HISTORIE A PAMÁTKY. ve stejné době vznikají také první obce, většinou kolonizačního. léty), zahrnující

Transkript

1 5 HISTORIE A PAÁTKY Území CHKO bylo lidmi osídleno již v nejstarších dobch, a to díy výhodným přírodním podmínm blízosti vodního tou Dyje a Pavlovsým vrchům, teré pravěým lidem sýtaly ochranu. Velmi významný je nlez sídliště lovců mamutů pochzejícího z mladšího paleolitu (před 3 až léty), zahrnující pozůstaty zahloubených stanových obydlí a hlavně dolady umělecé činnosti tehdejších lidí, jao jsou řezby do mamutích ostí, hliněné figury zvířat a znm Věstonic Venuše. V 6. tisíciletí př. Kr. byla tato oblast, stejně jao mnoho dalších, ovlivněna příchodem prvních zemědělců (nědy se hovoří o tzv. neoliticé revoluci), teří si zde vybudovali mnoho sídlišť s domy dlouhými až 0 metrů. Z této doby pochzí taé první nlezy eramicých ndob, sloužících pravděpodobně uldní zemědělsých produtů. Již v době bronzové (2000 až 750 let př. Kr.) se projevuje neblahý vliv člověa na zdejší rajinu: mnohé čsti zdejší rajiny byly odlesněny, aby lidé zísali dostate půdy pro zemědělství. V mladší době bronzové (1300 až 950 př. Kr.) byla vybudovna opevněn hradisa na Stolové hoře, Kotli a na temeni Děvína. Prvě poslední jmenované sídliště se řadí svou rozlohou oolo 25 ha vůbec největším. Kolem rou 00 př. Kr. obsadili území jižní oravy Keltové, teří se zasloužili o rozvoj mnoha oborů, napřílad používní hrnčířsého ruhu a nebo zavedení mincovních platidel. O jejich pobytu v oblasti Pavlovsých vrchů svědčí neopevněn sídliště v Klentnici, Pavlově, ilovicích a taé nlez zlatých mincí pravděpodobně domcí výroby v Dolních Věstonicích. Po odchodu Keltů zaujímají jejich místo germnsé meny. Ty se dostvají ve 2. století po Kr. do onflitu s Římany. Z tohoto období pochzí něoli nlezů, teré, přestože se nenachzejí přímo na území CHKO, si svým významem zaslouží být zde zmíněny. Jedn se o římsý vojensý tbor na Hradisu (Burgstall) u ušova. Ve dvactých létech minulého století zde archeolog Anton Gnirs objevil zlady dvou zděných budov lzní a obytného domu. Vznila hypotéza o římsé stanici. Pozdější vyopvy, teré odhalily taé civilní charater tbora prozaly, že šlo o daleo důležitější loalitu speuluje se doonce i o možném centru nové provincie aromanie. Nedaleo tohoto sídliště byl rou 1988 objeven velmi bohatý hrob germnsého rle, obsahující soro 200 předmětů, mj. součsti výstroje a výzbroje ja germnsé, ta římsé, stříbrné a zlaté špery, přersně zdobené soupravy opasového ovní, ale i téměř úpln souprava nstrojů pečení a vaření, což lze považovat za místní raritu. Už v 6. stol. sem v rmci stěhovní nrodů přichzejí první Slované. V Pavlově si založili vesniču ze zahloubených domů s došovými střechami a ohništi či pecemi. Znmé je rovněž hradiso v loalitě Petrovy louy u Strachotína pochzející z první poloviny 11. stol. (dnes se nachzí pod hladinou Dolní ndrže vodního díla Nové lýny) a slovansé sídliště Vyso zahrada v Dolních Věstonicích. Za dob Velomoravsé říše, zvlště po příchodu Cyrila a etoděje r. 863, se i zde šíří řesťanství a vzni řada círevních staveb. Nicméně první hrady, teré přetrvaly až do dnešních dnů, byly založeny až na počtu 13. stol. např. miulovsý hrad, Dívčí hrady (neboli Děvičy), na přelomu 13. a 1. stol. potom Sirotčí hrde. Přibližně ve stejné době vzniají taé první obce, většinou olonizačního původu: Pavlov, Bulhary, ilovice, iulov. Ty si podržely česé šlechticé rody až do doby, dy česý rl Přemysl Otaar II. zísal raousé země. Poté přešlo panství miulovsé a taé Děvičy do vlastnictví Liechtensteinů, teří se zasloužili o rozvoj vinařství. Ve 13. stol. dochzí rozshlé němecé olonizaci. Na jižní oravě, narozdíl od Čech, zůstalo husitství spíše orajovým hnutím, což bylo způsobeno taé značným podílem (v něterých městech, napřílad iulově, doonce převahou) němecého obyvatelstva. Přesto udlosti spojené se šířením učení istra Jana Husa zashly i raj pod Plavou rou 126 byl husity vyplen iulov. Kvůli zadlužení rodu Liechtensteinů zísal miulovsé panství ve 2. pol. 16. stol. raousý rod Dietrichsteinů. Rou 190 vznilo městečo Dolní Věstonice. Když v Němecu sončila sels vla neúspěchem, přichzeli nm v hojném počtu novořtěnci. Jednalo se o nbožensou setu neuznvající řty dětí. Katolic vrchnost se novořtěnce (též habny) pochopitelně