Perspektivy pobytových sociálních služeb pro seniory

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Perspektivy pobytových sociálních služeb pro seniory"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Perspektivy pobytových sociálních služeb pro seniory HABILITAČNÍ PRÁCE Autorka práce: Soňa Vávrová 2013

2 UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Perspectives of Residential Social Services for Seniors THESIS Author: Soňa Vávrová 2013

3 3 ABSTRAKT Cílem práce je hledání odpovědí na otázky, jaké jsou perspektivy pobytových sociálních služeb pro seniory v české společnosti a jakými změnami by v rámci procesu transformace měly domovy pro seniory projít, aby odrážely reálné potřeby svých budoucích uživatelů. Při konstruování výhledů do budoucnosti je vždy třeba reflektovat stávající situaci, která je výsledkem určitého historického vývoje. Vzhledem k uvedenému se v teoretické části práce zabýváme proměnami společnosti a společenských institucí i změnou paradigmatu ovlivňujícího perspektivy poskytování sociálních služeb pro seniory. Při realizaci prezentovaných výzkumných šetření jsme vycházeli z premisy, že při hledání optimální podoby jakékoliv služby, i služby sociální, pro určitou cílovou skupinu, je vhodné tázat se přímo osob, kterým je nabízena. V rámci kvantitativního výzkumného šetření, za využití techniky dotazníku, jsme se proto zaměřili na potenciální uživatele, seniory 60 + žijící v přirozeném sociálním prostředí, kterých jsme se dotazovali na možné využívání sociálních služeb. Jednalo se o reprezentativní výzkumné šetření, které zahrnovalo respondentů žijících ve Zlínském kraji. K získání komplexního pohledu na zkoumanou problematiku jsme následně realizovali kvalitativní šetření, a to formou ankety mezi sociálními pracovníky domovů pro seniory na území Zlínského kraje a metody terénního výzkumu, techniky rozhovorů, mezi stávajícími uživateli domovů pro seniory, zaměřené na reflexi rozhodování o využití pobytových sociálních služeb. Do výzkumu se zapojilo celkem 16 sociálních pracovníků. Výzkumný vzorek z řad seniorů žijících ve velkokapacitních domovech pro seniory na území Zlínského kraje, tj. s kapacitou 100 uživatelů a více, byl tvořen 14 osobami. Získaná data jsme analyzovali a interpretovali. Z výsledků šetření vyplynulo, že většina dotázaných seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí s využitím pobytových sociálních služeb domova pro seniory nepočítá a pokud tuto možnost připouští, tak je to především v souvislosti se zhoršením zdravotního stavu majícího vliv na snížení míry jejich soběstačnosti. Uvedenou skutečnost podpořily rovněž výsledky kvalitativního šetření mezi sociálními pracovníky a uživateli domovů pro seniory ve Zlínském kraji, ze kterých vyplynulo, že uživatelé berou své přestěhování

4 4 se do domova pro seniory jako nutnost, kdy neměli jinou volbu. Senioři se domnívají, že neměli při svém rozhodování na výběr, neboť v jejich životní situaci, kdy se jim zhoršil zdravotní stav a potřebovali intenzivnější pomoc a péči druhých osob, jim nemohl tyto nikdo v jejich přirozeném prostředí zajistit. Skutečností zůstává, že si nikdy nepředstavovali, že konec své životní dráhy prožijí v domově pro seniory, který nepovažují za svůj nový domov. Na základě získaných výsledků jsme závěrem, v souladu s cíli práce, formulovali doporučení pro praxi. Klíčová slova: senior, sociální služby, domov pro seniory, institucionalizace, deinstitucionalizace, ne-institucionalizace.

5 5 ABSTRACT This work aims at examining perspectives of residential social services for seniors in the Czech society and changes within the current process of transformation the homes for seniors should undergo in order to meet real needs of their future users. When making future prospects it is always necessary to consider the current situation which is the result of a certain historical development. Therefore, in the theoretical part, we deal with transformations of the society and social institutions as well as with the change of the paradigm influencing perspectives of providing seniors with social services. When making the research we drew on the premise that when looking for an optimal form of any service, i.e. including the social one, for a certain target group, it is suitable to ask the very persons to whom the service is being offered. In the quantitative research we used the technique of questionnaire focusing on potential users, i.e. seniors over 60 living in the natural social environment who were questioned about their possible using of social services. It was a representative research including 1,985 respondents living the Zlín Region. In order to obtain a complex view we then made a qualitative research using the form of inquiry among social workers of homes for seniors in the Zlín Region and the method of field research and the technique of discussion with the users of homes for seniors about their decision to use residential social services. In total, 16 social workers participated in the research. The research sample from among the seniors living in large homes for seniors in the Zlín Region, i.e. with the capacity of more than 100 users, included 14 persons. The obtained data were analyzed and interpreted. The research showed that most of the questioned seniors living in the natural social environment do not think about using residential social services of homes for seniors, and if admitting that, it would only be due to worsening health having an impact on the degree of their self-reliance. This fact was also supported by the results of the qualitative research among social workers and users of homes for seniors in the Zlín Region which showed that the users consider their moving into a home for seniors a necessity when having no other choice. The seniors believe that they did not have a choice in their deciding because in their social situation, when their health worsened and they needed a more

6 6 intensive help and care of other persons, no one was able to provide them with these services in their natural environment. The fact is that they have never imagined spending the end of their life in a home for seniors which they do not consider their home. On the basis of the obtained results we made a recommendation for the practice in accord with the aims of the work. Keywords: senior, social services, home for seniors, institutionalization, deinstitutionalization, non-institutionalization.

