Klíčová slova: lovecký pes, zdraví, kyčelní kloub, dysplazie

Transkript

1 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří byli ochotni věnovat čas při vyplňování dotazníků potřebných jako podklad pro výsledky této diplomové práce. Panu Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. děkuji za trpělivost a pomoc. Za pomoc a podporu chci poděkovat své rodině, zejména pak svému příteli za obrovskou podporu a pomoc v každé situaci, ale i mnoha dalším, jejichž zásluhy jsou nemalé. 2

2 LUCIE SKOUPÁ Vyhodnocení vlivu hodnoty dysplazie kyčelního kloubu na pohyblivost a využití loveckých psů Abstrakt Lovecký pes jako nezbytný pomocník lovce musí splňovat určité podmínky, mezi které mj. patří dobrý zdravotní stav. Proto, aby tato problematika mohla být řešena konkrétně, byly na základě vědeckých prací a testů definovány faktory, které mohou zdraví psa ovlivnit a následně byly standardizovány podmínky, za kterých může být chováno čistokrevné plemeno s průkazem původu. Protože je dysplazie kyčelního kloubu polyfaktoriální, není jednoduché jednoznačně pojmenovat konkrétní vlivy. Míra poškození se značí číselně, přičemž by tato hodnota měla být přímo úměrná klinickým příznakům jedince. Náhledem z praktického hlediska zjistíme, zda tyto faktory skutečně ovlivňují pohyblivost a možnost využití loveckého psa v praxi - v oblasti, pro kterou byl lovecký pes po mnoho staletí šlechtěn. Klíčová slova: lovecký pes, zdraví, kyčelní kloub, dysplazie LUCIE SKOUPÁ Evaluation of the influence of hip dysplasia on the agility and usability of hunting dogs Abstract A hunting dog is the hunter s vital helper and must meet certain conditions, among which belongs his good health condition. To be able to consider this issue in the concrete, I considered scientific research and tests and based on those, I defined factors which can influence the dog s health regarding hip dysplasia. Hip dysplasia is polyfactorial, which means that it is not easy to define the individual influences. The degree of damage is indicated using numbers and this number should be directly proportional to the clinical symptoms of the dog. This paper based on practical research is aimed to show whether those factors really influence the agility and usability of the hunting dog in practical hunting the field for which it has been breeded for hundreds of years. Key words: hunting dog, health, hip, dysplasia 3

3 Obsah: Strana 1) Úvod 8 2) Cíl práce 10 3) Literární přehled Rozdělení loveckých plemen dle FCI Zdravotní vyšetření podmiňující chov Dysplazie kyčelních a loketních kloubů u psů Způsoby a metodika vyhodnocení DKK 18 4) Metodika práce 28 5) Výsledky Genetické hledisko Věk Pohyblivost Námaha Ustájení Podpůrné látky a výživa Krmení Typ podlahy Četnost pohybu po schodech 51 6) Diskuze 53 7) Závěr 55 8) Souhrn a resume 57 Seznam použité literatury 63 Přílohy 67 4

4 Seznam obrázků, tabulek a grafů Strana Obrázky Obr. č. 1 Distrakční snímek. Zdroj: ( ) 20 Obr. č. 2 Kompresní snímek. Zdroj: ( ) 20 Obr. č. 3 Popis distrakčního indexu. Zdroj: ( ) 20 Obr. č. 4 Schéma rentgenového snímku pánve ve správné projekci k posouzení DKK. Zdroj: ( ) 21 Obr. č. 5 Ventrodorzální poloha psa na RTG extenzivním snímku. Zdroj: ( ) 22 Obr. č. 6 Kyčelní kloub ve ventrodorzální poloze. Zdroj: ( ) 22 Obr. č. 7 Schéma DKK A. Zdroj: ( ) 23 Obr. č. 8 RTG DKK A (0/0). Zdroj: ( ) 23 Obr. č. 9 Schéma DKK B. Zdroj: ( ) 24 Obr. č. 10 RTG DKK B (1/1). Zdroj: ( ) 24 Obr. č. 11 Schéma DKK C. Zdroj:

5 dysplazie-kycelnich-kloubu ( ) Obr. č. 12 RTG DKK C (2/2). Zdroj: 24 Obr. č. 13 RTG DKK D (3/3). Zdroj: ( ) 25 Obr. č. 14 Schéma DKK C. Zdroj: ( ) 25 Obr. č. 15 RTG DKK E (4/4). Zdroj: ( ) 25 Tabulky Tab. č. 1 Rozdělení plemen 11 Tab. č. 2 Zápis z plemenné knihy 13 Tab. č. 3 Systém hodnocení DKK podle FCI 23 Tab. č. 4 Přehled celosvětového označení poškození DKK 26 Tab. č. 5 Převod DKK na HD 31 Tab. č. 6 Snadné vstávání a pohyb 35 Tab. č. 7 Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů 36 Tab. č. 8 Neochota chůze po tvrdém povrchu 37 Tab. č. 9 Neochota skákat, neochota běhat u kola 38 Tab. č. 10 Obtížné vstávání, časté kulhání 39 Tab. č. 11 Pohybové problémy při delším pohybu 40 Tab. č. 12 Špatná pohyblivost, bolestivost 41 Tab. č. 13 Zastoupení četností kritéria Námaha v jednotlivých úrovních 42 Tab. č. 14 Pozorované četnosti faktoru námaha 43 Tab. č. 15 Očekávané četnosti faktoru námaha 43 Tab. č. 16 Zastoupení četností kritéria Ustájení v jednotlivých úrovních 44 Tab. č. 17 Pozorované četnosti faktoru ustájení 45 Tab. č. 18 Očekávané četnosti faktoru ustájení 45 Tab. č. 19 Zastoupení četností kritéria Podpůrné látky a výživa v jednotlivých úrovních 46 Tab. č. 20 Pozorované četnosti faktoru výživa 47 6

6 Tab. č. 21 Očekávané četnosti faktoru výživa 47 Tab. č. 22 Zastoupení četností kritéria Krmení v jednotlivých úrovních 48 Tab. č. 23 Pozorované četnosti faktoru krmení 49 Tab. č. 24 Očekávané četnosti faktoru krmení 49 Tab. č. 25 Zastoupení četností kritéria Typ podlahy v jednotlivých úrovních 50 Tab. č. 26 Pozorované četnosti faktoru typ podlahy 50 Tab. č. 27 Očekávané četnosti faktoru typ podlahy 51 Tab. č. 28 Zastoupení četností kritéria Četnost pohybu po schodech v jednotlivých úrovních 51 Tab. č. 29 Pozorované četnosti faktoru četnost pohybu po schodech 52 Tab. č. 30 Očekávané četnosti faktoru četnost pohybu po schodech 52 Grafy Graf č. 1 Přehled četností jednotlivých stupňů HD 31 Graf č. 2 HD ve srovnání s rodiči 33 Graf č. 3 Věk RTG HD 33 Graf č. 4 Snadné vstávání i pohyb 35 Graf č. 5 Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů 36 Graf č. 6 Neochota chůze po tvrdém povrchu 37 Graf č. 7 Neochota skákat, neochota běhat u kola 38 Graf č. 8 Obtížné vstávání, časté kulhání 39 Graf č. 9 Pohybové problémy při delším pohybu 40 Graf č. 10 Špatná pohyblivost, bolestivost 41 Přehled často používaných zkratek DKK Dysplazie kyčelního kloubu HD Hip dysplasia - anglický výraz pro dysplazii kyčelního kloubu RTG Rentgenogram FCI Fédération Cynologique Internationale - Mezinárodní organizace zastřešující chov čistokrevných psů v Evropě, takže i v ČR OFA Orthopedic Foundation for Animals - Ortopedická nadace pro zvířata v USA 7

