JE MUŢSKÉ CHOVÁNÍ MÉNĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JE MUŢSKÉ CHOVÁNÍ MÉNĚ"

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Ekonomie JE MUŢSKÉ CHOVÁNÍ MÉNĚ ALTRUISTICKÉ NEŢ ŢENSKÉ? Bakalářská práce Autor: Marek Pekoč Vedoucí práce: doc. Ing. Zdeněk Chytil, CSc. Rok: 2011

2 Prohlášení Prohlašuji na svou čest, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s pouţitím pouze uvedené literatury. Marek Pekoč V Praze, dne

3 Poděkování Touto cestou bych chtěl vyjádřit poděkování vedoucímu mé bakalářské práce, doc. Ing. Zdeňku Chytilovi, CSc., za jeho přínosné názory, konzultace a vstřícný přístup. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Ing. Miroslavu Zajíčkovi, M.A. za mimořádnou pomoc a čas strávený při vedení experimentů. V neposlední řadě děkuji za finanční podporu od laboratoře experimentální ekonomie vyuţitou ke zvýšení kvality výzkumu.

4 Abstrakt Existuje mnoho výzkumů vyuţívajících hru s diktátorem (dictator game), ale jen málo z nich si kladlo za cíl prozkoumat rozdíl mezi chováním ţen a muţů v rámci této hry. Hypotézou této práce je, ţe muţi jsou egoističtější neţ ţeny. Abychom toto tvrzení prokázali, provedli jsme dvě modifikované verze dictator game. V první modifikaci účastníci experimentu přerozdělovali peníze z disponibilní částky na účet humanitární organizace, čemuţ předcházela prezentace této organizace jejím zástupcem. V druhé úpravě si jiné subjekty rozdělovaly mezi sebou body do závěrečného hodnocení daného předmětu ve dvou kolech tak, ţe mezi těmito koly jim byl promítnut histogram agregovaných výsledků kola prvního. Výsledky experimentů naznačují, ţe v některých situacích se muţi opravdu chovají méně altruisticky neţ ţeny. Na účet humanitární organizace přerozdělovali o 22,7 % méně peněz neţ ţeny. V druhém experimentu se rozdíl v chování ţen a muţů v prvním kole neprojevil. Ovšem v důsledku poskytnuté informace o agregátním chování subjektů v prvním kole se chování muţů a ţen v druhém kole podstatně diferencovalo a ţeny v něm dávaly ve prospěch protivníka o 14,8 % bodů víc neţ muţi.. Klíčová slova: Experiment, dictator game, rozhodování, altruismus, předpoklad JEL klasifikace: C72, C91, D64

5 Abstract There are many papers using dictator game framework, but only few of them focus on exploring the differences between women s and men s behaviour in this game. The hypothesis we test is that men are more selfish than women. To do that we conducted two versions of the dictator game experiment. In the first treatment subjects were asked to divide money between themselves and well known humanitarian organization after presentation by a organization representative. In the second modification a different group of subjects divided between themselves evaluation points of a particular university course in two rounds and in between these rounds a histogram of the aggregate results of the first round was disclosed to all participants. Experimental results indicate that men behave less altruistic than women in some situations. Men redistributed by 22.7 % less money to the account of the humanitarian organization than women. On the other hand, there was no difference in behavior between two sexes in the first round of the second treatment. In the second round, however, the behaviour of the two genders was significantly differentiated as women were giving by 14, % more points for the benefit of opponent, as a result of information provided in the first round about aggregate behaviour of the subjects. Keywords: Experiment, dictator game, decision-making, altruism, assumption JEL Classification: C72, C91, D64

6 Obsah: Úvod Klasická politická ekonomie Homo economicus Experimentální a behaviorální ekonomie Experimentální ekonomie Anonymita v experimentech Behaviorální ekonomie Teorie her Nekooperativní teorie her Optimální strategie v UG a DG Chovají se lidé podle předpokladů? Altruismus a egoismus Rozdíl mezi pohlavími a formulace hypotéz Experimentální design a postup Experiment č Výsledky experimentu č Diskuze výsledků z experimentu č Experiment č Výsledky experimentu č Diskuze výsledků z experimentu č Závěr Přehled literatury: Přílohy Příloha 1: Výsledky dictator game studie Eckel, Grossman Příloha 2: Naměřené poptávky muţů a ţen ve studii Andreoni, Vesterlund (2001) Příloha 3: Výsledky seqeuntial dictator game studie Cason, Mui (1998) Příloha 4: Statistika přijímacího řízení na Národohospodářskou fakultu Příloha 5: Nabídky prvního kola z experimentu č Příloha 6: Instrukce k experiment č. 2 z ppt. prezentace Příloha 7: Jednotlivá rozhodnutí v experimentu č. 1 a č Příloha 8: Vývoj počtu článků v experimentální ekonomii v letech

7 Úvod V posledních dekádách stále častěji přitahuje pozornost ekonomů chování ekonomických subjektů, které je moţno vysvětlit většinou pouze pomocí behaviorálních teorií, neboť hlavní proud ekonomie svými paradigmaty mnohdy není schopen jednoznačně odpovědět na tyto problémy. Jedna z otázek, kterou se behaviorální ekonomové zabývají úspěšněji neţ ti z ostatních ekonomických proudů, se můţe týkat rozdílu v rozhodování muţů a ţen. Z výsledků behavioralistů však nelze jednoznačně vyvodit závěry o zřejmém rozdílu, či naopak shodě. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda existuje významný rozdíl v rozhodování muţů a ţen, a ukončit tak disharmonii mezi dosavadními studiemi. Ideálem práce je připravit odrazový můstek pro budoucí výzkumy autora. Jiţ v 19. století známý britský přírodovědec Charles Darwin tvrdil, ţe muţi jsou sobečtější neţ ţeny. O tuto premisu se bude práce nejenom opírat, ale pomocí experimentální analýzy ji v závěru i potvrdí. Nástrojem pro prokázání hypotézy této práce bude matematická disciplína teorie her, která bude aplikována v laboratorním prostředí. Právě díky specifičnosti laboratorních experimentů je snadné získat výjimečná data pouţitelná pro stanovení nových teoretických konceptů, popř. pro jejich vyuţití hospodářskou politikou. Jakkoliv se tento postup můţe zdát jednoduchý, interpretace a závěry jsou natolik sloţité, ţe se při nich nalézáme na pomezí několika sociálních věd zároveň. I v této práci, lze najít částečně prvky patřící do psychologie, biologie a filosofie. Pouţité experimenty slouţící v této práci k prokázání hypotézy o tom, ţe ţeny a muţi jsou v rozhodování odlišní, jsou inspirovány z největší části studiemi autorů Eckel, Grossman, kteří se touto tématikou zabývají. 1 Jejich nástrojem je jedna z nejjednodušších her, a to tzv. dictator game, která je vhodná pro studium výkladu spravedlnosti, altruismu a egoismu v rozdělování. Tato práce se snaţí o logické uspořádání pomocí následující struktury. První kapitola popisuje, jak by mělo vypadat charakteristické chování lidí podle teoretického konceptu homo economicus. Poněvadţ lidské jednání je ovlivněno mnoha faktory, je druhá kapitola věnována nejen experimentální ekonomii, ale i pravděpodobně 1 Přesněji studiemi Altruism in Anonymous Dictator Games (1996) a Are Women Less Selfish Than Men? (1998). 1

8 nejdůleţitějšímu faktoru ovlivňující rozhodování při experimentech s dictator gameanonymitě. Ve třetí kapitole je na základě minulých studií vysvětleno, proč se lidé nechovají podle předpokladů konceptu homo economicus a nekooperativní teorie her i přes potlačení hlavních faktorů ovlivňujících lidské rozhodnutí. Jelikoţ vysvětlením nesplňování předpokladů je altruismus, který je chápán různorodě, bude samostatně specifikován ve čtvrté kapitole. V páté kapitole jsou zformulovány stěţejní hypotézy této práce. V šesté kapitole je popsán samotný výzkum, který se skládá z dvou experimentů. Při designování obou experimentů je vyuţita modifikovaná verze dictator game. Po kaţdém experimentu následuje interpretace daných výsledků. V samotném závěru práce jsou shrnuty výsledky výzkumu a nabídnuta moţnost rozšíření pro budoucí studie. 2

9 1. Klasická politická ekonomie Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které plynou jim. Smith (1910, str. 13) K naznačení předpokladů o chování a rozhodování člověka v průběhu našeho experimentu je třeba zmínit některé obecně známé teoretické základy hlavního proudu ekonomického myšlení. Významným mezníkem v dějinách ekonomického myšlení byl rok V tomto roce vydal skotský ekonom a filosof Adam Smith své dílo Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776). Přestoţe v mnohém toto dílo nebylo originální, bylo natolik konsistentní, ţe se Adam Smith stal zakladatelem klasické politické ekonomie. 2 Smithe proslavil zejména jeho koncept neviditelné ruky trhu, který ukazuje, ţe existuje vzájemný vztah mezi zájmy jednotlivce a společnosti jako celku. Jednotlivec zde sledováním vlastního zájmu zvyšuje konkurenční prostředí na trhu, coţ napomáhá k efektivnějšímu rozmisťování výrobních zdrojů, a tak zvyšuje blahobyt celé společnosti. Smithův sobecký jedinec se stává stavebním kamenem slavného konceptu homo economicus, který bude naším nezbytným předpokladem pro vysvětlování chování a rozhodování člověka. 1.1 Homo economicus Autorství konceptu economic man, ze kterého se postupně vyvinul homo economicus (dále HE), je často připisováno anglickému klasickému ekonomovi Johnu S. Millovi, a to i přesto, ţe Mill tento termín ve svých dílech explicitně nepouţil. Pojem se totiţ ve skutečnosti objevil aţ v reakci na Millovo dílo. Existuje mnoho ekonomů 3, kteří se k tomuto konceptu vyjadřovali různými způsoby v průběhu 18. a 19. století, ale své dnešní podoby dosáhl HE pravděpodobně aţ za doby neoklasické ekonomie 2 Ekonomie byla chápána jako věda o tvorbě a rozdělování bohatství. 3 Např. Ingram,

