Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Pavel Holba

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2009 Pavel Holba

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Analýza silniční infrastruktury v Německu Vypracoval: Pavel Holba Vedoucí práce: Ing. Lubomír Zelený, CSc.

3 P r o h l á š e n í Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Analýza silniční infrastruktury v Německu jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 6. ledna 2009 Podpis

4 Obsah 1 Úvod Dopravní systém Německa Silniční doprava Železniční doprava Vodní doprava Letecká doprava Silniční infrastruktura v Německu jako součást páteřních evropských tras Síť evropských mezinárodních silnic Páteřní evropské trasy procházející Německem Sever jih Východ - západ Německé dálnice v rámci sítě páteřních evropských tras Investiční projekty Rámcový investiční plán Hlavní pilíře Rámcového investičního plánu: Financování infrastruktury Příjmy ze spolkového rozpočtu a mýtného Financování prostřednictvím Zákona o finanční pomoci ke zlepšení poměrů v sektoru dopravy na komunální úrovni Partnerství soukromého sektoru PPP projekty F-model Warnowtunnel Herrentunnel A-model A1 v úseku AD Buchholz AK Bremen A4 v úseku AS Herleshausen AS Waltershausen A8 v úseku AS Augsburg-West AD München-Allach Další plánované projekty ve formě A-modelu: Závěr Použité zdroje Literatura Elektronické zdroje Přílohy

5 1 Úvod Kvalitní dopravní infrastruktura, která vyhovuje kapacitním požadavkům na ni kladených je v dnešní době klíčovým prvkem každé rozvinuté ekonomiky. Nejinak je tomu i v případě Německa, které je nejlidnatější zemí EU a zároveň i její nejsilnější ekonomikou s výraznou exportní orientací. V důsledku globalizačních trendů současné ekonomiky a stále více se propojujícího evropského hospodářství se z Německa díky jeho výhodné geografické poloze stala evropská tranzitní země číslo jedna. Snaha o udržování německé infrastrukturní sítě ve vyhovujícím stavu a její průběžné přizpůsobování aktuálním trendům a potřebám tak již není pouze v zájmu Německa samotného, ale v zájmu celé Evropské unie. Ve své práci se budu soustředit na analýzu německé silniční infrastruktury především v kontextu jejího mezinárodního významu. V první kapitole stručně popíšu německý dopravní systém jako celek a dále už se budu věnovat podrobněji infrastruktuře silniční. Zaměřím se na analýzu silniční sítě, která je součástí páteřních evropských mezinárodních silnic. Popíšu význam jednotlivých komunikací jak pro vnitrostátní, tak pro mezinárodní dopravu. Poté zhodnotím jejich stav a opatření, které jsou na nich prováděny v souvislosti se snahou o to, aby vyhovovaly požadavkům, které jsou na ně kladeny. Dále se budu věnovat investičním projektům v sektoru dopravy, které spolková vláda určila jako prioritní. Jedná se zejména o tzv. Dopravní projekty německého sjednocení zaměřené do spolkových zemí bývalé NDR, odstraňování nedostatků na vysoce vytížených trasách a dopravních uzlech, realizace opatření s cílem zvládnout nárůst dopravy v souvislosti s rozšířením Evropské unie a stavbu komunikací umožňujících kapacitně dostatečné napojení německých námořních přístavů. Samostatnou kapitolu věnuji projektům realizovaným v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, tzv. PPP projektům. V zájmu maximální aktuálnosti práce jsem data čerpal převážně z internetu. Hlavní oporou se mi staly oficiální stránky spolkového ministerstva pro výstavbu, dopravu a regionální rozvoj

6 Informace o prováděných či v dohledné době plánovaných investičních projektech jsem získával v první řadě z Rámcového investičního plánu pro rozmezí let Aktuální stav jednotlivých projektů jsem poté sledoval prostřednictvím článků v německých médiích a v několika případech i osobním pozorováním v dotčených oblastech. Hlavním cílem mé práce bude analýza stavu, v jakém se nacházejí německé dálniční tahy významné z hlediska mezinárodní tranzitní dopravy, relevantních plánovaných investičních projektů včetně průběhu jejich realizace

7 2 Dopravní systém Německa 1 Německo disponuje velmi rozvinutou dopravní infrastrukturou, která je silně vytížená. Jednak proto, že Německo je nejlidnatější zemí EU a zároveň také její nejsilnější ekonomikou, ale přispívá k tomu rovněž výhodná poloha země v centru Evropy. Dopravní síť a rozmístění dopravních cest ovlivňuje několik faktorů. Pokud jde o přírodní podmínky, velmi dobře je na tom rovinatá severní polovina země. Členitý terén ve středním Německu a Alpy na jihu země výstavbu komunikací mnohdy ztěžují. Největší vliv na vedení dopravních cest má však bezpochyby struktura osídlení a rozmístění hlavních hospodářských center. Struktura osídlení v Německu je polycentrická, dalším významným faktorem je silně excentrické umístění hlavního města Berlin, které znemožňuje vytvoření radiální dopravní sítě jako je tomu např. v dalších dvou velkých evropských zemích Francii a Španělsku. Hlavními centry osídlení a soustředění průmyslu jsou tyto oblasti: 1. Berlin/Brandenburg 2. Bremen Oldenburg 3. Frankfurt/Rhein-Main 4. Hamburg 5. Hannover-Braunschweig-Göttingen-Wolfsburg 6. München 7. Nürnberg 8. Rhein-Neckar 9. Rhein-Ruhr (Köln, Düsseldorf, Duisburg, Dortmund, Essen, Bochum, Oberhausen) 10. Sachsendreieck (Dresden, Chemnitz, Zwickau, Halle, Leipzig) 11. Stuttgart 1 Kapitola zpracována podle:

8 Obrázek 1 Centra osídlení a soustředění průmyslu v Německu Zdroj: Silniční doprava Německá silniční síť dosahuje délky přes km. Z toho je km silnic pro dálkovou dopravu (Bundesfernstrassen), km dálnic (3000 km s šesti a více pruhy) a spolkových silnic (Bundesstrassen). Nejvýznamnější komunikace jsou součástí sítě páteřních evropských tras (viz kapitola 3) 2.2 Železniční doprava Německá železniční síť čítá přes km železnic, z čehož je kolem 2000 km vysokorychlostních tratí