7 1.) Úvod Vývoj loveckých plemen byl velmi složitým procesem. Bylo obvyklé, že v jednotlivých státech západní Evropy měli pro každý druh lovu jiné lovecké psy (honiče, ohaře, slídiče, barváře i vodní psy). První čisté plemeno loveckých psů bylo chováno lovci na středověkých panstvích. Podle nich byl čistokrevný pes takový, který dobře pracoval na stopě zvěře. Věřili, že určité tělesné znaky souvisí s pracovním výkonem - dlouhé visící uši s dobrým čichem. Často byl pojem plemeno ve svém historickém vývoji definován výběrem určitých tělesných rámců a výběru znaků. Nejprve byl lovecký pes používán jako honič, který zvěř vyhledával, nadháněl ji svému pánovi a ulehčoval mu tak její lov. Postupnou změnou původního lovce v myslivce se měnilo i použití loveckého psa. Před vynálezem střelných zbraní byl lov na vysokou zvěř bez smečky loveckých psů nemyslitelný - ti měli zvěř vystopovat a zadržet a pak zvěř dohledat, protože luk a oštěpy nebyly zrovna ideální loveckou zbraní. V této době rozkvětu honičů považovali za nejlepšího psa právě takového, který uměl nejdéle a vytrvale sledovat zvěř a používat své vrozené vlastnosti. Po zdokonalení loveckých zbraní se začala lovit také zvěř drobná. Nejen tenhle typ lovu, ale také změny podmínek lovu jelení zvěře si vyžádali pozměnit vlohy loveckých pomocníků. Začali se používat pomalejší slídiči a později i ohaři, kteří lovce upozornili na přítomnost zvěře. Postupně začaly vznikat skupiny psů podle uplatnění a později se z nich vyvinula jednotlivá plemena. 1 V dnešní době FCI uznává 160 plemen loveckých psů, které řadí do pěti skupin. 2 Lovecký pes je nezbytným a významným pomocníkem myslivce - lovce. Myslivost je součástí lesnictví, především mentality lesního hospodáře pečujícího nejen o lesní porosty, ale také o lesní zvěř a celkové ekosystémy. Pro příklad - Lesy České republiky, s.p. jako největší vlastník lesních pozemků v ČR (51,20 % 3 ), obhospodařují více než 1100 vlastních honiteb 4. Zákon o myslivosti č. 449/2001, 44 a všechny související vyhlášky (vyhláška č. 244/2002 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu, vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře, vyhláška č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo 1 Bakoš, A. (1998) 2 Kolektiv FCI - Standards (2010) 3 Kolektiv - Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2008 (2008) 4 Kolektiv - Odborná veřejnost / Myslivost (2010) 8

8 jejich částí do jakostních tříd, vyhláška č. 7/2004 Sb., o bažantnicích, vyhláška č. 553/2004 Sb., o plánech mysliveckého hospodaření) zařazují do péče o honitbu a o zvěř také povinnost držet a používat lovecky upotřebitelné psy. Výcvik loveckého psa vyžaduje spoustu času, energie a v neposlední řadě také peněz. Pokud bude mít pes problematický pohybový aparát, mohou se již v raném věku vyskytnout potíže a bolestivost až v takovém rozsahu, že nebude možno tohoto psa dále využívat jako loveckého pomocníka. To je samozřejmě nežádoucí a proto bylo zapotřebí sledovat problematiku onemocnění kloubů také u loveckých psů a do chovu řadit pouze jedince se zdravými klouby nebo s takovým poškozením kloubu, které psa neomezuje natolik, aby nebyl schopen plnohodnotně plnit svůj úkol. Tak vzniklo určité omezení, na jehož základě se v jednotlivých klubech schvalují podmínky chovnosti. Dobře vycvičený pes vhodně zavedený do praxe plní nesnadné úkoly při honech, naháňkách, čekaných apod. a psi třeba i několikrát týdně naběhají mnoho kilometrů. Pomáhají tak vyhledat a snadněji ulovit zvěř, následně dohledat či dosledovat a případně zadržet poraněnou zvěř. Z hlediska etiky a welfare zvěře tedy plní významnou úlohu, a to jak z pohledu myslivce, trpící zvěře či vlastníka honitby (např. pomáhá udržet normované stavy zvěře), tak z pohledu ekonomického (škody zvěří, dohledávky a dosledy při poplatkových lovech apod.). Odhaduje se, že lovečtí psi zachrání až 15 % celkové ulovené zvěře za rok. Z uvedeného vyplývá, jak důležitá je zdravotní stránka loveckého psa, a to především jeho kostí, kloubů a celého pohybového aparátu. Bez bezproblémového pohybu by nebyl pes schopen práce a pozbýval by svou původní úlohu, pro kterou byl šlechtěn. 9

9 2.) Cíl práce Cílem práce je na základě dostupných informací shrnout problematiku dysplazie kyčelních kloubů u psů, a to od obecné rešerše (definice, faktory ovlivňující poškození, prevence, diagnostika a možnosti hodnocení poškození) až po konkrétní aspekty ovlivňující pohyblivost psa, poškození kloubu a klinické příznaky postižených jedinců. Obecně jde o to, zjistit zdravotní stav loveckých psů a shrnout podmínky chovnosti zahrnující zdravotní hlediska plemen u nás nejčastěji vyskytujících se loveckých psů. Jelikož je DKK způsobena celým souborem aspektů, mým úkolem je vyhodnotit, jestli je stupeň dysplazie kyčelního kloubu vyhodnocený odborným veterinárním lékařem výrazně ovlivněn těmito dalšími faktory. Na základě dotazníků má být shrnuta tato problematika z praktického hlediska, nikoli jako lékařská studie založená na vyšetřeních. Z dotazníků má vyplynout, zda jednotlivé okolnosti, ve kterých pes celý život žije, ovlivňují míru poškození kyčelních kloubů anebo je stupeň vyhodnocení z RTG snímku na těchto aspektech nezávislý. Výsledné hodnocení bude zpracováno statistickými metodami. 10

10 3.) Literární přehled 3.1 Rozdělení plemen Tři oficiální celosvětové organizace, které se zabývají klasifikací psích plemen, dělí tatáž plemena psů do různých skupin. Britský Kennel Club je nejstarší chovatelský klub na světě, který vznikl v roce 1873, a uznává 189 plemen; Americký Kennel Club (AKC) založený v roce 1884 uznává 135 plemen, třetím klubem je Fédération Cynologique International (FCI) založený v roce FCI je rozdělena do pěti oblastí působnosti: Evropa, Latinská a Jižní Amerika, Asie, Afrika a Oceánie a Austrálie. FCI uznává 340 plemen různého původu, z nichž řada je jen velmi málo známá mimo zemi svého původu 5. Tab. č. 1 - Rozdělení plemen Číslo Číslo Rozdělení plemen dle Rozdělení plemen dle FCI skupiny skupiny AKC 1. Plemena ovčácká, pastevecká a honácká 1. Nesportovní plemena 2. Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi 2. Pracovní plemena 3. Teriéři 3. Pastevecká plemena 4. Jezevčíci 4. Sportovní plemena 5. Špicové a primitivní plemena 5. Lovečtí psi 6. Honiči a barváři 6. Teriéři 7. Ohaři 7. Společenská plemena 8. Slídiči a vodní psi 9. Společenská plemena 10. Chrti Podle FCI, do které spadá i Česká republika, jsou lovecká plemena řazena ve skupinách 3., 4., 6., 7. a 8. Dříve také byly pro lov používáni např. chrti (FCI sk. 10.). 5 Palmerová, J. (1998) 11

