UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií Bakalářská práce Významy zumby pro její uživatelky v kladenském fitness centru X Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Petra Řezáčová doc. PhDr. Blanka Soukupová, CSc. Praha 2011

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně. Všechny použité prameny a literatura jsou řádně citovány. Práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného diplomu. V Kladně dne podpis

3 Autor práce: Petra Řezáčová Vedoucí práce: doc. PhDr. Blanka Soukupová, CSc. Oponent práce: Datum obhajoby: LS 2011 Hodnocení:

4 Poděkování: Touto cestou bych chtěla především poděkovat své vedoucí bakalářské práce paní doc. PhDr. Blance Soukupové, CSc., která mě podporovala v rámci celého studia, vždy mi ochotně poskytla cenné rady a četla mé nesčetné elaboráty. Dále bych chtěla poděkovat všem vyučujícím na Fakultě humanitních studií UK, kteří mě motivovali se neustále zlepšovat a pracovat na sobě. Potom bych chtěla poděkovat své cvičitelce zumby, díky níž by tato práce nikdy nevznikla, protože své nadšení ze zumby přenesla i na mě. A v neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině, která mě ve studiu vždy podporovala, byla mi oporou a zároveň útěchou v řadě neúspěchů, a věřila mi do poslední chvíle.

5 OBSAH 1. ÚVOD 1.1 Cíl práce Vymezení nejpoužívanějších pojmů Vzorek Charakteristika vybraného fitcentra jako prostředí výzkumu Kladno jako specifické postmoderní město 1.4 Informátoři Použité metody Etika výzkumu Fitness ve světle odborné literatury Historie kulturistiky a fitness Psychologické aspekty pohybových aktivit Motivace Sebepojetí Rizika cvičení 2.3 Sociologické aspekty pohybových aktivit Wellness a fitness Wellness Fitness 3. Zumba jako prostředek k získání krásné postavy, sociálních kontaktů, zdraví, koníček nebo životní styl? Osobnostní profily informátorek a cvičitelky Analýza Analýza rozhovorů se cvičenkami a cvičitelkou 4. Významy zumby pro její uživatelky v kladenském fitness centru X Použitá literatura a odkazy Přílohy Příloha č. 1: Doslovné transkripce rozhovorů Příloha č. 2: Ukázka záznamu ze zúčastněného pozorování

6 1. Úvod 1.1. Cíl práce Cílem mého výzkumu je mikrosonda do názorového světa pravidelných uživatelek fitness centra, cvičenek zumby ve fitness centru ve městě Kladně. Především se zaměřím na to, kdo jsou cvičenky zumby, jakou funkci v jejich životě hraje zumba, zda je to aktivita ke zkrášení těla, koníček, společenská aktivita, která slouží k získávání sociálních kontaktů, prostředek k získání zdraví, móda, či zda se cvičení zumby dokonce stalo součástí jejich životního stylu. Jedním z fenoménů postmoderního velkoměsta se stala fitness centra, která nabízejí pestrou škálu pohybových aktivit. V nedávné době začala propagovat i nový druh fitness sportu, kterým je zumba. Zumba je sportovní aktivita spočívající v kombinaci posilovacích cviků a tanečních kroků za doprovodu latinsko-americké hudby. Zakladatel zumby Alberto Perez ji definuje takto:,,zumba spojuje základní principy aerobicu, rezistenčního a intervalového cvičení, posiluje a tvaruje postavu, spaluje tuky, maximalizuje kalorický výdej organismu, prospívá srdci, uvolňuje nervové napětí. 1 Je dnes pokládána za druh rekreačního sportu.,,zájmový rekreační sport se odvíjí jako aktivita volného času kombinací vztahů mezi lidmi, mezi tělem a duchem a mezi fyzickou aktivitou 2. Sport je založen na vůli samotných sportujících, na touze vyjádřit vlastní individualitu, odráží hodnoty a osobitost životního stylu 3. Při výběru tématu jsem se inspirovala výzkumem osobní trenérky, která vyučuje na FTVS UK, Daniely Stackeové 4, prováděným v letech 2005 a 2006 v pražských fitcentrech, přičemž se autorka zaměřila na charakter životního stylu návštěvníků pražských fitness center, mapovala jejich psychologické a sociologické charakteristiky a kladla důraz na zjišťování jejich motivace. Pomocí dotazníků se zaměřila na to, jaké je socio-profesní složení návštěvníků fitcenter, jaká je jejich periodicita návštěvnosti, zda se jedná o pravidelnou a dlouhodobou aktivitu, s jakým cílem fitcentra navštěvují, zda se stávají jejich životním stylem atd. Její práce je zaměřena na problematiku motivace klientů ve fitness centrech. 5 1 Perez, B. a Grenwood-Robinsonová, M.: Zumba. Praha: IKAR, 2010; s Sekot, A.: Sociologické problémy sportu, c.d.; s Sekot, A.: Sociologické problémy sportu, c.d.; s PhDr. Daniela Stackeová Ph.D. je osobní trenérka a vyučující na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze se zaměřením na fitness, psychologii sportu a fyzioterapii (zdroj:

7 První část se vztahuje k primární a druhá část práce k sekundární motivaci. Sledovaný vzorek tvořili návštěvníci fitness center (50 osob u první, 100 osob u druhé části). Byl použit dotazník vytvořený za účelem této studie. Výsledek primární motivace ukázal, že u žen byla dominantním motivem redukce váhy a u mužů snížení či naopak zvýšení hmotnosti (ve smyslu zvýšení podílu aktivní svalové hmoty). Zdravotní a kondiční motivy jsou pro muže rovněž důležité. Sekundární motivace pro většinu respondentů i nadále zůstala dominantním motivem změna vzhledu jejich těla (snížení hmotnosti, zvýšení hmotnosti, tvarování těla). Pro 20 % z nich se hlavním motivem stala touha zlepšovat se a pracovat na sobě. Psychologické motivy (lepší nálada po cvičení, potřeba pohybu) se pro tuto skupinu staly rovněž s nabytou zkušeností s pohybovou aktivitou velmi důležité Vymezení nejpoužívanějších pojmů 1. Vymezení pojmu fitness Existuje mnoho definic fitness. Vzhledem k tomu, že jsem svůj výzkum opřela o výzkum Daniely Stackeové, volím definici, která je v její práci uvedená, jako nejvhodnější. Po roce 1989 se od soutěžní kulturistiky oddělila oblast fitness, tzv. kondiční kulturistiky.,,fitness je cvičení ve fitness centrech, jehož náplní je cvičení s volnými činkami a cvičení na trenažérech, doplněné o aktivity aerobního charakteru na speciálních trenažérech, dodržování určitého dietního režimu včetně použití doplňků výživy a celkový životní styl, jehož cílem je rozvoj celkové zdatnosti, zlepšení držení těla, zlepšení postavy při současném působení na upevňování zdraví a rozvoj síly (Kolouch, 1990 in Stackeová, 2008). 2. Vymezení pojmu zumba Jak jsem již výše uvedla, zumba je sportovní aktivita spočívající v kombinaci posilovacích cviků a tanečních kroků za doprovodu latinsko-americké hudby. Kombinuje taneční prvky z rychlých a vášnivých tanců, jako je salsa, merengue, samba, mambo, flamenco či tango s posilovacími cviky do sestavy a v kratších či delších intervalech opakuje za doprovodu živé a rytmické latinsko-americké hudby. 7 Zakladatelem zumby je kolumbijský fitness trenér 6 Stackeová, D.: Motivace k pohybové aktivitě výsledky studie provedené na návštěvnících fitnes center. IN: Rehabilitace a fyzikální lékařství, č. 1/2008; s Při cvičení zumby se využívají základní kroky salsy (rychlý tanec populární v Americe), reggaetonu (rytmy bubnů), merengue (svižný tanec z Dominikánské republiky), samby, mamba, flamenca, tanga a další jim podobné. Opakují se v krátkých intervalech a nakonec se poskládají do sestavy. Do té jsou zároveň 2

