Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, obecně prospěšná společnost, Riegrova 1, Plzeň

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, obecně prospěšná společnost, Riegrova 1, 306 25 Plzeň"

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE Pořizovatel: Plzeňský kraj, Škroupova 18, Plzeň Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, obecně prospěšná společnost, Riegrova 1, Plzeň Tým zpracovatele: Beneš Pavel Kopecký Miroslav Pešík Miroslav Svoboda Milan Straka Jaroslav Sýkora Marek Uhlík Filip Zelenka Robert Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Části dokumentu: 1. Závěrečná zpráva /57 stran/ 2. Dodatek popis opatření /75 stran/ 3. Přílohy /9 příloh/ Zpracováno v období červen 2001 duben 2002.

2

3 NA VYPRACOVÁNÍ PROGRAMU ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE SE PODÍLELI Ćlenové Rady Plzeňského kraje Červený Václav Kadlec Jaroslav Kalčíková Olga Pokorný Karel Rampas Stanislav Stelzer Pavel Toman Jan Vilímec Vladislav Zimmermann Petr 1. zástupce hejtmana pro oblasti vzdělávání, školství a mládeže radní pro oblasti zdravotnictví a sociálních věcí radní pro oblasti kultury, památkové péče a cestovní ruch radní pro oblasti strategický marketing a informatiku zástupce hejtmana pro oblasti regionálního rozvoje, územního plánování a zemědělství radní pro oblasti dopravy a životního prostředí radní pro oblasti majetek a hospodářský rozvoj zástupce hejtmana pro oblasti ekonomika a finance hejtman Členové pracovních a odborných skupin Aubrecht Vlastimil Báča Kamil Báčová Anna Balíček František Baloun Petr Beneš Erich Cvrk Miroslav Čechová Alena Čechová Radmila Čížek Pavel Čurka František Davídek Jiří Dokoupil Jaroslav Gregorová Iva Hejl Jaroslav Hofer Gerhard Hurt Miroslav Kadlec Karel Kalčík Jiří Krajdl Ladislav Králík Jaroslav Kraus Richard Křemenák Jiří Levá Ivana Macák Ladislav Mádr Zdeněk Machalíčková Eva Mec Evžen Michek Josef Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Šance pro Jihozápad Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS ZESO Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS, Šance pro Jihozápad Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Západočeská univerzita v Plzni Západočeská univerzita v Plzni Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje Západočeská univerzita v Plzni Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Neziskové organizace Neziskové organizace Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje za Krajský úřad Plzeňského kraje (Okresní úřad Plzeň jih) Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS

4 Michek Josef Náhlík Petr Nový Jan Nový Miloš Paleček Karel Pelcl Petr Picka Libor Pihrt Miroslav Prosek Zdeněk Průcha Otakar Pruner Tomáš Přikryl Antonín Reiser Roman Rippelová Jiřina Salfický Rudolf Samcová Radmila Smutný Karel Straka Jaroslav Stupková Hana Šlajs Václav Štengl Karel Švojgr Jan Toman Václav Tomášková Jana Valentová Hana Vébr Václav Volenec Václav Vopat Pavel Vostrý Miroslav Votava Jan Vykopalová Miluše Zídek František Zoch Zdeněk Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Západočeská univerzita Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Neziskové organizace Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS za Krajský úřad Plzeňského kraje (Okresní úřad Klatovy) Neziskové organizace Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Krajský úřad Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Šance pro Jihozápad Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ČSSD Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Sdružení vlastníků obecních lesů Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Nezávislí Krajský úřad Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje KSČM Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje Čtyřkoalice Klub Zastupitelstva Plzeňského kraje ODS za Krajský úřad Plzeňského kraje (Útvar koncepce a rozvoje města Plzně) Lékařská fakulta UK v Plzni

5 NA VYPRACOVÁNÍ VÝCHOZÍHO NÁVRHU PROGRAMU ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE SE PODÍLELI Členové Regionální koordinační skupiny Plzeňského kraje Burián Vladimír Červený Václav Chochole Emil Kondr Pavel Leščinský Jiří Löffelman Jan Mastný Jan Petrů Ivan Picek Miloš Potůčková Čestmíra Rampas Stanislav Salivar Jaroslav Sumcov Petr Šneberger Jiří Štengl Karel Trčka Václav Treml Václav Uhlík Filip Vrzala Karel Wagner Jiří předseda, Okresní agrární komora Tachov přednosta, Okresní úřad Plzeň-jih ředitel, Útvar koncepce a rozvoje města Plzeň starosta, město Starý Plzenec přednosta, Okresní úřad Plzeň-sever starosta, město Kdyně starosta, obec Chrást přednosta, Okresní úřad Klatovy ředitel, Regionální rozvojová agentura Šumava ředitelka, Český statistický úřad divize Plzeň starosta, obec Ejpovice přednosta, Okresní úřad Rokycany ředitel, Hospodářská komora Plzeň primátor, město Plzeň vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Domažlice starosta, město Horažďovice vedoucí, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR reg. Pracoviště Plzeň ředitel, Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje starosta, město Planá u Mariánských Lázní přednosta, Okresní úřad Tachov Členové pracovních a odborných skupin Bartošová Libuše Beran Jiří Braunová Michaela Čadek Pavel Čermák Vladimír Červený Josef Čížek Pavel Dekoj Emilián Fluxa Zdeněk Hinterholzinger Jan Horáková Eva Hubený Pavel Chaloupka Josef Janová Radka Jelínek František Kaiserová Jana Klementová Jana Krajdl Ladislav Kupka Jiří Látka Jan vedoucí laboratoře, Městská hygienická stanice Plzeň vedoucí referátu životního prostředí, Okresní úřad Domažlice ředitelka střediska, Agentura ochrany přírody a krajiny vedoucí oddělení referátu reg. Rozvoje, Okresní úřad Tachov ředitel, Další vzdělávání dospělých vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Tachov starosta, město Spálené Poříčí vedoucí referátu kultury, Okresní úřad Tachov ředitel, Ředitelství silnic a dálnic ČR správa Plzeň Ministerstvo zemědělství ČR územní odbor Domažlice ředitelka, Úřad práce Plzeň-sever Národní park Šumava ředitel, České dráhy, Obchodně provozní ředitelství v Plzni vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Rokycany přednosta, Ministerstvo životního prostředí ČR územní odbor Plzeň vedoucí oddělení referátu reg. Rozvoje, Okresní úřad Domažlice ředitelka, Business Innovation Centre Plzeň vedoucí, Diecézní charita Plzeň vedoucí referátu životního prostředí, Okresní úřad Rokycany starosta, město Domažlice

6 Líbal Vladimír Macák Ladislav Machalíčková Eva Mazín Václav Michalec Miloslav Michek Josef Mirvald Stanislav Mudra Oldřich Němeček Karel Nikl Ivan Novotný Zdeněk Osvald Petr Oulík Zdeněk Pabián Jiří Pelcl Petr Perlík Jaroslav Picka Libor Průcha Otakar Pruner Tomáš Regentová Miloslava Regner Miroslav Rippelová Jiřina Rosenberg Josef Roubal Zdeněk Roušal Vít Sumcov Petr Šilpoch Karel Tittelbachová Šárka Trčka Václav Válová Miroslava Vernerová Květa Vostracká Irena Vrzala Karel vedoucí odboru kultury, město Plzeň starosta, město Tachov vedoucí referátu životního prostředí, Okresní úřad Plzeň-jih vedoucí Pozemkového úřadu, Okresní úřad Plzeň-jih vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Plzeň sever starosta, město Nepomuk vedoucí katedry, Pedagogická fakulta Západočeské univerzity starosta, město Kožlany zástupce ředitele, Vodohospodářský podnik, s.r.o. vedoucí referátu kultury, Okresní úřad Klatovy ředitel, Úřad práce Plzeň-město manager Europracoviště, město Plzeň ředitel, Školský úřad Plzeň-město ředitel, Úřad práce Domažlice manager, Centrum pro komunitní práci Západní Čechy starosta, město Hrádek starosta, město Bělá nad Radbuzou vedoucí referátu regionálního rozvoje, Okresní úřad Klatovy manager, Centrum pro komunitní práci Západní Čechy vedoucí oddělení referátu reg. Rozvoje, Okresní úřad Plzeň-jih ředitel, ČMZRB pracoviště Plzeň starostka, město Sušice prorektor, Západočeská univerzita v Plzni Český hydrometeorologický ústav pobočka Plzeň Spolek přátel místních drah ředitel, Hospodářská komora Plzeň vedoucí, Ministerstvo zemědělství ČR územní odbor Plzeň zástupkyně starosty, město Starý Plzenec starosta, město Horažďovice zástupkyně starosty, obec Olbramov vedoucí referátu soc. věcí a zdravotnictví, Okresní úřad Rokycany vedoucí oddělení, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně starosta, město Planá Pořizovatelé a zpracovatelé si dovolují poděkovat všem uvedeným i neuvedeným pracovníkům veřejné správy, zástupcům podnikatelského sektoru, nevládních neziskových organizací za jejich pomoc při přípravě návrhu Programu rozvoje Plzeňského kraje. Bez jejich účasti by nebylo možno dokument zpracovat v požadovaném termínu a kvalitě.

