DOLNÍ KOUNICE. Inženýrsko-geologický prùzkum

Transkript

1 DOLNÍ KOUNICE Inženýrsko-geologický prùzkum OHSAS kvìten 2015 GEODRILL s.r.o., Bìlohorská 2115/6,, tel.: , fax: , Zaveden integrovaný systém øízení ÈSN EN ISO 9001:2009, ÈSN EN ISO 14001:2005 a ÈSN OHSAS 18001:2008

2 Objednatel: Zpracovatel: Vedoucí projektu: Vedoucí zpracování: Město Masarykovo náměstí 66/2, IČ: DIČ: CZ Telefon: Internet: GEODRILL s.r.o., IČ: DIČ: CZ Telefon: Fax: Internet: Mgr. Pavlína Frýbová Mgr. Radka Drápalová Název zakázky: DOLNÍ KOUNICE Evidenční číslo Geofondu: 927/2015 Číslo zakázky: 1125/15 Autoři: Schválil: Mgr. Pavlína Frýbová Mgr. Radka Drápalová Mgr. Petr Vlček Mgr. Petr Vlček Výtisk číslo:... razítko a podpis BRNO, květen 2015

3 ROZDĚLOVNÍK Tato zpráva je vyhotovena v 5 výtiscích a obsahuje 29 stran textu a 9 textových, tabulkových a grafických příloh. Výtisk č. 1 2 Výtisk č. 3 4 Výtisk č. 5 objednatel GEODRILL s.r.o. Geofond - 2 -

4 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Fyzikální symboly w n [%] vlhkost zemin w L [%] vlhkost na mezi tekutosti w P [%] vlhkost na mezi plasticity I P [%] číslo plasticity I C [1] stupeň konzistence I CR [1] redukovaný stupeň konzistence ν [1] Poissonovo číslo γ n [kn m -3 ] objemová tíha zeminy γ s [kn m -3 ] měrná tíha zeminy E def [MPa] modul přetvárnosti základové půdy c ef, (c u ) [kpa] efektivní (totální) soudržnost zeminy φ ef, (φ u ) [ ] efektivní (totální) úhel vnitřního tření zeminy R dt [kpa] tabulková výpočtová únosnost k f [m s -1 ] filtrační součinitel Mv [Nm] kroutící moment q d, q dyn [MPa] dynamický odpor na hrotu Zkratky č. h. p. číslo hydrologického pořadí HPV hladina podzemní vody m n. m. metry nad mořem GT geotechnický typ UH ustálená hladina NH naražená hladina DPH těžká dynamická penetrace - 3 -

5 OBSAH str. ÚVOD VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Geomorfologické poměry Geologické poměry Předkvartérní podloží Kvartérní sedimenty Hydrogeologické poměry Klimatické poměry Sesuvná území HISTORIE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ METODIKA A ROZSAH PRACÍ Vrtné práce Penetrační práce Vzorkovací práce Laboratorní práce Vyhodnocovací práce VÝSLEDKY PRŮZKUMU Zaměření provedených sond Výsledky vrtných prací Výsledky penetračních prací Shrnutí výsledků laboratorních prací Zatřídění zemin z hlediska jejich dalšího použití Geotechnické vlastnosti zemin Antropogenní navážka (GT 1) Deluvioeolické sedimenty (GT 2) Fluviální jílovité sedimenty (GT 3a) Fluviální štěrkovité sedimenty (GT 3b) Hydrogeologické poměry ZÁVĚR DOPORUČENÍ LITERATURA

6 SEZNAM TABULEK str Tabulka č. 1 Geomorfologické začlenění zájmového území... 7 Tabulka č. 2 Přehled souřadnic vrtaných sond Tabulka č. 3 Přehled souřadnic penetračních sond Tabulka č. 4 Základní charakteristiky odebraných vzorků zemin Tabulka č. 5 Filtrační součinitel k f [m.s -1 ] a propustnost hornin Tabulka č. 6 Zařazení zemin z hlediska vhodnosti pro podloží dle normy Tabulka č. 7 Schematický přehled vrstevního sledu geotechnických typů (GT) Tabulka č. 8 Geotechnické charakteristiky zemin GT 1 třídy G Tabulka č. 9 Geotechnické charakteristiky zemin GT 2 třídy F Tabulka č. 10 Geotechnické charakteristiky zemin GT 3a třídy F Tabulka č. 11 Úrovně hladin podzemní vody SEZNAM OBRÁZKŮ str Obrázek č. 1 Mapa sesuvných území [4]... 9 Obrázek č. 2 Pravděpodobné umístění lokality na historickém zobrazení vedutě z poloviny 18. století [10] Obrázek č. 3 Sídelní poměry Dolních Kounic kolem roku 1650 s označením lokality ulice Antonínská [9] Obrázek č. 4 Sídelní poměry Dolních Kounic kolem roku 1750 s označením lokality ulice Antonínská [9] Obrázek č. 5 Pohled na dolnokounické předměstí-závodí s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského [9] Obrázek č. 6 Výsledky penetračního sondování SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Přehledná situace zájmového území Přehledná geologická situace Podrobná situace s umístěním vrtaných a penetračních sond Geologická dokumentace vrtaných sond Dokumentace penetračních prací Protokol o výsledcích laboratorních zkoušek Metodika laboratorních zkoušek zemin Fotodokumentace vrtných prací Geologické řezy - 5 -

7 ÚVOD Na základě objednávky ze dne , vystavené společností městem, byl společností GEODRILL s.r.o. proveden inženýrsko-geologický průzkum sesuvu svahu v komunikace na ulici Antonínská v Dolních Kounicích.. Účelem prací bylo ověření geologických a hydrogeologických poměrů základové půdy v místech sesuvu silnice v ulici Antonínská a zjištění fyzikálně-mechanických charakteristik zastižených litologických typů zemin, se zaměřením na zjištění příčiny sesuvu půdy. Terénní penetrační práce byly provedeny dne Vrtné práce byly realizovány dne Průběžně probíhalo provedení a vyhodnocení laboratorních zkoušek. Následovalo zpracování závěrečné zprávy. V rámci průzkumu byly provedeny tyto práce: 2 ks vrtaných sond do hloubky 6,0 m až 12,0 m 4 ks penetračních sond do hloubky 10,0 m až 14,0 m odběr 2 kusů porušených vzorků zemin odběr 2 kusů poloporušených vzorků zemin laboratorní fyzikální a mechanické rozbory odebraných vzorků zemin zhodnocení všech získaných informací v závěrečné zprávě - 6 -

8 1 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Zájmové území se nachází v obci a z hlediska správního členění náleží do [6]: katastrálního území: kód obce: kód okresu: Brno-venkov kód CZ 0643 kraje: Jihomoravský kraj kód CZ CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ 2.1 Geomorfologické poměry Z hlediska geomorfologického členění [6] řadíme širší okolí zájmového území k jednotkám dle níže uvedené tabulky č. 1. Tabulka č. 1 Geomorfologické začlenění zájmového území SYSTÉM PROVINCIE SUBPROVINCIE OBLAST CELEK PODCELEK OKRSEK Začlenění dle geomorfologického systému Hercynský Česká vysočina Česko-moravská soustava Brněnská vrchovina Bobravská vrchovina Lipovská pahorkatina Silůvecká pahorkatina Bobravská vrchovina tvoří soustavu protáhlých hřbetů, kde jsou ve střední části zbytky zarovnaných povrchů a okraje jsou rozřezány údolími. Jedná se tedy o pruh vyššího terénu, který odděluje sníženinu Boskovické brázdy od Dyjskosvrateckého úvalu. Tato vrchovina je rozdělena na několik částí, které jsou proráženy průlomovými údolími vodních toků. Střední část Bobravské vrchoviny je tvořena Lipovskou pahorkatinou, která je soustavou protáhlých hřbetů a sníženin, resp. prolomů. Její okraje jsou prořezány údolími řek Jihlavy, Bobravy a Svratky. [1]. 2.2 Geologické poměry Z regionálně-geologického hlediska se zájmové území nachází v moravskoslezské oblasti, konkrétně je podloží tvořeno horninami brněnského batolitu. Na krystaliniku se ukládaly neogenní sedimenty karpatské předhlubně. Z kvartérních sedimentů jsou zastoupeny fluviální, deluviální až deluviofluviální, eolické, nivní a antropogenní sedimenty [4]