7 7 OBSAH ÚVOD 9 1 PROMĚNY ČESKÉ SPOLEČNOSTI A INSTITUCÍ OVLIVŇUJÍCÍ PODOBU PÉČE O SENIORY Naděje dožití jako determinanta proměn společnosti Rodina bez mezigenerační solidarity a společnost bez morálky? Koncept odloučení seniora z ostrova rodiny Kolektivizace versus individualizace společnosti Kolektivní duch formálních organizací zaměřených na péči o seniory Koncept totálních institucí Ervinga Goffmana 33 2 SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY V ČESKÉ REPUBLICE Změna paradigmatu poskytování sociálních služeb v návaznosti na legislativní změny po roce Formy a druhy sociálních služeb jako reflexe nabídky a poptávky Postavení domovů pro seniory v systému pobytových sociálních služeb Institut kvality v sociálních službách 52 3 POBYTOVÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A FILOZOFIE DEINSTITUCIONALIZACE Habitus a domov pro seniory jako totální instituce Sociální práce v pobytových sociálních službách pro seniory Milníky na cestě k deinstitucionalizaci Dva principy transformace pobytových sociálních služeb Úloha sociálních pracovníků v procesu transformace 73 4 KVANTITATIVNÍ VÝZKUM ZÁJMU SENIORŮ O VYUŽITÍ POBYTOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI Výzkumný problém, dílčí výzkumné otázky a hypotézy Proměnné Výzkumné techniky Výzkumný vzorek Způsob zpracování dat Výsledky empirického šetření a interpretace dat Shrnutí výsledků kvantitativní části výzkumu 160

8 8 5 KVALITATIVNÍ VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA ROZHODOVÁNÍ SENIORŮ O VYUŽITÍ POBYTOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Výzkum názorů sociálních pracovníků Výzkum zaměřený na reflexi uživatelů domovů pro seniory Kostra analytického příběhu a interpretace analyzovaných dat Shrnutí výsledků kvalitativní části výzkumu ZÁVĚREM O PERSPEKTIVÁCH POBYTOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY 190 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 194 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ 202 SEZNAM PŘÍLOH 205

9 9 ÚVOD Motto: Nabízejme sociální služby v takové podobě, abychom si my sami dokázali představit, že se jednou, až zestárneme, staneme rádi jejich uživateli. Pobytové sociální služby pro seniory reprezentované domovy důchodců zaujímaly v poválečné historii naší republiky dominantní postavení na poli sociálních služeb pro uvedenou cílovou skupinu. I v současné době, charakterizované prodlužováním střední délky života a obecným stárnutím evropské populace, si pobytové sociální služby domovy pro seniory stále zachovávají své výsostné postavení. Otázkou však zůstává, zda lidé mají o využití pobytových sociálních služeb, jejichž poskytování je spojeno s tzv. odloučením z ostrova rodiny, skutečný zájem nebo zda se jedná o určitou tradici přenášenou z generace na generaci, kdy většinu z nás ani nenapadne, že by péče o osoby v seniorském věku mohla být poskytována jinou formou. Právě zjišťování zájmu a představ současných seniorů, ve věku 60 + žijících v přirozeném sociálním prostředí, o využití pobytových sociálních služeb domova pro seniory se věnuje první část předkládaného výzkumu, který byl realizovaný na území Zlínského kraje. Při výběru výzkumného souboru jsme vycházeli z premisy, že je vhodné dotazovat se na uvedenou skutečnost osob seniorů ještě v době, kdy jsou schopni odhadovat své budoucí potřeby a formulovat představy o způsobu jejich uspokojování v období případné závislosti na pomoci druhých osob. V oblasti marketingu se stále častěji hovoří o seniorech jako o zákaznících budoucnosti (např. Reidl, 2012). Uvedená skutečnost je spojena s faktem masivního nárůstu osob seniorského věku nejen v evropské populaci. Danou situaci si již dávno před marketingovými firmami uvědomily farmaceutické společnosti, které své produkty stále častěji zaměřují na osoby seniorského věku. Senioři se stávají zajímavou cílovou skupinou, jejíž kupní síla není založena na faktických příjmech či absolutním bohatství, ale právě na vzrůstající početnosti, tedy masovosti. Po marketingových firmách a farmaceutických společnostech je nyní řada na sociální práci, která se ve společnosti 21. století stává jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů, aby se více soustředila na zjišťování představ svých zákazníků. Sociální práce by měla skutečnost stárnutí populace více reflektovat a začít

