SYNDROM CHRONICKÉ PÁNEVNÍ BOLESTI U MUŽŮ. Je chronická prostatitida výzvou k mezioborové spolupráci? Tomáš Vilhelm

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SYNDROM CHRONICKÉ PÁNEVNÍ BOLESTI U MUŽŮ. Je chronická prostatitida výzvou k mezioborové spolupráci? Tomáš Vilhelm vilhelm@lazne-losiny."

Transkript

1 SYNDROM CHRONICKÉ PÁNEVNÍ BOLESTI U MUŽŮ Je chronická prostatitida výzvou k mezioborové spolupráci? Tomáš Vilhelm

2 O B S A H ÚVOD... 3 VERTEBROVISCERÁLNÍ VZTAH... 4 TERMINOLOGIE CPP... 5 ETIOLOGIE A PATOGENEZE... 6 ANATOMICKÉ POZNÁMKY K INERVACI PÁNVE VE VZTAHU K CPP... 7 PATOFYZIOLOGIE BOLESTIVÉ TRANSMISE... 8 FENOMÉN PROSTATICKÉ BOLESTI ROLE NEUROPLASTICITY STAVBA A FUNKCE PÁNEVNÍHO DNA KLINICKÉ NÁLEZY U CPP CPP A VÝCHODISKA PRO LÉČBU ZÁVĚR LITERATURA

3 SYNDROM CHRONICKÉ PÁNEVNÍ BOLESTI U MUŽŮ Je chronická prostatitida výzvou k mezioborové spolupráci? SOUHRN Mezioborová spolupráce je nutným požadavkem vycházejícím již ze samotné koncepce ucelené a léčebné rehabilitace. Její účast na léčbě pacientů s neurologickými, ortopedickými, interními a dalšími diagnózami, které vedou k handicapu postižených, je všeobecně známa a akceptována. Spolupráce s oborem urologie je v současnosti omezena zejména na urogynekologickou problematiku spojenou s inkontinencí moče. Stranou zájmu zůstává početná kategorie pacientů s onemocněním, které má svým dopadem na kvalitu života neméně frustrující a handicapující charakter. Jde o muže trpící pestrou klinickou symptomatologií klasifikovanou dříve jako prostatodynie nebo chronická prostatitis a dnes řazenou do syndromového komplexu zvaného CPP chronic pelvic pain chronická pánevní bolest. Můžeme tedy těmto pacientům při odpovídajících znalostech patogenetických mechanismů tohoto postižení s naším širokým léčebným arzenálem pomoci? Klíčová slova: chronická prostatitis, pánevní dno, senzitizace, neurogenní inflamace, myofasciální bolest, neuroplasticita, spoušťové body. ÚVOD Obor léčebné rehabilitace je již svým pojetím předurčen k široké mezioborové spolupráci při léčbě pacientů s diagnózami, které svým dopadem na kvalitu života vedou k handicapu postižených. Spolupráce s obory, jako jsou neurologie, ortopedie, pediatrie, je již obecně zažita a akceptována. Spolupráce s oborem urologie je v současnosti zaměřena zejména na léčbu stavů spojených s urogynekologickou problematikou a inkontinencí. Stranou zájmu zůstává početná skupina trpících pacientů s onemocněním, které je svým dopadem na kvalitu života neméně frustrující a handicapující. Jde o muže s problémy dosud klasifikovanými jako chronická prostatitida nebo prostatodynie a nově řazenými do syndromového komplexu zvaného CPP chronic pelvic pain. Tento syndrom je popisem početné skupiny stavů spojených jako s jed- 3

4 ním z hlavních příznaků s pánevní bolestí. Incidence chronické prostatitidy v mužské populaci je 5-8%. Chronická prostatitida je noční můrou urologů, jelikož jde o onemocnění terapeuticky nevděčné a prakticky vždy spojené s psychosexuální stigmatizací pacientů. Postiženi jsou zejména muži mladšího a středního věku. Ne nevýznamná je také otázka ekonomických nákladů na léčbu takto postižených pacientů. Podle údajů ze studií podporovaných NIH (National Institutes Of Health) se ekonomické náklady na terapii nemocných chronickou prostatitidou pohybují okolo 1000 USD za 3 měsíce. Nemocní jsou často podrobováni masivním a dlouhodobým antibiotickým kúrám, které však v mnoha případech zůstanou bez dlouhodobější odezvy. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že pouhých 5% mužů má pozitivní bakteriologické vyšetření s průkazem patogenního agens. Dlouhodobá terapie recidivujícího onemocnění se stává velmi nevděčnou snahou o zlepšení kvality života frustrovaného pacienta. Abychom nepropadali terapeutickému nihilismu, je nutné se zamyslet nad možnými i hypotetickými mechanismy, které k tomuto postižení vedou, a objasnit si některé pochody související s patogenezí zánětlivých změn prostatické tkáně. Je velmi pravděpodobné, že s pacienty trpícími symptomy chronické prostatitidy se ve své ambulantní praxi setkáváme mnohem častěji než si myslíme. Stačí si najít jen trochu času a u mužských pacientů přicházejících s projevy low back pain zapátrat v anamnéze po močových potížích charakteru nucení na močení, zvýšené močové frekvence, bolestí při ejakulaci, sexuálních problémech a mnohdy se nestačíme divit. Záměrem tohoto sdělení není prezentace vyčerpávajícího souhrnu léčebných postupů užívaných při dysfunkcích dna pánevního. Cílem je upozornit na skutečnost, že za projevy bolestí pánve a dolních zad se může skrývat široký komplex neurofyziologických a neurohumorálních pochodů a interakcí s vlivem nejen na lokomoční aparát, ale také na struktury viscerální. VERTEBROVISCERÁLNÍ VZTAHY Problematika vertebroviscerálních vztahů je dnes poměrně dobře známa díky pracím Lewita a Rychlíkové. Existence těsných vztahů mezi funkcí páteře a viscerálních orgánů byla již obecně přijata. Kdo z nás neslyšel větu: To máte od páteře. Tímto známým výrokem komentují pacienti s bolestmi hlavy, břicha, hrudníku, střevními a dalšími bolestivými problémy závěrečnou diagnózu stanovenou často i několika odborníky. Výše zmíněné vztahy jsou dány samozřejmě anatomicky na podkladě segmentální inervace, ale i reflexně. Zde na podkladě dráždění v určitém segmentu, může dojít k odezvě a dysfunkci v celém reflexním oblouku. Tento vztah můžeme schematicky vyjádřit vztahem: Periferní orgán aferentní signalizace do segmentu eferentní stimulace a zpět k perifernímu orgánu. Tyto pochody jsou však samozřejmě spojeny i s významnou neurohumorální aktivitou, se zapojením četných neurotransmiterů a mediátorů. Zásadním poznatkem je ovšem fakt, že některé tyto látky se mohou krom své funkce při bolestivé transmisi uplatňovat také při spuštění a udržování celé kaskády změn resultujících v zánětlivou reakci. Zánětlivá reakce potom může působit jako zdroj chronického nociceptivního bombardování vyšších struktur a vzniká bludný kruh bolesti a změn struktur se sdílenou segmentální inervací. Uvedené změny samozřejmě souvisí i s problematikou patofyziologie a léčby chronické bolesti, s fenomeny wind-up, senzitizace a s faktory, které mají ve vztahu k nocicepci výrazný modulující vliv. Jde o faktory psychické, emotivní, zprostředkované napojením limbických struktur do regulačních okruhů vnímání bolesti. Chronická bolest nakonec může přetrvávat i působením adaptačních změn CNS, ne nepodobných procesu učení, které nazýváme neuroplasticitou. 4

5 TERMINOLOGIE CPP Tabulka 1: NIH klasifikace prostatitid Typ popis vztah k infekci I. akutní bakteriální prostatitis akutní infekční onemocnění II. chronická bakteriální prostatitis rekurentní infekční onemocnění III. chronická non-bakteriální prostatitis / bez průkazné infekce syndrom chronické pánevní bolesti III.A zánětlivá nález leukocytů * III.B nezánětlivá bez průkazu leukocytů IV. chronická asymptomatická zánětlivá prostatitis * jedná se o nález leukocytárních buněk přítomných ve spermatu nebo ve vzorku moči po masáži prostaty Jako chronickou pánevní bolest označujeme všechny stavy s přítomnou pánevní bolestí trvající minimálně 6 měsíců ve stejné lokalizaci. Do této kategorie patří samozřejmě početná skupina mužských pacientů s chronickou prostatitidou. Krom názvu chronické prostatitidy se často setkáváme s pojmy jako prostatodynie, prostatosa, prostatická bolest. Tyto názvy se užívají promiskuitně, ale obecně platí za synonyma. Ovšem ani sám pojem chronické prostatitidy není zcela terminologicky jasný a čistý. Mimo prostatických bolestí se tak ve skupině mužů s CPP vyskytují i potíže popisované jako orchialgie, proctodynie, perinealgie, uretrální syndrom a další. Je proto nutné zde uvést poslední klasifikaci prostatických syndromů, tak jak byla v roce 1995 předložena NIH (tabulka 1). V obecném povědomí zůstává chronická prostatitida onemocněním zánětlivým s bakteriální etiologií. Nemocní jsou ve většině případů léčeni masivními a dlouhodobými antibiotickými kúrami, které navzdory očekávání nemají dlouhodobější terapeutický efekt. Tomuto faktu odpovídá skutečnost, že pozitivní bakteriologické vyšetření je přítomno pouze asi u 5% pacientů se symptomy chronické prostatitidy. Za léčebnými neúspěchy stojí mimo jiné značný nesoulad v názorech na vznik a příčiny tohoto nemocnění. Pacienti s abakteriální prostatitidou, kterých je tedy kolem 95%, jsou podrobováni rozsáhlému vyšetřování včetně sofistikovaných kultivačních metod a polymerázové řetězové reakce, ve snaze najít bakteriální či virové agens odpovědné za vznik onemocnění. Stávají se pravidelnými klienty urologických ambulancí. Do rozvahy o příčinách a patogenezi chronické prostatitidy musíme tedy krom etiologie zánětlivé zahrnout rovněž i faktory neurofyziologické a neurobehaviorální. Z uvedené klasifikační tabulky vyplývá, že jasná příčina je definovatelná pouze v případě typu I a II. Zde jde o jasné infekční postižení. Komplikovanější situace je v případě skupiny III a subtypů III A a III B. U těchto stavů nejsou přítomny žádné projevy bakteriální či jiné infekce. Etiologie a patogeneze těchto stavů zůstává zahalena tajemstvím. Společným rysem obou podskupin je přítomnost chronické pánevní bolesti a dyskomfortu. K nejčastějším lokalizacím pánevní bolesti patří: suprapubická bolest perineální bolest 5