8 a choreograf Alberto Beto Perez 8, který v nedávné době dokonce navštívil Českou republiku a to když se dne se svou skupinou tanečníků zúčastnil Corny Wellness Marathonu v O2 aréně v Praze. Dokonce vytváří choreografie významným osobnostem jako např. zpěvačce Shakiře. On sám deklaruje, že na zumbu přišel úplně náhodou v devadesátých letech, když jednoho dne dorazil na svou hodinu aerobiku, ale zjistil, že si zapomněl kazetu s hudbou. Použil kazetu ze svého autorádia s nahranou latinsko-americkou hudbou a začal improvizovat. To se stalo v roce Název zumba vznikl o deset let později. V Miami se Alberto Perez seznámil s Albertem Aghionem a Albertem Perlmanem 9, který vymyslel v roce 2001 název zumba, což znamená rychlý nebo bzučet a zní jako spojení slov samba a rumba, což znamená večírek. 10 V rámci cvičení zumby se pořádají také různé tzv. zumba párty neboli zumbatony (zumba maratony), které vytvářejí jednotliví instruktoři a trvají déle než běžná lekce, přibližně dvě a více hodin. Posiluje to Perezovu myšlenku, že zumba je zábava. Od roku 2007 se na trh dostává,,vlastní kolekce oblečení Zumbawear kalhoty s kapsami, tílka se zavazováním za krk, a další originální kousky 11. Všechny věci jsou pestře barevné, aby evokovaly v lidech radost z pohybu a zábavu. Existuje několik druhů lekcí zumby, kterými jsou: * Zumba Basic Steps Level 1 12 * Zumba Basic Steps Level 2 13 zakomponované efektivní posilovací cviky. To všechno za živé a rytmické latinskoamerické hudby. (Perez, 2010) 8 Alberto Perez založil později s přesunem z Kolumbie do USA organizaci Zumba Fitness LLC, která zaštiťuje zumbu celosvětově. Jedna lekce zumby většinou trvá jednu hodinu. Na začátku je potřeba tělo rozehřát a rozcvičit, proto instruktorka volí pomalejší hudbu i sestavu. Postupem času se tempo zrychluje, kroky jsou náročnější a zhruba v půlce hodiny je hudba i sestava nejrychlejší. Úspěchem zumby je totiž střídání pomalejšího a rychlejšího tempa, díky čemuž se do cvičení správně zapojí všechny svaly i partie a dochází k řádnému spalování tuků. 9 V roce 2001 Alberto Perez, Alberto Aghion, Alberto Perlman se dali dohromady a vytvořili firmu, která nejdříve vytvářela a prodávala výuková DVD k zumbě. Nabídky se jen hrnuly a 30.listopadu 2002 se dokonce uskutečnil první Zumba Fitness Festival v hotelu Fontaineableau Hilton v Miami Beach. Roku 2003 s narůstajícím zájmem o zumbu se uskutečnil první dvoudenní kurz pro lektory zumby se 150 účastníky. Byla uzavřena smlouva s Kellogg Co., kde ke snídaňovým cereáliím bylo přikládáno DVD zumby. Roku 2004 zumba vytvořila reklamní televizním program ve španělštině, který byl vysílán ve 30 zemích. Roku 2005 roste zájem o lektory zumby a proto se vytváří vzdělávacího oddělení. Zumba Fitness LLC v roce 2006 pořádá první Zumbaton,, United We Dance podporující Nadaci pro kvalitní život při Brigham and Women s Hospital. V roce 2007 se zumba dostává do Evropy a Asie.(Perez, s. 55) 10 Perez, B. a Grenwood-Robinsonová, M.: Zumba. c.d.; s Perez, B. a Grenwood-Robinsonová, M.: Zumba. c.d.; s To jsou základní kroky zumby, zahrnující tance salsa, cumbia, reggeaton, merengue. 13 Což je více tanečních stylů, a to belly dance, samba, tango, flamenco. 3

9 * Zumba Gold 14 * Zumba Toning 15 * Aqua Zumba 16 * Zumbatomic Vymezení pojmu životní styl Nesmím také opomenout pojem životní styl, který má mnoho různých definic. Podle Kubátové je ovšem pojem životní styl velmi rozsáhlý a je těžké pro něj nalézt jednotnou definici. V podstatě jej ale můžeme vymezit jako soubor činností, vztahů, projevů a zvyklostí pro skupinu či jednotlivce. V rámci životního stylu lze brát v úvahu životní tempo, sebeuvědomování, kvalitu života apod Vymezení pojmu subkultura Dalším klíčovým termínem je subkultura. Podle Soukupa a spol. se pod tento pojem zahrnuje soubor specifických norem, hodnot, vzorů chování a životní styl charakterizující určitou skupinu v rámci širšího společenství, případně tzv. dominantní či hlavní kultury, kterou je tato skupina konstitutivní součástí Vymezení pojmu volný čas Volný čas nemá jednotnou definici. Ve starověku byl volný čas chápán jako čas na filosofování, čtení veršů, setkávání s přáteli, a neměl nic společného s lenošením a nicneděláním. Později byl vnímán jako čas na modlitbu, či různé druhy zábavy jako tanec, poutě atd. V období renesance byl kladen důraz na práci a volný čas se rovnal zahálce. V. Spousta chápe volný čas jako tzv. zbytkový, který nám zbývá po splnění všech povinností jak pracovních, studijních, rodinných, tak po uspokojení všech fyziologických 14 Zumba určená aktivním seniorům, osobám s nadváhou, po úrazech, méně nadaným tanečníkům nebo těhotným ženám, kde se vyžaduje mírnější přístup při cvičení. Odnoží Zumby Gold je také Zumba Gold Chair Class, která se zaměřuje na zdravotně postižené. Byla yytvořena roku 2007 (tamtéž). 15 Je kombinací posilovacích a tanečních prvků za účelem spalování kalorií a zároveň tvarování těla, při cvičení se používají malé činky. Byla vytvořena roku 2008 (tamtéž). 16 Je zumba vhodná například pro lidi po nemoci nebo jako rehabilitace, jelikož cvičení ve vodě je pro tělo příjemnější. Byla vytvořena roku 2009 (tamtéž). 17 Je cvičení určené dětem od 4 let do 12 let program Zumbatonic vznikl v roce 2008 (Perez, B. a Grenwood- Robinsonová, M.: Zumba. c.d.; s. 55). 18 Kubátová, Helena: Sociologie životního způsobu. Praha 2010, Grada; s Hrdý, L.; Soukup, V.; Vodáková, A.: Sociologické pojmosloví. Praha 1993, SLON; s