7 OBSAH ÚVOD Sociálně-ekonomická analýza Geografická poloha Obyvatelstvo, bydlení a osídlení Obyvatelstvo Bydlení Osídlení Ekonomika Výkonnost ekonomiky Struktura ekonomiky Malé a střední podnikání Cestovní ruch Předpoklady dalšího hospodářského rozvoje Trh práce Občanská vybavenost Školství Zdravotnictví Sociální péče Kultura Sport a rekreace Společenství občanů Doprava a technická infrastruktura Doprava Technická infrastruktura Životní prostředí Krajina a lesy Ovzduší a hluk Voda Ochrana půd a těžba nerostných surovin Nakládání s odpady Společenské souvislosti ochrany životního prostředí SWOT analýza Popis rozvojového programu Globální cíl Problémové okruhy a specifické cíle Principy řešení strategické části Popis problémových okruhů Problémový okruh: EKONOMIKA Problémový okruh: LIDSKÉ ZDROJE Problémový okruh: ÚZEMNÍ ROZVOJ Problémový okruh: VENKOV Problémový okruh: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Stručná charakteristika opatření Problémový okruh: EKONOMIKA Problémový okruh: LIDSKÉ ZDROJE Problémový okruh: ÚZEMNÍ ROZVOJ Problémový okruh: VENKOV Problémový okruh: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 38

8 4. Odvětvové a územní priority rozvoje kraje Odvětvové priority Priorita: Ekonomický rozvoj Priorita: Konkurenceschopnost kraje Priorita: Vzdělávání pro potřeby praxe Priorita: Bydlení Priorita: Rozvoj občanské vybavenosti Priorita: Rozvoj společenství občanů Priorita: Harmonický rozvoj území Priorita: Dopravní obslužnost Priorita: Dopravní a technická infrastruktura Priorita: Internet a informační systémy Priorita: Nakládání s odpady Priorita: Obnova přirozených procesů v krajině Územní priority Finanční rámec Programu Úvod Dosavadní zdroje finanční podpory regionálního rozvoje Dosavadní výše podpory regionálního rozvoje Plzeňského kraje Zásady pro přípravu a realizaci Programu Legislativní východiska Zásady přípravy a aktualizace Programu rozvoje Plzeňského kraje Základní způsoby realizace Programu Získávání finanční podpory rozvojových aktivit ze zdrojů EU Získávání podpory ze zdrojů ČR Využívání vlastních finančních zdrojů kraje pro realizaci Programu Soulad Programu rozvoje Plzeňského kraje s dalšími koncepčními dokumenty Dokumenty pro realizaci regionální politiky státem Programové dokumenty pro využívání podpory EU Krajské koncepční dokumenty Seznam použitých podkladů... 56

9 Úvod ÚVOD Program rozvoje Plzeňského kraje je komplexní sociálně-ekonomický rozvojový dokument kraje. Je nástrojem krajské samosprávy k rozhodování o způsobech stimulace ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje na území kraje. Programy rozvoje jsou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro realizaci regionální politiky v ČR. Realizace regionálního rozvoje na úrovni kraje vychází z platné legislativy, především ze Zákona o krajích a Zákona o podpoře regionálního rozvoje. Zákon o krajích č. 129/2000 Sb. ukládá krajům pečovat o všestranný rozvoj svého území a především v rámci samostatné působnosti zajišťovat komplexní územní rozvoj. Zastupitelstvo kraje ve své samostatné působnosti schvaluje program rozvoje územního obvodu kraje, zajišťuje jeho realizaci a kontroluje jeho plnění. Zákon o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb., navazující na zákon o krajích, shrnuje vhodnou strukturu programu rozvoje územního obvodu kraje a podrobně definuje oblasti, na které by podpora regionálního rozvoje měla být zaměřena. Z těchto legislativních východisek je možné shrnout oblasti, kterým by měla být v rámci Programu rozvoje Plzeňského kraje věnována pozornost a kterými by se měl tento dokument zabývat ve své analytické i návrhové části. Oblast ekonomického rozvoje rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst, rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu, výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné, rozvoj cestovního ruchu. Oblast rozvoje infrastruktury zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti. Oblast rozvoje lidských zdrojů a občanské vybavenosti rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa, rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti, rozvoj služeb sociální péče a sociální pomoci, zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb. Oblast ochrany životního prostředí opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny, provádění pozemkových úprav

10 Úvod Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména: analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, vymezení regionů uvnitř územního obvodu kraje, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na jeho vyvážený rozvoj, spolu s uvedením problémových oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v samostatné působnosti kraje. Program rozvoje územního obvodu kraje je střednědobý, taktický dokument, který konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě opatření a aktivit, určuje jejich konkrétní nositele a stanoví možný způsob realizace. Program rozvoje využívá kromě finančních nástrojů i nástroje nefinanční povahy, jako jsou politika, organizační opatření a legislativa nebo politická podpora při doporučení pro ústřední správní úřady v zájmu kraje. Program rozvoje územního obvodu Plzeňského kraje (dále jen Program rozvoje Plzeňského kraje) byl vytvořen Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, o.p.s. ve spolupráci s krajskou samosprávou a se zástupci odborných institucí a sociálních partnerů v Plzeňském kraji. Dokument navazuje na Strategii rozvoje Plzeňského kraje (1998) a Regionální operační program NUTS II Jihozápad (1999)

11 Sociálně-ekonomická analýza 1. Sociálně-ekonomická analýza 1.1. Geografická poloha Plzeňský kraj tvoří střední a jižní část bývalého Západočeského kraje. Území kraje tvoří sedm okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov. Kraj sousedí na severozápadě s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici má na jihozápadě se SRN (Bavorskem). Plzeňský kraj se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami. Tato pestrost je podmíněna především krajinným reliéfem. Dominantním přírodním fenoménem je pásmo pohraničních pohoří na jihozápadě (Šumava a Český les) a Plzeňská kotlina na severovýchodě kraje, kde vzniklo silné centrum Plzeň. Ostatní území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Přírodní podmínky významně ovlivnily vývoj urbanizace území. Plzeňský kraj má strategicky významnou polohu na dopravním spojení východní a západní Evropy (IV. A větev IV. transevropského multimodálního koridoru Norimberk Praha). Úlohu významného silničního i železničního uzlu nadregionálního významu plní město Plzeň. Téměř dokončena je dálnice D5 Praha Plzeň Rozvadov vyjma obchvatu Plzně. Také dopravní síť regionu je výrazně ovlivněna reliéfem krajiny. Je uspořádaná radiálně s orientací na Plzeň. Hraniční pohoří tvoří dopravní bariéru, přesto lze počet hraničních přechodů s Německem hodnotit jako vyhovující. Hlavním centrem kraje je Plzeň, která svou velikostí (170 tisíc obyvatel) výrazně převyšuje ostatní města. Svými funkcemi ovlivňuje prakticky celé území kraje, zejména však jeho centrální část. Okresy v jižní a západní části (Klatovy, Domažlice a Tachov) jsou samostatnější a jejich vazba na Plzeň se projevuje až na vyšší úrovni. Je patrná i sílící vazba regionu k Praze. Charakteristickým rysem je relativně řídké zalidnění kraj má druhou nejnižší hustotu obyvatel v republice. Hlavní příčinou je mimořádně nízká hustota zalidnění v příhraničních okresech. Plzeňský kraj má dobré přírodní i kulturně-historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Tento potenciál však dosud není využíván tak jako v některých sousedních krajích, jako např. Karlovarském nebo Jihočeském. Z hlediska životního prostředí je možno region hodnotit příznivě s vědomím značných rozdílů mezi průmyslovou centrální oblastí a zachovalými příhraničními oblastmi. Nejožehavějšími problémy jsou ochrana vod a řešení střetů mezi ochranou krajiny a těžbou, dopravou nebo jinými rozvojovými aktivitami v území. Sousedství Bavorska, jednoho z nejvyspělejších regionů EU s podobnými přírodními podmínkami, vyvolává potřebu zmírňování přeshraničních socio-ekonomických rozdílů před vstupem do EU. Od roku 1993 okresy Domažlice, Klatovy a Tachov využívají evropského programu podpory přeshraniční spolupráce. Města a obce příhraničních území na české a německé straně vytvářejí Euroregiony Šumava Bavorský les Mühlviertel a Egrensis Obyvatelstvo, bydlení a osídlení Obyvatelstvo Plzeňský kraj se počtem obyvatel řadí mezi menší kraje, na počtu obyvatel České republiky se podílí zhruba 5,4%. Území je poměrně řídce zalidněné. Po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným krajem v České republice. Více než 30% obyvatelstva kraje je - 5 -