6 skrotální a testikulární bolest inguinální bolest bolesti penisu ejakulační bolest low back pain rektální bolesti K dalším obtížím u chronické prostatitidy patří: nucení na močení zvýšení močové frekvence pocity nedomočení opoždění začátku mikce přerušovaný proud moči oslabený proud moči dysurické potíže erektilní dysfunkce deprese nespavost V zásadě jde o potíže velmi intimního charakteru, se kterými se pacienti dlouho nesvěří osobám nejbližším, natož lékaři, což může dále komplikovat diagnostiku. Počet a intenzita subjektivních stesků a naproti tomu chudý objektivní nález často vede některé lékaře k úvahám o psychosomatickém původu potíží. Léčebné výsledky u chronické non-bakteriální prostatitidy odpovídají úrovni znalostí o její patogenezi a etiologii. ETIOLOGIE A PATOGENEZE Poznání etiologických a patogenetických faktorů non-bakteriální prostatitidy je bohužel zatím na úrovní teorií a hypotéz. Určitým vodítkem se zdá podobnost s dalšími pánevními chorobami, jako je například intersticiální cystitida. Intersticiální cystitida (IC) je chronické idiopatické onemocnění postihující močový měchýř zánětlivými změnami, jehož příčiny a patogeneze nejsou známé. Příznačné pro toto onemocnění jsou výrazné mikční obtíže, negativní kultivační nález moče. Charakteristický je nález endoskopický a histopatologický. Základním nálezem jsou zánětlivé mukozní změny, průkaz mastocytů a eozinofilů, fibrotická přestavba detruzoru, zánětlivá celulizace a slizniční hemorhagie. 1) Teorie okultní infekce Předpokládá existenci okultního nebo netypického mikroorganismu. 2) Porucha na úrovni epitelu Předpokládá poškození prostatických vývodů intraprostatickým močovým refluxem. 3) Autoimunitní mechanismy Vychází z určité účinnosti imunosupresivní terapie a podobnosti s jinými autoimunitními chorobami. 4) Zánětlivé změny v rámci neurogenní inflamace Neurogenní inflamace je proces, při kterém mohou nervová vlákna secenerovat zánětlivé mediátory působící v tkáni lokální zánětlivou reakci a hyperalgezii. Dominantní funkci má zřejmě substance P ( peptid s krátkým řetězcem s funkcí v nociceptivní transmisi). Substance P se nachází také v nervových C - vláknech. Po jejím uvolnění z nervových vláken se rozvine zánětlivá kaskáda vrcholící degranulací mastocytů (nalézaných u pacientů s IC tak CPP) s další aktivací sousedních zakončení. Role neurogenní inflamace bude detailněji probrána dále. 5) Myofasciální a muskuloskeletální vlivy Právě tyto mechanismy jsou předmětem otázky položené v podtitulku práce. Je chronická prostatitida výzvou k mezioborové spolupráci? K objektivnímu zhodnocení jejich možného vlivu a pochopení základních neurofyziologických pochodů účastných na vzniku pánevní bolesti je nutné zopakovat některé údaje týkající se anatomie a inervace pánve a základní fakta o patofyziologii bolestivé (viscerální) transmise. 6

7 Obr.1 schéma inervace pánve a pánevních orgánů ( podle U. Wesselmannové ) Legenda: CEL plexus coeliacus, DRG spinální ganglium, IHP plexus hypogastricus inferior, SAC plexus sacralis, HGP nervus hypogastricus, PSN nn.pelvici splanchnici, PUD n.pudendus, SHP plexus hypogastricus superior, SCG truncus sympatikus ANATOMICKÉ POZNÁMKY K INERVACI PÁNVE VE VZTAHU K CPP Oblast pánve a pánevních orgánů je inervována prostřednictvím komplexu autonomních (sympatických a parasympatických) a somatických nervů. Sympatikus má svá jádra v oblasti CNS- nucleus intermediolateralis postranních sloupců míšních v rozsahu segmentů C 8-L 3 - thorakolumbální systém. Pregangliová vlákna vystupují z míchy společně s vlákny předních míšních kořenů a od míšních nervů se oddělují jako větve rr.communicantes albi. Vstupují do ganglii trunci sympathici a tam jsou přepojena na postgangliové neurony, jejichž axony jdou z truncus sympaticus k orgánům nebo se jako rr.communicantes grisei vracejí do míšních nervů a inervují hladké svalstvo kůže a potní žlázy. Parasympatikus má svá jádra jednak v CNS u jader hlavových nervů hlavový parasympatikus a jednak v oblasti postranních sloupců míšních jako nucleus intermediolateralis v rozsahu segmentů S2-S4, tzv.sakrální parasympatikus. Vlákna sakrálního parasympatiku opouštějí míchu společně s vlákny předních kořenů příslušných míšních nervů a potom se od nich oddělují (nn.splanchnici pelvici) vlákny do orgánových pletení. 7

8 Sympatická ganglia tvoří paravertebrálně uložené komplexy trunci sympathici. Z paravertebrálních ganglií jde část postgangliových neuronů zpět do míšních nervů jako rr. communicantes grisei a část jako nn. splanchnici do pletení a ganglií před aortou prevertebrální ganglia. Parasymaptická ganglia jsou blíže k orgánům. Pro sakrální parasymatikus jsou uložena ganglia v pleteních při stěnách pánevních orgánů a ve stěně střeva. Pregangliová vlákna sympatiku i parasympatiku mají jako hlavní mediátor acetylcholin a a postgangliová sympatická vlákna mají jako mediátor noradrenalin a parasympatická postgangliová vlákna opět acetylcholin. Jak pregangliová tak postgangliová vlákna jsou schopna produkce neuropeptidů ( substance P, somatostatin, neurotensin, enkefalin, plynný NO). Senzitivní vlákna v autonomním nervovém systému jsou vlákna viscerosenzitivní. Jde o dendrity pseudounipolárních buněk spinálních ganglií. Axony těchto buněk jdou spolu s vlákny zadních kořenů do míchy a zde končí u viscerosenzitivního nucleus intermediolateralis, z něhož jsou viscerosenzitivní signály převáděny do visceromotorického nucleus intermediolateralis pro motorickou odpověď. Viscerosenzitivní vlákna jsou tenká senzitivní vlákna kategorie Aδ a C. Vlákna začínají ve stěnách orgánů volnými zakončeními. Zakončení přijímají krom vjemů mechanických, chemických, také vjemy nociceptivní (orgánová viscerální bolest). Důležitou roli v inervaci pánve a pánevních orgánů mají pánevní plexy. Za integrační funkční autonomní centrum pánve je považován plexus hypogastricus inferior (plexus pelvicus ). Jde o párovou pleteň uloženou po obou stranách rekta. Je napojena na plexus hypogastricus superior párovými svazky nervových vláken nn.hypogastrici. Ke spodní části hypogastrických nervů se připojují nn. splanchnici pelvici a od tohoto místa je plexus hypogastricus inferior pletení smíšenou se sympatickými, parasympatickými a viscerosenzitivními vlákny. Pleteň párově vybíhá ke všem pánevním orgánům a její složky se dále nazývají plexus rectalis, plexus prostaticus, plexus deferentialis, plexus vesicalis a nn.cavernosi penis. Do těchto plexů samozřejmě přispívá i parasympatický systém cestou nn. splanchnici pelvici. Nn.spalnchnici pelvici se připojují k horní části párového plexus hypogastricus inferior a od tohoto místa jsou tedy pánevní pleteně smíšené,jak již bylo uvedeno. V pleteních jednotlivých orgánů (viz výše) jsou uložena ganglia pelvica, ve kterých jsou pregangliové nn. splanchnici pelvici přepojovány na postgangliové neurony. Parasympatická vlákna z nn.splanchnici pelvici jsou připojena i k nervus pudendus a s jeho větvemi vstupují do kavernosních těles. Plexus sacralis (L4,L5,S1-S4) je mohutná nervová pleteň tvořená po stranách sacra spojením předních větví sakrálních nervů vystupujících z foramina sacralia pelvica. K těmto vláknům se přidávají i vlákna z předních větví lumbálních nervů L4, L5 a n.coccygeus vystupující z hiatus sacralis. Pleteň obsahuje v nervech S2-S4 také vlákna parasympatická ( již zmíněný sakrální parasympatikus). Tato pleteň má stěžejní význam pro inervaci pelvitrochanterických svalů, gluteálních svalů, svalů zadního stehna a bérce včetně senzitivní inervace kožní v oblasti pánve, kyčle, stehen a DKK. Nervus pudendus (S2-S4) je nerv vycházející z kaudální části plexus sacralis. Spolu s míšními nervy obsahuje parasympatická pregangliová vlákna pro pánevní orgány a zevní genitál vlákna visceromotorického charakteru sakrální parasympatikus (viz dříve). Nervus pudendus a jeho větve motoricky inervují svalovinu dna pánevního m.coccygeus, m.levator ani a dále m.sphincter ani externus, svaly hráze (m.transversus perinei profundus, m.transversus perinei superficialis, m.bulbospongiosus, m.ischiocavernosus. Senzitivně inervují kůži perineální a perianální oblasti (sedlo). Co z uvedeného stručného popisu inervace pánve a pánevních orgánů vyplývá ve vztahu k chronické pánevní bolesti? Zejména těsná interakce autonomního nervstva při inervaci orgánů pánevních. Dále sdílená segmentální (S2-S4) inervace svaloviny pánevního dna a pánevních orgánů. A v neposlední řadě fakt, že celá inervace pánve je zprostředkována obrovským počtem nervových struktur zapojených prostřednictvím plexů do nepředstavitelně bohatých neurálních sítí, ne nepodobných www s její strukturou server-klient. Porucha serveru ovlivní funkci počítačů sítě, a naopak porucha v síti může ovlivnit funkci serveru a tudíž i ostatních klientských stanic. Dominujícím příznakem chronických prostatických syndromů je bolest. Je zde proto nutné zrekapitulovat poznatky týkající se vzniku bolesti a její transmise zejména ve vztahu k bolesti viscerální. PATOFYZIOLOGIE BOLESTIVÉ TRANSMISE Existují 3 základní typy nocisenzorů: 1) volná nervová zakončení 2) polymodální receptory 3) vysokoprahové mechanoreceptory Z nociceptorů v kůži a sliznici vnitřních orgánů jsou vedeny bolestivé podněty nemyelinizovanými vlákny C ( s vedením rychlostí 0,5-3m/sec) a slabě myelinizovanými vlákny Aδ (rychlost vedení 7-14 m/sec). Nocisenzory jsou přítomny mimo periferii také v CNS (míše, thalamu, kůře), ale s odlišnou funkcí a v menším množství. Při chronickém dráždění periferních nervů (neuropathie) se celý nervový svazek rozšiřuje díky pučení axonů (sprouting) a dojde k rozšiřování výhonků směrem k sousedním nervům. Díky tomuto jevu může dojít k šíření vzruchu nikoliv synapticky, ale tzv.efapticky (paralelně). Tento fenomén se významně podílí při udržování chronické bolesti. Zadními míšními kořeny se nociceptivní vjemy šíří do míchy cestou zadních rohů. V míše jsou tyto informace vedeny především do Rexedových zón (obr. 2), zejména do tří povrchních Rexedových zón, což je substantia gelatinosa Rolandi. Další bolestivé informace se vedou do zón hlubších - do nucleus proprius (III., IV. a V. Rexedova zó- 8

