ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VLASATICE

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VLASATICE 8. verze

2 2 Obsah 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Historická zmínka o základní škole ve Vlasaticích Úplnost a velikost školy Charakteristika pedagogického sboru Akce školy Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Servisní služby Školní družina Školní informační centrum - studovna Školní jídelna CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Priority školy: Zaměření školy Didaktické zásady Výchovné a vzdělávací strategie Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Průřezová témata UČEBNÍ PLÁN Učební plán - 1. stupeň UČEBNÍ OSNOVY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah ČJ 1. stupeň Vzdělávací obsah ČJ 2. stupeň CIZÍ JAZYK ANGLICKÝ Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah AJ 1. stupeň Vzdělávací obsah AJ 2. stupeň MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah M 1. stupeň Vzdělávací obsah M 2. stupeň INFORMATIKA Vzdělávací obsah INF 1. a 2. stupeň PRVOUKA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah PRV 1. stupeň VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah VL 1. stupeň PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah PŘV 1. stupeň HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah HV 1. stupeň Vzdělávací obsah HV 2. stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah VV 1. stupeň Vzdělávací obsah VV 2. stupeň TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah TV 1. stupeň Vzdělávací obsah TV 2. stupeň PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu

3 Vzdělávací obsah PČ 1. stupeň Vzdělávací obsah PČ 2. stupeň DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah D 2. stupeň OBČANSKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah OV 2. stupeň FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah F 2. stupeň CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah CH 2. stupeň PŘÍRODOPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah PŘ 2. stupeň ZEMĚPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah Z 2. stupeň ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah ČZ 2. stupeň SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah SČJ 2. stupeň SEMINÁŘ Z MATEMATIKY Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah SM 2. stupeň POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah PP 2. stupeň VÝTVARNÉ PRAKTIKUM Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah VP 2. stupeň HODNOCENÍ ŽÁKŮ Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla komisionální zkoušky Zásady klasifikace Obecné požadavky pro klasifikaci (pololetní a závěrečnou) Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků Kritéria klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření Kritéria klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření Další kritéria Klasifikace podle bodového systému Sebehodnocení Skupinová práce Práce s textem Ústní projev Písemný projev Referát Laboratorní práce Pravidla pro hodnocení chování žáků Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Kritéria klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V předmětech s převahou teoretického zaměření V předmětech s převahou praktického zaměření Hodnocení žáků nadaných Přílohy: STANDARDY ZV ŠKOLNÍ ŘÁD ŠVP ZŠ SPECIÁLNÍ

4 4 ŠVP ZŠ PRAKTICKÁ ŠVP ŠKOLNÍ DRUŽINY MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PROGRAM EVVO DOTAZNÍKY K SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ

5 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název programu: ŠVP ZV- Škola základ života Č.j.ZSVl 196/2014 Název školy: ZŠ a MŠ Vlasatice, příspěvková organizace Adresa školy: Vlasatice 3, Vlasatice Ředitelka: Mgr. Marcela Mikelová Kontakty: Telefon: mikelova@zsvlasatice.cz Web: Zařazení do sítě škol: IZO REDIZO IČO Zřizovatel: Obec Vlasatice Vlasatice Vlasatice Kontakty: Telefon: vlasatice@netcom.cz Starosta: Ing. Pavel Pekař Platnost dokumentu od: Verze: č.8 září 2014 Koordinátor ŠVP ZV: Podpis ředitele školy: Bc. Dagmar Murová murova@zsvlasatice.cz. Razítko školy: 5

6 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Historická zmínka o základní škole ve Vlasaticích Poblíž fary stávala protestantská škola již před třicetiletou válkou. Rovněž tak novokřtěnci tu měli svoji školu. V roce 1841 se postavila nová školní budova, která po různých přestavbách a úpravách (naposledy v roce 1993) slouží jako úplná základní škola. 2.2 Úplnost a velikost školy Jsme úplnou základní školou vesnického typu s 1. až 9. ročníkem. Od jsme právním subjektem. Součástí základní školy je mateřská škola, školní družina a školní jídelna. Ve škole je zřízena speciální třída pro žáky s LMP. Základní škola je částečně bezbariérová. Vzhledem ke klesajícímu počtu žáků jsme byli nuceni přistoupit ke spojování ročníků na 1. stupni, tím vznikly dvě třídy (v jedné třídě se společně vyučují dva ročníky a v druhé třídě tři ročníky). Ročníky se zpravidla spojují tak, aby v obou třídách byl téměř stejný počet žáků. Dle potřeby a finančních možností školy dochází ve třídě se spojenými třemi ročníky k dělení ročníků a to tak, že na výuku hlavních předmětů jsou žáci rozděleni na jeden a dva ročníky, tudíž se jeden ročník stěhuje do jiné učebny. Ze stejných důvodů dochází ke spojování ročníků na 2. stupni, a to pouze v předmětech s výchovným zaměřením a v předmětech povinně volitelných a nepovinných. V současné době má škola 7 kmenových tříd. Kapacita školy je 250 žáků. Ve škole je umístěna i školní družina. Druhá budova slouží mateřské škole a školní jídelně. Mateřskou školu tvoří jedno oddělení a pracují zde dvě pedagogické pracovnice. Výuka probíhá podle samostatného Školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Naše základní škola je spádovou školou pro okolní obce. Navštěvují ji i žáci z Troskotovic, Pohořelic, Vranovic, Odrovic, Malešovic, Loděnic. Areál školy je možné rozdělit na hlavní budovu a hřiště. Hlavní budova se skládá z přízemí (ředitelna, speciální třída, jídelna, tělocvična, kabinet Tv, šatny, keramická dílna, cvičná kuchyně, kabinet speciální třídy, WC pro učitele, speciální třída s vlastním sociálním zařízením včetně WC pro handicapované, sklad čistících prostředků, školní bufet, přístup do sklepa a na dvůr.), první patro (tři třídy většinou pro žáky 1. stupně, odborná učebna výpočetní techniky, školní družina, žákovská a učitelská studovna, sborovna a 2 kabinety první stupeň a český jazyk + zeměpis, WC pro žáky zvlášť dívky a chlapci), druhé patro (čtyři třídy většinou pro žáky 2. stupně, odborná učebna výtvarné výchovy, která také slouží k promítání videa, DVD a poslechu CD, konzultační místnost prostor pro krátkodobý pobyt zraněného, tři kabinety chemie, přírodopisu, dějepisu + fyziky, WC pro žáky zvlášť dívky a chlapci, vchod na půdu). Hřiště je umístěno vedle hlavní budovy školy. Jde o velké (fotbal) a malé (volejbal, nohejbal aj.) hřiště. Kolem hřiště je školní zahrada, kde se nachází školní pozemky pro pracovní činnosti. 2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor se skládá z ředitelky školy a devíti učitelek, jedné asistentky pedagoga a plně kvalifikované vychovatelky školní družiny. Sbor je ze 100 % tvořen ženami 6