11 3.2 Zdravotní vyšetření podmiňující chov Chov čistokrevných plemen psů je založen na pravidlech, kdy jedinec musí splnit určité podmínky chovnosti takto prověřených rodičů, což dává předpoklad zdravých potomků, kteří exteriérově odpovídají standardu a jsou lovecky cvičitelní. Přestože ve světě termín chovnost existuje ve velmi omezené míře (podle FCI má právo na průkaz původu každé štěně, u kterého lze dokázat původ a jehož rodiče mají průkaz původu), Česká republika se drží určitých pravidel a kluby vyžadují určité ocenění z výstav (tj. důkaz, že pes odpovídá standardu), složení lovecké zkoušky (= je schopen předávat lovecké vlohy) a většinou také zdravotní vyšetření té problematiky, kterou plemeno nejvíce trpí. FCI zastřešuje pod jednotlivými skupinami následující počet loveckých plemen: FCI 3 - teriéři - 33 plemen FCI 4 - jezevčíci - 1 plemeno, 9 rázů FCI 6 - barváři a honiči - 68 plemen FCI 7 - ohaři - 36 plemen FCI 8 - slídiči, retrieveři a vodní psi - 22 plemen Celkem tedy FCI zastřešuje 160 plemen psů, kteří byli původně vyšlechtěni pro lovecké účely, tedy jako pomocníci pro lovce. Pro přehled je v Tab. č. 2: Zápis z plemenné knihy uveden seznam 15-ti nejčetněji zastoupených plemen v ČR. Plemena jsou řazena podle skupin FCI a podle početnosti narozených štěňat dle Zápisu z Plemenné knihy z roku 2008 (viz Tab. č. 1 - Rozdělení plemen). Lovecká plemena jsou zde řazena od nejvyššího počtu jedinců nově zařazených do chovu. K tomu ekvivalentní je i počet narozených štěňat v roce Tučně jsou označena plemena, kterých se následně týká dotazník, tzn. z 15- ti nejčetnějších plemen loveckých psů v ČR mají jako podmínku chovnosti vyšetření DKK 6. 6 Doubková, B., Zápis plemenné knihy

12 Tab. č. 2: Zápis z plemenné knihy Počet nově FCI Počet narozených Plemeno zařazených jedinců skupina štěňat v roce 2008 v roce Labradorský retriever Německý krátkosrstý ohař Zlatý retriever Český fousek Anglický kokršpaněl Rhodéský ridgeback Beagle Výmarský ohař krátkosrstý Flat coated retriever Německý křepelák Anglický špringršpaněl Basset hound Maďarský krátkosrstý ohař Irský setr červený Pointer Přehled chovných podmínek ze zdravotního hlediska v rámci klubů: Retrieveři - Klub chovatelů loveckých slídičů: chovnost do DKK 2/2, DKK 0/0 až 1/1 bez omezení, 0/2, 1/2, 2/2 musí být pářeni pouze s jedinci negativními. Za negativní jsou považováni jedinci 0 1. st 7. - Retriever klub CZ: u DKK max. 2/2. Krytí pouze ve spojení s DKK 0/0 až 1/1 8. Anglický kokršpaněl - RTG DKK po dovršení věku 12 měsíců. Každý jedinec musí být před zařazením do reprodukce zrentgenován a následně vyhodnocen veterinářem s oprávněním pro vyhodnocování DKK a doporučuje se, aby se chovatelé vyvarovali spojení mezi dvěma pozitivním jedinci (DKK 2 a více) 9. 7 Výbor Klubu chovatelů loveckých slídičů, sekce retrívři (2009) 8 Výbor Retriever klubu CZ - Podmínky chovnosti (2009) 9 Výbor Klubu chovatelů loveckých slídičů, sekce anglického kokršpaněla (2009) 13

13 Rhodéský ridgeback - 2 kluby: jedinci, kteří mají vyhodnocení DKK a DLK s rentgenovým nálezem maximálně 1/1. Minimální věk pro provedení rentgenu je 18 měsíců. Vyhodnocení bude uznáno pouze od určeného veterinárního posuzovatele 10. Německý křepelák - 2 kluby, v obou musí být vyšetřovaný jedinec nejméně 12 měsíců starý, výsledek maximálně 2/2 11,12. Anglický špringršpaněl - v den vyšetření musí být jedinec minimálně 12 měsíců starý. V chovu nesmí být použit pes s vyhodnoceným výsledkem 4. Posuzovatel pro ČR od : MVDr. Jaromír Ekr 13. Maďarský krátkosrstý ohař je zastřešen v Klubu chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů. Pes i fena musí ze zdravotního hlediska splnit vyhodnocení RTG DKK s maximálním stupněm postižení 3/3. Rentgen na dysplazii kyčelních kloubů je možno nechat zhotovit na kterémkoliv akreditovaném pracovišti, vyhodnocen ovšem musí být u klubového vyhodnocovatele, kterým je MVDr. Marek Pepřík. Vyhodnocovateli zasílá RTG veterinář, který snímek zhotovil, nikoliv majitel psa. Pes musí být v době absolvování RTG DKK starší 12 měsíců. V KCHHMO byl pro plemeno MOK schválen v roce 2008 monitoring DKK bez vyřazování z chovu 14. Angličtí ohaři - zastřešeni ve 2 klubech v rámci ČR. Moravskoslezskému klubu AO je od roku 2007 nařízeno vyhodnocování DKK, aby se tak shodovaly podmínky chovnosti v obou klubech. Platí tedy: do chovu jsou zařazováni jedinci s DKK 0/0-2/2 včetně Výbor Českého klubu Rhodéských ridgebacků (2009) 11 Výbor Klubu německého křepeláka (2009) 12 Klubové zpravodaje KCHLS (2009) 13 Výbor Klubu chovatelů loveckých slídičů, sekce anglického špringršpaněla (2009) 14 Výbor Klubu chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů ČR (2009) 15 Výbor Pointer a setter klubu (2009) 14