9 na). Kromě nich percipují bolest i zóny VIII. a X. Tyto zóny jsou určitým způsobem specializované. Zejména vlákna C, ale také částečně A δ vlákna, která vedou povrchovou bolest, končí především v substantia gelatinosa Rolandi. Obr.2 Rexedovy zóny Odtud pokračuje bolestivá informace do Lissauerova traktu. Zde je percipována zejména akutní, povrchová, kožní a slizniční bolest. Bolest hluboká (viscerální útrobní) je vedena A δ vlákny, ale také C vlákny do hlubších Rexedových vrstev, zejména do vrstvy VIII. a X. Z míchy vedou dráhy do korových a podkorových struktur. Především jsou to dráhy spinotalamické tractus spinothalamicus lateralis a ventralis, kterými se vedou bolestivé informace především akutní bolesti. Ty končí v laterálním talamu. O těch se předpokládalo, že vedou pouze akutní ostrou povrchovou rychlou bolest, která má především informativní charakter. Ukazuje se však, že to není úplně pravda a že i tyto dráhy vedou bolest chronickou. Další drahou je tractus spinoreticulothalamicus, který vede bolest do retikulární formace a odtud s odbočkou do hypotalamu opět do talamu, v tomto případě do mediálních talamických jader - jader střední linie. Mediální jádra přijímají zejména bolest chronickou, viscerální hlubokou. Tato dráha se později projikuje ne do gyrus postcentralis jako dráha předchozí, ale do gyrus cinguli a přední frontální korové oblasti. Další dráhy byly objeveny v poslední době a vedou přes nucleus parabrachialis v prodloužené míše. Jsou to tractus spinoparabrachialis amygdalaris, který vede do amygdaly, a tractus spinoparabrachialis hypothalamici, vedoucí do hypotalamu. Tyto dráhy vedou do limbického systému a zabezpečují afektivně - kognitivní složku bolesti. Na míšní úrovni je mnoho receptorů pro bolest: NK1 receptory pro substanci P, NMDA receptory zvyšující efektivitu bolestivé transmise, cholecystokininové receptory způsobují zvyšování bolestivé transmise. Při transmisi bolesti se uplatňují i noradrenalin a serotonin. Vedle ascendetních drah existují i dráhy descendentní s inhibiční funkcí. Jsou to dráhy začínající v periaqueduktální šedi kolem Sylviova kanálku a dále rafeální jádra prodloužené míchy. Při stimulaci těchto struktur bylo dosaženo při pokusech na zvířatech dobrých analgetických efektů, ale u člověka pro bulbární lokalizaci toto není možné. Inhibiční vliv na bolestivou transmisi mají také estrogeny, které tlumí aktivitu NMDA receptorů akcelerujících bolestivou transmisi v rámci fenomenu wind-up. U chronické prostatitidy dochází občas ke snížení subjektivních potíží okolo roku života. Viscerální bolest je charakterizována tím, že začíná v útrobním orgánu nebo v okolí cév, je vedena do míchy a přitom se uvolňují některé důležité látky. Především je to substance P ( od P = protein), enkefaliny, endorfiny a CGRP ( calcitonine gene related peptide ). To jsou látky, které se uvolňují u všech typů bolesti. U viscerální bolesti se vždy uvolňuje noradrenalin nebo adrenalin, a tím je bolest modifikována. Pro viscerální bolest je charakteristická i bolest přenesená ( referred pain ). Podráždí se nejenom receptory bolesti, ale i struktury, které prostřednictvím sympatických vláken ovlivňují míchu a způsobují vasokonstrikci cév. Rovněž se uvolňují hormony v periférii. Haedovy zóny představují projekci vnitřních orgánů na povrch kůže. Přesně určují i bolestivou projekci z nemocných viscerálních orgánů. Stimulace vyvolávající útrobní bolesti představují překážky nebo roztažení cest u viscerálních orgánů. Bolestivá je i silná kontrakce svalové složky hladké svaloviny. Stejně bolestivé je rychlé roztažení vazivových pouzder u onemocnění jater nebo pankreatu. Příčinou viscerální bolesti může být anoxie nebo hypoxie břišních a hrudních orgánů, přímé působení chemického dráždění (žaludek, jícen), nekróza struktur (myokardu, pankreatu) a samozřejmě jakýkoliv zánět. Mechanismy přenesené bolesti bývají vysvětlovány teorií o konvergenci projekce, kdy viscerální a somatické aferentní neurony konvergují na stejném neuronu CNS. Podobně jako u přenesené bolesti v rámci somatické hyperalgezie můžeme rozlišovat i pojem visceroviscerální hyperalgezie, kdy dojde k přenosu bolesti z postiženého orgánu na orgán jiný vlivem chronické zánětlivé nebo jiné nadhraniční stimulace. Obr.3 vrátková ( hradlová) teorie bolesti Vrátková (hradlová) teorie bolesti podle Melzacka a Walla z roku Za normálních okolností rychlá vlákna (především Aα, ale také vlákna typu Aβ ) vedou somatosenzorickou aferentaci jednak do substantia gelatinosa Rolandi (SG) a jednak do transmisní buňky v Lissauerově traktu. Tato transmisní buňka vede další informaci spinotalamickými drahami především do talamu. Pomalá vlákna C a Aδ vedou bolestivou stimulaci do stejných struktur. 9

10 V případě bolestivé stimulace z nocisenzorů se přepne transmisní buňka tak, že potlačí vedení rychlými vlákny a touto spinotalamickou nebo spinoretikulotalamickou a dalšími drahami se potom vede pouze bolest. FENOMÉN PROSTATICKÉ BOLESTI Při zkoumání podstaty změn, které vedou k chronické bolesti v rámci syndromu CPP, je nezbytně nutné oprostit se od přetrvávajícího karteziánského mechanistického smýšlení. S ohledem na uvedená anatomická a neurofyziologická fakta je nutné zaujmout poněkud holističtější stanovisko k celé problematice. Je jasné, že v kontextu komlexní pánevní inervace, neurohumorálních pochodů a regulační funkce korových a podkorových struktur ( včetně limbického systému) nelze spatřovat původ obtíží v solitární strukturální patologii. Jednou z teorií příčin chronické nonbakteriální prostatitidy a CPP je teorie myofasciálního původu obtíží. Opírá se o těsný anatomický vztah pánevních orgánů a svalů dna pánevního a jejich sdílenou segmentální inervaci. První rozsáhlejší studii hodnotící tento vztah provedl Zermann ( 34) a spol. na souboru více než 100 pacientů s chronickou prostatitidou bez prokazatelného infekčního agens. Šlo o muže s typickými symptomy uvedenými výše. Zjistili, že celých 88% mužů udávalo výraznou citlivost svaloviny dna pánevního při rektálním vyšetření. Tato bolest byla pravidelně spojena s neschopností plné relaxace svalů dna pánevního. Svalová aktivita byla hodnocena i s použitím povrchových intraanálních EMG elektrod. Zajímavým zjištěním bylo, že více než 30% pacientů v minulosti podstoupilo chirurgický zásah a většina z nich před ním neměla žádné potíže. U asi 1/3 z nich šlo o zákrok v oblasti pánve. Urodynamické vyšetření prokázalo v podstatě 3 základní druhy patologií: 1) hypersenzitivitu uretry a citlivost zevního ústí 2) sfinkterovou hypertonii 3) dyssynergii detrusor sfinkter Výsledky pozorování přinesly otázku, zda chronická nociceptivní aferentace z oblasti dna pánevního nemůže vést prostřednictvím sdílené segmentální inervace k dysfunkci v oblasti pánevních orgánů resp. prostaty? Neuroanatomické studie využívající retrográdní transneuronální šíření pseudorabies viru prokázaly jednoznačné překrývání neuronálních okrsků v míše a kmeni zapojených do inervace svalů pánevního dna, močového měchýře, zevního uretrálního sfinkteru, uretry. Většina takto identifikovaných neuronů náležela k autonomnímu sympatickému systému. Premotorická autonomní oblast v hypothalamu a ventrolaterální medulle obsahuje topograficky segregované populace neuronů pro jednotlivé pregangliové sympatické funkční jednotky a kontroluje vzorce jejich aktivity. Periventrikulární jádra hypothalamu slouží jako master control pro autonomní nervový systém. Bolest může být tedy ovlivňována i z těchto struktur. Spouštěcím mechanismem změn vedoucích ve svém důsledku k prostatické bolesti je pravděpodobně chronické nociceptivní aferentní bombardování z periferie (pánevní dno) s odezvou jednak přímo v příslušném míšním segmentu, ale také na supraspinální úrovni. Není vyloučeno, že tyto pochody vedou nakonec prostřednictvím uvolněných mediátorů, jako jsou substance P a CGRP,k zánětlivému postižení prostatické tkáně mechanismem neurogenní inflamace. Neurogenní inflamace je zánětlivým stavem lokální tkáně způsobeným mediátory uvolněnými z nervových C vláken. Jak již bylo řečeno, zásadní roli zde má zejména substance P a calcitonin-gene-related peptid (CGRP). Jsou popisovány také další látky, jako je neurokinin A a B. Uvažuje se o antidromním vedení nervovými vlákny jako o mechanismu odpovědném za podráždění nociceptorů s následným uvolněním mediátorů. Předpokládá se, že mechanismy podobné neurogenní inflamaci se podílejí také na rozvoji přenesené bolesti. Tyto úvahy potvrzují do určité míry pokusy na krysách provedené U.Wesselmannovou (31). Studie 10

