat jedno nebo více následujících opatření: - požadovat, aby členská země před vydáním obligací a cenných papírů poskytla Radě dodatečné informace - vyzvat Evropskou investiční banku k přehodnocení úvěrové politiky vůči dotčené členské zemi - požadovat po dotčené členské zemi složení neúročeného depozita v odpovídající výši do doby, než nadměrný deficit bude odstraněn - udělit pokutu přiměřené velikosti O přijatých rozhodnutích Rady je informován Evropský parlament. Ukončení procedury 1. Rada zruší některá nebo všechna svá předchozí rozhodnutí v návaznosti na své mínění, že nadměrný schodek byl v členské zemi odstraněn. Pokud její dřívější rozhodnutí byla zveřejněna, rada bezprostředně po zrušení svých rozhodnutí učiní veřejné prohlášení, že nadměrný schodek v dotčené členské zemi již neexistuje. 2. Rada rozhoduje na doporučení Komise a to dvoutřetinovou většinou hlasů s vyloučením zástupce dotčené členské země. Zdroj: Historie evropské měnové integrace, studie 5/2008, O. Dědek 1.3. Pakt Stability a růstu Na základě iniciativy Německa, které pochybovalo o dostatečné účinnosti sankcí při nadměrném schodku, byl na jednání Evropské rady v Amsterodamu v červnu 1997 přijat Pakt stability a růstu (Stability and Growth Pact, SGP), ve kterém se členské země zavázaly dostát svým předchozím závazkům, tedy povinnost usilovat o vyrovnané či přebytkové rozpočty. 3 Každým rokem musí členské země předkládat tzv. stabilizační program, který obsahuje střednědobý cíl vládní fiskální politiky a její směřování k vyrovnanému či přebytkovému rozpočtu. Budoucí členské státy mají povinnost 3 Rezoluce Evropské rady o Paktu stability a růstu, přijatá na zasedání v Amsterodamu dne 17. června 1997, nařízení Rady č. 1466/97/ES o posilování dohledu nad rozpočtovými pozicemi a o dohledu nad koordinací hospodářských politik, a nařízení Rady č. 1467/97/ES o urychlování a vyjasňování aplikace postupů při nadměrném rozpočtovém schodku. 11

12 předkládat tzv. konvergenční programy, které navíc obsahují střednědobé cíle měnové politiky s doložením, jak tyto cíle přispívají k cenové a kurzové stabilitě. Ze závazku co nejrychlejší korekce případných nadměrných deficitů lze vyjmout pouze situace, kdy překročení povolené hodnoty způsobila mimořádná událost, kterou členská země nemohla ovlivnit (např. přírodní katastrofa) nebo k tomuto překročení došlo v důsledku výrazného hospodářského poklesu (propad reálného HDP nejméně o 2 %). Za nadměrný deficit byla dohodnuta pokuta ve výši 0,5 % HDP, přičemž fixní složka pokuty činí 0,2 % HDP a variabilní složka 10 % z rozdílu, o který skutečný deficit překračuje limit 3 %, nejvýše však 0,3 % HDP v průběhu jednoho roku. Po ukončení procedury EDP se zadržená částka vrátí zpět dotčené zemi, toto však nenastane, pokud nadměrný deficit přetrvává déle než dva roky. V tom případě se zadržená částka stane pokutou a jako taková mimořádným příjmem Společenství. Smyslem je odradit členské státy od produkování nadměrných deficitů. Pokuty, které ve výši 0,5 % HDP pravděpodobně převyšují výši pravidelných čistých odvodů do společného rozpočtu, tak vyjdou členské státy velmi draho, nemluvě o nelibosti a vzrušených debatách na domácích politických scénách. Typickým příkladem rozhazovačné fiskální politiky je v současné době Maďarsko, jehož občané se stali obětí populistické politiky slibující prosperitu země. Maďarští voliči volili toho, kdo dokázal nejvíce slíbit. Štědrý sociální systém, velký počet invalidních důchodů, nízká nezaměstnanost, dobře fungující systém integrované dopravy, budování dálničních sítí atd. to vše bylo dosaženo pomocí enormního vládního zadlužení, které v ekonomice zvyšovalo celkovou poptávku. Za této situace se logicky zvyšovaly ceny a vysokou inflaci musela korigovat centrální banka prostřednictvím vysokých úrokových sazeb. To ovšem vedlo jak vládu tak obyvatelstvo k půjčkám v cizích měnách, protože zahraniční úrokové sazby byly nižší než u maďarského forintu. Čím víc bylo těchto půjček, tím větší byla nerovnováha vnějšího zadlužení Maďarska, které spotřebovávalo dovezené statky v hodnotě, kterou samo nebylo schopno vytvořit. Přestože vysoké deficity veřejných financí trápily Maďarsko několik let, byla situace zvládnutelná. S příchodem finanční krize ovšem skončil sen o prosperitě, zájem o maďarské dluhopisy přestal existovat a Maďarsko 12

13 by skončilo bankrotem, nebýt půjčky Mezinárodního měnového fondu v hodnotě 25 miliard dolarů v listopadu Cesta ven z této situace vede přes bolestné utahování opasků, tj. škrty v rozpočtech a výdajích vlády, podniků i domácností, v růstu nezaměstnanosti a současném snižování tržeb, v dalším zvyšování úrokových sazeb. Z maďarského příkladu je zřejmé, že země s volně plovoucím kurzem vlastní měny musí udržovat makroekonomickou rovnováhu, jinak jí hrozí vysoké riziko inflační spirály a sociální napětí. 13

14 2. Zájmy České republiky na přijetí či odsunutí přijetí společné evropské měny Vstupem do Evropské unie (EU) na sebe vzala Česká republika závazek, že po konsolidaci veřejných financí a po posílení pružnosti české ekonomiky nahradí svou domácí měnu eurem a vstoupí do eurozóny. Klíčovou otázkou je určení vhodného okamžiku vstupu. V zásadě jej můžeme definovat jako stav, kdy přínosy budou převyšovat náklady a rizika plynoucí z tohoto kroku. Proto se Ministerstvo financí České republiky obrací na odborné instituce a výzkumná centra, aby pro něj zpracovaly analýzy, výhledy a dokumentace, které umožní kvalifikovaně o přistoupení k euru rozhodnout. Za příklad takových materiálů mohou sloužit studie Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu (poskytovatel: MSM Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), Makroekonomická a mikroekonomická výkonnost české ekonomiky a hospodářskopolitická opatření vlády ČR v podmínkách integrovaného trh či Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR (autor: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, provozně ekonomická fakulta). Přínosy a náklady zavedení eura v České republice můžeme z hlediska dopadu rozdělit na přímé, které mají na zavedení eura bezprostřední vliv a jejich dopad na ekonomiku ČR je okamžitý a nepřímé, které se v ekonomice projeví až zprostředkovaně, většinou ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Přímé i nepřímé dopady mohou být ještě rozděleny na jednorázové či trvalé. Tabulka č. 4 Rozdělení přínosů a nákladů zavedení eura v České republice Přímé dopady Jsou bezprostředně vyvolány zavedením eura, bez zavedení jednotné měny by nenastaly. Projevují se většinou okamžitě při zavedení jednotné měny jako např. odstranění kursového rizika pro všechny operace prováděné v měně euro nebo snížení transakčních nákladů, ale také ztráta autonomní měnové a kursové politiky. 14

15 Nepřímé dopady Jednorázové dopady Trvalé dopady Působí v ekonomice zprostředkovaně pomocí přímých dopadů. Projevují se většinou až ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu po zavedení jednotné měny, např. růst zahraničního obchodu, příliv zahraničních investic. Projevují se jen jednou, nejedná se o opakující se jev spojený se zavedením společné měny. Jsou to příkladně směnárenské poplatky placené při směně korun za eura v bankách nebo bezprostřední nárůst cenové hladiny. Lze je naopak v ekonomice sledovat opakovaně, v čase se však jejich význam může snižovat nebo zvyšovat podle toho, jak je ekonomika schopná fungovat v prostředí společné měnové politiky např. stabilizace veřejných financí. Zdroj: Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR, Výzkumné centrum PEF MZLU v Brně Pozn.: vlastní úprava Graf č. 1 souhrn klasifikace přímých přínosů a nákladů zavedení eura v ČR Náklady Přínosy Okamžitý účinek, jednorázový dopad Administrativní a technické náklady zavedení eura Bezprostřední růst cenové hladiny Specifické náklady bankovního sektoru (emise bankovek a mincí) Okamžitý účinek, trvalý dopad Omezení kurzového rizika Snížení transakčních nákladů Okamžitý účinek, trvalý dopad Ztráta autonomní měnové a kurzové politiky Specifické náklady bankovního sektoru (omezení příjmů z devizových transakcí) Středně až dlouhodobý účinek, trvalý dopad Nižší náklady na obstarání kapitálu Vyšší transparentnost cen Zdroj: Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR, Výzkumné centrum PEF MZLU v Brně Pozn.: vlastní úprava 2.1. Přínosy přistoupení ČR k Hospodářské měnové unii (HMU) Mezi přínosy, které souvisí se zavedením eura a mají přímý dopad na naši ekonomiku, patří bezesporu omezení kursového rizika, snížení transakčních nákladů, snížení nákladů na obstarání kapitálu a vyšší transparentnost cen. Blíže k jednotlivým přínosům: 15