7 a je věkově pestrý od mladých pracovnic po zkušené kolegyně. Ve škole působí Školní poradenské pracoviště RNDr. Jitka Kaňovská vedoucí školního poradenského pracoviště, logopedický asistent, výchovný poradce a MSPJ pro speciální třídu, paní učitelka Gašperáková: kariérní poradenství, paní učitelka Mgr. Kristýna Vrobelová je dyslektickým asistentem a Mgr. Hana Pokorná působí jako výchovný poradce pro žáky s SPU a žáky nadané. Na škole pracují dvě metodická sdružení komise pro I. stupeň, komise pro II. stupeň. Pedagogičtí pracovníci se věnují mimo svou přímou výchovně vzdělávací činnost i vedení různých volnočasových aktivit dětí ve formě zájmových kroužků (výtvarný, angličtina, keramika, taneční aj.) Za prioritní škola mimo jiné pokládá výchovu a vzdělávání žáků podle jejich individuálních schopností a potřeb. Škola se tedy snaží respektovat psychomotorický vývoj žáků. Zaměřujeme se také na činnostní učení, účastníme se seminářů a školení zaměřených na toto téma. Hlavními oblastmi DVPP jsou především oblasti psychologie, pedagogiky (i speciální), moderní metody v didaktice předmětů, práce s výpočetní technikou. 2.4 Akce školy Témata volí vyučující podle věkových skupin, podle náplně učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti. Většinou jsou to akce školní. O zapojení třídy se rozhodují žáci se svým třídním učitelem. S těmito akcemi souvisí i výzdoba školy. Prostranství před školou (popřípadě tělocvičnu v případě špatného počasí) využíváme k slavnostnímu zahájení nového školního roku, k slavnostnímu ukončení školního roku či ke společnému setkání všech žáků a vyučujících např. při vyhlašování výsledků soutěží a předávání cen. Nepravidelně, dle zájmu, pořádáme tyto školní akce: VÍTÁNÍ PODZIMU týdenní akce v říjnu (součástí může být DRAKIÁDA) práce v tvořivých dílnách (skupinách), smíšené třídy napříč školou apod. prezentace skupin odpoledne s rodiči zpracování přírodnin, výroba a pouštění draků hry a soutěže v říjnu projekt STROMY ČERTOVSKÉ REJDĚNÍ obvykle 5. prosince žáci 9. ročníku se převlečou za čerty, Mikuláše a anděly a navštěvují jednotlivé třídy VÁNOČNÍ JARMARK, VÁNOCE od první adventní neděle žáci vyrábějí v PČ a VV výrobky k prodeji a výzdobě školy zvyky a tradice pro veřejnost výstava a prodej výrobků vánoční besídky v jednotlivých třídách nebo v místním sále pro veřejnost ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU (termín v únoru, netradiční forma, různě tematicky zaměřená) žáci vyrábí v PČ a VV dárky pro děti, které přijdou k zápisu VELIKONOCE (zvyky a tradice) žáci v rámci VV a PČ zdobí kraslice různými technikami výstava kraslic vyrobených žáky ZŠ a MŠ i veřejností soutěž O nejoriginálnější kraslici aj. 7

8 NOC S ANDERSENEM DEN ZEMĚ týdenní akce Les na jaře je zaměřena na celoroční třídění odpadu (plast, papír), na sběr druhotných surovin, úklid okolí školy aj. besedy zaměřené k této tematice náplň učiva v jednotlivých předmětech se zabývá tímto tématem společné akce pro žáky s využitím odpadového materiálu, např. výrobek z krabic, PET lahví aj. (každý rok máme něco jiného) ČARODĚJNICE zaměření výroba a vymýšlení čarodějnických masek, PČ, VV zvyky a tradice pálení čarodějnic hry a soutěže DEN MATEK, ŠKOLNÍ AKADEMIE, VÁNOČNÍ BESÍDKA vystoupení žáků naší školy zaměřené na recitaci, zpěv, tanec, dramatizaci TÝDEN SPORTU sportovní soutěže mezi jednotlivými třídami (atletika, míčové hry) branný závod BEZPEČNOST NA CESTĚ jednodenní akce pořádaná SVČ Pohořelice a Policií ČR pro žáky 1. stupně SBĚR BYLIN, KAŠTANŮ A ŽALUDŮ, SBĚR POMERANČOVÉ A CITRÓNOVÉ KŮRY průřezové téma environmentální výchova je naplňováno při sběrových akcích, dále se účastníme projektu Alej českých lip OZDRAVNÉ ČINNOSTI plavání na 1. stupni (1.,2. a 3. ročník, 2. a 3. ročník má plavání zařazeno v tělesné výchově jako povinné) lyžařský výcvik pro 2. stupeň (obvykle 1krát za 2 roky dle zájmu) ozdravné pobyty (škola v přírodě) v ČR i v zahraničí (dle zájmu) ZDRAVÉ ZUBY projekt na 1. stupni zaměření projektu péče o zubní zdraví realizuje se především v prvouce a přírodovědě KULTURNÍ AKCE návštěva divadla, kina, výstavy, knihovny výchovné koncerty školní výlety, exkurze besedy, přednášky (včetně prevence proti šikaně, drogám aj. patologické jevy) diskotéka (např. ke Dni dětí) OSTATNÍ AKCE prevence sociálně patologických jevů ( Minimální preventivní program") projekt Celé Česko čte dětem Čtení školáků předškolákům v MŠ 8