9 2.2.1 Předkvartérní podloží Předkvartérní podloží tvoří v nejbližším okolí zájmového území proterozoické granitoidy náležející západní granodioritové zóně brněnského batolitu. V blízkém okolí lokality se nachází biotitické granodiority typu Tetčice, dále se zde vyskytují biotitické pararuly, které jsou místy migmatitizované, a dioritové porfyrity proterozoického až paleozoického stáří. Sedimenty karpatské předhlubně jsou zde zastoupeny především spodnobadenskými písky, slepenci a štěrky se zpevněnými polohami pískovce a vápnitými jíly (tégly), které místy obsahují polohy písků [4] Kvartérní sedimenty Od svrchního pliocénu až do kvartéru (spodní pleistocén) se ukládal rezavě hnědý starší štěrkopískový pokryv. Fluviální sedimenty se usazovaly i ve středním pleistocénu ve formě šedohnědých písků a štěrků. Ve svrchním pleistocénu se ukládaly spraše a sprašové hlíny. Deluviální sedimenty jsou zastoupeny kamenitými až hlinito-kamenitými sedimenty místy s bloky nebo eolickou příměsí nebo písčitými až hlinitými sedimenty. Smíšené deluviofluviální sedimenty, včetně výplavových kuželů, jsou tvořeny převážně jemnozrnnou frakcí. Podél vodotečí, v oblastech inundovaných za vyšších vodních stavů, se usazovaly písčité, hlinité a štěrkovité nivní sedimenty [4]. 2.3 Hydrogeologické poměry Podle hydrogeologické rajonizace [7] se lokalita nachází v hydrogeologickém rajonu č Krystalinikum brněnské jednotky. Oblast náleží do dílčího povodí Dyje. V celé ploše rozšíření hydrogeologického masivu převažuje puklinový kolektor s proměnlivým podílem průlinové porózity v pásmu připovrchového rozpojení a rozpukání hornin. Oběh podzemní vody probíhá převážně v tomto připovrchovém pásmu. Hlubší oběh je možné očekávat u tektonicky porušeného masivu především v dosahu propustnějších poruchových zón. Hloubka oběhu je dána pozicí místní erozní báze. Hladina podzemní vody je většinou volná a sleduje konformně terén. K infiltraci dochází prakticky v celé ploše výchozové části hydrogeologického masivu v závislosti na míře propustnosti kvartérních sedimentů [5]. Neogenní sedimenty, jsou charakteristické častými litofaciálními změnami v horizontálním i vertikálním směru, vytvářejí z hydrogeologického hlediska systém velmi nepravidelně se střídajících izolátorů (jíly) a průlinových vrstvových kolektorů (písky, štěrky). Neogenní jíly jsou velmi slabě až nepatrně propustné a z hydrogeologického hlediska tvoří poloizolátor až izolátor, zatímco písky a štěrky jsou obvykle vysoce propustné a tvoří vodonosný kolektor [5]. Spraše a sprašové hlíny bývají suché, pouze při bázi ojediněle zvodněné. Jejich hydraulické vlastnosti jsou na rozhraní průlinového kolektoru a regionálního izolátoru [5]. Studované území je odvodňováno směrem k jihu do toku řeky Jihlavy. Z hydrologického hlediska [7] náleží území k povodí 4. řádu Bělá č. h. p , které spadá pod povodí 3. řádu Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí č. h. p

10 2.4 Klimatické poměry Podle klimatického členění [3] se zájmová oblast nachází v okrsku T2. Jedná se tedy o teplou oblast, pro kterou je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto. Přechodné období je velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. 2.5 Sesuvná území Na základě registru sesuvů ČGS [4] se na katastrálním území obce nenachází žádný aktivní či dočasně uklidněný sesuv. Zájmové území se nachází v místech s nízkou náchylností k sesouvání, kde jsou nejméně vhodné podmínky pro vznik sesuvů. Místy se vyskytuje náchylnost svahů k sesouvání střední, kde nelze vznik svahových nestabilit s ohledem na podmínky prostředí vyloučit (obrázek č. 1). Oblast se střední náchylností k sesouvání se vyskytuje především v okolí ulic Benátky a Komenského, mezi nimiž se nachází ulice Antonínská. Obrázek č. 1 Mapa sesuvných území [4]

11 3 HISTORIE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Lokalita se nalézá v urbanizovaném prostředí historicky postiženém lidskou činností, na pravém břehu řeky jihlavy v nadmořské výšce mezi m n. m. Území je dlohodobě osídleno a přímo poznamenáno lidskou činností. Rešerší se podařilo nalézt a pravděpodobné zobrazení terénu budoucí ulice Antonínská ve vedutě datované z pravděpodobně z poloviny 18. Století z archivu Milana Řiháčka (obrázek č. 2). Na vyobrazení je jasně patná terénní deprese v místech odpovídajícím dnešní zastavěné oblasti ulice. Obrázek č. 2 Pravděpodobné umístění lokality na historickém zobrazení vedutě z poloviny 18. století [10] Lokalita ulice Antonínská Kaple sv. Jana Křtitele Paduánského

12 První objekty na ulici byly vybudovány pravděpodobně mezi 1650 až Na mapce sídelních poměrů z roku 1650 nejsou zakresleny budovy v ulici (obrázek č. 3). Obrázek č. 3 Sídelní poměry Dolních Kounic kolem roku 1650 s označením lokality ulice Antonínská [9] lokalita ulice Antonínská V roce 1750 jsou objekty již zachyceny (obrázek č. 4). Je to sice v určitém rozporu s datováním výše uvedené veduty, nicméně lze se přiklonit k datování, že první objekty na ulici byly vybudovány již kolem roku Na obrázku č. 5 je pohled od jihozápadu na dolnokounické předměstí-závodí s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského, která nahradila starou dřevěnou kapli v roce Ta je dílem brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Na křížové cestě vedoucí ke kapli je i řada kaplí křížové cesty (obrázek č. 5, foto z roku 1915)

13 Obrázek č. 4 Sídelní poměry Dolních Kounic kolem roku 1750 s označením lokality ulice Antonínská [9] Obrázek č. 5 Pohled na dolnokounické předměstí-závodí s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského [9] kaple sv. Antonína Paduánského lokalita ulice Antonínská