16 Omezení kursového rizika Subjekty, které se zúčastňují finančních transakcí se zeměmi eurozóny (podniky zahraničního obchodu, investoři, občané při směně českých korun za eura, veřejný sektor) se neustále potýkají s nestálostí měnových kurzů. Význam kursového rizika je tím větší, čím je naše ekonomika otevřenější, vždyť v roce 2006 směřovalo do ostatních zemí EU 85,6 % našeho vývozu a 80,5 % českého dovozu pocházelo ze zemí EU. Proti změnám kurzů se podniky sice mohou zajistit například prostřednictvím měnových opcí, ale tyto operace zvyšují jejich transakční náklady. Další ztráty pak představuje posilování české koruny vůči euru, které mohou vnímat i občané ČR při cestách do zahraničí. Pro investory a veřejný sektor je kursové riziko také nezanedbatelným faktorem. Například v červnu roku 2004 mohla Česká republika čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU ve výši ,4 mil. Kč s kurzem 31,77 CZK/EUR. Díky posilování české koruny dosáhl měnový kurz hodnoty 28,03 CZK/EUR, takže cílová částka k čerpání se zmenšila na ,7 mil. Kč, tedy o téměř šest miliard. Přechodem na euro tedy dojde k odstranění kursového rizika, což bude mít pro Českou republiku okamžitý a trvalý efekt. Lze očekávat, že v této souvislosti dojde k celkovému rozvoji finančního trhu a dalšímu růstu zahraničního obchodu se zeměmi eurozóny. Dále můžeme očekávat zvýšení zaměstnanosti a celkové životní úrovně občanů v ČR. snížení transakčních nákladů Transakční náklady můžeme rozdělit na finanční, které jsou spojeny s přímou realizací směnných operací (např. směnárenské poplatky placené při směně českých korun za eura) a administrativní, které pomáhají zabezpečit devizové operace (náklady na správu účetních systémů, správu devizových prostředků, osobní náklady na zaměstnance apod.) snížení nákladů na obstarání kapitálu Náklady na obstarání kapitálu jsou závislé na cenách finančních produktů dostupných na finančních trzích, přičemž se vychází z výše úrokových sazeb.v rámci zajištění stability a důvěryhodnosti makroekonomického prostředí společné měnové politiky se snaží Evropská centrální banka udržet inflaci ve střednědobém horizontu pod dvěma procenty. Díky tomu nabízí Evropská centrální banka také nízké úrokové sazby, což by obecně 16

17 mohlo být považováno za další lákadlo pro přijetí společné měny. Česká republika však již nízké úrokové sazby má, například v srpnu 2007 byly vklady u České národní banky (depozitní facilita) úročeny sazbou 2,25 % zatímco stejný nástroj Evropské centrální banky byl ve stejné době úročen sazbou 3 %. Nicméně úrokové sazby, které nabízejí české komerční banky, jsou vyšší než v eurozóně, což je dáno vyšším rozpětím mezi depozitními a kreditními sazbami. Díky integraci finančních trhů po přijetí eura lze očekávat větší konkurenci v této oblasti a tím snad i snížení nákladů na obstarání kapitálu snížením rozdílů mezi výpůjčními a zápůjčními sazbami. vyšší transparentnost cen Fakt, že ceny zboží a služeb v eurozóně jsou snadno srovnatelné a spotřebitelé si tak mohou vybrat cenově nejdostupnější produkt bez ohledu na zemi původu, by měl pozitivně ovlivnit konkurenci mezi producenty na vnitřním trhu EU a stimulovat je k postupnému sbližování cen srovnatelného zboží i služeb. Nezbytným předpokladem pro fungování takového schématu je ovšem jazyková způsobilost a ochota spotřebitelů si potřebné informace vyhledat Rizika a náklady plynoucí z přistoupení k hospodářské měnové unii Mezi přímé náklady, tedy negativní dopady na ekonomiku přijímající jednotnou měnu, musíme zařadit ztrátu autonomní měnové politiky, ztrátu kursové politiky, bezprostřední nárůst cenové hladiny, administrativní a technické náklady přechodu na euro: Ztráta autonomní měnové a kursové politiky Základní povinností centrální banky je vytvářet co nejlepší podmínky pro fungování ekonomických subjektů a občanů, odstraňovat z ekonomiky rizika, které v ní existují a podporovat její další pozitivní vývoj. Česká republika představuje v měřítku EU malou ekonomiku, mimořádně otevřenou a existenčně závislou na spolupráci ve výrobě a obchodu s ostatními zeměmi EU. Klíčoví partneři naší ekonomiky používají euro nejen v eurozóně, ale i v obchodě s našimi podniky a proto je pozice eura v naší ekonomice mnohem významnější, než se může zdát na první pohled. Snaha zrychlit dobíhání vyspělejší země eurozóny a dlouhodobé zaostávání v investicích stále zdůrazňuje potřebu 17

18 dalších investic a je logické, že v tomto konkurenčním prostředí dá investor přednost zemi s menším rizikem. Při neočekávaných událostech, které mají negativní dopad na makroekonomickou stabilitu konkrétního státu, používá příslušná centrální banka právě nástroje měnové a kursové politiky pro vybalancování dané situace. Těmito nástroji jsou úrokové sazby, peněžní zásoba v ekonomice, měnový kurz atd. Pokud tedy centrální banka sníží úrokové sazby, podpoří tím ekonomický růst, protože se sníží náklady na obstarání kapitálu a do ekonomiky se uvolní více peněz. To vede k vyšší soukromé spotřebě a státu se tato investice vrátí v podobě daní. Bankovní rada ČNB tak například k 11. srpnu 2009 rozhodla o snížení úrokové sazby na historicky nejnižší hodnotu (která činí 1,25 % p.a.) právě s cílem podpořit hospodářský růst České republiky 4. Snížení hodnoty domácí měny prostřednictvím kursové politiky zase umožňuje podpořit konkurenceschopnost domácích vývozců, protože činí jejich zboží levnější proti cenám v jiných měnách. Po přijetí eura budeme muset akceptovat kursovou a měnovou politiku eurosystému. V období stability finančních trhů to nepředstavuje problém, ale v současné krizové době, kdy můžeme stále očekávat nepříjemné dopady asymetrických šoků na naši ekonomiku, se jeví přijetí společné měny jako poměrně rizikové. Dobře je to vidět například v automobilovém odvětví, ze kterého ČR získává jakožto významný vývozce značnou část svého HDP. Klesající poptávka po automobilech zasahuje naši ekonomiku více než ostatní země eurozóny, vždyť automobilový průmysl se na celkové průmyslové produkci ČR podílel v roce 2006 téměř 20 % zatímco průměr eurozóny činil ve stejné době 10 % 5. Standardně by centrální banka tuto situaci jistě řešila pomocí devalvace koruny a tedy podporou našich vývozců nebo snížením úrokové sazby a tím i zpřístupněním kapitálu na nákup nových technologií, které umožní snížit výrobní náklady apod. V eurozóně však tento postup možný nebude, protože eurosystém nebude moci devalvovat euro stejně jako nebude moci snížit úrokové sazby pro celou eurozónu kvůli jednomu státu, který se dostal do potíží. Nicméně to, že se bude o měnové politice rozhodovat ve Frankfurtu, považuji z dlouhodobého pohledu za výhodu. Vždyť guvernér národní banky bude součástí rozhodovacího procesu a bude jej moci aktivně ovlivňovat. Za dobu své existence již Evropská centrální banka dokázala, že je suverénní a nezávislou institucí, jejíž měnová 4 ČTK, idnes.cz, 31. července 2009, Inflace v eurozóně je nejnižší za posledních 50 let 18

19 politika se věnuje tomu nejdůležitějšímu cíli, tedy udržení cenové stability eurozóny jako celku, z čehož profitují všechny členské státy. Co se týká suverenity národní centrální banky, té zůstane i tak dost prostředků pro zefektivňování chodu vlastní ekonomiky, takže prostřednictvím takových nástrojů, jako je správa rezerv, peněžního oběhu, dohledu nad finančním trhem atd. může dál pracovat na přiblížení vlastního výkonu k nejefektivnějším centrálním bankám vyspělé Evropy. Bezprostřední růst cenové hladiny Obavy občanů České republiky ze skokového nárůstu cen, které se odráží v průzkumech veřejného mínění, jsou neopodstatněné za předpokladu, že budou dodržena pravidla pro zaokrouhlování cen na nejbližší eurocent po přepočtení podle závazného přepočítacího koeficientu se šesti platnými číslicemi (1 EUR = xx.xxx CZK). Představme si situaci, kdy káva v restauraci stojí 50 korun. Kdyby byl konverzní kurz 33 korun za 1 euro, pak by podnikatel měl vytisknout ceník se sumou 1,52 eur za porci kávy. Protože ti konzumenti, kteří si na tuto kávu zvykli, budou pravděpodobně chodit i při mírně vyšších cenách, nebude si obchodník hrát s drobnými a rovnou cenu kávy zvýší na 2 eura. A to je nárůst ceny o 32 procent! Co když se takto zachová každý prodejce? Než začneme hromadně protestovat proti euru, měli bychom si uvědomit několik skutečností. Za prvé, každý obchodník se takto zachovat nemůže, protože by mu rázem klesly tržby. Tam, kde je vysoká konkurence, k velkým změnám cen pravděpodobně nedojde. Naopak, pokud se bude náš podnikatel cítit pod tlakem konkurence, bude možná svou kávu prodávat za 1,49 eura. Za druhé, u dražšího zboží velké rozdíly při přepočtech cen ani nevzniknou. Představme si, že drobný elektrospotřebič stojí korun. Pokud použijeme uvedený kurz 1/33, dostaneme 60,6 eura. I kdybychom cenu zaokrouhlili na 61 eur, cenový nárůst bude v zanedbatelné úrovni 0,7 procenta. A konečně dalším pozitivem je, že regulované ceny, které tvoří více než pětinu spotřebního koše, budou přepočítány naprosto přesně, někdy až na setiny centů. Závěrem lze ještě poukázat na zkušenosti jiných zemí, které již euro zavedly. Zatímco některé položky zdražily, jiné produkty a služby naopak zlevnily a celkové efekty na inflaci tak nikde nepřesáhly několik desetin procenta. 5 Finanční magazín, březen 2009, Euro: Záruka nebo past?, autor: P. Očko 19