9 Nejvýznamnějším přepravcem je Deutsche Bahn AG, která vznikla v roce 1994 sloučením státem vlastněných Deutsche Bundesbahn (NSR) a Deutsche Reichsbahn (NDR). Mimoto v zemi působí dalších 350 železničních přepravců. Po dlouhou dobu význam železniční dopravy klesal, díky čemuž muselo být v rámci racionalizačních opatření mnoho nevyužívaných tratí uzavřeno. Počínaje rokem 2005 však význam železniční dopravy roste, a to především v nákladní dopravě. S každoročním růstem kolem deseti procent je tak nejrychleji rostoucím druhem dopravy v Německu. V osobní dopravě má velký význam neustále rozšiřovaná síť vysokorychlostních železnic. 2.3 Vodní doprava Pro vodní dopravu má Německo výhodné podmínky dostatek splavných toků, které jsou doplněny říčními kanály a řadu významných námořních přístavů. Vnitrozemské vodní cesty dosahují celkové délky téměř 7500 km. Klíčovou roli sehrávají ve vnitrozemské vodní dopravě řeky Dunaj, Labe a Rýn a kanály: Nord-Ostsee-Kanal spojuje Severní a Baltské moře Main-Donau-Kanal umožňuje plavbu ze Severního a Baltského moře do Černého moře Dalšími významnými kanály jsou Mittellandkanal, Dortmund-Ems-Kanal, Elbe-Seitenkanal a Rhein-Herne-Kanal. Nejvýznamnějšími říčními přístavy jsou Duisburg, Köln, Hamburg, Mannheim a Ludwigshafen. Mezi nejdůležitější námořní přístavy patří Hamburg, Bremen/Bremerhaven, Wilhelmshaven, Lübeck a Rostock. 2.4 Letecká doprava Německo má celkem 430 letišť a dalších vzletových a přistávacích drah různých typů. Tím se pokud jde o hustotu letecké infrastrukturní sítě řadí na první místo na světě. Nejvýznamnějším německým letištěm je Frankfurt a/m., které v roce 2007 odbavilo přes 54 milionů cestujících a řadí se tak na 3. místo v Evropě. Dalším významným letištěm je München s 32 miliony cestujících. Třetím nejdůležitějším bude po dostavění v roce 2011 letiště Berlin/Brandenburg

10 3 Silniční infrastruktura v Německu jako součást páteřních evropských tras Německo je z hlediska silniční přepravy v rámci Evropy tranzitní zemí číslo jedna. Z toho plyne, že jeho dálniční infrastruktura nemá význam jen pro německé hospodářství, ale podstatnou měrou ovlivňuje ekonomiku celé Evropy. Z hlediska nákladní dopravy umožňuje rychlé a pohodlné vysokokapacitní spojení západoevropských přístavů a významných průmyslových oblastí se zeměmi střední Evropy, které prožívají v posledním desetiletí silný hospodářský růst, jemuž je přímo úměrný i nárůst objemu především nákladní dopravy z a do těchto oblastí. Nositelem největších přepravních toků v rámci Evropy je tzv. síť evropských páteřních tras. Německem prochází celkem 7 z těchto tras, 3 ve směru sever-jih a 4 ve směru východ-západ. Ve stručnosti je popíšu a poté se budu podrobněji věnovat komunikacím, po nichž je v Německu jejich trasa vedena. Zde se zaměřím také na popis opatření a investičních záměrů, které budou na těchto komunikacích v dohledné době realizovány s cílem přizpůsobit je vzrůstajícím nárokům na kvalitu a kapacitu silniční infrastruktury

11 3.1 Síť evropských mezinárodních silnic 2 Jako evropské mezinárodní silnice jsou označovány komunikace významné pro tranzitní mezinárodní dopravu, které se většinou nacházejí na území evropských států, odkud však vedou také do zemí Malé a Střední Asie. Tyto komunikace většinou procházejí územím více států, není to však pravidlem. V současnosti existuje 210 silnic s tímto označením, které dohromady tvoří síť o celkové délce přes km. V jednotlivých státech jsou tyto silnice označeny jak svým vnitrostátním číslem, tak i označením příslušným v rámci sítě mezinárodních evropských silnic (viz obrázek na další straně). Výjimkou jsou pouze skandinávské státy (Švédsko, Norsko), kde tyto komunikace své vnitrostátní označení nemají. Síť těchto silnic vznikla pod záštitou Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) na základě Dohody o hlavních silnicích pro mezinárodní dopravu (European Agreement on Main International Traffic Arteries) z Od roku 1985 se používá následující systém číslování: Páteřní a mezilehlé silnice, nazývané silnice 1. třídy, mají dvojciferná čísla. Odbočné, propojovací a připojovací silnice, nazývané silnice 2. třídy, mají trojciferná čísla. Obecná pravidla: Páteřní silnice ve směru sever-jih mají dvojciferná čísla končící číslicí 5, která směrem k východu narůstají o 10. Páteřní silnice ve směru východ-západ mají dvojciferná čísla končící číslicí 0, která od směrem k jihu narůstají o 10. Mezilehlé silnice mají dvojciferná lichá (sever-jih) a dvojciferná sudá (západ-východ) čísla s hodnotou v intervalu daným čísly páteřních silnic, mezi nimiž se nacházejí. Silnice 2. třídy mají trojciferná čísla, první cifru mají shodnou s první cifrou nejbližší páteřní silnice směrem na sever, druhou cifrou shodnou s první cifrou nejbližší páteřní silnice směrem na západ a třetí cifrou řadovou. 2 Zpracováno podle:

12 Silnice 1. třídy ve směru sever-jih situované východně od silnice E99 mají trojciferná lichá čísla od 101 to 129. Jinak pro ně platí pravidla popsaná v odstavci 2 výše. Silnice 2. třídy situované východně od E101 mají trojciferná čísla začínající 0, od 001 do Obrázek 2 Označení evropské mezinárodní silnice Zdroj: Páteřní evropské trasy procházející Německem Sever jih V severojižním směru prochází Německem tři páteřní evropské trasy, a to E35, E45 a E55. Trasa E35 Vede z nizozemského Amsterdamu přes Utrecht, Arnhem k nizozemsko-německé hranici, odkud po dálnici A3 pokračuje přes Köln, Frankfurt a/m., zde odbočí na dálnici A67 a následně se napojí na A5, odkud pak vede přes Karlsruhe, Freiburg im Breisgau do švýcarského města Basel. Odtud pokračuje přes Luzern a italská města Lugano, Milano a Modena až do Říma. 3 Citováno z: 4 Kapitola zpracována podle:

13 Trasa E45 Vede ze severošvédského Karesuanda směrem na jih přes celé Švédsko až do Göteborgu, v Dánsku potom přes Alborg a Arhus až k dánsko-německé hranici. V Německu pokračuje po dálnici A7 přes Flensburg, Hamburg, Hannover, Kassel do Würzburgu, odkud vede po A3 až k městu Nürnberg, kde přechází na A9 ve směru na München, kolem něj potom vede po A99 a následně se napojí na A8, která ji přivádí až k městu Rosenheim, kde odbočí na jižní větev dálnice A93, po níž pokračuje až na německo-rakouské hranice. Přes Innsbruck a brennerský průsmyk se dostává do Itálie, prochází městy Trento, Modena, Cesena a Neapol dál na Sicílii, kde končí v městě Gela. Trasa E55 Začíná ve švédském přístavu Helsingborg, trajektovým spojením pokračuje do dánského Helsingöru a dál přes Kodaň do Gedseru a trajektem do německého Rostocku. Odsud je vedena po dálnici A19 a A24 k německému hlavnímu městu Berlin. Kolem něj vede po A10, odsud je potom vedena po A13 do města Dresden. Zde přechází na A4 a následně A17, po níž se dostává až na německo-české hranice. Vede přes Ústí nad Labem, Prahu, České Budějovice, v Rakousku pak přes Linz, Salzburg do Villachu a dál přes italská města Udine, Ravenna, Rimini, Ancona a Bari do přístavu Brindisi, odtud trajektem do řeckého Igoumenitsa a dále přes Patrai a Pyrgos až do přístavu Kalamáta Východ - západ Z páteřních evropských tras prochází Německem ve směru východ-západ silnice E30, E40, E50 a E60. Trasa E30 Začíná v irském městě Cork, vede do Rosslare, odtud pokračuje trajektovým spojením do britského města Fishguard a dále přes Swansea, Cardiff, Bristol, Londýn a Felixstowe do nizozemského Hoek van Holland (lodní spojení), následně přes Haag, Utrecht, Apeldoorn až k německo-nizozemské hranici

14 V Německu je potom vedena na tělese dálnice A30 přes Osnabrück do města Bad Oeynhausen, kde však není dostavěn asi 10 km úsek, doprava je tedy svedena do města po silnici B61. Po průjezdu městem se trasa napojuje na dálnici A2, pokračuje přes Hannover a Magdeburg a Berlin, kde poté vede po dálničním obchvatu města A10 a následně po dálnici A12 až do města Frankfurt (Oder) na německo-polské hranici. Zde pokračuje přes Poznaň a Varšavu dál do Minsku, Moskvy až do Omsku na Sibiři a vytváří tak spojení mezi západní a východní Evropou, potažmo Asií. Trasa E40 Začíná ve francouzském přístavu Calais, odtud vede přes belgická města Oostende, Gent, Brusel a Liege po belgicko-německé hranice. Od hranic je vedena po dálnici A44 až k městu Aachen, kde přechází na dálnici A4, po níž dál pokračuje přes Köln až k Olpe, zde západní větev A4 končí a trasa E40 je tak vedena po dálnici A45 k Wetzlaru, odsud vede po spolkových silnicích B49 a B429 kolem Giessenu, za nímž se napojí na dálnici A480 a následně na A5. Po ní pokračuje až k městu Bad Hersfeld, kde přejde na A4, po níž následně pokračuje přes města Eisenach, Erfurt, Jena, Gera, Chemnitz, Dresden a Görlitz až k německo-polské hranici. V Polsku pak vede přes města Legnica, Wroclaw a Krakow dál na Ukrajinu. Odtud pokračuje přes Rusko až kazašského města Ridder, přičemž prochází územím Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Trasa E50 Vede z francouzského přístavu Rennes přes Le Mans, Paris, Reims, Metz až na francouzskoněmecké hranice. Odtud pokračuje po dálnici A6 přes Saarbrücken, Kaiserslautern, Mannheim, Heilbronn, Nürnberg a Amberg na německo-český hraniční přechod Waidhaus Rozvadov. V Česku vede dál přes Prahu a Brno až na Slovensko, kde pokračuje přes Trenčín, Poprad, Prešov na Ukrajinu a dál do Ruska, kde končí v přístavním městě Machačkala u Kaspického moře

15 V Německu je tedy tato mezinárodní trasa vedena výhradně po dálnici A6, která tak získává důležitost nejen jako významná vnitrostátní východozápadní dopravní tepna, nýbrž také jako součást tranzitní evropské trasy. Trasa E60 Začíná ve francouzském přístavním městě Brest a pokračuje přes Nantes, Orléans, Dole, Mulhouse do Švýcarska, kde se přes Basel, Zürich a Bregenz dostává do Rakouského Innsbrucku, odtud vede na rakousko-německou hranici u Kufsteinu. V Německu pak pokračuje po dálnici A93, která u Rosenheimu ústí do A8. Po ní je pak trasa vedena až k německo-rakouské hranici u města Bad Reichenhall. V Rakousku prochází dále přes Linz a Vídeň do maďarské Budapešti a dál do přes Rumunsko k Černému moři. Přes něj pak lodním spojením do Gruzie, Ázerbajdžánu, přes Kaspické moře dál do Turkmenistánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, kde končí u hranice s Čínou ve městě Irkeštam. 3.3 Německé dálnice v rámci sítě páteřních evropských tras A2 Tato dálnice spojuje Berlín s průmyslovou oblastí Rhein-Ruhr. Je významnou východozápadní osou a zároveň jednou z nejfrekventovanějších dálnic v Německu. V úseku od napojení dálnice A30 (AK 5 Bad Oeynhausen) po její ústí do berlínského okruhu A10 je součástí trasy E30. Je celá šestipruhová až na dva úseky: AK Dortmund-Nordwest AK Dortmund-Nordost Práce na tomto 9,5 km dlouhém úseku již začaly, práce by měly být hotovy do roku Plánované náklady jsou 38,9 mil. EUR 6 5 AK je zkratka pro Autobahnkreuz vzájemné křížení dvou dálnic 6 Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana

16 AK Kamen AS 7 Hamm 8 Jedná se o 9,2 km dlouhý úsek včetně křížení A2 s A1 (AK Kamen), toto by mělo být dokončeno ještě v roce 2009, zbývající část do roku Tato přestavba by si měla vyžádat 55,6 mil. EUR 9 V úseku, který je součástí trasy E30, je tedy dálnice kompletně šestipruhová. Přestavba tohoto úseku probíhala v rámci tzv. Dopravních projektů německého sjednocení. A3 Dálnice A3, postavená v letech je jednou z nejdůležitějších evropských silničních tras. V Německu je hned po A100, která vede centrem hlavního města, druhou nejvytíženější dálnicí. Prochází jižní polovinou Německa od nizozemských hranic na severozápadě až k rakouským hranicím na jihovýchodě země a dosahuje přitom délky 778 km. Její obrovský význam pro ekonomiku Německa spočívá v tom, že spojuje významné hospodářské oblasti Rhein-Ruhr, Frankfurt a/m. a bavorský Nürnberg. Jako součást evropské trasy E35 potom umožňuje dopravní spojení s nizozemskými a společně s A5 také s italskými přístavy. V úsecích od nizozemské hranice po AK Oberhausen a od rakouské hranice po AK Nürnberg je čtyřproudá, mezi AK Oberhausen a AK Nürnberg pak většinou tříproudá. V místech s největší hustotou dopravy u měst Köln a Frankfurt a/m. již byla rozšířena na osm pruhů. Postupné rozšiřování v rámci udržení kapacitní dostatečnosti je hlavním předmětem momentálně plánovaných stavebních úprav na této komunikaci. Aktuálně se jedná o tyto projekty: 7 AS je zkratka pro Anschlusstelle sjezd z dálnice / nájezd na dálnici Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana

17 o Rozšíření na osm pruhů v úsecích: AK Leverkusen - AK Köln-Ost. Tento 10,4 km dlouhý úsek je východní částí dálničního okruhu kolem města Köln a zároveň spojnicí dvou významných německých dálnic A1 (AK Leverkusen) a A4 (AK Köln-Ost). Práce na jeho rozšíření již začaly a měly by si vyžádat celkově přes 130 mil. EUR 10 AK Wiesbaden - AK Hanau Významný především v zájmu zlepšení napojení mezinárodního letiště Frankfurt a/m. na dálniční síť. V současné době je dokončen úsek AK Frankfurt AK Offenbach, zbývající dvě části AK Wiesbaden AK Frankfurt a AK Offenbach AK Hanau jsou ve fázi plánování. a) Rozšíření na šest pruhů: Zde se jedná především o rozšíření v pěti dílčích úsecích mezi městy Aschaffenburg a Würzburg v celkové délce 43,2 km a plánovanými náklady kolem 316 mil. EUR 11 A4 Dálnice A4 prochází Německem od nizozemských hranic na západě země po hranici s Polskem na východě. Z hlediska vnitrostátní dopravy je významnou spojnicí s průmyslových oblastí Rhein-Ruhr a tzv. Sachsendreieck. Z hlediska mezinárodní dopravy je až na dva kratší úseky celá součástí evropské páteřní trasy E40, v úseku AD 12 Dresden-Nord AD Dresden-West pak také E55. Je složena ze dvou navzájem oddělených částí. Západní větev je dlouhá 156 km a vede v trase Aachen Köln Krombach. Východní větev s délkou 460 km potom začíná u města Bad Hersfeld, kde je na AD Kirchheim napojena na dálnici A7. Dále vede kolem měst Eisenach, Gotha, Erfurt, Jena, Gera, Chemnitz, Dresden, Bautzen a Görlitz až k německo-polské hranici. Propojení těchto dvou úseků není v dohledné době plánováno. 10 Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana 6 12 AD je zkratka pro Autobahndreieck napojení, ústí jedné dálnice do druhé

18 A4 je v současnosti ještě pořád z větší části pouze čtyřpruhová, práce na jejím postupném rozšiřování probíhají na obou jejích částech. Západní větev je čtyřpruhová od hranice s Nizozemím po AK Aachen (křížení s A44). Odsud je až po AK Köln-West šestipruhová s výjimkou dvou úseků: AS Eschweiler AS Weisweiler Přestavba tohoto 7,4 km dlouhého úseku s plánovanými náklady 51,1 mil. EUR 13 by měla být hotova do konce roku AS Düren AK Kerpen V tomto úseku nebyla dálnice rozšiřována, jelikož její trasa bude přeložena o 1,7 km jižněji kvůli rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Nový 17,8 km dlouhý úsek tak již bude postaven jako šestipruhový. Jeho stavba s plánovanými náklady přes 135 milionů EUR by měla být dokončena v roce Zbývající část západní větve od AK Köln-West po AS Krombach je s výjimkou krátkých úseků s přidanými stoupacími pruhy již pouze čtyřpruhová. Východní větev A4 byla už více jak z poloviny rozšířena na šest pruhů, z velké části v rámci Projektů německého sjednocení. A5 Dálnice A5 je součástí významných evropských tras. Jak jsem již zmínil, je po ní vedena páteřní trasa E35, dále je součástí jednoho z nejdůležitějších evropských severojižních spojení ze severní Evropy (Oslo, Stockholm) do Španělska a na Sicílii. Úsek mezi AK Frankfurt a AS Zeppelinheim vedoucí kolem frankfurtského letiště je se vozidly denně devátým nejfrekventovanějším místem silniční sítě v Německu (údaj z roku 2007) 14. Když se tato dálnice ve 30. letech začala stavět, měla se stát součástí plánované německé severojižní osy HaFraBa (Hamburg Frankfurt a/m. - Basel), od tohoto plánu se však posléze upustilo a dálnice měla vést pro změnu do přístavního města Bremen. Ani tento plán však nebyl zrealizován, a tak A5 v současnosti spojuje pouze města Frankfurt a/m., Karlsruhe a 13 Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana

19 Basel. Od Frankfurtu vede potom dál až ke spojnici s dálnicemi A7 a A4 u města Bad Hersfeld. Až na některé úseky v okolí měst Frankfurt a/m. a Karlsruhe, které jsou osmipruhové, je zbytek dálnice místy šestipruhový, ale většinou pouze čtyřpruhový. Do budoucna je v plánu existující osmipruhové úseky prodloužit a zbytek dálnic rozšířit na šest pruhů. V dohledné době bude provedeno rozšíření na šest pruhů na úseku Baden-Baden Offenburg v celkové délce 41,7 km. Toto dílo bude realizováno v rámci PPP projektů (viz kapitola 3). A6 Tato dálnice v současné době dosahuje délky 477 km a je známá také pod názvem Via Carolina, který je připomínkou na obchodní cestu, kterou nechal za doby své vlády vybudovat český král Karel IV. mezi Prahou a bavorským městem Nürnberg. Své kompletní délky dosáhla v roce 2008, 70 let po zahájení prvních stavebních prací. Až do konce padesátých let končila na západě u americké vojenské základny poblíž města Kaiserslautern. Po připojení Sárska k NSR mohla být dálnice v roce 1963 prodloužena až na francouzské hranice. Na východě dálnice končila u města Amberg, asi 70 km od česko-německé hranice. Po roce 1989 v důsledku otevření hranice citelně vzrostla hustota dopravy na spolkové silnici B14 vedoucí směrem do Česka. Bylo tedy rozhodnuto, že dálnice bude prodloužena až na hranice, kde na ni naváže na české straně dálnice D5 do Prahy. V roce 2005 byl do provozu uveden první asi 10 km dlouhý úsek od dálnice A93 (nynější AK Oberpfälzer Wald) ve směru do ČR. V říjnu 2006 byl otevřen zbývající úsek až po německo-české hranice. Současně s tím byl v Česku dokončen poslední úsek navazující dálnice D5 u Plzně. Poslední chybějící částí A6 tak zůstal 20,4 km dlouhý úsek od města Amberg po křižovatku s dálnicí A93 (AK Oberpfälzer Wald). Ten se začal stavět v roce 2004 a do provozu byl uveden 11. září Po rozšíření EU směrem na východ a následném vstupu Česka a s ním sousedících států do schengenského prostoru se provoz na A6 citelně zesílil, a to především díky kamionové dopravě. Ve snaze čelit tomuto trendu, jsou prováděny rozsáhlé stavební úpravy:

20 rozšiřování ze čtyř na šest jízdních pruhů momentálně probíhá nebo je v plánu na těchto úsecích: Délka Celková investice Úsek (v km) (v mil. EUR) AS Kaiserslautern/West AD Kaiserslautern Ost 6,1 63 AS Wiesloch/Rauenberg AK Weinsberg 46,1 250,6 AS Schwabach AK Nürnberg Ost 18,2 156,7 Celkem 70,4 470,3 Zdroj: Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Verkehrsinfrastruktur-des-Bundes-IRP.pdf Strana 1 opatření v souvislosti s protihlukovou ochranou, např. stavba protihlukových stěn nebo pokládání dálnice až o 10 metrů níž, čímž je možné dosáhnout snížení hluku o 10 decibelů. pokládání nového povrchu vozovky, který snižuje hluk A7 Dálnice A7 je s 945,6 km nejdelší německou dálnicí a současně i nejdelší dálnicí na území jednoho evropského státu. Prochází Německem od dánské hranice u Flensburgu na severu až k městu Füssen u rakouské hranice na jihu. Přitom spojuje města Hamburg, Hannover, Kassel, Würzburg a Ulm. Od dánské hranice až po Würzburg je součástí trasy E35. Její první úsek byl otevřen v roce 1937 a podobně jako výše zmíněná A5 i A7 měla být součástí tehdy plánované severojižní osy Hamburg Frankfurt a/m Basel. Od dánské hranice po Hamburg a od AS Nesselwang u rakouské hranice po AD Hattenbach (napojení dálnice A5) je čtyřpruhová, jinak už většinou šestipruhová. Poblíž přístavu ve městě Hamburg a mezi AD Kirchheim a AD Hattenbach (napojení dálnic A4, resp. A5) byla rozšířena na osm pruhů

21 Zlepšení plánovaná na A7 v dohledné době můžeme rozdělit do tří skupin: Prodloužení osmipruhového úseku v blízkosti přístavu v městě Hamburg (viz kapitola ) Rozšiřování na šest pruhů, které je přehledně zobrazeno v následující tabulce 15 : Úsek Délka (v km) Plánované náklady (v mil. EUR) AS Göttingen AS Nörten/Hardenberg 18,5 86,6 AS Seesen AD Salzgitter 23,2 120 AK Hannover-Ost AS Altwarmbüchen 6,3 32,4 Celkem Dostavění poslední chybějící části u rakouských hranic mezi AS Nesselwang a AS Füssen. Tento úsek je v současnosti již ve stavbě, je dlouhý 13,5 km a náklady na jeho stavbu jsou plánovány ve výši 127 milionů EUR 16 A8 Tato dálnice je jednou z nejdůležitějších východozápadních silniční os v jižním Německu, popř. i ve střední Evropě je významná např. pro spojení severní Francie a Rakouska. Vede od hranice s Lucemburskem u města Perl na západě až k Rosenheimu na hranici s Rakouskem na východě. Prochází přitom přes Saarbrücken, Pirmasens, Karlsruhe, Stuttgart, Ulm, Augsburg a München. Mezi městy Pirmasens a Karlsruhe nebyla dálnice nikdy dostavěna a od výstavby tohoto úseku, který by procházel pohořím Pfälzer Wald už bylo upuštěno. 15 Data zobrazená v tabulce byla čerpána z Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana

22 Na trase Pirmasens Landau in der Pfalz ho nahradí spolková silnice B10, která bude za tímto účelem rozšířena na 4 pruhy, zbavena úrovňových křižovatek a odvedena mimo obce, kterými v současnosti prochází. V úseku Landau in der Pfalz Karlsruhe bude doprava vedena po dálnici A65, která potom v Karlsruhe přechází v silnici dálničního typu č. 10. Na východ od Karlsruhe vede dálnice až do města München, končí na jeho západním okraji. Její poslední úsek začíná v jihovýchodní části města a vede poté souvisle až k rakouské hranici. Část mezi AK München-Süd a AD Inntal (napojení dálnice A93) je součástí páteřní evropské trasy E45. Největšímu náporu čelí tato komunikace díky turistům v letních a zimních měsících. Původně čtyřpruhová dálnice je tak postupně rozšiřována na šest pruhů, aby i nadále vyhovovala vzrůstajícím kapacitním požadavkům, které jsou na ni kladeny. Mezi hlavní opatření, která zde budou v dohledné době realizována, patří: a) Rozšíření na čtyři pruhy u města Merzig. Jedná se o 3,5 km dlouhý úsek Merzig/Wellingen Merzig/Schwemlingen, který byl dosud pouze třípruhový (dva pruhy ve směru do Lucemburska, jeden v opačném směru). Tato přestavba si vyžádá 20,2 milionů EUR 17 b) Rozšíření na šest pruhů v úsecích: Ulm/Elchingen Augsburg-West Tento úsek v délce 59 km bude realizován formou PPP projektu (viz kapitola 5.2.3). Začátek stavebních prací se předpokládá v roce 2010, dokončen by měl být v roce Augsburg-West AS Dachau/Fürstenfeldbruck I tato část A8 v délce 42 km bude rozšiřována v rámci PPP projektu (viz kapitola 5.2.3). Dokončení stavby je plánováno na rok Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana

23 A9 Dálnice A9 dosahuje délky 530 km a spojuje dvě největší německá města Berlin a München. Byla původně postavena jako čtyřpruhová. V úseku mezi městy Nürnberg a München je součástí evropské trasy E45. Její jižní část, která do znovusjednocení Německa ležela v NSR, byla na šest pruhů rozšířena už v sedmdesátých letech. Severní část, která procházela NDR jakožto tranzitní trasa spojující Západní Berlín s NSR, začala být na šest pruhů rozšiřována až v rámci Dopravních projektů německého sjednocení po roce Práce jsou zde už z větší části dokončeny, u posledního úseku mezi AS Triptis a AS Schleiz je plánováno zahájení přestavby na rok Poblíž města München byla již dálnice rozšířena na osm pruhů v úseku AK Neufahrn AK München-Nord, který je spojnicí dálnic A92 (München Deggendorf) a A99 (dálniční okruh kolem města München). Výhledově je v plánu prodloužit tento 11 km dlouhý osmipruhový úsek o dalších 30 km až po AD Holledau (napojení dálnice A93). A10 Tato komunikace tvoří 196 km dlouhý dálniční obchvat německého hlavního města Berlin. Postavena byla v letech jako čtyřpruhová. Její západní a jižní část (AD Havelland AK Schönefeld) je součástí trasy E55, jižní část (AD Werder AD Spreeau) je součástí E30. Po znovusjednocení Německa byla její jižní a východní část, tzn. úsek mezi AD Schwanebeck a AD Werder, rozšířena na šest pruhů v rámci tzv. Projektů německého sjednocení. V rámci těchto projektů bude ještě rozšířen 8,4 km dlouhý úsek AD Potsdam AD Nuthetal na osm pruhů. To si vyžádá investici v plánované výši 78,7 mil. EUR 18. Do budoucna je plánováno i rozšíření dosud čtyřpruhového úseku v západní a severní části AD Werder AD Schwanebeck na šest pruhů. 18 Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana

24 Nejblíže k realizaci je v současnosti 41 km dlouhá severní část tohoto úseku (AD Havelland AD Schwanebeck). A12 Tato 58 km dlouhá komunikace spojuje Berlín s městem Frankfurt (Oder) u německo-polské hranice. Mezi těmito dvěma městy byla otevřena už v roce 1937, svého prodloužení (ovšem pouze dvoupruhového) až k polské hranici se dočkala v roce Od roku 1992 je dálnice v celé své délce čtyřpruhová a je zároveň součástí trasy E30. Do budoucna se plánuje její rozšíření na 6 pruhů v 51 km dlouhém úseku AD Spreeau AS Frankfurt (Oder)-West. A13 Tato dálnice je dlouhá 152 km a spojuje města Berlin a Dresden. V celé délce je čtyřpruhová. Do budoucna se uvažuje o jejím rozšíření na šest pruhů v úseku od napojení na berlínský okruh A10 (Schönefelder Kreuz) po AD Spreewald (napojení dálnice A15). Tento úsek je dlouhý 62,5 km a je kvůli složitým ekologickým okolnostem zařazen do 2. skupiny (tzv. projekty následné potřeby). Tato komunikace je v celé své délce součástí trasy E55. A17 Dálnice A17, nazývaná též Via Porta Bohemica, vede z města Dresden na německo-českou hranici, kde na ni navazuje D8 vedoucí přes Ústí nad Labem do Prahy. Je v celé délce čtyřpruhová, dosahuje délky téměř 45 km a vyžádala si celkovou investici ve výši 646 mil. EUR 19 Její stavba probíhala v několika etapách od srpna 1998 do , kdy byla dálnice spolu s úsekem navazující české D8 uvedena do provozu. V celé své délce je součástí trasy E

25 A19 Tato komunikace dosahuje délky 123 km a spojuje významné německé přístavní město Rostock s dálnicí A24 Berlin Hamburg. V celé své délce je součástí páteřní evropské trasy E55. Byla postavena v letech jako čtyřpruhová, což se i v dnešní době jeví jako dostatečné a její rozšiřování není plánováno. Těžištěm současných prací na této komunikaci je především postupná rekonstrukce povrchu, protože za časů NDR citelně trpěla nedostatkem údržby. Ve městě Rostock končí tunelem pod řekou Warnow, který byl postaven v rámci PPP projektu a průjezd přes něj je zpoplatněn pro všechna vozidla (viz kapitola 5.1.1). A24 Spojuje Berlin a Hamburg. V celé své délce (237 km) je čtyřpruhová. Mezi AD Wittstock/Dosse (napojení dálnice A19) a AD Havelland, kde ústí do A10, je součástí páteřní evropské trasy E55. Do budoucna se plánuje rozšíření na šest pruhů na 31 km dlouhém úseku AD Havelland AS Neuruppin. A30 Vede od nizozemské hranice do lázeňského města Bad Oeynhausen, končí na jeho západním okraji a znovu začíná na opačném konci města, načež po dvou kilometrech ústí do A2. V celé své délce je součástí trasy E30. Tato komunikace je čtyřpruhová, její rozšiřování se neplánuje, hlavním bodem stavebních úprav na této komunikaci je dokončení chybějícího úseku u města Bad Oeynhausen. Po jeho dostavbě bude mít dálnice 137 km

26 Chybějící úsek u města Bad Oeynhausen 20 V současné době díky tomu městem projíždí v průměru kolem aut denně. Což zde mělo jen v posledních osmi letech za následek přes autonehod. Nad projektem tohoto chybějícího úseku dálnice experti uvažovali už od roku Jeho realizaci však protahovaly spory s občanským sdružením (Notgemeinschaft Bad Oeynhausen / Löhne e.v.), které odmítalo experty navrhovanou variantu severního obchvatu města. Jejich hlavním argumentem byl možný dopad na životní prostředí, jelikož v oblasti severně od města se vyskytují populace netopýrů a chráněných obojživelníků. Toto sdružení namísto toho navrhovalo buď mnohem delší jižní obchvat města, který by se poté napojil na dálnici A2 u města Vlotho nebo vedení dálnice v tunelu pod městem. V roce 2001 byl zveřejněn projekt severního obchvatu, který počítá se stavbou dálničního křížení u Löhne, ležícího západně od města Bad Oeynhausen, dvou nových nájezdů na dálnici, 28 mostů a také 450 metrů dlouhého tunelu. V roce 2003 místní vláda projednala více než 1400 stížností, kvůli nimž nechala provést nové odborné posudky, expertizy a průzkumy. A to především v oblastech dopadu tohoto projektu na dopravní situaci, hladinu hluku a exhalací. Jejich výsledky byly zohledněny a zapracovány do návrhu. Občanské sdružení však ani po těchto úpravách s návrhem nesouhlasilo a stěžovalo si u Spolkového správního soudu, který nakonec v červenci 2008 jejich námitky zamítl, a tak stavba začala. Otevření tohoto úseku je plánováno v první polovině roku Náklady na tento projekt by měly dosáhnout necelých 150 milionů EUR Zpracováno podle: Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf Strana

