Pardubičáci sobě. (Euro)novela autorského zákona Oslavy Mezinárodního dne stepu 2006 Na návštěvě v Jindřichovicích pod Smrkem

Transkript

1 Ročník XVI Pardubičáci sobě (Euro)novela autorského zákona Oslavy Mezinárodního dne stepu 2006 Na návštěvě v Jindřichovicích pod Smrkem Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

2 2 čeká od 12. srpna 2006 na vaši návštěvu Divadelní soubor Erben, Miletín Tel: Hurá do Miletína Do městečka čilého divadelního ruchu, rodiště autora Kytice Karla Jaromíra Erbena, do místa, kde otvíráme v místním zámku, za spolupráce pražského NIPOS-Artama, první část expozice Národní divadlo českého Podkrkonoší. Chceme tak vzdát hold předchůdcům našich současných divadelních amatérských snah a připomenout si jejich záslužné dílo. Ujali jsme se realizace myšlenky zachránit doklady o jinak pomíjivé práci na jevišti a uchovat je pro potěšení. Vzniká tak první stálá divadelní expozice v naší zemi. Bude jistě přitažlivá pro širokou veřejnost, ale naším cílem je seznámit s ní hlavně amatérské divadelníky. Rádi bychom vytvořili tradici návštěv souborů putujících na divadelní přehlídky. Před současným divadelním kláním by si jejich členové mohli připomenout cestu, jakou se ubíralo ochotnické divadlo, a možná se i nad některými postupy pousmát. Přes Miletín ale můžete cestovat také za krásami hor do Krkonoš, přes Miletín může vést vaše cesta na divadelní přehlídky do Hronova, Náchoda, Červeného Kostelce, Kuksu, Trutnova. Konec konců prohlídku expozice můžete do vaší výletní trasy zařadit vždycky. A co všechno tam uvidíte? Unikátní sbírku malovaných opon, vstupní expozici rodícího se muzea českého amatérského divadla s pověstným slonem vysockých ochotníků, úpického anděla, jabloneckého rytíře i pokladničku, do které se sbíralo na stavbu Jiráskova divadla v Hronově. Oponu si tam sami vytáhnete, jeviště nasvítíte i masku si vyzkoušíte. Vstoupíte do tajemného zákulisí. Přijměte naše pozvání, slibujeme pěkný zážitek! Divadelní soubor Erben v Miletíně Místní Kultura

3 Místní kultura Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XVI, rok 2006, dvojčíslo 7-8. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: , fax Tel. redakce: Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel redakce@mistnikultura.cz Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: , fax: pbocakova@predplatne.cz Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne , j.zn.p-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK centrum informací o kultuře tel.: Regis legislativa a ekonomika kultury tel.: Artama neprofesionální umělecké aktivity tel.: , zahr. styky: Na titulní straně: Secesní budova Východočeského divadla v Pardubicích. Foto: Jiří Duffek Uzávěrka čísla 9/ Uzávěrka čísla 10/ Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách / 2006 Obsah Společné průsečíky...4 (Euro)novela autorského zákona... 5 Kultura má zajištěné peníze z EU... 8 Knihovna jako krajské kulturní centrum... 9 Chtějí kraje vlastnit hrady a zámky? Folklor je součástí životního stylu v Podluží...14 Zlatá jeřabina...15 Lidé prahnou po něčem, co sami těžko definují...16 Pardubické kulturní menu...18 Valdštejnské slavnosti...19 Historické město roku Město Bohumín otevřené kostely Šumná Orlice Kaple znovu vysvěcená...21 Kronika psaná švabachem Kroniky, kronikáři, muzea a archivy kraje Vysočina...23 Jirkovské kulturní zařízení Do kina nejen za poezií stříbrného plátna...25 Muzicírování s Mikešem...26 Multimediální festival...27 Šebkův Nymburk...28 Živá a mrtvá voda...29 Společný svět...29 Dny umění nevidomých na Moravě Napřed krev a pak peníze Současné problémy památkové péče Drobné památky v krajině...32 Média na pomoc památkám Zámek v soukromých rukách Plastiky mezi paneláky nikomu nepatří Sdružení Via aurea zachraňuje křížovou cestu...35 Gloria musealis Muzeum spojené s TGM...37 Ve skanzenu je rušno...38 Fotoateliér Seidel a příhraniční spolupráce...39 Pardubičáci sobě...40 Rok divadla se statutem s.r.o Muzika v kraji blouznivců...42 Odvaha pořádat vlastní festival Oslavy Dne stepu...44 Galerie provozovaná na ŽL Divadelní galerii D je patnáct Představujeme o.s. Uff!Art...47 Kulturní krok na Nežárce

4 4 Téma Společné průsečíky Jistě se mnou budete souhlasit, že co se týče kultury, všichni ji považují za něco povznášejícího a nepostradatelného jak pro jednotlivce, tak pro společnost. Alespoň co se rétoriky týče. Je po volbách a předpokládejme, že zvolení politici dokážou využít mandát, který obdrželi od voličů, napoprvé. Ve hře je pět politických stran, jejichž kandidáti mají právo zasednout do lavic zákonodárného sboru. Podívejme se tedy, co slibují ve svých volebních programech pro oblast kultury. Hledala jsem v těchto dokumentech důležité společné průsečíky, ale i věci novátorské. Začněme u volebního programu vítěze voleb ODS. Nechybí slib většího podílu finančních prostředků na kulturu, tedy 1 % z výdajů státního rozpočtu. Takový cíl má i ČSSD a Strana zelených. KDU-ČSL slibuje, že bude usilovat, aby se výdaje na kulturu 1 % alespoň přiblížily. Ve svém programu má tento požadavek i KSČM. Z toho se dá jednoznačně vyvodit, že není důvod, aby na konci volebního období v roce 2010 nevykazoval výdaj státního rozpočtu minimálně jednoprocentní podíl ve prospěch kultury. Politici ODS si všimli nízkého ohodnocení odborných pracovníků muzeí, galerií a veřejných knihoven a hodlají jejich platové podmínky zlepšit. ČSSD to formuluje tak, že chce napravit společensky nevyvážené odměňování pracovníků v rezortu kultury. I tento palčivý problém má tedy naději na pozitivní změnu i bez stávek a demonstrací. Jinak je to u daňových asignací, o kterých se v uplynulém období hodně diskutovalo. Už v roce 2004 připravilo sdružení Fórum dárců návrh zákona, jehož obdoba mimochodem platí v Maďarsku i na Slovensku. Zdálo se, že tehdejší zákonodárci považovali tento nástroj přímé demokracie za prospěšný, hodný zavedení do našeho právního řádu. Ovšem to, co lze vyčíst z volebních programů stran ODS a ČSSD o asignacích, nasvědčuje tomu, že se v lepším případě vrátí debata na začátek. Z textu obou volebních programů totiž vyplývá, že podporu tomuto občanskému nástroji hodlají nově zvolení reprezentanti teprve zvažovat. Strana zelených hovoří v programu o standardech v kultuře, což by mělo znamenat každoroční jistotu přídělu peněz z rozpočtu. Zvýšení mandatorních výdajů do oblasti kultury hodlá zajistit reorganizací příspěvkových organizací, které si nyní citujeme z programu SZ tento druh podpory monopolizují. Zajímavostí v jejich programu, mimo jiné proto, že se o problematice nikdo jiný nezmiňuje, je odstavec dotýkající se radničních novin. Těm chtějí zelení věnovat zvláštní péči, protože podle nich jsou to média dotovaná z obecních rozpočtů, ale zneužívaná místními vládnoucími politiky. SZ slibuje podpořit nástroje umožňující zavést i v těchto médiích vyváženost a nestrannost. V programu KDU-ČSL mě zaujala teze o rozšíření mediální výchovy na školách všech stupňů s cílem zvýšit míru kritického vnímání masových médií. Co však ve mně vyvolává rozpačité pocity, je programově deklarovaná záruka tvůrčí svobody a ochrana před ideovými zásahy, zmiňovaná v několika programových dokumentech. Považuji totiž svobodu za úplnou samozřejmost. Ludmila Kučerová Ministerstvo kultury ČR oznamuje, že u příležitosti Týdne knihoven bude udělena cena Knihovna roku 2006 a vyzývá veřejnost k podávání návrhů na její udělení. Návrhy na udělení ceny mohou podávat fyzické nebo právnické osoby na níže uvedenou adresu ministerstva kultury do 5. srpna 2006 včetně. Cena Knihovna roku 2006 se uděluje k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích nebo mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb. Bližší informace: Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven, Mgr. Skučková, Maltézské nám. 1, Praha 1. blanka.skuckova@mkcr.cz Celou zprávu najdete na Místní Kultura