9 Pozn.: Na webových stránkách naší školy najdete informace z pořádaných akcí a projektů, včetně fotogalerie. 2.5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultačních dnech, případně osobně či telefonicky dle přání rodičů (zákonných zástupců). Pro rodiče a veřejnost škola pořádá různé akce a také Den otevřených dveří. Na návštěvu zveme i naši mateřskou školu, se kterou dobře spolupracujeme (účastní se některých našich akcí). Zástupci rodičů žáků jednotlivých tříd tvoří Unii Rodičů. Unie se schází přibližně 4krát za školní rok, popřípadě dle potřeby. Unie je vedením školy informována o činnosti školy, záměrech a dalším rozvoji. Unie rodičů pořádá pro žáky a širokou veřejnost Dětský karneval a Den dětí. Podílí se na financování pomůcek a dopravy žáků na exkurze, návštěvy divadel, kin apod. Na základě zákona č. 561/2004 Sb. 167 a 168 zřizovatel zřizuje Školskou radu. Ve Školské radě zastupují školu dva členové zvolení pedagogickými pracovníky školy. Spolupráce se zřizovatelem se v poslední době mírně zlepšila. Základem vzdělávání a výchovy žáků se specifickými poruchami učení je důležitá spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami v Mikulově a Brně. Naše škola je zařazena do sítě tvořivých škol, a proto úzce spolupracuje s lektory vzdělávacího programu Tvořivá škola, zapojili jsme se do projektu EU Peníze školám, do programu Aktivní škola. V oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty škola spolupracuje se správou CHKO Pálava, využíváme programy brněnského vzdělávacího zařízení Lipka. V oblasti kulturních akcí spolupracuje škola s Městskou knihovnou v Pohořelicích, Unií rodičů, Střediskem volného času Pohořelice aj. V oblasti prevence sociálně patologických jevů ( Minimální preventivní program") spolupracujeme s Policií ČR, s Pedagogicko-psychologickou poradnou Břeclav a Brnovenkov, s oddělením Sociálně právní ochrany dětí v Pohořelicích, s Mě Policií Pohořelice. Minimální preventivní program" je na naší škole realizován v rámci plnění učebních osnov, zejména v hodinách prvouky, přírodovědy, přírodopisu, chemie, občanské výchovy a předmětu člověk a zdraví. 2.6 Servisní služby Školní družina Školní družina je základním článkem zařízení výchovy mimo vyučování. Školní družina není pokračováním školního vyučování, ani ho nikterak nenahrazuje. Hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků. Vhodné střídání práce a odpočinku přispívá k odstranění únavy z předchozí školní činnosti, učí je ušlechtilé zábavě, pomáhá uspokojovat a rozvíjet kulturní potřeby a rozmanité zájmy žáků. Mimo činnosti výchovně vzdělávací plní školní družina funkci sociální, tzn. dohled nad žáky po určitou dobu před začátkem a po skončení vyučování. Školní družina pracuje podle svého samostatného programu, který je součástí Školního vzdělávacího programu a je uveden v příloze tohoto dokumentu (viz příloha ). 9

10 2.6.2 Školní informační centrum - studovna Ve studovně je soustředěna většina informačních zdrojů školy. Fond tvoří naučná literatura, beletrie, knihy encyklopedického charakteru, slovníky, odborné příručky, časopisy. Učitelé využívají fond knihovny ve výuce, vedou žáky k tomu, aby si sami vyhledávali informace a tím si také učební látku lépe osvojili. Žáci si mohou vypůjčit veškerou literaturu, kterou potřebují Školní jídelna Žáci mají možnost stravovat se ve školní jídelně, která je umístěná v budově mateřské školy. Má svůj samostatný vchod, je prostorná, náležitě vybavená a respektující hygienické normy a věkové zvláštnosti žáků. Děti, které navštěvují školní družinu a chtějí mít zajištěný oběd, odvádí a přivádí vychovatelka ŠD. V jídelně se dodržuje Řád školní jídelny (součást Školního řádu). Pedagogičtí pracovníci školy zajišťují během oběda nad žáky dohled. Vybíráním peněz za obědy a přesnídávky je pověřena vedoucí školní jídelny, která také dohlíží na včasné zaplacení. 10

11 3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Naše škola pracuje podle vzdělávacího programu Tvořivá škola, který naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV. Program je založen na principech činnostního učení. Motto: Žák není nádoba, kterou je potřeba naplnit, ale pochodeň, kterou je potřeba zapálit. (Sokrates) 3.1 Priority školy: respektovat přirozené potřeby žáků i individuální úroveň jejich zrání a učení; vytvořit pro žáky radostné pracovní prostředí; snažit se, aby si žáci ze školy odnášeli jak potřebné trvalé vědomosti a kompetence, tak pozitivní motivaci pro celoživotní vzdělávání; zdůrazňovat činnostní ráz vyučování a pozitivní hodnocení; rozvíjet ekologické cítění žáků. 3.2 Zaměření školy 1) Cílem školního programu je, aby žáci: poznali a osvojili si strategii učení a byli motivování pro celoživotní vzdělávání; zvládli základy všestranné komunikace; naučili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých; byli utvářeni a projevovali se jako zdravé individuality a svobodné osobnosti; projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; vnímali citové vztahy k lidem, k prostředí, kde žijí, k přírodě; získali pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránili; byli schopni žít společně s ostatními lidmi, byli tolerantní a ohleduplní k druhým lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám; poznali své reálné možnosti a dovedli je uplatňovat při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci; dokázali v životě používat všech ve škole nabytých zkušeností. 2) Cílem školního programu je, aby učitelé: a) porozuměli smyslu a principům činnostního vyučování a vzdělávání, tj.: vyučují prostřednictvím vlastní činnosti žáků, využívají smyslové poznání a zkušenosti žáků; vytváří prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře a chtějí se učit, které dává prostor pro žákovu seberealizaci a sebedůvěru; poznávají (diagnostikují) žáky, jejich potřeby a schopnosti; dávají žákům přiměřený čas k učení a vedou je k trvalému osvojení vědomostí; rozvíjejí klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem; volí učivo ve shodě s individuálními možnostmi a zájmy žáků, kladou důraz na smysluplné učení (dialog, kooperaci), respektují schopnosti žáků; 11