10 potřeb. 20 Obecně je potom volný čas definován jako čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce, nebo z nutnosti zachování biofyziologického či rodinného systému Vymezení pojmu móda Tento pojem se začínal užívat od dob třicetileté války. V tehdejší době se vztahoval především k oděvu, později se rozšířil na životní styl, bydlení atd. Jedná se vždy o,,dočasně platná vkusová pravidla, která se na jedné straně prosazují jako tendence k individualizaci, na druhé straně jako snaha po přizpůsobení. Móda je iniciována jednotlivci i skupinami, není předvídatelná, vzniká rychle a stejně rychle zaniká Vzorek Jako prostředí svého výzkumu jsem si zvolila jedno fitness centrum v největším městě Středočeského kraje, Kladně. Na Kladně se nachází přibližně deset fitness center, některá slouží pouze jako posilovna se stroji, jiná nabízejí i různé kurzy fitness programů. Podle mých dostupných informací 23 je cenová relace u všech téměř vyrovnaná (v mém: 85 Kč za jednu lekci s nápojem), pohybuje se řádově do sta korun. Mnou zvolené fitcentrum nabízí širokou škálu fitness programů pro všechny věkové kategorie a pohlaví. Je zde posilovna s mnoha typy strojů i nabídka kurzů především pro ženy jako např. zumba, několik druhů aerobiku, trampolínky, pilates, heat, bosu atd. pod vedením zkušených instruktorek a instruktorů. Důvodem volby tohoto fitness centra je, že se nachází v poměrně rušné části města blízko centra, je snadno dostupné městskou hromadnou dopravou i pěšky. Jako jediné vyhovělo mému záměru zkoumat zde skupinu cvičících zumby a sama jsem již s prostředím tohoto fitcentra seznámena přes rok jej navštěvuji. 20 Spousta, V.: Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Pedagogická fakulta, Maříková, H.; Petrusek, M., Vodáková, A.a kol.: Velký sociologický slovník P-Ž. Praha: Karolinum, 1996; s kol.autorů: Universum. Praha: Knižní klub, 2003; s. 677 (pojem: Móda). 23 Srovnání internet, vlastní návštěva a zkušenosti přátel. 5

11 1.3.1 Charakteristika vybraného fitcentra jako prostředí výzkumu Fitness centrum se nachází v rušné části Kladna, a podle návštěvnosti je velmi oblíbené. Jak jsem již zmínila, toto fitness centrum je rozděleno do několika částí: posilovna neboli kardiozóna, která je vybavena 13-ti trenažéry, jako jsou běžecké pásy, kola, bruslařské trenažéry atd. K dispozici je i osobní trenér. Další částí je aerobní zóna, to je sál, kde se provádí tyto pohybové aktivity: zumba, aerobic, step body, step aerobic, pilates, tae-bo, powerjoga, bosu mix, problémové partie, trampolínky, over ball/ body ball a cvičení rodičů s dětmi, tvarování postavy a švihadla. Vedle aerobního sálu jsou dvě šatny pro ženy, které jsou opatřeny plechovými skříňkami, jež jsou uzamykatelné vhozením mince v hodnotě 20 Kč. Pánská šatna se nachází u posilovny. V šatně jsou sprchy a vedle šaten toalety. Při vstupu do fitness centra, které je dvouposchoďové, vystoupají klienti po schodech, kde se přezují, v recepci zaplatí vstupní poplatek, pokud jdou do aerobního sálu, dostanou sklenici, do které si vyberou energetický nápoj a nahoře jej doplní vodou. Recepce je další nezbytná součást fitness centra, kterou obsluhuje převážně jedna recepční, která klienty po zazvonění vpouští do fitness centra, vybírá od nich poplatek 24 a dává jim nápoj, případně je objedná na další cvičení a v posilovně pomáhá s ovládáním trenažérů. Součástí recepce je i bar s nabídkou nejrůznějších chlazených a nechlazených nápojů, energetických tyčinek, různých doplňků stravy a čerstvě namíchaných proteinových, sacharidových či iontových koktejlů 25. Vyskytují se zde i místnosti, které si pronajímají např. provozovatelé H.E.A.T. Programu, což je cvičení na speciálních běžících pásech. Fitness centrum nabízí také solárium, masáže, kolagenárium a modeláž nehtů. Pro širokou nabídku těchto služeb by toto fitcentrum mohlo být označováno také jako wellness centrum (viz Wellness a fitness). Součástí fitness centra je i dětský koutek pro děti cvičících maminek. Otevírací doba fitcentra je denně, a to pondělí až čtvrtek od 7:00 do 21:30, pátek od 7:00 do 20:30, sobota od 9:30 do15:00 a neděle od 9:30 do 20:30. Z toho vyplývá, že kladenské fitcentrum je velmi časově vytížené od brzkých ranních hodin do pozdních večerních hodin Cena cvičení v aerobním sálu je 85Kč za jednu lekci, která trvá jednu hodinu a cena cvičení v posilovně je 90Kč na neomezenou dobu. 25 Cena koktejlů se pohybuje od 20Kč do 49Kč. 26 Údaje o fitcentru jsem získávala na základě výsledků svého zúčastněného pozorování. 6

12 Lekce zumby Cvičitelka má u svých cvičenek velkou oblibu, nejen kvůli svému vedení hodin, její choreografii a hudbě, ale i kvůli svému osobitému a osobnímu přístupu ke cvičenkám. Na každé hodině je přivítá, zeptá se, kdo je nový, zda je na zumbě poprvé a teprve poté začne se cvičením. Se spoustou cvičenek si tyká a tím ještě více prohlubuje svůj vztah k nim. Na každou hodinu má jiný cvičební úbor. Většinou nosí Zumbawear kolekci, ale nebrání se i klasickým sportovním teplákům a tílku. Ostatní cvičenky spíše než Zumbawear kolekci dávají přednost značkovému i neznačkovému sportovnímu oblečení jako jsou tepláky a trička či tílka. Cvičitelka si s sebou pokaždé přinese svá CD s hudbou na zumbu a podle nálady cvičenek pouští jednotlivé písně. Když vidí, že cvičenky nemohou, pustí pomalou píseň a naopak. Pokud je na hodině více nových cvičenek, tak před každou písní ukáže kroky, které se neustále opakují. Toto mnoha ženám vyhovuje, protože v každém fitcentru, u každé cvičitelky je jiná choreografie. Po každé písni dá pokyn, aby se cvičenky napily a otřely pot, ale aby se neustále pohybovaly, a to proto, aby jim neklesla tepová frekvence a neztuhly svaly. Po deseti písních (záleží na délce) pustí pomalou píseň na cool down za pomoci strečinku, kdy protahuje nejvíce záda, krk, nohy a ruce (viz Fitness). Potom cvičenkám poděkuje, popřeje jim hezký večer, společně s nimi zatleská a rozloučí se s nimi. Následně odchází do šaten nebo zůstává v sále na suplování, či na nacvičení nových choreografií. 27 (více viz Příloha 2: Ukázka záznamu ze zúčastněného pozorování) Kladno jako specifické postmoderní město Kladno je největším městem Středočeského kraje, které se nachází nedaleko Prahy 28. Ke dni má obyvatel. 29 Celkem je rozděleno na šest čtvrtí: Kročehlavy, Rozdělov, Dříň, Dubí, Vrapice a Švermov. První písemná zmínka o vsi Kladno pochází z roku Tehdy vlastnil ves rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel po meči a Kladno převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. 30 Teprve v 16. století roku 1561 bylo Kladno povýšeno na městečko a tehdy získalo i svůj znak. Až od poloviny 19. století se malé zemědělské město a jeho okolí přeměnilo v důležitou průmyslovou oblast Čech díky rozvoji těžby uhlí a hutnictví. Od počátku 27 Údaje jsem získala na základě zúčastněného pozorování. 28 Přibližně 30 km od Prahy Krajník, S.; Pospíšil, Z.: Kladensko. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1985; s