14 Některá plemena se na míru poškození DKK vůbec netestují. Chovnost nemají podmíněnu vyšetřením RTG DKK tato plemena: Jezevčíci - Klub chovatelů jezevčíků 16 Teriéři - Klub chovatelů teriérů 17 Beagle - Beagle klub 18 Honiči - Klub honičů: plemena zde zastřešená jsou rozdělena na 5 sekcí. Podmínkou chovnosti je vždy výstava, doporučeny jsou lovecké zkoušky u některých plemen (např. Basset hound - stejné podmínky jako v Basset hound klubu), u sekce 2 (Finský honič, Norský losí pes šedý, Švédský losí pes, Karelský medvědí pes, Ruskoevropská lajka, Východosibiřská lajka, Hamiltonův honič) a u sekce 5 (Sedmihradský honič, Štýrský brakýř) je doporučen RTG DKK Klub chovatelů švýcarských honičů: schválila členská schůze toto doporučení: Klub doporučuje svým členům, aby nechali provést rentgen DKK u chovných a potencionálně chovných jedinců. Jedná se pouze o monitoring výskytu DKK u plemene švýcarský honič. Doporučovaný věk rentgenovaného zvířete je od 16 měsíců. Horní hranice není stanovena. Rentgenové snímky bude vyhodnocovat MVDr. Jiří Jahoda. Výsledky se zatím nebudou zaznamenávat do průkazu původu. Budou pouze evidovány u poradce chovu a zhodnoceny na členských schůzích. 20 Německý krátkosrstý ohař - shodné podmínky chovnosti ve všech třech klubech v ČR vyšetření DKK není potřeba pro zařazení jedince do chovu. 21 Výmarský ohař krátkosrstý - pouze importovaní jedinci podstupují RTG DKK, do chovu jsou zařazeni jedinci s maximálním stupněm 1/ Výbor Klubu chovatelů jezevčíků (2009) 17 Klub chovatelů teriérů (2009) 18 Beagle club ČR (2009) 19 Klub chovatelů honičů (2009) 20 Klub chovatelů švýcarských honičů (2009) 21 Klub Krátkosrstý ohař se sídlem v Brně (2009) 22 Klub chovatelů výmarských ohařů (2009) 15

15 Český fousek - Klub chovatelů českých fousků kontrola DKK není podmínkou chovnosti 23. U tohoto plemene byla kontrola DKK zavedena v roce 1975 a po následující dva roky byla povinná pro vstup psa do chovu. Feny byly této podmínce podrobeny od roku V tomto období byli do chovu pouštěni pouze negativní jedinci. Výskyt DKK se u plemene výrazně snížil z původních 26,3 % postižených jedinců v roce 1975 na 2,7 % v roce Původní záměr eliminace onemocnění tak byl splněn a došlo k ozdravení plemene 24. Důvodem pro nehodnocení DKK může být absence nebo nízký výskyt u plemene (teriéři, chrti), anebo malá chovatelská základna, která by se tímto omezením nepřiměřeně zmenšila (honiči apod.) - zde by stálo za úvahu alespoň monitorování výskytu. Podle nařízení FCI je totiž zakázáno využívat jedince s těžkou dysplazií k chovu 25. Z ostatních plemen, která stojí za zmínku, je např. u bavorského a hannoverského barváře jediné možné ohodnocení DKK 0/0. Psi s jakýmkoli jiným nálezem se do chovu nezařazují. 3.3 Dysplazie kyčelních a loketních kloubů u psů Poprvé byla dysplazie kyčelního kloubu (DKK) u psů popsána v roce 1935 na britských ostrovech u gordonsetrů jako patologická nemoc v období růstu, která způsobuje nestabilitu kloubu. Byly identifikovány dědičné aspekty a začaly být kontrolovány selekcí v chovu v padesátých letech 20. století. Toto dědičné onemocnění se vyznačuje nejdelším programem zkoumání a od šedesátých let 20. století se shromažďují statistiky z různých států a klubů různých plemen. Slouží jako podklady pro nastavení chovných podmínek jednotlivých plemen psů. Je důležité znát stav této nemoci z různých států především kvůli statisticky vypovídajícímu výsledku porovnání a také kvůli časté výměně chovných zvířat mezi jednotlivými státy celého světa. Hlavními klinickými příznaky nemoci jsou bolesti, chromost, svalová atrofie, obtížný pohyb a postoj těla napovídající bolest 26. DKK je nejčastější ortopedické vývojové onemocnění kloubů psa a vyznačuje se mimořádnou uvolněností kyčelního kloubu a změnami tvaru kloubní 23 Klub chovatelů českých fousků (2009) 24 Dostál J. (1995) 25 Kolektiv FCI - Regulations / Breeding (2009) 26 Duran M. (2009) 16

16 jamky nebo hlavice. Nejnáchylnější jsou velká a obří plemena, ale vyskytovat se může u jakéhokoli jedince. Vyskytuje se u 1,8-74 % jedinců, a to v závislosti na plemeni a původu dat (registr versus náhodný výběr). Jedná se o polygenní dědičné onemocnění, které jako takové není vrozené, ale vrozená je náchylnost k němu. Všechna štěňata se bez rozdílu rodí s normálními klouby. Ty jsou nejvíce ovlivněny v prvních třech měsících života. Pokud během této doby zátěž kloubu způsobená nadměrnou hmotností nebo aktivitou jedince překročí elastický limit podpůrných měkkých tkání, vede výsledná laxita k ireverzibilní inkongruitě kloubu a následně k abnormálnímu pohybu kloubu, remodelaci a vzniku efúze. Dalším významným obdobím pro výsledný stupeň DKK je přezubování ( měsíc věku). Dochází totiž k vysoké potřebě vápníku a stejné množství příjmu musí být najednou rozloženo do všech potřebných oblastí. Pokud má pes tohoto prvku nedostatek, může se strádání projevit v místech s nejvyšší spotřebou vápníku, a tím je kostra. Mezi vnější faktory prostředí ovlivňující hodnotu DKK patří: výživa, a to především obsah bílkovin a tuku (ideálem je 17 % tuku a % bílkovin). fyzická zátěž - velká fyzická zátěž (skákání, chození do schodů) jednoznačně negativně ovlivňuje vývoj kosterního aparátu. Na druhou stranu je třeba pohyb psa podporovat pro tvorbu svalové hmoty, ale na vhodném podkladu. Nevhodná je například kluzká podlaha v porodní bedně štěňat. teplota okolního prostředí - nízké teploty způsobují prochladnutí a nedostatečnou prokrvenost kloubů. Vznik onemocnění je tedy vázán geneticky a ovlivňován faktory vnějšího prostředí. V jednom vrhu se mohou vyskytovat jak negativní, tak positivní jedinci. Po rodičích s DKK 0/0 bývá procento nemocných výrazně nižší (20-40 %) než po rodičích s vyšším stupněm (60-80 %) 27, 28. Začátek systematické kontroly dysplazie loketních kloubů se datuje do osmdesátých let 20. století, kdy se ve Švédsku začala kontrolovat plemena rottweiler a zlatý retriever, protože právě tato plemena tímto onemocněním trpí nejvíce; později se začala testovat další plemena. Dříve, bez použití RTG, nebylo vždy možné diagnostikovat primární 27 Veterinární lékaři z Veterinární kliniky Anima (2009) 28 Nečas A., Griffon D.J., str. 10 (2004) 17

17 příznaky (fyziologické), ze kterého následně vznikají příznaky sekundární (fyzické). Mezi fyziologické příznaky se řadí soubor faktorů způsobující vadné utváření loketního kloubu. Patří sem úlomky nebo nepřirostlé výběžky kloubu a defektní a uvolněné části chrupavky na kloubní ploše. Stejně jako DKK je i dysplazie loketních kloubů vícefaktorovým problémem 29, Způsoby a metodika vyhodnocení DKK Popis každého problému obsahuje pojmenování a standardizaci vyhodnotitelných faktorů, na jejichž základě by mělo být možné porovnávat změny stavu konkrétního problému v populaci. U psů s predispozicí k DKK se klinicky významná laxicita kloubu vyvíjí po 2. měsíci věku, degenerativní kloubní onemocnění (DJD) většinou po měsíci věku. S klinickými projevy se nejčastěji setkáváme u dvou různých skupin nemocných: mladí psi od 4 do 12 měsíců s náhlým nástupem snížené aktivity v důsledku bolesti a kulhání. Tyto problémy jsou připisovány výskytu kloubní efúze, natažení nebo natržení kloubního pouzdra a jiných částí kloubu, ztrátě chrupavky. Může být přítomna svalová atrofie. Zjišťujeme Orlaniho příznak (viz Manuální diagnostika). klinické příznaky u starších psů jsou způsobeny degenerativním kloubním onemocněním. Dochází k nenápadnému pozvolnému oboustrannému kulhání, a to především po námaze; snížení objemu svalové hmoty a rozsahu pohybu. Orlaniho příznak pozitivní málokdy 31. Jen okolo 25 % psů trpících dysplazií vykazuje klinické příznaky. Projevy závisí jak na stupni dysplazie (lehký, střední, těžký), tak na zátěži, které je pes během života vystaven. Tato zátěž ovlivňuje i věk, kdy se potíže spojené s tímto onemocněním projeví. Je potřeba zmínit, že ne vždy korelují klinické příznaky s rentgenologickým nálezem Kučerová J. (2010) 30 Hyclová P. (2010) 31 Nečas A., Griffon D.J., str. 10 (2004) 32 Halme F. (2009) 18