14 4 METODIKA A ROZSAH PRACÍ 4.1 Vrtné práce Na zkoumané lokalitě byly realizovány 2 vrtané sondy do hloubky 6,0 m (JV-2) a 12,0 m (JV-1a), které byly umístěny po dohodě s objednatelem. Vrtné práce byly provedeny bezvýplachovou jádrovou technologií, vrtnou soupravou Multidrill Hyndaga. Jádrovnice byla opatřena tvrdokovovou korunkou o průměru 137 mm. Celkem bylo odvrtáno 18,0 m. Vrtná jádra byla v průběhu prací makroskopicky popsána dle normy ČSN EN ISO Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 1: Pojmenování a popis a ukládána do normovaných vzorkovnic. Po skončení prací byly sondy zlikvidovány záhozem, k čemuž byl využit vytěžený materiál. Situaci s umístěním vrtaných sond uvádí příloha 3. V příloze 4 jsou uvedeny geologické profily realizovaných sond. Fotodokumentace je uvedena v příloze Penetrační práce Jako doplňující metoda byla za účelem zjištění mechanických parametrů zemin na lokalitě využita metoda sondování dynamickou penetrační soupravou. Penetrační sonda byla provedena metodou těžké dynamické penetrace (DPH). Parametry soupravy a postup sondování s vyhodnocením odpovídají ČSN EN ISO Penetrační sondy (DP1, DP3, DP4 a DP5) byly provedeny do hloubky 10,0 m až 14,0 m a v terénu byly umístěny po dohodě s objednatelem. Celkem bylo realizováno 52,0 bm dynamické penetrace. Penetrační práce byly provedeny soupravou pro dynamickou penetraci, která je poháněna čtyřtaktním motorem HONDA GX-100 a pomocí řetězového mechanizmu pohánějícího kladivo. Při penetrační zkoušce bylo do zeminy automaticky zaráženo soutyčí opatřené kuželovým hrotem průměru 45,0 mm a ploše 16 cm 2, jehož vrcholový úhel činí 90. K zarážení byl použit beran hmotnosti 50 kg, který dopadá z výšky 0,5 m. Průměr soutyčí je 32 mm, délka jedné tyče činí 1 m. Na úvodní tyči je nasazen hrot s drážkou - tzv. hrot "na ztraceno", který eliminuje plášťové tření při vytahování soutyčí. Ovládání beranu je automatické a zabezpečuje přerušení po vniku soutyčí každých 10 cm. Počet úderů na vnik soutyčí o 10 cm (N10) je odečítán operátorem. Vliv plášťového tření je eliminován pootočením soutyčí. Je měřen moment síly po zaražení soutyčí o 1,0 m momentovým klíčem, kdy je soutyčí pootočeno o 1 ½ otáčky nebo dokud není dosaženo maximálního momentu síly potřebného k otočení soutyčí. Je zaznamenán kroutící moment Mv (Nm). Jako výstup je vypočítán dle výše zmíněné ČSN EN ISO dynamický odpor na hrotu. Výsledky těžké dynamické penetrační zkoušky jsou obsahem přílohy Vzorkovací práce K laboratorním rozborům byly odebrány 2 porušených a 2 poloporušené vzorky zemin, u nichž byla zaznamenána hloubka jejich odběru, a vzorky byly uloženy do zdvojených igelitových sáčků a byly opatřeny identifikačním štítkem. Ihned po ukončení vrtných prací byly přepraveny do laboratoře ke zpracování

15 4.4 Laboratorní práce V akreditované Laboratoři mechaniky zemin a hornin GEODRILL s.r.o. byly na vzorcích zemin stanoveny hodnoty původní vlhkosti, indexové vlastnosti a proveden zrnitostní rozbor v souladu s platnými technickými normami. Výpočtem byly stanoveny hodnoty stupně konzistence a filtračního součinitele. Na poloporušených vzorcích zemin byly stanoveny hodnoty zdánlivé hustoty pevných částic pomocí pyknometru dle ČSN CEN ISO/TS a objemové hmotnosti zeminy dle ČSN CEN ISO/TS Byly zjištěny potřebné parametry pro zatřídění zemin dle normy ČSN EN ISO Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 2: Zásady pro zatřiďování a ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací. Kompletní laboratorní protokol s výsledky je obsahem přílohy 6. Podrobná metodika laboratorních prací je uvedena v příloze Vyhodnocovací práce Pro zpracování dat a vyhotovení předkládané závěrečné zprávy byly použity programy Microsoft Word 2007, Microsoft Excel Pro vyhodnocení zrnitostních křivek zemin byl použit program Soilab 3.42 a pro tvorbu geologických profilů databázový program gdbase v5. K tvorbě geologických řezů byl využit program AutoCAD

16 5 VÝSLEDKY PRŮZKUMU 5.1 Zaměření provedených sond Provedené inženýrsko-geologické vrtané sondy a penetrační sondy byly umístěny na základě požadavku objednatele. Souřadnice vrtané sondy byly zaměřeny pomocí GPS. Pro odečet nadmořské výšky byl použit mapový podklad ČÚZK [8]. V následujících tabulkách č. 2 a 3 jsou uvedeny souřadnice a nadmořské výšky realizovaných vrtaných a penetračních sond. Tabulka č. 2 Přehled souřadnic vrtaných sond Sonda X Y Nadmořská výška (m n. m.) JV-1a JV DP DP DP DP Tabulka č. 3 Přehled souřadnic penetračních sond Sonda X Y Nadmořská výška (m n. m.) DP DP DP DP Výsledky vrtných prací Vrtané sondy JV-1a a JV-2 byly umístěny na základě požadavku na ulici Antonínská v místě sesuvu komunikace. V sondě JV-1a byla do hloubky 4,5 m zastižena navážka, tvořená do hloubky 0,2 m tenkou vrstvou ostrohranného štěrku tmavě hnědého zbarvení tuhé konzistence, pod nímž se nacházel do hloubky 4,5 m materiál charakteru písčité hlíny se štěrkem, který odpovídal na základě makroskopického popisu dle normy ČSN zeminám třídy F3 tuhé konzistence. Pod tělesem navážky byly zastiženy do hloubky 8,9 m kvartérní deluvioeolické sedimenty tmavě hnědého až hnědého zbarvení, které na základě laboratorních zkoušek a makroskopického popisu dle normy ČSN zpravidla odpovídaly jílům s nízkou až střední plasticitou třídy F6 tuhé až pevné konzistence, při bázi až konzistence měkké. Pod nimi se nacházely až po bázi vrtané sondy v hloubce 12,0 m kvartérní fluviální sedimenty hnědého zbarvení, které na základě laboratorních zkoušek a makroskopického popisu dle normy ČSN zpravidla odpovídaly písčitým jílům třídy F4, které místy obsahovaly