12 Sociálně-ekonomická analýza koncentrováno do města Plzně, které má v rámci osídlení západní části Čech výrazně dominantní postavení. Zbývající okresy kraje lze považovat za řídce osídlené. Věkové složení obyvatelstva Plzeňského kraje je ve srovnání s údaji za celou republiku méně příznivé a navíc existují velké meziokresní rozdíly z hlediska skladby populace. Index stáří (počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 0 14 let) dosahuje nejvyšších hodnot v okresech Plzeň-město (142,6), Rokycany (128,7) a Plzeň-jih (125,6), zatímco v okresu Tachov pouze 81,8. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBYVATELSTVU A ROZLOZE PLZEŇSKÉHO KRAJE v roce 2000 Rozloha 7561 km 2 Počet obyvatel Podíl obyvatelstva ve věku: 0 14 let let 60 a více let 15,7 % 65,2 % 19,1 % Počet obyvatel na 1 km 2 73 Počet obcí 505 Počet částí obcí 1539 Podíl městského obyvatelstva (obce se statutem města) 67,3 % Podíl obyvatelstva ve městech s a více obyvateli 43,6 % Pramen: ČSÚ. Také vývoj počtu obyvatel v letech je v Plzeňském kraji méně příznivý (pokles o 1,1%), než je vývoj celostátní (pokles o 0,4%). Z okresů Plzeňského kraje zaznamenaly ve stejném období přírůstek obyvatelstva pouze Tachov (2,2%) a Plzeň-sever (0,8%) a nejvyšší ztráty byly zjištěny u okresů Plzeň-město (-3,3%) a Klatovy (-1,7%). Snižování populační velikosti kraje je způsobeno poměrně vysokým úbytkem obyvatelstva přirozenou měnou, ke kterému docházelo ve všech okresech s výjimkou Tachova. Okres Tachov se díky vyššímu podílu obyvatelstva mladších věkových skupin řadí mezi okresy s nejvyšší intenzitou přirozeného přírůstku obyvatelstva v republice. K přirozenému úbytku obyvatelstva všech ostatních okresů v kraji však dochází ve srovnání s celostátním průměrem výrazně rychlejším tempem. Plzeňský kraj jako celek získává nové obyvatelstvo stěhováním, a to především z Karlovarského kraje a ze západní části Ústeckého kraje. Migrační zisk však nestačí nahradit přirozený úbytek obyvatelstva. Přírůstky stěhováním jsou zaznamenány u většiny okresů v kraji. V Plzni docházelo k výrazným migračním ztrátám po roce 1995, současně byly zaznamenány zvýšené přírůstky obyvatelstva migrací u okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever. Tento vývoj souvisí s útlumem bytové výstavby v Plzni a se zvýšením rozdílu v cenách bydlení ve městě a v okolních okresech. Většina migračních pohybů obyvatelstva se odehrává v rámci kraje a nedochází k odlivu obyvatel do jiných regionů. Stěhování obyvatelstva Plzně do okolních okresů, ke kterému dochází ve druhé polovině devadesátých let, je pravděpodobně dočasným jevem a s oživením bytové výstavby ve městě bude slábnout. Současná snížená migrační mobilita obyvatelstva je celorepublikovým jevem a její zvýšení lze očekávat v souvislosti s dalším rozvojem trhu s byty. Vzhledem k věkovému složení populace a nízké porodnosti lze v nejbližších letech očekávat pokračování tendence úbytku obyvatelstva přirozenou měnou i celkového poklesu počtu obyvatelstva Plzeňského kraje. Vývoj obyvatelstva kraje bude podle posledních projekcí nadále méně příznivý než vývoj celostátní. Aby se kraj stal atraktivnější pro vyšší migraci osob z jiných oblastí republiky, je nutno věnovat pozornost celkovému zlepšení - 6 -

13 Sociálně-ekonomická analýza životních podmínek obyvatelstva, podporovat vznik nových pracovních příležitostí a rozšíření nabídky bydlení Bydlení Podle předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 je v Plzeňském kraji z celkového počtu domů 21,2 % neobydleno. Více než 85 % obydlených domů tvoří rodinné domy. V okresech Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany tvoří rodinné domy více než 90 %. Od roku 1991 došlo k nárůstu celkového počtu bytů o 7,2 %, počet trvale obydlených bytů se zvýšil o 2,8 %. Z celkového počtu bytů je jich v kraji 14,4 % neobydlených, což je o 2 % více než průměr v ČR. Poměrně vysoký nárůst počtu neobydlených bytů v uplynulých 10 letech byl způsoben zvýšením počtu bytů sloužících k rekreaci o 32,9 % a bytů nezpůsobilých k bydlení o 123,8. Významný podíl na nárůstu podílu neobydlených bytů má i nové zařazení bytů obydlených přechodně (6764) do kategorie neobydlených bytů. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 dosud neumožňují vyhodnotit některé další charakteristiky bytového fondu v Plzeňském kraji, např. stáří nebo vybavenost bytů. Intenzita bytové výstavby v letech 1995 až 2000, posuzovaná dle průměrného počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok, dosahovala v Plzeňském kraji hodnoty 1,84, což je mírně příznivější stav než v České republice (1,76). Velmi nízké počty bytů však byly dokončovány v okresech Plzeň-město (1,01 bytů/1000 obyv./rok) a Rokycany (1,21). Na základě projekce počtu cenzových domácností by měl v Plzeňském kraji v období let vzrůst počet domácností o 5,1 tis. Další byty budou zapotřebí pro řešení lokálních disproporcí mezi nabídkou a poptávkou po bydlení, jako náhrada za odpad bytového fondu nebo pro osoby stěhující se do kraje z jiných oblastí. Jednotlivá města a obce by měly na základě znalostí místních podmínek a potřeb podporovat rozvoj bydlení zajištěním dostatku rozvojových ploch pro bydlení v souladu s územně plánovací dokumentací a podporou výstavby technické infrastruktury Osídlení Plzeňský kraj je tvořen 7 okresy s 505 obcemi, které se dále člení na 1539 sídelních jednotek (částí obcí). Průměrná rozloha obcí (14,97 km 2 ) je větší než celostátní průměr (12,60 km 2 ), avšak na jednu obec připadá v průměru pouze 1093 obyvatel oproti 1644 v celé České republice. Pro kraj je typický vysoký počet malých sídel, a s průměrným počtem 359 obyvatel na část obce se spolu s Jihočeským a Krajem Vysočina řadí mezi kraje s nejnižší hustotou obyvatelstva a nejrozdrobenější sídelní strukturou. V sídelní struktuře kraje navazuje drobná struktura na metropolitní strukturu osídlení a chybí zde města střední velikosti. Ve městě Plzni žije zhruba 30% obyvatel kraje, ve městě Klatovy cca 4% obyvatel a ve zbývajících čtyřech městech s více než 10 tis. obyvateli (Rokycany, Tachov, Sušice, Domažlice) žije celkem asi 9% obyvatel. V obcích s méně než 2000 obyvateli žije 32% obyvatelstva kraje. Velikostní nevyváženost sídelní struktury regionu je prohlubována nerovnoměrným rozmístěním sídel. Hierarchická struktura středisek je v porovnání s ČR rovněž atypická. Plzeň je s ohledem na své funkce i populační velikost mezoregionální metropolí, po Praze nejvýznamnější v Čechách. Kromě Plzně tvoří funkci center elementárních sociálně ekonomických regionů okresní města Klatovy, Domažlice, Rokycany a Tachov, dále pak Sušice a Stříbro. Vzhledem k relativně nízké hustotě zalidnění mají pro systém osídlení kraje význam i malá města s 5-10 tisíci obyvateli, která plní (v omezené míře střediskové) funkce center venkovského osídlení pro svá zázemí