12 vytváří u žáků logické a kritické myšlení; učí žáky pracovat s informacemi, vyhledávat souvislosti, propojovat poznatky různého druhu, rozumět grafům, diagramům a tabulkám; rozvíjí schopnost žáků spolupracovat a pracovat v týmu; utváří u žáků schopnost poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí; vedou žáky k vlastní organizaci učení. b) osvojili si dovednosti činnostního učení, např.: využívají vhodných učebnic a učebních pomůcek k nim náležejícím; využívají vhodné pomůcky pro individuální činnosti žáků; organizují vnitřní diferenciaci ve třídě; hodnotí znalosti žáků, nikoli jejich slabiny; organizují práci žáků ve skupinách; vytváří projekty s využitím mezipředmětových vztahů. c) osvojili si vyučovací metody a formy činnostního učení, které: podporují u žáků poznávání a aplikaci poznatků v praxi; využívají objevování na základě tvořivosti žáků (výběr vhodných problémů); využívají sebekontrolu a sebehodnocení žáků. d) chápali souvislosti činnostního učení a jiných modelů současného vyučování a učení. 3.3 Didaktické zásady 1) Probouzet zájem žáka, to znamená vyučovat zajímavě. Toho dosáhneme, bude-li vyučování: a) názorné Největší hodnotu má přímý názor v rukou každého žáka. Přímým názorem jsou např.: skutečné předměty kreslené názory modely náčrty a diagramy demonstrační obrazy, mapy aj. K názoru je třeba se vracet a stále se přesvědčovat, zda žáci učivu porozuměli. b) pochopitelné Vyučování bude pochopitelné, když žák všemu učivu správně porozumí. Je třeba vhodně volit obsah učiva a způsob práce ve škole. Je třeba zůstávat u prvopočátků učiva, až je řádně pochopeno. Totéž učivo se opakovaně probírá v nových situacích a s různými činnostmi. Je třeba: postupovat zvolna, stále se přesvědčovat, jak žáci nové učivo pochopili a jak ho zvládají, abstraktní pojmy objasňovat názorem a příkladem. c) odpovídající příslušnému stupni vývoje žáka. Je třeba znát psychický vývoj dítěte a respektovat ho. 12

13 2) Činnostmi podněcovat aktivní účast žáka v procesu vzdělávání: a) dítě se aktivně účastní vyučování, b) využíváme zkušeností žáků, c) vyhýbáme se dlouhým výkladům, d) neděláme nic z toho, co mohou udělat žáci sami, e) dopřejeme žákům radost z úspěchu při vlastní práci, f) v naší škole se snažíme o to, aby žáci sami poznatky objevovali. 3) Vytvářet kompetence pro praxi: a) při výuce využíváme zkušeností žáků ze života, b) učíme žáky, aby poznatky a dovednosti získané v jednom vyučovacím předmětu uměli využít i v jiných vyučovacích předmětech, c) informujeme žáky, jak lze získané poznatky využít v praxi. 13

14 3.4 Výchovné a vzdělávací strategie Formy a metody práce, které povedou k rozvoji klíčových kompetencí: Skupinová práce, práce ve dvojicích, individuální práce, činnostní učení, kooperativní učení, tematická výuka, projektové vyučování, ekologická výchova, dramatická výchova, diskuse, dialog, práce s pravidly, slovníky, PC, internetem, odbornými knihami, encyklopediemi, exkurze, vycházky, besedy, metody kritického myšlení: myšlenková mapa, brainstorming, klíčová slova aj. KOMPETENCE K UČENÍ umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Žák: zajímá se o nové poznatky, vyhledává a třídí informace, čte s porozuměním, klade otázky, využívá a aplikuje poznatky, poznatky dává do souvislostí, vyvozuje závěry, prezentuje svoji práci, samostatně pozoruje, experimentuje, pracuje s chybou, účinně používá hodnocení a sebehodnocení. Učitelé: - dávají žákům k učivu, pokud je to možné, vždy konkrétní názor - nechají žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat - kladou důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky - podporují čtení s porozuměním - nechají žáky vyjadřovat se k přečtenému textu - dávají příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce - podporují tvořivou činnost žáků - kladou na žáky v učivu přiměřené nároky, vedou je k dobrému zvládnutí základního učiva a dávají jim k tomu takový časový prostor, který zohledňuje individuální schopnosti jednotlivých žáků - pomáhají podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti - upozorňují na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě - vedou je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí - vytváří návyky k pozdějšímu samostatnému učení - zadávají domácí úkoly k procvičování učiva, které žáci ve škole zvládli - individuálně vedou žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Žák: uvědomuje si, že nastal problém, hledá a vybírá řešení, rozlišuje podstatné a nepodstatné skutečnosti, přemýšlí nad problémem, obhajuje a vysvětluje svá řešení, rozhoduje se a vybírá možnosti řešení problému, vyhledává informace, požádá, přijímá a nabízí pomoc. Učitelé: - postupují od jednoduchých problémů ke složitějším - vedou výuku tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit - motivují žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života - předkládají též neobvykle zadané úlohy, např. pomocí schémat nebo obrázků, později i grafů - umožňují žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem - vedou žáky k práci s informacemi ze všech možných zdrojů (ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu) 14