10 a teprve v roce 1906 pouţil italský ekonom Vilfredo Pareto poprvé latinský název homo economicus. 4 Teorie HE vysvětluje rozhodování člověka s charakteristickými předpoklady. Tyto předpoklady lze shrnout do několika bodů: (1) Ekonomický svět jako celek (nebo některé jeho odvětví) směřuje do rovnováhy. (2) Jednotliví ekonomičtí aktéři čelí opakovaně situacím s volbami ze stejných nebo velmi podobných alternativ. (3) Aktéři mají stabilní preference, a proto hodnotí důsledky svých rozhodnutí podle stabilních kritérií. (4) Každý jednotlivec je schopen rozpoznat a využít každou příležitost k vylepšení svých výsledků (zisků). (V případě firmy se toto děje ze strachu z eliminace díky sílící konkurenci). (5) Z tohoto důvodu nemůže nastat rovnováha tam, kde by jednotliví aktéři selhali v maximalizaci svých preferencí (užitku), jakékoliv jiné než maximalizační jednání by bylo pozměněno podle předchozího bodu. (6) Protože svět, jak bylo uvedeno, je přibližně v rovnováze, modely vycházejí z předpokladu, že aktéři mají maximalizační chování. (7) Detaily přizpůsobení se, vztahující se ke 4. bodu, jsou komplexní a pravděpodobně u každého aktéra a situace pravděpodobně specifické. Na druhou stranu zákonitosti optimalizace a rovnováhy jsou jednoduché. 5 Výše uvedené předpoklady ukazují, jak by mělo vypadat charakteristické chování lidí podle teorie HE: Člověk je nespolečenský a sleduje pouze svůj vlastní zájem. Není omezen normami a chová se racionálně při dosahování vlastního zájmu. 6 Právě racionální jednání subjektů, pomocí něhoţ se jedinec snaţí dosáhnout lepší situace, neţ ve které se nachází, je jedním z axiomů ekonomie. 7 Vlastní zájem bude v našem experimentu představován ziskem z výhry, který bude účastníkům přinášet uţitek. HE je často kritizován pro své nerealistické pojetí, jeţ zanedbává problémy jako jsou nejistota nebo koncept nedokonalých informací. Praxe ukázala, ţe ve spoustě případů toto pojetí neodpovídá ekonomické realitě. 8 Lidé se mnohdy nechovají podle modelových konceptů klasické, či jiné ekonomie. Právě proto jsou zajímavé alternativní ekonomické školy mimo hlavní proud, jako např. behaviorální a experimentální ekonomie. 4 Persky, 1995, str Winter, 1986, str Coleman, 1986, str Holman, 2002, str Více viz subkapitolu

11 2. Experimentální a behaviorální ekonomie The curious task of economics is to demonstrate to men how little they really know about what they imagine they can design. F. A. Hayek (1988, str. 76) 2.1. Experimentální ekonomie První experiment v dějinách experimentální ekonomie byl proveden na Harvard University americkým ekonomem Edwardem Chamberlinem v roce Chamberlin v něm upozornil na nedostatky konceptu dokonalé konkurence. 9 Za opravdového průkopníka experimentální ekonomie lze povaţovat amerického ekonoma Vernona Smithe 10, který v roce 1956 ve svém experimentu prokázal, ţe klasická ekonomická teorie konkurenčních trhů se velmi blíţí realitě. V průběhu 50. aţ 70. let zájem o experimentální ekonomii postupně narůstat. V 80. letech byla zaloţena první velká laboratoř a započal tak proces vývoje počítačových rozhraní pro potřeby experimentů. Boomem pro publikované experimenty lze povaţovat rok 1998, kdy začal vycházet specializovaný časopis Experimental Economics. 11 Experimentální ekonomie je v současnosti jednou z nejdynamičtěji se vyvíjejících oblastí ekonomické teorie, pokud tuto aktivitu budeme měřit množstvím publikací ve významných vědeckých žurnálech, nových doktorských dizertací, seminářů, workshopů a konferencí. 12 Po roce 1999 zaznamenáváme v této oblasti přes 200 vydaných článků ročně. 13 Podle Smithe (1994) lze shrnout důvody, proč ekonomové provádí experimenty do následujících sedmi bodů:,,(1) Testovaní teorií, nebo jejich rozlišování mezi sebou. (2) Prozkoumávání příčin selhání dané teorie. (3) Ustanovení empirických pravidelností 9 Holt, 2006, str V roce 2002 dostal Nobelovu cenu za ustanovení laboratorních experimentů jako nástroje empirických hospodářských analýz, zvláště při studii alternativních trţních mechanismů. Dostupné z (http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/economics/laureates/2002/). 11 Holt, Zajíček, 2010, str Holt, Graf znázorňující tento trend je uveden v příloze č. 9. 5

12 jako základ pro novou teorii. (4) Porovnávání prostředí. (5) Porovnávání institucí. (6) Vyhodnocování návrhů politiky. (7) Laboratoř se využívá jako testující oblast pro institucionální návrh. 14 Pro jasnou představu o tom, čím se experimentální ekonomie zabývá, vyuţijeme následující vysvětlení: V laboratorních podmínkách studují ekonomové lidské chování v situacích, které v čisté a zjednodušené formě imitují reálné tržní situace. Mezi největší výhody experimentálního přístupu patří fakt, že na rozdíl od reálného světa je možné zafixovat tržní prostředí a variovat chování institucí trhu podle předem stanoveného postupu. 15 Při experimentech tudíţ lze zafixovat prostředí a variovat chování subjektů pro potřeby zkoumání. V tomto smyslu se nyní budeme zabývat faktorem anonymity v rozhodování účastníků experimentu Anonymita v experimentech V našem experimentu budeme zkoumat rozhodování subjektů v přerozdělování peněz. 16 Velmi důleţitým faktorem, ovlivňujícím výsledky takového typu pokusu, je anonymita rozhodnutí daných účastníků. V zásadě rozlišujeme dva postupy k zajištění anonymity v experimentech: (1) single blind (dále SB) a (2) double blind (dále DB). V SB experimentech účastníci provádí svá rozhodnutí anonymně vůči ostatním subjektům, čímţ se předchází zkreslení výsledků. Člověk totiţ činí svá rozhodnutí s vědomím, ţe jsou anonymní a ţe tudíţ nebude v budoucnu za svoje jednání potrestán zbytkem společnosti. V DB je navíc tato anonymita umocněna tím, ţe neexistuje opravdu nikdo, kdo by rozhodnutí subjektů znal, dokonce ani vedoucí experimentu (autor). 17 V DB tak odpadá tzv. experimentátorův efekt (vzorek si můţe myslet, ţe experimentátor očekává nějaké chování a snaţí se mu přiblíţit). 18 Studie Hoffman et al. (1994) se zabývala rozhodováním subjektů v ultimatum game a dictator game (tyto hry budou vysvětleny v další kapitole). Autoři zaznamenali signifikantní rozdíly ve výsledcích mezi SB a DB experimenty. Výsledky z této práce dokazují, ţe lidské jednání je neoklasické teorii homo economicus blíţe 14 Smith 1994, str Zajíček, 2010, str V experimentu č. 2 studenti nebudou rozdělovat peníze, ale body do závěrečného hodnocení. 17 Hoffman et al., Croson, 1999,

13 v experimentech typu DB. Studie poukazuje na to, ţe spravedlnost v lidském jednání nemusí být nutně přirozená, nýbrţ ţe se tak částečně děje díky znepokojení z existence někoho (např. autora experimentu), kdo toto jednání zná. Dalo by se tedy zde mluvit o sociálním vlivu, který se projevuje jako změna v přesvědčení, postoji nebo chování člověka, která vyplývá z konání nebo přítomnosti další osoby. 19 Výsledky studie tak prokázaly, ţe jsou-li rozhodnutí naprosto anonymní (DB experiment), lidé sledují často svůj vlastní prospěch na úkor ostatních. Pro názornost vyuţijeme ještě studii Smith (1998), která potvrdila signifikantní rozdíl mezi SB a DB experimenty, coţ lze vidět na níţe uvedeném grafu č. 1. Je zřetelné, ţe díky absenci sociálního vlivu v experimentu DB si lidé ponechávali více peněz (64% subjektů dalo svým protějškům nulovou nabídku z moţných deseti dolarů). Naopak v experimentu SB,,experimentátorův efekt způsobil, ţe subjekty rozdělovaly disponibilní částky více spravedlivě (jen 18% lidí zadalo nulovou nabídku). Stejně jako v Hoffman et al. (1994) je zřejmé, ţe v případě úplné anonymity se lidé chovají více sebestředně. Graf č. 1: Rozdíl mezi SB a DB experimenty v dictator game Zdroj: Smith (1998). Na vodorovné ose je vyznačen počet dolarů, který hráči věnují svým protivníkům. Na svislé ose je znázorněn počet jednotlivých nabídek. 19 Výrost, Slaměník, 1998, str

14 2.2 Behaviorální ekonomie V roce 1955 přišel Herbert Simon 20 s termínem omezená racionalita a stal se tak kritikem standardního ekonomického modelu chování, ve kterém mají lidé dokonalé informace. 21 Simon vymezil předmět behaviorální ekonomie následovně: K pochopení a předvídání lidského chování se nejdříve musíme vypořádat s omezenou racionalitou lidského rozumu. Přitom tato omezení nejsou zřejmá a ani nemůžeme dopředu předvídat, kde leží. 22 Je nutné rozlišit behaviorální ekonomii od ekonomie experimentální, k čemuţ nám poslouţí následující definice: Zatímco experimentální ekonomie je metoda či nástroj, behaviorální ekonomie jež tento nástroj často využívá je spíše obecným přístupem či školou myšlení. Snaží se postihnout lidské chování realističtějším a detailnějším způsobem. Vedle čistě ekonomických hypotéz proto využívá i poznatků ostatních věd o člověku: zejména psychologie, ale i sociologie, antropologie nebo neurověd (její subdisciplína neuroekonomie se snaží o formulaci biologického modelu rozhodování v ekonomickém prostředí). Vytvářejí se tak přesnější modelové představy o chování a myšlení člověka, o stavu i dynamice lidských společenství, firem i celých hospodářství. 23 Roth (2002) tvrdí, ţe,,ve službách designu je experimentální a behaviorální ekonomie přirozeným komplementem teorie her. 24 V naší práci budeme pomocí behaviorální ekonomie studovat rozdílnosti lidského rozhodování a nástroji pro toto zkoumání budou experimentální ekonomie s matematickou disciplínou teorie her. 20 V roce 1978 dostal Nobelovu cenu za ekonomii za jeho průkopnický výzkum v oblasti rozhodovacích procesů v rámci hospodářských organizací. 21 Thaler (2008). 22 Simon, 1985, str Webové stránky laboratoře experimentální ekonomie, dostupné z 24 Roth, 2002, str

15 3. Teorie her Vědci vědí vždy přesně, co není možné a proč to není možné. Pak přijde někdo, kdo to neví a udělá to. Albert Einstein Pro vývoj teorie her (dále GT) je významným rokem rok 1944, kdy autoři von Neumannn a Oskar Morgenstern vydali knihu Theory of Games and Economic Behavior (1944), která shrnuje a doplňuje tehdejší výsledky v GT. Tímto rokem se GT stávají plnohodnotnou matematickou disciplínou, která se začala aplikovat v sociálních vědách. Dalším významným mezníkem pro GT byl rok 1949, kdy F. Nash představil a prokázal tzv. Nashovo equilibrium (dále NE) ve své disertační práci Non-cooperative games. 25 NE je situace, ve které si ţádný z hráčů nemůţe vylepšit svoji situaci pouhou změnou své vlastní strategie. Jejich situace je závislá na rozhodnutí ostatních aktérů. Změnou své strategie se hráč můţe dostat pouze do stejné nebo horší situace. NE se vyuţívá pro analýzu výsledků strategické interakce dvou a více hráčů. 26 Teorie her se tedy:,, zabývá rozhodováním racionálních jedinců, kteří jsou v nějakém vzájemném vztahu. 27 Hry v rámci GT lze rozdělit na 2 typy: (1) hry s antagonistickým konfliktem (jsou-li zájmy hráčů v přímém protikladu, čili jeden hráč ztratí to, co získá jiný hráč); (2) hry s neantagonistickým konfliktem (nejsou-li zájmy hráčů v přímém protikladu). V naší práci budeme pouţívat pouze hry s neantagonistickým konfliktem, který se dále dělí na dva typy: (1) kooperativní hry (hráči uzavírají závazné smlouvy před rozhodnutím); (2) nekooperativní hry (hráči neuzavírají smlouvy před rozhodnutím). 28 V této práci budeme vyuţívat jen nekooperativní teorii her. 25 Hykšová, 2004, str Osborne, 2000, str Romp, 1997, str Dlouhý; Fiala, 2007, str. 8. 9