14 Sociálně-ekonomická analýza Z hlediska makroekonomické integrace Plzeňského regionu je klíčová nadregionálně významná západní radiální osa propojující Prahu s Plzní a směřující dálnicí D5 a III. železničním koridorem k hranici s Německem. V rámci kraje existuje řada dalších rozvojových os regionálního významu, na kterých leží většina rozvojových sídel kraje. Mimo rozvojové osy se nachází rozsáhlá území označená jako nestabilní územní celky. Jedná se zpravidla o řídce zalidněná území s převažující obytnou a zemědělskou funkcí, nedostatečně vyvinutou sociální a technickou infrastrukturou a omezenou dopravní obslužností. Hrozí zde postupné vylidňování území včetně zániku některých sídel, úbytku pracovních příležitostí, zhoršování dostupnosti některých služeb a celkový pokles životní úrovně. V těchto územích se nachází sídla, u kterých je žádoucí stabilizace nebo posílení jejich pozice v systému osídlení, neboť mají zásadní význam pro zachování sídelní struktury ve venkovských oblastech. K obnově venkova by měla přispět opatření pro obnovu a rozvoj venkovských sídel, rozvoj venkovské infrastruktury a harmonický rozvoj zemědělství, lesnictví a rybářství. Venkov je třeba oživit a ekonomicky posílit také rozvojem dalších ekonomických aktivit (vznik malých podniků, obnova řemesel, rozvoj služeb vázaných na cestovní ruch apod.). Urbanistická struktura kraje včetně hlavních rozvojových os, rozvojových sídel i nestabilních územních celků je znázorněna na zvláštním kartogramu. Jediným druhem územně plánovací dokumentace zpracovávané pro větší území než je obec jsou územní plány velkých územních celků (ÚPN VÚC). V Plzeňském kraji v současnosti existuje schválený ÚPN VÚC Šumavy a okresu Domažlice. Dále jsou rozpracovány ÚPN VÚC Plzeňské aglomerace, okresu Tachov, a okresu Klatovy. Pro celé území kraje by bylo účelné zpracovat prostorový plán, který by zohledňoval potřeby a požadavky vyplývající z Programu rozvoje Plzeňského kraje a byl podkladem pro ÚPN VÚC. Za účelem efektivního řešení otázky rozvoje menších územních celků dochází k dobrovolnému sdružování obcí do mikroregionů. To umožňuje obcím koordinovat postup při řešení společných problémů, jako je např. zlepšení dopravní obslužnosti, výstavba technické infrastruktury, nakládání s odpady, rozvoj cestovního ruchu. Územní vymezení mikroregionů vzniklých v rámci Plzeňského kraje je znázorněno na kartogramu Ekonomika Plzeňský kraj patří mezi nadprůměrně ekonomicky rozvinuté kraje v ČR. Značné rozdíly uvnitř kraje je možno sledovat v počtu, struktuře, výkonnosti a stabilitě ekonomických subjektů i v podílu a vývoji nezaměstnanosti. Město Plzeň představuje spolu s blízkým okolím dominantní průmyslové centrum s řadou podniků evropského i světového významu. Jeho atraktivita pro lokalizaci nových výrobních investic a rychle se rozvíjející sektor služeb postupně vyvážily značnou závislost zaměstnanosti na odvětví těžkého průmyslu. Plzeňská aglomerace je průmyslovým centrem, jižní a jihozápadní část kraje představuje příhraniční území atraktivní pro cestovní ruch, zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou především zemědělsky orientované Výkonnost ekonomiky Plzeňský kraj se na tvorbě HDP České republiky podílí cca 5,5 %. V podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá v porovnání s ostatními kraji druhé místo po Praze, a to především díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, v jehož území jsou dle odhadů vytvářeny téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje. Naopak okres Tachov patří mezi deset okresů v ČR vymezených zásadami regionální politiky ČR jako hospodářsky slabé

15 Sociálně-ekonomická analýza Ukazatele úrovně mezd v kraji i tempa jejich růstu, sledované od roku 1989 do roku 2000, jsou v porovnání s ČR mírně podprůměrné (přibližně 96 % republikového průměru). Uvážíme-li nadprůměrné hodnoty průměrných mezd v městě Plzni, kde je vypláceno zhruba 44 % objemu mezd vyplacených v kraji, je zřejmé, že uvnitř kraje existují značné rozdíly v ekonomické úrovni i na trhu práce. V Plzeňském kraji bylo k evidováno ekonomických subjektů, z toho nejvíce bylo soukromých podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku (cca 80 % všech subjektů). Odhaduje se, že cca 40 % podnikatelů podnikajících jako fyzické osoby nevyvíjí žádnou ekonomickou aktivitu. Dle údajů ČSÚ v roce 2000 nejmenší počet ekonomických subjektů připadající na 1000 obyvatel vykazují okresy Domažlice (167 ES) a Plzeň-jih a Plzeň-sever (169 ES). Nejvyšší počet ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel v kraji má sídlo v městě Plzni, což se projevuje na hodnotách příslušné daňové výtěžnosti, které převyšují hodnoty dalších okresů v kraji. Plzeňský kraj má celkově nižší průměrné celkové příjmy veřejných rozpočtů na obyvatele. Výrazně nadprůměrné hodnoty celkových příjmů ve srovnání s republikovým průměrem vykazuje pouze město Plzeň, zcela odlišná je situace okresů Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany a Domažlice, které ve stejném roce zaznamenaly výrazně podprůměrné hodnoty. Daňové příjmy, rozhodující příjmová složka obecních rozpočtů, představují rozvojový stimul místní ekonomiky a zároveň jsou nepřímým ukazatelem místní ekonomické aktivity. Průměrné daňové příjmy na obyvatele v okresech Plzeň-sever a Plzeň-jih, které nemají okresní města, vykazují v rámci kraje dlouhodobě výrazně podprůměrné hodnoty. Dostupné údaje o daňových příjmech měst a obcí na obyvatele ve vybraných mikroregionech dokládají, že v rámci okresních charakteristik existují značné rozdíly. Rok 2000 Okres, kraj, ČR Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel Inkaso daně z příjmů ze závislé činnosti na zaměstnance [Kč/rok] Objem vyplacených mezd [%] Průměrná mzda [tis. Kč/obyv.] Domažlice % Klatovy % Plzeň-jih % Plzeň-město % Plzeň-sever % Rokycany % Tachov % Plzeňský kraj % ČR 199, Struktura ekonomiky Strukturální vývoj ekonomiky ČR i Plzeňského kraje v devadesátých letech je charakteristický postupným posilováním odvětví služeb, oslabováním odvětví průmyslu a pokračujícím útlumem zemědělství. Dle expertních odhadů si nejvýznamnější podíl na tvorbě HDP v ČR udržuje sektor průmyslu a stavebnictví (cca 44 %) a sektor služeb. Nižší podíl vykazuje sektor zemědělství a lesnictví Zaměstnanost v průmyslu vykazuje nejvyšší podíl na celkové zaměstnanosti v okresech Rokycany, Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice, kde při relativně vysoké zaměstnanosti v zemědělství lze usuzovat na dosud nerozvinutý sektor služeb, který v průběhu devadesátých let oproti průmyslu a zemědělství postupně posiloval svůj význam, a to převážně v centrech. Právě silné zastoupení sektoru tržních i netržních služeb a jeho podíl - 9 -

16 Sociálně-ekonomická analýza na celkové zaměstnanosti způsobuje nejnižší míru zaměstnanosti v průmyslu v Plzni (34 %), zemědělství zde vykazuje zanedbatelnou zaměstnanost. Zásoby nerostných nerudných surovin představují potenciál pro rozvoj navazujícího zpracovatelského průmyslu, což platí zejména o Plzeňské centrální oblasti. Nejvýznamnější těžební ekonomické subjekty jsou zaměřeny na těžbu a zpracování kaolínu, vápence, cihlářských hlín a keramických jílů, v menší míře se těží stavební kamenivo. Dobývání černého uhlí bylo v regionu v důsledku útlumu hornictví ukončeno. Nejčastější překážkou rozvoje těžebních hospodářských subjektů je nesoulad hospodářských zájmů se zájmy ochrany životního prostředí. V oblastech mimo póly rozvoje průmyslu má rozhodující význam zemědělství; v některých územích jako jediný zdroj pracovních příležitostí. Z hlediska půdně klimatických podmínek pro zemědělské podnikání se řadí Plzeňský kraj v rámci ČR mezi nejhorší. Cena zemědělské půdy je ve srovnání s ČR nižší o více než 20 %. Z hlediska množství orné půdy na pracovníka zemědělství nevykazuje region podstatné diference oproti ČR. Podíl orné půdy na celkové výměře zemědělské půdy (v roce 2000 představoval téměř 70 %) dlouhodobě klesá, roste podíl luk a pastvin. Zaměstnanost v zemědělství v kraji je při porovnání s průměrem ČR stále ještě vysoká (6,8 %), zejména pak v okresech Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih a Plzeň-sever a lze očekávat její další pokles. Také pokračující stagnace vývoje průměrných mezd v zemědělství a aktuální údaje o ekonomických výsledcích rozhodujících zemědělských podniků potvrzují pokračování dosavadního nepříznivého vývoje, což může negativně ovlivňovat sociální situaci na venkově. Nástroje používané pro změnu orientace zemědělské výroby na vyšší podíl na procesu výroby potravin či pro diverzifikaci činností do oblasti udržování kvality životního prostředí nezamezují pokračující stagnaci zemědělských podniků ani snižování počtu pracovníků v tomto odvětví. Rostoucí důraz je kladen na pěstování technických plodin a změnu způsobu využívání orné půdy. Zatravňování a zalesňování části zemědělské půdy je podporováno státními programy. Výhodnější podmínky širšího území pro diverzifikaci zemědělské činnosti na údržbu krajiny a aktivity v oblasti cestovního ruchu se zdají být v oblasti Šumavy. Lesní hospodářství regionu je charakteristické dostatečnými přírodními zásobami (lesnatost Plzeňského kraje převyšuje stejný ukazatel za ČR téměř o 8 %). Tyto zdroje se nacházejí především v oblasti Šumavy a podhorských oblastech, dále na severu a severozápadě regionu. Značný podíl na vlastnictví lesů mají města a obce. Dřevo je v podmínkách ČR jediným obnovitelným zdrojem, který je šířeji využitelný. Žádoucí je především zvyšování materiálového využití dřeva pro místní výrobu a ve stavebnictví. Z celorepublikového hlediska se region na průmyslové výrobě ČR podílí průměrně, toto platí i o ukazateli zaměstnanosti v průmyslu. Z hlediska výkonnosti průmyslu je region ve srovnání s ČR mírně podprůměrný. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Průmysl nabízí v kraji více než 80 tisíc pracovních příležitostí. Třetina pracovních příležitostí se nachází v centru, zbytek v souvisejících průmyslových oblastech a nepatrná část v ostatních částech regionu. Téměř 2/3 objemu průmyslové výroby kraje je realizováno v Plzni. Mezi nosné průmyslové podniky kraje, které mají významný vliv na ekonomiku kraje, patří Škoda Plzeň, Plzeňský Prazdroj, Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, DIOSS Nýřany, Železárny Hrádek, Stock Plzeň, Bohemia Sekt Českomoravská vinařská, Movo. Možným destabilizujícím prvkem průmyslové hospodářské základny kraje jsou předpokládané restrukturalizační procesy ve velkých průmyslových podnicích, při kterých bude docházet ke snižování počtu pracovníků