17 polohy jílovitých štěrků, odpovídajících na základě makroskopického popisu dle normy ČSN zeminám třídy G5 měkké až kašovité konzistence. V sondě JV-2 byla v celém profilu zastižena navážka, která byla až po bázi vrtané sondy v hloubce 6,0 m tvořena převážně kyprým štěrkovitým materiálem tmavě hnědého zbarvení, tvořeného stavební sutí, úlomky cihel, betonu a hornin. Materiál na základě laboratorních zkoušek dle normy ČSN odpovídal zeminám charakteru špatně zrněného štěrku třídy G2, místy s kameny. V sondě JV-1a byla v průběhu terénních prací zastižena hladina podzemní vody. Hladina podzemní vody byla naražena v hloubce 8,0 m a ustálila se v hloubce 7,9 m. V sondě SV-2 hladina podzemní vody zastižena nebyla. 5.3 Výsledky penetračních prací Na lokalitě byly provedeny celkem 4 ks penetračních sond, z toho 3 ks (DP1, DP3, DP4) do hloubky 14,0 m a jedna penetrační sonda (DP5) do hloubky 10 m. Penetrační sondy byly provedeny dle normy ČSN EN ISO metodou těžké dynamické penetrace (DPH). V dokumentaci o provedení těchto polních zkoušek jsou uvedeny hodnoty parametru N10, tj. počet úderů potřebných k zatlačení soutyčí o 0,1 m a q d (viz obrázek č. 6), tj. dynamického odporu na hrotu, v literatuře uváděné i jako q dyn. Z hlediska pravděpodobného složení zemin lze konstatovat následující: sonda DP1 probíhala v hloubce 0,0 m až 8,5 m hlínou písčitou, v hloubce od 8,5 m do 9,5 m hlínou s významnou příměsí klastického materiálu (písku až štěrku), až pískem, v hloubce od 9,5 m do 11,5 m pískem štěrkovitým, zahliněným, v hloubce 11,5 m až 12,7 m štěrkem písčitým, zahliněným, od hloubky 12,7 m do hloubky 14 m vzrostl penetrační odpor tak, že na bázi můžeme předpokládat zachycení zemin s vysokým dynamickým odporem, což by mohlo odpovídat úrovni podloží, příp. kamenitého eluvia sonda DP3 probíhala v hloubce 0,0 m až 8,5 m hlínou písčitou až štěrkovitou, v hloubce od 8,5 m do 9,5 m hlínou s významnou příměsí klastického materiálu (písku až štěrku), až pískem, v hloubce od 9,5 m do 11,5 m pískem štěrkovitým, zahliněným, v hloubce 11,5 m až 13,2 štěrkem písčitým, zahliněným, od hloubky 13,2 m do hloubky 14 m vzrostl penetrační odpor tak, že na bázi můžeme předpokládat zachycení zemin s vysokým dynamickým odporem, což by mohlo odpovídat úrovni podloží, příp. kamenitého eluvia sonda DP4 probíhala v hloubce 0,0 až 9,25 m hlínou písčitou až štěrkovitou, v hloubce od 9,2 m do 10,1 m hlínou s významnou příměsí klastického materiálu (písku až štěrku), až pískem, v hloubce od 10,1 m do 12,3 m pískem štěrkovitým, zahliněným, v hloubce 12,3 m až 13,6 štěrkem písčitým, zahliněným, od hloubky 13,6 m do hloubky 14 m vzrostl penetrační odpor tak, že na bázi můžeme předpokládat zachycení zemin s vysokým dynamickým odporem, což by mohlo odpovídat úrovni podloží, příp. kamenitého eluvia sonda DP5 probíhala v hloubce 0,0 m až 10,0 m kyprou štěrkovitou zeminou Výsledky těžké dynamické penetrace jsou obsahem přílohy

18 Obrázek č. 6 Výsledky penetračního sondování

19 5.4 Shrnutí výsledků laboratorních prací Zastižené zeminy byly klasifikovány dle ČSN EN ISO Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 2: Zásady pro zatřiďování a dle ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, přílohy A. Zeminy, které byly zastiženy při terénních pracích, řadíme dle normy ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací do I. třídy rozpojitelnosti a těžitelnosti. Těžba v I. třídě je prováděna běžnými výkopovými mechanismy (buldozery, rypadla, ručně prováděné výkopy). Výsledky provedených laboratorních zkoušek na odebraných vzorcích zemin jsou podrobně uvedeny v příloze 6 a přehledně v následující tabulce č. 4. Tabulka č. 4 Základní charakteristiky odebraných vzorků zemin Číslo sondy Číslo vzorku Hloubka [m] Typ vzorku Vlhkost [%] Konzistence dle ČSN (redukovaná) Klasifikace dle Klasifikace dle Geotechnický typ JV-1a PLP 16.1 pevná F6 CI sacl 2 JV-1a PLP 21.1 tuhá F6 CL sicl 2 JV-1a P 22.9 tuhá F4 CS sasicl 3a JV P G2 GP+Cb sagr 1 Dle odstupňované nomenklatury propustnosti hornin [2] byly zastižené zeminy zařazeny do třídy propustnosti, dle níž jim byl přiřazen stupeň propustnosti. Antropogenní navážky třídy G2 mají hodnoty filtračních součinitelů pohybující se v řádu 10-2, čímž spadají do třídy propustnosti I, která definuje prostředí velmi silně propustné. Deluvioeolické sedimenty třídy F6 mají hodnoty filtračních součinitelů pohybující se v řádu 10-8, čímž spadají do třídy propustnosti VII, která definuje prostředí velmi slabě propustné. Fluviální jíly třídy F4 má hodnotu filtračního součinitele pohybující se v řádu 10-7, čímž spadá do třídy propustnosti VI, která definuje prostředí slabě propustné. Řády filtračních součinitelů k f [m.s -1 ] stanovené z křivek zrnitosti a propustnosti zastižených zemin jsou uvedeny v následující tabulce č. 5. Tabulka č. 5 Filtrační součinitel k f [m.s -1 ] a propustnost hornin Číslo sondy Číslo vzorku Hloubka [m] Klasifikace dle Klasifikace dle Filtrační součinitel v řádech [m.s -1 ] Třída propustnosti Označení hornin dle stupně propustnosti JV-1a F6 CI sacl 10-8 VII velmi slabě propustné JV-1a F6 CL sicl 10-8 VII velmi slabě propustné JV-1a F4 CS sasicl 10-7 VI slabě propustné JV G2 GP+Cb sagr 10-2 I velmi silně propustné

20 5.5 Zatřídění zemin z hlediska jejich dalšího použití Zeminy byly zatříděny dle normy ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací v tabulce č. 6. Vzorky zemin byly klasifikovány z hlediska vhodnosti do násypu, pro podloží vozovky. Na základě granulometrického složení (upravené Scheibleho kritérium) byla klasifikována také namrzavost zemin. Tabulka č. 6 Zařazení zemin z hlediska vhodnosti pro podloží dle normy Číslo sondy Číslo vzorku Hloubka [m] Klasifikace dle Klasifikace dle Vhodnost do násypu Vhodnost pro podloží vozovky Namrzavost JV-1a F6 CI sacl PV N 1-2 JV-1a F6 CL sicl PV N 1-2 JV-1a F4 CS sasicl PV PV 2 JV G2 GP+Cb sagr PV PV 5 LEGENDA: Vhodnost do násypu: N nevhodné PV podmínečně vhodné V vhodné Vhodnost pro podloží vozovky: N nevhodné PV podmínečně vhodné V vhodné Namrzavost: 1 vysoce namrzavé 2 nebezpečně namrzavé 3 namrzavé 4 mírně namrzavé 5 nenamrzavé 6 nenamrzavé, příliš hrubozrnné 7 namrzavé dle průběhu zrnitostní křivky Z hlediska vhodnosti zemin do násypu a pro podloží vozovky jsou dle ČSN zastižené zeminy třídy F6 definovány jako podmínečně vhodné do násypu a jako nevhodné pro silniční podloží. Zeminy spadající do tříd F4 a G2 jsou hodnoceny jako podmínečně vhodné pro použití do násypu i pro podloží vozovky. Z hlediska namrzavosti jsou dle křivky zrnitosti antropogenní navážky třídy G2 definovány jako nenamrzavé. Zastižené zeminy třídy F6 jsou hodnoceny zpravidla jako nebezpečně namrzavé až vysoce namrzavé. Zeminy třídy F4 jsou definovány jako nebezpečně namrzavé