16 3.1 Nekooperativní teorie her V nekooperativních hrách se hráči sledováním své dominantní strategie dostávají do NE, coţ je situace, ve které maximalizují svůj uţitek. 29 Nekooperativní teorie her, podobně jako neoklasická ekonomie, staví na dvou základních předpokladech, které jsou ovšem značně kontroverzní jak v rámci teorie her, tak v neoklasické ekonomii. 30 Zmíněné předpoklady jsou následující: (1) každý ekonomický subjekt vytváří racionální rozhodnutí s jasnou představou o světě; (2) subjekty bezchybně předvídají chování jiných subjektů. 31 Pro účely naší práce jsme si zvolili jednu z nekooperativních her, a to velmi jednoduchou dictator game (DG). 32 Tato hra je variací na populárnější hru ultimatum game (UG) 33, která se pouţívá k posouzení alokačních norem v populaci. UG popisuje prostředí, v němţ se jeden hráč musí anonymně rozhodnout, jak rozdělí finanční dotaci neznámému druhému hráči. První hráč (dále navrhovatel nebo hráč A) dostane na začátku svého kola dotaci (X) a musí ve svém tahu rozhodnout, jak rozdělí tuto dotaci mezi sebe a druhého hráče (dále příjemce nebo hráč B). Hráč A navrhne např. částku (Y) pro hráče B. Příjemce ve svém kole můţe tento návrh přijmout nebo odmítnout. Je-li návrh přijat, peníze jsou rozděleny podle původního návrhu. Hráč A dostane (X-Y) a hráč B dostane (Y). V případě, ţe je návrh odmítnut: hráči A i B dostanou (0). Dictator game je pouhou zjednodušenou verzí UG, ve které příjemce nemá právo odmítnout nabídku. Dalo by se říci, ţe díky své charakteristice se DG povaţuje za pouhé rozdělovací cvičení. 34 Hra DG tedy končí analogicky jako v UG, kdy hráč B přijme nabídku, čili hráč A dostane (X-Y) a hráč B dostane (Y). 29 Více např. viz Maňas, 1974, str Předpoklady jsou značně zjednodušené oproti komplexní realitě. V reálném světě neexistuje subjekt, který by měl jasnou představu o světě (byl dokonale informován) a bezchybně předvídal chování druhých. Na druhou stranu platí následující: A model which took account of all the variegation of reality would be of no more use than a map at the scale of one to one (Robinson, 1962a, p. 33). 31 Mailath, 1998, str Poprvé byla tato hra navrţena autory Kahneman, Knetsch and Thaler v roce Tato hra je poprvé zaznamenána autory Guth, Schmittberger, and Schwarze v roce Eckel; Grossman, 1998, str

17 Jelikoţ v našem experimentu budeme pouţívat DG, zapíšeme si její podobu v matematickém vyjádření:,,matematickým modelem rozhodovací situace, v níž vystupuje pouze jediný rozhodovatel, je hra v normálním tvaru, kde jediný hráč se snaží v prostoru strategií najít takovou strategii, která by mu zajišťovala maximální výhru ). Protože index 1 v tomto případě nic nerozlišuje, budeme jej vynechávat. Pojem optimální strategie pro tuto hru zavedeme pomocí této definice: Nechť {Q =[1] ; X ; nazveme takový prvek kde x. 35 } je hra v normálním tvaru. Optimální strategií v této hře, pro který platí M( ) = max M(x) Optimální strategie v UG a DG V UG by měl racionální hráč A sledovat strategii, v níţ nabídne svému protivníkovi částku blíţící se k nule 36 a hráč B by měl přijmout jakoukoliv kladnou nabídku. 37 Díky sledování dominantních strategií hra končí v NE, které je znázorněno na níţe uvedené tabulce č. 1, kdy např. Y=1 (10 % z celkové částky). Hráč A ví, ţe B přijme jakoukoliv kladnou nabídku a proto zvolí strategii. Racionálně uvaţující hráč B je ochoten přijmout veškeré kladné nabídky od hráče A, protoţe 1 > 0. Tabulka č. 1:NE v ultimatum game Zdroj: Vlastní tvorba 35 Maňas, 1988, s Nejmenší kladnou částku, kterou lze rozdělit v závislosti na podmínkách o rozdělení v daném experimentu. 37 Thaler, 1988, str

18 V DG by se měl racionální hráč A drţet strategie, ve které svému protivníkovi nabídne nulovou částku. Jelikoţ se jedná o hru, ve které je sledována strategie pouze jednoho hráče, nelze zde mluvit o Nashovu equilibriu, ale pouze pro znázornění jsme ukázali předpokládanou strategii hráče A na níţe uvedené tabulce č Tabulka č. 2: (Nashovo) equilbirum v dictator game Zdroj: vlastní tvorba Chovají se lidé podle předpokladů? Díky laboratorním experimentům v druhé polovině 20. století můţeme jednoznačně říci, ţe lidské chování se odlišuje od předpokladů nekooperativní teorie her i neoklasického konceptu homo economicus. Lidské rozhodování je totiţ ovlivňováno mnoha faktory, které nelze zahrnout do teorií zaloţených na zjednodušujících předpokladech. 39,, v reálném životě převládají spíše složité modely, do nichž vstupují zkušenosti jednotlivce, jeho momentální vyladění, celkový kontext situace, vazby na minulost i na budoucí očekávaní a v neposlední řadě jeho psychologické charakteristiky, takže se bez hlubšího proniknutí do takto komplexně determinované situace nedá většinou předvídat, jak se jednotlivec v určité chvíli zachová. 40 Výsledky DG a UG získané v průběhu několika desetiletí tedy neodpovídají teoretickým základům. Studie List, Levitt (2007) shrnuje výsledky těchto her a ukazuje, ţe navrhovatelé v UG nabízejí většinou % z disponibilní částky. 41 Zajímavé je, ţe 38 Pro představu hráč B vţdy přijme. 39 HE se vyvíjí do realistického modelu Homo Sapiens, více viz Thaler Slaměník, Výrost, 1998, str Jsou štědřejší, neţ je předpokládáno. 12

19 Četnost nabídek příjemci velmi často odmítají nabídky, které jsou pod 20 % původní částky. 42 V případě DG je střední hodnota nabídky hráčů A přibliţně 20 % z celkové částky. Rozdílnost výsledků mezi hrami ukazuje, ţe existuje sobecké chování lidí, i kdyţ nekopíruje teoretické koncepty zcela přesně. Tyto rozdíly lze vidět na níţe uvedeném grafu č. 2, ve kterém jsou znázorněny double blind dictator game a ultimatum game s náhodným rozdělením hráčů A a B, v nichţ základní částka určená k rozdělení byla 10$ a počet účastníků byl 35 v DG a 24 v UG. Graf č. 2: Rozdíl nabídek mezi dictator game a ultimatum game Dictator game Ultimatum game Výše nabídky Zdroj: Vlastní graf na základě dat ze studie Smith (1998) Studie Smith (1998) se zabývala následujícím:,,dvě nejdůležitější statě Adama Smithe 43 jsou založeny na zdánlivě protichůdných stránkách lidské povahy: nekooperativním vlastním zájmu na straně jedné a naopak na soucitu, jenž směřuje k ostatním lidem, na straně druhé. Tyto interpretace však přestávají být vzájemně neslučitelnými, rozlišíme-li neosobní tržní směnu od směny osobní. Nekooperativní jednání na trhu maximalizuje výnos ze směny, což je základem pro specializaci a tvorbu bohatství. Kooperativní jednání v osobní směně je naproti tomu postaveno na oplácení směňujeme dary, laskavosti a pomoc v čase což maximalizuje výnos ze společenské směny. Laboratorní experimenty nám ukazují, že lidé mohou být zároveň kooperativní a nekooperativní, což zde považujeme za následek sebestředného sklonu k tržní směně 42 Racionální hráč by měl přijímat jakoukoliv kladnou částku, více viz Thaler Uvedené v úvodu první a čtvrté kapitoly. 13

20 a k přátelství. 44 Studie by tak vysvětlovala, proč se lidé nechovají podle předpokladů, kdyby DG byla osobní směnou. DG výše lze ovšem povaţovat za neosobní trţní směnu, jelikoţ aktéři této směny jsou v naprosté anonymitě.,,nekooperativní a neopakované teorie her jsou o cizincích bez společné minulosti... Když se potkají, vzájemně se chovají sobecky při dosahování výher s danými pravidly, a pak už se spolu nikdy nesejdou. 45 Otázkou zůstává proč i v nekooperativních hrách jako je dictator game s double blind anonymitou lze pozorovat nepředvídatelné chování. Mnoho studií se zabývalo hypotézou, proč se lidé v DG odklánějí od tradiční teorie homo economicus a v případě UG se nedostávají do Nashova equilibria. V ultimatum game jsou odchylky hráčů A od předpokládaných dominantních strategií vysvětlovány takto 46 : (1) respondenti se snaţí rozdělit částku spravedlivě, čili chovají se nesobecky; (2) bojí se rizika, ţe jim protihráč nabídku odmítne. Naopak rozhodování příjemců je vysvětlováno takto: Obětují nízkou částku kvůli tomu, aby potrestali nespravedlivé rozdělení. Tato práce nemá za úkol analyzovat, jak strach z odmítnutí nabídky ovlivňuje rozhodnutí, proto se budeme zabývat pouze DG. Jak bylo popsáno výše, v případě DG druhý hráč de facto neexistuje a tudíţ jeho strategii nemá smysl interpretovat. Důleţitější je ovšem skutečnost, ţe pro hráče A odpadá strach z rizika odmítnutí jeho nabídek, ale přesto se hráči nechovají podle předpokladů. Při splnění podmínek double blind experimentu 47 je jediným vysvětlujícím důvodem odklonů od dominantní strategie pouze to, ţe se hráči nechovají racionálně, tak jak předpokládá neoklasická teorie. Iracionalita jejich jednání můţe být zakořeněna v sociálním cítění neboli altruismu. 48 DG je proto zajímavým nástrojem pro studium výkladu spravedlnosti, altruismu a egoismu v rozdělování. A právě to je také důvodem, proč byla k prokázání hypotézy této práce zvolena právě dictator game. 44 Zajíček, 2010, str Hoffman et al. 1994, str Thaler 1998, str Který minimalizuje jakýkoliv sociální vliv (experimentátorův efekt atd). 48 Přesné chápání tohoto pojmu bude vysvětleno v následující kapitole. 14