17 Sociálně-ekonomická analýza Plzeňský kraj je zejména díky své geografické poloze atraktivní i pro nové průmyslové zahraniční investice, mezi kterými dominují podniky Matshusita Television Central Europe, Siemens automobilová technika, Vishay Electronic, HP-Pelzer. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4% podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. V Plzeňském kraji se nachází zhruba 200 průmyslových podniků se zahraniční kapitálovou účastí s 20 a více zaměstnanci.. Město Plzeň vykazuje po Praze druhou nejvyšší hodnotu lokalizovaných přímých zahraničních investic v Kč/obyvatele mezi největšími městy ČR (srovnání mezi městy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň). Terciérní sektor (obchod, pohostinství a ubytování, doprava a spoje, peněžnictví a pojišťovnictví a ostatní služby) v regionálním měřítku v období posílil z hlediska počtu zaměstnanců i z hlediska podílu na tvorbě HDP. Vývoj sektoru služeb do značné míry závisí na vývoji sekundárního sektoru, který tvoří významný podíl z hlediska poptávky po službách, a veřejných rozpočtů (školství, zdravotnictví). Služby tržní i netržní se koncentrují převážně do větších sídel, naopak v menších sídlech dochází spíše k jejich úbytku. Odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, které je významné pro Plzeň a větší sídla, předpokládá (mj. i v souvislosti s probíhající privatizací významných bankovních institucí) mírné snižování počtu pracovníků. I když je v současné době tendence v terciárním sektoru snižovat stavy zaměstnanců, například v důsledku zvyšování produktivity práce, dlouhodobý trend je opačný a podíl práceschopného obyvatelstva zaměstnaného v tomto sektoru poroste Malé a střední podnikání Největší zaměstnavatelé v kraji, mezi kterými dominuje podnik Škoda Plzeň, a jejich ekonomický vývoj mají významný vliv na stabilitu trhu práce v regionu. Závislost na jediném zaměstnavateli nebo odvětví by měla být zmírňována rozvojem malého a středního podnikání. Malé a střední podniky (do 250 zaměstnanců) se na celkové zaměstnanosti k podílely zhruba 70 %, dle odhadů vytvářejí přibližně třetinu HDP kraje s tím, že jejich podíl na exportu se pohybuje okolo 35 %. Nejvýznamnější dosavadní formy podpory malého a středního podnikání nezemědělského charakteru přispívají ke zlepšení dostupnosti investičního kapitálu (příspěvky na úhradu úroků a záruky za podnikatelské úvěry). Tyto podpory představovaly v roce 2000 v Plzeňském kraji objem cca 173 mil. Kč, z nichž nejvýznamnější část (cca 23%) byla alokována na podporu projektů v okrese Plzeň-město. Nejmenší objem finanční podpory projektů vykazují okresy Tachov, Rokycany a Plzeň-jih. Dostupnost podpory malého a středního podnikání se pro Plzeňský kraj zlepšila otevřením pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky v Plzni v roce Současné potřeby stability a rozvoje malých a středních podniků představují kromě zajištění dostupnosti kapitálových zdrojů i přizpůsobení se podmínkám společného trhu EU, přístup k moderním technologiím, systémovou podporu při vstupu na mezinárodní trhy, vytváření vazeb spolupráce s veřejným sektorem. Další formy podpory malého a středního podnikání realizované na úrovni regionu jsou převážně institucionálního charakteru s nabídkou poradenských služeb. S cílem podporovat rozvoj malého a středního podnikání v kraji působí BIC Plzeň a RPIC Domažlice Cestovní ruch Území Plzeňského kraje disponuje značným přírodním a kulturně-historickým bohatstvím, což společně s výhodnou geografickou polohou vůči EU, Praze (nejvýznamnějšímu cíli zahraničního cestovního ruchu v rámci ČR) a západočeským lázním vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější potenciál pro

18 Sociálně-ekonomická analýza rozvoj zahraničního i domácího cestovního ruchu se nachází v příhraničních oblastech pohoří Šumavy a Českého lesa. Dosud nevyužitý potenciál spočívá ve velkém počtu tranzitující klientely. Přírodní podmínky v kraji, vodní plochy, architektonické památky nabízejí využití pro domácí cestovní ruch a volnočasové aktivity. Přírodní a kulturně-historické atraktivity regionu doplňuje město Plzeň tradicí výroby piva i několika regionálně významnými prvky (divadlo, ZOO). K hlavním cílovým skupinám klientů cestovního ruchu patří občané SRN a v rámci domácího cestovního ruchu pravidelně se vracející obyvatelé větších měst ČR. Kromě území Šumavy má turistický ruch v kraji charakter zejména krátkodobých pobytů. Průměrná doba pobytu se pohybuje od tří do pěti dnů, ale u zahraničních návštěvníků převažují jednodenní pobyty. Největší počet zahraničních turistů přichází ročně do Plzeňského kraje ze SRN (podíl návštěvníků ze SRN představuje 13 % podíl na celkovém množství hostů ubytovacích zařízení v kraji) přes hraniční přechody Rozvadov okres Tachov (cca 3,9 mil. osob), Folmava okres Domažlice (cca 3,2 mil. osob) a Železná Ruda okres Klatovy (cca 2,5 mil. osob). Většina zahraničních turistů tráví na území kraje 1 2 dny, případně krajem projíždějí s tím, že jejich hlavním cílem je v naprosté většině Praha. Odhaduje se, že podíl ubytovaných zahraničních návštěvníků vůči celkovému počtu osob vstupujících do Plzeňského kraje je pouze 1 2 %. Zatímco průměrné využití lůžkové kapacity v ČR se pohybuje okolo 35 %, Plzeňský kraj vykazuje mírně podprůměrné hodnoty (cca 30%). Vývojové trendy v ČR neumožňují předpokládat pokračování intenzivního růstu počtu zahraničních turistů, jak tomu bylo v průběhu devadesátých let, docházet bude spíše ke změnám struktury klientů, zvyšování požadavků na úroveň kvality služeb i nabídky produktů cestovního ruchu i způsobů využití volného času. Poměrně značný podíl cestovního ruchu na devizových příjmech ČR a relativně nízká zaměstnanost v pohostinství a ubytování v kraji, kde pracovalo v roce 2000 cca 1057 zaměstnanců, což je pouze 1 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Plzeňského kraje, vede k závěru, že dosavadní využívání cestovního ruchu jako významného zdroje místní ekonomiky je nedostatečné. Bariérou pro využití potenciálu cestovního ruchu je především nedostatečná organizovanost a spolupráce subjektů v cestovním ruchu, chybějící pestrá nabídka produktů cestovního ruchu, kvalita služeb a profesní zdatnost personálu, dále pak zchátralost až havarijní stav velké části historických objektů. Citelně se projevuje absence regionálních koncepcí opírající se o vhodnou datovou základnu. Nedochází k účinnému využívání marketingových nástrojů, zejména propagace cestovního ruchu na výstavách a veletrzích v ČR i v zahraničí. Podpora ze strany centrálních orgánů i komunální sféry vedla v kraji k vytvoření cca 30 turistických informačních středisek, jejichž služby se rozvíjí dle požadavků a potřeb návštěvníků Předpoklady dalšího hospodářského rozvoje Strukturální změny v hospodářské základně kraje vyžadují vytváření nových pracovních příležitostí v nových stabilních výrobních programech. Jedním ze způsobů podpory diverzifikace hospodářské základny je příprava podnikatelských lokalit. Plzeňský kraj disponuje řadou nevyužitých průmyslových areálů a zemědělských objektů, pro které se obtížně hledá náhradní využití. Dle ÚPD měst a obcí je rozloha vhodných volných pozemků z hlediska zájmu investorů dostatečná. Hlavní překážkou pro jejich využití je kromě polohové atraktivity především chybějící majetkoprávní a technická příprava. Ve městě Plzni byly v nedávné době úspěšně lokalizovány významné zahraniční investice, což přispělo k vytváření image regionu jako investičně atraktivního prostoru v rámci ČR. Potřebným opatřením se jeví koordinovaný postup při volbě prioritních podnikatelských lokalit v regionu, jejich technické přípravě a marketingu

