EKONOMICKÁ ZAOSTALOST STÁTŮ AFRIKY referát

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav GPS 3. ročník EKONOMICKÁ ZAOSTALOST STÁTŮ AFRIKY referát Jméno a příjmení: Matěj Lang Třída: 7. O Datum:

2 Ekonomická zaostalost Subsaharské Afriky 1. Obecné informace o Subsaharské Africe Subsaharská Afrika nebo také černá Afrika zahrnuje území kontinentu bez severní Afriky, která je považovaná za součást arabského světa. Dříve se pro tuto oblast používal pojem Súdán. Subsaharská Afrika se rozkládá mezi subtropickými pásy obou polokoulí a protíná ji rovník. Subsaharská Afrika je součástí nejteplejšího kontinentu světa, leží převážně v rovníkových a tropických šířkách. Kontinentální klima vnitřních regionů je zapříčiněno malou členitostí Afriky v kombinaci se studeným Kanárským a Benguelským proudem. Hlavní rozdíly podnebí jednotlivých regionů určuje množství srážek. Aridní oblast tvoří více než třetinu rozlohy Afriky. Mnoho regionů Subsaharské Afriky trpí nedostatkem vodních zdrojů, přestože se na tomto světadílu nachází jedny z největších řek a jezer světa. Subsaharská Afrika je poměrně řídce obydlena. Rozložení obyvatelstva podle zemí je velice nerovnoměrné. Subsaharská Afrika má charakteristiku rychle rostoucí populací až na výjimky zemí postižené HIV/AIDS. Obrázek Mapa 1: 1: Mapa Subsaharská Subsaharské Afrika Afriky Tempem přirozeného přírůstku převyšuje ostatní regiony, může se proto ještě stále hovořit o demografické explozi. Růst obyvatelstva je podmíněn vysokou natalitou. Z 10 zemí světa, kde porodnost v první polovině 90. let minulého století překročila 50 bylo 9 zemí ze Subsaharské Afriky. Rasová a etnická struktura obyvatel je velice složitá. Obyvatelé subsaharské Afriky jsou věřící tradičních rodových kultur, muslimové, křesťané i hinduisté. II

3 2. Kolonizace Subsaharské Afriky V roce 1876 spatřil vnitrozemí subsaharské Afriky jen nepatrný počet Evropanů. V roce 1912 byl celý kontinent s výjimkou dvou nezávislých států rozkouskován. Jednotlivé porce si podle pravítka nebo jinak mezi sebou rozdělili Angličané, Francouzi, Belgičané, Němci, Portugalci, Italové a Španělé. V "roce Afriky" 1960 většina z nich černý kontinent opustila a ponechala jej jeho osudu. Afrika se stala nejchudším světadílem. V současné době jsou subsaharské země (bez Jihoafrické republiky) na tom hospodářsky hůře než v "africkém" roce Ještě v roce 1965 byla Jižní Korea a Thajsko chudší než Ghana, Indonésie se nemohla srovnávat s Nigérií. Dnes je Afrika zmítána válečnými konflikty, hladem, nemocemi a zadlužením. 3. Příčiny zaostalosti a) Válečné konflikty Velkým problémem Afriky jsou v současné době vnitřní válečné konflikty. Výbušné politické krize postihují země jako Somálsko, Mosambik, Angola, Súdán, Zaire, Rwanda nebo Etiopie. Mapa 2: Kolonizovaná Afrika Obrázek 1: Vojenské složky v Africe Nejzávažnějším aspektem jsou parazitní diktátoři a zkorumpovaná byrokracie, vojenská i civilní, o kterou se opírají. Jejich společným znakem je využívání rozporů mezi skupinami obyvatel ve svůj prospěch a drancování bohatství země. Současné konflikty jsou označeny jako postmoderní války. Postmoderní válka nečiní rozdílů mezi vojenskou a civilní sférou, je v postmoderní válečné realitě běžnou součástí každodenního života - zbraň se pro řadu civilních obyvatel stává nezbytným předmětem denní potřeby a ochrany. Postmoderní válka je válka bez lineárních front, rozptýlená v prostoru jak geografickém, tak společenském. Je velice krutá a III