20 Administrativní a technické náklady přechodu na euro Ať už se bude jednat o vývoj a implementaci softwarových programů pro účetnictví, daňová přiznání, fakturace apod., které budou muset umět pracovat současně se dvěma měnami v období 6 měsíců před a 12 měsíců po zavedení eura, o náklady na informační kampaně a zajištění fungování internetových stránek a pomocných telefonních linek nebo o vytištění katalogů, letáků, ceníků či jiných obchodních dokumentů v souvislosti se změnou českých korun na eura, všechny tyto náklady bude potřeba efektivně vynaložit, nicméně jejich dopad na relevantní subjekty, kterých se bude přechod na společnou měnu týkat, bude okamžitý a jednorázový. 20

21 3. Situace v České republice Česká republika, která je členem Evropské unie od května 2004, na sebe podepsáním a ratifikací Smlouvy o přistoupení vzala závazek vstoupit do eurozóny, tedy nahradit svou národní měnu za společnou měnu euro bezodkladně, jakmile bude naše ekonomika dostatečně připravena. V rámci evropského mnohostranného dohledu a koordinace fiskálních politik předkládá Česká republika pravidelnou aktualizaci Konvergenčního programu (KP). Podle zprávy Ministerstva financí ČR z listopadu 2008 hospodařily vládní instituce v roce 2007 lépe, než se očekávalo. Vládní saldo dosáhlo -1,0 % HDP, což představuje meziroční zlepšení o 1,7 p.b. 6 V této souvislosti byla následně s Českou republikou v roce 2008 ukončena Procedura při nadměrném schodku, kdy Rada EU konstatovala, že Česká republika důvěryhodným a udržitelným způsobem snížila poměr deficitu vládního sektoru k HDP pod referenční 3% hranici. Za nový Konvergenční program, předložený v únoru 2010 si pochvalu bohužel nevysloužíme. Situace se dramaticky změnila směrem k horšímu. Jednotlivým rozborům a analýzám je věnována následující kapitola Popis současné ekonomické situace v ČR V polovině prosince roku 2009 zveřejnila Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR společný materiál s názvem Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Tento dokument, ze kterého jsem čerpala údaje pro zjištění současné ekonomické situace, ukazuje připravenost naší země pro vstup do eurozóny právě z pohledu plnění povinnosti dosáhnout vysokého stupně udržitelné konvergence. Vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií tak, jak jsou definována Smlouvou o založení ES a dále specifikována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku, můžeme rozdělit do čtyř samostatných bloků, kterými jsou cenová stabilita s ohledem na vývoj inflace, udržitelnost veřejných financí měřená podle úrovně 6 Společný materiál Ministerstva financí ČR a ČNB, Zpráva o inflaci IV/

22 vládního deficitu vládního dluhu, stabilita měnového kurzu a úroveň dlouhodobých úrokových sazeb. Podle čl. 121 odst. 1 první odrážka ustanovení Smlouvy o založení ES se požaduje dosažení vysokého stupně cenové stability patrné z míry inflace, která se blíží míře inflace nejvýše třech členských států, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. 7 Jak je patrno z tabulky č. 5, kritérium cenové stability Česká republika v letech 2007 a 2008nesplnila. Důvodem byl především extrémní nárůst světových cen potravin a ropy v reakci na finanční krizi a dále úpravy nepřímých daní v souvislosti s reformou veřejných financí, zvýšení snížené sazby DPH na současných 10 % a základní sazby na 20 %, zavedení ekologických daní a poplatků ve zdravotnictví. Tabulka č. 5: Harmonizovaný index spotřebitelských cen v letech (v %) Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací 1,0 1,4 1,3 2,6 0,1 0,7 1,2 1,2 Hodnota kritéria 2,5 2,9 2,8 4,1 1,6 2,2 2,7 2,7 Česká republika 1,6 2,1 3,0 6,3 0,6 1,2 1,6 1,8 Zdroj: Eurostat, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozonou Pozn.: vlastní úprava V roce 2009 se vlivem propadu domácí ekonomiky projevil výrazný pokles inflace, kterou také značně ovlivnilo kolísání měnového kurzu. Z tabulky č. 6 lze vidět, že kritérium cenové stability začala ČR od září 2009 opět plnit. Na další vývoj cen v České republice mohou mít vliv v následujících letech kromě obvyklých faktorů také vládní opatření ke zpomalení růstu spotřebitelských cen či s tím související omezení úprav nepřímých daní. Plnění kritéria cenové stability by měl pomoci také nově nastavený inflační cíl ČNB, který je od 1. ledna 2010 snížen na 2,0 % s tolerančním rozmezím ± 1,0 procentního bodu. Tabulka č. 6: Míra inflace v ČR měsíční růst spotřebitelských cen v r Měsíc Inflace v % 5,9 5,4 5,0 4,6 4,1 3,7 3,1 2,6 2,1 1,6 1,3 1,0 7 Smlouva o založení ES, čl. 121, odst. 1, první odrážka 22

23 Zdroj: Pozn.: vlastní úprava Vymezení kritéria udržitelnosti veřejných financí vyžaduje dle Smlouvy o založení ES, článku 121 odst. 1 druhá odrážka dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu článku 104 Smlouvy o založení ES 8, tedy že v době šetření se na členský stát nevztahuje Rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle článku 104 odst. 6 Smlouvy o založení ES. Zopakujme si, že hlavním ukazatelem dodržování rozpočtové kázně je jednak poměr vládního zadlužení k hrubému domácímu produktu, který nesmí překročit doporučovanou hodnotu ve výši 60 % HDP a jednak poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu, který nesmí překročit hodnotu 3 % HDP. Výjimkou jsou situace, kdy tento poměr buď podstatně nebo nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží doporučované hodnotě, nebo by toto překročení doporučované hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné, přičemž poměr by zůstával blízko k doporučované hodnotě. V České republice se kritérium udržitelnosti veřejných financí podařilo splnit zatím pouze v letech 2006 až Zatímco v letech 2004 až 2007 se ČR nacházela v proceduře při nadměrném schodku a byla tak podrobována přísnému dohledu nad svým hospodařením ze strany Rady EU, od roku 2009 se vlivem neřešených strukturálních problémů, nepříznivého hospodářského vývoje, výpadku daňových příjmů, vlivem legislativních změn na příjmové straně veřejných rozpočtů či schválení zákona o nápravě majetkových křivd způsobených církvím kritérium deficitu vládního sektoru opět splnit nepodařilo. Současný vládní deficit se pohybuje v hodnotách přesahujících 6 % HDP, což je o 100% více, než je stanovená hodnota kritéria viz. tabulka č. 7. Není tak bohužel reálné, že Česká republika dokáže dle svého závazku vyplývajícího z Konvergenčního programu ČR z roku 2008 dosáhnout do roku 2012 hodnoty strukturálního deficitu ve výši 1 % HDP. Predikce Ministerstva financí ČR a ČNB očekává v letech mírné zlepšení situace, ale naprosto zásadní prioritou zůstává vyřešení strukturálních problémů veřejných financí. 8 Smlouva o založení ES, článek 121, odst. 1, druhá odrážka 23

24 Tabulka č. 7: Saldo veřejných financí v letech (v % HDP) Hodnota kritéria -3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0 Česká republika -3,6-2,6-0,7-2,0-6,6-5,3-5,6-5,5 Zdroj: ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2009), Fiskální výhled MF ČR Pozn.: vlastní úprava Podíl vládního dluhu na HDP se díky nízké výchozí úrovni stále ještě nachází hluboko pod limitní hodnotou 60 %. Z níže uvedené tabulky č. 8 je patrné, že se jeho hodnota v uplynulých letech stabilizovala okolo 30 %, přestože každoroční zvyšování strukturálního deficitu přispívá zásadní měrou ke zvyšování vládního dluhu. Nicméně přestože ve srovnání s ostatními zeměmi EU není naše celková zadluženost vysoká (viz tabulka č. 9), je nutné počítat s jejím postupným zvyšováním, pokud nebudou provedeny nezbytné reformy důchodového systému a systému poskytování zdravotní péče v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Tabulka č. 8: Vládní dluh v letech (v % HDP) Hodnota kritéria Česká republika 29,8 29,6 29,0 30,0 35,6 39,6 42,1 44,3 Zdroj: ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2009), Fiskální výhled MF ČR Pozn.: vlastní úprava Tabulka č. 9: Vládní dluh ve vybraných zemích EU v letech (v mld. EUR) Země EU EU (27) ČR Německo Irsko Francie Itálie Rakousko Polsko Velká Británie Zdroj: Eurostat.com Pozn.: vlastní úprava 24

25 Článek 121 odst. 1 třetí odrážka Smlouvy o založení ES vyžaduje dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu 9. To znamená, že členský stát nesmí v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu. Tzv. normální fluktuační rozpětí je od srpna 1993 stanoveno ve výši ± 15 % odchylky od centrální parity. V České republice není dosud možné kursové kritérium provádět, protože ČR ještě nevstoupila do kursového mechanismu ERM II, nicméně dlouhodobě vykazuje kurz koruny trend směrem k posilování. Pro zjištění, jak bychom plnili kursové kritérium, kdybychom v roce 2006 vstoupili do mechanismu ERM II, sestrojila ČNB graf, který vychází z hypotetické centrální parity CZK/EUR na úrovni průměru denních kurzů v letech 2006 až Z níže uvedeného grafu je patrné, že do roku 2007 se pohyb měnového kurzu udržoval uvnitř hypotetického pásma. V roce 2008 vývoj ukázal, že odchylky od průměrného kurzu mohou dosahovat díky souběhu vnějších i domácích faktorů značně vyšších hodnot než povoluje stanovené fluktuační 15% pásmo. Graf č. 2: Hypotetický vývoj nominálního kurzu CZK/EUR % Simulace centrální parity % Zdroj: ČNB, výpočet MF ČR Pozn.: vlastní úprava 9 Smlouva o založení ES, článek 121, odst. 1, třetí odrážka 25

