Problematika převodních cen ve farmaceutickém průmyslu a navržení jejich možných řešení

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Problematika převodních cen ve farmaceutickém průmyslu a navržení jejich možných řešení Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Veronika Solilová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Monika Naučová Brno 2012

2 Tímto bych ráda poděkovala Ing. Veronice Solilové, Ph.D. za odborný dohled a konzultace při psaní diplomové práce.

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Problematika převodních cen ve farmaceutickém průmyslu a navržení jejich možných řešení napsala sama za použití literatury uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 24. května 2012

4 Abstract The main theme of this diploma thesis is the issue of transfer pricing in the pharmaceutical industry and to identify problems that arise in connection with the transfer prices in this industry. This thesis includes examples of selection and use of some methods of transfer pricing and calculation of transfer prices in a particular transfer of goods between related companies within the international pharmaceutical group. Keywords Transfer pricing, pharmaceutical industry, intangibles, tax optimization, functional analysis Abstrakt Hlavním tématem diplomové práce je problematika převodních cen ve farmaceutickém průmyslu a identifikace problémů, které vyvstávají v souvislosti s transferovými cenami v tomto průmyslu. Součástí práce jsou modelové příklady s ukázkou výběru a použití některé z metod převodních cen a výpočty konkrétních transferových cen při převodu výrobků mezi spřízněnými osobami v rámci mezinárodního farmaceutického koncernu. Klíčová slova Převodní ceny, farmaceutický průmysl, nehmotná aktiva, daňová optimalizace, funkční analýza

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika 12 3 Převodní ceny Převodní ceny v české legislativě Metodické pokyny MF Pokyn D Pokyn D Pokyn D Dvoustranné smlouvy a přístup OECD Princip tržního odstupu Srovnávací analýza Metody určení transakční ceny Nehmotný majetek Vymezení nehmotného majetku Užití principu tržního odstupu Převodní ceny v současnosti Farmaceutický průmysl Farmaceutický průmysl ve světě Farmaceutický průmysl v České republice Převodní ceny ve farmaceutickém průmyslu Metody stanovování převodních cen Výzkum, vývoj a výroba Klinické testy Uvedení výrobku na trh a marketing... 38

6 Obsah 6 6 Identifikace problémů Příklady ke stanovení transferové ceny u využívání nehmotného majetku První příklad Druhý příklad Třetí příklad Čtvrtý příklad Soudní spory GlaxoSmithKline Aplikace převodních cen Databáze Amadeus Modelový příklad Funkční analýza Výběr vhodné metody stanovení převodní ceny Výběr souboru společností Stanovení ukazatele Analýza EBITDA marže v roce Analýza EBITDA marže v roce Analýza EBITDA marže v roce Analýza EBITDA marže v roce Stanovení výše licenčních poplatků Stanovení převodní ceny Modelový příklad Funkční analýza Výběr vhodné metody Aplikace zbytkové analýzy Aplikace analýzy zásluh Shrnutí ke stanovení převodních cen Diskuse 66

7 Obsah 7 9 Závěr Literatura 72 A Seznam použitých zkratek 77 B Farmaceutický průmysl 78 C BvD identifikátor 80

8 Obsah 8 Seznam obrázků Obr. 1 Mezikvartilové rozpětí 13 Obr. 2 Podíl respondentů uvádějících převodní ceny jako svůj nejvýznamnější daňový problém 26 Obr. 3 Odhad velikosti celosvětového farmaceutického trhu 30 Obr. 4 Hodnotový řetězec ve farmaceutickém průmyslu 37 Obr. 5 Vývoj hodnoty obchodní značky a patentu 42 Obr. 6 Kritéria pro výběr společností 52 Obr. 7 Segmentace farmaceutických společností podle místa jejich sídla 53 Obr. 8 Vývoj EBITDA marže 57 Obr. 9 Výše licenčních poplatků 59 Obr. 10 Rozdělení celosvětového farmaceutického trhu v roce Obr. 11 Počet osob zaměstnaných ve farmaceutickém průmyslu v ČR78 Obr. 12 Počet podnikatelských subjektů působících ve farmaceutickém průmyslu v ČR 79

9 Seznam tabulek 9 Seznam tabulek Tab. 1 Důležitost transferových cen 25 Tab. 2 Metody stanovení transferové ceny používané u zboží 27 Tab. 3 Metody stanovení transferové cen y u služeb 27 Tab. 4 Transakce společností v roce Tab. 5 Největší farmaceutické firmy v roce Tab. 6 Funkční analýza 50 Tab. 7 EBITDA marže v roce Tab. 8 EBITDA marže v roce Tab. 9 EBIDTA marže v roce Tab. 10 EBITDA marže v roce Tab. 11 Stanovení převodní ceny 60 Tab. 12 Funkční analýza mateřské a dceřiné společnosti 61 Tab. 13 Funkční analýza 63 Tab. 14 Výpočet základu daně 64 Tab. 15 Výpočet výsledné daně 65

10 Úvod a cíl práce 10 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Problematikou převodních neboli transferových cen se v současné době zabývá stále více podnikatelů, potažmo firem. Převodní ceny jako takové lze chápat jako termín, který by měl popsat všechny faktory a aspekty ujednání vnitropodnikových cen mezi sdruženými podniky, včetně převodu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku mezi skupinami. Tímto majetkem mohou být například konečné výrobky a služby, licenční poplatky aj. Vlivem globalizace a propojování finančních trhů vznikají velké nadnárodní společnosti, jejichž každoročním problémem je daňová optimalizace, která může být realizována právě pomocí převodních cen. V daňovém plánování je daň chápána jako náklad. Účelem daňové optimalizace je minimalizovat vzniklý náklad, což v konečném důsledku vede ke zvyšování zisku společnosti a umožňuje jí tak lepší postavení, potažmo konkurenceschopnost na trhu. Otázkou transferových cen se však nezabývají pouze nadnárodní koncerny, ale také subjekty, které realizují obchodní transakce s tzv. spojenou osobou. Využívaní převodních cen k optimalizaci daňového zatížení je efektivní, avšak přináší mnohá rizika. Jako takové je pod velkým dohledem ze strany daňové správy. Aby bylo eliminováno riziko dodatečného daňového zatížení nebo jiných postihů (penále, pokuty), je nutné správně určit metodu převodních cen, a také vytvořit dokumentaci v rozsahu, který je požadován zákonem. Farmaceutický průmysl je průmysl, který celosvětově zaujímá významné postavení v rámci ekonomiky. Výzkumná a vývojová část farmaceutického průmyslu je klíčovým aktivem evropské, ale i světové ekonomiky. Jedná se o přední high-tech odvětví s vysokou přidanou hodnotou na jednoho zaměstnance. Ročně jsou zde vynakládány velmi vysoké částky na výzkum a vývoj. Současným trendem ve farmaceutickém průmyslu jsou rozsáhlé fůze a akvizice velkých farmaceutických a biotechnologických firem. Předpokládá se, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu. Fůze a akvizice společností jsou spojeny s mnohými daňovými, ale i právními problémy. V rámci daňové problematiky je třeba stanovit fungující model transferových cen pro nově vzniklé společnosti. Z tohoto důvodu roste poptávka po lepší celosvětové spolupráci právě v oblasti převodních cen, zejména u nehmotných aktiv. Farmaceutický průmysl je speciální kategorií pro transferové ceny, a to především z důvodu velkého množství nehmotných aktiv jako jsou patenty a licence, ale také z důvodu