13 50. let 19. století tedy nastal růst města, který byl doprovázený přílivem pracovních sil, jenž v krátké době několikanásobně zvýšil počet jeho obyvatel. 31 Teprve až v roce 1870 došlo k povýšení Kladna na město, což značně přispělo k jeho růstu. Roku 1898 byl Kladnu udělen čestný titul královského horního města a v předvečer první světové války roku 1914 císař František Josef I. vylepšil znak města o symboly hornictví. 32 Rozvoj sokolského hnutí na Kladně byl uskutečněn až v roce 1883, i když první pokusy o jeho založení byly o mnoho let dříve od roku Dne 13. září 1896 byla za účasti 350 sokolů slavnostně otevřena místní sokolovna. Dnes je na jejím místě tělocvična a kino Sokol, které pro nezájem uživatelů postupně ztrácí na významu. V Kladně se také scházely různé čtenářské, zábavní i sportovní spolky. Mezi nejvýznamnější z nich patří spolek Přemysl, Radost, Čech, Lidumil, Mírumil a Parokruh. 33 Dobu prosperity a rozvoje města zastavila až nacistická okupace v březnu 1939 po atentátu na německého policistu Wilhelma Kniesta a následovalo vyhlášení stanného práva nad městem 34. Nacisti obsadili vedoucí pozice v průmyslových podnicích. Za 2. světové války bylo Kladno centrem silného protinacistického odboje. Kladenské gestapo bylo jedním z iniciátorů vyplenění obce Lidice, jejího srovnání se zemí, zavraždění lidických mužů a odvlečení lidických žen a jejich dětí do koncentračních táborů či k převýchově. Kaple reálného gymnázia na Kladně byla posledním místem pobytu lidických žen a dětí před jejich transporty do říše. 35 Rozsáhlé budování sídlišť začalo vznikat od roku V průběhu 60. a 70. let byly ve městě postaveny některé důležité a potřebné stavby pro sport, kulturu a volný čas obyvatel města. Velmi však byla zanedbána oblast infrastruktury a životního prostředí. 36 Po roce 1989 se v Kladně začala rozšiřovat i fitness centra. V polovině 90. letech 20. století se s krachem Poldi Ocel ( ) a Dolů rapidně zvýšila nezaměstnanost na Kladně a lidé byli nuceni za prací dojíždět, a to zejména do blízkého hlavního města Prahy. Kladno je mnohými přezdívané jako tzv. noclehárna 31 Veverková, I.: Kladno. Praha-Litomyšl: Paseka, 2008.; s Krajník, S.; Pospíšil, Z.: Kladensko. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1985; s Veverková, I.: Kladno. c.d.; s Veverková, I.: Kladno. c.d.; s Krajník, S.; Pospíšil, Z.: Kladensko. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1985; s Veverková, I.: Kladno. c.d.; s

14 Prahy. Kladno proslulo převážně jako producent hokejových kapacit, které vychovalo a o které je velký zájem v zámoří. 1.4 Informátoři Mými informátory jsou cvičenky zumby a jejich cvičitelka ve fitness centru na Kladně. Velikost mého vzorku tvoří tzv. pevné jádro cvičenek, které skýtá 9 žen a dívek, ve věku v rozmezí od 20 do 48 let a jejich cvičitelka a k rozšíření pestrosti vzorku jsem provedla rozhovor s jednou cvičenkou, která navštívila zumbu poprvé (informátorka F). Informátorky tvoří rozmanitý vzorek. Nejvíce je zastoupena skupina dívek ve věku 20 až 23 let. Tyto dívky jsou svobodné, bezdětné a až na dvě výjimky pokračují ve studiu na vysoké škole. Studentky mají dodělané gymnázium s maturitou. Jedna nestudující dívka (informátorka F) jej má také, ale pracuje již na Letišti Praha. Druhá dívka (informátorka D) pracuje jako sekretářka ve zdravotnickém zařízení a studovala na učilišti s maturitou obor cukrářka. Studující dívky mají ovšem brigádu kromě informátorky A. Ženy, které mají děti, jsou ve věku od 31 do 48 let a mají středoškolské vzdělání s maturitou. Nejmladší z nich (informátorka E) pracuje jako prodavačka v Alpine Pro na Kladně, má osmiletou dceru a je svobodná matka. Informátorka G je ve věku 37 let, pracuje jako vychovatelka ve škole a jako cvičitelka cvičení dětí s rodiči, má jedenáctiletého syna a je vdaná. Informátorka I je administrativní pracovnicí, má dvě dcery ve věku 20 a 24 let a je vdaná. Cvičitelka je ve věku 35 let, je svobodná, má pětiletého syna a pracuje v kanceláři v oddělení dlouhodobého plánování pro zahraniční společnost. Většina informátorek pochází z Kladna a okolí až na informátorku I, která pochází ze severočeského Chomutova a na informátorku J, která se narodila v Hanoji ve Vietnamu, ale vyrůstala v Čechách. Cvičitelka pochází z města Přerov, který se nachází v severní části Moravy a poté se přestěhovala do Kladna. Většina informátorek a cvičitelka pocházejí z úplných rodin. Ve dvou případech pocházejí informátorky z rozvedených rodin (informátorka B a F). Informátorka I byla vychovávána svým bezdětným strýcem a tetou na Kladně, tatínek jí zemřel, když jí byl rok a maminka vychovávala své další tři děti sama v Chomutově. Některé dívky se již osamostatnily a žijí se svými příteli v Praze a okolí (informátorka B a J) nebo na Kladně (informátorka D). Povolání rodičů informátorek je velice pestré (viz 3.1 Osobnostní profil informátorek a cvičitelky). V současné době jsou všichni rodiče výdělečně činní, až na rodiče nejstarších informátorek E, G, I a cvičitelky, kteří jsou v důchodu. Vyskytují se i případy, kdy rodiče 9