26 Je však potřeba upozornit na to, že díky negativním vlivům jako je například současná krize finančních trhů, může mít tento trend, tedy kolísání kurzu CZK/EUR opačnou tendenci. Jelikož v současnosti pouze odhadujeme hloubku, rozsah či délku světové finanční krize, není zatím možné určit, jak dlouho potrvá období kolísání kurzu koruny. Přitom délka setrvání kandidátské země v mechanismu ERM II je stanovena minimálně na dva roky. Z těchto důvodů by se dle doporučení ČNB vládě ČR měla naše země zapojit do mechanismu ERM II až tehdy, kdy dojde ke zklidnění situace na světových finančních trzích a kdy bude možné nastavit centrální paritu kurzu koruny k euru tak, aby plnění kritéria stability měnového kurzu bylo možné. Vymezení kritéria dlouhodobých úrokových sazeb stanoví podle článku 121 odst. 1 čtvrtá odrážka Smlouvy o založení ES stálost konvergence dosažené členským státem a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb 10. V průběhu jednoho roku před šetřením tedy průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členské země (zjišťovaná na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů) nesmí překračovat o více než dva procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Podle zprávy Ministerstva financí České republiky a České národní banky kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Česká republika bez problémů plní, jak je vidět z tabulky č. 10, a ani výhled do budoucnosti nenaznačuje obavy v této oblasti. Tabulka č. 10: Vývoj úrokových sazeb v letech (průměr za posledních 12 měsíců, v %) Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací 3,4 4,2 4,4 4,2 4,1 4,7 5,2 5,2 Hodnota kritéria 5,4 6,2 6,4 6,2 6,1 6,7 7,2 7,2 Česká republika 3,5 3,8 4,3 4,6 4,9 4,3 4,3 4,3 Zdroj: Evropská komise, výpočet MF ČR Pozn.: vlastní úprava 26

27 3.2. Vyhodnocení současného stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou V této části práce uvádím přehled výsledků analýz ČNB zaměřených na hodnocení stupně připravenosti na přijetí eura a sladěnosti a české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Hodnocení bylo provedeno z pohledu dlouhodobých ekonomických trendů, střednědobého vývoje ekonomické aktivity a strukturální podobnosti ekonomiky české s ekonomikou eurozóny a dále z pohledu schopnosti ekonomiky tlumit asymetrické šoky respektive se jim pružně přizpůsobovat. ČNB rozdělila svá hodnocení do dvou samostatných analýz. První analýzou je cyklická a strukturální sladěnost, která hodnotí rizika výskytu ekonomických šoků, tzv. asymetrické šoky a jejich dopad na českou ekonomiku odlišný od dopadu na eurozónu jako celek. Pokud nebude ekonomika České republiky sladěna s ekonomikou eurozóny, budou náklady plynoucí ze ztráty vlastní měny značné. Naopak, čím vyššího stupně sladěnosti se české ekonomice podaří dosáhnout, tím nižší budou rizika plynoucí z přistoupení ČR k eurozóně. Mezi klíčové ukazatele podobnosti ekonomiky ČR a eurozóny patří bezesporu: stupeň reálné ekonomické konvergence struktura a sladěnost ekonomické aktivity podobnost ekonomických šoků konvergence nominálních úrokových sazeb Dle této analýzy sice očekává ČNB v souvislosti s rostoucím stupněm ekonomické konvergence dosažené před vstupem do ERM II nárůst relativních cen, ale na druhou stranu by tento nárůst měl omezit pozdější tlaky na růst cenové hladiny a posilování měnového kurzu během přijetí eura. Během posledních pěti let se proces konvergence ekonomické úrovně i cenové hladiny urychluje. Česká republika dosahuje v současnosti cca 75% průměru eurozóny v ukazateli tzv. blahobytu, tedy HDP přepočteného na obyvatele a má tak srovnatelnou životní úroveň s nejméně vyspělými členy eurozóny viz. graf č Smlouva o založení ES, článek 121, odst. 1, čtvrtá odrážka 27

28 Graf č. 3: Reálná ekonomická konvergence vybraných států eurozóny v roce % 100% 80% 60% 40% 20% 0% Česká republika Německo Portugalsko Rakousko Slovinsko HDP na obyvatele v paritě kupní síly Průměrná cenová hladina HDP Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB Pozn.: vlastní úprava Cenová hladina je v ČR dlouhodobě nižší, než odpovídá dosažené ekonomické úrovni, nicméně v důsledku rychlého nominálního posilování koruny od roku 2006 dochází k posunu směrem vzhůru. I do budoucna můžeme očekávat pokračování tohoto trendu posilování české koruny vůči euru, což s sebou přinese i vyšší nárůst inflace, než je v eurozóně. Tento stav však v sobě skrývá problém v podobě rizika přehřátí ekonomiky se všemi nepříznivými důsledky pro finanční a makroekonomickou stabilitu. Zatímco v položkách typu vývoj aktivit v průmyslu či vývozní aktivity panuje především díky zapojení českých exportních podniků do výrobních řetězců nadnárodních společností relativně vysoká sladěnost české ekonomiky s eurozónou, v oblasti výskytu poptávkových a nabídkových makroekonomických šoků se kýženou sladěnost prokázat zatím nepodařilo. Česká ekonomika si zachovává v porovnání s eurozónou své specifikum také v oblasti tvorby domácího produktu. Vysoký podíl především automobilového průmyslu na tvorbě HDP a jeho cykličnost jsou považovány za možný zdroj asymetrického vývoje. Podle analýzy je podíl českého automobilového průmyslu na celkové české průmyslové výrobě a vývozu srovnatelný s Německem, to znamená, že je vyšší než průměr eurozóny. Pokud by tedy došlo k odvětvovému šoku, nadproporcionální podíl automobilového průmyslu na ekonomické produkci by mohl způsobit, že měnová politika nebude schopna zareagovat na 28

29 inflaci v ČR tak, jak by reagovala nezávislá měnová politika. Dalším rizikem dotýkajícím se struktury ekonomických aktivit v ČR je vysoká energetická náročnost automobilového průmyslu a značná závislost české ekonomiky na dovozu ropy. Změny cen ropy a jejich dopad na světovou poptávku budou v případě ropného šoku úzce souviset s poptávkou po českém vývozu. Pozice České republiky v oblasti sbližování nominálních úrokových sazeb je velmi dobrá. Již od roku 2002 je rozdíl mezi českými úrokovými sazbami a úrokovými sazbami eurozóny téměř nulový či dokonce záporný. Také kurz české koruny k americkému dolaru se v poslední době vyvíjel ve velké shodě s kurzem eura k americkému dolaru. Pokud tedy nedojde k výraznějším změnám, budou dopady konvergence úrokových sazeb při vstupu ČR do eurozóny s největší pravděpodobností minimální. Dalším faktorem, který by mohl zasáhnout vývoj české ekonomiky, je zvýšené čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních fondů. Po počáteční neschopnosti ČR zajistit příliv finančních prostředků z evropských fondů přidělených pro období nastalo významné zlepšení a stále je možné využít tento ekonomický stimul pro podporu naší ekonomiky. Pokud by ČR dokázala tyto prostředky efektivně přerozdělit mezi konečné příjemce, mohl by tento ekonomický stimul vést k nárůstu poptávky po investicích. Druhá analýza se týká přizpůsobovacích mechanismů. Předmětem jejího zkoumání je schopnost české ekonomiky tlumit dopady případných asymetrických šoků. Účelem analýz je zhodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů sladěnosti v čase a vyvození závěru, zda je česká ekonomika dostatečně připravena na přijetí společné měny. Toho chtěla ČR dosáhnout prostřednictvím větší pružnosti mezd, zkvalitněním trhu práce a vytvořením či přizpůsobením institucionálních pravidel, která pružnost trhu práce ovlivňují. Pružnost reálných mezd může pomoci ekonomice vyrovnat se s potenciálními šoky v době, kdy již nebude možné spoléhat se na měnovou politiku. Analýzy bohužel ukazují, že v České republice je pružnost mezd nízká a podle vývoje v uplynulých letech se tento trend nijak výrazně nezlepšil, ačkoliv současná finanční krize nutí podniky ke zmrazování mezd či zkracování pracovního týdne. Český trh práce 29

30 dokonce zaznamenal díky zpoždění v cyklickém vývoji v roce 2008 zlepšení své výkonnosti, ale v následujících letech můžeme bohužel očekávat významný nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti. Problematické je především uplatnění osob s nízkou kvalifikací a přetrvávající regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti viz tabulka č. 11. Hlavní příčinou tohoto problému je nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci, nízká profesní či odvětvová mobilita pracovní síly, tedy neochota přeorientovat se na jiný druh práce nebo dojíždět za prací. Tabulka č. 11: Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů v ČR za 3Q2009 (v %) Kraj Celkem Muži Ženy Česká republika 6,3 5,5 7,4 Hlavní město Praha 2,6 2,6 2,6 Středočeský kraj 4,0 3,7 4,4 Jihočeský kraj 4,3 4,0 4,7 Plzeňský kraj 5,9 4,6 7,6 Karlovarský kraj 9,9 9,3 10,7 Ústecký kraj 9,6 7,8 12,0 Liberecký kraj 7,1 6,0 8,5 Královéhradecký kraj 8,4 6,9 10,3 Pardubický kraj 6,5 6,0 7,3 Vysočina 4,4 3,6 5,4 Jihomoravský kraj 6,4 5,7 7,4 Olomoucký kraj 7,7 5,6 10,4 Zlínský kraj 7,1 7,0 7,2 Moravskoslezský kraj 9,4 8,2 11,0 Zdroj: ČSÚ Pozn.: vlastní úprava Pro srovnání uvádím přehled situace v nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU. Z tabulky je patrné, že Česká republika patří k zemím s nižší mírou obecné nezaměstnanosti, než je průměr Evropské unie. Tabulka č. 12: Obecná míra nezaměstnanosti v EU za 3Q2009 (v %) Země 3. čtvrtletí 2009 celkem muži ženy EU 27 9,1 9,1 9,0 Rakousko 5,2 5,2 5,2 Belgie 8,3 7,8 8,8 Bulharsko 6,7 6,9 6,6 Kypr 5,6 5,6 5,6 Česká republika 6,3 5,5 7,4 Dánsko 6,2 6,8 5,5 30