11 Úvod a cíl práce 11 zdlouhavosti vývoje nového léčivého přípravku a s ním souvisejících vysokých výdajů a způsobem financování a rozložení rizika neúspěchu. 1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce je identifikace problémů, které vznikají v souvislosti s převodními cenami v oblasti farmaceutického průmyslu, včetně navržení vhodného řešení, které spočívá především ve stanovení nejvhodnější metody pro určení převodních cen a její aplikace na konkrétní příklad. V příkladu bude využito situace, kdy je česká farmaceutická společnost dceřinou společností zahraniční mateřské společnosti sídlící ve státě s vyšší sazbou daně, než jaká je v České republice. Dílčím cílem je prozkoumání farmaceutického odvětví a především činností, které předcházejí vzniku nového léčivého přípravku. Identifikace vztahů mezi společnostmi působícími v jednom nadnárodním farmaceutickém koncernu a cen, za které si převádějí výrobky a služby. Mezi dílčí cíle také patří zpracování funkční analýzy, která je důležitá ke správnému výběru nejvhodnější metody určení převodních cen. Dále je rovněž nutné stanovit vhodný finanční ukazatel, který slouží ke stanovení převodní ceny pomocí transakční metody čistého rozpětí. V neposlední řadě je nutné stanovit, zda mezi společnostmi dochází k užívání nehmotných aktiv a v případě, že ano, je zapotřebí určit poplatek za využívání těchto aktiv. Dalším dílčím cílem je výběr vhodného vzorku společností (které splňují požadovaná kritéria) v databázi Amadeus, na základě něhož budou prováděny výpočty nutné ke stanovení převodní ceny. Předpoklad, který měl být v práci potvrzen či vyloučen, je definován takto: Nejvhodnější metodou pro stanovení převodní ceny mezi spřízněnými osobami působícími ve farmaceutickém průmyslu je metoda srovnatelné nezávislé ceny.

12 Metodika 12 2 Metodika V práci je využito standardních vědeckých metod, kterými jsou metoda analýzy, deskripce, komparace a syntézy. Při zpracování práce je vycházeno z nastudovaných informací, které jsou čerpány z různých dostupných zdrojů. Největší pozornost je věnována odborné literatuře, která se zabývá tématem převodních cen. Jako další zdroj informací slouží stránky Ministerstva financí (pokyny k převodním cenám) a stránky Českého statistického úřadu (k analýze farmaceutického průmyslu v České republice). V práci je dále využit zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V praktické části práce je využito údajů, které poskytuje placená databáze evropských firem Amadeus provozovaná společností Bureau Van Dijk. Název databáze (AMADUES) vznikl spojením prvních písmen slov Analyse MAjor Databases from EUropean Source. Jedná se o databázi evropských firem, kterých je zde uvedeno více než 18 milionů. Databáze Amadeus poskytuje různé, nejen finanční, informace o společnostech a obsahuje spoustu nástrojů umožňujících nejrůznější analýzy. V praktické části je použit finanční ukazatel EBITDA marže. Jedná se o zisk před zdaněním, úroky a amortizací vyjádřený jako procentuální část výnosů. EBITDA marže EBITDA = 100 tržby EBITDA marže je jedním z nejvíce využívaných finančních ukazatelů v případě porovnávání firem působících ve stejném průmyslu, ale v různých zemích. (Růžičková, 2008) U vypočtených hodnot EBITDA marže je třeba věnovat pozornost následujícím hodnotám: Medián: je hodnota, která dělí daný soubor uspořádaný podle velikosti na dvě stejně početné skupiny. Platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu. Pro nalezení mediánu je nutno uspořádat hodnoty v souboru podle velikosti a mediánem je pak ta hodnota, která se nalézá uprostřed seřazeného souboru. Je-li počet hodnot v souboru sudý, pak je medián dán aritmetickým průměrem hodnot n/2 a n/2+1. Medián je zároveň nejpoužívanějším kvantilem, dělí soubor na dvě části. Kvartil: jedná se o tři hodnoty znaku, které rozdělují soubor na čtyři stejné části. Mezi nejvýznamnější kvartily patří první (dolní) a třetí

13 Metodika 13 kvartil (horní), které rozdělují soubor na nejmenší 25 % dat respektive na největších 25 % (popřípadě na nejnižších 75 % dat). Tržní rozpětí je pak v praxi definováno jako hodnoty, které se nachází mezi prvním a třetím kvartilem. Nejnižší a nevyšší hodnota: Nejnižší a nejvyšší hodnota souboru představuje nejnižší a nejvyšší EBITDA marži použitou společnostmi ve zkoumaném souboru a určují tržní rozpětí. (Krkošková, 2010) Obr. 1 Mezikvartilové rozpětí Zdroj: vlastní zpracování

14 Převodní ceny 14 3 Převodní ceny Převodní ceny jsou jedním z nejvýznamnějších problémů, se kterým se v současnosti potýkají nadnárodní firmy. Historie převodních cen se datuje na začátek 20. století. V České republice se o převodních neboli transferových cenách hovoří více než deset let. Pojem převodní cena je používán pro cenu, za kterou podnik převádí zboží a nehmotný majetek nebo za kterou se poskytují služby sdruženému podniku (Rylová, 2009). Národní úprava převodních cen je úzce spjatá s mezinárodní, kterou představuje zejména Směrnice o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (Transfer Pricing Guidelines for Multinational Enterprices and Tax Administrations). Nicméně Směrnice nebyla přímo implementována do českých daňových zákonů a nenajdeme v nich ani přímý odkaz na Směrnici. Avšak závaznost Směrnice při výkladu Smluv (smlouvy o zamezení dvojího zdanění) vyplývá ze skutečnosti, že Česká republika je signatářem mnohostranné mezinárodní Vídeňské úmluvy o smluvním právu. 1 Úkolem Směrnice o převodních cenách je sjednotit postup sdružených podniků a daňových správ při řešení otázky převodních cen a minimalizovat tak konfliktní situace mezi nimi a vyhnout se nákladným a zdlouhavým soudním sporům. (Fučík, 2008) 3.1 Převodní ceny v české legislativě V české legislativě jsou převodní ceny upraveny zákonem o daních z příjmů (ZDP) č. 586/1992 Sb., 23 odst. 7, který říká: Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl Spojenými osobami se pak podle zákona rozumí: a) kapitálově spojené osoby o jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, o jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba pří- 1 Ministerstvo financí. Pokyn D 332, dostupné z: <