21 4. Altruismus a egoismus Jakkoliv ve většině případů můžeme od člověka očekávat sobecké chování, je evidentní, že v jeho podstatě existují také jisté principy, které ho činí vnímavým k osudu ostatních a činí jejich prospěch nezbytným pro našeho sobce, ačkoliv ten z toho nemá nic, než potěšení z toho, že vidí jejich štěstí. (Smith 1759, str. 9) Výklad altruismu je sporný a existuje mnoho názorů na jeho vysvětlení. 49 Vzhledem k faktu, ţe v experimentu vyuţíváme dictator game, zvolíme definici altruismu v následujícím znění: Prosociální chování se vyznačuje skutky a činy vykonanými ve prospěch druhého bez očekávání odměny (materiální či finanční) nebo sociálního souhlasu. Tyto akty chování mají charakter nezištné pomoci, kdy není očekávána odměna ani opětování pomoci v budoucnu. Obvykle jsou akty tohoto druhu chování vykonávány bez vyzvání (pomoc při nastupování - vystupování, upozorňování na ztrátu nějakého předmětu aj.), ale v některých případech můžeme být o pomoc požádáni (kde je zde pošta?) nebo dokonce úpěnlivě žádáni a prošeni (volání o pomoc). 50 Tato definice zcela vyhovuje našeho experimentu s DG, jelikoţ navrhovatel opravdu vytváří svou nabídku s vědomím, ţe mu neznámý příjemce nebude a ani nemůţe v budoucnu nic opětovat, neboť experiment je proveden v anonymitě. 51 Nabízející hráč se tedy vědomě ochuzuje o svou výhru díky kladnému rozdělení peněz mezi sebe a neznámého protihráče. Toto jednání lze povaţovat za nesobecké a podle neoklasické teorie tudíţ iracionální. Musíme zde ale téţ nutně podotknout, ţe pojetí altruismu jako nesobeckého jednání má i své trhliny:,, pokud se člověku dělá špatně z představy cizího utrpení, jedná se o případ soucitu. A projevy soucitu jsou v jednom důležitém ohledu egoistické, neboť pokud člověka těší potěšení jiných a bolí ho jejich bolest, může úsilí o vlastní prospěch vést k soucitnému jednání Např. Wilson (1993); Becker, G. (1981); Hamilton, W. D. (1964). 50 Slaměník, Výrost (1997, s. 339). 51 V případě experimentu č. 1 humanitární organizace nemá k dispozici seznam jmen darujících subjektů. Experiment č. 2 byl single blind. 52 Doleţalová, 2008, st

22 Uvědomujeme si, ţe vysvětlení altruismu jako nezištné pomoci není jednoznačné. Je moţné, ţe člověk bude mít ze svého nesobeckého jednání větší uţitek, neţ kdyby se choval podle konceptu homo economicus. Pro zjednodušení našeho modelu rozhodování budeme ovšem vyuţívat definici altruismu podle Slaměník, Výrost (1998), a budeme zanedbávat jiná pojetí altruismu, dle nichţ by altruistické chování přinášelo rozhodovateli jakýkoliv uţitek. Čili altruismus v našem experimentu vyjadřuje nesobecké jednání, které hráče odchyluje od dominantních strategií, a tak sniţuje jejich výhru a následně i uţitek. 16

23 5. Rozdíl mezi pohlavími a formulace hypotéz,,woman seems to differ from man in mental disposition, chiefly in her greater tenderness and less selfishness... Man... delights in competition, and this leads to ambition which passes too easily into selfishness. Charles Darwin (1874, str. 470) Na základě předchozích teoretických kapitol je moţné určit dva charakteristické typy lidí, které se mohou objevit v našem experimentu. (1) Člověk racionálně a sobecky jednající za účelem maximalizace svého uţitku, čili homo economicus. (2) Člověk iracionální, ovlivněný svými emocemi a jednající altruisticky, který si vědomě sniţuje svůj uţitek, čili homo sapiens. 53 Našim hlavním záměrem není rozlišit, jestli se lidé chovají striktně podle předpokladů teorie hlavního proudu ekonomie a ani nepředpokládáme, ţe člověk je přesným obrazem HE. Cílem této práce je zjistit, zda jsou ţeny v rozhodovacím procesu jiné neţ muţi. Snaţíme se prokázat hypotézu o tom, ţe ţeny jsou altruističtější neţ muţi a tudíţ jejich nabídky v laboratorním experimentu budou štědřejší. 54 Naše hypotézy lze formulovat takto: : Rozhodování mužů a žen je odlišné. : Muži jsou v rozhodovacím procesu egoističtější než ženy. 55 Tyto hypotézy jsou inspirovány prací autorů Eckel, Grossman (1998), v níţ se ţeny v double-blind dictator game při svých rozhodnutích o rozdělení peněz chovaly spravedlivěji neţ muţi. Tento experiment byl proveden na University of Arizona a Virginia Polytechnic Institute and State University v letech Studenti byli vţdy náhodně rozděleni na stejný počet navrhovatelů a příjemců. Dále byl vybrán jeden 53 Podle paperu Thaler (2000) lidé se od homo economicus odlišují emocemi (jako strach, závist, stud atd.) a díky tomu se stávají homo sapiens. 54 Jinými slovy předpokládáme, ţe muţi budou záměrně rozdělovat pomyslný koláč více ve svůj prospěch. 55 Očekáváme, ţe muţi budou svým rozhodováním blíţe k předpokladům neoklasické ekonomie. 17

24 dozorčí, který zajišťoval double-blind experiment. Výsledkem tohoto experimentu byl signifikantní rozdíl mezi nabídkami muţů a ţen. Relativní četnost jednotlivých nabídek lze vidět v níţe uvedené tabulce č. 3. Muţi přerozdělovali svým protějškům průměrně 8,2 % částky, zatímco ţeny průměrně 16 %. Tento výsledek byl ověřen pomocí ekonometrického modelu a v práci byla zamítnuta hypotéza : Mužské a ženské nabídky jsou průměrně stejné. Tabulka č. 3: Relativní četnost nabídek Zdroj: Eckel, Grossman (1998) V naší práci jsme se rozhodli prokázat výše uvedené hypotézy pomocí dvou odlišných experimentů s modifikovanými verzemi DG, jeţ budou uvedeny v následující kapitole. 18

25 6. Experimentální design a postup 6.1 Experiment č. 1 Při tvorbě tohoto experimentu jsme se inspirovali paperem Eckel, Grossman (1996), ve kterém autoři zkoumali rozdílné rozhodování subjektů (bez závislosti na pohlaví) ve dvou odlišných double blind dictator game. V první hře, zadáním podobné Eckel, Grossman (1998), realizovali DG, na jejím začátku ze vzorku náhodně vybrali stejně početné skupiny příjemců a navrhovatelů (a jednoho dozorčího). V druhé hře, kterou jsme vyuţili k našemu experimentu, byl příjemce pouze jeden a to organizace American Red Cross. 56 Studenti tak v druhé hře věděli, ţe organizace je jejich hráčem B, ale i v této hře byly částky určené pro charitu anonymní. 57 Obě hry byly identické, co se týče počtu účastníků a výše disponibilní částky pro hráče A. Autoři prokázali statisticky signifikantní rozdíl mezi nabídkami v jednotlivých hrách. Ve hře, kde protihráčem byla pouze organizace, vzorek daroval průměrně 30,1 % (z částky 10$) oproti 10,6 % ve hře, kde navrhovatelé byli náhodně spárováni s neznámými příjemci. Výsledky tohoto experimentu lze vidět v příloze 1 (navíc porovnané s experimentem z práce Hoffman et al. (1994). Práce dokázala, ţe pokud navrhovatelé uváţí, ţe si daná protistrana peníze zaslouţí, tak zvyšují své dary. 58 Na základě výsledků lze tedy říci, ţe subjekty uvažují racionálně při začleňování spravedlnosti do svého rozhodování a chovají se více altruisticky ve hře, kde příjemcem je uznávaná charitativní organizace. 59 Pro náš první experiment jsme dle vzoru popsanému výše vyuţili modifikovanou verzi dictator game, kde příjemcem byla humanitární organizace. Oproti práci Eckel, Grosmann (1996) byl experiment uveden přednáškou o organizaci Adra 60, kterou prezentovala přímo zástupkyně této organizace. Další a mnohem důleţitější změnou bylo to, ţe účastníci museli při zadávání nabídek pro humanitární organizaci 56 The American Red Cross is the nation's premier emergency response organization. 57 Experiment byl double blind. Instrukce pro účastníky k tomuto experimentu viz příloha č Respondenti darovali 3x více v experimentu, kde protistranou byla charita. 59 Eckel, Grosmann, 1996, str ADRA je mezinárodní humanitární organizace poskytující pomoc lidem v nouzi. Byla zaloţena ve Spojených státech amerických před více jak padesáti lety a dnes má zastoupení jiţ ve 125 zemích světa. V roce 1997 jí byl od Ekonomické a sociální rady OSN udělen statut vrchního poradce. Dostupné na 19

26 uvést své jméno a navíc individuálně rozdělovat částku přímo před vedoucím experimentu. 61 Zároveň byli ujištěni, ţe jejich rozhodnutí zůstane pro jiné subjekty striktně v anonymitě a tato informace nebude dále nijak zneuţita a zveřejněna. Pozorovaný vzorek účastníků experimentu se skládal z 65 studentů (30 ţen a 35 muţů) registrovaných v databázi ORSEE 62, kteří byli na experiment pozváni em. V rámci sniţování nákladů na experiment nebyl účastníkům vyplácen show-up fee 63, ale kaţdý účastník byl informován o tom, ţe si můţe vydělat aţ 100 Kč v závislosti na svých rozhodnutích v průběhu experimentu. 64 Experiment začal krátkou prezentací o humanitární organizaci. Po skončení přednášky byly účastníkům vedoucím experimentu sděleny instrukce. Účastníci dostali papíry, na které museli napsat své jméno a určit částku X Kč z mnoţiny {0,10,20,30,40,50,60,70,80,90,100}, kterou si chtěli ponechat. Zároveň byli obeznámeni, ţe zbytek peněz (100-X) bude darován organizaci Adra. Po-té chodili jednotlivě do místnosti k vedoucímu experimentu, jemuţ předávali papíry se jmény a částkou určenou pro sebe. Částka z papíru byla ihned vyplácena a pro daný subjekt experiment skončil Výsledky experimentu č. 1 Částky, které účastníci tohoto experimentu nabízeli humanitární organizaci, byly výrazně vyšší neţ v předchozích studiích s dictator game. Vzorek přerozděloval průměrně na účet organizace 49,4 % disponibilní částky. 65 Podobně jako studie Eckel, Grossman (1996) dospíváme tedy k závěru, ţe se lidé chovají více altruisticky, pokud ví, ţe jejich nabídky přijímá uznávaná humanitární organizace. Oproti zmiňované studii však náš vzorek přerozděloval ještě přibliţně o 19 % více. Rozdílnost výsledků můţe být způsobena nejméně třemi následujícími faktory: (1) Vzorek díky přítomnosti představitele organizace důvěřuje, ţe přerozdělené peníze jdou opravdu na účet organizace. (2) V průběhu přednášky o dané organizaci lidé cítí vyšší morální 61 Experiment není ani single blind a působí zde sociální tlak na rozhodování. 62 Více viz 63 Částka darovaná účastníkům za příchod. 64 Celý experiment trval přibliţně 45 minut. 65 Studenti dohromady přerozdělili Adře 3211Kč. Tento koncept se liší od ostatních tím, ţe značná část peněz určená na výzkum je vyuţita na dobročinné účely. Celková částka pouţita na tento experiment byla 6500Kč. Peníze poskytla Laboratoř experimentální ekonomie, tímto ještě jednou děkuji. 20