10 10 modifikovat stávající či zavádět nové nástroje sociální politiky vedoucí k naplnění základních lidských práv a potřeb při využívání sítě sociální podpory a pomoci ve třetí a ve čtvrté fázi životní dráhy člověka 1. Vzhledem k dynamičnosti, se kterou se sociální práce rozvíjí, je velmi těžké najít jednu všeobjímající definici vystihující její podstatu. Definice sociální práce se v souvislosti se změnami probíhajícími ve společnosti stále konstruuje. Podle Mezinárodní federace sociálních pracovníků podporuje sociální práce sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Za využití teorií lidského chování a sociálních systémů zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti 2. Sociální práci můžeme považovat za úzce propojený systém hodnot, teorie a praxe. Cílem sociální práce ve vztahu k jednotlivci je podporování a rozvíjení jeho schopnosti samostatně řešit vzniklý problém a adaptovat se na nároky prostředí. Důležité je též zprostředkování potřebných informací a služeb navazujících institucí a organizací. Sociální práce by měla rovněž napomáhat tomu, aby systémy podpory klientů pracovaly efektivně a humánně. V neposlední řadě by měla přispívat k rozvíjení a zlepšování sociální politiky dané komunity či státu. Všechny z výše deklarovaných cílů jsou důležité i pro oblast sociálních služeb, jejichž struktura prochází v posledním desetiletí markantními změnami zaměřenými na jejich transformaci a deinstitucionalizaci. Proces deinstitucionalizace se ve své první fázi zaměřil na pobytové sociální služby pro osoby se zdravotním postižením. 3 V následující fázi bychom se měli začít zabývat deinstitucionalizací pobytových sociálních služeb pro seniory a sociální pracovníci, jejichž místo je v oblasti sociálních služeb nezastupitelné, by se měli stát nositeli kýžené změny, neboť právě oni jsou samostatnými vykonavateli sociální 1 Dle Vávrové (2012, s. 15) můžeme třetí fázi životní dráhy spojit s třetím sociálním věkem člověka (tzv. postproduktivním obdobím) a čtvrtou fázi životní dráhy se čtvrtým sociálním věkem člověka (tzv. obdobím závislosti). 2 Jde o český překlad definice sociální práce schválené Mezinárodní federací sociálních pracovníků přístupný z Možno srovnat s originální definicí sociální práce The International Federation of Social Workers (IFSW) přístupnou z 3 Viz

11 11 práce v pobytových zařízeních sociálních služeb a legitimními členy multidisciplinárních týmů, jejichž hodnoty mohou aktivně ovlivňovat. Při přípravě změn v oblasti poskytování sociálních služeb pro seniory je třeba znát názory odborníků, ale také potenciálních objektů sociální politiky tedy seniorů, kterými se postupně staneme všichni, pokud naše životní dráha nebude předčasně ukončena. Právě zjištění názorů seniorů využívajících sociální služby domovů pro seniory ve Zlínském kraji se nám stalo společně se zjišťováním názorů sociálních pracovníků domovů pro seniory stěžejním cílem druhé části realizovaného výzkumu. Tu jsme zaměřili na reflexi rozhodnutí o využití pobytové sociální služby seniorem. Ve schodě s Baumanem (2002, s. 25), který tvrdí, že se jevy neberou v úvahu do doby, dokud s nimi nejsou potíže, zaměřujeme svoji pozornost na pobytové sociální služby pro seniory a ochotu samotných seniorů tyto služby využít, neboť považujeme stávající stav ústavní sociální péče o seniory za aktuální problém. Bauman (2002, s. 26) se dále domnívá, že jevy zaregistrujeme až tehdy, když se pro nás stanou problémem, když vyžadují soustředění pozornosti a vědomého úsilí a kdy víme nebo soudíme, že na tomto úsilí záleží, zda vůbec a jaké budou. Pozorování jevu nastupuje po formulaci problému, sám problém pak je odrazem úkolu, který si klademe. V souladu se Sýkorovou (2007, s. 84), která se zabývá autonomií ve stáří (Sýkorová, Chytil, 2004; Sýkorová, 2007) a tvrdí, že v gerontosociologii najdeme jen výjimečně studie zabývající se autonomií ve stáří a autonomními seniory, které by uchopily a prezentovaly autonomii v termínech samotných aktérů, i my vycházíme z předpokladu, že je třeba při hledání dalších perspektiv pobytových sociálních služeb zaměřit pozornost na samotné aktéry, tedy potenciální i stávající uživatele sociálních služeb pro seniory, a těchto se dotazovat. Jejich prizmatem můžeme nazírat na budoucnost sociálních služeb určených dané cílové skupině. Získané poznatky mohou být využity v souladu se zákonem o sociálních službách č. 108/2006 Sb. při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje a při realizaci činností sociální práce vedoucích k řešení nepříznivé sociální situace, s akcentem na předcházení sociální exkluzi osob.