snažila vyhnat, dostvalo se jim vša díy velé pracovitosti podpory šlechty. Vyniali zejména v hrnčířství, hodinřství, nožířství a vinařství. Habni zaldali samostatné obce významné byly třeba v Nových lýnech, iulově, Pavlově, Sedlci, Perné a Dolních Věstonicích, a žili odděleně od místního obyvatelstva. Za třicetileté vly císařsý generl Dampierre podnial výpady (velmi často pustošící obyvatele obcí na iulovsu) z hradů Děvičy a iulov. V letech 165 až 166 obsadili tyto tvrze Švédové, teří před svým odchodem zaplili Děvičy, čímž tento hrad odsoudili zniu. Jeliož v 70. letech 17. stol. došlo pronsledovní Židů v Raousu, mnoho jich emigrovalo prvě na oravu a usídlili se hlavně v iulově (iulov byl významným sídlem Židů už od 15. stol, pobýval tu mezi jinými i slavný rabi Löw). Ve městě vznila cel židovs čtvrť, v níž měli Židé své šoly, synagogu a hřbitov. Ten patří největším židovsým hřbitovům v Česé republice. Na téměř 200 ha je zde olem 000 nhrobů, většina z nich je vytesna do bílého mramoru nebo místního vpence. Nejnavštěvovanějším místem je tzv. rabínsý vrch, de jsou romě zdejších pohřbeni i moravští zemští rabíni. V roce 1938 bylo celé iulovso na zladě nichovsé dohody obsazeno wehrmachtem a připojeno Říši. Vzhledem vysoému podílu němecého obyvatelstva (v něterých obcích až 88 %) byl Adolf Hitler při své nvštěvě iulova bouřlivě přivítn. Ihned po obsazení začalo pronsledovní Židů, antifašistů, onfisace jejich majetu a poněmčovní

2 obcí. To poračovalo během celé vly. Byly rovněž zřizovny němecé šoly namísto česých. iulov se stal na dlouhou dobu centrem vedení místní NSDAP. Na jaře 195 se onečně Češi dočali osvobození od sovětsých vojs. Nejprve byly 22. dubna osvobozeny Bulhary, ilovice a Sedlec, a ještě téhož dne večer byl osvobozen iulov. Prchající nacisté vša stihli zaplit miulovsý zme a tím jej téměř úplně zničit. V iulově byl po vydní Benešových deretů zřízen internační tbor pro Němce, teří měli být odsunuti. Jen na iulovsu jich muselo opustit své domy, teré byly zabrny stejně jao půda, téměř Úbyte obyvatel němecého původu byl nahrazen Čechy z obsazených oblastí a z Uhersobrodsa, Hodonínsa a oolí Uhersého Hradiště. Po omunisticém puči v roce 198 byl život v raji ovlivňovn bezprostřední blízostí železné opony, oddělující česé země od Raousa. Dívčí hrady (Děvičy) Dívčí hrady byly vystavěny olem rou ěly chrnit obchodní stezu vedoucí přes jižní oravu. Hrad prošel řadou stavebních úprav. Jeliož neměl hradní věž ani příop, plnilo obrannou funci zdivo. V 16. stol. byla přistavěna dělov bašta na obranu před útočníy používajícími palné zbraně. Za třicetileté vly obsadili Dívčí hrady Švédové. Než jej po roce opustili, zaplili ho, taže se ocitl na poraji zzy a nebyla ani naděje na jeho případnou re-onstruci či opravu. Dnešní podoba zříceniny je gotic. K tomuto hradu se vže něoli pověstí. Jedna z nich vyprví, že slavný tatarsý chn měl dceru, ter velice toužila poznvat raje zpadních řesťansých pnů a rytířů. Na jedné ze svých cest dorazila hradu Děvičy. Protože už bylo pozdě, hradní pn je přijal a ubytoval na noc. Při večeři nemohl spustit oči z princezniných drahých šperů a neustle přemýšlel, ja se jich zmocnit. Naonec se rozhodl princeznu i s jejím doprovodem zabít, obrat je o všechny drahocennosti a svrhnout ze sly. Uprchnout se podařilo jen jednomu vojovi, jenž hroznou novinu donesl chnovi. Ten potom podnil vlečné tažení na oravu. Hradní pn se ale ze svého lupu dlouho neradoval. Když se rno podíval z ona, spatřil postavy zabitých, proměněné v men a ty stojí na svém místě dodnes. Neuhaus (Nový hrad) ezi Sirotčím hrdem a Děvičami můžeme najít u sly artina zbyty zdí a ndvoří Nového hradu. Ten byl postaven po roce 1368 a měl, stejně jao Děvičy, chrnit obchodní stezu. Byl zničen husity mezi léty 120 až 125. Kaple Sv. Antonína Byla postavena v roce 1652 z prostředů sedlů jao dí bohu za předchzející mimořdnou úrodu vína. O zhruba století později byla aple zrušena a v roce 1786 prodna na stavební materil. Proto se do dnešní doby dochovaly jen zbyty jedné ze zdí. iulovsý zme jízdrny, stje, jezdec šola a budovy pro ubytovní sloužících. V témže století byla zřejmě doončena umělec výzdoba. Od 17. stol., dy probíhaly baroní úpravy, je zme oblopen zahradou, budovanou podle plnů zahradního architeta Jeana