18 Cílem diagnostiky DKK je: stanovení skutečného ukazatele onemocnění zajištění genetické kontroly onemocnění poskytnutí předpovědi onemocnění a závažnosti dlouho před vývinem klinických příznaků 33. Diagnostika DKK a) Manuální diagnostika - pohmatem se prokazuje nestabilita kyčelního kloubu po vyblokování svalu v narkóze. Nejsnáze se vyšetřuje mezi 4. a 8. měsícem věku. Základním kritériem manuální diagnostiky je Orlaniho příznak, který se stanovuje následujícím postupem: - osa pánve probíhá kolmo k podložce - kyčel a koleno v úhlu 90 - končetina je přitažena, na střední plochu stehna působíme silou v dorzoventrálním směru - vychýlíme končetinu a stanovíme úhel repozice, úhel subluxace (částečné nebo úplné vykloubení), kvalitu Orlaniho příznaku - kliknutí při repozici hlavice 34,35. b) Penn Hip (Pennsylvania Hip Improvement Program) - proveditelná u štěňat od věku 16 týdnů, základem je identifikace jedinců rizikových pro eventuální vývoj DKK. Několika RTG se hodnotí míra uvolněnosti kloubní hlavice v kloubní jamce a podle toho se určuje, nakolik je jedinec náchylný k dalšímu rozvoji DKK. Provádí se především v USA, u nás se tato metoda prozatím nerozšířila 36. Provádí se distrakční a kompresní projekce. Pacient je na zádech s kyčelními klouby v neurální pozici (s nejvyšší laxicitou kloubu); při kompresní projekci jsou z laterální strany tlačeny hlavice femuru do acetabula a při distrakční projekci jsou pomocí speciálního distraktoru co nejvíce vytlačovány z acetabula ven. Měřením dostaneme kvantifikaci pasivní laxity kyčelního kloubu, která se vyjadřuje pomocí DI - distrakční index, udávající poměr mezi vzdáleností středu acetabula a středu hlavice a poloměru 33 Nečas A., Griffon D.J., str. 18 (2004) 34 Nečas A., Griffon D.J., str. 11 (2004) 35 Halme F. (2009) 36 Hyclová P. (2010) 19

19 hlavice. Tato metoda často prokáže 2,5x vyšší laxitu kloubu než u metody ventrodorzálních extenzních projekcí. 37 Obr. č. 1 - Distrakční snímek ( ) Obr. č. 2 - Kompresní snímek ( ) Obr. č. 3 - Popis distrakčního indexu ( ) c) Analýza genomu - výzkum pomocí genetického vyšetření v Německu vznikl z iniciativy klubu německých ovčáků, nyní se výzkum provádí u loveckých španělů a jsou zapojeni i čeští chovatelé. Lze určit status DKK jednotlivých psů, ale také budoucích párů, přeneseně řečeno štěňat, takže se o chovnosti psů nerozhoduje selektivně podle RTG. Lze určit (alespoň statisticky) přesnou předpověď genetického vybavení potomků. Podle toho můžeme přizpůsobit způsob výcviku mladého psa, trénovat, vychovávat dle jeho genetické dispozice a na druhé straně ho také lze odpovídajícím způsobem živit a upravit vliv okolního prostředí tak, aby bylo minimalizováno riziko DKK. 38,39,40 37 Nečas A., Griffon D.J., str. 20 (2004) 38 Distl O. (2006) 20

20 d) Rentgenologická diagnostika DKK za pomoci ventrodorzálního extenzního snímku pánve - téměř výlučně používaná v ČR, podle Řádu pro posuzování DKK a DKL dle KVL ČR (viz Příloha č. 2). RTG snímek kloubů může provést kterýkoli veterinář, následně je tento posouzen veterinářem určeným chovatelským klubem a certifikovaným Veterinární komorou. Ve věku od měsíce není možná, protože zhruba u 20% testovaných jedinců se výsledek může ještě změnit (ať už k horšímu nebo k lepšímu). Pokud není v tomto období zjištěna dysplazie, může od 12. měsíce věku dojít ke změně většinou maximálně o jeden stupeň. Minimální věk je tedy podle velikosti plemene udán na 12, 18 nebo 24 měsíců (čím větší pes, tím pozdější věk). Pro zhotovení oficiálního snímku je nutná imobilizace psa k vyblokování svalů a pro umožnění optimální polohy. Snímek se zhotovuje na zádech, s nataženými a mírně vtočenými pánevními končetinami. Končetiny musí probíhat paralelně a pánev nesmí být rotovaná (viz Obr. č. 4 - Schema rentgenového snímku pánve ve správné projekci k posouzení DKK), pro správnou interpretaci je důležité vhodné polohování pacienta a technika vyhodnocení RTG 41. Obr. č.4 - Schema rentgenového snímku pánve ve správné projekci k posouzení DKK ( ) 39 Bouzková D. (2009) 40 Kolektiv - Dysplazie kyčelního kloubu (2009) 41 Nečas A., Griffon D.J., str. 11 (2004) 21

21 Na snímku je zachycena celá pánev s kostí křížovou a celé kosti stehenní s kolenními klouby. Podélné osy stehenních kostí a podélná osa pánve jsou rovnoběžné. Těla kyčelních kostí jsou stejně silná. Ucpané otvory jsou symetrické. Spojnice sezamských kostí protínají čéšky. Obr. č. 5 - Ventrodorzální poloha psa na RTG extenzivním snímku ( ) Kyčelní kloub ve ventrodorzální poloze: Obr. č. 6 - Kyčelní kloub ve ventrodorzální poloze ( ) 22

22 A - kloubní štěrbina B - přední okraj kloubní jamky C - přední vnější okraj kloubní jamky D - horní okraj kloubní jamky E - zadní okraj kloubní jamky Na snímku se hodnotí: souměrnost femorální hlavice a acetabulárního okraje zanoření hlavice femuru do acetabula (normální je 50 %) Norberg Olssonův úhel (normální je 105 ) - míra laxity kyčelního kloubu a zanoření hlavice femuru do acetabula 42, 43, 44 degenerativní změny Stupnice hodnocení DKK Nevýhodou vyhodnocení jednoho snímku RTG DKK je např. zkreslení úhlů kostí v okolí kloubu, podle kterého se stupeň DKK hodnotí. To může být způsobeno i nepatrným posunutím psa, nevhodnou polohou - ideální je přesně kolmá poloha k rentgenu 45. Pro hodnocení odchylek od normálu FCI standardizovala následující stupnici: 42 Nečas A., Griffon D.J., str. 12 (2004) 43 Kolektiv - Dysplazie kyčelního kloubu (2009) 44 Šterc J. (2009) 45 Kučerová J. (2010) 23