12 12 1 PROMĚNY ČESKÉ SPOLEČNOSTI A INSTITUCÍ OVLIVŇUJÍCÍ PODOBU PÉČE O SENIORY Společnosti, jako je ta naše, jimiž hýbou miliony mužů a žen honících se za štěstím, jsou stále bohatší, ale ani zdaleka není jasné, jestli jsou také šťastnější. Bauman, 2010, s. 11 Žádná společnost, ani ta česká, není statickým systémem fungujícím transparentním lehce uchopitelným způsobem. Spíše naopak. Společenské struktury a mechanismy jejich fungování jsou těžce popsatelné, neboť se jedná o složitý systém vzájemných vztahů a vazeb mezi mnoha členy, jimiž je společnost fakticky tvořena. Společně s Luhmannem (2006, s. 462) chápeme společnost jako rozsáhlý sociální systém, jenž v sobě zahrnuje všechno sociálno. Sociálnem můžeme rozumět, podle teoretické preference, celek sociálních vztahů, procesů, jednání či komunikace. Společnost je autopoietický sociální systém, kdy žádné ze změn neprobíhají mimo a každá z nich má dopad na její podobu, a to v každém historickém období. Od konce 60. let 20. století se začíná hovořit o tom, že společnost vstupuje do nové fáze svého vývoje. Od společnosti moderní, ve které oslabují vztahy typické pro předmoderní společnosti založené na příbuznosti či náležitosti k určité pospolitosti, se tak dostáváme přes pozdní modernitu (Giddens, 1991), do doby postmoderní (Bauman, 1992) či do doby postindustriální společnosti (Bell, 1973). Jestliže se přesouváme do fáze postmodernity, pak to znamená, že trajektorie sociálního vývoje nás odvádí od institucí modernity směrem k novému a odlišnému typu sociálního řádu (Giddens, 2003, s. 46). Rovněž podle Baumana (2002, s. 25) je postmodernista určitou etapou vývoje individuí i společenských vztahů. Uvedené proměny nutně zasahují i do podoby společenských institucí ovlivňujících péči o seniory, kdy jednou z nejdůležitějších stále zůstává instituce rodiny, i když mnozí skeptikové již několik desetiletí předpovídají její konec. S problematikou instituce rodiny úzce souvisí oblast sociálních vazeb, solidarity, koheze a důvěry uvnitř společnosti. Rodina je na straně jedné stabilizujícím prvkem společnosti v každé fázi jejího vývoje a na straně druhé hybnou silou přispívající k jejím proměnám. Například již Auguste Comte ( ) ve své koncepci sociologie vyzdvihuje její stabilizační význam. Rodinu společně se státem a církví

13 13 řadí do oblasti sociální statiky, kdy ji považuje za základní oporu společnosti. Výše uvedený ambivalentní vztah, kdy může vzrůstající nestabilita instituce rodiny ovlivňovat vývoj a chod společnosti a naopak, nás upozorňuje na její možnou křehkost. Na tomto místě je však třeba podotknout, že například podle Giddense (1991, s. 58) vstupují dnes lidé do vzájemných vztahů kvůli vztahu samotnému. To může na straně jedné implikovat zmiňovanou křehkost, avšak na straně druhé přispívat k vytváření pevnějších vazeb, neboť tyto vznikly na základě svobodné vlastní volby. Nemůžeme tedy tvrdit, že by rodina v současné společnosti fungovala hůře než dřív. Jediné, co s určitostí tvrdit můžeme, je, že instituce rodiny se proměňuje a funguje jinak. Taktéž nelze s určitostí prohlásit, která z proměnných rodina či společnost je nezávisle a která závisle proměnná. Není možné konstatovat, zda proměny instituce rodiny (nezávisle proměnná) jsou příčinou nebo podmínkou proměn české společnosti (závisle proměnná), nebo je tomu naopak. Spíše se kloníme ke vzájemnému determinismu. Na makroúrovni hovoříme o recipročním vlivu vývoje české společnosti a rodiny, kdy důležitou intervenující podmínkou jsou proměny probíhající na celosvětové úrovni (viz Obr. 1.1). Obr. 1.1 Model proměn české společnosti a rodiny v souvislosti s globálními proměnami Proměny české rodiny Proměny české společnosti Globální proměny společnosti Na rozdíl od společnosti, která je abstraktním pojmem a jako taková může existovat jen díky konsensu svých členů, kteří se dohodli, co pod pojmem