Treheta. Kvůli nedostatu rovné plochy byla uspořdna terasovitě. V 19. stol. byla zahrada oszena stromy a přeměněna na anglicý par. Za ojedinělý prve miulovsého zmecého paru lze považovat vpencové sly se zbyty původní věteny plavsé stepi. Zme se zapsal do evropsé historie, jeliož tu došlo uzavření míru s uhersou šlechtou r. 1622, usutečnila se zde taé mírov jednní po bitvě u Slavova a byla tady podepsna mírov smlouva mezi Prusem a Raousem r Valn čst zmu bohužel podlehla na onci druhé světové vly požru, založenému nacisty před útěem. Dnes se v čsti zreonstruovaného zmu (nově i v dosud nepřístupném slepení) nachzí expozice Regionlního muzea v iulově a aždoročně se tu odehrvají letní ytarové oncerty. Svatý opeče Taneční hora a Venušina hora původní nzvy tohoto vrchu, ležícího na jihovýchodním oraji iulova napovídají, že se tu dysi nejspíš odehrvaly pohansé rituly. Jisté je vša jen to, že v roce 1623, po epidemii moru, nechal ardinl Františe Dietrichstein postavit na Taneční hoře apli sv. Šebestina jaožto ochrnce před morem, a taé zvonici, nimž byla v letech 1623 až 1673 vybudovna cesta s patncti poutními zastaveními. Hora taé dostala své současné jméno. Jeliož byly stavby něolirt zasaženy blesem a pošozovny špatnými povětrnostními podmínami, musely být přestavovny a opravovny. Rou 1672 byl na půdorysu řecého říže postaven ostel s osmiboou upolí, terý byl taé mnohort postižen požry, naposledy r Od 18. století se aždoročně v zří onají na Svatý opeče pouti se sochou Černé miulovsé madony. Sirotčí hrde Sirotčí hrad (nědy též označovaný jao Růžový hrad z němecého Rassenstein, a jeho zomoleniny Rossenstein) založil ve 13. století Sigfried Sirote z rodu Wehingenů. Zřejmě ve 1. stol. jej obdrželi Liechtensteinové. Pravděpodobně již začtem 16. století zpustl. Hrad se rozld na dvou salních útesech, spojených v minulosti nejspíš mostem. Na jižním útesu jsou pozůstaty stavby zachovalejší, dodnes je patrný hradní dvůr. U hradu stvala ještě aple sv. iulše. Podle pověsti byl dysi hradním pnem rytíř Čičos. Oženil se s Růženou (olem hradu nechal vyszet růže, odtud Růžový hrad) a mělo se jim narodit dítě. Proto, dyž byla vla, nešel bojovat. Rozlítil tím omtura, terý jej při své nvštěvě hradu obvinil ze zrady. Růžena omtura poždala, aby pojmenoval narozené dítě. Ten se nerozpaoval, pojmenoval ho Orphanus (Sirote) a ihned poté zavraždil Čičose. Kozí hrde Stejně jao dva hrady, o nichž už byla řeč, měl rovněž Kozí hrde střežit cestu, probíhající z Vídně do Brna pod Pavlovsými vrchy. Na Kozím vrchu byla v 15. stol. vybudovna dělostřelec věž, ter zlepšila obranu miulovsého panství. Dnes zůstaly z hradu jen trosy. R založil moravsý marrabě Přemysl Otaar I. miulovsý hrad v goticém slohu s obrannými věžemi, patrnými do dnešních dnů. V 50. létech 13. stol. dostali miulovsé panství Liechtensteinové. Ti dali na hradu přistavět další věž, ve vyšších patrech osmiboou, s goticou aplí. Na počtu 16. stol. byly zbudovny čtyři poloruhové bastiony. Když oupili hrad Dietrichsteinové, upravili ho na zme s novou budovou, určenou pro divadelní představení (od 18. stol. je v divadelním sle nihovna) a vyopali slepy. Po požru byly v 18. stol. přistavěny ještě 6

3 TURISTIKA CHKO Plava nabízí nvštěvníům široé možnosti jejího poznvní, od značených cest pro pěší a cylisty přes naučné stezy, až po muzea či prohlídu zmu. Přes vpencov bradla vede nejoblíbenější steza červeně značen hřebenova z Dolních Věstonic do iulova. Nejprve pozvolně míjí vinohrady, nsleduje prudé stoupní na Dívčí hrady. Na zdejším rozcestí se nabízí něoli možností ja poračovat dle po zpadním svahu Děvína vede modr steza, po východním zelen. Hřebenov těsně míjí vrchole Děvína a poračuje Sirotčímu hrdu, Stolové hoře a přes Turold do iulova. Zde se stý se značou modrou, spojující iulovsé ndraží přes Svatý Kopeče a ušlovsé rybníy se Sedlecem. Oblíbený je taé ratší nstup Děvičm z Pavlova. značený zeleně. Zejména horolezci pa využijí zelenou stezu z Horních Věstonic, ter je dovede na artinu jedinou loalitu, de je povoleno provozovní horolezecý sportů. Cylistům se taé nabízí více druhů značených cylosteze, vedoucích po rovině nebo jen mírných opcích, často po bočních cestch mezi vinohrady. Pavlov a iulov spojuje oravs vinn steza č. 50, ze teré na Bavory a Pernou odbočuje