15 Převodní ceny 15 mo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25% základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými, b) jinak spojené osoby o kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, o kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými. Za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob, o ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou, o blízké, o které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. 3.2 Metodické pokyny MF S ohledem na nové Směrnice v oblasti převodních cen vydané Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červenci roku 2010 vydalo Ministerstvo financí České republiky tři nové metodologické pokyny, které nahrazují předchozí pokyny. Jedná se o pokyny D-332, D-334, D-335, které nabyly účinnosti 1. ledna Pokyn D-332 Pokyn D-332 nahrazuje předchozí pokyn D-258 k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky převodní ceny z roku Jeho účelem je zajištění jednotného postupu při zdaňování transferů zboží, nehmotného majetku a služeb uvnitř nadnárodních společností. Součástí pokynu D-332 je příloha s praktickými ukázkami a přehledem smluv o zamezení dvojího zdanění. Pokyn zavádí nové pravidlo výběru nejvhodnější metody při stanovování převodní ceny a upouští tak od předchozího ustanovení daného pořadí použití metod. Dříve platilo, že transakce mezi spojenými osobami musela být přednostně oceněna pomocí tradičních metod. Nový pokyn již neobsahuje vý-

16 Převodní ceny 16 klad k obsahu dokumentace k převodním cenám, ten je nově zahrnut v pokynu D Pokyn D-333 Pokyn D-333 nahrazuje pokyn D-292 z roku 2008 a upravuje podmínky, za kterých je možné žádat o závazné posouzení způsobu, kterým byla stanovena cena mezi spojenými osobami. Říká, jaké náležitosti musí obsahovat žádost o závazné posouzení a jaký je postup při vydávání tohoto posouzení (podle 38nc ZDP). Nový pokyn nepředstavuje výrazné změny v souvislosti se závazným posouzením Pokyn D-334 Pokyn D-334 nahrazuje původní pokyn D-293 z roku 2005 a obsahuje doporučení Ministerstva financí ohledně rozsahu dokumentace k tvorbě převodních cen mezi spojenými osobami. Pokyn uvádí, že společnosti jsou povinny evidovat informace o podnicích ve skupině, o obchodním vztahu a o jednotlivých závislých transakcích, informace o způsobu tvorby převodních cen aj. Opět jako u předchozího pokynu, ani zde nedošlo k výrazným změnám Dvoustranné smlouvy a přístup OECD Protože současná problematika převodních cen se již neomezuje pouze na sdružené podniky působící v jedné daňové jurisdikci, ale je mnohem komplexnější a zahrnuje mezinárodní aspekty, bylo nutné sjednotit legislativu na mezinárodní úrovni. Obecně nejvíce se o mezinárodní legislativu zasadila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj spolu s Organizací spojených národů. Jejich snaha vyústila v sérii modelových smluv o zamezení dvojího zdanění. Problematika převodních cen je 2 Fučík & partneři. Nové pokyny Ministerstva financí k převodním cenám, dostupné z: < 3 Fučík & partneři. Nové pokyny Ministerstva financí k převodním cenám, dostupné z: < 4 L. Moučka, T. Drašar. Pokyny v oblasti převodních cen mezi spřízněnými osobami, dostupné z: <

17 Převodní ceny 17 upravena v článku 9 Modelové smlouvy o zamezení dvojího zdanění, vydané OECD Princip tržního odstupu Princip tržního odstupu je mezinárodně uznávaný standard, na němž se shodly členské státy OECD, a slouží k určení převodních cen pro daňové účely. Důvodem zavedení tržního principu je zajištění rovnosti zacházení pro spřízněné i nezávislé mezinárodní podniky, aby nedocházelo k vytváření daňových zvýhodnění a nezvýhodnění, která by jinak zkreslovala konkurenční postavení jednotlivých podniků na trhu. Jedná se o právo zahrnout do zisků sdruženého podniku a následně zdanit i zisky tímto podnikem nevykázané, pokud se při posouzení podmínek obchodních a finančních vztahů mezi sdruženými podniky zjistí, že se tyto sjednané podmínky liší od těch, které by byly stanoveny mezi nezávislými subjekty. (Rylová, 2009) Neboli je to základ daně očištěný od deformací vytvořených neobvyklými cenami v transakcích mezi spojenými osobami. (Sojka, 2008) Lze říci, že princip tržního odstupu stanovuje, že cena mezi sdruženými podniky v rámci řízené transakce by měla být stanovena v takové výši, aby se rovnala ceně transakce mezi nesdruženými podniky. (Fučík, 2008) Srovnávací analýza Nalezení nejvhodnější transferové ceny, která by odpovídala principu tržního odstupu, je založeno na srovnání cen, marží nebo zisků u jednotlivých řízených transakcí s cenami, maržemi a zisky u nezávislých transakcí, přičemž řízenou transakcí se rozumí jakýkoliv obchodní vztah (transakce, převody) mezi sdruženými podniky a nezávislou transakcí se rozumí obchodní vztahy mezi nezávislými podniky. Existuje několik metod, pomocí nichž se srovnávají podmínky řízených transakcí a nezávislých transakcí. Vždy je nutné najít k transakcím mezi sdruženými podniky srovnatelné transakce mezi nezávislými podniky. V praxi se však vyskytuje pouze omezené množství případů, u nichž nebude možné najít žádný rozdíl mezi kontrolovanými a nezávislými transakcemi. K určení srovnatelnosti existují určitá kritéria. Jednou z podmínek je, že žádný z rozdílů mezi řízenou a srovnatelnou transakcí, by neměl zásadně ovlivnit podmínku, která je prověřována, popřípadě je možné provést přiměřené úpravy tak, aby byl vyloučen vliv zjištěných rozdílů. 5 Mezi hlavní faktory, které určují srovnatelnost, se řadí: 5 Ministerstvo financí. Pokyn D-332, dostupné z: <