14 14 společnost 4 budou rozumět, je rodina naprosto konkrétním společenstvím lidí s jasně ohraničenými strukturami. Vzhledem k výše uvedenému se budeme v následujících kapitolách zabývat i otázkami, jak se proměňují vazby uvnitř současné rodiny, jak funguje rodinná solidarita, jaké mechanismy přispívají k rodinné kohezi a jakou úlohu hraje v rodině důvěra, a to s akcentem na péči o její členy patřící k nejstarší žijící generaci. Přesto, že se již od konce 60. let 20. století hovoří v euroamerickém měřítku o tom, že společnost vstupuje do nové fáze svého vývoje, česká společnost mohla začít více reflektovat deklarované proměny až koncem 90. let 20. století, a to v souvislosti se změnou politickohospodářských struktur. Teprve s nástupem tzv. tržního hospodářství mohlo dojít k pravému rozmachu ideologie konzumní společnosti, v níž podle Baumana (2010, s. 98) panuje představa světa jako skladiště potenciálních spotřebních předmětů, života jednotlivce jako neustálé honby za výhodnou koupí, smyslu života jako maximálního uspokojení spotřebitele a životního úspěchu jedince jako nárůstu jeho tržní hodnoty. Nutně vyvstávající otázkou je: Co se bude dít v nové společnosti s těmi, jejichž tržní hodnota poklesla na nulu? Industriální společnost je i podle Becka (2004, s. 19) myšlena v kategoriích společnosti (výdělečné) práce, a tak se stává naše hledání perspektiv sociální péče o postproduktivní občany v současné české společnosti navýsost důležitým. Všechny společenské instituce vychází z určitých tradic, na jejichž základech budují svůj zdánlivě nový systém. Faktem zůstává, že socialistické Československo sociální politiku v tom smyslu, jak je chápána po roce 1989, de facto nemělo (Žižková in Krebs a kol., 2007, s. 90). Uvedenou skutečnost dokládá Žižková (in Krebs a kol., 2007, s. 91) absencí pojmu sociální politika v československých slovnících (od počátku 50. do přelomu 70. a 80. let 20. století). Žižková (in Krebs a kol., 2007, s. 91) dále upozorňuje na monopol státu v sociální sféře, který koncipoval, realizoval, financoval a kontroloval celou oblast k tomu také využíval výlučně státních institucí a mechanismů. Velmi rozšířenou byla 4 Společnost můžeme ve shodě s Kellerem (1992, s. 11) vymezit jako souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých, a to v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu, jehož parametry mohou svým jednáním ovlivňovat jen částečně. Českou společností rozumíme národní stát, který v daném historickém kontextu existoval na našem území.

15 15 institucionální péče o seniory, o čemž svědčí skutečnost, že v roce 1989 bylo na území naší republiky v domovech důchodců míst a dalších míst bylo k dispozici v domovech penzionech pro důchodce 5. Proměňující se česká společnost tak mohla péči o postproduktivní obyvatelstvo začít stavět po roce 1989 na hodně pevných základech, které zrály více než čtyřicet let. 1.1 Naděje dožití jako determinanta proměn společnosti Naděje dožití členů určité společnosti je jednou z určujících složek její podoby. Jinak budou vypadat společenské vztahy a vazby ve společnosti, jejíž členové se v průměru dožívají 49 let a jinak ve společnosti, ve které mají lidé naději dožít se téměř 90 let. Životní cyklus, jako společenský konstrukt, bude v prvním případě s největší pravděpodobností redukovaný na kratší periody. Dá se tak očekávat, že i období závislosti stárnoucích členů společnosti bude poměrně zkráceno. Naopak, s prodlužováním střední délky života se dá očekávat, že se bude stále prodlužovat i období závislosti osob v poslední fázi jejich životní dráhy. Světové statistiky shodně vypovídají o tom, že střední délka života lidí tohoto světa kontinuálně roste. V některých zemích, především Afriky, je tento růst pomalejší. Eriksen (2010, s. 16) uvádí, že průměrná délka života lidí na Zemi byla v roce let, v roce 2000 to bylo již 66,8 let a v současné době se blíží k hranici 80 let. Rovněž i podle Možného (1990, s. 32) se až do konce 18. století pohyboval průměrný věk, kterého se obyvatelé Evropy dožívali, v rozmezí 25 až 35 let. Střední délka života, zvaná též naděje dožití, se začíná postupně zvyšovat s nástupem společenské formace označované jako společnost moderní. Podle metodiky ČSÚ 6 vyjadřuje naděje na dožití počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Jedná se o hypotetický údaj, který říká, kolika let 5 Český statistický úřad. Česká republika od roku 1989 v číslech. Tab Místa v zařízeních sociální péče, jejich využití a pečovatelská služba. [online]. 6 Český statistický úřad. Naděje dožití a průměrný věk - Metodika. [online].