5 7-8 / 2006 Legislativa (Euro)novela autorského zákona Dne 22. května 2006 nabyl účinnosti zákon č. 216/2006 Sb. 1), kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen AZ ). Předchozími novelami AZ byly zákon č. 81/2006 Sb., upravující zejména tzv. výjimku ve prospěch hotelových pokojů, zákon č. 61/2006 Sb., novelizující především zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/ 1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a několik dalších předpisů, a dále zákon č. 186/2006 Sb., související s novým stavebním zákonem. Poslední novela AZ č. 216/2006 Sb. obsahuje zmocnění pro vydání úplného znění AZ. Hlavním úkolem nejnovější novely AZ (označované někdy jako euronovela ) bylo provést další fázi harmonizace českého autorského práva s příslušnými směrnicemi ES. Na základě zkušeností z téměř pětileté praxe uplatňování AZ z roku 2000 se ukázalo jako nutné rovněž zpřesnit a doplnit ustanovení, jejichž dosavadní formulace činila výkladové problémy. Novela je velmi rozsáhlá, dotkla se většiny ustanovení AZ, některé úpravy jsou pouze formulačního rázu, jiné přinášejí podstatné obsahové změny. Zmíníme alespoň některé z nich. Velkých změn doznal Díl 4 upravující výjimky a omezení práva autorského, práv souvisejících s právem autorským a v příslušném rozsahu i zvláštního práva pořizovatele databáze. Nové znění této části AZ vychází ze směrnice 2001/ 29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. I nadále platí, podle 30, že za užití díla se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby. To neplatí pro některé druhy děl uvedené v 30 odst. 3 (počítačový program, elektronickou databázi a pro zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny architektonického díla stavbou). Nově to neplatí ani pro pořizování záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu (promítání v kinech). Takové jednání může nyní být přestupkem, popř. trestným činem. Ustanovením 30 nejsou dotčena ustanovení 25 o tzv. náhradních odměnách příslušejících nositelům práv v souvislosti s rozmnožováním předmětů ochrany pro osobní a vlastní vnitřní potřebu a ustanovení 43 a 44 týkající se technické ochrany práv a elektronické informace o správě práv. Nová úprava zákonné licence pro zhotovování tiskových rozmnoženin (rozmnoženin na tiskový nebo na podobný podklad, např. na fólie, tex- til, keramiku apod.) spočívá zejména v rozšíření možných podkladů, z nichž může poskytovatel rozmnožovacích služeb tisknout, a dále v rozšíření okruhu subjektů, které si mohou tiskovou rozmnoženinu zhotovit sami nebo nechat zhotovit na objednávku u jiné osoby. Podle nové úpravy může poskytovatel tiskových rozmnožovacích služeb zhotovovat rozmnoženiny nejen kopírováním (z papíru na papír), ale i tiskem z podkladu v elektronické podobě (např. z digitálního nosiče apod.). Rozšiřuje se i okruh oprávněných osob. Nově si mohou pořizovat tiskové rozmnoženiny i právnické osoby či podnikající fyzické osoby pro svou vlastní vnitřní potřebu (např. pro potřeby svých zaměstnanců apod.). Podstatnou změnou, kterou je nutno rovněž zmínit, je nové znění 25 upravujícího právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu a s ním související nová úprava v bodech 6 a 7 přílohy k AZ. Odměna, kterou platí poskytovatelé rozmnožovacích služeb, se nyní platí v závislosti na pravděpodobném počtu zhotovených tiskových rozmnoženin chráněných autorských děl, nikoliv ze všech rozmnoženin, přičemž v bodu 7 přílohy k AZ je pravděpodobný počet tiskových rozmnoženin děl u poskytovatelů rozmnožovacích služeb v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení stanoven ve výši 70 % z celkového počtu zhotovených rozmnoženin. Na základě 25 odst. 7 vznikla ministerstvu nová povinnost vydat vyhlášku, kterou se stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin děl a záznamů a typy nenahraných nosičů, z nichž se platí tzv. náhradní odměny. Vyhláška má rovněž stanovit výše některých odměn. Návrh 1) 5

6 6 Legislativa vyhlášky, připravovaný na základě konzultací se zástupci osob povinných platit tyto odměny (např. i se sdružením SPIS) a se zástupci nositelů práv (kolektivními správci), byl v polovině května rozeslán do připomínkového řízení. Zatím nelze přesně odhadnout, kdy vyhláška nabude účinnosti. Z dalších novinek můžeme uvést rozšíření licence pro propagaci výstavy uměleckých děl a jejich prodeje ( 32), novou licenci pro užití při úředních akcích pořádaných orgány veřejné správy ( 35 odst. 1), novou licenci pro nezisková sociální zařízení ( 38e) či rozšíření licence k vystavování originálů nebo rozmnoženin výtvarných děl a fotografií ( 39). Podstatných změn doznala knihovní licence, nově upravená v 37, vycházející ze směrnice Rady 92/100/EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem. Upravuje podrobně podmínky pro zpřístupňování předmětů ochrany knihovnami, archivy, muzei, galeriemi, školami, vysokými školami a jinými nevýdělečnými a vzdělávacími zařízeními. Za absenční půjčování vydaných děl přiznává novela autorům právo na odměnu, kterou příslušnému kolektivnímu správci uhradí stát. Absenční půjčování zvukových a zvukově obrazových záznamů bude i nadále podmíněno uzavřením licenčních smluv s příslušnými kolektivními správci, popř. přímo s nositeli práv. Knihovní licence se nevztahuje na počítačové programy a i v případě těchto autorských děl je nutno uzavřít licenční smlouvu s nositeli práv. Zároveň však novela AZ přináší novou úpravu uzavírání licenčních smluv v 46 odst. 5 a 6, na základě kterého bude možno využívat nové typy licencí, např. k volně šiřitelným počítačovým programům, tzv. creative commons licence apod., nebudou-li tyto v rozporu s kogentními ustanoveními AZ (např. o nemožnosti vzdát se práva apod.). V rámci transpozice zatím poslední evropské směrnice 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví, týkající se jak práv chráněných AZ, ale i práv průmyslových (k vynálezům, ochranným známkám, průmyslovým vzorům apod.), byla posílena ochrana práv chráněných AZ upravená v 40 až 42a. Zpřesněna byla i již zmiňovaná ustanovení 43 a 44 týkající se technické ochrany práv a elektronické informace o správě práv. Také v ustanoveních AZ týkajících se kolektivní správy práv došlo k řadě změn, za zmínku stojí zejména nově formulovaná povinnost ministerstva kultury podle 98 odst. 7 zveřejňovat výrokovou část rozhodnutí o udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy práv na internetových stránkách ministerstva či nově formulovaný 103 upravující dohled ministerstva kultury nad činností kolektivních správců práv. Výslovně je stanoveno, že uložením povinnosti k nápravě a pokuty podle AZ není dotčena odpovědnost kolektivního správce podle jiných právních předpisů a že dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb. Závěrem uveďme ještě novou úpravu přestupků a správních deliktů. Dosavadní 32 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je zrušen a platí úprava obsažená v Hlavě VI AZ ( 105a až 105c). V 105a jsou upraveny skutkové podstaty přestupků fyzických osob, v 105b jsou upraveny správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, v 105c jsou upravena společná ustanovení vztahující se k oběma skupinám deliktů. Kromě dosavadní skutkové podstaty spočívající v neoprávněném užití díla či jiného předmětu ochrany je za splnění obecných podmínek přestupkem či správním deliktem rovněž neoprávněný zásah do práv definovaný v 43 odst. 1, 2 a v 44 odst. 1 a dále rovněž nesplnění oznamovací povinnosti podle 24 odst. 6 (v souvislosti s opětným prodejem originálu uměleckého díla). Podstatným způsobem byly zvýšeny peněžité sankce za přestupky a správní delikty. Za nesplnění oznamovací povinnosti podle 24 odst. 6 lze uložit pokutu do Kč, za neoprávněné užití díla lze uložit pokutu do výše Kč a za zásahy do práv podle 43 odst. 1 nebo 2 anebo podle 44 odst. 1 lze uložit pokutu do výše Kč. Dosavadní maximální výše pokuty za neoprávněné užití díla či jiného předmětu ochrany činila Kč. Adéla Faladová, samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury ČR Místní Kultura

7 7 Zemřel Zdeněk Jírový, první šéfredaktor Místní kultury Kdo by to byl řekl, Zdeňku, že Tvůj článek, rekapitulující před rokem patnáctiletou cestu Místní kultury, bude Tvým článkem posledním. Procházel jsi v něm lety hledání smyslu a podoby časopisu. Dobře pamatuji, jak nespokojeně a zarputile jsi kladl celý ten čas úkoly a jak jsi je hned, bohužel většinou sám, také naplňoval. Měl jsem rád Tvoji nespokojenost a rád jsem se s Tebou někdy přel. Byl jsi z rodu pracovníků, kteří se dovedou na problémy kultury v místech podívat v širokých souvislostech, ne jen očima zaujatýma pro svoji specializaci, uměl jsi konfrontovat získané zkušenosti z různých míst. Vážil jsem si Tvých znalostí terénu a schopností dozvídat se, tvrdohlavě ověřovat informace ze všech oblastí kultury. Ten článek ale nebyl Tvým slovem posledním. Vzpomínám, s jakou vervou ses vrhl do důchodcovského úkolu prostudovat vznik, prostředí a funkci osvěty ve vývoji novodobé kultury českého národa. Necháváš nám knížku Osvětou k svobodě (NIPOS 2005, 186 stran), jejíž poctivá studijní příprava a sepsání naplnilo poslední léta Tvého bohatého života. Máme Ti vskutku za co poděkovat. Jiří Valenta Zdeněk Jírový Narozen Od Závody J. Švermy plánovač. Od Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti (ÚDLUT) Sněmovní ul. Metodik pro společenský tanec a lidovou zábavu. Od Pověřen vedením tanečního oddělení ÚDLUT. Od Jmenován do funkce vedoucího tanečního oddělení Od Zástupce ředitele ÚDLUT. Od Dochází z rozhodnutí MK ČR ke sloučení ÚDLUTu s Osvětovým ústavem do jedné organizace pod názvem Ústav pro kulturně výchovnou činnost (ÚKVČ). ÚDLUT jako 1 útvar ÚKVČ = ZUČ. Pan Jírový byl zařazen jako samostatný odborný pracovník vedoucí tanečního oddělení odboru/útvaru ZUČ. Od Jmenován vedoucím odboru ZUČ, od též zástupcem ředitele až do Po celou dobu externě spolupracoval s vydavatelstvím časopisu Taneční listy. Od IPOS vedoucí vnitropodnikového útvaru (informační útvar). Od Vedoucí redakce Místní kultura až do Od samostatný redaktor až do , kdy ukončil pracovní poměr a dále pokračoval ve spolupráci externě. sledujeme za vás Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR neschválila vládní návrh novely zákona o Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie sněmovní tisk č Stalo se tak poté, kdy jej sněmovně vrátil prezident. Poprvé předložila vláda tento návrh zákona do sněmovny Pravidelná pracovní porada ministerstva kultury se zástupci krajů se koná ve čtvrtek 29. června 2006 v budově MK Nosticově paláci. Na programu jsou tyto body: Finanční mechanismy evropského prostoru/norska, Novela autorského práva, Změna zákona o státní památkové péči po přijetí nového stavebního zákona a další. 7-8 / 2006