15 informátorek pracovali v proslulém průmyslovém podniku Poldi Ocel a po zkrachování jej museli opustit, a někteří předčasně odejít do důchodu. Ze zaměstnání rodičů usuzuji, že spíše mají středoškolské vzdělání, nebo jsou vyučeni v různých oborech. Nevylučuji ani, že se u některých rodičů může objevit vysokoškolské vzdělání (viz např. informátorka C). Rozhovory byly prováděny v období od do Zumbu navštěvují i ženy, které ji chtějí vyzkoušet, ovšem po několika lekcích se již nedostaví. Na začátku výzkumu předcvičovala zumbu v daném fitcentru pouze jedna cvičitelka, jejíž lekce se v tomto fitcentru konaly třikrát týdně (v pondělí od 17 hodin pro začátečníky, ve čtvrtek od 17 hodin pro pokročilé a v pátek od 19 hodin pro pokročilé) a měly vysokou návštěvnost. Od dubna 2011, již nemohla tyto lekce z důvodu změny zaměstnání zvládat a tak jí zůstala pouze páteční lekce od 19 hodin. Druhá cvičitelka, která převzala její dvě lekce, má mezi cvičenkami špatný ohlas. Proto jsem i nadále svůj výzkum zaměřila na lekci první cvičitelky, jejíž návštěvnost vypovídá o její oblíbenosti u cvičenek. Navázat kontakty bylo pro mě snazší, z toho důvodu, že jsem několik měsíců (od prosince 2010 do června 2011) byla součástí skupiny cvičenek zumby. Kritéria výběru vzorku byla pravidelná docházka cvičenek na zumbu u jedné cvičitelky, dlouhodobá návštěvnost zumby (několik měsíců) a z hlediska věku a pohlaví (občas se vyskytnou i muži) byl vzorek otevřený. Rozhovor byl prováděn s 10-ti cvičenkami zumby rozličného věku a jejich cvičitelkou. Tolik žen průměrně navštěvuje jednu lekci, protože se neustále mění. Převážně jsem se zaměřila na jádro cvičenek, které zumbu navštěvují často a pravidelně, těch bylo 9, a navíc byla jedna cvičenka, kterou jsem oslovila po její první lekci. Další rozhovor byl se cvičitelkou. 1.5 Použité metody Pro vyřešení daného problému své práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, a to z toho důvodu, že se zaměřuje na exploraci, probíhá nejčastěji v přirozených podmínkách sociálního prostředí a také proto, že používá hloubkové studium jednotlivých případů a nejrůznější formy rozhovorů a pozorování. 37 Dalším důvodem bylo, že kvalitativní výzkum pomáhá rozumět pozorované realitě Hendl, J.: Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2008; s Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002; s

16 Za hlavní metodu sběru dat jsem zvolila polostrukturované rozhovory, při kterých jsem zjišťovala, kdo zumbu ve fitcentru navštěvuje a jaký význam zumbě přikládá. Po absolvování pilotních rozhovorů, kdy většina cvičenek nebyla schopná samostatně hovořit o svém životě, jsem jako nejlepší variantu zvolila polostrukturované rozhovory, tzv. rozhovor pomocí návodu 39, kdy za návod jsou považovaná témata, která jsem dotazovaným cvičenkám kladla a ty mi na ně volnou formou odpověděly. Baterie otázek, které jsem pokládala informátorkám: zajímalo mě, zda se jejich vztah k pohybovým aktivitám vytvářel vprůběhu socializace (v rodině, ve škole, tělesná výchova atd.), jaké jsou důvody provozování zumby, jaké je povědomí cvičenek o historii zumby, jak se projevuje zdravý životní styl, jakým činnostem se věnují ve svém volném čase, kdy začaly navštěvovat fitcentrum, jaký je vztah cvičenek ke Kladnu a ke sportu. Před začátkem rozhovoru jsem informátorky upozornila, jak bude rozhovor probíhat, provedla jsem tzv. instruktáž rozhovoru a poté jsem se jich zeptala, zda souhlasí spoužitím nahrávacího technického zařízení, v mém případě diktafonu. V tomto úvodu měly možnost se rozhodnout, zda mi rozhovor poskytnou. Na začátek rozhovoru jsem zařadila méně zásadní témata, abych prolomila případné psychické bariéry a nedůvěru. Postupně s nabytím důvěry jsme témata gradovala s důrazem na pocity a názory týkající se zumby, a při nedostatečných odpovědí jsem pomocí probingu (sondáže) odpovědi na témata prohlubovala. Ke konci rozhovoru jsem předkládala nejzásadnější a nejosobnější témata. Témata jsem se snažila uvádět tak, abych nenaváděla k uzavřené odpovědi, ale aby měly informátorky čas a volnost při jejich zodpovídání. Na rozhovor jsem vždy vyčlenila dostatek času minimálně však hodinu, záleželo na tom, jak se rozhovor vyvíjel a zda byla zodpovězena všechna témata. Rozhovory jsem většinou prováděla v místní kavárně, v nedalekém parku či u mě doma. Místo konání rozhovorů si volily cvičenky samy. Psaní poznámek během rozhovoru mohlo značně narušit mé vnímání informátorky, proto jsem, za souhlasu informátorky s použitím diktafonu, raději zapisovala poznámky až bezprostředně po rozhovoru. Tím jsem zajistila lepší validitu, protože na diktafonu bylo vše řečené zachyceno. Při přepisu rozhovorů jsem provedla doslovnou transkripci, která nejlépe vyhověla mému záměru, tedy tomu, že i sebemenší detaily byly zachyceny. Nesmím opomenout vedení deníku výzkumníka, v němž jsem si poznamenávala průběh a dojmy 39 Hendl, J.: Kvalitativní výzkum. c.d., s

17 z rozhovoru, které jsem ve zkratce uvedla v komentáři výzkumníka u každého rozhovoru (viz Příloha č. 1: Doslovné transkripce rozhovorů). Abych zjistila, jaký typ lidí zumbu navštěvuje a jak lekce zumby probíhají, jsem jako nejlepší variantu sběru dat zvolila zúčastněné pozorování. Toto pozorování bylo prováděno v přirozeném prostředí (ve fitness centru). Byla jsem zde jako pozorovatel, ale snažila jsem se aktivně zapojovat do pohybových aktivit, abych se skupině přiblížila, a měla lepší vhled do dané problematiky 40. Ze začátku jsem zde byla jako úplný účastník, zapojovala jsem se do pohybových aktivit společně s ostatními, a ti neznali moji totožnost výzkumníka, a to proto, že jsem se nejprve musela s prostředím seznámit, získat kontakty a teprve poté jsem mohla začít pozorování. Po pěti lekcích jsem informovala cvičitelku i cvičence o tom, že bych v rámci této skupiny chtěla provádět výzkum. Po představení jsem s nimi provedla instruktáž a už jako pozorovatel jsem se zapojovala do cvičení. Má identita výzkumníka byla prozrazena proto, abych lépe navázala bližší kontakty a začala s rozhovory. V rámci zúčastněného pozorování jsem se zaměřila nejvíce na to, kdo jsou cvičenci zumby, jak vypadají, jak se oblékají, a snažila jsem se určit, zda chodí na hodiny zumby sami nebo s přáteli a z toho vyvodit, zda se na lekcích zumby vytvářejí sociální skupiny či nikoli. K analýze dat jsem použila komparativní neboli historickosrovnávací metodu. Za objekt komparace jsem si zvolila významy provozování zumby v závislosti na rodinném zázemí cvičenek a v závislosti na jejich hodnotách a životních preferencí. Tuto metodu jsem prováděla na základě informací, které jsem získala během rozhovorů a zúčastněného pozorování. Tato komparace byla synchronní. 41 Vzhledem k tomu, že byl můj výzkum ryze kvalitativní povahy, prováděla jsem analýzu po celou dobu jeho trvání. 1.6 Etika výzkumu Za nejdůležitější etickou otázku pokládám svůj vztah jako výzkumníka a interpreta ke cvičenkám. Během svého výzkumu jsem s některými cvičenkami navázala osobní vztah, který mohl přes veškeré snahy ohrozit mé objektivní vnímání - výzkum ovlivnil nejen mě, ale i mé působení ovlivnilo ostatní, což mohlo značně zkreslit výsledky. Snažila jsem se dělat vše proto, aby zkreslení bylo pokud možno minimální. Dbala jsem na to, aby data byla 40 Hendl, J.: Kvalitativní výzkum. c.d.; s Hroch, M.: Úvod do studia dějepisu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985; s