15 - podporují účast žáků v různých soutěžích - vedou žáky k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, aby docházeli ve své činnosti k závěrům, pokoušeli se najít vhodné řešení - různé závěry, řešení a rozhodnutí nechávají žáky obhajovat - vedou žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Žák: správně a věcně formuluje myšlenky a názory, vyjadřuje se výstižně, srozumitelně a slušně, rozumí souvislostem, aktivně naslouchá, správně reaguje na podněty, diskutuje s ostatními, argumentuje věcně, vhodně a přiměřeně, má dostatečnou slovní zásobu a v rámci svých možností vyslovuje správně, vyjadřuje se správně jak ústně, tak písemně, je tolerantní, dodržuje pravidla pro komunikaci, používá základní znalosti při komunikaci v cizím jazyce, ovládá komunikaci pomocí PC (internet). Učitelé: - nechají žáky při jejich činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu řešení daného úkolu - přijímají často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňují je, vyjadřují uspokojení nad správnými závěry žáků a povyšují je na objev - umožní žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života - dávají žákům prostor k vyjádření vlastního názoru, učí je obhajovat a argumentovat - učí žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možností o názorech diskutovat, respektovat se navzájem - vedou žáky k rozhovorům o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování naučných pořadů - vedou žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu - pomocí vhodných činností rozvíjí slovní zásobu žáků - vedou žáky úměrně k jejich věku k používání internetu - ve všech předmětech vedou žáky ke správnému ústnímu i písemnému projevu KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých Žák: spoluutváří pravidla a také je dodržuje, přijímá role ve skupině, spolupracuje ve skupině, aktivně naslouchá ostatním, používá zásady respektovat a být respektován, aktivně se podílí na životě skupiny, nabízí, přijímá a poskytuje pomoc, diskutuje o návrzích, myšlenkách, postupech, upevňuje vztahy ve skupině, používá jednoduché postupy jak zvládat své emoce. Učitelé: - zařazují do vyučování skupinovou práci, rozhovor, diskusi - vedou žáky k tomu, aby se podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách, a aby tato pravidla respektovali - učí žáky vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu - vedou žáky k tomu, aby v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých možností poskytnout - vytváří ve třídě příjemnou atmosféru 15

16 KOMPETENCE OBČANSKÁ připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti Žák: dodržuje stanovená pravidla, je tolerantní k sobě i druhým, je zodpovědný za své chování, omluví se, uzná chybu a napraví ji, vysvětlí a vhodně prosadí vlastní názor, ustoupí a přijme názor druhých pokud je lepší, uplatňuje svá práva, ale plní i své povinnosti, chová se kamarádsky, vstřícně, je ekologicky uvědomělý (třídí odpad ), respektuje vrstevníky i dospělé a je jimi respektován, nabízí, přijímá a poskytuje pomoc, odmítá násilí, popíše záchranné postupy a zásady při krizových situacích (úraz, tonutí ). Učitelé: - společně se žáky stanovují pravidla chování, na která navazuje Školní řád - vedou žáky k uvědomění si svých chyb a současně je vedou k jejich nápravě - učí žáky vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí - respektují žáky (jejich práva), ale důsledně vyžadují plnění jejich povinností - zařazují modelové krizové situace, které společně se žáky řeší - vedou žáky ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých - kladou důraz na ekologickou výchovu, vedou žáky k třídění odpadů, šetření el. energií aj. KOMPETENCE PRACOVNÍ pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci Žák: zorganizuje si pracoviště a čas, plánuje si práci postup, dodržuje bezpečnostní a hygienické zásady při práci, spolupracuje, přizpůsobí se tempu skupiny, dokončí práci, pracuje hospodárně, váží si práce své i druhých, používá a vybírá různé metody práce, které vedou k cíli, hledá nejlepší možné postupy, pracuje podle návodu, využívá vhodné pracovní nástroje a materiál, seznamuje se s různými profesemi a pracovními postupy. Učitelé: - motivují žáky k aktivnímu zapojení do pracovních aktivit, k dokončení práce - vytváří při výuce podnětné a tvořivé prostředí - využívají různých metod práce, volí různé pracovní postupy - vedou žáky k samostatné přípravě pomůcek na výuku (dle věku), udržování pořádku na pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí - rozvíjí zručnost žáků při práci s různými materiály, při provádění pokusů a jiných činností - vedou žáky k důslednému dodržování bezpečnosti práce a ochrany zdraví - zařazují praktické exkurze - vedou žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení se svými reálnými možnostmi při profesní orientaci - seznamují žáky s různými obory lidské činnosti, s jejich výsledky a významem 16

17 3.5 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Vycházíme ze zákona č. 561/2004, vyhlášky č. 73/2005 a z RVP ZV, kapitoly č. 8, kde jsou popsány možnosti a podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci žáka na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy i místním specifikům. (architektonické řešení, možnost asistenta pedagoga, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelského sboru, zabezpečení materiálně technickým vybavením školy, spolupráce se školským poradenským zařízením, spolupráce s rodiči, dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte a tak dále) Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a školského poradenského zařízení. V rámci školy jde pak především o spolupráci třídního učitele, ostatních vyučujících žáka, výchovného poradce a vedení školy. Tito jmenovaní spolu s pracovníky školských poradenských zařízení budou spolupracovat při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Velký význam pro úspěšné vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou žáka. Za nutné také považujeme stálé zkvalitňování odbornosti pedagogických pracovníků. Zásady komunikace učitele s rodičem: vytvoření klidné atmosféry (pochvala dítěte, optimismus), dopřání dostatku času pro rozhovor s rodiči (vhodnost využití konzultačních hodin), popsání (nehodnocení) situací, chování a příhod se žákem (nedávat dítěti nálepky ), uvádění zdrojů svých informací (totéž umožnit rodičům), ujasnění si pojmů spolu s rodiči (nastolení pravidel hry ), uvádění konkrétních příkladů a objasňování svých stanovisek (rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat), snaha citlivě rodičům poradit a nabídnout jim pomoc. Od školního roku 2014/15 byla v ZŠ a MŠ Vlasatice zřízena speciální třída pro žáky s LMP, Vzdělávání žáků zařazených do této třídy se řídí přílohou tohoto ŠVP. 1) Vzdělávání žáků se zdravotním postižením: vycházíme ze zákona č. 561/2004, vyhlášky č. 73/2005 a z RVP ZV, kapitoly č. 8, kde jsou popsány možnosti a podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, 17