31 Estonsko 15,0 17,5 12,4 Země 3. čtvrtletí 2009 celkem muži ženy Finsko 7,6 7,8 7,4 Francie 9,0 8,6 9,4 Německo 7,9 8,2 7,5 Řecko 9,4 6,7 13,2 Maďarsko 10,4 10,6 10,1 Irsko 12,8 15,9 9,0 Itálie 7,4 6,6 8,6 Lotyšsko 18,6 21,3 15,7 Litva 14,0 17,6 10,4 Lucembursko 4,4 3,8 5,3 Malta 6,9 6,7 7,2 Nizozemsko 3,4 3,4 3,5 Polsko 8,2 7,7 8,7 Portugalsko 10,4 9,7 11,3 Rumunsko 7,2 7,9 6,3 Slovensko 12,6 12,0 13,3 Slovinsko 6,3 6,4 6,2 Španělsko 18,0 17,9 18,3 Švédsko 8,2 8,6 7,8 Spojené království 8,1 9,2 6,8 Zdroj: Eurostat Pozn.: vlastní úprava Z uvedených faktů vyplývá, že pokud má ČR dosáhnout zlepšení pružnosti na trhu práce, je nezbytné patřičně přizpůsobit existující nebo vytvořit nová institucionální pravidla, která budou kýženou pružnost podporovat. Například vliv kolektivního vyjednávání na tvorbu mezd v ČR nebo vliv minimální mzdy na pružnost nízkých mezd a tvorbu pracovních míst je nižší než ve většině zemí EU. Z tohoto pohledu je nezbytné dosáhnout poklesu podílu minimální mzdy k průměrné mzdě, protože vysoké minimální mzdy spolu s vysokým zdaněním práce ovlivňují pružnost trhu práce negativně. Také výše sociálních dávek oslabuje úsilí o hledání nebo udržení zaměstnání (zejména u rodin s dětmi). Reforma v roce 2008 sice nepříznivý vývoj poněkud zbrzdila, ale významné řešení dosud nepřinesla. 31

32 3.3. Pokroky v institucionální a technické přípravě ČR na zavedení eura Na základě dokumentu Strategie přistoupení České republiky k eurozóně z roku 2003 bylo vládou ČR rozhodnuto o ustavení Národní koordinační skupiny pro zavedení eura (NKS). Jejím cílem je koordinace institucionálních, legislativních a technických úkolů spojených s přípravami na zavedení eura v České republice 11. Gestorem celého procesu je Ministerstvo Financí ČR, ale protože většina úkolů se týká oblasti působnosti centrální banky (zavedení bezhotovostního a hotovostního eura, koordinace příprav celého finančního sektoru atd.), je klíčovým partnerem projektu ČNB. Současným předsedou NKS je od roku 2007 doc. Ing. Oldřich Dědek, CSc. Svou činnost zahájila NKS v únoru roku 2006, jejím prvním krokem bylo sestavení šesti pracovních skupin pro jednotlivé oblasti přechodu na společnou měnu: finanční sektor nefinanční sektor a ochrana spotřebitele veřejné finance a veřejná správa legislativa komunikace informatika a statistika NKS vypracovala dva základní dokumenty upravující budoucí zavedení eura v ČR. Jsou to jednak Scénář přechodu ČR na euro, na jehož základě vláda ČR schválila strategii jednorázového zavedení eura, tzv. scénář Big Bang a jednak Národní plán zavedení eura, který shrnuje základní principy a zásady přechodu na euro a vymezuje hlavní úkoly pro jednotlivé sektory naší ekonomiky: 11 Ministerstvo financí ČR, Vláda ČR, Institucionální zajištění přijetí eura v České republice 32

33 Big Bang scénář, tj. současné zavedení bezhotovostního eura a bankovek a mincí. Jedná se o nejméně nákladnou a nejrychlejší variantu přechodu na společnou měnu, všechny nové členské země EU se rozhodly právě pro tento scénář. Doba paralelního oběhu české koruny a eura po zavedení společné měny, tzv. duální cirkulace, je stanovena v délce 14 dní, což je podle dosavadních zkušeností současných členů eurozóny zcela dostačující. Zajištění bezplatné výměny korunových bankovek a mincí komerčními bankami a dalšími pověřenými institucemi bude garantováno po dobu šesti měsíců od zavedení eura Bylo rozhodnuto, že možnost bezplatné výměny korunových mincí centrální bankou bude garantována po dobu pěti let od zavedení eura, v případě korunových bankovek bude toto období stanoveno dodatečně. Mělo by se jednat o dostatečně dlouhé období v rádu desítek let. Zavedení duálního označování cen, tedy povinnost označovat ceny a jiné peněžní částky jak v českých korunách, tak v eurech. V rámci ochrany spotřebitele a zajištění transparentnosti přechodu na euro je termín zahájení duálního označování stanoven nejpozději měsíc po stanovení přepočítacího koeficientu, ukončení duálního označování lze provést nejdříve jeden rok po zavedení eura. Zpracování Obecného zákona o zavedení eura, který bude konkretizovat jednotlivé principy přechodu na euro včetně vymezení pravomocí a odpovědností jednotlivých institucí a sankčních ustanovení 12. Realizace komunikační kampaně k jednotné měně. Pravidelné provádění aktualizace Národního plánu zavedení eura. Protože cílový termín zavedení eura nebyl dosud stanoven, je možné a účelné realizovat pouze ty úkoly, na které nemá vliv časové hledisko. Tyto úkoly pak můžeme rozdělit podle oblastí dopadu jejich uskutečňování. 12 nařízení Rady č. 1103/97/ES ze dne 17. června 1997 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura, ve znění nařízení Rady č. 2595/2000/ES ze dne 27. listopadu 2000, nařízení Rady č. 974/98/ES ze dne 3. května 1998 o zavedení eura, ve znění nařízení Rady č. 2596/2000/ES ze dne 27. listopadu 2000, nařízení Rady č. 2169/2005/ES ze dne 21. prosince 2005 a nařízení Rady č. 1647/2006/ES ze dne 7. listopadu 2006 a nařízení Rady č. 2866/98/ES ze dne 31. prosince 1998 o přepočítacích koeficientech mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro, ve znění nařízení Rady č. 1478/2000/ES ze dne 19. června 2000 a nařízení Rady č. 1086/2006/ES ze dne 11. července

34 Obecné institucionální úkoly navazují převážně na požadavky Evropské unie v souvislosti s procedurou zavedení eura a vyplývají ze Smlouvy o založení ES, Statutu Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky a dalších právních norem EU a z národních rozhodnutí vlády České republiky, Národní koordinační skupiny, Ministerstva financí ČR, České národní banky. Do této kategorie spadají takové úkoly, jako je sledování plnění maastrichtských kritérií Českou republikou, od roku 2004 každoroční vyhodnocování stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou, iniciace vstupu do systému ERM II včetně návrhu měnových parametrů (stanovení centrální parity a fluktuačního pásma), iniciace rozhodnutí o zavedení eura. Úkolem, který je převážně v kompetenci ČNB, je její zapojení do činnosti všech orgánů v rámci eurosystému a s tím spojený požadavek na splacení 100 % upsaného podílu na základním kapitálu ECB, který činí cca 80 mil. EUR (dosud je splaceno jen 7 %, tj. necelých 6 mil. EUR). Velká důležitost je věnována samozřejmě také oblasti legislativy. Zde je nezbytné dopracování nového zákona o ČNB, kterým bude zajištěna plná integrace do eurosystému a převedení některých pravomocí z ČNB na ECB (měnová a kursová politika, správa devizových rezerv atd.). V současné době je již připraveno paragrafované znění zákona. Jeho účinnost je odložena k termínu zavedení eura. Dále se připravuje tzv. Obecný zákon o zavedení eura, který stanovuje základní pravidla pro přepočet cen, závazků, účtů, pravidel a postupu při výměně oběživa. Probíhá prověření legislativy pro oblast finančního trhu, platebního styku, peněžního oběhu a devizové oblasti, v procesu jsou práce na úpravě zákona o platebním styku a úprava vyhlášky č. 64/2004 o způsobu provádění platebního styku mezi bankami. ČNB dále připravuje vyhlášku o ukončení platnosti české národní měny. V oblasti informačních technologií je nezbytná adaptace informačních systémů, které zpracovávají korunové údaje na euro. V praxi to znamená zajistit konverzi korunových údajů z Kč na euro a upravit měnové symboly ke dni vstupu ČR do eurozóny. Z důvodu povinnosti duálního označování cen a peněžních částek bude také nezbytné v předstihu zajistit uvádění částek v Kč a eurech na zůstatcích účtů, v cenících, na fakturách, stvrzenkách, objednávkách a v celé řadě dalších obchodních dokumentů. 34