27 Průměr z nabídek zodpovědnost, a proto se po jejím skončení chovají štědřeji. (3) Nabídky jsou vyšší díky sociálnímu vlivu, který je způsoben zveřejněním nabídek pro experimentátora a humanitární organizaci. 66 Nebudeme se zabývat tím, který z výše uvedených faktorů převládá. Tato práce se totiţ věnuje pouze rozdílu mezi pohlavími. Z výsledků jasně vyplývá, ţe nabídky muţů a ţen byly výrazně odlišné, coţ lze vidět na níţe uvedeném grafu č. 3. Ţeny průměrně darovaly organizaci 61,6 % ze svých částek, zatímco muţi oproti ţenám jen 38,9 %. Graf č. 3: Průměrné částky darované organizaci , ,9 ženy muži ženy muži Zdroj: Vlastní tvorba na základě dat z experimentu č. 1 Rozdíl mezi nabídkami v závislosti na pohlaví je tudíţ 22,7% a jednoznačně ukazuje, ţe muţské a ţenské rozhodování je v rámci našeho experimentu rozdílné. V práci tak nemusíme zamítat hypotézu : Rozhodování mužů a žen je odlišné. Jelikoţ muţi si z experimentu odnesli o 22,7 % více peněz, nezamítáme ani hypotézu : Muži jsou v rozhodovacím procesu egoističtější než ženy. Dále uvádíme graf č. 4, na kterém lze vidět relativní četnosti jednotlivých nabídek muţů a ţen určených pro humanitární organizaci Adra. Výsledky ukazují, ţe 40 % ţen věnovalo organizaci celých 100Kč, zatímco muţů se tak rozhodlo jen 22,9 %. Na 66 Studie Eckel, Grossman (1998) byla double blind. 21

28 Relativní četnost nabídek druhou stranu pouze 3,3 % ţen si ponechalo celých 100 Kč, oproti tomu muţů se stejným rozhodnutím bylo 31,4 %. Graf č. 4: Relativní četnost nabídek s ohledem na pohlaví 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Jednotlivé nabídky muži ženy Zdroj: Vlastní graf na základě dat z experimentu č. 1 V grafu č. 4 vidíme, ţe krajní nabídky 0 a 100 Kč, které připadají na zcela altruistického, či zcela sobeckého jedince, zadalo 43,3 % ţen a 54,3 % muţů. Tento 11% rozdíl je v souladu se závěry studie Andreoni, Vesterlund (2001), která se zabývala rozdílem v altruismu u muţů a ţen. Pomocí modifikované verze dictator game autoři dokázali, ţe muţi se chovají častěji buď zcela sobecky, nebo zcela altruisticky, zatímco ţeny se svým rozhodováním blíţí k trendu rovnoměrného a spravedlivého rozdělení. Autoři na základě získaných dat uvedli, ţe poptávka muţů po altruismu je více elastická neţ poptávka ţen a v určitém bodě se tyto poptávky protínají Ve studii bylo dokázáno, ţe muţi se dokonce chovají altruističtěji v případě nízké ceny daru. Kdybychom se řídili podle této studie, tak lze říct, ţe v našem experimentu muţi povaţovali svůj čas za drahocenný a proto dávali niţší částky neţ ţeny. Výsledný graf střetu poptávek této studie je uveden v příloze 2. Pokud jsou závěry této studie správné, tak zvyšováním disponibilních částek v našem experimentu by se sniţoval rozdíl mezi pohlavím. Abychom tento trend ověřili, museli bychom udělat stejný experiment s vyššími disponibilními částkami. 22

29 6.1.2 Diskuze výsledků z experimentu č. 1 Otázkou zůstává, proč existují takovéto rozdíly mezi rozhodováním muţů a ţen. V našem konkrétním případě by se mohlo zdát, ţe výsledný rozdíl byl způsoben odlišnou reakcí ţenského pohlaví na sociální vliv (zveřejnění nabídek charitě a experimentátorovi). Přesný dopad tohoto vlivu však lze zjistit pomocí stejného experimentu, ale s double blind anonymitou, tak jak byl designován v Eckel, Grossman (1996). 68 Jedinou podmínkou je nutnost odlišit nabídky muţů a ţen. Přesto ovšem sociální vliv nebude patrně natolik významný, aby výrazně změnil rozdíl mezi nabídkami muţů a ţen. Toto tvrzení je podpořeno výsledky ze studie Eckel; Grossman (1998), které dokazují, ţe ţeny přerozdělují dvakrát více neţ muţi i přes to, ţe v experimentu je pouţita double-blind dictator game a příjemcem je neznámý protihráč. 69 Jediným racionálním vysvětlením rozdílnosti nabídek odlišného pohlaví jsou tak podle našeho názoru různorodé genetické vlastnosti muţů a ţen. Tyto vlastnosti se v rozhodování projevují tak, ţe ţeny jsou v průměru altruističtější neţ muţi, coţ je výsledkem jejich spravedlivějšího rozdělování. Muţi jsou naopak od přírody egoističtější, proto u nich pozorujeme sobečtější jednání neţ u ţen. 6.2 Experiment č. 2 Při zpracování tohoto experimentu jsme se inspirovali prací Cason, Mui (1998), v níţ autoři zkoumali, jak sociální vliv ovlivní nabídky lidí v dictator game mezi dvěma koly (bez závislosti na pohlaví). Ke zkoumání pouţili dva typy experimentů vţdy se sequential dictator game. 70 V obou experimentech bylo účastníkům řečeno, ţe po skončení experimentu budou náhodně rozděleni na stejně početné skupiny hráčů A a B. Hráči se tedy v průběhu celého experimentu chovali jako navrhovatelé. Pro předávání informací (které byly oním sociálním vlivem) mezi 1. a 2. kolem byli spárováni podle 68 Bohuţel autoři ve své studii nerozlišovali vzorek, co se týče pohlaví. 69 Double blind odstranila experimentátorův efekt a hráč B je zde neznámý student. Totoţnost navrhovatele i příjemce je anonymní. 70 Sequential dictator game je DG, ve které se hrají po sobě jdoucí kola s nezměněnými úlohami jednotlivých hráčů. V tomto paperu pouţili autoři 2 kola. 23

30 specifického klíče. 71 V prvním zadání experimentu hráči zadali své nabídky a potom jim byla sdělena bezvýznamná informace (irrelevant information). 72 Poté následovaly nabídky druhého kola. V druhém zadání, které jsme vyuţili k našemu experimentu, byla hráčům po prvním kole sdělena nabídka některého jiného hráče (relevant information) a aţ poté zadali svou druhou nabídku. 73 Autoři tak zkoumali, jestli hráči změní své nabídky v druhém kole v závislosti na zveřejnění nabídky jiného hráče z prvního jiného hráče. V prvním kole hráči průměrně přerozdělovali hráčům B 22,3 % a v druhém 23,3 % (z částky 40$). 74 Práce ukazuje, ţe lidé, kteří jednají více sobecky v prvním kole, často nemění svá rozhodnutí v druhém kole. Výsledky ukazují, ţe sociální vliv nabídky v druhém kole významně nezměnil. K našemu druhému experimentu jsme tedy vyuţili sequential DG. Oproti práci Cason, Mui (1998) se zabýváme rozdílem mezi pohlavími. Po prvním kole jsme účastníkům ukázali nabídky všech navrhovatelů na histogramu a aţ poté hráči zadávali své další nabídky v druhém kole. Díky této změně předpokládáme, ţe se rozdíl mezi nabídkami muţů a ţen v druhém kole zvětší, protoţe muţi, kteří se nezachovali zcela egoisticky v prvním kole, rozpoznají, ţe sebestředné jednání není mimořádné, a jejich nabídky v druhém kole se budou blíţit k nule. Naopak ţeny se zachovají v druhém kole více altruisticky, protoţe jim nabídky z prvního kola budou připadat nespravedlivé. Proto zformulujeme další hypotézu takto: : Rozdíl mezi nabídkami žen a mužů bude v druhém kole větší než v prvním. Náš pozorovaný vzorek lidí se skládal ze 134 studentů bakalářského studia Vysoké školy ekonomické v Praze, z čehoţ bylo 43 ţen a 91 muţů. Studenti prováděli experiment v rámci přednášek na Národohospodářské fakultě. 75 Nerovnoměrnost v počtu mezi pohlavími byla způsobena rozdílem mezi počtem ţen a muţů studujících 71 Blíţe viz Cason;Mui (1998). 72 Datum narození v měsíci (čili 1-31) některého z účastníků. 73 Blíţe viz Cason, Mui (1998). 74 V příloze 3 lze vidět výsledky z tohoto experimentu na grafu, kde relevant inforamtion je znázorněn čárkovanou křivkou. 75 Tímto bych chtěl poděkovat MUDr. Jochovi a Mgr. Ing. Zajíčkovi, M.A. za poskytnutý čas, v rámci kterého byl experiment v jejich přednáškách vykonán. Zvláštní poděkování patří Mgr. Kalovcové, M.A., která v rámci své přednášky tento experiment uskutečnila a poskytla mi její data. 24

31 na bakalářském stupni Národohospodářské fakultě. 76 V rámci sniţování nákladů na experiment jsme účastníkům nevypláceli ţádné reálné peníze a studenti nedostali showup fee, ale kaţdý účastník byl informován o tom, ţe v závislosti na svých rozhodnutích v průběhu experimentu můţe získat maximálně 2 % bodů z celkového hodnocení předmětu, na který byli oslovení studenti zapsáni. Experiment se odehrál na podzim roku Před začátkem byly nahlas přečteny instrukce od vedoucího experimentu a souběţně byly taktéţ promítnuty pomocí ppt. prezentace 77. Účastníci měli v kaţdém kole 1 bod určený k rozdělení. Kaţdý účastník se musel v prvním kole rozhodnout, jakou část bodu z intervalu <0;1> daruje svému neznámému příjemci a kolik si ponechá. Poté následovalo vyhodnocení výsledků a účastníkům byl ukázán histogram, na kterém byly vidět anonymní nabídky všech navrhovatelů. Posléze studenti hráli druhé kolo, v němţ se opět museli rozhodnout jakou část 1 bodu z intervalu <0;1> darují hráčům B. Kvůli časově efektivnějšímu zpracovávání dat byl při experimentu vyuţit počítačový software, 78 na který studenti posílali nabídky prostřednictvím SMS zpráv jejich mobilními telefony. Aby byla zajištěna anonymita účastníků, tak celý vzorek se stal v průběhu experimentu hráči A a aţ po skončení experimentu byl vzorek lidí náhodně rozdělen na dvě stejně početné skupiny, tvořící páry: hráč A s hráčem B. Po rozdělení vzorku na hráče A a B byly výsledky vyhodnoceny a jednotlivě zaslány studentům pomocí školního informačního systému. Pro naše zkoumání lze vyuţít všechny nabídky poslané v průběhu experimentu Výsledky experimentu č. 2 Nabídky v prvním kole tohoto experimentu byly o něco vyšší neţ v jiných studiích s dictator game. Vzorek přerozděloval hráčům B průměrně 28,4 % bodu. Tento rozdíl přisuzujeme tomu, ţe náš experiment byl pouze single blind. Oproti studii Cason, Mui (1998), jeţ zaznamenala v druhém kole mírný nárůst výše nabídek, se v našem 76 Od roku 2007 bylo na Národohospodářskou fakultu přijato 2839 studentů, z čehoţ 57% byli muţi. Více viz příloha Viz příloha č Tvůrcem tohoto softwaru je Mgr. František Kopřiva, M.A. z CERGE-EI. Tímto děkuji za jeho zapůjčení a tím i usnadnění průběhu experimentu. 25