18 pravdivá, nic jsem si nedomýšlela a ani jsem nepřekrucovala fakta. Dále jsem přesně citovala literaturu, a to i v případě, že jsem ji parafrázovala. Další problém, který jsem musela řešit, byla anonymita cvičenek a fitcentra. Každé cvičence jsem pro zpracování dat přiřadila písmeno z abecedy, podle pořadí, v kterém jsem s nimi prováděla rozhovor. Fitcentrum jsem nikde nejmenovala, takže jsem jej anonymizovala, aby nikdo nepoznal, které to je. Navazování kontaktů se cvičenkami bylo problematické, protože po představení mi spousta informátorek nechtěla poskytnout rozhovor z nedostatku času, nebo že nechtěly nikde figurovat. Proto ani můj vzorek není tolik rozmanitý. Snažila jsem se získat rozhovor i s jedním mužem, který se několikrát na hodině zumby vyskytl, ale bohužel stud a jeho nedostatek času mi v tom zabránily. Dokonce i snaha navázat kontakt přes selhala. Musím také brát na zřetel, že mi některé informátorky mohly z různých důvodů nějaké informace zatajit nebo překroutit, proto aby v mých očích vypadaly lépe. Musím připomenout, že i přes veškerou snahu se mohlo stát, že má analýza byla částečně ovlivněna blízkým vztahem k informátorkám. 13

19 2. Fitness ve světle odborné literatury Terminologie fitness je velmi nejednotná. Často může být fitness chápáno kromě cvičení v posilovně i jako cvičení aerobicu a jiných dnes oblíbených nových činností, jakou je i zumba. Vlivem komerce je slovo fitness používáno v názvech potravin, kosmetických přípravků, v reklamách a často ani nemá nic společného se cvičením ve fitness centrech, spíše je chápáno jako jakákoli kondiční pohybová aktivita nebo dokonce jakákoli,,nesportovní aktivita směřující ke zdraví. 42,,Slovo fitness připomíná různým lidem různé věci. Psychologové cvičení definují fitness jako schopnost vykonávat práci s minimálním úsilím. Atleti se více zajímají o výkon s maximálním úsilím. Jednoduše není jednotná definice fitness. Ale jedna věc je jistá: nezáleží na tom, jaký sport děláte, fitness je podstatná součást sportu 43. V rámci fitness bylo provedeno několik výzkumů. Především již zmiňovaný výzkum Daniely Stackeové zaměřený na motivaci klientů fitcenter, dále řada výzkumů na kvalitu života a sportovní aktivity, na psychologii sportu a fitness a na důležitost sociálních vztahů během cvičení. 2.1 Historie kulturistiky a fitness Podle autorky Daniely Stackeové se fitness po roce 1989 oddělil od soutěžní kulturistiky. Kulturistiku (lat. cultura pěstění, vzdělávání, zušlechťování) nejlépe vystihuje termín body building 44. Na počátku 20. století se v USA začaly objevovat systémy tohoto cvičení, nejznámějším je,,systém Eugena Sandowa ( ), Angličana, který vypracoval speciální sestavu cviků se zátěžemi, jejímž cílem byl symetrický rozvoj všech svalových skupin. V roce 1903 vyšla jeho kniha Body Building, která dala později vanglosaských zemích název celému hnutí. 45 Po Druhé světové válce roku 1946 byla založena mezinárodní federace kulturistiky IFBB, které se účastnila USA i Kanada. Největší zásluhu za její vznik měli bratři Joe a Ben Weiderové. Dnes má tato federace přes 130 členských zemí a je šestou největší sportovní federací na světě Stackeová, D. : Fitness programy teorie a praxe. Praha: Galén, 2008; s Dayton, W.O.; Jokl, P.; Mangi, R.: Sports Fitness and Training. New York: Pantheon Books, 1987; s Body building je ovlivnění tvaru a rozměrů těla. 45 Stackeová, D.: Fitness programy teorie a praxe. c.d.; s Stackeová, D.: Fitness programy teorie a praxe. c.d.; s

20 V České republice se kulturistika začala rozvíjet od 60. let 20. století. Nejprve se roku 1964 jednalo o vzpírání, později se rozdělila na kondiční kulturistiku, sportovní kulturistiku a silový trojboj. Po roce 1989 již fitness centra nemusela být organizována ve Svazu kulturistiky a fitness ČR. Tímto tedy zanikl jednotný systém školení, vznikla řada soukromých trenérských škol a začala také vycházet řada specializovaných časopisů např. Muscle and Fitness, Svět kulturistiky a Fitness a řada publikací a článků. V současné době, od roku 2000, je k provozování fitness centra potřeba vysokoškolského vzdělání s tělovýchovným zaměřením a pro trenérskou a instruktorskou práci je nutné absolvovat speciální kurzy u školicího zařízení s akreditací MŠMT ČR. 47 Na počátku rozvoje kulturistiky byl v USA vypracován tréninkový program tzv. Weiderovy tréninkové principy, který se zaměřoval na výkonnostní kulturistiku s cílem maximalizace svalové síly a svalové hmoty. U nás se o prosazení nové koncepce cvičení zasloužil Petr Tlapák, zakladatel trenérské specializace kulturistika na FTVS UK. Vladimír Kolouch s Libuší Boháčkovou podrobně rozpracovali zdravotní aspekty posilovacího cvičení. 48 Cvičení ve fitcentru vyžaduje čas a vzhledem k jeho efektu na pohybový aparát a na organismus celkově, kdy je člověk vystaven stresu a přemíře hypokinezí 49, je cvičení fitness, pokud je správně prováděné, vhodnou pohybovou aktivitou. Největší výhody cvičení ve fitness centru jsou možnost začít cvičit z jakékoli výchozí úrovně nezávisle na věku, pohlaví či odlišných zdravotních omezení, možnost provozovat cvičení celoročně nezávisle na počasí a možnost individualizace cvičení podle vstupního stavu a cílů cvičení Psychologické aspekty pohybových aktivit Zaujal mě velmi výstižný citát Ericka P. Eckholma, který vystihuje velice aktuální a problematické téma dnešní společnosti: Poloha vsedě je už pomalu hlavním znakem naší civilizace. Zdá se, že před sebou máme jiný druh člověka zvaného homo sedentarius 51. Člověk většinu svého života prosedí. Jednak v zaměstnání, kde má sedavou pozici, jednak doma u televize nebo u počítače. Lidé chodí tzv. posedět do restaurací a kulturních zařízení. Sedí v městské hromadné dopravě, v čekárnách lékařů, na úřadech. Sedavým způsobem tráví 47 Stackeová, D.: Fitness programy teorie a praxe. c.d.; s Stackeová, D. : Fitness programy teorie a praxe. c.d.;s Nedostatek fyzické aktivity, který má negativní vliv na pohybové a funkční možnosti organismu, a posléze na zdraví jedince, dochází ke zhoršení svalové koordinace, držení těla, snižuje se kloubní pohyblivost, svalstvo atrofuje a snižuje se výkonnost kardiovaskulárního a respiračního aparátu (tamtéž). 50 Stackeová, D. IN Hošek, V.; Jansa, P.: Sport a kvalita života. Praha: FTVS UK, 2002; s Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009; s