35 Samostatnou a náročnou kapitolou je také hotovostní platební styk. Z hlediska technického zvládnutí je jednou z nejnáročnějších oblastí platebního styku právě výměna hotovostí. Podle prvních odhadů ČNB bude potřeba zajistit mil. kusů eurobankovek a cca 1 mld. euromincí a současně bude nutné stáhnout z oběhu zhruba 300 mil. kusů bankovek a 800 mil. kusů mincí v české měně. To bude klást značné nároky nejen na samotnou výrobu či jinou formu zajištění bankovek a mincí, ale také na zvládnutí logistiky a zajištění odpovídající bezpečnosti. Na základě dohody s Evropskou centrální bankou budou novým zemím vstupujícím do eurozóny zapůjčeny bankovky ze strategických zásob eurosystému, tedy z některých národních centrálních bank zemí eurozóny (tzv. partnerská národní centrální banka NCB). ČNB připraví v dostatečném časovém předstihu požadavek na množství bankovek potřebných pro přechod na euro a odhad logistických zásob pro období jednoho roku následujícího po zavedení eura v ČR. O zapůjčení bankovek uzavře ČNB s partnerskou NCB smlouvu podle Obecných zásad Evropské centrální banky. Ke splacení zapůjčených bankovek dojde prostřednictvím vlastní produkce, kterou bude ČNB po zavedení eura v následujících letech zajišťovat. Pro samotnou distribuci oběživa bude nutné vypracovat detailní plán spolupráce s komerčními bankami, obchodními řetězci, provozovateli maloobchodů a peněžních automatů apod. Předzásobení bank bude zahájeno tři měsíce před stanoveným termínem přechodu na euro. Banky a další pověřené subjekty budou bez poplatku vyměňovat české bankovky a mince po zavedení eura po dobu šesti měsíců. Postup při výměně korunových bankovek a mincí v době po zavedení eura a ukončení jejich platnosti bude upraven v rámci Obecného zákona o zavedení eura v ČR a dále bude specifikován vyhláškou ČNB. Komunikace je dalším prvkem, který nesmí být podceněn. Může totiž významně ovlivnit vnímání celého procesu přechodu na společnou měnu. V popředí zájmu veřejnosti bude především oblast zavedení hotovostního eura. Za realizaci komunikační kampaně v této kategorii bude mít logicky hlavní zodpovědnost ČNB. Znamená to zejména poskytovat 35

36 aktuální a komplexní informace v průběhu celého procesu, informovat podrobně veřejnost o dopadech vstupu ČR do eurozóny, seznámit občany s parametry nových bankovek a mincí během doby výměny hotovostí a podporovat důvěryhodnost procesu z pozice centrální banky. Cílenou komunikační strategii budou představovat nejrůznější aktivity ČNB v podobě pořádání konferencí a seminářů, zveřejňování článků a rozhovorů v médiích, využití internetových stránek atp. Konkrétní formou komunikace směrem k veřejnosti je například umístění Národního plánu zavedení eura v ČR na internetové stránky pod doménou nebo jeho zpracování a distribuce ve formě letáku. Ale komunikaci je nezbytné vést také s partnery a klienty finančního trhu, jakými jsou například mobilní operátoři, Burza cenných papírů, vydavatelé platebních karet (VISA, MasterCard). ČNB v rámci přípravy přechodu na euro spolupracuje s těmito subjekty a také pro ně připravuje řadu vzdělávacích programů. K realizaci úkolů samotného přechodu ovšem nemůže dojít bez znalosti cílového termínu, resp. po rozhodnutí o vstupu České republiky do systému měnových kurzů ERM II. Budeme pravděpodobně svědky ještě mnoha politických diskuzí, než k tomu dojde. Ale od chvíle, kdy padne toto rozhodnutí, bude mít Česká republika zhruba tři roky na samotný vstup do eurozóny, přičemž podle dosavadních analýz a zkušeností současných členů eurozóny se jedná o dostačující dobu pro provedení všech podstatných úkolů. 36

37 4. Světová finanční krize V předchozích částech práce jsem se zaměřila na formování hospodářské měnové unie, stanovení kriterií pro kandidáty vstupu do HMU, analýzu přínosů a rizik přijetí společné měny, specifikaci institucionálního a technického zabezpečení přechodu na společnou evropskou měnu. Uvedený přístup popisuje stav za standardních podmínek vývoje společnosti a ekonomiky, tak jak byly definovány při zahájení přístupových jednání kandidátské země k hospodářské a měnové unii. Finanční a hospodářská krize však představuje pro euro prozatím největší zkoušku jeho odolnosti za celých deset let jeho existence. Jestliže typickým rysem krize je rozkmitání právě těch makroekonomických veličin, které jsou obecně považovány za stabilní a přitom maastrichtské požadavky ukládají povinnost udržet vývoj jednotlivých národních ekonomik ve stanovených mezích, je velmi obtížné v tomto nepředvídatelném prostředí nominálním kritériím vyhovět. V poslední době tak můžeme pozorovat tlaky směřující k možnému rozvolňování ujednání Paktu stability a růstu a snahy politiků podněcovat domácí poptávku z veřejných rozpočtů těch zemí, jejichž dosavadní hospodaření je nejvíce vyrovnané. Je pochopitelné, že se národní vlády snaží čelit propadům poptávky stimulačními fiskálními balíčky, ale nelze akceptovat cenu, kterou za to platí celé Společenství v podobě nabourání cenové stability společné měny a ve snížení přitažlivosti tohoto hospodářského uskupení pro země, které do Společenství teprve vstoupit hodlají a to včetně České republiky Příčiny vzniku světové finanční krize Bohužel situace v posledních letech je značně ovlivněná celosvětovou hospodářskou a finanční krizí, která se bez pochyby dotýká i české ekonomiky. V hospodářském životě společnosti probíhá mnoho krizí s různou intenzitou dopadů na hospodářství, ale tato krize 37

38 je považována co do rozsahu za největší krizi od Velké deprese z počátku minulého století v Americe. Současná ekonomická krize se postupně formovala po dobu několika desetiletí a je charakterizována především dvěma důležitými indikátory. Prvotní příčinou jsou státní intervence do ekonomiky volného trhu a propuknutí americké hypoteční krize v roce 2007, která v průběhu roku 2008 postupně přerostla v celosvětovou finanční krizi. Další zemí, kde se naplno projevila finanční krize, byl Island, a to prováděním expanzivní měnové politiky (intervence do fungování finančních trhů), nadměrnou úvěrovou expanzí islandských bank v rámci svých zahraničních akvizic a taktéž prudkým zadlužováním islandských domácností. Ekonomika se v předcházejících letech začala přehřívat a u bank se postupně začaly objevovat negativní signály o schopnosti zvládnout rozsah nahromaděných dluhů. Kombinace těchto faktorů vedla k mimořádným potížím největších bank země a následnému převzetí státem (Glitnir, Landsbanki aj.) 13. Druhou příčinou byly vysoké ceny ropy v první polovině roku 2008, které vedly k poklesu reálného HDP a zvednutí spotřebitelských cen. Cena ropy se z červencového maxima 147,- USD za barel propadla v průběhu dvou měsíců o třetinu, přičemž na konci roku 2008 prolomila hranici 40,- USD za barel! 4.2. Průběh světové finanční krize a německý příklad vládních opatření k jejímu zmírnění Uvedené skutečnosti měly pochopitelně negativní vliv i na hospodářskou a finanční politiku jednotlivých zemí v rámci Evropské unie včetně ČR, která je existenčně závislá na svých vývozech. Hovořím především o Německu, jež je naším největším obchodním partnerem především při realizaci exportu zaměřeného na automobilový a strojírenský průmysl a kde byl na přelomu let 2008 a 2009 zaznamenán meziroční pětiprocentní pokles HDP. Německá vláda poskytnutím intervenčního balíčku ve výši 85 miliard EUR podpořila ekonomické aktivity nejen hospodářské, ale taktéž soukromé sféry, následkem čehož došlo 13 idnes.cz, Ekonomika, Finanční krize zametla s Islandem, zemi hrozí bankrot, 7. října

39 k oživení ekonomiky již v průběhu druhého čtvrtletí Německo, které je největším automobilovým trhem v západní Evropě, v rámci balíčku na posílení domácí ekonomiky vyčlenilo na pomoc automobilovému průmyslu 5 miliard eur (130 miliard korun). Díky tomu se v září prodalo o 23 procent víc nových aut než ve stejném měsíci před rokem 14. Programy typu šrotovného dokázaly nastartovat domácí poptávku, která byla jedním z hlavních stimulačních prvků růstu HDP, jenž ve druhém čtvrtletí 2009 dosáhl 0,3 procenta. Jenže jak rychle lék zapůsobil, tak rychle také odezněl. Je logické, že jednorázové fiskální stimuly postupně vyprchají a německá vláda bude muset řešit otázky s narůstajícím deficitem veřejných financí, růstem nezaměstnanosti apod Dopady světové finanční krize na ekonomiku ČR Na naši zemi nedolehla finanční krize v takovém rozsahu, jako u ostatních zemí. Důvodem minimálních přímých dopadů finanční krize je již dříve provedená sanace bank v souvislosti s jejich privatizací a současná zdrženlivá úvěrová politika našich komerčních bank. Od poloviny 90. let se počet tuzemských bank i kvůli krizi bankovního sektoru a krachu řady menších bank snížil z 55 na dnešních 38. V rámci privatizace se stát zaručil za špatné úvěry v bankách a v řadě případů je i od bank převzal. Podle odborných odhadů sanace bank stály přibližně 500 miliard korun. Celková aktiva těchto finančních ústavů se přitom za 15 let více než zdvojnásobila z necelých dvou bilionů na více než čtyři biliony korun. Tuzemský bankovní sektor se tak ocitl ve ztrátě naposledy v roce Naopak nejvyšší čistý zisk za posledních téměř 15 let vykázaly banky v roce 2007, a to 47 miliard korun. Český bankovní sektor je tedy v evropském kontextu vysoce efektivní a odolný vůči rizikům a v minulých letech si vytvořil ze zisku dostatečnou kapitálovou rezervu pro krytí potenciálních ztrát. Důkazem toho je i fakt, že ke konci června 2009 dosáhl náš bankovní sektor kapitálové přiměřenosti ve výši 13,7 % a ČR tak nebyla nucena posilovat jeho solventnost prostřednictvím kapitálových injekcí. Nicméně druhotné dopady krize na hospodaření České republiky v podobě krachů ekonomicky slabších společností a zvýšené nezaměstnanosti lze v průběhu příštích měsíců očekávat ve zvýšené míře, a to právě v souvislosti s obchodní provázaností naší 14 idnes.cz, Ekonomika, Šrotovné zabralo, němci prodali nejvíce auto od roku