11 vycházejí z faktu, že viscerální bolest je často doprovázena hyperalgezií i trofickými změnami v zóně přenesené bolesti. Mezi tyto změny patří poruchy prokrvení, kožní a podkožní změny. U.Wesselmannová v těchto pokusech chemicky indukovala zánět děložní sliznice u krysy. Arteriálně bylo podáno barvivo (Evansova modř). Po 2 hodinách bylo možné pozorovat barevné změny kůže v oblasti podbřišků, třísel, perinea v důsledku depozice plazmatických extravazátů obarvených Evansovou modří. Jakou cestou tedy mohlo dojít při patologické aferentaci z dělohy k uvedeným kožním změnám? Obr. 4 mechanismy přenesených změn 1) Teorie dichotomických neuronů Aferentní neurony mají C-vlákna jak pro uterus tak pro kůži. Inflamace děložní vyvolá excitaci viscerálních vláken a ta vede k antidromní aktivaci vláken kožních vedoucí k extravasaci plasmy. Obr.4A 2) Teorie aferentně-aferentní interakce Viscerální aferentní neurony mohou rovněž excitovat kožní aferentní neurony cestou určitých spinálních mechanismů vedoucích opět k antidromnímu šíření vzruchu po kožních vláknech. Obr.4B 3) Teorie sympatického reflexu Vychází ze zjištění, že plasmatická extravasace indukovaná zánětlivým mediátorem bradikininem je závislá na intaktním postgangliovém sympatickém vláknu. Je nanejvýš pravděpododobné, že podobné změny mohou probíhat ve všech strukturách se sdílenou segmentální inervací jak na úrovni somatoviscerální, tak visceroviscerální. V kontextu uvedených faktů se stává vztah prostaty a bolestivého pánevního dna mnohem sugestivnějším. Dysfunkcí pánevního dna nebo jiným nociceptivním podnětem delšího trvání může vzniknout abnormální bolestivý vstup z periferie do CNS s rozvojem dalších mechanismů (wind-up) modulujících bolestivou transmisi -obr.5. Výsledkem je bludný kruh neuroplasticky modifikované chronické bolesti včetně možného dalšího zhoršování dysfunkce dolních cest močových a svaloviny dna pánevního obr. 6. Termín wind-up je pojmenováním jevu, u kterého dojde ke zrychlení přenosu bolestivé informace na míšní úrovni. Jde o formu centrální bolestivé senzitizace. Jeho podstatou je fakt, že bolestivé impulzy do míchy vstupující jsou menší intenzity než impulsy míchu opouštějící do supraspinálních etáží. Důležitou roli zde mají WDR (wide dynamic range) neurony, ke kterým konvergují vlákna nociceptivní i nenociceptivní. Za podmínek zvýšeného vstupu do míchy se zvýší i palebná aktivita WDR neuronů. 11

12 Obr.5 - schéma regulačních inervačních okruhů urogenitálního traktu a dna pánevního Obr.6 bludný kruh udržované bolesti a dysfunkce Na receptorové úrovni jde u wind-up fenomenu především o aktivitu glutamátového receptoru NMDA typu, který je facilitujícím přenašečem bolesti. Znám je fakt, že chronická bolest se často druží s depresí. V obou případech hrají důležitou roli neurokininové receptory NK1 ( pro neurokinin, substanci P, CGRP). 12

13 ROLE NEUROPLASTICITY Plasticita je specifická schopnost nervového systému se zákonitě vyvíjet, reagovat na změny vnitřního a zevního prostředí, případně se jim přizpůsobit. Objevuje se za fyziologických i patologických okolností. V zásadě jde o proces podobný učení. Výsledným efektem plasticity mohou být příznivé změny za vývoje ( plasticita evoluční), při krátkodobé expozici (plasticita reaktivní), při dlouhé nebo opakované zátěži ( plasticita adaptační ) nebo při funkční a morfologické obnově poškozených neurálních okruhů (plasticita reparační). Tyto děje mohou být založeny na modulaci přenosu signálu na synapsích (výdej transmiteru, aktivita receptorů atd.) nebo mohou být podmíněny změnami vztahů mezi neurony (např.změny počtu a druhu synapsí). Výsledné změny se potom mohou nacházet v komunikaci mezi jednotlivými neurony ( synaptická úroveň), v činnosti místních neuronálních okruhů (úroveň lokálních okruhů) nebo ve vztazích funkčních mozkových celků (multimodulární úroveň). U neuroplasticity dochází k aktivaci mozkových regionů dosud neaktivovaných. Například i allodynie (taktilní stimulace je vnímána jako bolest) může být chápána jako projev neuroplasticity v důsledku spojů mezi somatosensorickými a nociceptivními okruhy. Centrální neuropatická bolest je také doprovázena depresí, což může být následkem nových spojení mezi nociceptivními okruhy a limbickým systémem. Neuroplasticita může mít tedy i zásadní vliv při udržování chronického bolestivého stavu u CPP a produkci neuropatické bolesti. KLINICKÉ NÁLEZY U CPP Jak bylo již uvedeno, v kategorii mužů vyšetřovaných Zermannem a spol. (34) byl velmi častý (88%) nález bolestivosti svaloviny pánevního dna (PD) spolu s nemožností jeho úplné relaxace. Zvýšená tenze těchto svalů je považována za hlavní patogenetický faktor chronického bolestivého stavu pánevního. V hledání příčin zvýšené tenze PD je třeba vycházet z jeho základních funkcí. STAVBA A FUNKCE DNA PÁNEVNÍHO Pánevní východ uzavírají dvě svalové ploténky : diaphragma pelvis a diaphragma urogenitale. Před análním otvorem jsou spojeny vazivovým klínem- centrum tendineum perinei. Na stavbě diaphragma pelvis participují m.levator ani a m.coccygeus. Diaphragma pelvis má nálevkovitý tvar. M. levator ani se skládá ze dvou funkčních částí svalu. Jde o část přední, pubickou m.pubococcygeus a z boční širší, ilické části m.iliococcygeus. Obě pubické části začínají na zadní ploše kosti stydké, obkružují otvor hiatus urogenitalis a nazad část snopců prochází kolem rekta a podchycuje anorektální úhel (tahem vpřed uzavírá konečník a podílí se na uzávěrovém mechanismu konečníku). Svalové snopce obou pubických částí se jednak sbíhají do sebe a jednak probíhají nazad jako ligamentum anococcygeum od zadní strany rekta ke kostrči. Obr.7 Svaly dna pánevního A - m.coccygeus B - m.iliococcygeus C - m.pubovaginalis (m.levator prostatae u muže) D - m.puborectalis E m.pubococcygeus V m.pubococcygeus se ještě někdy rozlišují snopce m.pubovaginalis ( u muže m.levator prostatae) a m.puborectalis. M. iliococcygeus jde od arcus tendineus m.levatoris ani ve fascii m.obturatorius internus a směřuje od os pubis ke spina ischiadica. Tvoří boční část diaphragma pelvis. Sval se upíná do lig.anococcygeum a na okraj kostrče. M.coccygeus je sval tvaru trojúhelníku se začátkem na spina ischiadica a rozbíhá se na boční stěny kostrče a dolní část sacra. Je pevně spojen s ligamentum sacrospinale. K části levatoru ani (m.puborectalis) je zespodu připojen m.sphinkter ani externus s kruhovitou úpravou snopců. Diaphrgama urogenitale se příkládá zdola a zpředu k diaphragma pelvis. Uzavírá hiatus urogenitalis. Je tvořena vazivem s tenkými svaly: m.transversus perinei profundus a m.transversus perinei superficialis. Na diafragmě leží u muže glandullae bulbourethrales. Na povrchu topořivých těles leží dva svaly hráze m.bulbospongiosus a m.ischiocavernosus. 13