18 Převodní ceny 18 charakteristické vlastnosti majetku nebo služeb, funkční analýza, smluvní podmínky, ekonomické okolnosti, podnikatelské strategie. Charakteristické vlastnosti výkonu Charakteristické vlastnosti majetku a služeb jsou takové vlastnosti, které ovlivňují cenu. Proto je důležité při provádění srovnávací analýzy vzít v úvahu: u hmotného majetku jeho fyzické vlastnosti, kvalitu, dostupnost na trhu, spolehlivost, u nehmotného majetku je třeba zohlednit povahu transakce (licence, koupě nebo prodej), délku a stupeň ochrany, předpokládané zisky, u služeb je třeba soustředit pozornost na povahu a rozsah posuzované služby. (Rylová, 2009) Funkční analýza K správnému určení srovnatelných transakcí u kontrolovaných a nezávislých transakcí je nutné provést funkční analýzu. Funkční analýza je proces, při kterém dochází k identifikaci funkcí, které podnik vykonává a s nimi spojených rizik. Mezi porovnávané procesy se řadí např. výroba, výzkum a vývoj, poskytování služeb, prodej, distribuce, marketing, doprava, financování aj. Je nutné přihlédnout k podstupovaným rizikům, ale také k odchylkám mezi funkcemi prováděnými nezávislými podniky a podnikem, který je objektem posuzování. Výsledky funkční analýzy jsou základem pro stanovení metody, pomocí níž se určí soulad nebo rozpor s principem tržního odstupu. (Rylová, 2009) Smluvní podmínky Na základě smluvních podmínek je možno určit, jak bude rozdělena odpovědnost, rizika a výnosy při obchodování mezi smluvními stranami. Smluvní podmínky mohou být uvedeny v písemné smlouvě nebo v korespondenci mezi podniky, popřípadě v jiných dokumentech nebo mohou být dohodnuty ústně. 6 Rozdílnost zájmů v obchodování mezi nezávislý- 6 Ministerstvo financí. Pokyn D-332, dostupné z: <

19 Převodní ceny 19 mi podniky zajišťuje, že se nezávislé podniky budou snažit vést druhou stranu k tomu, aby dodržela podmínky smlouvy. U sdružených podniků ale rozdíl zájmů existovat nemusí, proto je důležité zjištění, zda jsou smluvní podmínky dodržovány a zejména zda je jejich dodržování vyžadováno, nebo zda chování stran nesvědčí o jejich případné zastřenosti. (Rylová, 2009) Ekonomické okolnosti Ekonomické okolnosti hrají důležitou úlohu při rozhodování o srovnatelnosti trhu v rámci daných transakcí. Aby bylo možné srovnávat jednotlivé trhy, na kterých sdružené a nezávislé podniky operují, je nutné, aby se na těchto trzích nevyskytovaly významné rozdíly. V případě existence podstatných rozdílů je žádoucí provést dané úpravy tak, aby rozdílnost trhů vymizela. Ekonomické okolnosti zahrnují geografické umístění, rozsah konkurence na trzích a vzájemné konkurenční postavení kupujících a prodávajících (tzn. postavení poskytovatele a příjemce výkonu), velikost relevantního trhu, dostupnost substitučního zboží a služeb, úroveň nabídky a poptávky na trhu jako celku, kupní sílu spotřebitele, povahu a rozsah státní regulace trhu, výrobní náklady včetně nákladů na pořízení či užití nemovitostí a výrobních nástrojů, pracovní sílu a kapitál, náklady na dopravu aj. Odlišnost trhu může být zapříčiněna i druhem měny, za kterou se na daném trhu obchoduje (jedná-li se o měnu volně směnitelnou, dostupnou). (OECD, 2010) Podnikatelské strategie Při hodnocení srovnatelnosti transakcí sdružených a nezávislých podniků je třeba přihlédnout i k obchodním strategiím jednotlivých společností. Aspekty, které je třeba zohlednit, jsou např. inovace a vývoj nového výrobku, míra rozšíření výrobního programu, nechuť riskovat, odhad politických změn, existující právní předpisy, které upravují postavení a právní nároky zaměstnanců, projekty průniku na trh a ostatní faktory související s každodenním chováním podniku. Důvodů, proč předcházející aspekty zohlednit, je mnoho. Jedním z nich může být například fakt, že v případě, že nějaká společnost rozšiřuje svůj podíl na trhu, bude dočasně požadovat nižší cenu za svůj výrobek. Tato cena bude nižší než u srovnatelných výrobků na stejném trhu. Dalším příkladem může být dočasné zvýšení nákladů firmy z důvodu nových marketingových aktivit, což dané společnosti způsobí nižší zisk v porovnání se ziskem, kterého dosahují srovnatelné společnosti působící na stejném trhu. (Rylová, 2009)

20 Převodní ceny Metody určení transakční ceny Pro stanovení převodních cen v souladu se zásadou tržního odstupu slouží základní metody, které jsou definovány ve Směrnici vydané OCED. Z principů Směrnice vychází pokyn Ministerstva financí D-332. Správnému stanovení ceny mezi spojenými osobami by vždy měla přecházet detailní analýza funkcí, činností a rizik spojených osob. (Sojka, 2008) V praxi může nastat problém s výběrem nejvhodnější metody z důvodu nedostatečných informací, na jejichž základě by bylo možné srovnání provést. Další problém může vyvstat v případě, že společnost vstupuje do unikátních, téměř nesrovnatelných transakcí, ke kterým mezi nezávislými subjekty nedochází. Především u velkých nadnárodních společností není výjimkou to, že celosvětově zajišťují distribuci prostřednictvím svých vlastních dceřiných společností a v každé zemi mají svého výhradního dovozce, který je ve vztahu k dodavateli osobou spojenou. Navíc se může jednat o situaci, kdy odvětví, ve kterém se nadnárodní podnik pohybuje, je natolik koncentrováno, že v něm nezávislé subjekty v podstatě neexistují. (Rylová, 2009) Podle okolností posuzovaného případu by měla být vybrána nejvhodnější metoda stanovení převodních cen. Směrnice OECD stanovuje následující metody: 1. Tradiční transakční metody 1.1. Metoda srovnatelné nezávislé ceny 1.2. Metoda ceny při opětovném prodeji 1.3. Metoda nákladů a přirážky 2. Transakční ziskové metody 2.1. Metoda rozdělení zisku 2.2. Transakční metoda čistého rozpětí Tradiční transakční metody Tradiční transakční metody vycházejí ze srovnatelnosti řízených a nezávislých transakcí. Transakce uskutečňované mezi společnostmi lze považovat za srovnatelné v případě že: neexistují žádné rozdíly mezi kontrolovanými a nekontrolovanými transakcemi nebo mezi sdruženými a nezávislými podniky, rozdíly sice existují, ale nemají vliv na hodnocení skutečností, které mají stanovit, zda podmínky kontrolovaných transakcí odrážejí obchodování na základě tržního principu,