8 8 Ekonomika Kultura má zajištěné peníze z EU na období Předmětem tiskové konference, kterou uspořádalo ministerstvo kultury 24. května, byla čtyři témata: Převod Arcidiecézního muzea v Olomouci z majetku kraje na stát a jeho otevření 1. června 2006 (informovali jsme v minulém čísle MíKu), dále Záměr ministerstva kultury a Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR vytvořit projekt výuky tradičních řemesel využitelných v památkové péči a informace o udělení medailí ARTIS BOHEMIA AMICIS za šíření dobrého jména české kultury. Část konference patřila představení projektových záměrů vhodných pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie v letech Vláda schválila materiál, v němž určila finanční alokace pro operační programy v tomto období, a zajistila tak ze strukturálních fondů EU pro kulturu možnost čerpání téměř 7 miliard Kč, a to nad rámec státního rozpočtu. V příštích dnech bude vláda projednávat Integrovaný operační program, který se po schválení Evropskou komisí stane jakýmsi jízdním řádem pro zacházení s evropskými penězi ve prospěch kultury. Některé typové projekty vhodné pro čerpání finančních prostředků ze SF, které se zpracovávají formou projektového záměru, představil Ing. A. Grof. Panská Morava je projektovým záměrem NPÚ, který chce prostřednictvím reanimace navrátit vytčeným památkovým objektům jejich funkci přirozených socioekonomických center regionů a propagovat kvality dané lokality. Výběr prezentované oblasti se odvíjí od historických souvislostí panství hradu Veveří. Týká se tedy v Jihomoravském kraji situovaných státního zámku (SZ) Rájec nad Svitavou, státního hradu (SH) Pernštejn, zámku Boskovice, SZ Kunštát, SH Veveří, SZ Lysice a cisterciáckého kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Druhý projekt, který ing. Grof představil, počítá s rekonstrukcí a dostavbou dvou objektů užívaných Divadelním ústavem, nacházejících se ve Středočeském kraji. Vzniknout by zde mělo Centrum pro podporu výstavních, prezentačních, propagačních a projektových aktivit v oblasti divadla a dalších druhů umění, depozitáře a archivní pracoviště ČR. Další tři návrhy se týkaly záměrů na nové využití kláštera Doksany, kláštera Plasy a zámku Králův Dvůr. [ika] KNIHOVNY STŘÍŽOV (170 obyv., okres České Budějovice): Ve Střížově (m.č. obce Luka nad Jihlavou) byla slavnostně otevřena místní knihovna, která se přestěhovala do nových prostor. Na rekonstrukci budovy bylo vynaloženo 3,5 mil. Kč, z toho 2,7 mil. činil grant od státu a 900 tis. Kč poskytlo město Brtnice, kam jako připojená obec Střížov spadá. (Vysočina- -Noviny Jihlavska, ) DOLNÍ BEČVA (1,8 tis. obyv., okres Vsetín): O metodické zázemí místní knihovny v Dolní Bečvě se stará Středisková knihovna v Horní Bečvě, která ve spolupráci se Střediskem regionálních knihovnických služeb Vsetín pro ni buduje souborný katalog apod. Knihovní fond v r čítá 6717 knih, z toho odborné literatury je 1849 svazků. Knihovna má 187 registrovaných čtenářů. V r si za grant z ministerstva kultury pořídila multimediální počítač se samostatnou tiskárnou a knihovnickým programem KP-WIN pro služební potřeby. (Spektrum Rožnovska, ) MALÁ VELEŇ (450 obyv., okres Děčín), MALŠO- VICE (780 obyv., okres Děčín), HUNTÍŘOV (720 obyv., okres Děčín), CHŘIBSKÁ (1,5 tis. obyv., okres Děčín): Obecní zastupitelstva na Děčínsku investují do místních knihoven někdy až desetitisíce korun. Např. Chřibská vydala na knihovnu v r téměř 69 tis. Kč, z toho na nákup nových knih 35 tis. Pro zájemce je každé úterý dostupný internet. Knihovnu na OÚ v Malšovicích navštíví týdně 5 až 10 čtenářů. Knižní výměnné soubory získávají z děčínské knihovny. Obec vyčleňuje na knihovnu z rozpočtu částku ve výši 10 tis. Kč. Vlastní knihovnu má i Huntířov. Zato zastupitelstvo Malé Veleně z nedostatku čtenářů místní knihovnu zrušilo. (Děčínský deník, ) ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (24 tis. obyv.): Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou má jako jediná na okrese hudební oddělení. Zvukový fond čítá 3 tis. titulů, z toho 2,5 tis. kompaktních disků. Ostatní jsou gramodesky a audiokazety, 300 zvukových nosičů je určeno nevidomým a slabozrakým. (Vysočina-Noviny Žďárska, ) Místní Kultura

9 Knihovny 9 Knihovna jako krajské kulturní centrum Krajská knihovna v Pardubicích se od ostatních zařízení tohoto typu zcela odlišuje. Její specifikum totiž spočívá v práci Oddělení kulturních služeb (OKS). To, jak z označení vyplývá, například zajišťuje přehlídky národní, krajské i ostatní a pořádá celoroční či příležitostné akce, které jsou nedílnou součástí kulturního života zdejšího kraje. V MíKu č. 4/2006 jsme otiskli článek, který přiblížil vznik pardubické knihovny, rekonstrukci jejích budov a problematiku regionálních funkcí. Dnes se věnujeme průřezu činnosti OKS s přehledem nejdůležitějších letošních akcí. Tyto informace jsme čerpali z tiskovin nazvaných Bulletin a ijournal, které za finanční podpory ministerstva kultury vydala knihovna s cílem lépe informovat veřejnost. Oddělení kulturních služeb různými formami činnosti šíří a předává široké veřejnosti poznatky vědy a kultury, podílí se na zvyšování všeobecného i odborného vzdělávání a na růstu kulturní úrovně občanů, na rozvoji estetické výchovy, kulturně společenských a tvůrčích aktivit obyvatel regionu, vytváří příležitosti pro aktivní využívání volného času, rozvoj zájmových uměleckých aktivit a neprofesionálního umění takto jsou přiblíženy cíle, působnost a zaměření činnosti na webových stránkách knihovna-pardubice.cz. Na nich najdete také všechny aktivity, které knihovna v této oblasti vyvíjí. Z celoročních akcí Fotografické semináře umožní svým absolventům získat teoretické a praktické znalosti ve vybraných příslušných žánrech. Program nazvaný Hezky česky je určen pro ty, kteří se chtějí blíže seznámit s naším rodným jazykem. Semináře, pořádané pod názvem Cesta k filmu, jsou místem setkávání tvůrců amatérských dokumentárních filmů a letos přinesou i soutěžní přehlídku. Vzdělávací program pro učitele hudební výchovy a sbormistry má akreditaci MŠMT, navazuje na Kurz sbormistrů konaný v předchozích letech a nabízí nadstavbové vzdělávání ve třech tematických okruzích. Přehlídky i výstavy Aktivity v této oblasti vyvíjí OKS nejen přímo v Pardubicích, ale také na dalších místech regionu. Krajské postupové přehlídky jsou zaměřeny na různé obory recitaci, divadlo, film, fotografii atd. Převážnou část soutěžících tvoří žáci a studenti, ale některé přehlídky jsou doménou dospělých. V letošním roce proběhne přímo v objektu knihovny více než desítka výstav, především fotografických. Také čtyři výstavní akce v ČSOB Pojišťovně v Pardubicích mají jako společného jmenovatele fotografii. V sezoně se rovněž uskuteční výstavy instalované přímo na pardubickém dostihovém závodišti. Spolupráce se zahraničím V srpnu letošního roku proběhne 13. ročník setkání mladých fotografů nazvaný Česko-německá dílna mládeže. Organizuje ji NIPOS-Artama ve spolupráci s OKS a Českým svazem fotografů (viz strana 46). Akce navazuje na předchozí ročníky konané střídavě u nás a v Německu. Dvacítka mladých účastníků se po teoretických seminářích bude věnovat fotografování v terénu. Letošní téma zní: Pardubice, město minulosti i současnosti. V podzimních dnech navštíví Pardubice filmaři z Polska, z organizace s názvem Polsko-česká solidarita, aby se zúčastnili soutěžní filmové přehlídky Pardubický filmový podzim. Na osvědčené akce navazují zcela nové Dlouholetou tradicí se může pochlubit projekt zahájený v roce 1994 pod názvem Osobnosti Pardubicka. Během let vznikla unikátní databáze regionálních osobností, která přináší faktografické údaje, autentický záznam hlasu a tváře nebo osobitou výpověď o různých oborech lidské činnosti. Zatím je takto zpracována necelá třicítka videoprogramů, které jsou využívány při výchovné a vzdělávací práci. Soutěž Pardubický filmový podzim byla v letošním roce vyhlášena poprvé. Přihlásit je možné libovolný počet amatérských filmů na volné téma, délka jednotlivého záznamu nesmí přesáhnout 20 minut. Seznámení s výsledky proběhne v říjnu Eva Veselá 7-8 / 2006