16 16 by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Jak bylo výše naznačeno, naděje dožití není pro všechny obyvatele Země jednotná. Výrazně je determinována socioekonomickou vyspělostí země, ve které člověk žije. Hovořit můžeme i o geografické podmíněnosti. Pro přiblížení uvádíme v Tabulce 1.1 přehled vybraných zemí světa a naději dožití jejich obyvatel. Česká republika je na 64. místě s nadějí na dožití 77,56 roku, přičemž nerozdělujeme naději dožití podle pohlaví. Tabulka 1.1 Naděje dožití obyvatel ve vybraných zemích světa (data z roku 2013) Státy s nejvyšší nadějí na dožití Státy s nejnižší nadějí na dožití Poř. Stát Naděje dožití Poř. Stát Naděje dožití 1. Monako 89, Afghánistán 50,11 2. Macao 84, Svazijsko 50,01 3. Japonsko 84, Guinea Bissau 49,50 4. Singapur 84, Jižní Afrika 49,48 5. San Marino 83, Čad 49, Česká republika 77, Slovenská republika 76,24 Zdroj dat: Central Intelligence Agency. The World Factbook. Country Comparison: Life Expectancy at Birth. [online]. Za povšimnutí stojí, že zatímco první místa v tabulce obsadily rozlohou malé (s výjimkou Japonska) státy z Evropy (Monako, San Marino) a Asie (Singapur, Macao), na konci seznamu nalezneme, kromě Afghánistánu, africké státy. Dva z nich (Jižní Afrika a Čad) patří mezi 25 7 rozlohou největších států světa. Naše republika zaujímá poměrně slušné místo, avšak za prvním státem zaostává o více než 12 let. Potěšující zprávou nám může být, že poslední stát předběhla o téměř 28,5 let. Se zvyšující se střední délkou života v české populaci úzce souvisí faktická příprava na danou skutečnost. Orientačním informačním zdrojem nám může být Národní zdravotní studie dospělých 65 +, kterou v roce 1982 realizovalo Centrum pro zdravotnické statistiky USA a ze které vyplynulo, že 11 % osob ve věkovém rozmezí 65 až 74 let, téměř 26 % osob ve věku 75 až 84 let a 75 % osob starších 85 let potřebuje pomoc a podporu druhých (viz Tabulka 1.2). 7 Central Intelligence Agency. The World Factbook. Country Comparison: Area. [online].

17 17 Tabulka 1.2 Potřeba pomoci při běžných denních aktivitách u osob 65 + v USA Věk Potřeba pomoci při péči při jednom či více základních 5,3 % 11,4 % 34,8 % úkonech (chůzi, procházkách, koupání, oblékání, užívání toalety, dopomoc do a z postele, dopomoc při jídle). Potřeba pomoci při jednom či více sekundárních 5,7 % 14,2 % 40 % (pomocných) úkonech (zprostředkování nákupů, příprava jídla, domácí práce, hospodaření s penězi). Celkem 11 % 25,6 % 74,8 % Zdroj: sestaveno dle Jette (in Satin, 1994, s. 350) Evidentní demografické změny v populaci a vzrůstající potřeby osob v seniorském věku jsou základem rostoucích obav společnosti a z nich vyplývající nutnosti věnovat faktickou pozornost podobám péče o stárnoucí populaci s akcentem na představy samotných aktérů, tedy seniorů. Jednotlivé státy Evropy si uvědomují závažnost současné situace, o čemž svědčí i skutečnost, že rok 2012 byl vyhlášený Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. V návaznosti na to byl na jednání vlády ČR dne předložen Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, který navázal na Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až V souvislosti s plněním Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 byla zřízena Rada vlády pro seniory a stárnutí populace 8 jako poradní orgán vlády. Rada vlády na svých stránkách deklaruje, že ve své činnosti usiluje o vytvoření podmínek pro zdravé, aktivní a důstojné stárnutí a stáří v České republice a aktivní zapojení starších osob do ekonomického a sociálního rozvoje společnosti v kontextu demografického vývoje. Všechny výše zmiňované materiály odrážejí mezinárodní priority a jsou v souladu s Madridským mezinárodním akčním plánem pro problematiku stárnutí Základním rámcem všech zmiňovaných dokumentů je dodržování a ochrana lidských práv seniorů. Z předloženého výčtu bychom mohli dospět k závěru, že problematice seniorů je věnována v naší společnosti dostatečná pozornost. Nyní je třeba sledovat faktické naplňování plánů, které by mohli posoudit sami senioři. 8 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rada vlády pro seniory a stárnutí populace. [online]. 9 Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí. [online].

18 18 Pokud k fenoménu stárnutí společnosti připojíme ještě další proměny, kterými společnost prochází, máme před sebou nelehký úkol. Například Bauman (2002, s ) hovoří o epizodičnosti a nekonsekventnosti postmoderního života, který přirovnává k televiznímu seriálu. Mění se tak podle něj praktický smysl zkušenosti. Příbuzenské vztahy považované za stabilizátor sociálních svazků společnosti předmoderní i vztahy osobního přátelství či intimity společnosti moderní (viz Giddens, 2003, s. 93) nabývají nových podob. Jak bude péče o závislé seniory vypadat v postmoderní české společnosti, je otázkou pro vedenou diskuzi. 1.2 Rodina bez mezigenerační solidarity a společnost bez morálky? Na obzoru se rýsuje perspektiva společnosti bez morálky! Bauman, 2002, s. 151 Jak jsme si ukázali výše, s proměnami společnosti v pozdně moderní době se současně proměňuje i instituce rodiny. Rodina jako primární sociální skupina, do níž se všichni rodíme, již není ohraničena ostrými a neměnnými konturami, jak tomu bývalo v době moderní, ale hranice ostrova rodiny jsou poměrně nestabilní, což umožňuje jejich smršťování či rozpínání v závislosti na aktuální situaci, a to i několikrát v průběhu poměrně krátkého časového úseku. Adaptabilita instituce rodiny se zvyšuje a zrychluje. Tato pružnost a rychlost však s sebou přináší určitý druh nestability a diskontinuity. Podle Možného (2006, s. 16) platí pro všechny společenské instituce to, pro co ekonomové vytvořili název path dependency tedy závislosti současného stavu na tom, jakými stavy instituce ve své historii prošla. Současná podoba instituce rodiny je tak výsledkem jejího historického vývoje. Podle Eriksena (2009, s. 132) v naší době, kdy muži i ženy zápasí v napjatém a náročném konkurenčním boji pracovního trhu, který smazává rozdíl mezi volným časem a pracovní dobou, je nanejvýš obtížné najít takový životní rytmus, aby v něm mohla naplno rozkvést specifika rodinného života, jako jsou pomalost, organický vývoj nebo důvěrnost. Rodinný život se potýká v souvislosti s tyranií okamžiku ještě s dalšími problémy. Jde například o předávání vědomostí, kdy není jasné, co se