Vinařs naučn steza iulov. Po severovýchodním oraji CHKO, v první čsti podél dolní ndrže Nových lýnů, vede z Dolních Věstonic do Bulhar cylotrasa č. 503, naopa na jižním oraji je mezi iulovem a Sedlecem značena steza č. 1. Naučné stezy říjnu je zde taé možnost navštívit jesyni Na Turoldu prohlída o délce olem 300 m trv asi 0 minut. Poslední z naučných steze m nzev Umění bez hranic a najdeme ji v iulově. pět zastavení, teré se věnují historii města, zmu a miulovsým umělcům. uzeum Regionlní muzeum v iulově provozuje něoli stlých expozic. První z nich je věnovna Římanům a Germnům v raji pod Plavou, se terými nvštěvníy seznamuje prostřednictvím archeologicých nlezů. V galerii Dietrichsteinů jsou romě obrazů (především portrétů ze 17. až 20. století) taé exponty dějinm města a zmu. S vývojem životního stylu od gotiy po empír ns informuje stejnojmenn expozice, de najdeme nejrůznější umělecé předměty z těchto období. Expozice Vinohradnictví a vinařství je rozdělena do tří čstí v zmecém slepě je vystaven největší česý sud na víno, v dalších prostorch je galerie dřevěných vinařsých lisů a expozice Tradiční vinařství na Plavě. Výše uvedené výstavy jsou umístěny na zmu iulov, spolu s galerií malíře Wenze Gröla a zmecou nihovnou, ter je přístupn i v rmci prohlídy zmu. V miulovsé horní (staré) synagoze, využívané jao oncertní a výstavní sl, najdeme expozici Židovs čtvrť v iulově a v domu bratří rštíů v Divch pamty na jejich život a dílo. Další bohat archeologic expozice je v Dolních Věstonicích, zde se věnuje především období starší doby amenné. imo jiné informuje o archeologicých pracích a výzumech, vývoji člověa a umělecých předmětech nechybí zde replia proslavené Věstonicé venuše. Služby Zjemci o hlubší poznní oblasti mohou využít něterou z naučných steze. Nejrozshlejší z nich je NS Děvín, ter na patncti zastaveních, rozmístěných na značených cestch oolo masivu Děvína, informuje především o rajině a přírodě CHKO. Najdeme zde tabule věnované jednotlivým geobiocenózm, vodnímu či lesnímu hospodřství, ale taé Dívčím hradům a historii osídlení rajiny. Celov déla trasy dosahuje asi 11 m. V oolí vrchu Turold se nachzí stejnojmenn naučn steza, dosahující dély 00 m a obsahující 8 panelů. Ty se věnují jedna živé přírodě NPR Turold, jedna obecněji geologii a speleologii. Doplněním stezy je geopar, de najdeme 17 bloů hornin ze všech outů republiy, spojených s rtou charateristiou a popisem jejich vzniu. V větnu až V aždé obci je možnost alespoň malého občerstvení, ve většině jsou restaurace. S ubytovním taé není problém ve všech obcích najdeme ja penziony či hotely, ta i nabídu ubytovní v souromí. Informace o atulních turisticých i ulturních acích zísají nvštěvníci v Turisticém informačním centru na miulovsém nměstí. 7

4 PAÁTKY A TURISTIKA Sv. ichal P. arie 1,6 hrady 6 Dívčí (Děvičy) 0,6 Dívčí hrady - sedlo Sv. Barbora 15 3 Pavlov 7 Děvín vi nn s ul i Soutěsa 1 s ov 12 1, Pern - rozcestí Sv. Osvald Sv. Jiří 50 nn Sv. Kateřina Pod Tabulovou horou Star hora ostel Ü synagoga Ü židovsý hřbitov muzeum rozcestní nzev rozcestníu i u lo naučn steza Turold vs modr 50 3 zelen červen 33 Bulhary Sv. Jiří aple Pustý zme U Rozhledny 211 2,6 ilometrž turisticé stezy cylosteza nzev cylostezy Turold 385 G ( * Turold - lom Židovsý hřbitov 5 1, av or s vi n n 5 Pulgars strň iulov Sv. Rozlie Kozí hrde Ü Sv. Vclav Horní synagoga Sv. opeče 2,3 Ditrich Boží hrob štejns 363 Sv. Šebastin 1,2 hroba iulov ŽST Sv. Jan Nepomucý Sv. iulš 233 n vin Ü Růžový vrch 299 rav o zme Anensý vrch 268 s turisticé stezy Špič 297 or avs Bavory vi 2,2 iulov teza Stolov hora 59 tvrz Turistia Sirotčí hrde - sedlo čn s nau Vinařs Sirotčí hrde ilovice Klentnice hrad nzev pamty Brněnsý opec 268 0,6 Sv. Jan 2, 5 0,8 1, Nad Soutěsou or av Sv. Antonín 0,8 1,9 2, 2 Pod artinou 9 Obora Pamty Legenda Neuhas (Nový hrad) Pern 1,6 s 5 Horní Věstonice 50 i u lov , Dolní Věstonice 309 orientační mapa; 1 Děvín v ochraně přírody; 2 Teplomilné doubravy; 3 Salní stepi; Historie hradu Děvičy a osídlení rajiny; 5 Dubohabrový les; 6 Historie a současnost lesního hospodaření; 7 Suťový les; 8 Geologic stavba a geomorfologie Pavlovsých vrchů; 9 Sly; 10 Pastviny a jejich údržba; 11 Invazní rostliny a dřeviny; 12 Historie a současnost myslivosti; 13 Technic zařízení; 1 Drnov a luční step; 15 Vodní hospodřství pod Plavout 3,3 50 geopar Turold (G * nzev óty Vysoý roh 310 stanoviště naučné stezy Děvín m n. m. óta les Šibeniční vrch 238 ušlovsý rybní i u 216 lov 2,3 s 1 0 Lovecý zmeče Sedlec m ěříto 1 : , souřadnicový systém S-JTSK negativní Sv. Vít Tematic data AOPK, ÚHÚL, O. Goldman, J. ilín Topograficý podlad ČÚZK