21 5.6 Geotechnické vlastnosti zemin S přihlédnutím ke stratigrafii, litologii a výsledkům fyzikálně-mechanických charakteristik odebraných vzorků byly pro vyhodnocení základových poměrů stanoveny vrstvy zemin s podobnými geotechnickými vlastnostmi. Zeminy, zastižené v zájmovém území, byly rozčleněny na 3 skupiny reprezentující zeminy s rozdílnými geotechnickými vlastnostmi, které jsou označené jako geotechnické typy (GT). Některé geotechnické typy jsou dále rozčleněny na podtypy. Pro jednotlivé GT jsou uváděny reprezentativní hodnoty pro celou popisovanou vrstvu. Obecný geologický profil zkoumaného území je uveden v tabulce č. 7. Tabulka č. 7 Schematický přehled vrstevního sledu geotechnických typů (GT) Stáří Petrografický popis Klasifikace dle ČSN Klasifikace dle ČSN CEN ISO/TS Označení GT Kvartér/antropogén Antropogenní navážka G2 GP+Cb, (F3)/Y Mg 1 Deluvioeolické sedimenty F6 CI, F6 CL sacl, sicl 2 Kvartér Fluviální jílovité sedimenty F4 CS sasicl 3a Fluviální písčito-štěrkovité sedimenty (G5) - 3b Přehled fyzikálně-mechanických, případně i přetvárných charakteristik je uveden v samostatných tabulkách u jednotlivých typů níže Antropogenní navážka (GT 1) V sondách JV-1a i JV-2 se od povrchu do hloubky 4,5 m (JV-1a) až 6,0 m (JV2) nacházela vrstva navážky různorodého složení. V sondě JV-1a byla navážka tvořena do hloubky 0,2 m kyprým ostrohranným štěrkem šedé barvy. V hloubce 0,2 m až 4,5 m byla zjištěna poloha kypré písčité hlíny se štěrkem tmavě hnědého zbarvení. V sondě JV-2 byla od povrchu do hloubky 6,0 m zachycena navážka tvořená štěrkem, stavební sutí a při bázi obsahovala úlomky granodioritu a betonu. Tyto antropogenní navážky odpovídají na základě makroskopického popisu dle normy ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, přílohy A, zeminám třídy F3 tuhé konzistence (JV-1a). Navážky zjištěné v sondě JV-2 na základě laboratorních zkoušek odpovídají dle normy ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, přílohy A, kyprým zeminám třídy G2. Řády filtračních součinitelů k f [m.s -1 ] zastižených zemin třídy G2 mají hodnoty filtračních součinitelů pohybující se v řádu 10-2, čímž spadají dle odstupňované nomenklatury propustnosti hornin [2] do třídy propustnosti I, které definují prostředí velmi silně propustné

22 Pro kypré štěrkovité zeminy třídy G2 geotechnického typu GT 1 jsou v tabulce č. 8 uvedeny průkazné geotechnické parametry a orientační hodnoty dle normy ČSN Základová půda pod plošnými základy [ ukončena platnost]. Takové zeminy nejsou vhodné pro zakládání, proto norma ČSN [ ukončena platnost] pro kypré zeminy třídy G2 hodnotu Rdt neuvádí. Tabulka č. 8 Geotechnické charakteristiky zemin GT 1 třídy G2 Veličina Jednotka Rozmezí hodnot G2 Objemová tíha *) γ n [kn.m -3 ] 20 Přirozená vlhkost w n [%] 5.8 Koeficient filtrace (z křivky zrnitosti) k f [m.s -1 ] hodnota G2 Efektivní úhel vnitřního tření *) φ ef [ ] Efektivní soudržnost *) c ef [kpa] 0 Deformační modul E def [MPa] Převodní součinitel β [1] 0.90 Poissonovo číslo *) ν [1] 0.20 Vysvětlivky: *) směrné normové charakteristiky dle normy ČSN Základová půda pod plošnými základy [ ukončena platnost] Deluvioeolické sedimenty (GT 2) V sondě JV-1a se pod vrstvou navážky od hloubky 4,5 m do hloubky 8,9 m nacházely deluvioeolické sedimenty tvořené tmavě hnědými až hnědými jíly, které místy obsahovaly štěrk. Deluvioeolické jíly odpovídají na základě laboratorních zkoušek dle normy ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, přílohy A, středně plastickým jílům třídy F6 pevné konzistence, a to v hloubce 4,5 m až 5,4 m a jílům s nízkou plasticitou třídy F6 tuhé konzistence od hloubky 5,7 m do hloubky 7,1 m. Sedimenty v hloubce 5,4 m až 5,7 m lze na základě makroskopického popisu dle normy ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, přílohy A, zatřídit jako jíly třídy F6 tuhé konzistence, místy jíly obsahují štěrkovitou příměs. Jíly v hloubce 7,1 m až 8,9 m rovněž odpovídají na základě makroskopického popisu jílům třídy F6 měkké až tuhé konzistence. Řády filtračních součinitelů k f [m.s -1 ] zastižených zemin třídy F6 se pohybují v řádu 10-8, čímž dle odstupňované nomenklatury propustnosti hornin [2] spadají do třídy propustnosti VII, která definuje prostředí velmi slabě propustné. Pro zeminy geotechnického typu GT 2 třídy F6 jsou v tabulce č. 9 uvedeny průkazné geotechnické parametry a orientační hodnoty dle normy ČSN Základová půda pod plošnými základy [ ukončena platnost]. Orientační hodnota tabulkové výpočtové únosnosti R dt pro zeminy třídy F6 dosahuje pro šířku základu 3 m a hloubku založení 0,8 až 1,5 m hodnoty R dt 100 kpa pro konzistenci tuhou a 200 kpa pro konzistenci pevnou

23 Tabulka č. 9 Geotechnické charakteristiky zemin GT 2 třídy F6 veličina jednotka rozmezí hodnot F6 hodnota F6 Objemová tíha γ n [kn.m -3 ] Měrná tíha γ s [kn.m -3 ] Přirozená vlhkost w n [%] Koeficient filtrace (z křivky zrnitosti) k f [m.s -1 ] Stupeň konzistence (redukovaný) I CR [1] Index plasticity I P [%] Efektivní úhel vnitřního tření *) φ ef [ ] Efektivní soudržnost *) c ef [kpa] Totální úhel vnitřního tření *) φ u [ ] 0 Totální soudržnost *) c u [kpa] Deformační modul *) E def [MPa] Poissonovo číslo *) ν [1] 0.42 Tabulková výpočtová únosnost *) R dt [kpa] Vysvětlivky: *) směrné normové charakteristiky dle normy ČSN Základová půda pod plošnými základy [ ukončena platnost] Fluviální jílovité sedimenty (GT 3a) Pod deluvioeolickými sedimenty se v sondě JV-1a od hloubky 8,9 m až po bázi vrtu nacházely fluviální jílovité sedimenty. Jednalo se o hnědé písčité jíly místy obsahující štěrkovitou příměs. V hloubce 10,5 m až 10,7 m a 11,2 m až 11,8 m byly zastiženy polohy štěrků (GT 3b). Fluviální jíly odpovídají na základě makroskopického popisu a laboratorních zkoušek dle normy ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, přílohy A, měkkým až tuhým písčitým jílům třídy F4. Řády filtračních součinitelů k f [m.s -1 ] zastižených fluviálních zemin třídy F4 se pohybují v řádu 10-7, čímž dle odstupňované nomenklatury propustnosti hornin [2] spadají do třídy propustnosti VI, která definuje prostředí slabě propustné. Pro zeminy geotechnického typu GT 3a třídy F4 jsou v tabulce č. 10 uvedeny průkazné geotechnické parametry a orientační hodnoty dle normy ČSN Základová půda pod plošnými základy [ ukončena platnost]. Orientační hodnota tabulkové výpočtové únosnosti R dt pro zeminy třídy F4 dosahuje pro šířku základu 3 m a hloubku založení 0,8 až 1,5 m hodnoty R dt 150 kpa pro konzistenci tuhou