21 Převodní ceny 21 existují rozdíly, které mají významný vliv, ale tyto rozdíly je možné dodatečnými úpravami minimalizovat. (Rylová, 2009) Metoda srovnatelné nezávislé ceny (Comparable Uncontrolled Price Method CUP) Základním principem této metody je srovnání cen v řízené transakci s cenami ve srovnatelné nezávislé transakci za srovnatelných okolností (kontrolovaná cena = nezávislá cena). Tato metoda je nejjednodušší z hlediska použitelnosti, avšak vyžaduje vysoký stupeň srovnatelnosti mezi kontrolovanou transakcí a nezávislou transakcí, protože jakákoli odchylka mezi produkty (kvalita, fyzické vlastnosti, spolehlivost) nebo podmínkami, za kterých se transakce uskutečňují (geografické, postavení na trhu, cenové), snižuje účinnost použití této metody. 7 Využívá se tam, kde lze najít srovnatelný totožný výrobek. Metodu srovnatelné nezávislé ceny lze rozdělit do dvou druhů: interní, externí. U interní metody sledovaný podnik provádí obchody s daným produktem jak se sdruženým podnikem za netržní ceny, tak s podnikem nezávislým za tržní ceny. U externí metody je sledovaný produkt vyráběn i jiným výrobcem a běžně se s ním obchoduje na stejném trhu, kde má zjistitelnou cenu. (Rylová, 2009) Metoda ceny při opětovném prodeji (Resale Price Method - RPM) Metoda ceny při opětovném prodeji vychází z ceny, za kterou je produkt nakoupený od sdruženého podniku prodáván nezávislém podniku. Nezávislá cena je při opětovném prodeji snížena o hrubé rozpětí (náklady prodejce a přiměřený zisk) závislého prodejce. (Kontrolovaná, převodní cena = nezávislá cena - přirážka závislého prodejce) Opět je nutné zvážit, zda jsou porovnávané transakce srovnatelné a nevykazují podstatné rozdíly, které by měly vliv na velikost přirážky. Těmito rozdíly mohou být např. lokální vlivy (cena pracovní síly), cenotvorba aj. Často také záleží na rozsahu činností, které podnik vykonává, jež nemusí být pouze obchodní, ale mohou být rozšířeny i o další výrobní úpravy, montáže aj. Metoda ceny při opětovném prodeji se využívá v případech, kde firma nepřidává žádnou podstatnou hodnotu. (OECD, 2010) 7 Ministerstvo financí. Pokyn D-332, dostupné z: <

22 Převodní ceny 22 Metoda nákladů a přirážky (Cost Plus Method CPM) Princip této metody vychází z nákladů, které vynaloží dodavatel zboží a služeb v kontrolované transakci. K těmto nákladům se pak připočte zisk závislého dodavatele vytvořený pomocí tzv. ziskové přirážky. Zisková přirážka dodavatele v kontrolované transakci by měla být v ideálním případě stanovena s ohledem na ziskovou přirážku, kterou získá dodavatel ve srovnatelné nekontrolované transakci. Kontrolovaná, převodní cena = nezávislá cena + přirážka závislého dodavatele) Opět je nutné, aby zboží, které je předmětem srovnatelné transakce, mělo alespoň podobné fyzické vlastnosti. (Feinschreiben, 2004) Musí se zohlednit i celá řada dalších skutečností jako je např. prodejnost výrobku, technologie vlastněné výrobcem, velikost trhu a jeho geografické umístění aj., protože tyto rozdíly v kontrolované a nekontrolované transakci mohou mít značný vliv na velikost ziskové přirážky. Využívá se u převodů nedokončené výroby, dohody o společném využívání vybavení, dohody o dlouhodobých dodávkách a při poskytování služeb. (Fučík, 2008) Transakční ziskové metody Transakční ziskové metody mohou být využity v případě, že nejsou k dispozici srovnatelné transakce, a nelze tudíž aplikovat výše uvedené transakční metody. Jsou založeny na respektování principu tržního odstupu a zaměřují se na čistou ziskovost. Zisk je užíván z toho důvodu, že ve většině případů není ovlivněn vlastnostmi konkrétních kontrolovaných transakcí. Metoda rozdělení zisku (Profit Split Method PSM) Transakční metoda pro určení převodní ceny je založena na rozdělení celkového zisku mezi sdružené podniky podle velikosti příspěvku k tomuto zisku. Velikost zisku připadající na jednotlivé podniky by měla být shodná s velikostí zisku, který by si mezi sebou sjednaly nezávislé podniky. Velikost dílčích zisků se obvykle stanovuje na základě výsledků funkční analýzy a dostupných informací o nezávislých subjektech, popřípadě transakcích 8. Hlavní výhodou metody rozdělení zisku je to, že nabízí řešení i pro vysoce integrované operace, pro které by jednostranná metoda nebyla vhodná a v případech, kdy jsou prováděny zcela jedinečné operace, k nimž neexistuje srovnatelná transakce. Navíc tato metoda vyčísluje hodnotu obou stran v kontrolované transakci a pomáhá tak zajistit, že ani jedné straně nebude přidělen extrémní a nepravděpodobný výsle- 8 Ministerstvo financí. Pokyn D-332, dostupné z: <

23 Převodní ceny 23 dek. (Rylová, 2009) Na druhou stranu však není možné tuto ziskovou metodu použít v případě, kdy jedna ze stran transakce provádí pouze jednoduché funkce a nemá žádný významný přínos (smluvní výroba aj.). Slabou stránkou metody je vysoká závislost na externích datech. V některých případech může být složité získat informace od zahraničních sdružených podniků potřebné pro sestavení funkční analýzy. Je potřeba sjednotit účetní postupy a měny jednotlivých podniků při vykazování výnosů, nákladů a zisku. (OECD, 2010) Transakční metoda čistého rozpětí (Transational Net Margin Method - TNMM) Transakční metoda čistého rozpětí je založena na podobných principech jako metoda nákladů a přirážky nebo metoda ceny při opětovném prodeji, pracuje však s čistým ziskem. Metoda zkoumá čisté ziskové rozpětí ve vztahu k přiměřenému základu. Porovnává finanční ukazatele související s řízenou transakcí s finančními ukazateli (ziskovost, rentabilita nákladů, rentabilita tržeb aj.) souvisejícími se srovnatelnou nezávislou transakcí. (Rylová, 2009) Výhodou této metody je to, že není kladen takový důraz na srovnatelnost produktů jako u metody srovnatelné nezávislé ceny. Menší důraz je kladen i na rozdíly u vykonávaných funkcí než je tomu u metody ceny při opětovném prodeji a metody nákladů a přirážky. Je to dáno tím, že ukazatel čistého zisku je více tolerantní k některým funkčním rozdílům u řízené a nekontrolované transakce než hrubá zisková marže. Podniky vykonávají různé činnost, takže vykazují rozdílnou velikost nákladů, což má za následek celou řadu hrubých ziskových marží, ale velikost čistého provozního zisku je přibližně stejná. (Feinschreiben, 2004) Jedná se o velmi často využívanou metodu, protože pracuje s poměrně snadno dostupnými údaji, a také proto, že nevyžaduje vysokou srovnatelnost vůči předmětu transakce. Aplikuje se na případy, kde z důvodů existence rozdílů ve výkonech a trzích nelze nalézt srovnatelnou cenu. (Fučík, 2008)