5 HOSPODÁŘSTVÍ Krajina pod Plavou je člověem využívna od pravěu. Vliv prvních obyvatel na rajinu byl malý, jeliož se živili především lovem a sběrem. K větším zsahům došlo až s neoliticou revolucí, ter znamenala iulov jao stavební men, postupem času byl vyvžen a těžba se rozšiřovala. Na území CHKO je více než 20 opuštěných lomů, ze terých se vpenec svžel do iulova a odtamtud putoval dle po železnici. Největším z lomů byl lom na Turoldu, otevřený v roce Během jeho osmdestiletého provozu byl opec ze dvou třetin odtěžen, čímž zanily mnohé rasové jevy. Ty, teré zde zbyly dodnes, jsou pouhým zbytem počte zemědělství. Půda na pastviny a pole byla zísvna na úor lesa, jehož plošný podíl se od té doby něoliansobně zmenšil (nyní je necelých 30 %). Zemědělství V současné době převažuje rostlinn výroba nad živočišnou, přičemž na její druhovou sladbu mají vliv zejména limaticé a půdní fatory. Díy teplému a suchému limatu a úrodným půdm se zde pěstuje pšenice a uuřice, na zavlažovaných plochch je významné pěstovní zeleniny (oury, rajčata či papriy). Velý podíl mají olejniny napřílad řepa nebo slunečnice. Orn půda zabír téměř 0 % plochy CHKO. Zcela mimořdný význam pa m pěstovní vinné révy a ovocnřství. Sady tvoří více než 1 % rozlohy, přičemž nejčastěji se pěstují meruňy a brosve. Vinohradnictví (podíl veloplošných vinohradů na rozloze je přes 10 %, dalších něoli desíte ha je rozdrobeno na malé pozemy) je věnovna zvlštní apitola. z dřívějšího rozsahu. Během 30. let dvactého století došlo na ntla veřejnosti zastavení těžby ve všech lomech romě Janičova opce severovýchodní čsti Svatého opeču, do dnešní doby téměř ompletně odtěžené. Hloubov těžba zde poračuje dosud. Těžen byl i píse a hlína pro výrobu cihel. Kromě toho zde je leh strojírens výroba (SP iulov, AZ Klima ilovice, Strojírny Plava iulov a TP iulov), významný je prodej vinařsých potřeb. Průmysl Průmyslov výroba je soustředěna hlavně do oolí iulova. Zejména v minulosti byla významn těžba valitního vpence, terý tvoří bradla pavlovsých vrchů. Ten nejprve sloužil zejména pro potřeby města Služby Zejména v poslední době nabýv stle většího významu cestovní ruch a služby. Rozvíjí se ubytovací a stravovací služby, specialitou jsou specilní turisticé vinařsé programy, umožňující poznat proces výroby vína od prce ve vinohradu až po jeho stčení. 9

6 39,0 % 29,2 % 10,3 % 5,6 %,2 % 3,7 % 2,5 % 1,6 % 50

7 VINAŘSTVÍ Teplé a suché lima, vpencové podloží, mírné svahy a jílovo-hlinité půdy to vše jsou fatory, teré příznivě ovlivňují pěstovní vinné révy na území CHKO Plava. To zde m velmi dlouhou tradici víno se zde nejspíš pěstovalo od dob pobytu římsých legií, tedy od začtu našeho letopočtu, o čemž svědčí nlez vinařsého nože na Římsém vrchu. K původu vína na Plavě se vztahuje pověst vyprvějící o loupeživém pnu Chotěšovi, jehož hrad stl na jednom z Plavsých vrcholů. Chotěš byl proslulý svou rutostí ty, teré oloupil, přivzal na svém hradu e ůlu a nechal jim jednu ruu volnou, aby mohli odhnět ravce. Jednoho dne ale rajem thlo cizí vojso, teré Chotěšův hrad vyplilo a jeho samého přivzalo e ůlu ta, ja to měl ve zvyu on s jednou ruou nepřipoutanou. Pod ostrým plavsým sluncem Chotěš časem vyschl a srostl s ůlem, s ruou vztaženou nebi. O mnoho let později šel olem mldenec za svou milou. Od Chotěšovy vldy již uplynulo mnoho let a on o něm nic nevěděl. Spatřil amennou sochu člověa, jaoby prosícího, s dlaní vtaženou nebi. Jeliož měl dobrou nladu a lsu v srdci, vythl z apsy svůj dute pro štěstí, pamtu po rodičích, dal jej do Chotěšovy amenné dlaně a poračoval dl svou cestou. Za dalších něoli let, už jao hospodř, se dostal na toto místo znovu. Rua byla obrostl listím a mezi prsty byly hrozny plné jaýchsi bobule, rsně vonících a sladých. Protože rostlina smířila vinu, pojmenovali místní obyvatelé rostlinu vínem. Dute do Chotěšovy ruy vložila lsa, a proto je plavsé víno jao ona srýv radost, štěstí, ale i soužení. Fatem je, že