14 Z vývojového hlediska se u člověka vyskytuje zásadní rozdíl oproti dalším savcům. Jde o změnu v postavení dna pánevního v souvislosti s vývojem bipedální lokomoce a zaujetím vzpřímené polohy těla. U nižších živočichů se pánevní dno vzhledem ke své poloze neúčastní posturálních funkcí, neplní podpůrnou funkci pro pánevní orgány a velmi málo ovlivňuje funkci svěračů. U člověka je s ohledem na bipedální lokomoci zapojení dna do uvedených funkcí mnohem markantnější. Svalovina pánevního dna se u člověka účastní výrazně posturálních funkcí. Spolu se svaly hlubokého stabilizačního systému a s bránicí se pánevní dno účastní oporných a stabilizačních funkcí trupu a pánve. Rozhodující je rovněž i změna postavení bránice, kdy u člověka nabývá horizontálního uložení a významně participuje na stabilizaci hrudní páteře. K provedení určitých pohybů je nutné zaujetí optimální postury. Při napřímění těla hrají významnou roli svaly zpevňující břišní dutinu. Jde o svalovínu břišní stěny, bránice a pánevního dna. Zpevnění břišní dutiny je velmi důležité pro opornou a stabilizační funkci trupu a páteře. Zpevněná dutina břišní působí jako pružný sloupec podpírající páteř a absorbující část sil přenášených z horní poloviny těla na pánev. Zvýšení tlaku v dutině břišní klade tedy zvýšené nároky na pevnost dna pánevního. Tato funkce pánevního dna bývá mnohdy porušena. Na rozvoji dysfunkce dna pánevního se podílí například porody a celková hypokineza. Pokud tedy pánevní dno neplní svou funkci, nedojde k optimálnímu zvýšení nitrobřišního tlaku a ke zpevnění dutiny břišní, která tak nemůže plnohodnotně vykonávat svoji stabilizační a podpůrnou funkci. Není tedy možné zaujmout optimální posturu jako základ pro vykonání pohybu. Dochází k aktivaci substitučních mechanismů s následným přetížením a řetězením. Vývoj funkcí posturálních a sfinkterových je úzce spjat. Funkce sfinkterové dozrávají tehdy, až dojde k rozvoji vzpřímené chůze a stabilizaci pletence pánevního. Plná kontrola sfinkterových funkcí se tedy objevuje někdy kolem druhého roku života dítěte. Je známo, že traumatizující toaletní nácvik v tomto období může vést k pozdější dysfunkci svaloviny dna pánevního. Funkci svaloviny dna pánevního můžeme rozčlenit na několik oblastí. Jednak je to funkce sfinkterová, kterou vykonávají především vlákna s předozadním tahem. Dále jde o účast na stabilizaci kyčlí a pánve, které se účastní vlákna s laterolaterálním tahem. Odsud je ovlivňována i funkce nohy. Nejvnitřnější vrstvy se účastní spolu s hlubokým stabilizačním systémem posturálních funkcí. Tato funkce je fylogeneticky nejmladší a také nejfragilnější. Pánevní dno společně s bránicí, horní hrudní aperturou a spodinou dutiny ústní tvoří horizontální přepážky těla (dynamické horizontální předěly těla), které se mohou recipročně ovlivňovat. Porucha v jedné etáži může vést k poruše v etáži další. PD je tedy zapojeno do funkcí podpůrných (pro pánevní orgány), posturálních, sexuálních a sfinkterových. Je velmi dobře známo, že tyto funkce jsou pod výrazným emočním vlivem zprostředkovaným limbickým systémem. Velký vliv mají rovněž faktory behaviorální. Je možné konstatovat, že funkční stav svaloviny PD odráží aktuální psychickou a emoční kondici. Není tedy nijak překvapující zvýšený výskyt dysfunkcí PD u pacientů s anamnesou sexuálního zneužívání v dětství nebo traumatizujícího toaletního výcviku. Zvýšená fragilita svaloviny PD může vycházet z jeho centrálního postavení zajišťujícího přenos sil mezi horní a dolní polovinou těla s velkou dynamickou zátěží. K dalším faktorům, jež mohou přispívat k rozvoji zvýšené pánevní tenze, patří: abnormální rytmus stolice mikrotraumata u obstipace dlouhotrvající dysfunkce DMC nečekané napětí či přepětí (sport) přímé fyzické trauma porod chrirurgické zákroky (mechanismem zvýšené nocicceptivní aferentace) zánětlivá onemocnění pánve (anální fissury, cystitidy atd.) přenesené bolesti z jiných orgánů či svalových TrP. Tyto mechanismy mohou být potencovány dalšími predisponujícími faktory, jako jsou svalové dysbalance, posturální odchylky, skeletální abnormity, hormonální změny (hypothyreosa), nutriční poruchy, genetické predispozice, nespavost, chronická únava a další. Vyšetření pacientů s CPP by mělo zahrnovat základní neurologické vyšetření, základní kineziologický rozbor, vyšetření urodynamické a vyšetření per rectum. Při objektivním vyšetření nalézáme často u pacientů s dysfunkcí dna pánevního poruchy chůze ve smyslu tvrdého došlapu s absencí pružení. Můžeme nalézat zevně rotační postavení v kyčlích. Mohou být přítomny halluces valgi a defekty klenby nožní. M.gluteus maximus bývá hypotrofický a svěšený, nebo naopak hypertonický s nemožností relaxovat v klidném stoji. Bývá zkrácení hamstringů, přední klopení pánve. Nalézáme povolenou stěnu břišní, obloukovité rozšíření pasu (dysfunkce příčného břišního svalu ). Hyperaktivita povrchových vrstev erektorů svědčí pro nedosta- 14

15 tečnost hlubokého stabilizačního systému. Prohloubená hrudní kyfosa může svědčit pro nedostatečnou posturální funkci bránice. Můžeme pozorovat horní typ dýchání. K dalším vyšetřením patří EMG zhodnocení aktivity svaloviny PD nejčastěji s použitím povrchových a speciálních intraanálních elektrod. Před manuálním vyšetřením per rectum je nutné aspekcí posoudit konfiguraci perineální krajiny, posoudit schopnost volní konrakce a následné relaxace perinea, zhodnotit eventuální stranové rozdíly. Při kontrakci perinea je pohyb za normálních okolností plynulý, volný bez výrazné aktivity dalších svalových skupin, jako jsou svaly břišní. Sledujeme možný souhyb pánve. Zaměříme se rovněž cíleně na funkci m.sphincter ani, kdy porovnáváme symetričnost kožních řas při jeho kontrakci. Kontrakce by měla být udržitelná nejméně 3 sekundy. Jak kontrakce, tak i relaxace svalů PD mohou být oslabené nebo mohou zcela chybět. Po dokončení zevního vyšetření přistoupíme k vlastnímu vyšetření per rectum. Všímáme si tonu m. sphincter ani, palpujeme oboustranně m.levator ani a vyšetřujeme také napětí a citlivost m.coccygeus. Je důležité porovnat tonus a citlivost uvedených struktur na obou stranách. Zhodnocení síly, tonu a proprioceptivní kontroly dna pánevního provedeme výzvou k sevření našeho prstu. V neposlední řadě posoudíme postavení, mobilitu a citlivost kostrče. Pátráme po přítomnosti TrP a přenesené bolesti. Jedním z nejčastějších zdrojů pánevní bolesti bývají myofasciální TrP. Bolesti pánve mohou být způsobeny jednak spoušťovými body lokalizovanými přímo ve svalech PD a jednak ve svalech mimo PD. V zásadě rozlišujeme aktivní a pasivní TrP. Anatomickým podkladem TrP jsou drobné ohraničené indurace svalových snopců. Tyto vznikají opakovaným mikrotraumatizujícím poškozením sarkoplazmatického retikula. To vede k úniku kalciových iontů k myofibrilám kosterního svalu. Za přítomnosti ATP volné kalciové ionty stimulují aktin - myosinovou aktivitu, dochází mezi nimi k tvorbě přetrvávajících interakcí. Zároveň dochází ke zvýšení metabolické aktivity. To se projeví zvýšením lokální teploty v oblasti TrP. V důsledku nedostatečné lokální aerobní cirkulační podpory dojde k ischemizaci se zvýšeným uvolňováním serotoninu, kininů, histaminu a prostaglandinů. Dochází k nociceptivní stimulaci volných nervových zakončení a rozvoji centrálně mediovaných přenesených bolestí cestou zadních rohů míšních. V situaci ischemie a deplece ATP již nejsou svalová vlákna schopna dosáhnout plné délky. Stav končí fibrosní přestavbou. Aktivní TrP jsou charakteristické produkcí přenesené bolesti, která nebývá jednoznačohraničena a má obvykle hlubší a difusní charakter. Platí, že TrP určitých svalů generují pro ně typické vzorce přenesené bolesti. Při palpaci TrP se mohou vyskytovat následující reakce: 1) Jump sign celková obranná reakce 2) local twitch response lokální záškub Zdravé svaly by TrP obsahovat neměly. Spoušťové body omezují rozsah pohybu a mohou vést ke svalovému oslabení. Latentní TrP negenerují přenesenou bolest. Bývají palpačně citlivé. Trigger points generující přenesenou bolest do oblasti pánve se u syndromu CPP vyskytují v určitých typických svalových lolokalizacích. přímé břišní svaly šikmé břišní svaly flexory kyčle adduktory m.piriformis m.quadratus lumborum gluteální svaly svaly dna pánevního TrP v mm.recti abdominis mohou být zdrojem bolesti imitujících postižení viscerálních orgánů. Mezi jejich projevy patří tlaky v epigastriu, pálení žáhy. Mohou imitovat peptický vřed, appendicitidu. Při lokalizaci v oblasti dolní části svalů mohou být zdrojem bolestí podbřišků. TrP v mm.obliqui abdominis nalézáme mediálně od crista iliaca. Generují přenesenou bolest v oblasti podbřišků, třísel a pod žeberními oblouky. Obr.8 15

16 TrP v m. iliopsoas jsou zdrojem bolestí v oblasti třísel, podbřišků a varlat. Obr.8 TrP v šikmých svalech břišních TrP v oblasti adduktorů mohou být příčinou nepříjemných vjemů při pohlavním styku. Jsou zdrojem bolestí v oblasti anteromediálního stehna, třísla, perinea, pohlavních orgánů. Obr.9 TrP v m.piriformis bývají zdrojem bolestí v oblasti pánve, hýždě, kyčle, zadního stehna. Mohou se objevovat bolesti při defekaci. TrP v m.quadratus lumborum bývají příčinou bolesti v oblasti hřebene kosti kyčelní, horní části zevního stehna, podbřišků. TrP v gluteálních svalech jsou zdrojem bolesti pod hřebenem kyčelním a na zevním stehně a v oblasti hýždě. Trp ve svalech dna pánevního vedou k přenesené bolesti v oblasti hýždě, rekta, kostrče ( coccygodynie, proctalgia fugax ). Obr.10 Obr.9 Vzorce přenesené bolesti generované TrP v pravém musculus adductor magnus. A: anteromediální plocha stehna B: intrapelvická lokalizace bolesti C: uložení TrP 16

17 Obr.10 - Vzorce přenesené bolesti generované TrP. A: m.sphinter ani, levator ani a m.cocygeus. B: obturator internus. Lokalizace těchto změn a spoušťových bodů popisované různými autory ( Zermann, Doggweiler [4], Costello [26] ) se v zásadě shodují s nálezy Marka a spol.(8) v rámci syndromu kostrče a pánevního dna. CPP A VÝCHODISKA PRO LÉČBU U významného počtu mužských pacientů s chronickou prostatitidou ( resp.chronickou pánevní bolestí ) řazenou do kategorie III 17