10 10 Publikace Pohádková knížka v češtině i polštině Polská příhraniční obec Stronie Śląskie vydala pohádku Kamily Waleszkiewiczové Niedźwiadek Kletnuś. Na tom není nic zvláštního, ale tato sličně vypravená knížka vyšla v dobrém překladu Petra Neumana nákladem 2000 výtisků také v české verzi, za pomoci programu Evropské unie Phare CBC. Pohádka má český název Medvídek Kletník a je ilustrována obrázky, které namalovaly děti z partnerských mateřských a základních škol Stronie Śląskie a Staré Město pod Sněžníkem. Já se k publikaci dostal náhodou, ale docela rád bych ji viděl v našich knihkupectvích. P.S.: Pro ty, kteří mají internet, je polská i česká verze této pohádky na php?id=100. Redakčně kráceno Josef Krám Město Jirkov v publikacích Proměny Jirkova II autora Pavla Tříšky navazují na předchozí díl. Pomocí fotografií přibližují změny, kterými město prošlo za uplynulých 140 let. Tiskovina má 94 stran formátu B5 a autor ji vydal společně s městem Jirkov. Dokument byl vytvořen za finanční podpory Evropského společenství a projektu Interreg IIIA. Vladimír a Michal Bečvářovi jsou tvůrci titulu Společenské, kulturní a sportovní dění v dějinách Jirkova. Na 158 stranách textu s bohatým obrazovým doprovodem se čtenář může začíst např. do článků Divadelní soubor Tyl a amatérské divadlo, Ervěnické národní divadlo, Hudební soubory, Galerie Jirkov, Péče o kulturní památky. Také na vzniku této knihy, kterou vydalo město, se finančně podílelo ES. [ev] MÉDIA PŘEROV NAD LABEM (1,1 tis. obyv., okres Nymburk): V Přerově nad Labem začalo občanské sdružení Přerováci nadlabáci vydávat vlastní zpravodaj nazvaný Přerovský zpravodaj. První číslo vyšlo na konci dubna. Nový obecní časopis je občasník a bude vycházet nejméně jednou za tři měsíce. (Nymburský deník, ) Městské muzeum Sedlčany vydalo barevnou publikaci historika PhDr. Lubomíra Procházky a fotografa Martina Steckera o lidové architektuře na Sedlčansku. Na vydání publikace přispěly Fond kultury Středočeského kraje a Hornické muzeum Příbram. Publikace je k dostání v sedlčanském muzeu a v regionálních infocentrech (Sedlčany, Vysoký Chlumec, Petrovice, Kamýk nad Vltavou). PUBLIKACE KOSTELEC NAD ČERNÝMI LESY (3,3 tis. obyv., okres Kolín): Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko vydalo za podpory Středočeského kraje publikaci nazvanou Černokostelecký kalendář. Jedná se o faktický soupis všech významných událostí v Kostelci a jeho okolí od 17. století do dnešní doby. Každou přibližuje ukázka z příslušné kroniky nebo dobového tisku. Kniha je bohatě ilustrována kresbami B. Tesaře, jejím editorem je J. Hůla. (Černokostelecký zpravodaj, č.2, 2006) MARIÁNSKÉ LÁZNĚ (14 tis. obyv., okres Cheb): Zdeněk Buchtele z Velké Hleďsebi a Richard Švandrlík z Mariánských Lázní vydali v r knihu nazvanou Lohhäuser (Slatina), příběh zaniklé vesnice. Je rozdělena do 10 kapitol a podrobně zpracovává historii zaniklé obce na Mariánskolázeňsku až do jejího zániku na začátku 50. let 20. století. Text doprovázejí unikátní dobové snímky. Kniha je k dostání v Městském muzeu v Mariánských Lázních. Autoři se historií zaniklých obcí na Mariánskolázeňsku (bývalých Sudetách) věnují již delší dobu. V současnosti sbírají materiál o Novém Mohelnu, kdysi ležícím nedaleko obce Slatina. (Chebský deník, ) Místní Kultura

11 7-8 / 2006 Kraje Chtějí kraje vlastnit hrady a zámky? K problematice převodu hradů a zámků z majetku státu na kraje se v minulých číslech Místní kultury již vyjádřili představitelé osmi krajů. Náš seriál končí stanovisky zástupců pěti krajů, mimo Prahy, vzhledem k jejímu atypickému postavení. 1. Má Váš kraj zájem o převod hradů a zámků z majetku státu? Za jakých podmínek? Proč by měl být kraj lepším majitelem? 2. Které hrady či zámky kraj spravuje, jaké s tím má zkušenosti a co je v nich umístěno? Podařilo se již začít s revitalizací některých objektů? Pokusili jste se na jejich rekonstrukci získat evropské peníze? JIHOČESKÝ KRAJ Odpovídal Mgr. Filip Lýsek, odd. zřizovaných organizací Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Jihočeského kraje. Ad 1) Na základě výsledků jednání Asociace krajů a nabídky ministra kultury, pana Mgr. Vítězslava Jandáka, požádal Jihočeský kraj o převedení částí národní nemovité kulturní památky Zámek Hluboká se zámkem Ohrada z vlastnictví státu do vlastnictví Jihočeského kraje. V Hluboké se jedná o Zámeckou jízdárnu a zámeckou zimní zahradu. V zámecké jízdárně je umístěna Alšova jihočeská galerie, kterou Jihočeský kraj zřizuje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, jako svou příspěvkovou organizaci, zimní zahrada je vstupním prostorem do galerie. V současné době má právo hospodaření s tímto majetkem státu Národní památkový ústav. Dále projevil Jihočeský kraj zájem o převedení částí národní kulturní památky zámek Ohrada. Areál s hospodářskou budovou a pozemky ve vlastnictví státu navazuje na budovy a pozemky ve vlastnictví Jihočeského kraje, kde se nachází Zoologická zahrada Ohrada Hluboká nad Vltavou, kterou Jihočeský kraj zřídil jako svou příspěvkovou organizaci. V současné době má právo hospodaření s tímto majetkem státu Národní zemědělské muzeum v Praze. Jihočeský kraj zamýšlí získat do vlastnictví i další pozemky, které jsou součástí uceleného komplexu ZOO Ohrada a zámku Ohrada. V současné době vede dále jednání o převodu části národní nemovité kulturní památky Hrad Strakonice s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, který část objektu spravuje. Jedná se o hradní palác, kde jsou umístěny sbírky Muzea středního Pootaví ve Strakonicích, jehož zřizovatelem je rovněž Jihočeský kraj. Předpokládá se, že s převodem jmenovaných nemovitostí budou poskytnuty Jihočeskému kraji i finanční prostředky, které doposud na údržbu a obnovu uvedených památek vynakládal stát. V těchto speciálních případech, kdy zřizované organizace kraje působí v pronajatých objektech, považujeme za smysluplné, aby kraj dané objekty (i vzhledem ke snadnějšímu financování jejich provozu a možným investicím) vlastnil. Ad 2) Jihočeský kraj v současnosti přímo nespravuje žádné hrady ani zámky. PARDUBICKÝ KRAJ Odpovídal Ing. Miroslav Brýdl, člen Rady Pardubického kraje. Ad 1) Pardubický kraj požádal ministra kultury o převod zámku v Litomyšli do svého majetku, o převod dalších hradů a zámků na svém území neprojevil zájem. Podmínkou je, že současně se zámkem budou na kraj převedeny rovněž finanční prostředky, které na jeho správu a údržbu dosud vynakládal stát. Kraj je přesvědčen, že bude lepším vlastníkem tohoto objektu, jelikož je lépe seznámen s jeho prostředím a nejbližším okolím. Bude schopen jeho využití více přizpůsobit konkrétním potřebám v dané lokalitě. Ad 2) Pardubický kraj spravuje zámek v Pardubicích, v němž sídlí Východočeské muzeum a částečně rovněž Východočeská galerie. Kraj je jeho vlastníkem od roku 2002, kdy jej získal bezúplatným převodem od státu v souvislosti s převodem uvedených příspěvkových organizací. Každoročně vynakládá kraj na opravy a obnovu zámeckého areálu okolo 8 milionů korun. V roce 2005 byl zpracován a zatím v rámci ČR úspěšně posouzen projekt na pokračování oprav 11