velý rozvoj vinohradnictví nastal za Velomoravsé říše, první písemné dolady pochzejí ze 12. století. Největšího rozmachu doshly vinice před třicetiletou vlou, po ní již nidy nedoshly taové rozlohy. V současnosti dosahuje rozloha viničních tratí, terých je zde teré vlivem složitého proudění vzduchu oolo plavsých bradel dopadaly (lecdy až 80 %) mimo cílové plochy. Velé množství minerlních hnojiv mělo za nslede snížení odolnosti révy proti houbovým chorobm i šodlivému hmyzu a roztočům. Z vinic vymizely téměř všechny organismy včetně těch pro vinnou révu užitečných. V rmci projetu se proto začalo s eologicým vzdělvním vinařů, do vinohradů byl znovu zaveden dravý roztoč Typhlodromus pyri, terý požír rostlinožravé roztoče šodící révě. Chemicé inseticidy byly nahrazeny biopreparty, v meziřadí vinic byla zasazena bylinn vegetace, ter brní větrné i vodní erozi, dodv do půdy humus, snižuje teplotu povrchů listů a zvyšuje relativní vlhost. Její ořeny hostí půdní organismy, teré půdu proypřují a tím dle pozitivně působí na révu. Do taového prostředí se znovu vrtily původní druhy hmyzu, jao napřílad střevlíci (v počtu 30 druhů) nebo motýli (celem více než 250 druhů). Celově lepší stav vinic se samozřejmě projevuje na valitě hroznů a tím i vína. Dalším místním unitem je největší česý (a druhý největší evropsý) sud na víno, terý je uložen ve slepě iulovsého zmu. Je dlouhý 6,5 metrů, průměr se pohybuje od,5 do 6,2 metrů a obsah je neuvěřitelných litrů. Przdný vží 26,1 t. Byl vyroben bednřem Christofem Spechtem s něolia pomocníy přímo ve slepě v roce 163, což jim trvalo 250 dní. K původnímu účelu byl používn asi 30 let, po té se stal uriozitou - napřílad v něm hrla zmec apela , ha, což je 3,6 % rozlohy CHKO. Z této plochy je oszeno 1572 ha, tedy 5,8 %. Pěstují se zde zejména bílé odrůdy - nejrozšířenější je Ryzlin vlašsý, nsledovaný Veltlínsým zeleným a Sauvignonem. Z modrých odrůd jsou nejvíce zastoupeny Franova, Svatovavřinecé a Zweigeltrebe. Prvě v rmci Česé republiy unitní geologicé podloží ovlivňuje výslednou valitu a chuť zde pěstovaných vín. Vpní obsažený v půdě omezuje růst révy a zoncentrovv ji, taže vína mají jedinečný piantní, ořenný a hutný charater. Vysoo položené horninové podloží nutí révu rozložit ořenový systém do větší plochy, ten je při deštích omývn vysoce mineralizovanou vodou, ter vínu dodv hluboý minerlní tón a vysoý extrat. Vhodné limaticé podmíny pa umožňují plné dozrní hroznů, z nichž se vyrbějí vysoce valitní přívlastov vína. V rmci projetu biologizace vinohradnictví (součsti programu ochrany biodiverzity) byl v letech zaveden tzv. integrovaný systém hospodaření. Cílem tohoto projetu bylo ozelenit hospodaření ve vinohradech. Do té doby se v masovém měřítu používaly postřiy (nejrůznější herbicidy jao DDT nebo triaziny) apliované letecy, Výroba vína Péče o vinohrad obnší mnoho nmahy téměř po celý ro. Již olem velionoc se zelené výhony přivazují e drtům, aby se zajistil rovnoměrný přístup světla a růst. Tento úon se během rou ještě něolirt opauje. V větnu se vylamují přebytečné letorosty, aby neodčerpvaly sílu eře a v srpnu zracují hlavní letorosty o zhruba jednu třetinu to zastaví jejich růst a umožní jejich lepší zdřevnatění i vývin hroznů. Kromě toho je třeba vinohrad oopvat, odstraňovat plevel, postřiovat, hnojit, zavlažovat, sledovat zdravotní stav révy Po Svatém Vavřinci (10. srpna) se ve vinařsých obcích on slavnost zaržení hory. Podle staré tradice po této slavnosti nido nesměl vročit po 19. hodině do vinice, a poud snad nědo zon porušil, byl přísně potrestn ve středověu často i usenutím ruy. Tím zísaly hrozny čas na dozrní. Vyvrcholením vinařova rou je pa vinobraní, lecde spojené s různými slavnostmi a zvyy, teré býv (podle počasí a odrůdy) oncem zři až začtem října. Další zpracovní natrhaných hroznů se již provdí uvnitř. V lisovně se hrozny nejprve na odzrňovačích zbaví třapin, rozdrtí a vznilý rmut