21 většinu svého života, který vede k tomu, že tloustnou. 52 Pohyb, k němuž byl člověk uzpůsoben, se z jejich životů postupně vytrácí. Zvyšuje se počet lidí, kteří trpí nadváhou nebo dokonce obezitou, která je způsobena nejen sedavým způsobem života, špatnými stravovacími návyky, ale zejména nedostatkem pohybu. Někteří lidé si začínají uvědomovat, jak je pohyb nezbytný pro dlouhodobý a bezbolestný život. Mnoho z nich si to ovšem uvědomí, až jim nastanou nějaké zdravotní potíže. Zdraví podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody. Tedy je to stav, kdy je člověku naprosto dobře a to fyzicky, psychicky a sociálně. 53 Proč by, ale měl člověk cvičit? Je vědecky prokázáno, že lidé, kteří pravidelně cvičí, mají nižší úmrtnost než ti, jejichž pohybové aktivity jsou minimální. 54 Také se u nich snižuje riziko infarktu myokardu, rakoviny a dalších onemocnění. Pozitivní vlivy cvičení na člověka jsou i psychického rázu. Mnoho lidí, když se jich zeptáte, proč cvičí, řeknou, že je to baví, že mají po cvičení dobrý pocit, že se cítí skvěle. Zmírnění depresí, úzkosti, zvyšování kladného sebehodnocení a zvýšení odolnosti vůči stresu jsou další faktory, které pozitivně působí na psychiku v souladu se cvičením Motivace Motivace je jedním z nejdůležitějších faktorů nezbytných pro cvičení. Poměrně častým problémem je, že motivace ke cvičení v rámci delšího období značně klesá. Člověk začne např. chodit do fitcentra cvičit řekněme třikrát týdně. Zpočátku ho cvičení nesmírně baví, cítí se po něm uvolněně, uspokojuje ho, ale může se stát, že mu párkrát do naplánovaného cvičebního plánu něco tzv. vleze a stává-li se to častěji, člověk začne cvičení vynechávat, až přestane chodit cvičit úplně. To je nejvíce diskutovatelný problém většiny cvičící populace. A je těžké mu předejít. Záleží na volních schopnostech každého z nás. Na tom, co nás nejvíce motivuje, co je důvod našich návštěv fitness centra. Člověk by si před začátkem návštěvy fitcentra měl stanovit své cíle, např. chce zhubnout, získat lepší kondici atd. Jakmile si toto vyjasní, je větší pravděpodobnost, že cvičení jen tak nevzdá. Tento nelehký úkol může sdílet ještě s někým blízkým, např. s kamarádkou, a tím se navzájem motivovat ve výdrži. 52 Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví. c.d.; s Blahutková, M., Dvořáková, Š., Šebera, M., Sekot, A.: Kapitoly ze sportu. Brno: Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovních studií, 2004; s Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví. c.d.; s Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví. c.d.; s

22 Podle D. Stackeové (in Fialová, 2007) je motivace klientů fitness center rozdělena do těchto pěti skupin: estetická (tzn. změna tvaru a rozměrů vlastního těla, ovlivnění tělesné hmotnosti atd.), zdravotní (tzn. celkové zvýšení odolnosti a zdatnosti, prevence civilizačních chorob atd.), sociální (tzn. sociální kontakty, poznávání nových lidí atd.), prožitková (tzn. odreagování stresu, relaxace, uvolnění atd.) a kompetitivní (tzn. zvyšování výkonu atd.). 56 V hierarchii motivů se odráží diference osobnostní, intersexuální, transkulturní a věkové. 57 V rámci jejího výzkumu bylo zjištěno, že primární motivace u klientů fitness center byla spíše estetického rázu, především zlepšení vzhledu těla, později převažovaly prožitkové motivy se změnou životního stylu a se změnou postoje k vlastnímu tělu a sobě samému změna sebehodnocení a sebepojetí Sebepojetí Sebepojetí je velmi důležité. Každý člověk nějakým způsobem vnímá sebe a své tělo. S komercializací fenoménu krásné štíhlé ženy má mnoho žen problémy se svým tělem. Snaží se připodobňovat ideálu krásy, tedy štíhlým modelkám, herečkám a jiným celebritám, a srovnává je se sebou. To ovšem může vést ke snížení sebevědomí, ke špatným stravovacím návykům, drastickým dietám a člověk tak může svému tělu více uškodit než mu značně prospět. Způsob jak člověk vnímá své tělo a jaký má k němu vztah, určuje jeho fyzickou identitu (psychical Self) a také jeho vztah k pohybové aktivitě, ke sportu, ke své tělesné hmotnosti, k prezentaci své osobnosti a také jako způsob zvládání (coping) těžkých životních událostí jako je vážná nemoc, stárnutí apod. 58 Problematika vztahu k vlastní tělesnosti je ovlivněna od dětství na základě postojů rodičů k vlastní tělesnosti, ze kterého si dítě bere vzor. V období dospívání je jedinec ovlivňován ideálem krásy, která je v dané společnosti silně zakořeněna. K utváření tělovému schématu napomáhají fitness programy, které na základě prožitkového přínosu, nejen formují tělo, ale i zlepšují kvalitu života. Tělové schéma je definováno jako mentální reprezentace vlastního těla, která má tři složky: kognitivní (představa o rozměrech těla jako celku), emotivní (vztah k vlastnímu tělu jako celku) 56 Fialová, L.: Wellness, zdraví a životní styl. Praha: FTVS UK, 2007; s Hošek, V.; Tilinger, P.: Psychosociální funkce pohybových aktivit jako součást kvality života dospělých. Praha: FTVS UK, 2007; s Stackeová in Fialová, L.: Wellness, zdraví a životní styl. c.d.; s

23 a behaviorální složka (aktivity vedoucí k ovlivnění vzhledu našeho těla cvičení, diety atd.) Rizika cvičení Za rizikový faktor cvičení, který působí na psychiku, se považuje tzv. závislost na cvičení. Podle Křivohlavého se tato závislost označuje za pozitivní addukci, a vysvětluje jí tak, že při přerušení pohybové aktivity se u jedinců vyskytují tzv. odvykací příznaky, které jsou především psychického rázu a těmi jsou pocity úzkosti, pocity viny, nepokoj a neklid. 60 Za další jev řadí negativní addukci, což je neustálé zvyšování výkonové mety, kdy se nejedná pouze o náročnost cvičení, ale i o to, že na základě věnování se této činnosti zanedbávají ostatní aktivity běžného života, jako jsou manželství rodina, práce atd. 61 Také přepjetím organismu si jedinci mohou způsobit různé zdravotní problémy jako úrazy, nemoci, problémy se zažíváním, náhlá úmrtí, která jsou především způsobena tím, že jedinec se navzdory svému zdravotnímu stavu přepíná a nenechá se před cvičením vyšetřit. Dalším rizikovým faktorem cvičení je neodbornost cvičících, kteří aniž by se poradili se školenými trenéry, si sami určí zátěž, která je často nad jejich síly. Proto se před každým výrazným krokem vživotě člověka, který chce začít sportovat, důrazně doporučuje nejprve navštívit lékaře, který jej podrobí důkladnému vyšetření, na jehož základě mu např. vyškolený osobní trenér uzpůsobí cvičební program na míru jeho zdravotnímu stavu. 62 V neposlední řadě se za rizikové faktory cvičení řadí i užívání různých dopingových látek a držení diet, které jsou spojeny se sebepojetím a ideálem krásy. 63 V dnešní společnosti je zdůrazňována nadměrná míra obezity, která je psychického rázu. Je způsobena především nedostatkem pohybu, špatnými stravovacími návyky, stresem. Obezita se zařazuje do skupiny tzv. psychogenních poruch stravy. Jídlo se pro dané jedince stává příjemným požitkem. Každý člověk má různé způsoby, jak zvládat stres. Většina z nás volí nejjednodušší variantu a tou je konzumace dobrého jídla. V jisté fázi nastane to, že jídlo 59 Stackeová, D.: Tělesné sebepojetí v kontextu psychosomatiky a možnosti jeho ovlivnění. IN: Psych@Som, V. ročník, 2/2007; s Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009; Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví. c.d.; s Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví. c.d.; Fialová, L.: Wellness, zdraví a životní styl. c.d.; s