32 experimentu vzorek choval opačně, čili v druhém kole byly průměrné nabídky 24,3 %. Tento rozdíl mohl být způsoben změnou sociálního vlivu, kdyţ jsme po prvním kole ukazovali nabídky všech. Pro naši práci je ale důleţitý rozdíl mezi pohlavími. V prvním kole ţeny dávaly svým protivníkům 28,9 % z jednoho bodu, zatímco muţi 28,1 %. 79 Relativní četnost nabídek z prvního kola lze vidět na níţe uvedeném grafu č. 5. Graf č. 5: Četnost nabídek prvního kola v závislosti na pohlaví 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% muži ženy 10,00% 5,00% 0,00% 0-0,1 0,1-0,2 0,2-0,3 0,3-0,4 0,4-0,5 0,5-0,6 0,6-0,7 0,7-0,8 0,9-1 Zdroj: Vlastní graf na základě dat z experimentu č. 2 Jakmile byl promítnut histogram s nabídkami z prvního kola, 80 účastníci zadávali nabídky druhého kola, a v tom byly ţeny podstatně štědřejší a nabízely svým soupeřům 34,4 % z jednoho bodu, kdeţto muţi oproti ţenám pouhých 19,6 %. Relativní četnost nabídek z druhého kola lze vidět na grafu č Nutno podotknout, ţe ve vzorku se objevilo pět muţů, kteří pravděpodobně neporozuměli zadání, jelikoţ ve svých nabídkách v prvním kole přerozdělili 0,9-1 bodu svému anonymnímu hráči B. Po odebrání těchto subjektů činí průměr muţů v prvním kole 24,3%. 80 Viz příloha 5. 26

33 Graf č. 6: Četnost nabídek druhého kola v závislosti na pohlaví 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% muži ženy 20,00% 10,00% 0,00% 0-0,1 0,1-0,2 0,2-0,3 0,3-0,4 0,4-0,5 0,5-0,6 0,6-0,7 0,7-0,8 0,8-0,9 0,9-1 Zdroj: Vlastní graf na základě dat z experimentu č. 2 Podíváme-li se na graf č. 7, v němţ jsou shrnuty výsledky z těchto dvou kol, vidíme, ţe v prvním kole se vyskytl pouze minimální rozdíl mezi nabídkami muţů a ţen, a proto musíme pro toto první kolo zamítnout hypotézy Po ukázání histogramu nabídek prvního kola se ţeny projevily zvýšením nabídek o 5,5 %, zatímco muţská průměrná nabídka klesla o 8,5 %. V druhém kole jiţ hypotézu zamítnout nemusíme: Rozhodování mužů a žen je odlišné. Jelikoţ je průměrný rozdíl mezi nabídkami muţů a ţen 14,8%, tak dále nezamítáme ani : Muži jsou v rozhodovacím procesu egoističtější než ženy. Rozdíl v nabídkách muţů a ţen v druhém kole (14,8%) je tedy o 14 % větší neţ rozdíl z prvního kola. Nemusíme tedy zamítnout ani hypotézu: : Rozdíl mezi nabídkami žen a mužů bude v druhém kole větší než v prvním. 27

34 Nabídky v procentech Graf č. 7: Rozdíl mezi nabídkami v závislosti na pohlaví v 1. a 2. kole 40% 35% 30% 25% 20% 15% Ženy 1.kolo Muži 1.kolo Ženy 2.kolo Muži 2.kolo 10% 5% 0% Ženy 1.kolo Muži 1.kolo Ženy 2.kolo Muži 2.kolo Zdroj: Vlastní tvorba na základě dat z experimentu č Diskuze výsledků z experimentu č. 2 V prvním kole tohoto experimentu naše hypotézy prokázány nebyly. Jak jsme jiţ zmínili výše v poznámce 81, výsledky jsou ovlivněny těţko interpretovatelným jednáním několika jedinců. Tomuto zkreslení a statisticky nevýznamnému rozdílu by se dle našeho názoru dalo předejít rozšířením vzorku (hlavně ţen). Druhé kolo naopak potvrdilo všechny naše hypotézy, lze tedy říct, ţe zveřejnění výsledků prvního kola (coţ je v tomto případě sociálním vlivem) způsobí diametrální rozdíl jak u muţů, tak u ţen. Bylo by zajímavé posoudit, zda ve studii Cason, Mui (1998) se tento trend nevyskytl rovněţ, neboť by to mohlo měnit jejich závěr, ţe sociální vliv nemění nabídky v druhém kole. 81 Opět zde, tak jako v experimentu č. 1, pozorujeme, ţe ţeny jsou v průměru altruističtější a inklinují k spravedlivému rozdělení, zatímco muţi naopak myslí více na 81 V případě, ţe trend z našeho experimentu obecně platí, tak by jedině převaha ţen v jejich vzorku způsobila výsledný nevýznamný rozdíl mezi 2 koly. 28

35 sebe a jejich nabídky jsou více sobecké. I zde argumentujeme tím, ţe daný rozdíl je způsoben odlišnými genetickými vlastnostmi. 29

36 Závěr Tato práce měla za hlavní cíl zjistit, zda existuje rozdíl v rozhodování muţů a ţen. K tomuto účelu byly formulovány dvě základní hypotézy, v jejichţ rámci byl pak tento vztah experimentálně analyzován. Z interpretace této analýzy plyne, ţe lze prokázat odlišnosti v rozhodování u jedinců různého pohlaví. Výsledky demonstrují, ţe muţské chování je méně altruistické neţ ţenské. Tato tendence byla prokázána pomocí prvního ze dvou experimentů, ve kterém ţeny průměrně darovaly 61,6 % z disponibilní částky na účet humanitární organizace, zatímco muţi pouze 38,9 %. V druhém experimentu výsledky z prvního kola nebyly tak jednoznačné, ale sociální vliv (zveřejnění anonymních nabídek prvního kola) významně ovlivnil nabídky druhého kola, ve kterém ţeny přerozdělovaly anonymním protihráčům přibliţně o 14,8 % jednoho bodu více neţ muţi. I přesto, ţe získané výsledky poměrně přesvědčivě naplnily naše hypotézy, je v budoucnu ţádoucí verifikovat statistickou významnost těchto závěrů pomocí ekonometrických nástrojů. Na otázku, proč ţeny jsou méně sobecké neţ muţi, není prozatím moţné jednoznačně odpovědět. V šesté kapitole jsme naznačili, ţe reálnou moţností jsou genetické odlišnosti muţů a ţen v rámci rozhodování. Tato práce by pro budoucí studie zabývající se touto tématikou mohla poskytnout určitý základ. Jak jsme jiţ zmínili v šesté kapitole, vhodným rozšířením studie by bylo zopakovat experiment č. 1 s double blind anonymitou a zjistit tak, jestli i po odstranění sociálního vlivu bude rozdíl mezi rozhodováním v rámci pohlaví významný. 82 Experiment č. 2 navrhujeme také provést s double blind anonymitou a navíc motivovat účastníky reálnými penězi. V návaznosti na teoretickou část, tj. závěry, ţe při analýze chování si nevystačíme pouze s koncepty hlavního proudu ekonomie, můţeme potvrdit také to, co náš výzkum prokázal, a sice, ţe přístup behaviorální ekonomie se více blíţí reálnému ţivotu a vystihuje věrněji ekonomické chování lidí. V případě, ţe by se hypotézy této 82 Je ale nutné odlišit nabídky různého pohlaví. To lze uskutečnit např. pomocí dvou experimentů. Jeden pouze pro ţeny a druhý jen pro muţe. 30

37 práce potvrdily i v následujících studiích, by ekonomové mohli získat incentivy k zamyšlení se nad změnou stávajících teorií hlavní proudu ekonomie, jeţ nezohledňují vliv pohlaví. 31

38 Přehled literatury: [1] ANDREONI, J., VESTERLUND, L. (2001). Which is the Fair Sex? Gender Differences in Altruism. The Quarterly Journal of Economics, Vol. 116, No. 1, s [2] COLEMAN, J. S. (1986). Individual Interests and Collective Action. Cambridge University Press. [3] CASON, T. N., MUI, V. L. (1998). Social Influence in the Sequential Dictator Game. Journal of Mathematical Psychology 42, s [4] CROSON, R., BUCHAN, N. (1999). Gender and Culture: International Experimental Evidence from Trust Games. The American Economic Review, Vol. 89, No. 2, str [5] ECKEL, C. C., GROSSMAN, P. J. (1996). Altruism in Anonymous Dictator Games. Games and Economic Behavior 16, No. 81, s [6] ECKEL, C. C., GROSSMAN, P. J. (1998). Are Women Less Selfish Than Men?: Evidence from Dictator Experiments. The Economic Journal, Vol. 108, No. 448, s [7] DARWIN, C. (1874). The Descent of Man and Selection in Relation to Sex. NewYork, NY: Hurst and Company. [8] DLOUHÝ, M., FIALA P. (2007). Úvod do teorie her, Nakl. Oeconomica, Vyd.1., Praha. [9] DOLEŢALOVÁ, A. (2008). Ekonomie, Filantropie, Altruismus. Úvod do studia. Oeconomica, Praha. 32

39 [10] HAYEK, F. A. (1988). The Fatal Conceit: The Errors of Socialism. University of Chicago Press. [11] HOFFMAN, E., MCCABE, K., SHACHAT, K., SMITH, V. (1994). Preference, property rights and anonymity in bargaining games. Games and Economic B ehavior vol. 7, pp [12] HOLMAN, R. (2002). Mikroekonomie: středně pokročilý kurz, C. H. Beck, Vyd.1., Praha. [13] HOLT, A. CH. (2006). Markets, Games, & Strategic Behavior. Addison Wesley. [14] HYKŠOVÁ, M. (2004). Several Milestones in the History of Game Theory, in: Jubiläen - Chance oder Plage? VII. Österreichisches Symposion zur Geschichte der Mathematik, Technische Universität Wien, Wien, str [15] LEVITT, S. D., LIST, J. A. (2007). What Do Laboratory Experiments Measuring Social Preferences Reveal about the Real World? The Journal of Economic Perspectives, Vol. 21, No. 2, s [16] MAILATH, G. J. (1998). Do People Play Nash Equilibrium?: Lessons from Evolutionary Game Theory, Journal of Economic Literature, Vol. 36, No. 3,Sep., s [17] MAŇAS, M. (1974). Teorie her a optimální rozhodování, SNTL, Praha. [18] MAŇAS, M. (1988). Teorie her a její ekonomické aplikace, SPN, Vyd.2., Praha. [19] OSBORNE, J. M. (2000). An Introduction to Game Theory. Oxford University Press. [20] PERSKY, J. (1995). The Ethology of Homo Economicus. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 9, No. 2, s

40 [21] ROBINSON, J. (1962a). Essays in the Theory of Economic Growth. London:Macmillan. [22] ROMP, G. (1997). Game Theory: Introduction and Applications. Oxford University Press. [23] ROTH, E. A. (2002) The Economist as Engineer: Game Theory, Experimentation, and Computation as Tools for Design Economics. Econometrica, Vol. 70, No. 4, s [24] SIMON, A. H. (1985) Human Nature in Politics: The Dialogue of Psychology with Political Science. The American Political Science Review, Vol. 79, No. 2, s [25] SLAMĚNÍK, I., VÝROST, J. (1997). Sociální psychologie. Praha: ISV. [26] SLAMĚNÍK, I., VÝROST, J. (1998) Aplikovaná sociální psychologie I. Portál, Praha. [27] SMITH, A. (1910). An Inquiry into the Nature and Causes of Wealth of Nations. Ernest Rhys, London, Everymans Library. [28] SMITH, L. V. (1994). Economics in the Laboratory. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 8, No. 1, s [29] SMITH, L. V. (1998). The Two Faces of Adam Smith. Southern Economic Journal, Vol. 65, No. 1, s [30] THALER, H. R. (1988). The Ultimatum Game. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 2, No. 4, s [31] THALER, H. R. (2000). From Homo Economicus to Homo Sapiens. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 14, No. 1, s