19 Sociálně-ekonomická analýza Institucionální podpora hospodářského rozvoje kraje zaměřená na podporu organizovanosti podnikatelských subjektů, podporu malého a středního podnikání a podporu lokalizace nových investic je převážně soustředěna v centru. Nejvýznamnějším subjektem tohoto typu je Hospodářská komora v Plzni, která v roce 2000 registrovala 226 subjektů s celkem zaměstnanci, přičemž 70 subjektů s 4523 zaměstnanci má sídlo mimo Plzeň. Ve všech okresech kraje pracují okresní hospodářské a agrární komory. Celkově lze konstatovat nepříliš vysoký stupeň organizace privátního sektoru. Nové rozvojové aktivity se soustředí mj. na posilování inovačního potenciálu v podnicích s využíváním výzkumných kapacit v regionu včetně ZČU. Potřebou je i zajištění informovanosti a dostupnosti nabízených programů podpory i v oblastech mimo centra Trh práce Plzeňský kraj patří v rámci ČR k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti. K bylo na jeho území evidováno uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 6,47 % míře nezaměstnanosti (ČR 8,78 %). Vyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenávána v okrese Tachov, naopak nižší míra nezaměstnanosti je patrná v okrese Plzeň-jih. V počtu uchazečů o volné pracovní místo vykazuje kraj příznivější hodnoty ve srovnání s celorepublikovým průměrem, přičemž výrazně nadprůměrnou hodnotu tohoto ukazatele vykazuje okres Rokycany, kde na jedno volné pracovní místo připadá více než 16 uchazečů. Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v okresech Plzeňského kraje v letech Okres, Míra Počet uchazečů Míra Počet uchazečů Míra Počet uchazečů nezaměstnanosti na 1 VPM nezaměstnanosti na 1 VPM nezaměstnanosti na 1 VPM kraj, ČR (%) (%) (%) Domažlice 3,0 2,4 5,4 3,8 4,32 2,4 Klatovy 3,9 1,9 5,6 3,6 6,17 4,1 Plzeň 5,5 4,9 7,9 17,3 4,84 5,8 město Plzeň jih 2,7 2,0 5,0 5,4 7,29 6,1 Plzeň 3,8 4,3 6,1 17,5 5,68 8,0 sever Rokycany 4,7 3,4 7,0 13,3 7,92 16,5 Tachov 6,6 3,1 8,3 7,2 8,54 4,8 Plzeňský 8,0 6,47 5,4 kraj ČR 5,4 4,2 8,2 12,9 8,78 8,8 Pramen: Statistický zpravodaj MPSV. V uplynulých letech docházelo k nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, jejichž počet v kraji dosáhl maxima v únoru 2000, kdy byli evidováni celkem uchazeči. Obtížně nacházejí zaměstnání lidé s velmi nízkou kvalifikací nebo osoby se zdravotním omezením a čerství absolventi škol, ale i administrativní pracovníci se středoškolským vzděláním. Naopak přetrvává nedostatek pracovníků v technických profesích, např. kvalifikovaných dělníků. Podíl absolventů a mladistvých na celkové nezaměstnanosti je 1,7 procentního bodu pod republikovým průměrem, v kraji je největší v okrese Plzeň-jih, nejmenší pak v okrese Tachov. Podíl absolventů na počtu nezaměstnaných vykazuje fluktuační tendence s nárůstem v letních a podzimních měsících v závislosti na příchodu této skupiny na trh práce. Mírně pod

20 Sociálně-ekonomická analýza celkovým republikovým průměrem je i podíl občanů se ZPS na celkovém počtu nezaměstnaných s tím, že hodnoty krajského průměru dvojnásobně převyšují údaje vykazované za okres Domažlice. Dlouhodobé prognózy v rámci ČR předpokládají další nárůst nezaměstnanosti až na hranici 10 %. Přestože rozhodující zaměstnavatelé v regionu jen obtížně stanovují budoucí potřeby pracovních sil, lze i v blízké budoucnosti očekávat uvolňování pracovníků v důsledku restrukturalizace. V počtu uchazečů o zaměstnání se předpokládá růst podílu skupin se středním odborným vzděláním a vyučených, dále mladých lidí do 30 let včetně absolventů škol a zdravotně postižených. Je taktéž očekáván nárůst průměrné délky nezaměstnanosti Občanská vybavenost Školství Dominantní postavení v regionu zaujímá Plzeň. Je sídlem Západočeské univerzity (7 fakult) a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Obě vysoké školy vysokou kvalitou výuky a zaměřením vyučovaných oborů přitahují studenty nejen z Plzeňska, ale i z jiných regionů ČR a zahraničí. Počet studentů na obou školách se sice v průběhu let zvýšil více než dvakrát, ale poptávka stále převyšuje možnosti škol. Ty jsou stále omezovány jak jejich kapacitními možnostmi, tak nedostatkem finančních prostředků. Situaci by napomohlo posílení vícezdrojového financování vysokých škol, jejich těsnější spolupráce s vědeckými a výzkumnými kapacitami ve státním i soukromém sektoru, větší otevřenost vzdělávací soustavy pro zájemce o studium i bohatší a více diverzifikované studijní programy. Rozmístění středních škol v regionu je značně nerovnoměrné (viz tabulka) a v budoucnu bude vhodné řešit situaci zkvalitňováním vzdělávací nabídky stávajících středních škol včetně vytváření odloučených pracovišť v místech s nedostatečnou oborovou vzdělávací nabídkou. Skladba vyučovaných oborů odpovídá potřebám praxe v kraji, naopak poptávce na trhu práce neodpovídá poměr mezi počty absolventů SOŠ a SOU (a OU); větší a často neuspokojená je poptávka po vyučencích pro manuální činnosti, naopak např. v administrativních oborech je trh práce nasycen. Tento trend je sice v rozporu s péčí o neustálé zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel, ale zřejmě se jedná o jev dočasný a týkající se jen některých území. Síť základních škol je považována za dostatečnou. V důsledku snižujícího se podílu dětské složky v populaci však mohou vzniknout problémy s ekonomikou provozu některých základních škol v malých sídlech. Bude proto nutné v takových případech setrvání ZŠ podporovat, protože existence ZŠ v obci má i své kulturní a společenské konsekvence, které nemohou být opomíjeny. Školy Okres, kraj Fakulty VŠ Gymnázia SOŠ SOU a U ZŠ ZŠ Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Klatovy Domažlice Tachov Plzeňský kraj Pramen: Ústav pro informace ve vzdělávání,

Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018. Odborná skupina EKONOMIKA

Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018. Odborná skupina EKONOMIKA Program rozvoje Plzeňského kraje 214-218 Odborná skupina EKONOMIKA Struktura Významnější zastoupení větších podniků 1 1,5 tis. zam. Úbytek malých a středních podniků (do 25 zam.) od r. 28 až v roce 211

Více

Udržitelný rozvoj Plzeňského kraje

Udržitelný rozvoj Plzeňského kraje Udržitelný rozvoj Plzeňského kraje FINPEX 2012, Plzeň Petr Pelech Václav Treml Odbor regionálního rozvoje KÚPK Plzeň 9.10.2012 Stručný obsah prezentace Plzeňský kraj a jeho koncepční materiály Územní plánování

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje

Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Kaplířova 9, 320 68 IČO: 70883378 ROČNÍ ZPRÁVA o stavu požární ochrany v Plzeňském kraji za rok 2014 Předkládá:.. plk. Ing. František Pavlas ředitel HZS Plzeňského

Více

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR K vytvoření projektu MasterCard česká centra rozvoje nás přivedla globální studie MasterCard Worldwide

Více

PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÁ REPUBLIKA POLSKÁ REPUBLIKA 2014 2020

PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÁ REPUBLIKA POLSKÁ REPUBLIKA 2014 2020 PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÁ REPUBLIKA POLSKÁ REPUBLIKA 2014 2020 Návrh č. 1 srpen 2014 Obsah ODDÍL 1 STRATEGIE, NA JEJÍMŽ ZÁKLADĚ BUDE PROGRAM SPOLUPRÁCE PŘISPÍVAT KE STRATEGII UNIE PRO INTELIGENTNÍ

Více

ITI ostravské aglomerace

ITI ostravské aglomerace ITI ostravské aglomerace Manažerský souhrn integrované teritoriální investice Investiční plán pro udržitelný rozvoj měst v území ostravské aglomerace na období 2014 2020 Ostrava, listopad 2015 1 Jaká jsou

Více

5. Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje podle evidence úřadů práce

5. Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje podle evidence úřadů práce 5. Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje podle evidence úřadů práce Počet neumístěných uchazečů v okrese Domažlice se v časové řadě let 2000 až 2006 zvýšil o 36,4%. Až do roku 2004 počet neumístěných

Více

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010 Výstupy evaluace Programu rozvoje KHK 2008 2010 Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 PŘÍLOHA 4 Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec

Více

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 27 Obec: VŠELIBICE Kód obce 564532 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti:

Více

Socioekonomická a politická charakteristika Nového Města nad Metují

Socioekonomická a politická charakteristika Nového Města nad Metují Socioekonomická a politická charakteristika Nového Města nad Metují Jan Čopík Radek Kopřiva Úvod Nové Město nad Metují je administrativně součástí okresu Náchod a Královéhradeckého kraje. Podle sčítání

Více

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova ANALÝZA SWOT Zadavatel: Zpracovatel: Město Trutnov Berman Group s.r.o. Datum: rok 2015 Strategický plán rozvoje města Trutnova 2 Analýza SWOT Dne 8. července 2015 proběhlo jednání pracovní skupiny zaměřená