24 Tabulka č. 10 Geotechnické charakteristiky zemin GT 3a třídy F4 veličina jednotka rozmezí hodnot F4 Objemová tíha *) γ n [kn.m -3 ] 18.5 Přirozená vlhkost w n [%] 22.9 Koeficient filtrace (z křivky zrnitosti) k f [m.s -1 ] Stupeň konzistence (redukovaný) I CR [1] 0.92 Index plasticity I P [%] 15.1 hodnota F4 Efektivní úhel vnitřního tření *) φ ef [ ] Efektivní soudržnost *) c ef [kpa] Totální úhel vnitřního tření *) φ u [ ] 0 Totální soudržnost *) c u [kpa] 50 Deformační modul *) E def [MPa] Poissonovo číslo *) ν [1] 0.35 Tabulková výpočtová únosnost *) R dt [kpa] 150 Vysvětlivky: *) směrné normové charakteristiky dle normy ČSN Základová půda pod plošnými základy [ ukončena platnost] Poznámky: Je-li základová spára v hloubce větší než hloubka založení, je možné u základových půd skupiny S a G zvýšit hodnoty o 2,5násobek a u základové půdy skupiny F o 1násobek efektivního napětí od tíhy základové půdy ležící mezi skutečnou a předpokládanou základovou spárou. Lze-li očekávat, že nejvyšší hladina podzemní vody bude pod základovou spárou v hloubce menší než je šířka základu, tabulková hodnota výpočtové únosnosti se sníží o 30 %. Je-li pod základovou spárou pevnější a méně stlačitelná vrstva základové půdy v hloubce menší než poloviční šířka základu, je možné tabulkové hodnoty výpočtové únosnosti zvýšit o 20 %. * Technické normě ČSN skončila ke dni platnost. Směrné normové charakteristiky jsou uvedeny pouze pro potřebu objednatele a tabulkové výpočtové únosnosti jsou pouze orientační Fluviální štěrkovité sedimenty (GT 3b) V jílovitých fluviálních sedimentech byly zachyceny polohy štěrkovitých sedimentů, a to v hloubkách 10,5 m až 10,7 m a 11,2 m až 11,8 m. Tyto fluviální štěrkovité sedimenty odpovídají na základě makroskopického popisu dle normy ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, přílohy A, měkkým až kašovitým jílovitým štěrkům třídy G

25 5.7 Hydrogeologické poměry Hydrogeologické poměry v zájmovém území jsou určovány mělkým oběhem kvartérní zvodně v kvartérních pokryvných sedimentech. Kolektor v oblasti tvoří fluviální sedimenty. V případě absence kvartérního pokryvu pak svrchní (mělkou) zvodní v sedimentech připovrchové zóny podložních sedimentů s oběhem infiltrovaných srážkových vod nad nebo v úrovni erozní báze. Propustnost předkvartérního podloží je dána rozpukáním a charakterem puklin. V případě výskytu nadložních propustných eluviálních sedimentů nebo propustných pokryvů zvětralin dochází lokálně ke zvýšení propustnosti předkvartérního podloží. Jednotlivé vrstvy na lokalitě lze z hydrogeologického hlediska charakterizovat následovně: Antropogenní navážka GT 1 jílovito-písčitý materiál navážky bude z hydrogeologického hlediska pro vodu tvořit v závislosti na podílu hrubozrnného materiálu slabě až mírně propustné prostředí, čímž bude plnit spíše funkci poloizolátoru, který zpomaluje infiltraci dešťových vod do podložních vrstev. Štěrkovitý materiál navážky třídy G2 tvoří z hydrogeologického hlediska kolektor. Filtrační součinitelé těchto zemin se pohybují v řádu n.10-2, čímž tvoří pro vodu zpravidla velmi silně propustnou vrstvu. Deluvioeolické sedimenty GT 2 kvartérní deluvioeolické jíly třídy F6 jsou z hydrogeologického hlediska pro vodu zpravidla velmi slabě propustné, čímž plní spíše funkci izolátoru až poloizolátoru, který zpomaluje infiltraci dešťových vod do podložních vrstev. Koeficienty filtrace těchto sedimentů se pohybují v řádu n.10-8 m.s -1. Fluviální sedimenty GT 3 filtrační součinitelé písčitých a štěrkovitých sedimentů třídy F4 a G5 se zpravidla pohybují v řádech 10-7 a Propustnost u těchto typů sedimentů závisí zejména na podílu klastické, hrubozrnnější frakce (písčité, štěrkovité). Při vyšším obsahu hrubozrnné frakce mohou být sedimenty z hydrogeologického hlediska pro vodu propustné a v horninovém prostředí tak plnit funkci kolektoru. Při vyšších podílech jemnozrnné frakce plní funkci spíše poloizolátoru, který zpomaluje infiltraci dešťových vod do podložních vrstev. Hladina podzemní voda byla naražena v hloubce 8,0 m při bázi deluvioeolických sedimentů a ustálila se v hloubce 7,9 m. Podložní fluviální sedimenty jsou v důsledku přítomnosti podzemní vody měkké až kašovité konzistence. Zaměřená úroveň hladiny podzemní vody v sondě JV-1a je uvedena v následující tabulce č. 11. Tabulka č. 11 Úrovně hladin podzemní vody Objekt X Y Nadmořská výška (m n. m.) NH (m) UH (m) Vysvětlivky: JV-1a m n. m...metry nad mořem UH...ustálená hladina NH...naražená hladina

26 ZÁVĚR Cílem prací realizovaných společností GEODRILL s.r.o. ve městě, byl inženýrsko-geologický průzkum sesuvu svahu komunikace na ulici Antonínská. Za účelem ověření základové půdy byly v zájmovém území realizovány 2 vrtané sondy do hloubky 6,0 m až 12,0 m, které byly umístěny na základě požadavku objednatele. Vrtané sondy JV-1a a JV-2 byly umístěny na základě požadavku na ulici Antonínská v místě sesuvu komunikace. V obou sondách byla do hloubky 4,5 m až 6,0 m zastižena navážka. V sondě SV-2 byla navážka zastižena v celém profilu až po bázi sondy do hloubky 6,0 m a tvořil ji převážně kyprým štěrkovitý materiál, odpovídající na základě laboratorních zkoušek dle normy ČSN zeminám třídy G2, místy s kameny. V sondě JV-1a se nacházela navážka do hloubky 4,5 m a při povrchu byla tvořena tenkou vrstvou ostrohranného štěrku, pod nímž se nacházel materiál charakteru písčité hlíny se štěrkem odpovídající na základě makroskopického popisu dle normy ČSN zeminám třídy F3 tuhé konzistence. Pod tělesem navážky byly zastiženy do hloubky 8,9 m kvartérní deluvioeolické sedimenty, které na základě laboratorních zkoušek a makroskopického popisu dle normy ČSN zpravidla odpovídaly jílům s nízkou až střední plasticitou třídy F6 tuhé až pevné konzistence, při bázi až konzistence měkké. Pod nimi se nacházely až po bázi vrtané sondy v hloubce 12,0 m kvartérní fluviální sedimenty, odpovídající na základě laboratorních zkoušek a makroskopického popisu dle normy ČSN písčitým jílům třídy F4, místy s polohami jílovitých štěrků, dle makroskopického popisu dle normy ČSN charakteru zemin třídy G5 měkké až kašovité konzistence. Na lokalitě byly dále provedeny celkem 4 ks penetračních sond. Sondy DP1, DP3 a DP4 byly realizovány do hloubky 14,0 m a penetrační sonda DP5, umístěná v těsné blízkosti vrtané sondy JV-2 do hloubky 10 m. Z hlediska pravděpodobného složení zemin lze konstatovat, že sondy DP1, DP3 a DP4 probíhaly v hloubce od 0,0 m do 8,5 m až 9,5 m písčitou až štěrkovitou hlínou, pod níž byl zpravidla do hloubky 11,5 m až 12,3 m zastižen štěrkovitý písek. Pod ním byl do hloubky 12,7 m až 13,6 m zachycen písčitý štěrk, pod kterým lze, vzhledem ke zvýšení dynamického odporu, předpokládat přítomnost skalního podloží, resp. jeho kamenitého eluvia. V penetrační sondě DP5 byl zastižen v celém profilu štěrkovitý materiál, který odpovídá štěrkovité navážce, zjištěné sondou JV-2. Z provedených vrtaných sond byly odebrány vzorky zemin k laboratorním zkouškám. Výsledky laboratorních rozborů odebraných vzorků zemin jsou přehledně shrnuty v tabulkách č. 4 až 5. Z inženýrsko-geologického hlediska byly na základě obdobných litologických a geomechanických vlastností vyčleněny 3 geotechnické typy zemin a jejich podtypy: antropogenní navážka...gt 1 deluvioeolické sedimenty...gt 2 fluviální sedimenty...gt 3 Pro zastižené zeminy jsou uvedeny průkazné geotechnické parametry a orientační hodnoty dle normy Základová půda pod plošnými základy [ ukončena platnost] v tabulkách č. 8 až 9, včetně orientačních hodnot tabulkových výpočtových únosností R dt. Pro zeminy geotechnického typu GT 2 třídy F6 dosahuje orientační hodnota tabulkové výpočtové únosnosti R dt pro zeminy třídy F6, pro šířku základu 3 m a hloubku založení 0,8 až 1,5 m, hodnoty R dt 100 kpa pro konzistenci tuhou a 200 kpa pro konzistenci pevnou. Pro zeminy geotechnického typu GT 3a třídy F4 je hodnota R dt 150 kpa pro konzistenci tuhou. Z hlediska vhodnosti zemin do násypu a pro podloží vozovky jsou dle ČSN zastižené zeminy třídy F6 definovány jako podmínečně vhodné do násypu a jako nevhodné