41 [32] THALER, H. R.; MULLAINATHAN, S. (2008). "Behavioral Economics." The Concise Encyclopedia of Economics. Library of Economics and Liberty. [33] WINTER, S. (1986). Comments on Arrow and on Lucas. The Journal of Business, Vol. 59, No. 4, Oct., s [34] ZAJÍČEK, M. (2010). Od Smithe ke Smithovi: O experimentální ekonomii aneb Vernon Smith v Praze. Terra Libera, únor-březen, s

42 Přílohy Příloha 1: Výsledky dictator game studie Eckel, Grossman Tabulka č. 4: Výsledky dictator game ve dvou zpracováních Zdroj: Eckel;Grosmann (1996) 36

43 Příloha 2: Naměřené poptávky mužů a žen ve studii Andreoni, Vesterlund (2001) Graf č. 8: Poptávky mužů (m) a žen (f) po altruismu Zdroj: Andreoni; Vesterlund (2001) 37

44 Příloha 3: Výsledky seqeuntial dictator game studie Cason, Mui (1998) Graf č. 9: Rozdělení nabídek v prvním (a) a druhém (b) kole Zdroj: Cason, Mui (1998) 38

45 Příloha 4: Statistika přijímacího řízení na Národohospodářskou fakultu Tabulka č. 5: Přehled přijatých studentů na Národohospodářskou fakultu v letech Zdroj: Výroční zpráva národohospodářské fakulty VŠE v Praze za rok Dostupné na 39

Operační výzkum. Teorie her. Hra v normálním tvaru. Optimální strategie. Maticové hry.

Operační výzkum. Teorie her. Hra v normálním tvaru. Optimální strategie. Maticové hry. Operační výzkum Hra v normálním tvaru. Optimální strategie. Maticové hry. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

676 + 4 + 100 + 196 + 0 + 484 + 196 + 324 + 64 + 324 = = 2368

676 + 4 + 100 + 196 + 0 + 484 + 196 + 324 + 64 + 324 = = 2368 Příklad 1 Je třeba prověřit, zda lze na 5% hladině významnosti pokládat za prokázanou hypotézu, že střední doba výroby výlisku je 30 sekund. Přitom 10 náhodně vybraných výlisků bylo vyráběno celkem 540

Více

Teorie her a ekonomické rozhodování. 8. Vyjednávací hry

Teorie her a ekonomické rozhodování. 8. Vyjednávací hry Teorie her a ekonomické rozhodování 8. Vyjednávací hry 8. Vyjednávání Teorie her Věda o řešení konfliktů Ale také věda o hledání vzájemně výhodné spolupráce Teorie vyjednávání Odvětví teorie her dohoda

Více

Úvod vo d d o d o pr p á r va á va a a eko e n ko o n m o i m e Pavol Minárik

Úvod vo d d o d o pr p á r va á va a a eko e n ko o n m o i m e Pavol Minárik Úvod do práva a ekonomie Pavol Minárik Základní informace Vyučující: Pavol Minárik, Petr Kuhn, Petr Koblovský, Josef Mládek Web (informace, osnova, prezentace) kie.vse.cz > Předměty katedry > 5ie200 Kontakt

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Jednofaktorová analýza rozptylu

Jednofaktorová analýza rozptylu I I.I Jednofaktorová analýza rozptylu Úvod Jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA) se využívá při porovnání několika středních hodnot. Často se využívá ve vědeckých a lékařských experimentech, při kterých

Více

Testování hypotéz. Analýza dat z dotazníkových šetření. Kuranova Pavlina

Testování hypotéz. Analýza dat z dotazníkových šetření. Kuranova Pavlina Testování hypotéz Analýza dat z dotazníkových šetření Kuranova Pavlina Statistická hypotéza Možné cíle výzkumu Srovnání účinnosti různých metod Srovnání výsledků různých skupin Tzn. prokázání rozdílů mezi

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Teorie her a ekonomické rozhodování. Úvodní informace Obsah kursu 1. Úvod do teorie her

Teorie her a ekonomické rozhodování. Úvodní informace Obsah kursu 1. Úvod do teorie her Teorie her a ekonomické Úvodní informace Obsah kursu 1. Úvod do teorie her Úvodní informace Mgr. Jana SEKNIČKOVÁ, Ph.D. Místnost: 433 NB Konzultace: Středa 6:30 7:30, 19:30 20:30 Čtvrtek E-mail: jana.seknickova@vse.cz

Více

Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE

Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE Obsah prezentace 1. Vymezení pojmu etika 2. Důvody hodnotových soudů v ekonomii 3. Amartya Sen a jeho pojetí etické ekonomie 4. AmitaiEtzioni: paradigma JÁ a MY

Více

4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7

4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7 4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7 testování hypotéz parametrické testy test hypotézy o střední hodnotě test hypotézy o relativní četnosti test o shodě středních hodnot testování hypotéz v MS Excel neparametrické

Více

TEORIE HER - ÚVOD PŘEDNÁŠKA. OPTIMALIZACE A ROZHODOVÁNÍ V DOPRAVĚ část druhá Přednáška 2. Zuzana Bělinová

TEORIE HER - ÚVOD PŘEDNÁŠKA. OPTIMALIZACE A ROZHODOVÁNÍ V DOPRAVĚ část druhá Přednáška 2. Zuzana Bělinová PŘEDNÁŠKA 2 TEORIE HER - ÚVOD Teorie her matematická teorie rozhodování dvou racionálních hráčů, kteří jsou na sobě závislí Naznačuje, jak by se v takové situaci chovali racionální a informovaní hráči.

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE Eva HEJNOVÁ, Růţena KOLÁŘOVÁ Abstrakt V příspěvku je prezentováno další z řady CD (Vlastnosti látek a těles) určených pro učitele základních

Více

Teorie her a ekonomické rozhodování. 2. Maticové hry

Teorie her a ekonomické rozhodování. 2. Maticové hry Teorie her a ekonomické rozhodování 2. Maticové hry 2.1 Maticová hra Teorie her = ekonomická vědní disciplína, která se zabývá studiem konfliktních situací pomocí matematických modelů Hra v normálním tvaru

Více

Korelace. Komentované řešení pomocí MS Excel

Korelace. Komentované řešení pomocí MS Excel Korelace Komentované řešení pomocí MS Excel Vstupní data Tabulka se vstupními daty je umístěna v oblasti A2:B84 (viz. obrázek) Prvotní představu o tvaru a síle závislosti docházky a počtu bodů nám poskytne

Více

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy Ekonometrická analýza proces, skládající se z následujících fází: a) specifikace b) kvantifikace c) verifikace d) aplikace Postupné zpřesňování jednotlivých

Více

Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová

Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová Bakalářská práce 2008 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá analýzou marketingové komunikace firmy GOTECH s.r.o. Rozbor probíhá

Více

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh Modely oligopolu Obsah kapitoly Studijní cíle I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Doba potřebná

Více

Ing. Michael Rost, Ph.D.

Ing. Michael Rost, Ph.D. Úvod do testování hypotéz, jednovýběrový t-test Ing. Michael Rost, Ph.D. Testovaná hypotéza Pokud nás zajímá zda platí, či neplatí tvrzení o určitém parametru, např. o parametru Θ, pak takovéto tvrzení

Více

Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 1 Teorie her pro manažery Obsah 5.1 Teorie her jako součást mikroekonomie 5.2 Základní pojmy teorie

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE

Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE ÚVOD DO OBECNÉ EKONOMIE Ing. Martina Woznicová L 11484 POUŽITÉ GRAFICKÉ SYMBOLY Průvodce textem a studiem Cíle kapitol Klíčová slova

Více

Máte rádi kávu? Statistický výzkum o množství vypité kávy napříč věkovým spektrem.

Máte rádi kávu? Statistický výzkum o množství vypité kávy napříč věkovým spektrem. Máte rádi kávu? Statistický výzkum o množství vypité kávy napříč věkovým spektrem. SEMESTRÁLNÍ PRÁCE STATISTIKA VYPRACOVALA: IRENA VALÁŠKOVÁ A BARBORA SLAVÍKOVÁ DNE: 29. 12. 2012 SKUPINA: 2 36 Obsah Pár

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Teorie her a ekonomické rozhodování. 7. Hry s neúplnou informací

Teorie her a ekonomické rozhodování. 7. Hry s neúplnou informací Teorie her a ekonomické rozhodování 7. Hry s neúplnou informací 7.1 Informace Dosud hráči měli úplnou informaci o hře, např. znali svou výplatní funkci, ale i výplatní funkce ostatních hráčů často to tak

Více

Koaliční hry. Kooperativní hra dvou hráčů

Koaliční hry. Kooperativní hra dvou hráčů Koaliční hry Obsah kapitoly. Koalice dvou hráčů 2. Koalice N hráčů Studijní cíle Cílem tohoto tematického bloku je získání základního přehledu o kooperativních hrách a jejich aplikovatelnosti. Student

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

Základy genetiky populací

Základy genetiky populací Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Behaviorální finance. Ing. Michal Stupavský, CFAs. Při investování je největším nepřítelem vaše mysl.