18 o zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci žáka na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy i místním specifikům, (architektonické řešení, možnost asistenta pedagoga, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelského sboru, zabezpečení materiálně technickým vybavením školy, spolupráce se školským poradenským zařízením, spolupráce s rodiči, dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte a tak dále). a) Za nezbytnou spolupráci s odborným pracovištěm považujeme: seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků, s daným postižením žáka (možnost přednášek a konzultací vztahujícím se k postižení žáka), dohoda s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce, pomoc při vypracování individuálního vzdělávacího plánu, vysvětlení a objasnění způsobu hodnocení žáka (slovní hodnocení, možnosti úlev), zabezpečení potřebných kompenzačních a didaktických pomůcek, zajištění odborné literatury. b) Zásady práce pro žáky se zdravotním postižením: respektování zvláštností a možností žáka, včasné poskytnutí speciální pomoci (čím dříve, tím lepší výsledek práce), dodržení jednotlivých vývojových etap (důležité je nepřeskakovat ), utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry, zajištění kompenzačních a didaktických pomůcek, užívání speciálních metod a forem při práci, dodržení zásady všestrannosti (dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné), dodržení zásady soustavnosti (snaha zapojit žáka do všech vzdělávacích aktivit). 2) Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním: a) Při diagnóze specifické poruchy učení postupujeme následovně: seznámíme všechny pedagogy s poruchou žáka a s jejími specifiky, dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce, stanovíme termíny pravidelných schůzek (zpravidla jednou měsíčně), v případě potřeby budou schůzky častější, vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev, při doporučené integraci vypracujeme individuální vzdělávací plán, podle individuálních potřeb žáků vypracováváme podpůrný plán, seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení, zajistíme žákovi potřebné pomůcky, zajistíme docházení žáka do reedukačních kroužků, zřízených při škole, 18

19 b) Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení: kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků, podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními, dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa, odstranění rušivých vlivů při práci, navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci, vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný, zařazování relaxačního cvičení. Při práci s dětmi se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci jejich rodiče, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu. Je třeba získat si jejich důvěru, poskytovat jim jasné a srozumitelné informace, podporovat a povzbuzovat je při nápravě specifické poruchy učení jejich dítěte. 3) Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním: Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Hlavní problémem bývá zpravidla i nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. a) Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích plánů, zajištění skupinové nebo individuální péče, snížení počtu žáků ve třídě, zajištění specifických učebnic a pomůcek, volba odpovídajících metod a forem práce, případná pomoc asistenta pedagoga, nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm, vytvoření příznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prostředí. 19

20 3.6 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. a) V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvizy, záhady, problémové úlohy), i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. b) V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky ), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. c) Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň d) Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách. e) Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. f) Pohybově nadaní žáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Velmi často se stává, že tito žáci mají výkyvy v chování. Je nutné toto chování usměrňovat s pedagogickým optimismem a taktně, avšak důsledně. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. 20

21 3.7 Průřezová témata Všechny tematické okruhy všech průřezových témat jsou integrovány do vzdělávacích obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů. VP = všechny předměty dle učebního plánu 1) OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA = OSV 1. stupeň 2. stupeň Tématické okruhy ročník ročník A Osobnostní rozvoj Rozvoj VP VP VP VP VP VP VP VP VP schopností poznávání Sebepoznání a VP VP VP VP VP VP VP VP VP sebepojetí Seberegulace a VP VP VP VP VP VP VP VP VP sebeorganizace Psychohygiena PRV PRV PRV PŘV PŘV OV,ČZ OV,ČZ OV,ČZ OV,ČZ TV TV TV TV TV TV,HV TV,HV TV,HV TV,HV Kreativita VV, VV, VV,DV VV, VV, VV, VV, VV, VV, PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ PČ B. Sociální rozvoj Poznávání lidí VP VP VP VP VP VP VP VP VP Mezilidské VP VP VP VP VP VP VP VP VP vztahy Komunikace VP VP VP VP VP VP VP VP VP Kooperace a VP VP VP VP VP VP VP VP VP kompetice C. Morální rozvoj Řešení VP VP VP VP VP VP VP VP VP problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika VP VP VP VP VP VP VP VP VP 21

22 2)VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA = VDO Tematické okruhy 1. stupeň 2. stupeň ročník ročník Občanská společnost a škola PRV PRV PRV VL VL OV OV OV OV Občan, občanská společnost PRV PRV PRV VL VL OV,D OV,D OV,D OV,D a stát PŘV PŘV Formy participace občanů PRV VL VL OV,D OV,D OV,D OV,D v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VL VL OV,D OV,D OV,D OV,D 3) VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH = VMEGS Tematické okruhy Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět PRV ČJ, AJ PRV ČJ 1. stupeň 2. stupeň ročník ročník PRV PRV ČJ, ČJ,AJ PRV ČJ PRV ČJ,AJ VL,ČJ AJ,HV VV,TV VL,ČJ AJ VL,ČJ AJ,HV VV,TV VL,ČJ AJ AJ/NJ OV,HV VV,INF Z,PŘ ČJ OV,TV Z,ČZ INF AJ/NJ OV,HV VV,Z PŘ,ČJ OV,TV Z,ČZ AJ/NJ OV,HV VV,CH Z,PŘ ČJ OV,TV Z,ČZ AJ/NJ OV,HV VV,CH Z,INF PŘ,ČJ OV,TV Z,ČZ INF Jsme Evropané PRV PRV PRV VL,ČJ VL,ČJ OV,D OV,D OV,D ČJ, ČJ ČJ,AJ AJ AJ Z A 4)MULTIKULTURNÍ AJ VÝCHOVA = MKV Tematické okruhy 1. stupeň 2. stupeň ročník ročník Kulturní diference PRV PRV PRV VL VL OV,D Z Lidské vztahy PRV PRV PRV PŘV PŘV OV,D Z,ČJ AJ AJ AJ AJ,ČZ Etnický původ PRV PRV PRV VL VL D,ČJ Z,ČZ Multikulturalita AJ AJ AJ AJ/NJ ČJ,Z Princip sociálního smíru PRV VL VL OV a solidarity ČZ OV,D Z OV,D Z,ČJ AJ/,ČZ D,ČJ Z,ČZ AJ/NJ ČJ,Z OV ČZ OV,D Z OV,D Z,ČJ AJ,ČZ D,ČJ Z,ČZ PŘ AJ/NJ ČJ,Z OV ČZ OV,D Z OV,D Z OV,D Z,ČJ AJ,ČZ D,ČJ Z,ČZ AJ/NJ ČJ,Z OV ČZ 22