18 dle klasifikace NIH nalézáme četné změny muskuloskeletálního charakteru s dominující úlohou dysfunkce svaloviny dna pánevního. Tyto dysfunkce se mohou vyskytovat jak primárně tak sekundárně při onemocněních pánevních orgánů. V obou případech však může dojít prostřednictvím nervových spojení v rámci sdílené segmentální inervace k rozvoji chronické nepřiměřené nociceptivní aferentace s následnou modulací bolestivé transmise, nociceptivní senzitizací a s projevy neurogenní inflamace. Zánětlivé poškození tkáně vede k další nociceptivní produkci a perzistenci bludného kruhu. Procesy senzitizace na míšní úrovni nemohou pokračovat izolovaně bez přetrvávající periferní bolestivé aference. Pokud je tedy nociceptivní aktivita na periferii blokována, vracejí se senzitizované neurony do původního stavu. Efektivní terapie musí být zaměřena na přímou eradikaci všech abnormálních a bolestivých stimulů směřujících do sakrální míchy. Mimo to je nezbytně nutné korigovat všechny celkové faktory, jako jsou nespavost, stres, deprese, malnutrice atd. V terapii se zaměřujeme na uvolnění celkového napětí, stresu. Můžeme používat různých druhů relaxace. Mnohdy se neobejdeme bez podání anxiolytik či antidepresiv. U pacientů s chronickou prostatitidou je doporučováno podávání alfablokátorů minimálně po dobu 3 měsíců. K bezprostřednímu ovlivnění svaloviny dna pánevního můžeme použít metody na bazi biofeedbacku. EMG biofeedback je prováděn s použitím povrchových elektrod zevně nebo vnitřně. Anální elektrody slouží k ovlivnění hlubokých levátorových vrstev. Obr. 11 Rozmístění elektrod u EMG biofeedbacku 18

19 EMG biofeedback se velmi dobře uplatňuje v procesu nácviku relaxace svaloviny dna pánevního. Feedback může mít charakter zvukového signálu nebo vizuální kontroly prostřednictvím displaye. Zaměřujeme se na eliminaci bolestivých spoušťových bodů, které mohou být zdrojem přenesné bolesti. Používáme obecně známé techniky jehlování, suché jehly, infiltraci lokálním anestetikem ( relativně nejméně toxický je 0,5% Procain). K dalším technikám obecně užívaným patří PIR, metodika spray and stretch, ischemická komprese spoušťového bodu. K eliminaci kloubních blokád používáme manipulačních a mobilizačních technik. Uplatníme i techniky měkkých tkání nebo hlazení dle Hermachové. U pacientů s chronickou pánevní bolestí se prakticky neobejdneme bez ošetření svaloviny dna pánevního per rectum. Nezřídka pacienti popisují okamžitou ( mnohdy ovšem pouze přechodnou ) úlevu od bolestí. Terapeutické snažení u pacientů s chronickou pánevní bolestí / chronickou prostatitidou je nutné směřovat k vědomé práci se svaly pánevního dna. Pro optimální funkci pánevního dna je nutná nejen dostatečná síla svalová, ale i patřičná schopnost relaxace. Při cvičení svalů pánevního dna využíváme samozřejmě také okolní svaly, proto je nutné před započetím cvičení upravit tonus a funkční stav okolních svalů. Jde zejména o flexory kyčlí, adduktory, gluteus maximus, piriformis, abduktory. Pozornost je třeba věnovat rovněž periferii noze a její klenbě. Dobrá funkce nohy je předpokladem pro optimální funkci dna pánevního a stabilitu trupu. Dysfunkce nožní klenby je zdrojem abnormální aferentace. Normalizace funkce klenby je předpokladem pro ideální postavení pánve a aktivaci hlubších vrstev svaloviny pánevního dna. Výhodné se zde jeví použití techniky senzomotorické stimulace podle Jandy. Důraz klademe na korekci eventuálního patologického dechového stereotypu. Celkově musí být výsledkem naší práce snaha o optimalizaci posturálních funkcí s aktivací hlubokého stabilizačního systému a restitucí funkce bránice a dna pánevního. Nedílnou součástí terapie je edukace pacienta a nácvik autoterapie (např. dle Mojžíšové). K dalším možnostem léčby patří využití některých dalších druhů farmakoterapie, jako jsou antiflogistika, antikonvulziva, antidepresiva. V literatuře je zmiňován příznivý efekt častější ejakulace u prostatodynie. Dietní opatření zahrnují omezení irritujících látek (koření, kofein ). V některých případech se neobejdeme bez cílené psychoterapie (psychosexuální potíže). ZÁVĚR Chronická abakteriální prostatitida IIIB dle NIH klasifikace je obtížnou diagnostickoterapeutickou klinickou jednotkou bez uspokojivě prokázané etiologie a patogeneze. Tyto skutečnosti jsou důvodem, proč není dosud známa kauzální terapie. Mnoho indicií nás však v našem diagnostickém uvažování přivádí k etiopatogenetické roli některých struktur neuro- muskulo- skeletálního aparátu. Dobré efekty rehabilitační léčby u těchto stavů předurčují náš obor jako jednu z hlavních součástí terapie pánevních bolestivých stavů. Mezioborová spolupráce na tomto poli je zjevně nedoceněna a její aplikace dává trpícím mužům nové šance na úlevu od chronických bolestí a návrat do plnohodnotného života. MUDr.Tomáš Vilhelm 19

20 L I T E R A T U R A LITERATURA 1. Čihák R. Anatomie III, GRADA 2. Doggweiler - Wiygul Ragi. Review on chronic pelvic pain from urological point of view (2001) World J Urol 19 : Doggweiler Wiygul Ragi. Chronic pelvic pain (2001) World J Urol 19: Doggweiler Wiygul Ragi. Interstitial cystitis, pelvic pain, and the relationship to myofascial pain and dysfunction: a report on four patients (2002) World J Urol 20: Eisenberg ER, Moldwin RM. Etiology: where does prostatitis stop and interstitial cystitis begin? (2003) World J Urol 21: Fügner Dušan. Prostatodynie zorné pole urologa (část I.) (2003) Urologie pro praxi 2/ Lobel B, Roldriguez A. Chronic prostatitis: what we know, what we do not know, and what we should do! (2003) World J Urol 21: Marek J. Syndrom kostrče a pánevního dna (2000) Triton 9. Markwell S J. Physical therapy management of pelvi / perineal and perianal syndromes (2001) World J Urol 19: McDonald J S. Diagnosis and treatment issues of chronic pelvic pain (2001) World J Urol 19: Mc Hugh Jeannette M, McHugh William B. Pain: Neuroanatomy, Chemical Mediators, and Clinical Implications (2000) AACN Clin Issues 2000 May; 11(2): McNaughton Collins M. The impact of chronic prostatitis / chronic pelvic pain syndrome on patients (2003) World J Urol 21: Meggs WJ. Neurogenic inflammation and sensitivity to environmental chemicals (1993) Environmental health perspective vol Mehik A., Leskinen M. Mechanisms of pain in chronic pelvic pain syndrome: influence of prostatic inflammation (2003) World J Urol 21: Moller AR. Symptoms and signs caused by neural plasticity (2001) Neurological research 2001 vol Nickel JC.Chronic prostatitis:an infectious disease? (2000) Infect Urol 13 (2) : Nickel JC. Recommendations for the evaluation of patients with prostatitis (2003) World J Urol 21: Noyes JR. Chronic Prostatitis Caused by Iliopsoas Muscle Dysfunction (1999) The Prostatitis Foundation (www) 19. Potts JM. Chronic pelvic pain syndrome : a non-prostatocentric perspective (2003) World J Urol 21: Putterman D M. Manual Therapy for Myofascial Pelvic Pain (1999) Originally presented at the American Academy Of Pain Management 1999 Annual clinical meeting 21. Rokyta R. Percepce bolesti na míšní úrovni (2000) Bolest Rokyta R. Patofyziologie viscerální a i dalších bolestí (2002) Bolest Rokyta R. Fyziologie a patofyziologie bolestivé transmise (2000) Bolest supp Rokyta R. Fyziologie a patofyziologie bolesti a její možné praktické výstupy (2000) Prakt.lékař No7: Skalka Pavel. Možnosti léčebné rehabilitace v léčbě močové inkontinence (2002) Urologie pro praxi 3/ Steege JF, Metzger DA. Chronic pelvic pain An integrated approach, W.B.Saunders publ Trojan S, Pokorný J. Teoretický a klinický význam neuroplasticity (1997) Bratislavské lékařské listy č12: Vařeka I.,Smékal D.,Urban J. Kineziologické poznámky ke klinice pánevního pletence, pánevního dna a řetězení poruch funkce pohybového systému (2001) Rehabilitácia No.1,Vol Weiss JM. Chronic pelvic pain and myofascial trigger points (2000) The Pain Clinic vol.2, No 6: Wesselmann U. The urogenital and rectal pain syndromes (1997) Pain 73: Wesselmann U. Mechanisms of referred visceral pain : uterine inflammation in the adult virgin rat results in neurogenic plasma extravasation in the skin (1997) Pain 73: Wesselmann U. Neurogenic inflammation and chronic pelvic pain (2001) World J Urol 19: Wise D. The New Theory That Prostatitis is a Tension Disorder (1999) Selected Abstracts from American Urological Association annual meeting. 34. Zermann D H. Chronic Prostatitis : A Myofascial Pain Syndrome? (1999) Infect Urol 12 (3) : Zermann D H, Ishigooka M. The male chronic pelvic pain syndrome (2001) World J Urol 19:

www.dryneedling.cz MUDr. Tomáš Vilhelm vertebra@vertebra.cz Zábřežská 41, Šumperk

www.dryneedling.cz MUDr. Tomáš Vilhelm vertebra@vertebra.cz Zábřežská 41, Šumperk Nezávislá ordinace pro myofasciální diagnostiku a trigger point terapii www.dryneedling.cz MUDr. Tomáš Vilhelm vertebra@vertebra.cz Zábřežská 41, Šumperk CHRONICKÁ PÁNEVNÍ BOLEST a možnosti její léčby

Více

Poradna stresové inkontinence z pohledu fyzioterapeuta. Mgr. Petra Brédová Rehabilitační oddělení KN Liberec a.s.

Poradna stresové inkontinence z pohledu fyzioterapeuta. Mgr. Petra Brédová Rehabilitační oddělení KN Liberec a.s. Poradna stresové inkontinence z pohledu fyzioterapeuta Mgr. Petra Brédová Rehabilitační oddělení KN Liberec a.s. Co nás vedlo k otevření poradny? Nedostatečná péče o tuto problematiku v okolí Vysoký počet

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM 1 2 Popis a funkce ANS část nervového systému odpovědná za řízení útrobních tělesných funkcí, které nejsou ovlivňovány vůlí inervuje hladkou svalovinu orgánů, cév,

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Bederní algický syndrom - diferenciální diagnostika. Bartoš. M. Ochrana zdraví ŠKODA AUTO a.s.