27 A44 Dálnice A44 začíná na belgicko-německé hranici západně od města Aachen, prochází průmyslovou oblastí Rhein-Ruhr a končí u Kasselu, odkud má být ještě prodloužena až k městu Eisenach, kde se napojí na dálnici A4. Nejedná se však o souvislou komunikaci, je rozdělena na sedm částí, které mají v celkovém součtu 266 km. Nejvíc těchto úseků se nachází v hustě osídlené oblasti Rhein-Ruhr, kde jejich vzájemnému spojení brání především četné protesty občanských organizací. Realizaci úseku mezi městy Kassel a Eisenach zase zpomalují složité přírodní podmínky v dotčené oblasti. Součástí páteřní evropské trasy E40 je 11 km dlouhý úsek od belgicko-německé hranice po AK Aachen, kde se A44 kříží s A4, po níž je pak trasa E40 vedena dále na východ. Tento úsek byl otevřen v roce Je pouze čtyřpruhový, ale kapacitně vyhovující, proto se jeho úpravy v nejbližší době neplánují. A45 Tato dálnice mezi městy Dortmund a Aschaffenburg spojuje východní část aglomerace Rhein- Ruhr s průmyslovou oblastí kolem města Frankfurt a/m. Je zároveň spojnicí dvou významných německých dálnic A2 a A3. Dosahuje celkové délky 267 km. Na své trase prochází členitým terénem a kvůli neobyčejně vysokému počtu mostů, po nichž je vedena, dostala v Německu přezdívku královna dálnic Původně čtyřpruhová komunikace byla na mnoha úsecích doplněna ve stoupáních dalším pruhem a rozšířena tak na pětipruhovou. Pouze v okolí měst Dortmund, Dillenburg a Hanau byla na krátkých úsecích rozšířena na šest pruhů. Výhledově je plánováno ještě rozšíření 8 km dlouhého úseku u města Hagen mezi křižovatkami s A1 a A46. V úseku mezi AK Olpe-Süd (křižovatka s A4) a AS Wetzlar-Ost je součástí trasy E

28 A67 Tato dálnice spojuje města Viernheim a Rüsselsheim, je součástí E35 a zároveň spojnicí dálnic A3, A5 a A6. Dosahuje délky 60 km. V úseku Viernheim Lörsch je šestipruhová, zbytek je čtyřpruhový. Rozšíření na šest pruhů je do budoucna plánováno v celé její délce. V dohledné době se budou rozšiřovat úseky Lörsch Darmstadt a Mönchhof Rüsselsheim o celkové délce 25 km, které jsou zařazeny mezi projekty s přednostní potřebou A93 Tato komunikace je v celé své délce čtyřpruhová a je složena ze dvou oddělených částí. Severní větev dlouhá 244 km je na AD Holledau severně od města München napojena na A9, dál pokračuje přes Regensburg až k městu Hof, kde ústí do A72. Na své trase kříží dálnice A3 a A6. Jižní větev je dlouhá 25 km a vede od města Kiefersfelden u rakouské hranice až k Rosenheimu, kde na AD Inntal ústí do A8. Je součástí dvou páteřních evropských tras, a to E45 a E60. Původně bylo plánováno vzájemné spojení obou těchto částí, nakonec však bylo rozhodnuto, že A93 už dál prodlužována nebude a oba oddělené úseky spojí spolková silnice B15n, která bude rozšířena na čtyři pruhy. A99 Toto označení nese 47 km dlouhá dálnice vedoucí kolem města München. Byla původně plánována jako uzavřený okruh kolem celého města a jako okruh je i označována. Jedná se však pouze o tangentu, která spojuje dálnice směřujících radiálně do města. Tím odvádí tranzitní dopravu mimo centrum. Její západní část mezi napojením dálnic A96, vedoucí k Bodensee a A92 na Deggendorf (úsek AD München-Südwest AD München-Feldmoching) je čtyřpruhová. Mezi AD München-Feldmoching a AD München-Süd je šestipruhová s možností využití odstavných pruhů v obou směrech jako dodatečného čtvrtého jízdního pruhu během dopravních špiček

29 Výhledově je plánováno rozšíření na osm plnohodnotných pruhů v nejvytíženějším úseku mezi AK München-Nord a AK München-Süd, který spojuje dálnice A8 a A9 a je zároveň součástí páteřní evropské trasy E

30 4 Investiční projekty Rámcový investiční plán Investiční činnost v německém dopravním sektoru se řídí Rámcovým investičním plánem (IRP - Investitionsrahmenplan), který schvaluje spolkové ministerstvo pro dopravu, výstavbu a místní rozvoj (BMVBS Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung) 23. Tento plán je výsledkem střednědobé investiční strategie, jejímž cílem je realizace investičních záměrů ministerstva dopravy, stanovení rámcových podmínek pro plánování a investiční činnost. V současnosti se postupuje podle IRP platného pro období let Výstavba dopravní infrastruktury a její údržba mají pro hospodářství průmyslové země jakou je Německo naprosto klíčový význam. Dynamický rozvoj mobility obzvláště v přepravě zboží bezprostředně souvisí se změnami v celosvětovém hospodářském vývoji. K těmto trendům patří: Globalizace produkce a hospodářského styku, vzrůstající úroveň dělby práce a specializace, prodlužování přepravních vzdáleností Změny nákupních a odbytových trhů, zkracování produktových cyklů, snižování skladových zásob na všech výrobních stupních při současně rostoucích nárocích na připravenost poskytnout dodávku. Výsledkem toho jsou menší, ale častější dodávky (Justin-time) a potřeba kvalitních logistických služeb jako např. řízení skladových zásob v závislosti na průběhu výroby. S tím souvisí nutnost zajištění těchto služeb pomocí kvalitní a především časově spolehlivé dopravy. Zrychlování ekonomické aktivity, nárůst a individualizace servisních služeb, snaha o co nejrychlejší reakci na požadavky zákazníků při využití moderních informačních a komunikačních technologií. 22 Zpracováno podle Investitionsrahmenplan bis 2010 für die Verkehrsinfrastruktur des Bundes Bundes-IRP.pdf 23 Dále budu pro zjednodušení používat označení ministerstvo dopravy

31 S přihlédnutím k těmto globálním vývojovým trendům bylo jako hlavní cíl tohoto IRP stanoveno vytváření předpokladů pro zlepšení mobility obyvatelstva a zboží, hospodářský růst a snižování nezaměstnanosti Hlavní pilíře Rámcového investičního plánu: Údržba a modernizace stávající dopravní infrastruktury Pokračování v již započatých investičních projektech a jejich plynulé dokončování. Největší důraz je kladen na tzv. Dopravní projekty německého sjednocení (Verkehrsprojekte Deutsche Einheit) Odstraňování nedostatků na vysoce vytížených trasách a dopravních uzlech. Realizace opatření s cílem zvládnout nárůst dopravy v souvislosti s rozšířením Evropské unie Stavba komunikací umožňujících kapacitně dostatečné napojení německých námořních přístavů Podpora moderních technologií, jež umožňují dosažení vyšší dopravní i hospodářské efektivity celého dopravního systému Dopravní projekty německého sjednocení 24 Dopravní projekty německého sjednocení (Verkehrsprojekte Deutsche Einheit) byly vytvořeny krátce po německém znovusjednocení a v dubnu 1991 schváleny spolkovou vládou. Jejich hlavním účelem bylo vzájemné spojení do té doby odděleně se vyvíjejících dopravních infrastruktur západního a východního Německa. V listopadu 1991 byla založena společnost DEGES (Deutsche Einheit Fernstraßenplanungsund -bau GmbH), jejímž úkolem je řízení a realizace projektů. Je vlastněna ze 42,91 % státem, po 8,16 % potom mají jednotlivé spolkové země, na jejichž území jsou projekty realizovány (Braniborsko, Hamburg, Meklenbursko Přední Pomořansko, Sasko, Sasko- Anhaltsko, Šlesvicko-Holštýnsko a Durynsko). 24 Kapitola zpracována podle:

32 Označení Projekty německého sjednocení v současné době nese 17 projektů, z čehož je devět projektů železničních, sedm silničních a jeden říční. Dále se zaměřím na projekty silniční. Do poloviny roku 2008 bylo dáno do provozu 1770 km dálnic zahrnutých do Projektů německého sjednocení a dalších 130 km bylo ve výstavbě. Tím pádem jsou projekty už z 90 % realizované nebo jsou ve stádiu realizace. V současné době se předpokládá, že všechny projekty s výjimkou dálnice A44 (součást Projektu č. 15) budou do konce tohoto desetiletí dokončeny Projekt číslo 10 dálnice A20 Lübeck Szczecin (Polsko) Projekt výstavby dálnice A20 v severním Německu, která vytváří kapacitní dálniční napojení německých přístavů Lübeck a Rostock na pobřeží Baltského moře na západoněmeckou a evropskou dálniční síť, je se svými 323 km nejdelší souvislou dálniční stavbou postavenou po roce Dálnice byla dostavěna a dána do provozu Vede z přístavního města Lübeck, kde je napojena na významnou severojižní osu - dálnici A1 (Saarbrücken - Köln - Dortmund - Münster - Osnabrück - Bremen - Hamburg - Lübeck - Oldenburg in Holstein) přes Rostock až k německo-polské hranici, kde ústí na dálnici A11 (Berlín Szczecin). Obrovský význam má pro oblast severovýchodního Braniborska a spolkovou zemi Meklenbursko-Přední Pomořany. Jedná se totiž o region s nejhorší hospodářskou situací v Německu, který díky napojení na evropskou dálniční síť získává předpoklady pro svůj rozvoj. Svedení tranzitní dopravy na dálnici také významně ulehčilo dopraví situaci v obcích ležících podél její trasy. Projekt si vyžádá celkové investice ve výši 1,9 mld. EUR, do konce roku 2007 bylo vynaloženo 1,8 mld. EUR 25, z čehož 1,6 miliardy bylo financováno společností DEGES, zbytek byl financován z Evropských fondů pro regionální rozvoj a spolkovou zemí Šlesvicko- Holštýnsko, která stavěla 16,8 km dlouhý úsek u Lübecku. 25 Sachstandsbericht Verkehrsprojekte Deutsche Einheit pdf Strana

33 Projekt číslo 11 rozšíření dálnic A2 a A10 v úseku Hannover - Berlin Rozšíření tohoto úseku vytvořilo kvalitní kapacitní spojení měst Berlina a Hannover a průmyslovou oblastí Rhein-Ruhr. U Magdeburgu navíc přebírá dopravu z dálnice A14 Magdeburg Halle a vytváří tím spojení zmíněné hospodářsky významné oblastí na severozápadě Německa na tzv. Sachsendreieck. Tento úsek je také součástí důležité západovýchodní tranzitní osy a rovněž páteřní evropské trasy E30. dálnice A2 Hannover Berlin (208 km) Rozšíření tohoto úseku bylo dokončeno v roce Vyžádalo si investici ve výši 1,3 mld. EUR, z toho 555 miliony EUR se podílel DEGES, který zajistil stavbu celkem 98 km dlouhého úseku v Sasku-Anhaltsku (55,5 km) a Braniborsku (42,4 km). Zbývající část byla financována spolkovými zeměmi Dolní Sasko (85,3 km) a Sasko-Anhaltsko (25,2 km). jižní a východní část berlínského obchvatu A10 (122 km) Tato část byla dokončena v roce 2006 a vyžádala si investici 979 mil. EUR, z rozpočtu společnosti DEGES, která stavěla 29,6 km dlouhý úsek bylo použito 230 milionů, zbývajících 92,8 km bylo financováno spolkovou zemí Braniborsko. Krátce po dokončení této stavby předala spolková země Braniborsko společnosti DEGES ke zpracování projekt rozšíření dálnice na osm pruhů v úseku AD Potsdam (napojení dálnice A9) a AD Nuthetal (napojení dálnice A115 vedoucí směrem do centra města). Celkové náklady na tento projekt jsou plánovány ve výši 2,3 mld. EUR, přičemž do konce roku 2007 bylo proinvestováno 2,1 miliardy Sachstandsbericht Verkehrsprojekte Deutsche Einheit pdf Strana

34 Projekt číslo 12 - rozšíření dálnice A9 Nürnberg Berlin na šest pruhů (372 km) Dálnice A9 je nejvýznamnější spojnicí hlavního města s jižními částmi Německa. Prochází Braniborskem, Saskem-Anhaltskem, Durynskem a Bavorskem. Přebírá dopravu z dálnic A14 Halle Magdeburg (Projekt č. 14), A4 Eisenach - Görlitz (součást Projektu č. 15, významná německá západovýchodní tranzitní osa, součást páteřní evropské trasy E 40) a A72 Hof Chemnitz. V Bavorsku, Sasku-Anhaltsku a Braniborsku je rozšíření dokončené, v Durynsku je hotové zhruba ze dvou třetin, chybí úsek mezi městy Triptis a Schleiz, jehož přestavba začne v roce Celý projekt si vyžádá investici o celkovém objemu 2,85 mld. EUR, do konce roku 2007 bylo proinvestováno 2,6 miliardy 27, z čehož bylo 810 mil. EUR z rozpočtu DEGES, který financoval 150,5 km dlouhý úsek (43,1 km v Braniborsku, 49,5 km v Sasku-Anhaltsku a 57,9 km v Durynsku). Zbytek byl realizován spolkovými zeměmi Sasko-Anhaltsko (72,6 km), Durynsko (19,2 km) a Bavorsko (129,2 km). Úsek v Braniborsku byl dokončen v listopadu 1999, v Sasku-Anhaltsku v listopadu 2003, začátek přestavby poslední části v Durynsku je plánován na rok Projekt číslo 13 - stavba dálnic A38 a A143 Dálnice A38 (známá také jako Südharzautobahn) začíná u města Lepzig, kde je napojena na A14, poté se kříží s dálnicí A9 (Berlin - München) a pokračuje jižně kolem Halle, odkud povede až k dálnici A7, na niž se napojuje mezi městy Kassel a Göttingen. Společně s ní a ni navazující A44 (Kassel - Dortmund) umožňuje lepší spojení dvou důležitých německých průmyslových oblastí: Rhein-Ruhr na západě a Sachsendreieck na východě země. 27 Sachstandsbericht Verkehrsprojekte Deutsche Einheit pdf Strana