24 Převodní ceny Nehmotný majetek Z hlediska daňového je velmi obtížné vymezení nemovitého majetku a o- cenění transakcí s ním spojených, proto je této oblasti věnována zvýšená pozornost jak ze strany daňové správy, tak ze strany OECD Vymezení nehmotného majetku Směrnice o převodních cenách zahrnuje do nehmotného majetku práva k užívání nehmotných statků, jako jsou patenty (vynálezy), ochranné známky, obchodní jména (neboli obchodní firmy), technické výkresy nebo vzory. Dále jsou zahrnuty i autorská a umělecká práva a další předměty duševního vlastnictví jako je know-how, obchodní tajemství aj. Další kategorií nehmotného majetku podle OECD je nehmotný majetek spojený s obchodní činností využitelný v celém procesu podnikatelské činnosti. Jedná se o aktiva, která mají významnou hodnotu, ale nemusejí být uvedena v rozvaze (schopnosti zaměstnanců, důvěryhodnost obchodního jména), ale i činnosti marketingu. (Fučík, 2008) V souvislosti s převodními cenami mezi sdruženými podniky je třeba věnovat zvýšenou pozornost především takovému obchodnímu majetku, který je spojený s činností nadnárodních společností. Tento majetek je úzce spojen s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb a je mnohdy formován pomocí rizikového a často velmi nákladného výzkumu a vývoje. Snahou podniku, který provádí činnosti spojené s výzkumem a vývojem, je dostat zpět vynaložené peněžní prostředky pomocí prodeje výrobků, servisních smluv nebo licenčních dohod Užití principu tržního odstupu Použití principu tržního odstupu je v případě nehmotného majetku do značné míry ztíženo tím, že je obtížné najít srovnatelnou transakci a její cenu. Z tohoto důvodu je při stanovování převodní ceny nutné zvážit, jak by postupovaly nezávislé podniky za srovnatelné situace s přihlédnutím k nejistotě panující u stanovování cen nehmotného majetku. Transferové ceny u nehmotného majetku v případě uzavření kontraktu je možné řešit následujícím způsobem: Projekty jsou natolik spolehlivé, že cenu transakce lze stanovit již na počátku a není nutné si vyhradit právo na případné budoucí úpravy. Určení ceny vzhledem k očekávanému užitku nezaručuje požadovanou ochranu vůči rizikům daným nejistotou při oceňování nehmotného majetku, proto společnost do smlouvy uvede cenovou doložku (např. zvýšení sazby licenčního poplatku v závislosti na růstu prodeje

25 Převodní ceny 25 držitele licence) nebo budou sjednávány pouze krátkodobé zakázky. Budoucí vývoj je nejistý, proto firmy do smluv uvedou, že riziko nesou jen do určité míry. Pokud dojde ke změně základních předpokladů, na jejichž základě byla cena stanovena, dojde k úpravě ceny nehmotného majetku. (Rylová, 2009) 3.5 Převodní ceny v současnosti V roce 2010 společnost Ernst & Young provedla celosvětový průzkum v oblasti transferových cen (2010 Global Transfer Pricing Survey). Do průzkumu byly zapojeny nadnárodní společnosti z 25 zemí světa. Oproti minulému průzkumu provedenému v roce 2007 přibyla Jižní Afrika. Na základě průzkumu bylo zjištěno, že významnost transferových cen neustále roste. 74 % dotázaných označilo transferové ceny a příslušnou dokumentaci k nim za klíčový daňový problém, jehož význam v následujících letech ještě vzroste. 30 % daňových ředitelů v mateřských společnostech po celém světě identifikovalo převodní ceny jako jejich nejdůležitější daňový problém v porovnání s dalšími osmi daňovými problémy (minimalizace daně, daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty, dvojí zdanění aj.) Tab. 1 Důležitost transferových cen Absolutně kritické 32% 29% Velmi důležité 42% 45% Docela důležité 21% 18% Nepříliš důležité 4% 5% Nedůležité 1% 1% Zdroj: Ernst & Young, vlastní zpracování Následující graf (Obr. 2) ukazuje významnost, kterou respondenti přikládali převodním cenám podle jednotlivých odvětví průmyslu. Finanční úřady se obvykle zaměřují na odvětví s vysokou přidanou hodnotou, přenosným duševním vlastnictvím a ta, která přinášejí vysoké marže. Proto není překvapující, že více respondentů ve farmaceutickém průmyslu označilo převodní ceny jako nejvýznamnější daňový problém než v kterém kolik jiném průmyslovém odvětví. Vzhledem k tomu, že farmaceutické společnosti obvykle rozmisťují nehmotná aktiva do více než jedné daňové jurisdikce, bývají pro ně transferové ceny postrachem. Společnosti

26 Převodní ceny 26 působící ve farmaceutickém průmyslu byly v posledních letech často vystaveny soudním sporům v oblasti transferových cen. TP podle průmyslu telekomunikace 12,5 Odvětví průmyslu pojišťovnictví chemický automobilový spotřebitelský biotechnologický farmaceutický Podíl respondentů v % Obr. 2 Podíl respondentů uvádějících převodní ceny jako svůj nejvýznamnější daňový problém Zdroj: Ernst&Young, vlastní zpracování Průzkum ukázal, že stále více respondentů po celém světě se setkalo s audity převodních cen. Jejich význam roste, zvyšují se daňové kontroly, a to nejen ve státech, kde mají transferové ceny svůj původ, ale i v dalších daňových jurisdikcích dochází k rapidnímu růstu kontrol. Je pravděpodobné, že sílící tlak na vlády jednotlivých států povede k posílení daňové kontroly na všech trzích. Nejvíce daňových kontrol v oblasti převodních cen proběhlo v roce 2010 ve Spojených státech, kde 36 % respondentů uvedlo, že u nich byla v tomto roce provedena kontrola ze strany daňového úřadu. Došlo tak k nárůstu o pět procent oproti roku Dalšími jurisdikcemi, kde bylo provedeno nejvíce kontrol, byly Německo (32 %), Francie (21 %) a Velká Británie (19 %). Naopak s nejmenším počtem kontrol se setkali respondenti z Japonska (pouze 9 %). Navzdory rostoucímu významu ziskově založených metod ze strany OECD a dalších daňových úřadů, kde jsou převodní ceny uplatňovány, průzkum ukázal, že daňoví poplatníci tyto metody zatím využívají pouze v omezené míře. Odhaduje se však, že vlivem změny legislativy v oblasti převodních cen dojde k růstu používání metod založených na zisku. Tento trend je možné pozorovat u velkých soudních sporů o převodních ce-