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy PRAHA 2006 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ ODBOR UMĚLECKÝCH ŠKOL, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Obsah

Více

Příloha č. 3 Dílčí SWOT analýzy jednotlivých prioritních oblastí

Příloha č. 3 Dílčí SWOT analýzy jednotlivých prioritních oblastí Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007-2020 Příloha č. 3 Dílčí SWOT analýzy jednotlivých prioritních oblastí Dílčí SWOT analýza prioritní oblast Ekonomika

Více

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města 1 Obsah (verze prosinec2012) 1 Úvod... 4 2 Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza... 5 2.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání

Více

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4.1 Porovnání s předchozím makroekonomickým scénářem Rozdíly makroekonomických scénářů současného a loňského programu vyplývají z následujících

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část Zpracovatel:

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL

ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL za období 2009 2013 na základě ustanovení 55 odst.1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební

Více

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE PLZEŇSKÉHO KRAJE

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE PLZEŇSKÉHO KRAJE ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE PLZEŇSKÉHO KRAJE 1. SOUHRNY, ZÁSADY PRO REALIZACI NAVRŽENÉ STRATEGIE 2. ZÁSADY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ zákazník Plzeňský kraj stupeň IV. zakázkové číslo 4821-900-2 číslo dokumentu

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Zpracoval: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí OBSAH 1. Úvod...4 I. Koncepční část

Více

Rozvojové priority regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky

Rozvojové priority regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky Speciální analýzy prosinec 2010 ozvojové priority regionů Č z pohledu budoucí kohezní politiky Petr Zahradník EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Poláčkova 1976/2 140 00 Praha 4 tel.: +420 261 073 308 fax:

Více

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT Zadavatel: Zpracovatel: Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem Datum zpracování: únor březen 2014 OBSAH Obsah...

Více

Prioritní oblast 1: Ekonomika a cestovní ruch

Prioritní oblast 1: Ekonomika a cestovní ruch Prioritní oblast 1: Ekonomika a cestovní ruch Hospodaření a správa města členství města v několika regionálních uskupeních (mikroregion, místní akční skupina, partnerská města, ) zvýšený zájem o věci veřejné

Více

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn Č.j.: 15450/2008-72 Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna

Více

SWOT analýza. Město Pardubice

SWOT analýza. Město Pardubice SWOT analýza Město Pardubice Zadavatel: Město Pardubice Zpracovatel: Berman Group Datum: říjen 2007 Úvod - 3 - Kritická oblast A Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly SWOT analýza Silné

Více

MALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI

MALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI MALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (ROP) MORAVSKOSLEZSKO TÉMATICKÉ OPERAČNÍ PROGRAMY PROGRAMY V RÁMCI EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE PROGRAM ROZVOJE VENKOVA REGION MORAVSKOSLEZSKO

Více

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE 1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Zhotovitel: Městský úřad Hustopeče

Více

Milan Viturka, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity XVIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Hustopeče, 17. 19.

Milan Viturka, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity XVIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Hustopeče, 17. 19. Milan Viturka, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity XVIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče, 17. 19. červen 2015 Význam metropolí: Metropole představují skutečná centra

Více

SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ

SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ Pavel Linha Abstrakt I když se Česká republika rozkládá na poměrně malém území, je možné zde nalézt velké rozdíly v hodnotách různých ukazatelů.

Více

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání část: vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území 2014 Územní plán Labská Stráň Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PACOV

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PACOV ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PACOV ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ III. AKTUALIZACE 2014 TEXTOVÁ ZPRÁVA METODIKA ZPRACOVÁNÍ Pořizovatel: Zhotovitel aktualizace:

Více

Analýza profil města a úřadu 2008-2012

Analýza profil města a úřadu 2008-2012 Město Rožnov pod Radhoštěm Analýza profil města a úřadu 2008-2012 Zpracoval odbor vnitřního auditu : Mgr. Čeněk Kraus, Ing. Zuzana Mazánková Rožnov pod Radhoštěm červenec 2013 Cílem benchmarkingové analýzy

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 Ministerstvo práce a sociálních vě cí Č eské republiky III. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 VERZE ÚNOR 2007 OBSAH OBSAH... 2 1. ÚVOD... 4 2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČESKÁ KAMENICE

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČESKÁ KAMENICE NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČESKÁ KAMENICE Pořizovatel územního plánu: Orgán příslušný k vydání územního plánu: Úřad územního plánování odboru rozvoje Magistrátu města Děčín Zastupitelstvo města Česká

Více

4. Ochrana přírody a krajiny

4. Ochrana přírody a krajiny 4. Ochrana přírody a krajiny vzrůstající trend uvědomování si významu a nízká účelnost hospodaření s pitnou 1 širších souvislostí životního prostředí 1 vodou 2 veřejná zeleň a městské lesy 2 neřešené ekologické

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE 2014 2020 (2016 2023)

STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE 2014 2020 (2016 2023) společný prostor. společný život. společná cesta. STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE 2014 2020 (2016 2023) PRACOVNÍ VERZE KE DNI 1. 11. 2015 K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ Vznik, činnost a projekty

Více

ÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014)

ÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014) OBEC: BOROVNÁ Základní identifikace řešeného území : Status: Obec částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 184 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

Bakalářská práce. Srovnání dopadů financí z evropských strukturálních fondů v Jihočeském a Plzeňském kraji za programové období 2007-2013 Zdeněk Jára

Bakalářská práce. Srovnání dopadů financí z evropských strukturálních fondů v Jihočeském a Plzeňském kraji za programové období 2007-2013 Zdeněk Jára Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Centrum biologie, geověd a envigogiky Studijní program Přírodovědná studia Studijní obor Geografie se zaměřením na vzdělávání Bakalářská práce Srovnání

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Zhotovitel: Magistrát města České Budějovice Institut

Více

Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu

Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu V tomto textu je představena reflexe dílčích a celkových výstupů projektu WB-32-04: Dopravní obslužnost a technologie ve

Více

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Relevantní strategické dokumenty na krajské, regionální a lokální úrovni nejsou v rozporu se Strategií komunitně vedeného místního rozvoje

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST KÁMEN k.ú. Kámen u Pacova, k.ú. Nízká Lhota ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Pacov Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha

Více

ÚZEMNÍ PLÁN PROSTĚJOVIČKY NÁVRH ZADÁNÍ

ÚZEMNÍ PLÁN PROSTĚJOVIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍ PLÁN PROSTĚJOVIČKY NÁVRH ZADÁNÍ Návrh zadání územního plánu Prostějovičky (dále jen návrh zadání ) určený k veřejnoprávnímu projednání v souladu s 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020 Silné stránky Jihomoravského kraje silná infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v kraji (vysoké školy, veřejné

Více

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2.1. Charakteristika území Plzeňský kraj leží na jihozápadě České kotliny a je tvořen sedmi územními celky (okresy Domažlice, Klatovy, Plzeň-město,

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. ve spolupráci s Vysokou školou báňskou technickou univerzitou Ostrava Praha listopad 2007 Program ke zlepšení kvality

Více

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ OBEC: NOVÁ ŘÍŠE Základní identifikace řešeného území : Status: Městys částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 591 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY. Datum ověření: 5.1.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741 VY_52_INOVACE_S2_Z36_3

KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY. Datum ověření: 5.1.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741 VY_52_INOVACE_S2_Z36_3 KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY Datum ověření: 5.1.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741 VY_52_INOVACE_S2_Z36_3 KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh

Více

březen 2015 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

březen 2015 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Strategie území správního obvodu ORP Jablonec nad Nisou v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství, cestovního ruchu a dopravní obslužnosti regionu a

Více

1. Analytická část... 6. 1.1. Vymezení a stav území... 6. 1.1.1. Obyvatelstvo na území MAS Třešťsko... 11

1. Analytická část... 6. 1.1. Vymezení a stav území... 6. 1.1.1. Obyvatelstvo na území MAS Třešťsko... 11 1 Obsah 1. Analytická část... 6 1.1. Vymezení a stav území... 6 1.1.1. Obyvatelstvo na území MAS Třešťsko... 11 1.1.2. Podnikání, zaměstnanost a vzdělávání... 16 1.1.3. Zdravotnictví a sociální služby,

Více

Lokalita Krušné hory Informace profil Krušnohorského okresu

Lokalita Krušné hory Informace profil Krušnohorského okresu Lokalita Krušné hory Informace profil Krušnohorského okresu (vydání červenec 2012) okres má nejvyšší počet obyvatel ze všech okresů v Sasku a bývalém východním Německu, patří dokonce mezi TOP 20 okresů

Více

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Analytická část

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Analytická část Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje Analytická část Praha, Přelouč listopad 2002, listopad 2003 Materiál byl vypracován: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s.