23 Tab. č.3 - Systém hodnocení DKK podle FCI Stupeň DKK Popis Hlavice femuru a acetabulum jsou kongruentní a Norberg A Olssonův úhel je 105 a více. Kraniolaterální okraj acetabula je bez příznaků ostře ohraničený a mírně zaoblený. Kloubní štěrbina je úzká a dysplazie pravidelná. Střed hlavice femuru leží mediálně od dorzálního okraje acetabula. Obr. č. 7 - Schéma DKK A Obr. č. 8 - RTG DKK A (0/0) ( ) ( ) Hlavice femuru a acetabulum mohou být mírně inkongruentní a B Norberg Olssonův úhel je 105 a více. Nebo jsou hlavice hraniční dysplazie femuru a acetabulum kongruentní a Norberg Olssonův úhel je méně než 105. Obr. č. 9 - Schéma DKK B Obr. č RTG DKK B (1/1) ( ) ( ) 24

24 Hlavice femuru a acetabulum mohou být mírně inkongruentní a Norberg Olssonův úhel je větší než 100. Kraniolaterální okraj C acetabula může být zaoblený až oploštělý. Mohou se vyskytovat mírná dysplazie drobné neostrosti a mírné příznaky osteoartritických změn na kraniálním, dorzálním a kaudálním okraji acetabula nebo na hlavici a krčku femuru. Obr. č Schéma DKK C Obr. č RTG DKK C (2/2) ( ) ( ) Výrazná inkongruence mezi hlavicí femuru a acetabulem se D subluxací. Norberg Olssonův úhel je více než 90. střední dysplazie Kraniolaterální okraj acetabula je oploštělý a/nebo jsou zřetelné příznaky osteoartrózy. Obr. č RTG DKK D (3/3) ( ) 25

25 Výrazné anatomické změny v kyčelním kloubu jako je luxace E nebo subluxace. Norberg Olssonův je méně než 90. Výrazné těžká dysplazie oploštění kraniálního okraje acetabula, deformace hlavice femuru (tvar houby, oploštění) nebo další příznaky osteoartrózy. Obr. č Schéma DKK C Obr. č RTG DKK E (4/4) ( ) ( ) Problémem je, že v každém státě funguje hodnocení jednotlivých prvků poškození trošku jinak, takže RTG snímek vyhodnocený v jedné zemi nemusí odpovídat výsledku hodnocení v zemi jiné. Následující přehled celosvětového značení DKK / HD přibližuje stupnici v rámci jednotlivých oblastí hodnocení: Tab. č. 4 - Přehled celosvětového označení poškození DKK OFA FCI (Evropa) ČR BVA (UK / Austrálie) SV (Germany) E (Excellent) A (no > 3/hip) normál G (Good) A (no > 6/hip) normál F (Fair) B normál B (Borderline) B téměř normál M (Mild) C ještě dovolený Mod (Moderate) D střední S (Severe) E těžký V poslední době byla vyvinuta nová metoda hodnocení poškození kloubů, která se více či méně přibližuje hodnocení BVA v Anglii (British Veterinary Association). Bodovací 26

26 klasifikační systém BVA zahrnuje hodnocení každého kloubu zvlášť následujícími parametry: Norberg - Olssonův úhel (hodnocení 0-6) subluxace hlavice (hodnocení 0-6) kraniální okraj acetabula (hodnocení 0-6) dorzální okraj acetabula (hodnocení 0-6) kraniální efektivní okraj acetabula (hodnocení 0-6) acetabulární jamka (hodnocení 0-6) kaudální okraj acetábula (hodnocení 0-6) exostózy na hlavici a krčku femuru (hodnocení 0-6) změna tvaru hlavice femuru (hodnocení 0-6). Celkový součet jednoho kloubu může být max. 53, tzn. pro oba klouby 106. Čím nižší skóre, tím lépe, takže ideálem by bylo 0/0. V Evropě se hodnotí pouze sedm parametrů jednotlivě pro každý kloub zvlášť, a to stupnicí 0-4. Celkový součet odchylek od normálu se sčítá a podle součtové hodnoty pak nabývá stupeň poškození následujících hodnot: HD A - odpovídají 0-2 body - zdravý kloub HD B bodů - přechodná forma HD C bodů - nízký stupeň dysplazie HD D bodů - střední stupeň HD E bodů - vysoký stupeň dysplazie 46,47, Nečas A., Griffon D.J., str. 14 (2004) 47 Kučerová J. (2010) 48 Collective OFFA - Hip Grades (2009) 27

27 4.) Metodika práce Velké množství informací bylo čerpáno z mého dlouholetého zájmu o zdraví psů v čistokrevném chovu loveckých psů. Podle Zápisu z plemenné knihy 2008 byl nejprve sestaven seznam nejčetněji zastoupených a nejžádanějších loveckých plemen psů v ČR. Na základě tohoto itineráře byl rozeslán dotazník shrnující všechny důležité aspekty, které podle odborníků mohou ovlivnit míru poškození kyčelních kloubů. Dotazník (viz Příloha č. 1) se v první části skládá z identifikace jedince, stupně DKK jeho a jeho rodičů, věku vyhotovení RTG. Následuje série tabulek jako podklad pro statistiky a vyhodnocení aspektů. Tabulka č. 1 - Pohyb sleduje, v kolika letech se začaly projevovat jednotlivé úrovně problémů. Zde majitel psa vyplňoval každý řádek tabulky. Další tabulky - Námaha, Ustájení, Podpůrné látky, Krmení, Typ podlahy, Četnost pohybu po schodech shrnují podmínky života psa - výběr pouze jedné možnosti z vyjmenovaných. Všechny body zachycovaly problematiku ovlivňující stupeň DKK (viz Literární přehled). Genetika je zachycena ve srovnání DKK rodičů a vyšetřovaného jedince (bod 5.1 výsledků), vnější faktory následujícími tabulkami. Fyzická zátěž je podchycena v sekci Námaha (5.4) a Četnost pohybu po schodech (5.9); Typ podlahy (5.8) je zařazen z důvodu možnosti překročení elastického limitu podpůrných tkání. Problematika výživy je složena z částí Podpůrné látky (5.6) a Krmení (5.7), teplota okolního prostředí je zkoumána v kapitole Ustájení (5.4). Tabulka v kapitole 5.3 Pohyb shrnuje klinické příznaky postiženého v závislosti na věku. Na základě Tab. č. 2: Zápis z plemenné knihy, která podle četnosti zastoupení jednotlivých loveckých plemen v ČR zachycuje 15 nejoblíbenějších plemen, jsem vybrala 10 plemen, u kterých je RTG DKK povinnou součástí zařazení do chovu. Elektronicky bylo odesláno 260 dotazníků, vždy nejméně 15 pro každé plemeno. Majitelé psů byli vybíráni náhodným výběrem, bez systematické cesty ke konkrétnímu jedinci. Vyplněných dotazníků se vrátilo 126, návratnost dotazníku tedy byla 48,46 %. Nejvyšší návratnosti bylo dosaženo u plemen maďarský krátkosrstý ohař (16 dotazníků %) a rhodéský ridgeback (15 dotazníků - 88,89 %). Vždy bylo dosaženo min. 10 dotazníků pro každé plemeno, a tak celkem 100 dotazníků tvořilo základ pro statistické vyhodnocení. 100 hodnot pro každý faktor je možné vyhodnotit statistickými metodami, 28