40 ekonomiky se zeměmi, které se s krizí potýkají vážněji. V průběhu krize prozatím ukončilo činnost několik desítek společností. Naopak českým exportérům se všeobecně dařilo, což je v podstatě překvapivá skutečnost. Samozřejmě tento úspěch byl podepřen řadou provedených opatření vedoucích ke snižování nákladů, postupným vyčerpáním skladových zásob, mírným snížením počtu zaměstnanců apod. Současně se v této situaci negativně projevuje zvýšená obezřetnost bank při půjčování peněz, a tím se komplikuje přístup firem i spotřebitelů k úvěrům. Tak jako řada ekonomů se i já obávám, že skutečné problémy vyplývající z působení krize se začnou razantněji projevovat v průběhu roku Zásadním momentem pro další vývoj bude oživení poptávky v zahraničí. Zatím se projevuje mírný optimismus z pozitivního vývoje v Německu v průběhu druhého půlroku 2009, který však nepovažuji za systémové zlepšení, protože se jedná pouze o následnou reakci na nestandardní fiskální injekce Národní ekonomická rada vlády (NERV) K řešení hospodářské a finanční krize byla dne 8. ledna 2009 ustavena tzv. Národní ekonomická rada vlády NERV, složená z předních ekonomů, která měla fungovat jako odborný poradní a konzultační orgán vlády České republiky pro oblast ekonomiky a hospodářství. Jeho činnost řídil a koordinoval Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky. Do rady byly přizvány výrazné osobnosti z ekonomického prostředí a institucí České republiky: Miroslav Zámečník, Jiří Kunert, Petr Zahradník, Vladimír Dlouhý, Jiří Weigl, Martin Jahn, Pavel Kohout, Tomáš Sedláček, Michal Mejstřík, Jiří Rusnok a Jiří Schwarz. Smyslem činnosti NERVu byly analýzy rizik a potenciálních dopadů plynoucích ze světové finanční krize pro Českou republiku, především pak hledání způsobů a předkládání návrhů, směřujících k udržení a postupné akceleraci ekonomického růstu České republiky. 15 NERV svou činnost ukončila dne 14. září 2009 předložením "Závěrečné zprávy NERV", která představila pohled členů rady na vývoj české ekonomiky v roce 2009 a Musím přiznat, že realizace a uplatnění návrhů řešení uvedené rady ve mně vyvolávají smíšené pocity. Vadí mi, že výsledky činnosti NERVu nebyly nijak uskutečněny, jako by 15 Úřad vlády České republiky, Národní protikrizový plán vlády 40

41 zde ani žádná komise nepůsobila. Dopad zvýšení daní na problémy v sociální oblasti, udržení zaměstnanosti, nedostatek finančních zdrojů ve společnostech - to jsou zásadní otázky, které by měla vláda v těchto měsících řešit. Dosud však bylo ze strany vlády uděláno minimum. Jako občanka České republiky jsem vděčná za odborný potenciál současné úřednické vlády pro oblasti ekonomiky a také za její příkladně profesionální přístup. Bohužel s největší pravděpodobností jen do termínu řádných voleb. Tato stručně popsaná skutečnost je bohužel i leitmotivem v otázce vstupu ČR do měnové unie, která je předmětem tohoto materiálu. Za současné politické a především ekonomické situace je tato operace jen velmi těžko proveditelná z řady objektivních důvodů, kterým se blíže věnuji v závěru své práce. 41

42 Závěr Co říci závěrem k problematice přijetí eura? Domnívám se, že pro přijetí eura bychom se měli rozhodnout až tehdy, kdy přínosy ze společné měny převládnou nad možnými negativy. Za trvání současného stavu veřejných financí však není žádný odborník z oblasti makroekonomie ochoten či schopen vyjádřit jasné stanovisko, zda existují dostatečně kvalitní podmínky pro přijetí eura. Snad abychom nakonec ještě byli vděčni za existenci finanční krize, v jejímž důsledku se rozpočtové problémy České republiky vyhrotily natolik, že naše politická scéna je konečně schopná se sjednotit alespoň v tom, že je nutné tuto situaci začít řešit. Jak, to už je jiný problém. My totiž nepotřebujeme přijmout opatření k úniku z krize, ale z dluhové pasti, do které nás zavedla dlouhodobě nezodpovědná rozpočtová neukázněnost. Převážná část rozpočtových schodků není původu cyklického, ale strukturálního, což znamená, že problémy nezmizí po oživení ekonomiky. Položme si otázku, jak jsme se přiblížili k euru od roku 2004, kdy jsme členy EU. Politici stanovili jako termín přijetí eura nejprve rok 2009, poté rok 2010, následně roky 2012 či 2013 a při současném hospodářském propadu je rozhodnutí o datu přijetí eura ještě problematičtější. Struktura vládního rozpočtu se musí změnit, vždyť veřejný dluh ČR činil 1. ledna 2010 přibližně korun, což odpovídalo 37,2 % HDP 16. Reportéři ČT dokonce v lednových televizních zprávách uváděli tempo zadlužování ČR, kdy dluh rostl o Kč za vteřinu, a na jednoho obyvatele ČR připadalo korun dluhu. Graf č. 4 Bilance státního rozpočtu ČR (v mld. Kč) EURO, 11. leden 2010, Makroekonomika, O krok blíže ke krachu, Pavel Kohout 42

43 Zdroj: ČTK, Týdeník EURO, 8. února 2010 Pozn.: vlastní úprava K tomu, abychom se z této situace dostali, je zapotřebí již začít s efektivním přijetím reforem. V průběhu několika týdnů na přelomu let 2009/2010 jsme měli možnost studovat nejrůznější návrhy a strategie, které by měly naši ekonomiku zachránit. Jmenujme za všechny alespoň vládní Východiska z krize, Exit strategy Miroslava Zámečníka, Cestu z krize aneb zeď změny ČSSD či Vize 2020 rozpočtové strategie ODS a v neposlední řadě rovněž aktualizované znění Konvergenčního programu, který vláda ČR předložila Evropské komisi v polovině února Podívejme se tedy blíže na návrhy reforem, jak je představily naše nejsilnější politické strany, tedy Občanská demokratická strana (ODS) a Česká strana sociálně demokratická (ČSSD): Tabulka č. 13 Jak chtějí politické strany ODS a ČSSD řešit problematiku veřejných financí ODS ČSSD Přijmout zákon o rozpočtové kázni (finanční ústava), do roku 2012 dosáhnout zadlužení 3% HDP Zvýšit daně těm, kteří vydělávají více než sto tisíc korun hrubého platu za měsíc progresivní zdanění Přijmout zákon o vyrovnání salda rozpočtu do roku Zvýšit firemní daně z 19% na 20% 2017 Zavést účty pacientů - omezit zneužívání Uspořit miliardy díky lepšímu zadávání zakázek zdravotnictví Schválit to roku 2012 penzijní reformu Snížit marketingové náklady rezortů Zřídit rezervní fond pro cyklické změny Vyjednat v EU snížení či zrušení povinnosti spolufinancovat projekty Provádět centrální nákupy Přesuny finančních toků v rámci jednotlivých rozpočtových kapitol Zdroj: MF Dnes, E15 z 20. ledna 2010 Pozn.: vlastní úprava Z tabulky je patrné, že euro můžeme přijmout buď výměnou za sociální dávky a důchody nebo prostřednictvím zlevnění chodu státu. Obě cesty, které vedou k vytouženému cíli jsou však příliš strastiplné, což si naši politici velmi dobře uvědomují především nyní, s blížícím se termínem voleb. Podle mého názoru se však situace v rozložení politických sil po volbách v květnu 2010 nijak dramaticky nezmění, i když na scénu vstoupí nové subjekty. Mimo těch malých, které nemají šanci prosadit se do Poslanecké sněmovny, to bude především strana TOP 09, která se tak jako ODS hlásí k pravicové politice a je vlastně jejím dvojníkem, ovšem s razantnějším přístupem. Dalším vážným kandidátem na vstup do sněmovny je středolevicová Strana práv občanů (SPO) Miloše Zemana, bývalého premiéra ČR, která se 43

44 obdobně jako ČSSD orientuje na sociální politiku, ale chce ji prosazovat jinými prostředky. Díky nastavení určité politické kultury, která se promítá do všech oblastí právního, ekonomického i společenského života, dosud nedošlo k vypracování společné koncepce rozvoje hospodářství, která by byla akceptovatelná oběma opačnými politickými tábory. Bude tak i nadále velmi složité najít konsenzus v řešení problematiky ozdravění veřejných rozpočtů, zahájení nezbytných reforem, vytvoření ekonomických stimulů pro hospodářskou sféru zastoupenou malými i velkými subjekty apod. Na rozdíl od současné úřednické vlády odborníků, která jako jediná od roku 1990 prokázala zodpovědný přístup ke správě státu a snahu o řešení ožehavých otázek fungování ekonomiky, budoucí vítěz voleb, ať už to bude ČSSD, jak uvádějí na základě průzkumů veřejného mínění agentury STEM a Sofres-Factum, či ODS, nejspíš rychle zapomene vlastní volební program a sliby voličům a vrátí se k zavedenému systému, který mu umožní další čtyři roky těžit výhody na úkor všech současných i budoucích občanů této země. Právě proto se obávám, že nové rozložení politických sil po volbách nijak neusnadní rozhodování o přijetí eura, přestože se strany dohodly na znění aktualizovaného Konvergenčního programu, který současná vláda odevzdala v Bruselu v polovině února a ve kterém doporučuje snížit deficit rozpočtu ke třem procentům HDP v roce 2013 či 2014 z dnešních 6,6 %. Přitom jedině plánované snížení deficitu veřejných financí by mohlo a mělo vrátit Českou republiku zpět do hry a umožnit přijetí eura v roce 2016 nebo