Více

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TURNOVA ČÁST 2 NÁVRH STRATEGIE

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TURNOVA ČÁST 2 NÁVRH STRATEGIE STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TURNOVA ČÁST 2 NÁVRH STRATEGIE Objednatel: Město Turnov Zhotovitel: ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., Liberec Hlavní řešitel zakázky: RNDr. Zdeněk Kadlas Spolupráce:

Více

Pracovní skupina č. 2 Sociální oblast a školství

Pracovní skupina č. 2 Sociální oblast a školství Pracovní skupina č. 2 Sociální oblast a školství SWOT analýza Sociální oblast a školství Silné stránky široká nabídka mimoškolních aktivit (4 body) lepší vybavení ve školách (3 body) dostatek míst ve školách

Více

II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE RAČETICE

II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE RAČETICE II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE RAČETICE POŘIZOVATEL A ZPRACOVATEL: Městský úřad Kadaň Odbor regionálního rozvoje, územního plánování

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020. Analytická část

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020. Analytická část Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020 Analytická část 2 Obsah 1 Základní informace o MAS Stolové hory... 7 1.1 Historie MAS... 7 1.2 Odůvodnění

Více

PLZEŇSKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD Škroupova 18, 306 13 Plzeň

PLZEŇSKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD Škroupova 18, 306 13 Plzeň PLZEŇSKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD Škroupova 18, 306 13 Plzeň VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SPIS. ZN.: VYŘIZUJE: TEL.: FAX: E-MAIL: DATUM: 30.03.2016 Oznámení o konání 18. zasedání Zastupitelstva Plzeňského

Více

Rozvoj venkovských oblastí na Vysočině. Magdaléna Svatoňová

Rozvoj venkovských oblastí na Vysočině. Magdaléna Svatoňová Rozvoj venkovských oblastí na Vysočině Jak podpořit rozvoj regionu? Vše začalo schválením programu rozvoje kraje Nově založené regiony si do vínku vetkly starost o rozvoj svého území. Program rozvoje kraje

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU EŠ k.ú. Eš ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Pacov Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha 7 Náměstí Svobody 1 395 01 Pacov

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 9963-114/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 9963-114/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 9963-114/2015 o ceně nemovitých věcí pozemků parc.č. 93/3, 94, 196/2, 199/1, 199/4 v k.ú. a obci Kostelec u Křížků, okres Praha-východ, kraj Středočeský Objednatel znaleckého posudku:

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DĚTENICE za období 2010-2014

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DĚTENICE za období 2010-2014 ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DĚTENICE za období 2010-2014 na základě ustanovení 55 odst.1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební

Více

ÚZEMNÍ PLÁN BLAZICE- ODŮVODNĚNÍ

ÚZEMNÍ PLÁN BLAZICE- ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍ PLÁN BLAZICE- ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Bystřice pod Hostýnem Odbor regionálního rozvoje OBEC BLAZICE: určený zastupitel Bc. Martin Nezdařilík starosta obce PROJEKTANT:

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 1 Analytická část 2 I. Úvod... 5 II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS... 5 II. Analytická část... 6 A. Situační analýza regionu...

Více

Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje pro období 2014 2020

Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje pro období 2014 2020 Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje pro období 2014 2020 září 2013 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Vymezení a charakteristika venkova v rámci Královéhradeckého kraje... 4 3.1 Vymezení venkova...

Více

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí připravila Berman Group ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj města Děčína Průzkum podnikatelského prostředí II. ÚVOD V červenci a srpnu 000 byl mezi

Více

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí. Analytická část

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí. Analytická část Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Analytická část připravila společnost Leden 213 Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce

Více

1 Příležitosti a hrozby stavebnictví v dalších letech Ing. Miloslav Mašek, CSc. Svaz podnikatelů ve stavebnictví ÚVOD 2 Stavebnictví je průmyslové odvětví, které je více než jiné závislé na stavu ekonomiky

Více

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu VaV MMRČR č. WD-01-07-1: Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a

Více

Jankov. Charakteristika

Jankov. Charakteristika Jankov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna

Více

Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách ( Agentura )

Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách ( Agentura ) Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách ( Agentura ) Strategický plán sociálního začleňování v Toužimi a Teplé - 2013 Obsah: ÚVOD... 3 VIZE... 3 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ... 3 POPIS SITUACE...

Více

Volební program KDU-ČSL společně se starosty a živnostníky pro krajské volby 2012

Volební program KDU-ČSL společně se starosty a živnostníky pro krajské volby 2012 Volební program KDU-ČSL společně se starosty a živnostníky pro krajské volby 2012 Obsah Volební program KDU-ČSL společně se starosty a živnostníky pro krajské volby 2012... 1 Slovo úvodem... 2 Zlínský

Více

3.ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ORP NEPOMUK

3.ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ORP NEPOMUK 3.ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ORP NEPOMUK V Nepomuku dne 12.12.2014 Vypracoval: Ing. Jiří Levý Tel.: 371 51 97 30 e-mail: jiri.levy@urad-nepomuk.cz www.urad-nepomuk.cz Stránka 1 Obsah

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ A MLÁDEŽE 2 OBSAH Úvod...4 1. Krajská specifika

Více

7. NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI DOPORUČENÉ VARIANTY ÚEK LK

7. NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI DOPORUČENÉ VARIANTY ÚEK LK Územní energetická koncepce Libereckého kraje Územní energetická koncepce Libereckého kraje (ÚEK LK) je dokument, který pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad podle 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření

Více

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ PREAMBULE A STRUČNÉ SHRNUTÍ. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ PREAMBULE A STRUČNÉ SHRNUTÍ. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ PREAMBULE A STRUČNÉ SHRNUTÍ Zadavatel: Zpracovatel: Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem Datum zpracování: prosinec 2013

Více

partner dále nabízí potenciál a příležitosti

partner dále nabízí potenciál a příležitosti Rozhovor Do světa za obchodem Německá ekonomika je V DOBRÉ KONDICI Náš největší obchodní a strategický partner dále nabízí potenciál a příležitosti Na vývoj německé ekonomiky v roce 2016 hledí ekonomové

Více

Strategický plán obce Chýně

Strategický plán obce Chýně 1.12.2015 Strategický plán obce Chýně Karel Tichý, DiS ASISTENČNÍ CENTRTUM MOST Obsah Popis výchozího stavu a mikroregionu... 2 Základní údaje o obci Chýně... 2 Demografická situace... 3 Shrnutí... 6 Ekonomika

Více

PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE 2014-2020 A NEZISKOVÝ SEKTOR. Ing. Michal Rozkopal

PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE 2014-2020 A NEZISKOVÝ SEKTOR. Ing. Michal Rozkopal PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE 2014-2020 A NEZISKOVÝ SEKTOR Ing. Michal Rozkopal Program rozvoje Jihočeského kraje 2014-2020 Vize PRK 2014 2020: Jihočeský kraj bude atraktivním regionem posilujícím

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 7 Doprava Tato kapitola se věnuje dopravě a pozici města v dopravním systému a infrastruktuře. Doprava je řešena jak v kontextu celého kraje a dostupnosti měst vyšších řádů, tak i ve vazbě na dostupnost

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR Projekt MasterCard česká centra rozvoje je realizován pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR Když jsme před rokem představovali českou verzi světového projektu MasterCard Worlwide Centres of Commerce

Více

(vydání říjen 2013) Informace profil Krušnohorského okresu/erzgebirgskreis

(vydání říjen 2013) Informace profil Krušnohorského okresu/erzgebirgskreis Lokalita Krušné hory (vydání říjen 2013) Informace profil Krušnohorského u/erzgebirgskreis Krušnohorský je nejlidnatějším em ze všech ů v Sasku a bývalém východním Německu. Patří dokonce mezi TOP 25 ů

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

ORP VIMPERK 2. AKTUALIZACE 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území

ORP VIMPERK 2. AKTUALIZACE 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území . AKTUALIZACE Rozbor udržitelného rozvoje území R U R Ú PRACOVNÍ VERZE K PROJEDNÁNÍ S OBCEMI Zpracovatel: Městský úřad Vimperk odbor výstavby a územního plánování Ing. Filip Takáč úřad územního plánování

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Kraj se vyznačuje průměrnou ekonomickou výkonností Graf č. 3 Vývoj HDP a zaměstnanosti v národním hospodářství (rok 199 = 1) Určujícím prvkem využití a rozvoje lidských zdrojů

Více

I. ÚVOD. I.1. ÚP VÚC a jeho posouzení dle zákona č. 244/1992 Sb.

I. ÚVOD. I.1. ÚP VÚC a jeho posouzení dle zákona č. 244/1992 Sb. I. ÚVOD I.1. ÚP VÚC a jeho posouzení dle zákona č. 244/1992 Sb. Cílem hodnocené územně plánovací dokumentace je vymezení hlavních koridorů a ploch umožňujících umístění dopravní a technické infrastruktury

Více

Výroční zpráva za rok 2009

Výroční zpráva za rok 2009 Výroční zpráva za rok 2009 OBSAH Úvodní slovo... 4 Manažerské shrnutí... 6 1 Identifikace operačního programu... 9 1.1 Stručná charakteristika Regionálního operačního programu Jihovýchod... 9 1.1.1 Prioritní

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020. Strategická část

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020. Strategická část Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období 2014 2020 Strategická část 1 2 Obsah 1 Definování vize a principů dodržovaných při realizaci strategie... 5 2

Více

Zamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu

Zamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu Zamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu Ing. Pavel Pešek, CSc. Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí

Více