28 zatímco pokud bychom chtěli zachytit každé plemeno zvlášť, 10 dotazníků by nemělo vypovídající hodnotu. Proto jsem jednotlivé části zpracovala dohromady pro všechna plemena. Navíc jedinci byli vybíráni náhodně a pokud by měl být zachycen zdravotní status plemen, bylo by nutné vybrat jednotlivé stupně poškození poměrným zastoupením těchto stupňů v plemeni. Jednotlivé četnosti odpovědí byly zaznamenány do tabulek podle stupně dysplazie kyčelního kloubu a následně vyhodnoceny. Cílem vyhodnocení vyplněných dotazníků bylo zjištění, jestli stupeň poškození z rentgenologického vyšetření odpovídá míře klinických příznaků tak, jak jsou popisovány odborníky - čím větší poškození kloubu, tím horší příznaky (Tab. č. 6 - Snadné vstávání a pohyb). Dále zda je míra klinických příznaků ovlivněna vnějšími faktory, ve kterých se pes celoživotně nachází (následující tabulky). K vytvoření výsledkových tabulek pro posouzení výsledků bylo využito programu Excel pro tvorbu tabulek a grafů a pro diagonální porovnání hodnot. Závislost jednotlivých faktorů byla zjišťována pomocí kontingenčních tabulek. Vyjadřovaly četnost výskytu jednotlivých kombinací zkoumaných faktorů (stupeň poškození DKK vs. námaha, ustájení atd.). Míra závislosti dat uvnitř kontingenční tabulky se nejčastěji zjišťuje pomocí Pearsonova χ 2 testu (chi-kvadrát testu). U tohoto testu je nejprve nutné vypočítat tzv. očekávané četnosti pomocí následujícího vztahu: Vzorec č. 1 e ij n = i. m n. j Kde: n i... součtová četnost jednotlivé úrovně faktoru a n.j.. součtová četnost jednotlivé úrovně faktoru b m... celkový součet četností v kontingenční tabulce 29

29 Hodnoty jednotlivých součtových četností se dále použijí pro výpočet hodnoty testového kritéria (TK) pomocí tohoto vztahu: Vzorec č. 2 = 2 χ (pozorované četnosti - očekávané četnosti) 2 / očekávané četnosti tedy Vzorec č. 3 χ = i= 1 j= 1 n m r s 2 ( 2 ij ij ) m ij Takto vypočtená hodnota testového kritéria se porovná s hodnotou kritickou, vypočtenou v programu Excel dle následujícího vztahu: Vzorec č. 4 KH = CHIINV(α ; (R-1).(S-1)) Kde α.. hladina významnosti (v našem případě 0,05) R. počet úrovní faktoru a S. počet úrovní faktoru b V případě, že hodnota TK nepřekročí hodnotu kritickou (KH), přijímáme nulovou hypotézu o nezávislosti mezi výběry. V opačném případě (TK > KH) nulovou hypotézu zamítáme, znamená to tedy, že mezi výběry existuje závislost. Míru její těsnosti je pak nutné stanovit pomocí korigovaného koeficientu kontingence podle Pearsona: Vzorec č. 5 C kor = Kde platí Vzorec č. 6 C = 2 C C max 2 χ χ + n 30

30 Vzorec č. 7 C = ( m 1) m max a dále podle Cramérova koeficientu kontingence Vzorec č. 8 V = 2 χ n( m 1) Přičemž χ 2 je popsaná testovací statistika a m je větší z obou čísel r a s. Platí, že C kor i V jsou z intervalu (0, 1); při nulové hodnotě není v buňce žádný vztah; jestliže koeficienty mají hodnotu 1, je v ní vztah úplný. 49,50 Vyhodnocení se týkalo následujících loveckých plemen: Labradorský retriever Zlatý retriever Anglický kokršpaněl Rhodéský ridgeback Flat coated retriever Německý křepelák Anglický špringršpaněl Maďarský krátkosrstý ohař Irský setr červený Pointer Pro možnost přehlednější interpretace výsledků jsem použila mezinárodního značení a hodnocení DKK podle následujícího klíče: Tab. č. 5 - převod DKK na HD Stupeň HD HD A HD B HD C HD D HD E Hodnocení DKK 0/0 0/1, 1/0, 1/1 0/2, 2/0, 1/2, 2/1, 2/2 0/3, 3/0, 1/3, 3/1, 2/3, 3/2, 3/3 0/4, 4/0, 1/4, 4/1, 2/4, 4/2, 3/4, 4/3, 4/4 49 Hendl J. (2009) 50 Pokorný D. (1980) 31

31 5.) Výsledky Z celkového počtu 100 dotazníků byly jednotlivé stupně HD zastoupeny následovně: HD A - 42 % HD B - 16 % HD C - 24 % HD D - 7 % HD E - 11 % Graf č. 1 - Přehled četností jednotlivých stupňů HD Četnosti HD A B C D E Stupeň HD 5.1 Genetické hledisko Přestože jsou chovné podmínky z hlediska stupně HD omezené a na základě názorů odborníků se předpokládá, že dodržováním těchto podmínek se bude četnost výskytu poškození kloubů snižovat, uvedený graf č. 2 hovoří o opaku. Nejčastěji se u dotazovaných jedinců vyskytovalo horší poškození kloubů než u rodičů. Graf předkládá hodnoty a současně procentuelní zastoupení - horší stupeň HD než u rodičů se vyskytl u 35 % jedinců. Bez RTG HD bylo 23 % matek a otců. To je způsobeno pozdějším požadavkem tohoto kritéria jako vstupní podmínky do chovu. Hodnoty jsou na sobě nezávislé. 32

32 Graf č. 2 - HD ve srovnání s rodiči HD ve srovnání s rodiči HD proti matce HD proti otci lepší stejné horší bez RTG 5.2 Věk Graf č. 3 znázorňuje, v kolika letech byli dotazovaní jedinci rentgenováni. Soubor jedinců 1 rok je bezpochyby zastoupen nejčetněji, tj. 65% proto, že toto je limitující věk pro RTG HD. Kolem věku jednoho roku končí dotváření kloubu a dokončuje se kostnatění chrupavek. Současně je v tomto stáří nejnižší poškození kloubů, a proto je tento věk pro majitele nejvýhodnější. S tím souvisí snižující se trend zastoupení v dalších letech RTG HD. Graf č. 3 - Věk RTG HD Věk RTG HD 19% 10% 3% 3% 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 65% 33