45 Seznam použité literatury: Tištěné monografie: 1. BRŮŽEK A., SMRČKOVÁ G., ZÁKLASNÍK M., Evropská měnová integrace a Česká republika, 1. vyd., Praha: Velryba, 2007, 197 s., ISBN BRŮŽEK A., Evropská měnová unie a Česká republika, 1. vyd., Praha: Vysoká škola ekonomická, 2004, ISBN DĚDEK Oldřich, Historie evropské měnové integrace od národních měn k euru (studie 5/2008 národohospodářského ústavu J. Hlávky), Praha: Nakladatelství ČVUT, 2008, 192 s., ISBN DĚDEK Oldřich, Rizika a výzvy měnové strategie k převzetí eura, Praha: Institut ekonomických studií FSV UK, 2005, ISBN SP_11634 Dostupný také z www: 5. FONTES RERUM, Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? (Sborník textů č. 29 k semináři ze 4. června 2009), Praha: Fontes Rerum, družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia, ISBN HORVÁTH Roman, Splňuje Česká republika kritéria teorie optimálních měnových zón k přijetí eura?, 1. vyd., Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2006, 71 s., ISBN JANÁČKOVÁ S., Euro rozhodně nespěchat, Praha: CEP, 2007, ISBN LACINA L. a kolektiv, Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii, Praha: C.H.BECK, 2007 ISBN MACH Petr, Euro a jeho budoucnost, Praha: CEP, 2007, ISBN Zájmy ČR a přijetí společné evropské měny (Přepis příspěvků z IV. konference Evropského fóra podnikání), Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 17. září 2008, 155 s., ISBN

46 Odkazované internetové stránky: Smlouva o založení evropského společenství [online], Dostupný z WWW: < 7/SML_ehs_1957.pdf> Zpráva ČNB o inflaci IV/2009, Česká národní banka [online], Dostupný z WWW: < Studie vlivu zavedení Eura na ekonomiku ČR, Provozně ekonomická fakulta, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně [online], Dostupný z WWW: < studie_vlivu_zavedeni_eura_v_cr_na_ekonomiku.pdf>; < ml> Aktualizace úkolů ČNB v souvislosti se zavedením eura v ČR [online], Dostupný z WWW: < aktual_ukoly_zavedeni_eura.html> Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2007 [online], Dostupný z WWW: < e_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2007.pdf> Eurostat. Statistická ročenka Eurostat 2009 [online], Dostupný z WWW: < Hrstková, Julie Euro není ikona [online], Dostupný z WWW: < 07_070823a.html> Vplyv zavedenia eura na slovenské hospodářství, Slovenská národní banka, [online], Dostupný z WWW: < 46

47 Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, Ministerstvo financí ČR a ČNB, [online], Dostupný z WWW: < 06_pdfcz.pdf> Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně, vláda ČR a ČNB, [online], Dostupný z WWW: < umenty/download/eurostrategie_ pdf> Obrázky euromincí a eurobankovek, EuroskopCZ, [online], Dostupný z WWW: < < Přílohy: Příloha 1 Vysvětlení k základním pojmům Příloha 2 Vzory eurobankovek Příloha 3 Vzory euromincí 47

48 Příloha 1 Vysvětlení k základním pojmům 1. Hospodářská a měnová unie Hospodářská a měnová unie (HMU) je hospodářskou částí Evropské unie. Obsahuje zónu volného obchodu, celní unii mezi zeměmi EU, volný pohyb osob, kapitálu, zboží a služeb v rámci EU, koordinaci hospodářských politik mezi zeměmi EU a společnou měnu euro. Detailní ustanovení o Hospodářské a měnové unii přinesla Smlouva o Hospodářské měnové unii podepsaná v Maastrichtu dne 7. února 1992, která vstoupila v platnost od 1. ledna Cílem HMU je sbližování hospodářských politik jednotlivých členských států, vytvoření společné měny a výkon společné měnové politiky s udržením cenové stability. Proces vytváření HMU se skládal ze tří fází. První fáze byla zaměřena na sbližování hospodářských politik členských států a na odstraňování bariér volného pohybu kapitálu. Během druhé fáze se členské státy soustředily na snižování deficitu veřejných financí a další liberalizaci pohybu kapitálu vůči neelejským státům. V tomto období byl založen Evropský měnový institut, předchůdce současné Evropské centrální banky. Třetí fáze začala 1. ledna 1999 a charakterizuje ji zavedení eura v bezhotovostním styku a zafixování směnných kurzů národních měn vůči euru. Od 1. ledna 2002 bylo euro zavedeno také v hotovostním oběhu. 2. Evropská centrální banka Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou pro společnou evropskou měnu euro. ECB určuje měnovou politiku pro země eurozóny. Hlavním cílem ECB je udržovat v eurozóně cenovou stabilitu, tedy nízkou inflaci. ECB sídlí v německém Frankfurtu. 48

49 3. Eurosystém Eurosystém je systém centrálních bank v eurozóně, který tvoří Evropská centrální banka a jednotlivé národní centrální banky zemí eurozóny. Národní centrální banky vykonávají některé činnosti v měně eurosystému podle rozhodnutí ECB. 4. Národní plán zavedení eura Národní plán zavedení eura je dokument, o který se mohou v procesu zavádění eura opírat všechny subjekty v České republice. Těžištěm národního plánu zavedení eura jsou základní zásady, časový harmonogram a institucionální zabezpečení zavedení eura v ČR, identifikace úloh v jednotlivých oblastech, časová náročnost jednotlivých úloh, stanovení kontrolních termínů, zodpovědnost jednotlivých subjektů apod. Odborné podklady k jednotlivým otázkám přechodu českého hospodářství připravuje 6 pracovních skupin: banky a ostatní subjekty finančního trhu, veřejné finance a veřejná správa a samospráva, nefinanční sektor a ochrana spotřebitele, legislativní potřeby zavedení eura, zdroje informací a komunikace, informační a statistické systémy. Národní plán zavedení eura byl schválen usnesením vlády ČR č. 353 dne 11. dubna 2007 a je veřejně přístupný na stránkách Ministerstva financí České republiky. 5. Eurozóna Eurozóna je geografická oblast zemí EU, jejichž společnou měnou je euro. Eurozóna vznikla v lednu 1999, kdy Evropská centrální banka převzala zodpovědnost za měnovou politiku od národních centrálních bank jedenácti členských států EU. V roce 2001 vstoupilo do eurozóny Řecko, v roce 2007 Slovinsko, od 1. ledna 2008 se přidaly Kypr a Malta a od 1. ledna 2009 také Slovensko, které je zatím posledním, šestnáctým členským státem eurozóny. Podmínkou vstupu do eurozóny bylo splnění konvergenčních kritérií, které stanovují ekonomické a právní předpoklady úspěšné účasti v měnové unii (inflační kritérium, kritérium veřejných financí, stabilita dlouhodobých úrokových sazeb, stabilita směnného kurzu, soulad legislativy). Stejné podmínky platí také pro další členské státy EU, které se na přijetí eura teprve připravují. 6. Euro 49

50 Euro je společná měna těch zemí Evropské unie, které jsou zároveň členy Hospodářské měnové unie. K 1. lednu 2009 jsou těmito členy Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Holandsko, Rakousko, Portugalsko, Itálie, Finsko, Řecko, Slovinsko, Kypr, Malta a Slovensko. Název měny euro vybraly hlavy členských států na summitu Evropské rady v Madridu v prosinci 1995, znak euro vychází z řeckého písmene epsilon jakožto odkaz na kolébku evropské civilizace a vyjadřuje první písmeno slova Evropa. Euro je po americkém dolaru druhou nejvýznamnější světovou měnou. Příloha 2 50

51 Vzory eurobankovek Série eurobankovek se skládá ze sedmi různých nominálních hodnot bankovek, které jsou zákonným platidlem na území celé eurozóny. Každá eurová bankovka představuje jeden architektonický styl. To znamená, že jsou na nich zobrazeny stavební slohy sedmi období evropských kulturních dějin. Tematicky jsou tyto slohy znázorněny pomocí prvků oken, bran a mostů. Na lícové straně bankovek jsou zobrazeny okna a brány, které jsou symbolem evropského ducha otevřenosti a spolupráce. Kromě architektonických prvků je na přední straně bankovek zobrazena vlajka Evropské unie. Dvanáct hvězd Evropské unie vyjadřuje dynamiku a harmonii současné Evropy. Mosty, které jsou hlavním motivem rubové strany bankovek, symbolizují komunikaci mezi evropskými národy a mezi Evropou a ostatním světem. Eurové bankovky jsou dílem Roberta Kaliny z Rakouské centrální banky, jehož výtvarné návrhy vyhrály v roce 1996 celoevropskou soutěž. 5 eurová bankovka klasický sloh: 10 eurová bankovka románský sloh 20 eurová bankovka gotický sloh 50 eurová bankovka renesanční sloh 51

52 100 eurová bankovka barok a rokoko 200 eurová bankovka věk železa a skla 500 eurová bankovka moderní architektura 20. století Příloha 3 52

53 Vzory euromincí Eurové mince mají společnou stranu, stejnou na všech mincích, a národní stranu podle země, která ji vydala. Společná strana reprezentuje mapu Evropské unie. Na pozadí jsou připojené hvězdy evropské vlajky. Pozici Evropy ve světě zdůrazňují 1, 2 a 5centové mince, zatímco 10, 20 a 50centové mince představují EU jako společenství národů. Eurové mince s nejvyšší hodnotou zobrazují Evropu bez hranic. Společnou stranu mincí navrhl Luc Luycx z Belgické královské mincovny. Rubová strana mincí je určena pro národní symboly, které si každý členský stát zvolí sám. Všechny eurové mince jsou platné na území všech států eurozóny, bez ohledu na to, který členský stát je vydal. Společná strana euromincí: 53