4 záludná. Je v ní obtížné rozlišit síly dobra a zla, neboť se vymyká kritériím spravedlivé války. Základním nástrojem a cílem postmoderního konfliktu je vraždění civilistů, genocida a etnické čištění. Díky tomu dochází k prudkému nárůstu počtu běženců hledajících ochranu před válkou a vnitřně vysídlených osob bloudících uvnitř státu zasaženým ozbrojeným konfliktem. Stále častěji se tak setkáváme s fenoménem zhroucených států (např. Somálsko), přičemž zhroucení státu vždy předcházejí hospodářské obtíže a vzrůst napětí ve společnosti. Slabé státní instituce nejsou v určitém momentu již dále schopny řešit nastalé potíže a usměrňovat napětí prostředky běžného politického procesu a stát se hroutí a společnost upadá do všeobecného chaosu, do stavu války všech proti všem. Kolaps státu tak otevírá cestu postmoderní válce. K současným konfliktům například patří konflikt v Nigérii mezi zaostalým islámským severem, kde žijí Hausové a Fulbové, a hospodářsky vyspělejším křesťanským jihem, kde sídlí Jorubové. b) Nemoci a hlad Afrika je také enormně sužovaná nemocemi, zejména HIV/AIDS a malárií. Na kontinent již desetiletí proudí pomoc v podobě léků a lékařů poskytujících plošné očkování, nicméně problém přetrvává zejména kvůli neustupujícímu nedostatku Obrázek 2: Očkování dětí potravy a vody. Země nejvíce trpící nedostatkem potravin se nacházejí v Africe, a to i v oblastech, kde je podnebí a půda velice vhodná k zemědělské činnosti. Klima a geografie nehraje v rozložení nedostatečnosti potravin roli. Alžírsko, Libye a Egypt, tedy pouštní země nacházející se na Sahaře, mají problém výživy zvládnutý. Tropické Kongo naproti tomu dosahuje alarmujících hodnot v podvyživenosti obyvatelstva. IV

5 Dalším faktorem nemocnosti je dostupnost vody. Samotná dostupnost vody by jistě vyřešila mnoho zdravotních problémů. Zdravotní stav chudých zemí je v tak špatném stavu, že více než 1 miliarda lidí má nedostatek vody a vývoj naznačuje, že do roku 2015 bude bez vody až 3 miliardy lidí. Nerovnost v nákladech na léčení a výdajích na léky je zarážející. Podle údajů Světové zdravotnické organizace, země s nízkými příjmy kryjí 11% globálních zdravotnických výdajů, ale soustřeďuje se v nich 90% nemocných. Naproti tomu jsou země jako USA, kde výdaje na zdravotnictví na osobu dosahují 5000 USD na osobu. V Nigérii je to méně než 15 dolarů. c) Ilegální obchod a praní špinavých peněz Ilegální obchod a organizovaný zločin připravuje ekonomiku o stamiliardy dolarů, podporuje korupci a deformuje společnost i hospodářství. Zisky globálního zločinu za rok 1994 dosáhly mld. USD a zároveň ten samý rok byly vyprány špinavé peníze za 500 mld. USD. Nejvíce se zločinu daří tam, kde je nejslabší vláda a nejméně kvalitní kontrolní mechanismy, tedy v chudých, slabých státech. Afrika je pro organizovaný zločin ideální. Západní velké banky také situaci nezlepšují. Přijímají vklady vytunelovaných peněz ze státních fondů chudých zemí, zpronevěřené peníze z rozvojové pomoci a špinavé peníze. Bohužel je na tato konta uplatňováno bankovní tajemství a jsou chráněna ze strany bank. Proslulé tímto jsou země jako Kajmanské ostrovy, Bahamy, Bermudy, Lichtenštejnsko, Monako a zejména Švýcarsko. Mezi těmito aktivy se nacházejí i velké sumy pocházejí z nelegálního obchodu. Banky svojí podporou praní špinavých peněz napomáhají korupci v afrických zemích, kde je vláda náchylná k ilegální činnosti a obohacování se na úkor svých občanů. V