Bederní algický syndrom - diferenciální diagnostika. Bartoš. M. Ochrana zdraví ŠKODA AUTO a.s. Bederní algický syndrom - diferenciální diagnostika Bartoš. M. Ochrana zdraví ŠKODA AUTO a.s. Úvod Algický bederní syndrom - Bolest zad - terminologie, definice Dělení bolestí zad Etiologie a diagnostika

Více

Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS

Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS Crhonková, R. 1,2, Coufalová, R. 1, Kubová, M. 2, 1 Oddělení rehabilitace, FN Olomouc 2 Ústav fyzioterapie, FZV UP v Olomouci Úvod poruchy

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha Senzitivní systém a bolest Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha Senzitivní systém - povrchová citlivost (protopatická) hrubé dotykové čití, bolest, teplo, chlad - hluboká citlivost (epikritická):

Více

PŘEDMLUVA 6. 2.1 Definice bolesti 18. 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23

PŘEDMLUVA 6. 2.1 Definice bolesti 18. 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23 OBSAH PŘEDMLUVA 6 1 ÚVOD 15 2 ALGEZIOLOGIE - OBECNÁ ČÁST 18 2.1 Definice bolesti 18 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23 2.4 Teorie bolesti 27 2.5 Základní anatomické a fyziologické poznatky

Více

Dry needling v léčbě chronické pánevní bolesti

Dry needling v léčbě chronické pánevní bolesti Dry needling v léčbě chronické pánevní bolesti MUDr. Tomáš Vilhelm Souhrn Chronická pánevní bolest je klinickou skupinou zahrnující více nosologických jednotek s bolestí jako dominantním symptomem. Chronická

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU Cílem 1. části je pochopení teoretických východisek pro úspěšnou aplikaci principů metody v praxi. Znát všechny facilitační prvky (procedury) a jejich praktické

Více

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Definice Radikulopatie postižení míšního kořene Míšní kořeny 8 krčních kořenů, 12 hrudních kořenů, 5

Více

Parkinsonova choroba - pohled urologa (symptomatologie, diagnostika, léčba) Roman Zachoval

Parkinsonova choroba - pohled urologa (symptomatologie, diagnostika, léčba) Roman Zachoval Parkinsonova choroba - pohled urologa (symptomatologie, diagnostika, léčba) Roman Zachoval Urologické oddělení Thomayerova nemocnice Topografie bazálních ganglií Topografie bazálních ganglií Patofyziologie

Více

Variace Nervová soustava

Variace Nervová soustava Variace 1 Nervová soustava 21.7.2014 15:59:34 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA CNS MOZEK, PRODLOUŽENÁ MÍCHA, HŘBETNÍ MÍCHA PNS PERIFERNÍ NERVY (OBVODOVÉ) VYSTUPUJÍCÍ Z HŘBETNÍ MÍCHY

Více

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy Cervikobrachiální syndrom Hrudní úžinový syndrom Výhřez bederní meziobratlové ploténky Pseudoradikulární bolesti Spondylolýza,

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2011/12 Třída: 1.L. Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012. Referát na téma: bolest. Definice bolesti:

Předmět: Biologie Školní rok: 2011/12 Třída: 1.L. Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012. Referát na téma: bolest. Definice bolesti: Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012 Referát na téma: bolest Definice bolesti: Bolest je definována jako nepříjemná vjemová a emocionální zkušenost související se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně,

Více

Mgr. Lucie Slámová. Klinika úrazové chirurgie Spinální jednotka Rehabilitační oddělení

Mgr. Lucie Slámová. Klinika úrazové chirurgie Spinální jednotka Rehabilitační oddělení Mgr. Lucie Slámová Klinika úrazové chirurgie Spinální jednotka Rehabilitační oddělení Spinální trauma Je závažný stav s rozsáhlým dopadem jak na fyzickou tak na psychickou stránku člověka. Důsledkem tohoto

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Vztah mezi pohybovým systémem a trávicím traktem. P. Bitnar, M. Smejkal, J. Dolina, J. Procházková, A. Hep, J. Soška, P. Kolář

Vztah mezi pohybovým systémem a trávicím traktem. P. Bitnar, M. Smejkal, J. Dolina, J. Procházková, A. Hep, J. Soška, P. Kolář Vztah mezi pohybovým systémem a trávicím traktem P. Bitnar, M. Smejkal, J. Dolina, J. Procházková, A. Hep, J. Soška, P. Kolář Viscerální vzorec v PS Vzniká na podkladě změny aferentace ( nocicepce) z vnitřních

Více

INKONTINENCE MOČI Z POHLEDU FYZIOTERAPIE

INKONTINENCE MOČI Z POHLEDU FYZIOTERAPIE INKONTINENCE MOČI Z POHLEDU FYZIOTERAPIE Tematický okruh: Ošetřování klienta s poruchami uropoetického aparátu. Mezioborové přesahy a vazby: Somatologie - anatomie a fyziologie uropoetického aparátu, ošetřování

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Periferní nervový systém

Periferní nervový systém Periferní nervový systém (systema nervosum periphericum) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Periferní nervový systém (1) = obvodové Propojení orgánů a tkání s CNS obousměrně Svazky výběžků nervových

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty Vše co potřebujete vědět o hemoroidech Rady pro pacienty CO? CO? JAK? JAK? KDY? KDY? PROČ? PROČ? CO CO jsou hemoroidy? je hemoroidální onemocnění? Anatomie řitního kanálu a konečníku Hemoroidy jsou přirozenou

Více

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr. Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem MUDr. Tomáš Veverka Neurologická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní

Více

Kvantitativní testování termického a vibračního prahu. Lenka Mlčáková

Kvantitativní testování termického a vibračního prahu. Lenka Mlčáková Kvantitativní testování termického a vibračního prahu Lenka Mlčáková Základní anatomie senzitivního Přímá senzitivní dráha : 1. Receptory systému 2. První periferní senzitivní neurony (v gangliích zadních

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

INKONTINENCE MOČI. Metodický materiál určený pro klienty Nemocnice následné péče Moravská Třebová

INKONTINENCE MOČI. Metodický materiál určený pro klienty Nemocnice následné péče Moravská Třebová INKONTINENCE MOČI Metodický materiál určený pro klienty Nemocnice následné péče Autor PhDr. Vít Kolář, Cert. MDT Přezkoumala Mgr. Veronika Chrobáková Rehabilitace Nemocnice následné péče 2016 Inkontinence

Více

Stabilografie x Statokinezimetrie

Stabilografie x Statokinezimetrie Stabilografie x Statokinezimetrie Využití -fyziologie, pat.fyziologie, farmakologie, neurologie, ORL, sportovní medicína, preventivní lékařství, toxikologie. Nejčastější použití při Dg. poruch rovnováhy

Více

TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST?

TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST? TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST? ZDE APLIKUJEME -MD INJEKCE Kompletní řada certifikovaných zdravotnických středků terapii bolesti způsobené onemocněním pohybového a podpůrného aparátu. zmírnění bolesti

Více

PYELONEFRITIDA A INTERSTICIÁLNÍ NEFRITIDY

PYELONEFRITIDA A INTERSTICIÁLNÍ NEFRITIDY PYELONEFRITIDA A INTERSTICIÁLNÍ NEFRITIDY Doc. MUDr. Květoslava Dostálová, CSc. Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických

Více

Metodické postupy využívané na rehabilitačním oddělení NMSKB. Bc. Anna Miškovská a kolektiv

Metodické postupy využívané na rehabilitačním oddělení NMSKB. Bc. Anna Miškovská a kolektiv Metodické postupy využívané na rehabilitačním oddělení NMSKB Bc. Anna Miškovská a kolektiv Úvod - lékař: vyšetření, diagnóza, předpis - fyzioterapeut: kineziologické vyšetření terapie Metoda Ludmily Mojžíšové

Více

Studijní program : SPECIALIZACE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Studijní program : SPECIALIZACE VE ZDRAVOTNICTVÍ Studijní program : SPECIALIZACE VE ZDRAVOTNICTVÍ FYZIOTERAPIE bakalářské studium Název předmětu : PATOLOGICKÁ FYZIOLOGIE Rozvrhová zkratka : PFY/RA02 Rozvrh výuky : 5 hodin seminářů 5 hodin praktických

Více

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová

Více

Léčba druhé linie OAB

Léčba druhé linie OAB Informace pro pacienty Čeština 35 Léčba druhé linie OAB Podtržená slova jsou vysvětlena ve slovníčku pojmů. Někdy se může stát, že medikamentózní léčba je bez efektu. V tom případě existují i jiné metody.

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Míšní syndromy. Martina Hoskovcová

Míšní syndromy. Martina Hoskovcová Míšní syndromy Martina Hoskovcová Úvod Provazec dlouhý 40-50cm, kraniálně přechází prodlouženou míchu, kaudálně se zužuje v conus medullaris končící na rozhraní obratle L1- L2 filum terminale k S2 Embryonálně

Více

1.1. Lidská sexualita v kontextu historického vývoje. 1.2. Novodobé poznatky související se sexualitou

1.1. Lidská sexualita v kontextu historického vývoje. 1.2. Novodobé poznatky související se sexualitou Obsah Předmluva 1. Historie lidské sexuality 1.1. Lidská sexualita v kontextu historického vývoje 1.2. Novodobé poznatky související se sexualitou 1.3. Sexuologie jako klinický a vědecký obor 2. Mýty a

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak podpořit naši stabilitu, rovnováhu PaedDr. Mgr. Hana Čechová OSNOVA 1. Rovnováha, stabilita 2. Poruchy rovnováhy 3. Rovnovážný systém 4. Projevy poruchy rovnováhy 5. Co může způsobit poruchu rovnováhy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Kompletní řada pomůcek pro posílení svalů pánevního dna.