12 12 Kraje pardubického zámku za pomoci prostředků finančních mechanismů Norska, po přijetí konečného rozhodnutí z Bruselu se předpokládá jeho realizace v roce MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odpovídal Ing. Jiří Carbol, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. Ad 1) Moravskoslezský kraj má zájem o převod nemovitostí z majetku státu (zámek Hradec nad Moravicí, zámek Raduň, důl Michal), spravovaných doposud Národním památkovým ústavem, za podmínky převodu finančních prostředků na jejich provoz a údržbu do rozpočtu kraje. Muselo by se jednat i o převod finančních prostředků vkládaných do těchto nemovitostí z různých programů ministerstva kultury. Kraj je schopen zajistit efektivnější správu a využívání těchto objektů především díky svým kontrolním a řídícím mechanismům. Také je schopen cíleně hledat zdroje pro rozvoj svých organizací, jak se již projevilo u příspěvkových organizací, které kraj od ministerstva kultury převzal (Galerie výtvarného umění v Ostravě získání nové budovy, příprava rekonstrukce; Moravskoslezská vědecká knihovna architektonická soutěž na novou budovu, příprava výstavby nové budovy knihovny v hodnotě kolem 750 mil. Kč). Ad 2) Moravskoslezský kraj spravuje prostřednictvím zřizovaných muzeí hrady Hukvaldy a Sovinec, zámky v Bruntále, v Novém Jičíně, ve Frýdku a zajišťuje na základě nájemní smlouvy provoz na zámku v Kuníně (který je ve vlastnictví obce). V těchto objektech jsou převážně umístěna muzea. Některé ze jmenovaných hradů a zámků jsou provozovány jako instalované objekty. Další řadu bývalých zámeckých objektů vlastní a využívá kraj prostřednictvím svých organizací působících v oblasti sociální a v oblasti školství (sociální ústavy různého typu, školská zařízení). Kraj realizuje kromě průběžných oprav a investic do kulturních památek typu hrady a zámky tyto zásadní projekty revitalizace významných kulturních památek s využitím evropských strukturálních fondů: 1. Areál bývalého kapucínského kláštera s kostelem sv. Josefa ve Fulneku s plánovaným využitím jako multifunkční výstavní sál, výhledově s muzeem církevního umění. 2. Nové muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm v objektu bývalé chlapecké školy s jedinečnou expozicí vystěhovalectví do Ameriky. 3. Výstavbu Archeoparku v Chotěbuzi u Českého Těšína na významné archeologické lokalitě, který bude po dokončení fungovat jako přístupné hradisko s doprovodnými kulturními a výukovými programy. JIHOMORAVSKÝ KRAJ Odpovídal Ing. Jan Letocha, člen rady kraje pověřený zabezpečováním úkolů v oblasti kultury. Ad 1) Jihomoravský kraj se rozhodně nebrání převodu státních hradů a zámků do svého vlastnictví. Nezbytnou podmínkou je převedení odpovídajících finančních prostředků na jejich správu zákonem o rozpočtovém určení daní na kraje. Územní samosprávy jsou lepším hospodářem se svěřeným majetkem než stát a dokáží jej lépe využívat k veřejnému prospěchu. Vý- Sovinec. Kresba z , Zdeněk Horníček Místní Kultura

13 Kraje 13 znamné památkové objekty umějí kraje rychle integrovat do programů a projektů na rozvoj svého území a zapojit je do vhodných aktivit zejména v oblasti cestovního ruchu, ale i dalších služeb, jako např. lázeňství rozvíjející se v Lednicko-valtickém areálu. Samosprávy jsou také mnohem pružnější a schopnější ve vyhledávání vnějších finančních zdrojů, zejména z programů Evropské unie, na podporu svého rozvoje než stát. Po patnácti letech je zřetelně patrný rozdíl mezi stavem památek převedených na počátku 90. let na města a těmi, které spravuje stát. Dalším důkazem je neporovnatelná dynamika zvyšovaní výdajů veřejných rozpočtů na obnovu památek oproti výdajům z rozpočtu státního, které soustavně zaznamenávají značný pokles reálné hodnoty vzhledem k letům předchozím. Tento propad, postihující zejména značnou část nejvýznamnějších a nejohroženějších památek, je nutné okamžitě zastavit. Ad 2) Kraj spravuje řadu hradů a zámků, z nichž většina slouží školským, sociálním a zdravotním účelům. Jsou to zámky: Černá Hora, Jevišovice, Skalice, Plaveč, Višňové, Habrovany, Šebetov, Račice, Sokolnice, Tavíkovice, Božice, Nové Hvězdlice a Emin zámeček v Hrušovanech nad Jevišovkou. Pro kulturní účely jsou využívány zámky v Mikulově, Hodoníně a část zámku ve Vyškově. Krajská muzea ke své činnosti využívají i pronajatý zámeček v Kyjově a Znojemský hrad a dále části funkčních klášterů v Předklášteří u Tišnova a Rajhradě. Kraj ještě vlastní zříceninu hradu Cornštejna, která je v letní sezoně hojně navštěvována turisty díky pořádaným kulturním programům. Kraj ze svého rozpočtu financuje průběžnou údržbu těchto objektů a prostředky do nich vkládané se každoročně navyšují podstatně více, než je míra růstu inflace. V loňském roce Jihomoravský kraj např. zřídil novou pobočku Muzea Brněnska Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě s celkovými náklady cca 20 mil. Kč a dokončil rekonstrukci muzejních budov s historickým společenským sálem v Hodoníně nákladem cca 16 mil. Kč z rozpočtu kraje. V rámci kooperativního financování se na podpoře projektů rekonstrukce krajských objektů podílí stát prostřednictvím svých programů (program regenerace MPR), ale ještě více města, ve kterých se nacházejí. Na rekonstrukci čestného nádvoří se 7-8 / 2006 sochařskou výzdobou zámku v Mikulově jsme úspěšně podali žádost o grant z fondů EHP/Norsko. Lepšího využití jeho společenských prostor by mělo být dosaženo za pomoci projektu předkládaného na konci března do Iniciativy společenství Interreg IIIA. PLZEŇSKÝ KRAJ Odpovídal Mgr. Martin Baxa, člen rady pro oblasti kultura a památková péče. Ad 1) Odpověď na první dvě části otázky dává usnesení Rady Plzeňského kraje č. 1189/05 ze dne , jímž rada bere na vědomí nabídku ministra kultury ČR, Mgr. V. Jandáka, k bezplatnému převodu památkových objektů z vlastnictví ČR do vlastnictví krajů a schvaluje podání žádostí o bezúplatný převod majetku, který tvoří areály zámků Manětín, Kozel a Horšovský Týn, včetně tam umístěných sbírkových předmětů, a o převod příslušných finančních prostředků vynakládaných na provoz a údržbu tohoto majetku. K otázce Proč by měl být kraj lepším majitelem si jen dovoluji sdělit, že se plně ztotožňuji se stanoviskem Rady Asociace krajů ČR k uvedené problematice, které je obsaženo v jejím usnesení č. 232 ze dne 3. března 2006 (viz webové stránky Ad 2) Plzeňský kraj je vlastníkem určitého počtu nemovitých kulturních památek různého charakteru, v nichž jsou umístěny příspěvkové organizace zřizované krajem (zejména školy a kulturní zařízení) nebo je tyto organizace využívají. Z těch známějších bych uvedl alespoň Mariánskou Týnici u Kralovic, stavbu církevní provenience, sídlo muzea a galerie; charakter zámku má např. sídlo Muzea jižního Plzeňska v Blovicích zámek Hradiště, spojení hradu a zámku představuje Klenová u Klatov, sídlo známé galerie. Obnova i údržba těchto objektů vychází z možností daných zákonem o rozpočtovém určení daní. Kraj však dokazuje, že se o tyto stavby postarat umí, což je u některých objektů možné snadno prokázat mimo jiné srovnáním jejich současného stavu se stavem, v jakém byly na kraj převedeny ze státu. Co se týče získávání financí z EU pro kulturní památky ve vlastnictví Plzeňského kraje, příkladem může být využití prostředků z PHARE pro zmiňovanou Mariánskou Týnici. Připravily: [ika], [ev]