27 Převodní ceny 27 nách. Respondenti uvedli, že uvažují o změně používané metody stanovení nezávislé ceny a také o změně příslušné dokumentace. 9 Tab. 2 Metody stanovení transferové ceny používané u zboží Metoda Nákladů a přirážky 30% Srovnatelné nezávislé ceny 27% Čistého rozpětí 23% Ceny při opětovném prodeji 12% Rozdělení zisku 3% Ostatní 6% Zdroj: Ernst & Young, vlastní zpracování Tab. 3 Metody stanovení transferové cen y u služeb Metoda Nákladů a přirážky 52% Srovnatelné nezávislé ceny 21% Čistého rozpětí 11% V pořizovací ceně 7% Na poplatku za služby 2% Ostatní 6% Zdroj: Ernst & Young, vlastní zpracování 9 Ernest & Young Global Transfer Pricing Survey, dostupné z: < _2010/$FILE/2010-Globaltransferpricingsurvey_17Jan.pdf>.

28 Farmaceutický průmysl 28 4 Farmaceutický průmysl Ve farmaceutickém průmyslu jsou vyvíjeny, vyráběny a prodávány nejen léky, ale i licence sloužící k vyrábění léků. Farmaceutické společnosti mohou obchodovat s generiky nebo s již zavedenými originálními patentovanými názvy léků. Z právního hlediska podléhá farmaceutický průmysl mnoha regulacím a normám. Nevýznamnější právní předpisy se týkají patentů a ochrany práv spojenými s vynálezy. Box 1. Generika Generika jsou léčivé přípravky, které jsou složeny ze stejné účinné látky a jsou v zásadě podobné, a tudíž i zaměnitelné s originálním patentovaným léčivým přípravkem. Na trh jsou uváděna po uplynutí patentové ochrany oficiálního léčiva. Jedná se o největší skupinu léčiv z hlediska sortimentu farmaceutických společností. V současné době existuje přibližně originálních patentovaných názvů léčiv, avšak více než generických léčiv. Jejich význam spočívá ve snižování ceny léků. Ceny generik jsou o % nižší než ceny originálních léků. Vlivem nižší ceny se zvyšuje dostupnost léků pro pacienty, zvyšuje se konkurence a podněcují se inovace. (J. Vlček, 2004) V současné době je farmaceutický průmysl ovlivňován především rozvojem informačních technologií a vzrůstající globalizací, která souvisí s fúzemi a akvizicemi jednotlivých společností. Hlavním cílem fúzí je jednak snížit společné režijní náklady a zajistit tak více finančních prostředků pro výzkum a vývoj, ale také daňová optimalizace, přičemž důvodem těchto opatření je maximalizace zisku. Jednotlivé firmy ve farmaceutickém průmyslu bývají z důvodů daňové optimalizace často strukturovány tak, že řídící centra a smluvní výzkumné a vývojové činnosti jsou prováděny v několika různých jurisdikcích po celém světě. Běžné výrobní a komplexní výzkumné a vývojové činnosti jsou vymezeny pro omezený počet daňových jurisdikcí. Nadnárodní farmaceutické společnosti mají obvykle umístěno své vedení do některé ze zemí OECD, především do Spojených států, Japonska nebo Evropy (hlavně do Velké Británie, Německa, Švýcarska, Francie a Itálie). Pro umístění výzkumu a vývoje bývají vybírány ty státy, kde je vysoká patentová ochrana. Některé nadnárodní společnosti farmaceutického průmyslu vykonávají i jiné činnosti než far-

29 Farmaceutický průmysl 29 maceutické. Produkují například jemné chemikálie, léčiva pro zvířata, lékařské pomůcky, zemědělské chemikálie a jiné Farmaceutický průmysl ve světě Obrovský boom fúzí a akvizicí, který započal v roce 2009, pomalu ustává, ale i přes to se v roce 2010 ve farmaceutickém průmyslu uskutečnilo 548 obchodů (akvizicí a fúzí) v celkové hodnotě 51,5 miliard amerických dolarů (oproti roku 2009 je to pokles o téměř 68 %). Největším obchodem v rámci hodnoty převzatých aktiv představovalo spojení firmy Teva Pharma a Ratiopharm (9,6 % celkové hodnoty obchodů v roce 2010). Jedním z důvodů konsolidací společností nebo vytváření aliancí je snaha přizpůsobit se měnícím se podmínkám na trhu, upevnit postavení společností na trhu, ale také získat přístup do nových oblastí trhu. 11 Tab. 4 Transakce společností v roce 2009 Země Počet transakcí Hodnota v USD v mld. Spojené státy ,6 Německo 18 5,4 Indie 48 4,9 Čína 105 3,4 Brazílie 13 1,9 Zdroj: IMAP, vlastní zpracování Celosvětový farmaceutický průmysl v roce 2010 rostl o 8,3 % a jeho postupný růst se předpokládá i v dalších letech (v roce 2011 o 5 až 7 %). Velký podíl na růstu celosvětové farmacie mají rozvíjející se trhy některých farmaceutických společností v např. Argentině, Brazílii, Indii, Indonésii, Rumunsku, Jižní Africe, Ukrajině aj. Naopak mírný pokles bude zaznamenán na hlavních pěti evropských trzích (Francii, Itálii, Německu, Španělsku a ve Velké Británii). Farmaceutický trh je ovládán Spojenými státy, které tvoří asi 28 % všech celosvětových prodejů, následuje Evropská Unie s necelými 15 % prodejů a dále Japonsko s 12 % prodeje. Dohromady tyto tři trhy představují téměř 55 % celosvětového trhu. V posledních pěti letech došlo k nárůstu prodejů generik a to z toho dů- 10 EPFIA. The pharmaceutical industry in figures, dostupné z: < 11 IMAP. Pharmaceutical industry global report, dostupné z: < pdf>.

30 Farmaceutický průmysl 30 vodu, že skončila platnost patentů velkého množství originálních léků. Celosvětový trh s generiky v roce 2009 vynesl 107, 8 mld. USD a předpokládá se, že v roce 2014 dosáhne s 9% průměrnou roční mírou růstu 129, 3 mld. USD. 12 Obr. 3 Odhad velikosti celosvětového farmaceutického trhu Poznámka: písmeno E u roku 2012, 2013 a 2014 v grafu značí zkratku slova Estimate = odhad Zdroj: IMAP, vlastní zpracování Klíčovým ukazatelem, podle kterého se posuzuje postavení farmaceutické firmy na trhu, je cena prodaných léčiv vydávaných na lékařský předpis. Oproti roku 2010 došlo ke změně v žebříčku nejlepších firem. Firma Novartis si vyměnila místo s firmou Sanofi-Aventis a dosáhla druhého pořadí v řebříčku. Firma Merck zlepšila své loňské umístění a poskočila ze sedmého místa na místo čtvrté. V roce 2011 došlo k překročení hranice 50 miliard USD z prodeje léků na lékařský předpis u firmy Pfizer, což bylo způsobeno její akvizicí s firmou Wyeth IMAP. Pharmaceutical industry global report, dostupné z: < 13 Cacciotti. Pharm Exec 50, dostupné z: Pharma-2011>.