8 scedí. Dle se postup u bílých a červených vín liší. U bílých vín se rmut hned vylisuje, šťva (neboli mošt) se d do vasných ndob, de za zvýšených teplot vasí a tím vzni alohol a ysliční uhličitý. Na dně se usazuje sedlina, obsahující mrtvé vasiny, zbyty slupe nebo dužiny. Proto se mladé víno něolirt stčí a různými dalšími postupy, napřílad filtrovním nebo čířením dle čistí. odrůdy bez jejich drcení a vašení rmutu, taže víno m světlou barvu. Růžové víno (nebo-li Rosé) se vyrbí odčerpním a provašením růžového moštu, zísaného z rozdrcených modrých hroznů, případně taé společným zpracovním bílých a modrých hroznů. Po dostatečně dlouhém zrní v sudech se víno může stčet do lahví, de jeho vývoj poračuje. Při výrobě červených vín se rmut nechv zhruba deset dní navasit, jeliož červené barvivo a tanin se rozpouští pouze v aloholu. Poté se navasený mošt přelije do vasných ndob, scezený rmut vylisuje a nech dovasit v ležcých ndobch. Dle je postup stejný jao u vín bílých. Kromě těchto zladních druhů existují i méně obvylé, jao jsou růžov vína a larety. Klaret vzni rychlým vylisovním hroznů modré Výrobci vín Vinařství irosvín iulov a.s. produuje ročně 1 druhů bílého vína v celovém množství oolo litrů a 7 odrůd vína červeného v množství cca litrů. Specializací vinařství je odrůda Ryzlin vlašsý, ze teré se vyrbějí vína ve všech přívlastových ategoriích. Vína této společnosti jsou pravidelně zařazovna do Nrodního salónu vín, zísvají nrodní (medaile z Valticých vinných trhů, Sommeliérs pečeť) i mezinrodní (medaile z Winemaster Challenge, Portugalso) ocenění. Vinařství Hrbče a Vojče z ilovic patří tradičním menším podniům. Specializací je místní odrůda Plava, romě ní se zde vyrbí i další bíl a červen vína v ategoriích jaostních a přívlastových vín. Vinařství Galant iulov vznilo v roce 200. Celov rozloha vinohradů dosahuje 27,5 ha, pěstují se zde především bílé odrůdy, na zhruba 2 hetarech i odrůdy modré - Franova a Cabernet Sauvignon. Ty se používají na výrobů vín růžových nebo laretů. Vína jsou vyrběna tradiční technologií gravitačního vinařství, produují se výhradně jaostní a přívlastov vína. Společnost vyrbí taé sety, a to tradiční šampaňsou metodou druhotného vašení v lahvi. Vína byla zařazena do Salónů vín a TOP 10 česých a moravsých vín. Vinařství Turold iulov je rodinn firma, založen v roce Její roční produce se pohybuje oolo litrů. Zastoupeny jsou modré i bílé odrůdy, z nichž vyroben vína doshly úspěchů na různých výstavch, jao jsou Vinařsé Litoměřice, Valticé vinné trhy či Výstava vín šampionů v iulově. Vinařství Reisten, jehož slepy najdeme v Pavlově, vznilo v roce 1999, vlastní vinohrady byly vysazeny v roce Objem roční výroby je olem lahví nejen tradičních odrůd, jao je ryzlin vlašsý, ale i těch v oblasti méně rozšířených napřílad Riesling, aidenburg, Pinot Gris či Gewuerztraminer. Vína zísala ocenění na výstavch Vinex, Vinoforum Praha a Bratislava a byla zařazena do salónu vín Česé republiy. Vinařsý dům Vinohrad Horní Věstonice se romě výroby a pěstovní vlastních vín zaměřuje taé na prodej vín ostatních menších vinařství. 52

9 Odrůdy révy výrobě bílých vín Aurelius je původní moravs odrůda vznil řížením Neubursého s Ryzlinem rýnsým, dvající velmi valitní vína, chutí připomínající Ryzlin rýnsý. v sudech i lahví. Franova je yselejší, s malým obsahem tříslovin, vhodné víceletému uchovní. odrý Portugal je nenročn odrůda, dv velé výnosy. Víno m grantovou barvu. Rulandsé modré pochzí Burgundsa, dv vysoce jaostní plné víno hořomandlové příchutě, vhodné archivovní. Svatovavřinecé je poloran odrůda, víno m tmavočervenou barvu a lehce natrplou chuť, může něoli let ležet v lhvi. Zweigeltrebe pochzí z Raousa, de vznilo řížením Franovy a Svatovavřinecého. Je odoln proti mrazům, m vysoé výnosy. Obsahuje více yselin a tříslovin, proto je vhodné delšímu zrní v lhvi. 53 Chardonnay pochzí z Burgundsa. Pro svou valitu, ořenitou harmonicou chuť to je celosvětově nejoblíbenější odrůda. Je poměrně nročn na podmíny, proto se pěstuje na nejlepších polohch těch nejteplejších oblastí. Irsai Oliver je rann maďars muštov odrůda, silně aromatic, s ořenitou chutí a nižším obsahem yselin. üller-thurgau vznil rou 1882 řížením Ryzlinu rýnsého a Sylvnsého zeleného ve Švýcarsu. Dv vysoé výnosy, jeho jemn vůně připomín vanilu nebo mušt. ušt moravsý je odrůda vyšlechtěn z Prachtraube a uštu Ottonel, oproti jemuž není ta pěstitelsy nročn. jemné muštové aroma a nižší obsah yselin. Neubursé pochzí z Raousa, víno je plné, mírně ořenité, jasně žluté barvy. Plava je původní místní odrůda, vznil řížením üller-thurgau a Tramínu červeného. Víno je harmonicé, plné, aromaticé,jeho vůně