Behaviorální finance. Ing. Michal Stupavský, CFAs. Při investování je největším nepřítelem vaše mysl. Behaviorální finance Při investování je největším nepřítelem vaše mysl. Ing. Michal Stupavský, CFAs CFA Society Czech Republic, člen a manažer newsletteru Spoluautor knihy Investor 21. století První česká

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

1. ZÁVAZNÉ PŘEDMĚTY. Ekonomická teorie. Matematicko statistické metody v ekonomii 2. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY

1. ZÁVAZNÉ PŘEDMĚTY. Ekonomická teorie. Matematicko statistické metody v ekonomii 2. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OBCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ ÚSTAV DOKTORSKÝCH STUDIÍ 1. ZÁVAZNÉ PŘEDMĚTY Ekonomická teorie Matematicko statistické metody v ekonomii 2. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým

Více

KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1

KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1 KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1 VNITROSTÁTNÍ SPRÁVNÍ SPADAJÍCÍ DO OBLASTI PŮSOBNOSTI SMĚRNICE 2005/36/ES Prohlášení o vyloučení

Více

Testování statistických hypotéz

Testování statistických hypotéz Testování statistických hypotéz 1 Testování statistických hypotéz 1 Statistická hypotéza a její test V praxi jsme nuceni rozhodnout, zda nějaké tvrzeni o parametrech náhodných veličin nebo o veličině samotné

Více

Tvorba internetových aplikací s využitím framework jquery

Tvorba internetových aplikací s využitím framework jquery Tvorba internetových aplikací s využitím framework jquery Autor Michal Oktábec Vedoucí práce PaedDr. Petr Pexa Školní rok: 2009-10 Abstrakt Tato práce se zabývá využití frameworku jquery pro vytváření

Více

Role experimentu ve vědecké metodě

Role experimentu ve vědecké metodě Role experimentu ve vědecké metodě Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Pozorování, sbírání informací 2. Formulace problému 3. Stanovení hypotéz řešení problému 4. Provedení experimentu

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Spokojenost se zdravotní péčí

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Spokojenost se zdravotní péčí Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10. 5. 2010 11 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Spokojenost se zdravotní péčí European Health

Více

Role experimentu ve vědecké metodě

Role experimentu ve vědecké metodě Role experimentu ve vědecké metodě Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Pozorování 2. Uvedení a formulace problému. Sbírání informací 3. Stanovení hypotéz řešení problému 4. Provedení

Více

Jana Vránová, 3.lékařská fakulta UK, Praha. Hypotézy o populacích

Jana Vránová, 3.lékařská fakulta UK, Praha. Hypotézy o populacích Jana Vránová, 3.lékařská fakulta UK, Praha Hypotézy o populacích Příklad IQ test: Předpokládejme, že z nějakého důvodu ministerstvo školství věří, že studenti absolventi středních škol v Hradci Králové

Více

Rozhodovací procesy v ŽP HRY A SIMULAČNÍ MODELY

Rozhodovací procesy v ŽP HRY A SIMULAČNÍ MODELY Rozhodovací procesy v ŽP HRY A SIMULAČNÍ MODELY Teorie her proč využívat hry? Hry a rozhodování varianty her cíle a vítězné strategie (simulační) Modely Operační hra WRENCH Cv. Katedra hydromeliorací a

Více

Mezinárodní marketing. Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p

Mezinárodní marketing. Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p Mezinárodní marketing Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p Přednášky 1. Úvod, definice, základní pojmy, vývoj koncepcí, vývoj názorů na zahraniční obchod. 2. Důvody

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

ZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura:

ZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura: ZÁKLADY EKONOMIE vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura: ppt v ISu (Studijní materiály BPE_ZEKO) HOLMAN, R.: Základy ekonomie

Více

1. dílčí téma: Rozhodování při riziku, neurčitosti a hry s neúplnou informací

1. dílčí téma: Rozhodování při riziku, neurčitosti a hry s neúplnou informací Cíl tematického celku: Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Druhým cílem je naučit se chápat obsah komunikace, která se vede při projednávání nejrůznějších

Více

Statistické metody v ekonomii. Ing. Michael Rost, Ph.D.

Statistické metody v ekonomii. Ing. Michael Rost, Ph.D. Statistické metody v ekonomii Ing. Michael Rost, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Test χ 2 v kontingenční tabulce typu 2 2 Jde vlastně o speciální případ χ 2 testu pro čtyřpolní tabulku.

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŢENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 12. 2009 64 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče European Health Interview

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 8 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY Bleskový průzkum STEM pro APKURS V Praze dne. září 4 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Zkoumaná populace:

Více

PRAKTICKÁ ČÁST DIPLOMOVÉ PRÁCE ROZVOJ TECHNICKÝCH KOMPETENCÍ ŅÁKA PRACTICAL PART THE THESIS DEVELOPMENT OF PUPILS' TECHNICAL COMPETENCES

PRAKTICKÁ ČÁST DIPLOMOVÉ PRÁCE ROZVOJ TECHNICKÝCH KOMPETENCÍ ŅÁKA PRACTICAL PART THE THESIS DEVELOPMENT OF PUPILS' TECHNICAL COMPETENCES PRAKTICKÁ ČÁST DIPLOMOVÉ PRÁCE ROZVOJ TECHNICKÝCH KOMPETENCÍ ŅÁKA PRACTICAL PART THE THESIS DEVELOPMENT OF PUPILS' TECHNICAL COMPETENCES LUBOŃ DRAXAL Resumé Praktická část, nejdříve popisuje zpŧsob osvojení

Více

Pojem a úkoly statistiky

Pojem a úkoly statistiky Katedra ekonometrie FVL UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Pojem a úkoly statistiky Statistika je věda, která se zabývá získáváním, zpracováním a analýzou dat pro potřeby

Více

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Tabulka. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2009) Graf. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2000-2009) Tabulka. Mzdová mezera ve vybraných zemích Vysvětlení mzdového rozdílu Jak vysvětlit,

Více

Charakteristika oligopolu

Charakteristika oligopolu Oligopol Charakteristika oligopolu Oligopol v ekonomice převažuje - základní rysy: malý počet firem - činnost několika firem v odvětví vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní

Více

Statistické metody v medicíně II. - p-hodnota

Statistické metody v medicíně II. - p-hodnota Statistické metody v medicíně II. - p-hodnota Martin Hynek Gennet, Centre for Fetal Medicine, Prague EuroMISE Centre, First Faculty of Medicine of Charles University in Prague p-hodnota p-value (p-level)

Více

ANTAGONISTICKE HRY 172

ANTAGONISTICKE HRY 172 5 ANTAGONISTICKÉ HRY 172 Antagonistický konflikt je rozhodovací situace, v níž vystupují dva inteligentní rozhodovatelé, kteří se po volbě svých rozhodnutí rozdělí o pevnou částku, jejíž výše nezávisí

Více

Mezi firmami v oligopolu dochází ke strategickým interakcím. Při zkoumání strategických interakcí používáme teorii her.

Mezi firmami v oligopolu dochází ke strategickým interakcím. Při zkoumání strategických interakcí používáme teorii her. Teorie her a oligopol Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, oddíly 26.1-9, 27.1-3 a 27.7-8 Varian: Intermediate Microeconomics, Sections 27.1-9, 28.1-3, 28.7-8 () 1 / 36 Obsah přednášky V této přednášce

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE Z MATEMATIKY

SEMINÁRNÍ PRÁCE Z MATEMATIKY SEMINÁRNÍ PRÁCE Z MATEMATIKY PETROHRADSKÝ PARADOX TEREZA KIŠOVÁ 4.B 28.10.2016 MOTIVACE: K napsání této práce mě inspiroval název tématu. Když jsem si o petrohradském paradoxu zjistila nějaké informace

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Testování hypotéz testy o tvaru rozdělení. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Testování hypotéz testy o tvaru rozdělení. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Statistickou hypotézou se rozumí určité tvrzení o parametrech rozdělení zkoumané náhodné veličiny (µ, σ 2, π,

Více

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka 2014 1 Obsah prezentace Představení metody Oucome Mapping Evaluation (OME) relativně nová metoda v ČR alternativa ke konvenčním lineárním

Více

POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu?

POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? Věda jako kriminalistika Věda Možná pojetí vědy: Individualistické, úzké individuální aktivita, cílem pozorovat, popsat a vysvětlit (sociální) realitu, porozumět

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně

StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně V tomto článku bychom se rádi věnovali otázce, jak poznat již z grafického náhledu vztahy a závislosti v analýze rozptylu. Pomocí následujících grafických zobrazení

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí)

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Autor výzkumu: ŠIK CZ, s.r.o. Realizace výzkumu: únor květen 2010 Výzkum proběhl pod dohledem pedagogů zapojených škol. Cíl výzkumného

Více

"Důvěřujete následujícím institucím?" (%)

Důvěřujete následujícím institucím? (%) INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 09/2004 A 10/2004 DŮVĚRA V NEJVYŠŠÍ SOUDNÍ A KONTROLNÍ INSTITUCE JE TRVALE VYSOKÁ. ZNAČNÝ KREDIT V OČÍCH OBČANŮ MÁ I ÚŘAD OMBUDSMANA. Uváděné výsledky vycházejí ze dvou

Více

Psychologické dny: Já & my a oni Psychodiagnostika

Psychologické dny: Já & my a oni Psychodiagnostika Převod a možnosti využití britské diagnostické metody Nottingham adjustment scale v psychologické praxi pro klienty se zrakovým postižením v České republice Tereza Kimplová Katedra pedagogické a školní

Více

1. dílčí téma: Úvod do teorie her a historie

1. dílčí téma: Úvod do teorie her a historie Cíl tematického celku: Cílem tohoto tematického celku je seznámit se se základy teorie her, její historií proniknout do matematických základů. Tento tematický celek je rozdělen do následujících dílčích

Více

laboutkova@centrum. @centrum.czcz

laboutkova@centrum. @centrum.czcz LOBBING NENÍ KORUPCE Šárka Laboutková laboutkova@centrum. @centrum.czcz Katedra ekonomie Ekonomická fakulta Technická univerzita v Liberci Je vlastní zájem legitimní? Není to laskavost řezníka, sládka

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 206 Technické

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta. Statistické softwarové systémy projekt

Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta. Statistické softwarové systémy projekt Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Statistické softwarové systémy projekt Analýza časové řady Analýza počtu nahlášených trestných činů na území ČR v letech 2000 2014 autor:

Více

Dokonale konkurenční odvětví

Dokonale konkurenční odvětví Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Studenti středních a vysokých škol Praha 26. září 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA CESTUJÍCÍ V DOPRAVNÍM SYSTÉMU FACTORS WHICH HAVE EFFECT ON PASSENGERS IN TRANSPORT SYSTEM

FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA CESTUJÍCÍ V DOPRAVNÍM SYSTÉMU FACTORS WHICH HAVE EFFECT ON PASSENGERS IN TRANSPORT SYSTEM FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA CESTUJÍCÍ V DOPRAVNÍM SYSTÉMU FACTORS WHICH HAVE EFFECT ON PASSENGERS IN TRANSPORT SYSTEM Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Pro uskutečňování svých cest si lidé vybírají různé způsoby, a

Více

UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD

UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD roční hodnocení plnění individuálního studijního plánu doktorského studijního programu za akademický rok ID plánu 9284 Student Fakulta Studijní program Studijní

Více

5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní hra N hráčů 5.8 Modely oligopolu 5.9 Teorie redistribučních systémů 5.

5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní hra N hráčů 5.8 Modely oligopolu 5.9 Teorie redistribučních systémů 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 6 Teorie her, volby teorie redistribučních systémů a teorie veřejné Obsah 5.7 Kooperativní hry 5.7.1

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Příklad 1. Řešení 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2 ČÁST 11

Příklad 1. Řešení 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2 ČÁST 11 Příklad 1 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví předpokládala, že doba dojezdu k pacientovi od nahlášení požadavku nepřekročí 17 minut. Hodnoty deseti náhodně vybraných dob příjezdu sanitky k nemocnému byly:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky, Přírodovědecká fakulta, UP v Olomouci

Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky, Přírodovědecká fakulta, UP v Olomouci Zpracování dat v edukačních vědách - Testování hypotéz Kamila Fačevicová Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky, Přírodovědecká fakulta, UP v Olomouci Obsah seminářů 5.11. Úvod do matematické

Více

Simulace socio-dynamických a socioekonomických

Simulace socio-dynamických a socioekonomických Simulace socio-dynamických a socioekonomických systémů V. Kotyzová, J. Vaith Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, Česko-anglické gymnázium, České Budějovice vendykot@seznam.cz, jakub.vaith@seznam.cz

Více

Ilustrační příklad odhadu LRM v SW Gretl

Ilustrační příklad odhadu LRM v SW Gretl Ilustrační příklad odhadu LRM v SW Gretl Podkladové údaje Korelační matice Odhad lineárního regresního modelu (LRM) Verifikace modelu PEF ČZU Praha Určeno pro posluchače předmětu Ekonometrie Needitovaná

Více