6 4. Řešení Jedním z nástrojů řešení problémů Afriky a její chudoby jsou programy a projekty OSN. Současně nejvýznamnější z nich je Millennium development goals - Rozvojové cíle tisíciletí (MDG). Projekt započal roku 2000 po sjezdu nejvýznamnějších představitelů a hlav států světa. Jeho cílem je dosáhnout určitých hodnot vybraných indikátorů, konkrétně šedesáti ukazatelů, dále osm cílů a osmnáct úkolů. Rozvojová pomoc je potřebná, musí však být rozumně používaná a cílená. Jako řešení v ekonomické oblasti navrhují charitativní organizace pomoci africkým zemím rozvinout vlastní ekonomický potenciál, vytvořit zemědělství schopné samo se uživit, průmyslové zázemí schopné zajistit základní produkty k další činnosti a celkově navodit soběstačnost v regionech i státech a na kontinentě samotném. Známkou úspěchu by bylo, kdyby Afrika nepotřebovala další dodávky potravin, léků a zařízení a dokázala si je vyrobit sama. Tím by byla zajištěna i zaměstnanost, zatímco nyní domácí obyvatelé nemají žádnou práci. Nutným krokem je zpřístupnění bohatství vlastní země vlastním lidem. Půda by měla být zpřístupněna těm, kdo žijí vedle ní nebo na ní, a přitom z ní nemají užitek a není jim dovoleno ji obdělávat, protože jim nepatří. Změna vlastnických vztahů a rozdělení bohatství je nevyhnutelná. Ze strany bohatých států by mělo dojít k uvolnění bariér dovozu hotových výrobků z chudých zemí a přestat podporovat vývoz surovin z nich. Africkým zemím by prospělo uvalení ochranných opatření na zboží ze zahraničí za účelem podpory vlastní ekonomiky. Afrika potřebuje schopné, vzdělané a poctivé lidi, odvážné reformátory. Občané těchto zemí by měli svými hlasy zvolit správné lidi a přestat podporovat diktátory a loutkové režimy, které je okrádají o jejich bohatství. Mezinárodní společenství tomu může napomoci vhodnými vojenskými zásahy. Základním prvkem pozitivních změn je zvýšení informovaností občanů o stavu jejich země a učinění vlády a financí státu transparentními. Demokratizace tomu napomůže. Kontrola populace pomůže zmírnit problém přelidnění a nedostatku. VI

7 Mezinárodní společenství by si jako úkol a určitou prioritu mělo vzít boj proti ilegálnímu obchodu, obchodu se zbraněmi, obchodu s drogami, nepodporovat je a ukončit je. Dostat je pod svou kontrolu. Zároveň též dostat pod kontrolu mezinárodní finanční toky a převody peněz, praní špinavých peněz a neregulované spekulace. To vše napomáhá ilegálním aktivitám a neetickému obchodu a má negativní dopad na rozvoj a správné fungování nejen afrických zemí. 5. Použité zdroje Internet: stránka Zvědavec, článek Příčiny a řešení problému chudoby Afriky. Dostupné z: Internet: stránka Wikipedie, článek Subsaharská Afrika. Dostupné z: Internet: stránka Referáty10, článek Ekonomie Afriky. Dostupné z: Internet: stránka Filozofická revue, článek Proč je Afrika zaostalá. Dostupné z: Internet: stránka Referáty-seminárky, článek Chudoba Afrických zemí. Dostupné z: 6. Rejstřík: Kapitoly: 1. Obecné informace o Subsaharské Africe 2. Kolonizace Subsaharské Afriky 3. Příčiny zaostalosti 4. Řešení Obrázky: VII

8 1. Vojenské složky v Africe 2. Očkování dětí Mapy: 1. Subsaharská Afrika 2. Kolonizovaná Afrika VIII