14 14 Regiony Folklor je součástí životního stylu v Podluží Oblast Podluží se nachází v jihovýchodním cípu Moravy, sousedí se Slovenskem a Rakouskem. Vyznačuje se rovinatou krajinou, teplým podnebím a příslovečnou pohostinností zdejších lidí. V únoru 1999 byl v Kosticích (1,9 tis obyv., okres Břeclav) založen Svazek obcí Mikroregionu Podluží. Kostice se také staly jeho prvním sídlem. Od roku 2003 tuto štafetu převzalo město Lanžhot (3,8 tis. obyv.). Obce, které se k vytvoření tohoto uskupení odhodlaly, leží v Jihomoravském kraji, v oblasti mezi Břeclaví a Hodonínem. Jde o: Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Lanžhot, Lužice, Moravskou Novou Ves, Moravský Žižkov, Nový Poddvorov, Prušánky, Starý Poddvorov, Tvrdonice a Týnec. Funkci předsedy svazku vykonává starosta Hrušek František Tichý. K poslání mikroregionu Myšlenka spojení obcí je zakotvena v rozvoji širší spolupráce mezi těmito obcemi. To znamená vzájemné setkávání jejich zástupců a výměnu zkušeností, také scházení se obyvatel regionu při různých příležitostech. Stále živá lidová kultura Podluží je typické uchováváním lidových tradic, s nimiž se můžeme setkat téměř na každém kroku. Je to dáno tím, že až do dnešních dnů zůstal folklor nedílnou součástí života. Například bohaté kroje dokládají zručnost místních vyšívaček, krajkářek a švadlen. V roce 1993 bylo v Lanžhotě založeno muzeum, v němž můžeme památky lidové kultury připomínající život zdejších obyvatel obdivovat. Na území mikroregionu působí celá řada folklorních souborů a téměř každá obec má nějakou takto zaměřenou akci. Ta nejznámější se koná v centru národopisného dění v Podluží, ve Tvrdonicích. Jde o slavnosti Podluží v písních a tancích, probíhající v areálu na konci vesnice. Z dalších připomínáme hody, většinou krojované v Dolních Bojanovicích, Kosticích, Lanžhotě, Lužici, Starém Poddvorově, Novém Poddvorově a Týnci. V Josefově probíhá tradiční vítání jara Smrtnica, v Moravské Nové Vsi jsou vystoupení folklorních souborů součástí Dne lidových řemesel, v Moravském Žižkově a Prušánkách se připomíná tradiční Zarážení hory slavnost vinařů. Nejde však pouze o folklorní setkávání, Díky mikroregionu se lépe prosazují a hájí společné zájmy samospráv, zlepšuje se příhraniční kooperace s Rakouskem a SR a podporují se společné aktivity sloužící k rozvoji, posílení a zvýraznění regionu. například na webu obce Hrušky cz dokonce najdeme jedinečný popis dívčího a chlapeckého kroje nebo česko-moravský slovník Podluží s více než šesti sty výrazy. Moravské vinařské stezky Také s objekty lidové architektury se setkáme ve všech zmiňovaných obcích např. v Lanžhotě najdeme typické stavby s malovaným žudrem a podlužáckými ornamenty. K Podluží rovněž neodmyslitelně patří vinohrady a vinné sklípky, ovocné sady, lužní lesy, přírodní chráněné rezervace z nichž unikátní Lužní prales v katastru Lanžhot objevíme na seznamu UNESCO, ale i nerostné bohatství (hnědé uhlí, ropa, zemní plyn). Pěstování a výroba vína daly podnět ke vzniku tzv. vinařských stezek, které představují jednu z novějších turistických nabídek. Moravská vinná stezka spojuje všechny vinařské oblasti jižní Moravy od Mikulova až po Uherské Hradiště. Zahrnuje i mikroregion Podluží jen v Moravské Nové Vsi najdeme kolem 170 vinných sklepů, v Prušánkách jsou soustředěny kousek od obce v oblasti zvané Nechory. Podluží jde dál Předsedy zmíněného mikroregionu, starosty obce Hrušky Františka Tichého jsem se zeptala: Co se zatím povedlo a jaké jsou nejbližší úkoly? Pomalu se nám daří překonávat léta pěstovanou rivalitu mezi obcemi. Hlavně na poli kulturním, a zejména pak v oblasti lidových tradic, umíme organizovat výjimečná setkání našich občanů. Za velký úspěch považuji vytvoření strategie rozvoje regionu Podluží, která vznikla na základě odpovědí obyvatel v anketě té se v některých obcích zúčastnilo až 75 % respondentů. Podařilo se vybudovat vlastní regionální internetovou síť za zmínku stojí i realizované projekty jednotlivých Místní Kultura

15 Regiony 15 obcí. V budoucnu chceme i nadále věnovat velkou pozornost internetu tak, aby se stal snadno dostupným pro všechny naše občany. Pokračovat bude i předkládání a realizace dalších projektů. V únoru letošního roku byl podán do Dispozičního fondu Česko-Rakousko návrh Vinné sklepy na Podluží zmapování vinných uliček. Následně v březnu jsme podali žádost do Fondu mikroprojektů Interreg IIIA Česko-Slovensko. Tentokráte se jednalo o projekt Život na dolním toku Moravy, jehož součástí je výstava dětských výtvarných prací. Nedávno vyšla publikace Druhá světová válka v kronikách regionu Podluží, průběžně probíhá doplňování kalendáře kulturních akcí v jednotlivých obcích našeho sdružení apod. Eva Veselá KRAJE STŘEDOČESKÝ KRAJ: O dotace kraje z fondu kultury a obnovy památek letos požádalo 721 zájemců, zatímco vloni jich bylo zhruba 600. Kraj z tohoto fondu rozdělí 26,6 mil. Kč mezi 393 projekty. Téměř 12 mil. získá z fondu kultury 316 žadatelů. Středočeský kraj tedy letos vyčlení na kulturu a památky přes 38 mil. Kč, což je zhruba stejná suma jako v minulých dvou letech. Největší částku z kulturního fondu, a to 584 tis., získá mladoboleslavské Městské divadlo na svou uměleckou tvorbu, přes 554 tis. dostane Středočeské divadlo Kladno a téměř 539 tis. obdrží Divadlo Příbram. Obec Obříství získá 300 tis. na pamětní síň Bedřicha Smetany, Sdružení profesionálních a dobrovolných pracovníků v Benešově 230 tis. na akci Podblanický hudební podzim atd. Z fondu obnovy památek získá prostředky několik římskokatolických farností např. 400 tis. Kč na rekonstrukci kostela sv. Václava a Klimenta ve Staré Boleslavi nebo 260 tis. na stavební úpravy kostelů sv. Petra a Pavla ve Slapech. (Právo, ) REGIONY ČESKÁ LÍPA (39 tis. obyv.): V České Lípě bylo založeno sdružení s názvem Českolipsko. O jeho vznik se zasloužily mikroregiony Máchův kraj, Peklo, Západ Českolipska, Novoborsko a Podještědí. Hlavní činností sdružení má být koordinace všech aktivit při společné propagaci cestovního ruchu s cílem zlepšit služby a podmínky pro turisty mimo jiné vytvoření koncepce kulturních aktivit v regionu. Českolipsko je příhraničním regionem Euroregionu Nisa. (Veřejná správa, č.5, 2006) Zlatá jeřabina Návštěvníci webových stránek kraje Vysočina rozhodli o nejlepším kulturním počinu roku 2005 ve svém regionu. Mezi třicítkou nominovaných na Zlatou jeřabinu získalo v kategorii kulturních aktivit největší podporu veřejnosti setkání uměleckých kovářů ve městě Brtnici s příznačným názvem Brtnické kovadliny. V kategorii péče o kulturní dědictví pak restaurovaný portál sýpky v Lukách nad Jihlavou. Do veřejné ankety bylo zasláno téměř 16 tis. hlasů. Odbor kultury a památkové péče krajského úřadu nás informoval o podrobnostech udílení ceny. Letos proběhl již druhý ročník soutěže, jejíž název vychází z krajského znaku (jedno ze čtyř polí zobrazuje jeřabiny). Uspořádání ankety umožňuje prezentaci grantových programů vyhlašovaných pro oblast kultury Regionální kultura a Klenotnice Vysočiny, regionálních postupových a národních přehlídek pořádaných v kraji a zviditelnění úspěchů v péči o kulturní dědictví. Dalším cílem akce je motivace organizátorů k novým aktivitám a vlastníků k účinnější péči o památky. Zlatá jeřabina také dokládá zájem veřejnosti o tuto oblast. Odbor kultury a pam. péče vyzval prostřednictvím více než devíti stovek ových adres zástupce měst a obcí, neziskových organizací na úseku kultury, turistických a informačních center, knihoven, uměleckých agentur a středních škol na Vysočině k nominování kulturních aktivit. Na základě došlých návrhů byl v obou kategoriích sestaven seznam třiceti akcí s největším počtem nominací. Prezentace všech navržených počinů probíhala v budově krajského úřadu, na jeho webových stránkách a v Českém rozhlase Region, který je mediálním partnerem letošního ročníku ankety. Hlasování veřejnosti probíhalo od začátku března do konce dubna. Vyhlášení výsledků a předání cen proběhne při slavnostním večeru koncem června v Horáckém divadle v Jihlavě. Vítězové si kromě diplomu odnesou také finanční odměnu ve výši 30 tis., za 2. místo je 20 tis. a za třetí 10 tis. Kč. Podrobnější informace naleznete na: cz/dbman/tiskove_zpravy Irena Koušková 7-8 / 2006