33 V jednom roce věku bylo diagnostikováno následující procentuální zastoupení jednotlivých stupňů HD: HD A 56 % HD B 62,5 % HD C 75 % HD D 71,43 % HD E 63 % Přestože i jedinci s vyššími stupni postižení byli rentgenováni z velké většiny v jednom roce věku, nijak tento stupeň nebyl ovlivněn nejzazším možným termínem. Stupeň HD je tedy nezávislý na věku. 5.3 Pohyblivost Celková pohyblivost loveckého psa byla posuzována z pohledu majitelů poměrně snadným způsobem - zkušenost a znalost svého psa byla vodítkem pro vyplnění následujících kritérií, kde druhým faktorem byl věk, ve kterém se začal problém projevovat: 1. Snadné vstávání i pohyb 2. Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů 3. Neochota chůze po tvrdém povrchu 4. Neochota skákat, neochota běhat u kola 5. Obtížné vstávání, časté kulhání 6. Pohybové problémy při delším pohybu 7. Špatná pohyblivost, bolestivost Pro každou úroveň tedy vznikla výsledková tabulka s přehledem, v jakém poměru a v kolika letech se začal problém projevovat podle jednotlivých stupňů HD. Protože všichni majitelé vyplňovali pro každou úroveň vždy jednu hodnotu, všechny úrovně jsou zastoupeny stem odpovědí. Údaje v tabulkách úrovní č. 1-7 jsou tedy uvedeny v procentech, což současně odpovídá počtu četností odpovědí. Pro přehlednější zobrazení jsou uvedeny také grafy č. 4-10, které vychází z hodnot uvedených v tabulkách. 34

34 Úroveň č. 1 - Snadné vstávání i pohyb Tab. č. 6 - Snadné vstávání a pohyb Úroveň 1 A B C D E bez projevu 0,00 6,25 4,17 0,00 0, rok 0,00 6,25 0,00 0,00 18, roky 21,43 12,50 12,50 28,57 18, let 23,81 37,50 41,67 42,86 36, let 30,95 31,25 25,00 28,57 27, let 14,29 0,00 8,33 0,00 0,00 více než 10 let 9,52 6,25 8,33 0,00 0,00 Graf č. 4 - Snadné vstávání i pohyb Úroveň 1 50 Četnost bez projevu 0-1 rok 1-3 roky 3-5 let 5-8 let 8-10 let více než 10 let A B C D E Pro stupně HD B až E je nejčetnějším věkem bezproblémového pohybu rozmezí od 3 do 5 let. Se zvyšujícím se věkem a horším stupněm HD se četnost rapidně snižuje. Se zvyšujícím se poškozením kloubů se klesající průběh grafu zrychluje. Stupeň HD A má vrchol snadného pohybu posunut do pozdějšího věku, což konverguje s faktem, že tento stupeň znamená zdravý kloubní aparát. Současně i v rozmezí od 8 do 10 let je zde četnost snadno pohyblivých jedinců vyšší než u ostatních stupňů HD. Ve věku 10 a víc let se pak křivky stupňů A, B a C přibližují, nejhorší stupně D a E jsou s nulovou hodnotou, a tedy žádný ze psů dotazovaných majitelů se v 10 letech nepohybuje bez potíží. Míra poškození kloubu souhlasí s průběhem jednotlivých křivek. 35

35 Úroveň č. 2 - Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů Tab. č. 7 - Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů Úroveň 2 A B C D E bez projevu 71,43 50,00 75,00 28,57 18, rok 7,14 18,75 4,17 0,00 45, roky 0,00 12,50 8,33 14,29 9, let 7,14 6,25 8,33 57,14 27, let 2,38 6,25 0,00 0,00 0, let 7,14 0,00 0,00 0,00 0,00 více než 10 let 4,76 6,25 4,17 0,00 0,00 Graf č. 5 - Příležitostné kulhání, sezónní lupání kloubů Úroveň 2 Četnost bez projevu 0-1 rok 1-3 roky 3-5 let 5-8 let 8-10 let více než 10 let A B C D E Stupeň poškození A a C mají podobný průběh, tedy nejvíce se vyskytuje možnost bez projevu. S těmito dvěma koreluje také část grafu pro HD B od věku tří let. Do inkriminované doby je pro tento stupeň poškození klesání četností méně extrémní. Celkově pro HD B je graf klesající, téměř lineární křivka. U HD D se drobné kulhání a lupání začíná projevovat v rozmezí 3 a 5 let. Poslední, nejvíce poškozený stupeň, se nejčastěji objevuje již před prvním rokem věku! 36

36 Úroveň č. 3 - Neochota chůze po tvrdém povrchu Tab. č. 8 - Neochota chůze po tvrdém povrchu Úroveň 3 A B C D E bez projevu 92,86 87,50 91,67 85,70 45, rok 2,38 6,25 0,00 14,29 45, roky 0,00 6,25 8,33 0,00 0, let 2,38 0,00 0,00 0,00 9, let 0,00 0,00 0,00 0,00 0, let 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 více než 10 let 2,38 0,00 0,00 0,00 0,00 Graf. č. 6 - Neochota chůze po tvrdém povrchu Úroveň 3 Četnost bez projevu 0-1 rok 1-3 roky 3-5 let 5-8 let 8-10 let více než 10 let A B C D E Stupně HD A - C jsou nejčastěji bez projevu tohoto problému, pouze jeden jedinec začal chodit po tvrdém povrchu neochotně před prvním rokem věku. Jedinci s HD D jsou v tomto věku zastoupeni již četněji. Zajímavé je, že pro nejtěžší stupeň poškození, HD E jsou stejnou měrou zastoupeny pasáže bez projevu a rozmezí 0-1 rok. 37

37 Úroveň 4 - Neochota skákat, neochota běhat u kola Tab. č. 9 - Neochota skákat, neochota běhat u kola Úroveň 4 A B C D E bez projevu 100,00 100,00 91,67 42,86 36, rok 0,00 0,00 4,17 14,29 45, roky 0,00 0,00 4,17 0,00 9, let 0,00 0,00 0,00 28,57 9, let 0,00 0,00 0,00 14,29 0, let 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 více než 10 let 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Graf č. 7 - Neochota skákat, neochota běhat u kola Úroveň Četnost A B C D E 0 bez projevu 0-1 rok 1-3 roky 3-5 let 5-8 let 8-10 let více než 10 let Podobně jako v předchozí úrovni, zde se bez projevu nebo téměř bez projevu zařadilo 100% HD A - C. HD D je také nejčetněji zastoupena skupinou bezproblémových jedinců, avšak stojí za zmínku také druhý nejčetnější soubor jedinců, u kterého se neochota skákat a běhat u kola projevila mezi třetím a pátým rokem života. Vzhledem k tomu, že se jedná o přirozený pohyb psa, dá se tento věk považovat za velmi nízký, což ovšem koreluje s mírou poškození kloubu u HD D. Nejčetnější skupinou u HD E je projev před prvním rokem, ale v těsné blízkosti následují jedinci bez poškození. 38

38 Úroveň č. 5 - Obtížné vstávání, časté kulhání Tab. č Obtížné vstávání, časté kulhání Úroveň 5 A B C D E bez projevu 95,24 100,00 91,67 42,86 45, rok 0,00 0,00 0,00 0,00 45, roky 0,00 0,00 4,17 0,00 0, let 0,00 0,00 4,17 28,57 0, let 2,38 0,00 0,00 28,57 9, let 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 více než 10 let 2,38 0,00 0,00 0,00 0,00 Graf č. 8 - Obtížné vstávání, časté kulhání Úroveň Četnost A B C D E 0 bez projevu 0-1 rok 1-3 roky 3-5 let 5-8 let 8-10 let více než 10 let Bez projevu nebo téměř bez projevu se v kritériu obtížné vstávání, časté kulhání vyskytuje prakticky 100% HD A - C. Velmi podobné předchozí úrovni jsou také další dvě křivky, a to pro HD D a E. S posledním jmenovaným také souhlasí křivka u úrovně č. 3. Tento stupeň je tedy buďto zcela bez projevu, anebo se projeví již před prvním rokem věku! Jedinci s HD D jsou rovněž bez potíží anebo obtížně vstávají od třetího až osmého roku. 39