27 pro silniční podloží. Zeminy třídy F4 a G2 jsou hodnoceny jako podmínečně vhodné pro použití do násypu i pro podloží vozovky. Z hlediska namrzavosti jsou dle křivky zrnitosti antropogenní navážky třídy G2 definovány jako nenamrzavé. Zastižené zeminy třídy F6 jsou hodnoceny zpravidla jako nebezpečně namrzavé až vysoce namrzavé, zeminy třídy F4 jako nebezpečně namrzavé. Podle řádů hodnot filtračních součinitelů k f [m.s -1 ], zjištěných odečtem z křivky zrnitosti, spadá, dle odstupňované nomenklatury propustnosti hornin [2], antropogenní materiál navážky třídy G2 do třídy propustnosti I, která definuje prostředí velmi silně propustné. Deluvioeolické sedimenty třídy F6 spadají do třídy propustnosti VII, která definuje prostředí velmi slabě propustné. Fluviální jíly třídy F4 odpovídají třídě propustnosti VI, která definuje prostředí slabě propustné. V rámci geologických profilů, ověřených do hloubky 6,0 m a 12,0 m, lze z hydrogeologického hlediska konstatovat následující závěry. Svrchní část geologického profilu sond je tvořena navážkou tvořenou štěrkovito-písčitým materiálem (JV-2) nebo jílovito-písčitým materiálem. Navážka tvoří horizont, který bude v případě vyššího podílu jemnozrnné frakce charakterizován jako slabě až mírně propustný a bude tak plnit funkci poloizolátoru, který zpomaluje infiltraci dešťových vod. V případě převažujícího podílu štěrkovité frakce se bude naopak jednat o kolektor. V sondě JV-1a byly pod vrstvou navážky zastiženy od hloubky 8,9 m jílovité deluvioeolické sedimenty třídy F6, které budou na základě křivek zrnitosti charakterizovány jako slabě propustné až nepatrně propustné a budou tak plnit funkci poloizolátoru až izolátoru, který zpomaluje infiltraci dešťových vod nebo tvoří pro vodu až nepropustné podloží. Fluviální sedimenty třídy F4 a G3, zastižené pod těmito sedimenty až po bázi vrtané sondy v hloubce 12,0 m mají propustnost závisející zejména na podílu hrubozrnnější frakce, kdy při jejím vyšším obsahu mohou v horninovém prostředí plnit funkci kolektoru. Při vyšších podílech jemnozrnné frakce plní funkci spíše poloizolátoru zpomalujícího infiltraci dešťových vod do podložních vrstev. V sondě JV-1a byla v průběhu terénních prací zastižena hladina podzemní vody. Hladina podzemní vody byla naražena v hloubce 8,0 m při bázi deluvioeolických sedimentů a ustálila se v hloubce 7,9 m. Hladina podzemní vody je tak volná. V sondě JV-2 hladina podzemní vody zastižena nebyla. Hydrogeologické poměry v zájmovém území jsou určovány mělkým oběhem kvartérní zvodně v kvartérních pokryvných sedimentech. V zájmovém území tvoří kolektor štěrkovito-písčité fluviální sedimenty

28 DOPORUČENÍ Cílem průzkumných prací bylo zjištění podkladů pro návrh sanace svahu a odvodnění zemního tělesa na ulici Antonínská v městě. Zemní těleso je budováno neúnosnými kyprými zeminami, tvořenými pravděpodobně navážkami v historických dobách kolem 18. století. V těchto navážkách a v jemnozrnných zeminách v jejich podloží jsou na lokalitě budovány i podzemní prostory. Tyto navážky pravděpodobně vyplňují terénní depresi. Pod těmito navážkami jsou zastiženy deluvioeolické jemnozrnné sedimenty na bázi sycené podzemní vodou. Tato podzemní voda z úrovně cca 192 m n. m. proniká do těchto jemnozrnných zemin a zhoršuje jejich mechanické vlastnosti. Dle ČSN EN Eurokód 7 Navrhování geotechnických konstrukcí jsou konstrukce podle náročnosti, složitosti základových poměrů a rizika rozděleny do geotechnických kategorií. Lokalitu lze zařadit do 2. geotechnické kategorie se složitými geotechnickými poměry vyplývajícími zejména z: výskytem poměrně velkých mocností antropogenních, historických sedimentů nízké ulehlosti těchto navážek, jejich špatnými geomechanickými vlastnostmi výskytem dutin, sklepů, v prostoru ulice Antonínská podzemní voda zasahuje do vrstvy deluvioeolických sedimentů a zhoršuje jejich vlastnosti Doporučujeme sanaci svahu zemního tělesa, opravu a zesílení konstrukce vozovky a provedení odvodnění podloží vozovky. Zpracovatelé geologického průzkumu si vyhrazují právo na neprodlené kontaktování řešitelské organizace v případě zjištění odlišností od popisovaných předpokladů a výsledků dosavadních průzkumných prací s důsledkem možných změn v interpretacích geotechnických, inženýrsko-geologických, hydrogeologických nebo hydrologických poměrů. V Brně dne

29 LITERATURA [1] DEMEK, J. a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha: Československá akademie věd, [2] JETEL, J. Určování hydraulických parametrů hornin hydrodynamickými zkouškami ve vrtech. Praha: ČAV, [3] QUITT, E. Klimatologické oblasti Československa. Brno: Československá akademie věd geografický ústav, DALŠÍ POUŽITÉ PODKLADY [4] Česká geologická služba. GeoDATA. Mapový server [online]. [citováno ]. Dostupné z: [5] Interaktivní geologické mapy České Republiky 1 : v odborném archivu ČGS. DVD-ROM. Praha: Česká geologická služba, 2003 [6] Národní geoportál Inspire verze 1.0. [online]. [citováno ]. Dostupné z: [7] Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Hydroekologický informační systém VÚV T. G. M. [online]. [citováno ]. Dostupné z: [8] Geoportál ČÚZK. Geoprohlížeč ČÚZK [online]. [citováno ]. Dostupné z: [9] ECKL, P. Život obyvatel městečka ve 2. polovině 17. a v 1. polovině 18. století. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [online]. [cit ]. Dostupné z: [10] Naše město. : Městský úřad, [online] Dostupné z: POUŽITÉ NORMY ČSN EN ISO Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 1: Pojmenování a popis. Praha: Český normalizační institut, ČSN EN ISO Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 2: Zásady pro zatřiďování. Praha: Český normalizační institut, ČSN CEN ISO/TS Geotechnický průzkum a zkoušení Laboratorní zkoušky zemin Část 1: Stanovení vlhkosti zemin. Praha: Český normalizační institut, ČSN CEN ISO/TS Geotechnický průzkum a zkoušení Laboratorní zkoušky zemin Část 4: Stanovení zrnitosti. Praha: Český normalizační institut, ČSN CEN ISO/TS Geotechnický průzkum a zkoušení Laboratorní zkoušky zemin Část 12: Stanovení konzistenčních mezí. Praha: Český normalizační institut, ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací. Praha: Český normalizační institut,