23 5) ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA = EV Tematické okruhy Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí 1. stupeň 2. stupeň ročník ročník PRV PRV PRV PŘV PŘV PŘ,Z PŘ,Z Z,D PŘ,Z VL VL D,INF D CH D,CH PRV PRV PRV PŘV VL PRV PČ VV PRV PČ PRV PČ VV PRV PČ PRV PČ VV PRV PČ PŘV VL,PČ VV PŘV VL,PČ INF PŘV VL PŘV VL,PČ VV INF PŘV VL,PČ PŘ,Z OV,F PŘ,VV OV,D ČZ,PČ INF,Z PŘ,Z OV,ČJ ČZ,PČ PŘ,Z OV,F PŘ,VV OV,D ČZ,PČ Z PŘ,Z OV,ČJ ČZ,PČ PŘ,Z OV,F CH PŘ,VV OV,D ČZ,PČ Z PŘ,Z OV,ČJ ČZ,PČ CH INF PŘ,Z OV,F CH PŘ,VV OV,D ČZ,PČ INF,Z PŘ,Z OV,ČJ ČZ,PČ CH 6) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA = MV Tematické okruhy Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení 1. stupeň 2. stupeň ročník ročník ČJ ČJ ČJ,OV ČJ,OV ČJ,OV ČJ,OV INF Z,INF Z,HV Z,HV Z,INF ČJ PRV VV HV ČJ PRV VV HV ČJ PRV VV HV ČJ VL VV HV ČJ VL VV HV ČJ VV HV,VV VV VV HV,VV ČJ,OV ČJ,OV ČJ,OV ČJ,OV ČJ ČJ ČJ,OV ČJ,OV ČJ,HV VV ČJ,OV ČZ INF VV,ČJ ČJ,HV VV ČJ,OV ČZ VV ČJ ČJ,HV VV ČJ,OV ČZ VV ČJ ČJ,HV VV ČJ,OV ČZ INF VV,ČJ Práce v realizačním týmu ČJ ČJ ČJ ČJ 23

24 4 UČEBNÍ PLÁN Učební plán - 1. stupeň podle RVP ZV ročník Oblasti Povinné předměty 1. roč. 2. roč. 3. roč. 4. roč. 5. roč. součet Jazyk a 35 Český jazyk a 9(1) 10 (2) 9(2) 8 (2) 6 (7) 42 jazyková + literatura ČJ komunikace 9 Anglický 3 3 4(1) (1) 10 jazyk AJ Matematika a 20 Matematika 5(1) 5 (1) 5 (1) 5 (1) 5 (1) (5) 25 její aplikace M Informační a 1 Informatika komunikační INF technologie Člověk 12 Prvouka PRV 2 (1) (1) a jeho svět Vlastivěda VL ,5 2 3,5 13 Přírodověda ,5 2 3,5 PŘV Umění 12 Hudební a kultura výchova HV Výtvarná výchova VV Člověk 10 Tělesná a zdraví výchova TV Člověk 5 Pracovní a svět práce činnosti PČ Disponibilní 14 Celkem v ročníku (3) (3) (3) (3) (2) (14) Celkem povinně hodin Na 1. stupni jsme posílili hodinové dotace vyučovacím předmětům ČESKÝ JAZYK A LITERATURA (1. 4. ročník), MATEMATIKA (1. 5. ročník) a PRVOUKA (1. ročník). Průřezová témata jsou součástí vyučovacích předmětů a nevyučují se samostatně. 24

25 Učební plán - 2. stupeň podle RVP ZV ročník Oblasti dle RVP Povinné předměty 6. roč. 7. roč. 8. roč. 9. roč. Součet Jazyk a 15 Český jazyk a 6(2) 5 (1) 4 4 (1) (4) 19 jazyková + literatura ČJ komunikace 12 Anglický jazyk NJ 6 (3) 6 (3) 18(6) AJ 3 3 Matematika a 15 Matematika 5 (1) 5 (2) 5(1) 5(1) (4) 20 její aplikace M Informační a 1 Informatika 1 (1) (1) 2 komunikační technologie INF Člověk a 11 Dějepis D (1) 8 (1) společnost Občanská výchova OV Člověk a příroda 21 Fyzika F Chemie CH Přírodopis PŘ 2 (1) Zeměpis Z Umění 10 Hudební výchova HV a kultura Výtvarná výchova VV Člověk 10 Tělesná výchova TV (2) a zdraví Člověk a zdraví ČZ 1 (1) 1 (1) Člověk 3 Pracovní činnosti PČ 1 (1) (1) 4 a svět práce Dle výběru Povinně volitelné před. 0 2 (2) 1 (1) 0 (3) 3 Disponibilní 24 Celkem v ročníku (7) (6) (5) (6) (24) Celkem povinně hodin (1) 22 Povinně volitelné předměty 2. stupeň ročník Předměty 7. roč. 8. roč. Součet Seminář z českého jazyka SČJ Seminář z matematiky SM Počítačové praktikum PP Výtvarné praktikum VP Na 2. stupni jsme posílili hodinovou dotaci v rámci povinných vyučovacích předmětů ČESKÝ JAZYK A LITERATURA (dvě hodiny v 6. ročníku, po hodině v 7. a 9. ročníku), MATEMATIKA (po hodině v 6. a 8. a 9. ročníku a dvě jsme přidali v 7. ročníku), DĚJEPIS (hodinu v 9. ročníku), PŘÍRODOPIS (hodinu v 6. ročníku), v novém předmětu ČLOVĚK A ZDRAVÍ (po hodině v 6. a 7. ročníku). V 6. ročníku jsme zavedli jednu hodinu 25