16 16 Místa Lidé prahnou po něčem, co sami těžko definují Obec proslavená nevolí k přebujelé byrokracii, větrnými elektrárnami, ekologickými farmami a záměry, které se proměňují v realitu. Obec, která má 652 obyvatel, i když oficiální statistika tvrdošíjně vykazuje 605. Obec, která má prapor, znak a místní ženy novodobé kroje. Obec, v jejímž čele stojí druhé volební období mladý starosta, vykonávající funkci zdarma. To jsou Jindřichovice pod Smrkem, které jsem navštívila 24. května, v době před volbami. A se starostou Petrem Pávkem jsem si o obci, kde končí vlak, povídala. Představte, prosím, obec, v jejímž čele stojíte. Jindřichovice pod Smrkem se nacházejí ve Frýdlantském výběžku, v zóně trojmezí Euroregionu Nisa a jsou ze tří stran obklopeny hranicí s Polskem. Je to obec s velmi bohatou historií, povědomí o ní sahá do 11. stol., první písemné zmínky pak pocházejí ze 13. stol. Těžké období zažila v době husitských nájezdů, kdy bylo zdevastováno obyvatelstvo a také vypálen kostel sv. Jakuba. Většina obyvatel měla německý původ a ti, kteří přežili spolu s novými přistěhovalci, založili o kilometr níže po proudu potoka novou obec, která se začala významně rozvíjet. V 18. století zde vzniká textilní továrna, ve které je o století později zaměstnáno asi 3,5 tisíce dělníků. Jindřichovice mají v té době statut městyse se 2,5 tis. obyvatel, vzniká mnoho spolků, sportovních a kulturních zařízení, hotelů atd. Vyslouží si přezdívku Malá Vídeň pro svou honosnou výstavbu, později ve stylu secese. Ač v té době neexistovala oficiálně stanovená Evropská unie, společnost byla multikulturní a obyvatelstvo zcela běžně cestovalo za prací po celém kontinentu. V Jindřichovicích se tím pádem vyskytovaly komunity holandské, irské, řecké, německé, polské a další, které žily společenským Foto: M. Cais životem. A konečná vlaku, kterou jste zmínila, byla v minulosti významným dopravním uzlem o šesti kolejích. Velká sláva a rozkvět Jindřichovic skončily v šedesátých letech 20. století, kdy došlo k brutálnímu odsunu původních obyvatel a československá lidová armáda dokončila dílo zkázy bořením všech domů, které nebyly v dané chvíli obývány, zničila veškerou infrastrukturu a vytrhala koleje vedoucí do Polska. Zplanýrovala pás pohraničí a zajistila, aby se zlý imperialista nedostal do socialistického tábora. Po vzoru sovětských bratří pak vznikaly státní statky, které za použití těžké techniky a meliorací devastovaly krajinu. To vše se snažíme napravovat. A co kultura...? Tato lokalita, bohužel, přišla o kulturní tradice, které existují např. na jižní Moravě. Smrtící ránu kulturnímu životu zasadila televize, přesněji řečeno komerční televize. Lidé bez protilátek se stali obětí telenovel a dalších seriálů, což se projevilo tím, že spolu přestali mluvit a vymýšlet, co podniknou. V některých časech je obec jak po vymření. Ale na druhou stranu, po patnácti letech, během kterých lidé zpohodlněli a naučili se konzumnímu životu, zjišťují, že je to vnitřně neuspokojuje a jsou vyprahlí po něčem, co sami těžko definují. Obec podporuje spolkovou činnost, a to nejenom fotbalisty a hasiče, ale i sdružení přátel dětí, pěvecký sbor, klub žen atd. To, o čem mluvím, nejsou žádné velké kulturní taháky, ale např. výlet Jindřichováků do partnerské obce Valeč na Karlovarsku nejen poskytl možnost společenské zábavy při kytarách, ale sblížil tři věkové generace. Pokud někdo chce navštívit kino či divadlo ve městě, je to pro něj stejně náročné, jako jet do supermarketu nakoupit. Veřejná doprava je zajištěna a organizace společných kulturních zájezdů, např. do divadel, se ujal klub žen, který dostává příspěvek z obecní pokladny. Místní Kultura

17 Místa 17 Jaký je rozpočet Jindřichovic v číslech celkové příjmy a výdaje. A kolik jde na kulturu? Přerozdělením peněz od státu dostanou Jindřichovice něco málo přes 3 mil. korun, což je o 4 mil. méně, než obec nutně potřebuje. Vlastní příjmy máme jen z provozu větrných elektráren, část těchto zisků je použita na splácení úvěru, díky kterému byly vybudovány, a část je nasměrována do ekologického fondu, ze kterého je možno poskytnout příspěvek či půjčku na ekologické potřeby obyvatel (např. zkvalitnění studny, pořízení domácí čističky, ekologické vytápěné apod.). Ostatní grantové či dotační peníze získáváme z dalších zdrojů. Přesto uvolňujeme z obecního rozpočtu % peněz na spolkovou činnost. Je v tom i podpora sportu, ale u nás není tato oblast tak dominantní jako jinde. Navíc to řešíme tak, že pokud požádá mužská část populace o příspěvek na fotbal, musí to zkonzultovat doma s manželkami, a řeknou-li i ony, že fotbal je důležitější než jiná spolková činnost, potom podpoříme fotbal. Samozřejmě, že záleží na stavu obecní pokladny v daném roce. Pracuje u vás kulturní komise, případně v jakém složení? Kulturní komisi ani radu nemáme, u nás rozhoduje zastupitelstvo v počtu devíti lidí. Vede obec kroniku, kdo ji píše a jak je odměňován? Nejstarší kroniku máme už z první poloviny 19. století a je vedena i v současnosti. V obci, kde je většina funkcí čestných, pracuje i kronikářka zadarmo. (O kronice viz str. 22) Mají jindřichovičtí prostor, kde by se mohli setkávat? Můj předchůdce prodal hospodu, bohužel i se sálem, který jsme si ještě před třemi roky pronajímali k zábavám, plesům a podobným společenským událostem. Nyní vlastní tento objekt noví majitelé a probíhá zde rekonstrukce. V obci tím pádem chybí nejen hospoda, ale hlavně prostor, kde bylo možné hrát např. divadlo. Doufám, že po dokončení rekonstrukce bude sál opět k dispozici. Jakou roli hraje v obci škola? V naší velkou. Ředitelka vede děti k tvořivosti a využívá každou příležitost, aby děti motivovala. Obec samozřejmě školu dotuje. Je obec členem nějakého sdružení či svazku? Jsme členem Euroregionu Nisa, Mikroregionu Frýdlantsko. Naopak jsme vystoupili ze Svazu měst a obcí, protože nereprezentuje tisíce menších obcí, ale v podstatě několik větších měst. Jaké možnosti vidíte pro vaši obec v cestovním ruchu? Já jsem zastáncem šetrného cestovního ruchu. Nemám rád megaprojekty, protože šetrná turistika koresponduje s udržitelným rozvojem. K nám do Jindřichovic přijede ročně cca 10 tis. lidí, zejména s cílem prohlédnout si větrné elektrárny a další ekologické projekty bydlení, farmy atd. Zatím tady chybí potřebná infrastruktura ubytování, stravování a další služby. Pane starosto, kandidujete za stranu zelených do PS Parlamentu, která má v programu vyčlenění 1 % ze státního rozpočtu na kulturu. Můžete krátce říci, kam by měla tato podpora směřovat? Stát by měl především plnit závazky, které přijal. Typickým příkladem naprostého selhání státu jsou památky, které, ač mnohdy chráněné, se rozpadají. Měla by být vypracována jasná evidence toho, co stát chrání, co eventuálně ochranu potřebuje a co chce stát chránit. Potom se ujmout péče o tyto objekty jako dobrý hospodář. Samozřejmě by měl podporovat ta kulturní zařízení, která neobstojí v konkurenci s komerčními aktivitami. Necítím se být úplně povolán k vyjmenovávání toho, co by měl stát podporovat, ale myslím, že by si mnozí mohli vzít příklad z ochotničení, kterému se lidé věnují s nadšením, protože chtějí, a nečekají za to peníze. Ale obecně vzato, kultura patří mezi oblasti hodné podpory. Někdy se zamýšlím nad tím, jestli nás příští generace budou vnímat jako kulturu, stejně jako některé dávno zašlé, nebo jestli naši společnost označí pouze jako civilizaci. A obávám se, že to bude spíš ta druhá varianta. Redakční slovo závěrem Když Petr Pávek nastoupil do funkce starosty Jindřichovic pod Smrkem, měla obec 583 obyvatel. Od té doby došlo k desetiprocentnímu nárůstu zejména mladší a střední věkové kategorie. Starosta to konstatuje s hrdostí, protože se mu daří nejen obrátit trend stárnutí a vymírání obce, ale také vytvářet podmínky k pospolitosti. A to je přinejmenším základ pro dobré kulturní klima. Ludmila Kučerová 7-8 / 2006

18 18 Pardubické kulturní menu Krajská metropole Pardubice s 93 tisíci obyvateli nabízí svým občanům i turistům množství různorodých kulturních aktivit. Na řadě z nich se město přímo či finanční podporou podílí. K osvědčeným a tradičním akcím stále přibývají nové, neotřelé. Lákají tak další zájemce, z nichž se občas dokonce stanou aktivní účastníci. Foto: E. Veselá Naopak obdivovatele dávných časů upoutá rozsáhlé historické jádro, vyhlášené městskou památkovou rezervací. Mezi hlavní památky patří zámek, který je druhým nejnavštěvovanějším objektem v kraji, dále Pernštýnské náměstí se Zelenou bránou, radnicí, měšťanskými domy a mariánským sloupem. Ministerstvo kultury zřizuje zdejší územní odborné pracoviště, součást Národního památkového ústavu, v režii Pardubického kraje působí Východočeská galerie, Krajská knihovna a Východočeské muzeum. Další městské kulturní instituce či zařízení provozované soukromými subjekty pak společně dávají základ příznivému kulturnímu klimatu. Rozpočet a kultura Město pamatuje pro letošní rok na kulturu částkou 61 milionů 643 tisíc Kč. Z toho je na granty dotace v rámci Kulturního fondu určeno 5 milionů 100 tisíc Kč. Obecná pravidla přesně stanovují podmínky pro čerpání těchto finančních prostředků. Kulturní komise se vyjadřuje k předloženým projektům, má i pravomoc vypsat tematický grant např. na otevřené prázdninové kulturní aktivity získal pořadatel 100 tisíc Kč, což představuje polovinu celkových nákladů. Nejvyšší dotaci 550 tisíc Kč letos obdržel Grand festival smíchu (velký soutěžní festival divadelní komedie). Avšak konečné slovo při přiznávání dotací patří zastupitelstvu. Město zřizuje čtyři příspěvkové organizace Východočeské divadlo (viz str. 40), Komorní filharmonii, Městské informační středisko a Kulturní dům Dubina, pod nějž spadá i Kulturní dům Hronovická a Divadlo 29. Evropský spolkový dům je součástí odboru kultury, sportu a cestovního ruchu magistrátu. Nová festivalová akce se osvědčila V loňském roce se Městské slavnosti nově rozrostly o jarní část, kdy proběhl nultý ročník festivalu Ostrovy/Islands. Festival oslovil zejména mladé publikum, ale díky kvalitě a pestrosti našel své diváky prakticky ve všech věkových kategoriích. Program nabízel workshopy, divadelní představení či pouliční koncerty. Nezvyklé bylo i využití městského rozhlasu k živému vysílání rozhlasové hry. Celá řada akcí proběhla v poněkud nezvyklém prostředí, například v supermarketu či kancelářích. Letošní Místní Kultura