30 ČSN Základová půda pod plošnými základy. Praha: Český normalizační institut, 1987 [ ukončena platnost]. ČSN EN ISO Geotechnický průzkum a zkoušení - Terénní zkoušky - Část 2: Dynamická penetrační zkouška. Praha: Český normalizační institut,

31 PŘÍLOHA 1 Přehledná situace zájmového území Zdroj: GEODRILL s.r.o. Sídlo:, Provozovna: K Bukovinám 169/45, Brno IČ: , DIČ: CZ , tel.: , fax: , info@geodrill.cz, internet:

32 PŘÍLOHA 2 Přehledná geologická situace Zdroj: Legenda: GEODRILL s.r.o. Sídlo:, Provozovna: K Bukovinám 169/45, Brno IČ: , DIČ: CZ , tel.: , fax: , info@geodrill.cz, internet:

33 PŘÍLOHA 3 Podrobná situace s umístěním vrtaných a penetračních sond Zdroj: GEODRILL s.r.o. Sídlo:, Provozovna: K Bukovinám 169/45, Brno IČ: , DIČ: CZ , tel.: , fax: , info@geodrill.cz, internet:

34 K Bukovinám 169/45, Brno GEOLOGICKÁ DOKUMENTACE 1Hloubka [m] 1 Geologický profil 2 Q14 Stratigrafie 3 Odběry vzorků 4 Podzemní voda 5 Popisy polohy : štěrk, ostrohranný, šedý, 1 cm až 5 cm (navážka) : hlína písčitá se štěrkem, tmavě hnědá, tuhá (navážka) Y Norma Objekt JV-1a Souřadnice X : Y : Nadmořská výška : Lokalita Mapa 1: PŘÍLOHA 4 P O P I S N Á D A T A Datum zahájení vrtání Datum ukončení vrtání Vrtná souprava Hyndaga Vrtná technologie jádrová Jméno vrtmistra Píštěk Vrtná společnost GEODRILL Dokumentoval Tesař 2 INTERVALY VRTÁNÍ PRŮMĚR [ m ] [ mm ] Q18 (F3)/Y Mg P O D Z E M N Í V O D A Ustálená hladina 7.85 m Datum zjištění Naražená hladina 8.00 m V Z O R K Y Z E M I N interval odběru [m] typčíslo PLP PLP P : jíl se střední plasticitou, tmavě hnědý, pevný (deluvioeolický sediment) F6 CI sacl PLP Kvartér : jíl prachovitý, hnědý, místy se štěrkem, tuhý (deluvioeolický sediment : jíl s nízkou plasticitou, hnědý, tuhý (deluvioeolický sediment) (F6) F6 CL sicl Q26 PLP : jíl prachovitý, hnědý, vlhký až mokrý, měkký až tuhý (deluvioeolický sediment) U N (F6) : jíl písčitý, místy se štěrkem, hnědý, měkký (fluviální sediment) Q29 (F4) 11 Q62 Q : štěrk jílovitý, hnědý, s valouny do 5 cm, měkký (fluviální sediment) : jíl písčitý, hnědý, měkký (fluviální sediment) (G5) (F4) : štěrk jílovitý, hnědý, kašovitý (fluviální sediment) Q62 (G5) 12 Q29 P : jíl písčitý, hnědý, tuhý (fluviální sediment) F4 CS sasicl Měřítko : 1 : 50 ID_OBJ : 1 Projekt : 1125/15 Zpracoval : Drápalová Datum : Příloha : 4

35 K Bukovinám 169/45, Brno GEOLOGICKÁ DOKUMENTACE 1Hloubka [m] 1 Geologický profil 2 Stratigrafie 3 Odběry vzorků 4 Podzemní voda 5 Popisy polohy : štěrk špatně zrněný s kameny, stavební suť, cihly, při bázi úlomky granodioritu a betonu, kyprý (navážka) Q Norma Objekt JV-2 Souřadnice X : Y : Nadmořská výška : Lokalita Mapa 1: PŘÍLOHA 4 P O P I S N Á D A T A Datum zahájení vrtání Datum ukončení vrtání Vrtná souprava Hyndaga Vrtná technologie jádrová Jméno vrtmistra Píštěk Vrtná společnost GEODRILL Dokumentoval Tesař INTERVALY VRTÁNÍ PRŮMĚR [ m ] [ mm ] Kvartér Hladina podzemní vody nebyla zastižena G2 GP+Cb/Y sagr/mg P O D Z E M N Í V O D A Hladina podzemní vody nebyla zastižena V Z O R K Y Z E M I N interval odběru [m] typčíslo P P Měřítko : 1 : 50 ID_OBJ : 2 Projekt : 1125/15 Zpracoval : Drápalová Datum : Příloha : 4

36 PŘÍLOHA 5 Souhrnný protokol pro těžkou dynamickou penetraci dle ČSN EN ISO označení sondy: DP1 lokalita: měřil: Tesař, Píštěk číslo zakázky: datum zkoušky: HPV naražená (m) - datum: zpracoval: Mgr. Petr Vlček HPV ustálená (m) - datum: - datum: celková hloubka sondy: 14.0 m kužel na ztraceno: ano typ dynamické penetrační zkoušky výrobce zkušebního zařízení: Geotools - Nordmeyer souřadnice: X: Y: kovadlina volná ano DPL DPM DPH DPSH-A DPSH-B Z: hloubka (m) N10 naměřený Kroutící moment (N.m) q d (MPa)

37

38

39 Souhrnný protokol pro těžkou dynamickou penetraci dle ČSN EN ISO označení sondy: DP3 lokalita: měřil: Tesař, Píštěk číslo zakázky: datum zkoušky: HPV naražená (m) - datum: zpracoval: Mgr. Petr Vlček HPV ustálená (m) - datum: - datum: celková hloubka sondy: 14.0 m kužel na ztraceno: ano typ dynamické penetrační zkoušky výrobce zkušebního zařízení: Geotools - Nordmeyer souřadnice: X: Y: kovadlina volná ano DPL DPM DPH DPSH-A DPSH-B Z: hloubka (m) N10 naměřený Kroutící moment (N.m) q d (MPa)

40

41

42 Souhrnný protokol pro těžkou dynamickou penetraci dle ČSN EN ISO označení sondy: DP4 lokalita: měřil: Tesař, Píštěk číslo zakázky: datum zkoušky: HPV naražená (m) - datum: zpracoval: Mgr. Petr Vlček HPV ustálená (m) - datum: - datum: celková hloubka sondy: 14.0 m kužel na ztraceno: ano typ dynamické penetrační zkoušky výrobce zkušebního zařízení: Geotools - Nordmeyer souřadnice: X: Y: kovadlina volná ano DPL DPM DPH DPSH-A DPSH-B Z: hloubka (m) N10 naměřený Kroutící moment (N.m) q d (MPa) #DIV/0! #DIV/0!

43

44