19 19 má mladší generace od té starší naučit kulturní přenos mezi generacemi se stává stále problematičtějším, neboť trvání a kontinuita jsou nahrazeny spontaneitou a inovací (Eriksen, 2009, s. 132). Navíc se začínají objevovat nové formy soužití jako například plánovaná / uvědomovaná bezdětnost či fenomén singles, které společně s dalšími faktory: rozpadem manželských svazků, úbytkem dětí v rodině a rozpadem vícegeneračního soužití determinují podobu instituce rodiny, neboť přispívají k mezigenerační diskontinuitě. Sociologové (např. Možný, 2006, s. 277) hovoří o tzv. dvourychlostní společnosti, ve které se rozevírají nůžky mezi rodinami s dětmi, tedy těmi, kteří zachovávají mezigenerační kontinuitu, a těmi, kteří se rozhodli žít bez rodičovství. Pokud jedna generace nemá pokračování v generaci nastupující, není možné počítat ani s mezigenerační solidaritou. Jen stěží si dokážeme představit, že se o nás v domácím prostředí na stáří budou dobrovolně a bezúplatně starat cizí lidé. V rámci zemí Evropské unie se podle Hetteše (2011, s. 91) nejčastěji stávají neformálními pečovateli právě děti a partneři. Nejvyšší podíl dětí, které poskytují osobní služby rodičům, je podle něj v Portugalsku, ve Španělsku a v České republice, kde tito představují více než 50 % pečovatelů. Mezi pečovateli je výrazná převaha žen. V Lucembursku, Španělsku a Dánsku je to více než 80 %, na Slovensku, v Portugalsku, v Itálii a ve Finsku %, v USA 61 % a ve Velké Británii 58 %. Uvedená čísla nám naznačují, že pokud máme děti ženského pohlaví, máme poměrně vysokou šanci, že se o nás dcery v době závislosti na péči druhé osoby postarají. V opačném případě nastupují instituce. Keller (2003, s. 57) upozorňuje na přebírání nejen mocenských, hospodářských, ale i sociálních kompetencí ve společnosti moderní specializovanými formálními organizacemi od rodin a celých domácností. Speciální organizace vojenské, hospodářské, soudní, zdravotní, výchovné, sociálně zabezpečovací a další mají společné to, že nejsou složeny z celých rodin, nýbrž z jednotlivců, kteří jsou příslušníky různých domácností (Keller, 2003, s. 57). Keller si pak klade otázku, proč se rodina stále častěji hroutí, když o ni stát projevuje tak dojemnou péči. Jde o strategii, kdy stát přebral od rodin důležité úkoly, čímž došlo k nezamýšlenému důsledku domácnosti a rodině bylo odňato vše, co ji nutilo držet pohromadě, ať se děje, co se děje. (Keller, 2003, s. 58). Jeho tvrzení podporuje rovněž Lipovetsky (2008, s. 80), který se domnívá, že se privátní sféra