26 INFORMATIKY z důvodu návaznosti z 5. ročníku a jednu hodinu PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ. Z důvodu nižšího počtu žáků dochází dle potřeb školy ke spojování ročníků v těchto vyučovacích předmětech: HUDEBNÍ VÝCHOVA, OBČANSKÁ VÝCHOVA, VÝTVARNÁ VÝCHOVA, TĚLESNÁ VÝCHOVA, PRACOVNÍ ČINNOSTI, ČLOVĚK A ZDRAVÍ, POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM, VÝTVARNÉ PRAKTIKUM. Žádné vyučovací předměty 2. stupně nejsou integrované, ale vzdělávací obsah v rámci vyučovacích předmětů jednotlivých oblastí je sladěn a vzájemně na sebe navazuje. Průřezová témata jsou součástí vyučovacích předmětů a nevyučují se samostatně. V rámci povinně volitelných předmětů nabízíme žákům 7. a 8. ročníku předměty, ze kterých si mohou žáci vybrat tak, aby splnili počet povinných hodin v jednotlivých ročnících. Předmět si mohou vybírat žáci různých tříd i ročníků, čímž dochází k věkové integraci. V každém ročníku rozhoduje o zařazení žáka do volitelných předmětů ředitel školy, na základě výběru žáka (popřípadě rodičů či zákonných zástupců žáka) a to tak, aby otevření předmětu splňovalo provozní možnosti školy. Obdobně postupujeme při výběru nepovinných předmětů (kroužků) na 1. i na 2. stupni. Otevírají se obvykle na 1. pololetí školního roku podle zájmu žáků. Nabídka kroužků a nepovinných předmětů na prvním i druhém stupni se každoročně obměňuje, podle momentálních materiálních a personálních podmínek školy. Ředitelka školy rozhodla po projednání se zákonnými zástupci žáků o nezařazení druhého cizího jazyka na základě dokumentu MŠMT Odůvodněné případy pro nezařazení DCJ. Šesti hodinami byla posílena výuka prvního cizího jazyka, a to o tři vyučovací hodiny v 8. ročníku a o tři vyučovací hodiny v 9. ročníku. 5 UČEBNÍ OSNOVY 5.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura obsahově vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje na 1. i na 2. stupni. Český jazyk a literatura je základem výchovy a vzdělání a vyučuje se jako samostatný předmět ve všech ročnících. Dovednosti, které si v jeho rámci žáci osvojují, umožňují získávání poznatků ve všech dalších vyučovacích předmětech. Předmět Český jazyk a literatura má komplexní charakter a je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. 26

27 Cílem na 1. stupni je naučit žáky číst a psát, důraz je kladen především na čtení s porozuměním. Snažíme se o rozšiřování slovní zásoby a seznamujeme žáky se spisovnou podobou jazyka. Žáci si osvojují základy pravopisu určeného pro toto období, učí se výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity. Ve výuce podporujeme samostatnost žáků, vedeme žáky k používání různých přehledů, grafických znázornění, náčrtových schémat, které jim pomůžou abstraktní učivo zkonkretizovat, zjednodušit, usnadnit jeho pochopení. Rozvíjíme zájem o četbu, seznamujeme žáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je na 1. stupni úzce spjat s prvoukou, přírodovědou, vlastivědou, výtvarnou a hudební výchovou, s pracovními činnostmi. Cílem na 2. stupni je rozvíjení kultivovaného písemného i ústního projevu, osvojování spisovné podoby českého jazyka, vyjádření reakcí a pocitů žáků, pochopení role v různých komunikačních situacích, orientaci při vnímání okolního světa i sebe sama, porozumění různým druhům psaných i mluvených jazykových projevů, poznání záměru autora, hlavní myšlenky, vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků, využívání různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, bibliografie, internet) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je na 2. stupni úzce spjat s dějepisem (např. období Velké Moravy misijní činnost Konstantina a Metoděje, husitství, veleslavínské období, období národního obrození aj.), informatikou (komunikace prostřednictvím elektronické pošty, dodržování vžitých konvencí a pravidel forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.), hudební výchovou (lidová slovesnost, melodrama, písničkáři, ), občanskou výchovou a dalšími předměty. Vyučovací předmět Český jazyk a literatura disponuje touto časovou dotací: v 1. a 3. ročníku 9 hodin týdně, ve 2. ročníku 10 hodinami týdně v 5. a 6. ročníku 6 hodin týdně v 7. ročníku 5 hodin týdně v 8. a 9. ročníku 4 hodiny týdně O časové dotaci jednotlivých složek (mluvnice, literatura, sloh) rozhoduje vyučující. Výuka Českého jazyka a literatury probíhá ve všech ročnících v kmenových třídách, popřípadě v učebně výpočetní techniky. Ve výuce se využívá kulturních zkušeností získaných mimo školu: divadlo, televize, film, veřejná knihovna a školní studovna, rozhlas, dětské časopisy, internet, video. Ve výuce jsou realizována tato průřezová témata: OSV osobnostní rozvoj: rozvoj schopností poznávání; sebepoznání a sebepojetí; seberegulace a sebeorganizace. - sociální rozvoj: poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace a kompetice. - morální rozvoj: řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje, praktická etika. VMEGS Evropa a svět nás zajímá; objevujeme Evropu a svět - 1. stupeň; jsme Evropané - 1. stupeň. MKV lidské vztahy - 2. stupeň; etnický původ - 2. stupeň; multikulturalita - 2. stupeň. EV vztah člověka k prostředí - 2. stupeň. MV kritické čtení a vnímání mediálních sdělení od 4.roč.; interpretace vztahu mediálních sdělení a reality; stavba mediálních sdělení 2. stupeň; vnímání autora mediálních sdělení 27