připomín vanilu. Rulandsé bílé pochzí z Francie, ale pěstuje se zde již něoli století. Víno je vhodné archivovní. Rulansé šedé neboli Burgundsé je taé francouzs odrůda, víno je silné, aloholicé, s nižším obsahem yselin. Ryzlin rýnsý se na území Česé republiy pěstuje již od středověu, býv nazývn rlem odrůd. Víno je vyniající jaosti, s jemným brosvovým arómatem, vhodné ležení v lhvi. Ryzlin vlašsý (navzdory nzvu nem s ryzlinem rýnsým nic společného) se na oravě pěstuje od začtu 20. století. Je to pozdní odrůda, víno je plné, harmonicé chuti, se slabou ryzlinovou vůní. Sauvignon je jedno z nejjaostnějších vín, chutí a vůní může připomínat brosev, opřivu nebo černý rybíz. Sylvnsé zelené pochzí z Raousa, m lahodnou chuť, ale nevýrazný buet, proto se často sceluje s něterým z ryzlinů. Tramín červený je jedna z vůbec nejstarších odrůd, vznil volným řížením révy lesní. Víno je valitní, s jemnou ořennou chutí a vůní po růžích. Veltlínsé zelené je víno jemně nahořlé, s vůní připomínající lipový vět. Odrůdy révy výrobě červených vín André je původní moravs odrůda, vznil řížením Franovy a Svatovavřinecého, odoln proti mrazům. Víno je intenzivní červené barvy, vhodné archivovní. Cabernet Sauvignon pochzí z Bordeaux, vyžaduje nejslunnější polohy. Víno m vysoý obsah taninů i yselin, aroma připomín černý rybíz, je vhodné dlouhém zrní Klasifiace vín podle jaosti Zladní valitativní ategorie jsou vína stolní, zems, jaostní a s přívlastem. Pro vína stolní platí, že hrozny použité pro jeho výrobu musely doshnout cuernatosti alespoň 11. Nesmí být označovna nzvem odrůdy ani oblasti. Zems vína jsou vyrobena pouze z tuzemsých hroznů povolené odrůdy, jejichž cuernatost je alespoň 15. Zroveň nesmí výnos na vinici přeročit 12 t/ha. Na rozdíl od stolních vín již smí být označeno ročníem, odrůdou a nzvem oblasti. Jaostní vína (hrozny doshly cuernatosti alespoň 15 ) mohou být odrůdov (vyroben z registrované odrůdy, příměs jiných může být max. 15 %) nebo znmov jsou vyrběna podle stlé receptury, ter zajišťuje jejich stlou jaost. Nejvalitnější jsou pa vína s přívlastem, ter se dle dělí na abinet (z hroznů o cuernatosti alespoň 19 ), pozdní sběr (cuernatost nejméně 21 ), výběr z hroznů (cuernatost nejméně 2 ), výběr z bobulí (cuernatost alespoň 27 ) a výběr z cibéb (hrozny s cuernatostí nad 32%). Zvlštními postupy vzni ledové víno (hrozny o cuernatosti alespoň 27 byly sbírny za teploty -6 C nebo méně) a slmové víno (cuernatost alespoň 27, hrozny musí být sladovny nejméně 3 měsíce na slmě či rosu).

10 Za humny VINAŘSTVÍ Dolní Věstonice U t ř e c h U a p l i č y uš e n e UV p a n e n Horní Věstonice Pod Děvínem P Pod ou lav Pod Pannama Legenda d Po ou av Pern nn ora lentn Prav U Boží muy podíl tratí na rozloze atastrlního území podíl osazené plochy v jednotlivých tratích Pod Stržným vrchem Nad sv.leonardem Stržný vrch é ilovic U iulša Lev bavors bavors Prav terasy ry Nad Pod Klentnicí ilovice Nové lýny Klentnice avo 15,1-30,0 25,1-50,0 30,1-5,0 50,1-75,0 nad 5,0 nad 75,0 % oszené plochy; podíly přeračující 5 % Star hora Aurelius Rulandsé šedé Cabernet Sauvignon Chardonnay Ryzlin rýnsý Franova Irsai Oliver Ryzlin vlašsý erlot Kerner Sauvignon odrý Portugal üller-thurgau Sylvnsé zelené Rulandsé modré Tramín červený Svatovavřinecé Neubursé Veltlínsé zelené Zweigeltrebe Plava Agni ostatní odrůdy Rulansé bílé André u Růžov m iulov Turo ilovic ld Bulhary arin sý Za cihelnou opec Podlesí dv alti c o Valtic Ztiší-Hliní u Ko te l Po d uš lo ve m Šibeniční vrch Po méně než 15 15,1-0 více než 0 Sedlec ha Pod Svatým opečem I rozloha osazené výměry tratí ušt moravsý le py l de Doubrava Na ds ně ns Tu ro Pod Svatým opečem II ,1-25,0 Na písch Za Br 0,1-15,0 podíly odrůd v jednotlivých tratích Bavorso Pl a Pod y níč vrch n eč un Sl lin ryb ý Anens 0,0 Špič a U 0,0 Nad slepy em bní U apličy Bavory % % U cihelny ic s gru Ber Na sta tch hor a luní lent nic nzev tratě nzev atastrlního území Sahara Po d Zahrady Nov h Na výs L e v Star m u ln l te Ko vr ch P m er Sl u P UB h ožíc Gold ha ý od ice lo m em rm Pu em er Železn hranice tratě (čsti tratě) z je U Splené hospody hranice atastrlního území ad N Strně u o tin ar o s ton s Vě Pavlov Stolov hora ěříto 1 : , souřadnicový systém S-JTSK negativní Tematic data ÚKZÚZ Topograficý podlad ČÚZK m