20 20 vymanila ze všeho, co by ji přesahovalo, a získává jiný smysl, neboť v ní záleží už jen na proměnlivých tužbách jedinců. Situace však zatím není tak kritická, jak by se mohlo zdát, neboť podle Hetteše 10 (2011, s. 90) je v Evropské unii průměrně jen 3,3 % osob ve věku 65 + v ústavní péči. Nejvyšší dlouhodobý podíl ústavní péče je na Islandě (9,3 %). Norsko, Finsko, Švédsko a Švýcarsko uvádí 5 až 7 % osob. V Ruské federaci a Litvě je to méně než 1 %. Dobrou zprávou může být, že ve všech zemích je podíl osob v dlouhodobé ústavní péči nižší než v péči domácí. Koheze rodin i mezigenerační solidarita prochází v současné společnosti těžkou zkouškou, avšak uvedená čísla ukazují, že ještě není pozdě začít podporovat rodiny pečující o závislého stárnoucího člena a navracet jim odebrané kompetence. Na druhou stranu však Hetteš (2011, s. 75) spatřuje paradox v tom, že v době krize vidí mnohé vlády řešení problému stárnutí právě v rodině. Uvedené můžeme chápat spíše jako opatření vedoucí k ekonomickým úsporám hroutících se sociálních států, než jako aktivní sociální prorodinnou politiku, která by akcentovala blaho svých stárnoucích občanů. Pokud budeme sociálními optimisty, můžeme očekávat, že se v tomtéž smyslu, v němž se modernita zapsala do dějin jako věk etiky, zapíše se do nich nadcházející postmoderní éra jako věk morálky (Bauman, 2002, s. 153) a návratu rodinných hodnot a sebevražd, které jsou dalším z problémů vysokého věku, začne ubývat. Například v USA jsou ve věkové kohortě 63 až 69 let sebevraždy třikrát a ve věkové kohortě 85 + dokonce pětkrát častější, než je průměr v celé populaci (Satin in Satin, 1994, s. 72). Vzájemnou podporu generací uvnitř rodiny nemůžeme brát jako něco automatického, neboť jde spíše o určitý morální imperativ předávaný z generace na generaci. Navíc nejsou v českém právním systému nastavena žádná pravidla poskytování pomoci a podpory dětí vůči rodičům, jak je tomu v případě plnění povinností rodičů vůči dětem. Závěrem se můžeme společně s de Singlym (1999, s. 122) tázat, zda máme postmoderní formy soukromého života považovat za projevy nárůstu egoismu, který nakonec rozbije veškerou mezilidskou solidaritu a jakoukoli mezigenerační transmisi 10 Hetteš byl v letech předsedou Pracovní skupiny pro stárnutí populace Evropské hospodářské komise OSN.

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

B104MFS Marketing finančních služeb

B104MFS Marketing finančních služeb B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Příprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika Demografická transformace a posilování role pacientů Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Asistovaná reprodukce 2012. Assisted reproduction 2012

Asistovaná reprodukce 2012. Assisted reproduction 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 18. 12. 2013 56 Souhrn Asistovaná reprodukce 2012 Assisted reproduction 2012 V roce 2012 provozovalo činnost 39 center

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Dlouhov kost jako politická priorita

Dlouhov kost jako politická priorita Dlouhov kost jako politická priorita MUDr. Milan Cabrnoch Jihlava, 14. ledna 2010 Evropský parlament a moje odpov dnosti Koordinátor ECR ve Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku Člen Výboru pro životní

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková Ostrava 10. října 2014 Řešení nepříznivé situace starších žen Paní J. má 76 let, paní M. 81, obě bydlí samy

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Markéta Kubečková Abstrakt KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Metoda komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) se zaměřuje na plánování rozvoje sociálních služeb na místní

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3. Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

M A R K T I N G O V Ý M A N A G E M E N T 1. Akad.rok 2015/2016, ZS Marketingový management - VŽ 1

M A R K T I N G O V Ý M A N A G E M E N T 1. Akad.rok 2015/2016, ZS Marketingový management - VŽ 1 M A R K T I N G O V Ý M A N A G E M E N T 1 Akad.rok 2015/2016, ZS Marketingový management - VŽ 1 Marketingový management Klíčovým základem procesu marketingového managementu jsou do podstaty problému

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VÝZKUM V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Výzkum v EU a ČR V této

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Duben 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

Sociální služby. Magdaléna Světlíková

Sociální služby. Magdaléna Světlíková Sociální služby Magdaléna Světlíková Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Tato bakalářská práce pojednává o sociálních službách. Teoretické část se zabývá historickým vývojem sociálních služeb, správě sociálních

Více

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho

Více

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu Tisková zpráva PRAHA, 27/11/2009 Uživatelé tráví na internetu 10 hodin týdně Uživatelé se věnují internetu průměrně 609 minut týdně, což odpovídá 87 minutám denně. Nejvíce času internetu věnují uživatelé

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Boučková J. a kol.: Marketing Beckovy ekonomické

Boučková J. a kol.: Marketing Beckovy ekonomické Základy marketingu Základní literatura Boučková J. a kol.: Marketing Beckovy ekonomické učebnice, 2003 M. Kašík, K. Havlíček: Podnikový marketing, VŠFS europress, 2004 M. Kašík, K. Havlíček: Marketingové

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání

Více

VE VÍCEGENERAČNÍ KOMUNITĚ S H R N U T Í Bydlení pro seniory, diskuzní setkání časopisu Stavební fórum, angelo hotel Prague, 9. 3. 2011 Ing. arch.

VE VÍCEGENERAČNÍ KOMUNITĚ S H R N U T Í Bydlení pro seniory, diskuzní setkání časopisu Stavební fórum, angelo hotel Prague, 9. 3. 2011 Ing. arch. A K T I V N Í S T Á R N U T Í VE VÍCEGENERAČNÍ KOMUNITĚ S H R N U T Í Bydlení pro seniory, diskuzní setkání časopisu Stavební fórum, angelo hotel Prague, 9. 3. 2011 Ing. arch. Veronika BEŠŤÁKOVÁ Fakulta

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více