24 člověka neuspokojuje v oblasti sytosti, ale spíše v oblasti požitku. Návratem z tohoto začarovaného kruhu může být jedině pohybová aktivita, která touhu po jídle zmírní. 64 Daniela Stackeová také výrazně upozorňuje na důležitost odbornosti osobních trenérů. Podle ní by všichni měli projít vzděláním v oblasti trenérství nejlépe na vysoké škole s tělovýchovným zaměřením. Neodbornost trenérů může totiž značně ohrozit cvičence, a to především zdravotně. 2.3 Sociální aspekty pohybových aktivit Jednotlivé druhy cvičení nebo celkově sport hrají nezbytnou úlohu v průběhu naší socializace. Sport je podle Aleše Sekota,,socializačně a sociálně-kulturně zaměřená volnočasová aktivita. 65 S růstem zájmu o tělesnou kondici, který souvisí i se sílícím důrazem na osobní zodpovědnost jedince za své zdraví ve smyslu zdravotní prevence, přináší rostoucí popularitu fitness center a programů wellness. Podle něj jde o cílenou snahu předcházet zdravotním problémům, cítit se v dobré fyzické a psychické kondici a být tak schopen čelit výkonovým nárokům dynamiky soudobého světa. 66 Důležitým sociálním aspektem je i kolektiv cvičenců, v rámci něhož se vytváří sociální skupina lidí, kterou spojuje stejný cíl, a která si může navzájem vypomáhat a to zejména podporou motivace a výdrže ve cvičení. V kolektivu se ztrácí i stud a zvyšuje se chuť a radost z pohybu. Sociální skupinou se rozumí sdružení dvou a více osob, které jsou ve vzájemné interakci, přičemž každá osoba je ovlivňována ostatními a sama je také ovlivňuje. 67 Tyto skupiny se mohou rozdělit na neformální a formální. Za neformální skupiny považujeme ty, které mají volnou organizační strukturu, kdy nemusí být striktně vymezeny sociální role a pozice jednotlivých členů. Mají větší volnost a jejich činnost a existence není formalizována jinými společenskými organizacemi. Příkladem bývají skupiny, které se vytvářejí v rekreačním sportu, a které vyplynuly i z mého vzorku cvičenek zumby, které si plnily především své osobní cíle. Formální skupiny jsou řízeny zvenčí, mají stanovené 64 Fialová, L.: Wellness, zdraví a životní styl. c.d.; s Sekot, A.: Sociologické problémy sportu, c.d., s Sekot, A.: Sociologické problémy sportu, c.d., s Hártlová, B.; Hošek, V.; Slepička, P.: Psychologie sportu. Praha: Karolinum, 2006; s

25 normy a bývají kontrolovány. Příkladem jsou sportovní oddíly se svou strukturou a vazbou na další společenské organizace Wellness a fitness V posledních letech je pojem fitness někdy nahrazován pojmem wellness, který rozšířil jeho definici o psychickou stránku, tedy o dobrou psychickou kondici a pocit životní pohody. Původní fitness centra zahrnovala pouze posilovací stroje a činky. Později byla doplňována i o tzv. aerobní zóny. Nově vznikající wellness centra obsahují mimo tohoto i část určenou pro regeneraci (např. sauny, masáže, solária, ) Wellness Fitness neboli fyzická zdatnost je nezanedbatelnou a nejdůležitější součástí wellness. 69 Wellness je neustále se měnící tělesný stav, jehož fungování k tomu, abychom dosáhli nejvyšší kvality života, je závislé na vlastní zodpovědnosti každého jedince. Wellness ovlivňuje nejen kvalitu života, ale i jeho délku. Dalo by se ho přiřadit k pojmu zdraví, poněvadž je opakem nemoci. Klade důraz na spokojenost našeho života. 70 Každý člověk je se svým životem spokojen pouze do té doby než začne mít nějaké obtíže, bolesti nebo choroby. Poté se začne více zajímat o to, jakým způsobem žije a pokouší se svůj život změnit k lepšímu, tedy směřuje své wellness do ideální středové pozice. K tomu, aby člověk dosáhl vysoké kvality života, musí ovlivňovat pět základních dimenzí wellness fyzickou 71, emocionální 72, mentální 73, spirituální 74 a sociální dimenzi 75, které musí být ve vzájemné rovnováze. 68 Hártlová, B.; Hošek, V.; Slepička, P.: Psychologie sportu. c.d.; s Je proces, ve kterém soustavně a uváženě usilujeme o udržení zdraví a dosažení nejvyšší úrovně životní pohody. (Blahušová 2005; s. 234). 70 Blahušová, E: Wellness fitness. Praha: Karolinum, 2005; s Zahrnuje fyzický fitness (tělesnou zdatnost), zdravou výživu, kontrolu a ovlivňování hmotnosti, prevenci kardiovaskulárních, nádorových a dalších onemocnění, dále sem patří rizikové faktory, jako jsou alkohol, tabák a drogy. Všechno toto působí a ovlivňuje kvalitu života. (Blahušová, E: Wellness fitness. c.d.; s. 18.) 72 Je souborem všech emocionálních stavů, které identifikují a definují, kdo jsem. Její součástí jsou tři hlavní oblasti: uvědomění (poznání vlastních pocitů ), přijetí (pochopení lidských emocí ) a management(schopnost kontrolovat a umět se vypořádat s vlastními pocity). Důležitá je schopnost smát se, přizpůsobit se změnám a umět se vypořádat se stresem. 73 Zahrnuje intelektuální a tvůrčí aspekty mozku, tedy radost ze získávání nových znalostí a zkušeností. Patří sem i zvědavost, tvůrčí schopnosti, myšlenky, nápady atd. Nejdůležitější je při zlepšování wellness vlastní odpovědnost, jejíž součástí je fyzický fitness, výživa a kontrola hmotnosti, návyky, ovlivňování stresu a pozitivní přístup k životu. (Blahušová, E: Wellness fitness. c.d.; s ). 74 Je rozvoj vnitřní osobnosti, tedy vlastního duševna jedince, který zahrnuje životní zkušenosti a jejich odraz v hledání smyslu vlastního života. (Blahušová, E: Wellness fitness. c.d.; s. 19.). 20