31 Farmaceutický průmysl 31 Tab. 5 Největší farmaceutické firmy v roce 2011 Název společnosti, sídlo Prodej léků na předpis v roce 2010 (mld.usd) Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2010 (mil. USD) Nejvíce prodávaný lék v roce 2010 (mld. USD) 1. Pfizer, New York 58,5 9, 413 Lipitor (10,7) 2. Novartis, Švýcarsko 42,0 7,100 Diovan (6,1) 3. Sanofi-Aventis, Francie 40,3 5,147 Lantus (4,7) 4. Merck, New Jersey 39,8 11,000 Singulair (5,0) 5. Roche, Švýcarsko 39,1 8,612 Avastin (6,8) 6. GlaxoSmithKline Velká Británie 36,2 6,126 Seretide/Advair (7,9) 7. AstraZeneca, Velká Británie 33,3 4,200 Crestor (5,7) 8. Johnson & Johnson, New Jersey 22,4 4,432 Remicade (4,6) 9. Eli Lilly, Indiana 21,1 4,880 Zyprexa (5,0) 10. Abbott, Illinois 19,9 3,724 Humira (6,5) Zdroj: Cacciotti, Pharm Exec 50, vlastní zpracování 4.2 Farmaceutický průmysl v České republice Od roku 2009, kdy vstoupila v platnost nová mezinárodní klasifikace NA- CE Rev. 2 je farmaceutický průmysl zařazen na samostatné kategorie CZ- NACE 21. Došlo tak ke změně oproti předchozím rokům, kdy byl farmaceutický průmysl spolu s chemickým průmyslem součástí zpracovatelského průmyslu a patřil pod skupinu OKEČ 24. Odvětví CZ-NACE 21 je rozděleno do dvou podskupin: výroba základních farmaceutických substancí (CZ-NACE 21.1), výroba konečných lékových forem (CZ-NACE 21.2). Výrazně vyšší podíl na tržbách v odvětví má podskupina 21.2 (v EU je to 90 %, V ČR asi 85 %). Z celkového počtu 137 firem (což představuje necelé jedno procento všech firem působících ve zpracovatelském průmyslu), které v roce

32 Farmaceutický průmysl působily ve farmaceutickém průmyslu, byla asi jedna pětina vlastněna zahraničními společnostmi. Podíl farmaceutického průmyslu na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu byl ve výši 1,1 %, na účetní přidané hodnotě 1,6 % a na obratu zahraničního obchodu 2,6 % (z toho 4,1 % dovozu a 1,3 % vývozu). Což je dáno omezeným sortimentem léků vyráběných v České republice a tudíž vysokým dovozem potřebných léků. V roce 2011 bylo ve farmaceutickém průmyslu zaměstnáno okolo lidí. 14 Největší tuzemskou firmou vyrábějící a distribuující léčiva je Zentiva, a.s., která však v roce 2009 přešla do rukou francouzské farmaceutické společnosti Sanofi-Aventis. Tato transakce v hodnotě dvou miliard dolarů byla 50. největší světovou fúzí v rámci farmaceutického průmyslu v roce Zentiva, a.s, je nejrychleji rostoucí generická společnost v Evropě, která působí na 32 trzích. Další významnou firmou na českém farmaceutickém trhu je Teva Pharmaceuticals CR, s. r. o., která zde působí od roku 1997 a je dceřinou společností Teva Pharmaceutical Industries Ltd. se sídlem v Izraeli. V roce 2006 se spojila s opavskou společností IVAX Pharmaceuticals, s. r. o. Jedná se o výrobce generických léčiv s přímým zastoupením ve více než 60 zemích světa. Významného postavení nejen na českém, ale i na středoevropském trhu dosahuje firma Walmark, která je největším výrobcem doplňků stravy u nás. Skupina Walmark dosahuje ročního obratu 100 mil. EUR ročně CZSO. Statistická ročenka České republiky 2011, dostupné z: < 15 CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků, dostupné z: <

33 Převodní ceny ve farmaceutickém průmyslu 33 5 Převodní ceny ve farmaceutickém průmyslu Hlavním problémem každé farmaceutické společnosti ve vztahu k zajištění převodních cen je volba a aplikace správného modelu, který má být aplikován v souvislosti s financováním aktivit této společnosti, jež vedou k vytvoření nehmotného aktiva. A právě tato aktiva jsou předmětem pozornosti státních institucí v oblasti daňové problematiky. Čím složitější jsou právní a ekonomické vztahy uvnitř nadnárodní farmaceutické skupiny, tím složitější jsou opatření nutná k ochraně patentů a licencí a k vhodnému zdanění výstupu. Z tohoto důvodu jsou důležitá rozsáhlá vnitřní opatření zajišťující kontrolu v oblasti aplikace převodních cen. Při určování cen na základě principu tržního odstupu mezi jednotlivými společnostmi se každá strana, která je účastníkem transakce, snaží dosáhnout takové ceny, která odpovídá odměně za vykonávané služby a nesené riziko. Při hodnocení, zda je odměna stanovena správně, je nutné přihlédnout k obchodním vztahům mezi společnostmi, a to nejen v rámci dané transakce, popřípadě v rámci jednoho fiskálního roku, ale je nutné zohlednit dlouhodobý horizont. V konkrétní transakci mezi dvěma společnostmi ve skupině je cena stanovena s přihlédnutím k následujícím skutečnostem: dosažení přiměřeného výnosu z aktiva (hmotného, nehmotného), přičemž je nutné brát ohled na to, která společnost vlastní práva na patent, ochranné známky a na podstupované riziko, dosažení dostatečné marže k pokrytí nákladů na vykonávané aktivity a na úroky z půjček z hrubého zisku, zohlednění služeb, které společnost obdrží od jiné společnosti, dosažení přiměřeného zisku před zdaněním za dané období. (Wündisch, 2003) 5.1 Metody stanovování převodních cen Pro společnosti působící ve farmaceutickém průmyslu není vhodné použít metodu nákladů a přirážky pro stanovení cen za výzkum a vývoj (R&D) a výrobu. Tuto metodu nelze použít, (i když výjimečně používána bývá), pro určení transferové ceny pro konečný výrobek. Metoda nákladů a přirážky je nevhodná, protože: Celkové náklady na farmaceutický výrobek, především náklady na R&D, a jejich význam pro stanovení převodních cen jsou často pod-