Kompletní řada pomůcek pro posílení svalů pánevního dna. Kompletní řada pomůcek pro posílení svalů pánevního dna. silná uvnitř, jistá navenek Úvod Aquafl ex Přirozené držení těla Společnost NEEN se dlouhodobě věnuje vývoji pomůcek pro posílení svalů pánevního

Více

Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie. Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha

Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie. Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha Bolesti hlavy Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie Jolana Marková Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha Bolesti hlavy Klasifikační systém ( IHS) Primární bolesti hlavy skupina 1-4 Sk Sekundármí bolesti

Více

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové NERVOVÁ SOUSTAVA (NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nervový systém obecně (1) Nervová regulace = funkce NS Zajišťuje vzájemnou souhru mezi

Více

HEMOFILIE - DIAGNOSTIKA A LÉČBA V SOUČASNOSTI

HEMOFILIE - DIAGNOSTIKA A LÉČBA V SOUČASNOSTI HEMOFILIE - DIAGNOSTIKA A LÉČBA V SOUČASNOSTI Patofyziologie hemofilie Deficit koagulačního faktoru VIII (hemofilie A) nebo IX (hemofilie B), jeho dysfunkce nebo přítomnost jeho inhibitorů vede k poruše

Více

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy SOMATOLOGIE Vnitřní systémy VY-32-INOVACE-56 AUTOR: Mgr. Ludmila Kainarová POHLAVNÍ SYSTÉM ŽENY FUNKCE 1. tvorba pohlavních buněk vajíček 2. tvorba pohlavních hormonů (estrogen,progesteron) 3. umožnění

Více

Teorie reflexní masáže (zaměřená na sestavu zádovou a pro šíji a hlavu) Fyzikální terapie II Dagmar Králová 2. 3. 2011 Fyzioterapie, FSpS MU Definice reflexní masáže: Manuální léčebný zásah na povrchu

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu EU: PRIR - 60 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor PRIR = Oblast/Předmět Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace žáka

Více

Mikroskopie versus kultivace, kdy, komu a proč? Jan Kestřánek PGK, FNHK

Mikroskopie versus kultivace, kdy, komu a proč? Jan Kestřánek PGK, FNHK Mikroskopie versus kultivace, kdy, komu a proč? Jan Kestřánek PGK, FNHK Vulvovaginální dyskomfort Akutní vulvovaginální dyskomfort (AVD): obtíže v oblasti zevního genitálu a pochvy jako je výtok, svědění

Více

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Spánek byl po celá tisíciletí považován za pasivní jev blízký bezesné smrti. Shakespeare ve svém Hamletovi považuje smrt za sestru spánku 2 ZDRAVÝ SPÁNEK

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

DYSFAGIE uvedení do problematiky

DYSFAGIE uvedení do problematiky DYSFAGIE uvedení do problematiky Košťálová M 1, 2 1 Neurologická klinika LF MU a FN Brno, Brno 2 CEITEC MU, Brno DYSFAGIE uvedení do problematiky Dysfagie (z řeckého: dys s obtížemi, fagein polykat) Afagie

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Standard komplexní plicní rehabilitace u nemocných s CHOPN

Standard komplexní plicní rehabilitace u nemocných s CHOPN Standard komplexní plicní rehabilitace u nemocných s CHOPN Mgr. K. Neumannová, Ph.D. Katedra fyzioterapie a katedra přírodních věd v kinantropologii, FTK UP Plicní rehabilitace: definice ATS/ERS 2006 Plicní

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu Patofyziologie stresu Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu Stres - pojmy Stres zátěž organismu

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

MUDr.Katarína Klučková

MUDr.Katarína Klučková MUDr.Katarína Klučková Katétr či katetr je lékařský nebo veterinární nástroj, praktická pomůcka, která slouží k vyšetřování, vyplachování či vyprazdňování tělesných dutin lidí či zvířat Rozlišujeme permanentní

Více

Chirurgie. (podpora pro kombinovanou formu studia)

Chirurgie. (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Chirurgie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Petr Pták Cíle předmětu: Seznámit posluchače s problematikou chirurgického

Více

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu Krčová V., Vlachová I.*, Slavík L., Hluší A., Novák P., Bártková A.*, Hemato-onkologická onkologická klinika FN Olomouc * Neurologická klinika FN Olomouc

Více

Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie. As.MUDr.Martina Hoskovcová

Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie. As.MUDr.Martina Hoskovcová Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie As.MUDr.Martina Hoskovcová Základní cíle fyzioterapie Zlepšení kvality života pacienta s PN Strategie k zajištění základních cílů: soběstačnosti nezávislosti

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady 1 Hemoptýza 1.1 Úvod a definice 1.2 Patofyziologie hemoptýzy 1.3 Příčiny hemoptýzy 1.4 Klasifikace hemoptýzy 1.5 Vyšetřovací metody 1.6 Diagnostické algoritmy 1.7 Diferenciální diagnostika hemoptýzy 1.8

Více

Organa uropoetica. (stavba a funkce močových cest) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Organa uropoetica. (stavba a funkce močových cest) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organa uropoetica (stavba a funkce močových cest) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Močové cesty Calices renales (ledvinné kalichy) počínají Pelvis renales (ledvinné pánvičky) Ureter (močovod)

Více

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!! Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha

Více

URODYNAMICKÉ VYŠETŘENÍ

URODYNAMICKÉ VYŠETŘENÍ URODYNAMICKÉ VYŠETŘENÍ doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. Urologické oddělení, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha 1 Úvod Urodynamika je nauka o transportu moče, která zahrnuje jeho morfologická,

Více

CÍLENÁ REHABILITACE U POOPERAČNÍ INKONTINENCE (PPI) Krobot A, FN et UP Olomouc 26. listopadu 2015

CÍLENÁ REHABILITACE U POOPERAČNÍ INKONTINENCE (PPI) Krobot A, FN et UP Olomouc 26. listopadu 2015 CÍLENÁ REHABILITACE U POOPERAČNÍ INKONTINENCE (PPI) Krobot A, FN et UP Olomouc 26. listopadu 2015 Vymezení termínů Co to je rehabilitace? Laiky: Vesměs zaměňováno za cvičení, tělocvik, či masáže Exaktně

Více

Ošetřovatelská péče v interních oborech 1.

Ošetřovatelská péče v interních oborech 1. Ošetřovatelská péče v interních oborech 1. Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty s odlišnostmi léčby a ošetřovatelské péče o nemocné v interních

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii Středoevropská klíšťová meningoencefalitida klinický obraz MUDr. Dita Smíšková, PhD Doc.MUDr.Vilma Marešová, CSc. MEK patogeneze po přisátí klíštěte virus prokazován nejprve v Langerhansových h buňkách

Více

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ MUDr. Boris Živný ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ Fyziologické předpoklady pro výkonnostní jachting Vývojové aspekty juniorských výkonnostních

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka Předseda Prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc. Fyziologický ústav 1. LF UK, Albertov 5, 128 00 Praha 2 e-mail: jaroslav.pokorny@lf1.cuni.cz Členové Prof.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Dìkuji rodièùm a všem blízkým osobám, které mi pomáhaly na mé cestì, stály u mì a v pøíznivém smìru mì ovlivnily v mém rozvoji. Rád bych jim podìkoval

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

BOLESTIVÉ NEUROPATIE. Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno. 1. CS neuromuskulárn

BOLESTIVÉ NEUROPATIE. Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno. 1. CS neuromuskulárn ŠKÁLY A DOTAZNÍKY U BOLESTIVÉ NEUROPATIE Josef Bednařík Neurologická klinika LFMU a FN Brno Úvod Dotazníky, skóre, škály: Cílem je poskytnout standardizovaný výstup Podmínkou je proces standardizace těchto

Více

mininvazivní terapie MFPS

mininvazivní terapie MFPS Dry Needling a přidrup idružené metody mininvazivní terapie MFPS MUDr. Tomáš Vilhelm nezávislá ordinace pro osteopatii, myofasciální diagnostiku a terapii www.dryneedling.cz info@vertebra.cz Tel: 773 560

Více

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Svalové dysbalance Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz FLEXORY-ohybače: dvojhlavý sval pažní flexe loketního kloubu sval bedrokyčlostehenní flexe kyčelního kloubu EXTENZORY natahovače, napínače trojhlavý

Více

Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV

Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Páteř pohybová osa těla intervertebrální a ukovertebrální skloubení ligamenta meziobratlové ploténky obratle paravertebrální svaly ochrana

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v neurologii Specifika ošetřovatelské péče u neurologických pacientů Specifika

Více

LÉČBA BOLESTI V UROLOGII I. díl

LÉČBA BOLESTI V UROLOGII I. díl LÉČBA BOLESTI V UROLOGII I. díl MUDr. Pavel Dušek Urologická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha ÚVOD Bolest je nejen důsledkem a projevem choroby, ale také velmi důležitým příznakem, často vedoucím k určení

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý)

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Toto sdělení se zamýšlí nad základní otázkou: Co ovlivňuje provedení sportovního výkonu, obecněni řečeno pohybového stereotypu? V zásadě možno odpovědět,

Více

Floating vodoléčebná zdravotní technika

Floating vodoléčebná zdravotní technika Floating vodoléčebná zdravotní technika Rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv Praha a pověření Ministerstva zdravotnictví ČR je floatingová vana díky svým prokazatelným léčebným účinkům zařazena

Více

Psychosomatika a choroby zažívacího traktu. Jiří Zeman Gastroenterologická ambulance Děčín

Psychosomatika a choroby zažívacího traktu. Jiří Zeman Gastroenterologická ambulance Děčín Psychosomatika a choroby zažívacího traktu Jiří Zeman Gastroenterologická ambulance Děčín Psychosomatika Psyché - duše, soma - tělo Zkoumá vliv psychických funkcí a pochodů na organizmus Psychosomatická

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_12_BI2 NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK MOZEK vznikl během evoluce postupným rozšiřováním nervové trubice zakládají se 3 váčky: první

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených pro závislost Sylva Racková Psychiatrická klinika LF UK v Plzni AT konference 28.04. 2010, Špindlerův Mlýn Borna Disease virus (BDV) charakteristika

Více

Projekt ncrnapain: Charakteristika projektu I

Projekt ncrnapain: Charakteristika projektu I Projekt ncrnapain: Charakteristika projektu I Název: Non-coding RNAs in neurogenic and neuropathic pain mechanisms and their application for risk assessment, patient stratification and personalised pain

Více

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle

Více