19 Místa 19 slavnosti trvaly vzhledem ke kladnému ohlasu čtyři dny. Hlavním pořadatelem bylo statutární město Pardubice (na akci přispělo 300 tisíci Kč) ve spolupráci s o. s. Terra Madoda a Divadlem 29. Práce s menšinami se daří Důkazem je například dobře pracující Romské středisko nebo Společenský klub pro romskou mládež. Obě zařízení nabízejí romským dětem, mládeži i jejich rodičům nejrůznější možnosti, jak trávit volný čas. Jde např. o doučování, taneční, hudební či sportovní kroužky, edukační pobyty pro matky s dětmi, letní i zimní tábory. Činnost je financována z městského rozpočtu. Vedoucí odboru kultury, sportu a cestovního ruchu pardubického magistrátu MgrA. Martina Kulhavá si vzájemnou spolupráci pochvaluje a spokojeně dodává: V letošním roce do Pardubic zavítali v rámci programu ARION Univerzity Pardubice čtyři Britové a Rakušan. V našem městě sbírali zkušenosti při práci s etnickými a národnostními menšinami a největší zájem projevili právě o romskou problematiku. Mimo jiné navštívili komunitní centrum při občanském sdružení Darja a výše zmíněné Romské středisko. Romové však nejsou jediní, kdo zde má své zázemí, další organizovanou komunitu v Pardubicích představují Vietnamci. Město zve k návštěvě Otázky cestovního ruchu (CR) jsou řešeny ve strategickém plánu rozvoje města a v nově zpracované Koncepci rozvoje cestovního ruchu. Funkci poradního orgánu rady magistrátu vykonává Komise pro propagaci města a CR sestavená z příslušných odborníků. Na veletrzích se Pardubice prezentují zejména jako město perníků a koní. Ke zlepšení pohodlí přijíždějících turistů jistě přispěje i připravovaná certifikace služeb CR. Nově se chystá vydání čtyřicetistránkové brožury s řadou základních informací a tipů pro návštěvníky. Ti pak mohou další potřebné údaje získat v Městském informačním středisku, které dnes jako příspěvková organizace města funguje od října K dobré orientaci v krajské metropoli přispívá navigační systém tvořený směrovkami s nápisy a piktogramy, doplněný několika interaktivními mapami. Ti, co rádi jezdí na kole, mohou využívat téměř 30 km cyklostezek. Eva Veselá Valdštejnské slavnosti aktivizují Jičín Valdštejnské slavnosti se konají v Jičíně každý druhý rok. Letos je o víkendu 19. až 21. května pořádal Svazek obcí Valdštejnova zahrada ve spolupráci s městem. Nejcennější na celé akci byla velká aktivizace jičínských škol, spolků a souborů i nejrůznějších umělců. Ti dlouho před slavnostmi zkoušeli, studovali, malovali..., prostě připravovali svůj program. Už v pátek chodil vévoda po jičínských školách, aby se pak sešel v aule Lepařova gymnázia se studenty a historiky, dlouze si povídali o době, ve které žil, i o valdštejnských skutcích. Věru nebyly všechny jen chvályhodné. Což ostatně dokazuje i výstava obrazů Michaila Ščigola v Porotním sále zámku, nazvaná Návraty Valdštejna. Pan malíř, znalec vévodových osudů, malířskou výpovědí zachytil jednotlivé epizody Valdštejnova života. Zajímavá byla vévodova snídaně v lodžii, kam mu stavitel Sebrgondi v podání ředitele muzea Gottlieba přinesl ukázat model jičínských valdštejnských staveb. Zcela improvizovaný rozhovor byl krásným hereckým koncertem. Výtvarné oddělení ZUŠ připravilo výstavu obrazů a plastik inspirovanou vévodou a jeho dobou. Je dobře, že představenými návrhy na Valdštejnův pomník žáci připomněli stále otevřenou otázku vévodova monumentu. prochor MÍSTA JABLONEC NAD NISOU (45 tis. obyv.): Spolek přátel města Jablonec nad Nisou a Městská galerie MY iniciovaly k příležitosti letošních oslav 140. výročí povýšení Jablonce na město vypsání anonymní soutěže na umělecký návrh městských insignií. Vítězný návrh bude vystaven v září v Městské galerii MY. (Jablonecký měsíčník, č.4, 2006) OLOMOUC (101 tis. obyv.): Univerzita Palackého se snaží přiblížit veřejnosti romskou kulturu. Jednou z akcí je představení dokumentárního filmu o talentované romské zpěvačce, kterou uvedl klub Pastiche filmz v sále Uměleckého centra místní univerzity. Snímek se jmenuje Vierka a režíroval ho Miroslav Janek. Činnost klubu podporuje i magistrát. Vloni se podílel na výstavě Zapomenutá a současná romská řemesla, každoročně pořádá festival Umíme se domluvit, Romskou pouť na Svatý Kopeček atd. (Hranický den, ) 7-8 / 2006

20 20 Místa Historické město roku 2005 ČESKÁ KAMENICE: Představitelé města s 5,7 tis. obyv. (Ústecký kraj) převzali u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel (18. 4.) na Pražském hradě cenu za první místo v přípravě a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Získali tím také finanční prémii ve výši 1 milion Kč. O cenu se ucházela také další dvě města, a to Polná (5 tis. obyv., kraj Vysočina) a Uherské Hradiště (26,5 tis. obyv., Zlínský kraj), nominovaná z regionálních hodnocení čtyř desítek kandidátů. Česká Kamenice se dostala do konečné nominace společně s jihomoravskými Boskovicemi už loni, vítězem se však staly Františkovy Lázně. Letošní nejvýše oceněné město investovalo do obnovy městské památkové zóny od roku 1992, kdy celý program schválila svým usnesením tehdejší vláda, 85 mil. Kč. Ze státního programu regenerace letos radnice čeká 8,626 mil. Kč. Historické jádro zahrnuje 34 nemovitých kulturních památek, včetně náměstí Míru. Mezi nejvýraznější akce z hlediska regenerace města patřila v roce 2005 obnova interiéru v poutní kapli Narození Panny Marie, která navázala na stavební obnovu celého areálu. Na rok 2006 je v programu regenerace k dispozici na 160 mil. Kč, tedy částka stejná jako loni a výrazně nižší než předloňských 235 mil. Kč, přičemž v roce 1995 dosáhla až k hodnotě 350 mil. Kč. Trend úbytku peněz trvá od r. 2002, kdy stát věnoval nemalé prostředky na obnovu památek po povodních. [ika] Otevřené kostely BOHUMÍN: U příležitosti 750. výročí města se v neděli 28. května poprvé v historii otevřely všechny kostely v centru města. Stalo se tak v rámci kulturně-duchovní akce nazvané Kostely dokořán, kterou pořádalo občanské sdružení Premius spolek pro víru a kulturu Bohumína. Akce byla první svého druhu v historii města. Konala se s cílem představit bohumínským občanům chrámové prostory, ale i kulturní a duchovní historii Bohumína. Během dne se zpřístupnily prostory bohumínských chrámů, kostelů i modliteben, které nabídly netradiční pohled na duchovní život a duchovní hodnoty ve městě. Návštěvníci mohli obdivovat kněžská roucha, staré knihy i liturgické předměty, které se běžně nepoužívají. Měli šanci podívat se na kúry k varhanám či vystoupit na kazatelnu. Dobrovolné příspěvky, které se vybraly, se použijí na další opravy duchovních stánků. [luk] Šumná Orlice 2006 KOSTELEC NAD ORLICÍ: Město ve spolupráci se SK Rabštejn, ZUŠ F. I. Tůmy, Domem dětí a mládeže a za finanční podpory Královéhradeckého kraje pořádalo již čtvrtý ročník kulturně společenského happeningu Šumná Orlice Zahájení připadlo na sobotu Hlavním programem letošního roku byly Technické památky a stavby regionu. Cyklistický výlet s tematickými zastávkami a kulturním programem, za vydatné podpory protagonistů Šumné Orlice Davida Vávry a Radovana Lipuse, vedl z náměstí na rozhlednu ve Vrbici a končil na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí. Během večerního programu byly oceněny nejlepší práce výtvarné soutěže: Vymodeluj, postav, slep technickou památku nebo stavbu. Závěr večera patřil promítání filmů z cyklu Šumná města. Tisková zpráva [luk] Inzertní web města MŠENO: Na webových stránkách města: cz/ je možnost vkládat nekomerční inzeráty pro region Mšenska a Kokořínska. Inzerát dlouhý nejvíce 250 znaků bude bezplatně vystaven po dobu 20 dnů. Ke komerční inzerci je možné využít stávajících rubrik Obchody, Služby, Výroba. Prostředky získané placenou inzercí jsou využívány výhradně k podpoře turistického ruchu v regionu, nebo na rozšiřování těchto stránek. Veškerou administraci na těchto inzertních stránkách spravuje obecně prospěšná společnost CESTOVNÍ RUCH KOKOŘÍN- SKA, o.p.s. Webové stránky města Mšena zaznamenávají od svého vzniku stále rostoucí návštěvnost od března již pravidelně dosahují přes 8 tisíc návštěv měsíčně. [luk] Místní Kultura