Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu novely zákona o veřejných zakázkách

Transkript

1 Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu novely zákona o veřejných zakázkách IV Připomínkové místo Druh připomínky Bod Připomínka Vypořádání NBÚ Doporučující --- Obecně Tytéţ změny právního předpisu se vymezují jedním novelizačním bodem s uvedením ustanovení, kterých se týká. Pouţít zejména při nahrazení pojmů uţším řízení, doručit, některých čísel, dále při vkládání slov nejpozději, stanovená podle odstavce 2, bezodkladně a dalších. NBÚ Doporučující --- Obecně V případě nahrazení písmen se text nového znění písmene uvádí na samostatném řádku. Doporučující --- Obecně V případě nahrazení paragrafu se text nového znění paragrafu uvádí včetně NBÚ značky a čísla paragrafu. Akceptováno Akceptováno NBÚ Doporučující --- Obecně Slova lze doplňovat na konci textu pouze do úrovně členění na body. Ve větách se slova vţdy pouze vkládají za stávající slova. Akceptováno ČNB Doporučující --- Obecně Doporučujeme zváţit úpravu návrhu tak, aby v zákonu o veřejných zakázkách byla pouţívána jednotná terminologie. Text (např. v ust. 69 nebo 110) pouţívá pojmy uchazeč a dodavatel jako synonyma, nicméně s ohledem na ust. 17 písm. j) zákona o veřejných zakázkách tomu tak není; srov.: a) dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboţí, poskytuje sluţby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel a j) uchazečem dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení. ČNB Doporučující Obecně Dále doporučujeme do zákona zahrnout ustanovení o tom, ţe smlouva by měla být koncipována tak, aby bylo moţné její zveřejnění; jinými slovy případná ustanovení smlouvy obsahující obchodní tajemství nebo jiné zákony chráněné skutečnosti do smlouvy uvést tak, aby bylo moţné základní informace (např. cena zakázky, termíny realizace, sankční ustanovení) poskytnout veřejnosti. Vycházíme přitom z účelu návrhu samého, kterým je transparentní zadávání veřejných zakázek. Tento návrh by umoţnil efektivní kontrolu zadávání zakázek hrazených z veřejných prostředků, a to např. postupem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Akceptováno, terminologie bude, pokud je to účelné, sjednocena. Neakceptováno. Základní parametry o kaţdé podlimitní i nadlimitní veřejné zakázce lze jiţ dnes zjistit z oznámení o výsledku zadávacího řízení. Zadavatelé jsou zásadně povinni vţdy v předepsané lhůtě po podpisu smlouvy uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení ( 83 zákona), které má formu uveřejnění a archivace formuláře na volně přístupné webové stránce Informačního systému o veřejných zakázkách uveřejňovacího subsystému, v případně nadlimitních veřejných zakázek rovněţ v Úředním věstníku Evropské unie. Jiţ dnes tedy existuje významný nástroj kontroly veřejných zakázek. Dále je třeba zdůraznit, ţe zákon o veřejných zakázkách zásadně neřeší smluvní náleţitosti, které jsou předmětem soukromoprávních vztahů. 1

2 UZS KZPS Doporučující --- Obecně Navrhujeme zrušit zjednodušené podlimitní řízení bez náhrady, konkrétně zrušit 21 písm. f), 25, 38, všechny odkazy na zjednodušené podlimitní řízení v celém zákoně. Jedná se o zbytečný druh zadávacího řízení, který - mimo kratší lhůty k předloţení nabídek - nemá prakticky ţádné výhody pro zadavatele nebo dodavatele a z hlediska naplnění základních zásad zákona se jeví minimálně sporný. MSP Doporučující Obecně S ohledem na rozsah novely a na fakt, ţe jde jiţ o pátou novelu zákona o veřejných zakázkách, doporučujeme do návrhu doplnit zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona o veřejných zakázkách. MSP Doporučující --- Obecně K bodům 7 a 8: Doporučujeme tyto body spojit a novelu 2 odst. 7 uvést v jednom novelizačním bodu následujícího znění: V 2 odst. 7 se za slovo zadavatel vkládají slova nebo dotovaný zadavatel a slova veřejného zadavatele se zrušují.. Stejnou připomínku uplatňujeme dále např. k těmto bodům: 26 a 27, 29 aţ 31 nebo 46 aţ 48. Tento technický nedostatek se v návrhu vyskytuje na více místech. Ve smyslu této připomínky tedy doporučujeme návrh podrobit revizi a roztříštěnou úpravu výše uvedeným způsobem zpřehlednit. MPO Zásadní --- Obecně Očekávané celkové úspory finančních prostředků ve výši cca 3% velikosti trhu veřejných zakázek, tj. cca 18 mld. Kč (zahrnující zejména úspory vyplývající z postupného zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek, které ovšem není hlavním předmětem novelizace zákona) se jeví jako velmi optimistické. Doporučujeme provést odhad vyčíslení očekávaných úspor pouze ve vztahu k novelizovaným ustanovením zákona. Dále postrádáme konkrétní vyhodnocení dopadu na podnikatelské prostředí. V této části je pouze uvedeno: Na straně dodavatelů lze očekávat usnadnění přístupu k veřejným zakázkám v případě malých a středních podniků. Bezprostředně po zavedení změn lze očekávat zvýšené náklady spojené zejména s náklady na školení pracovníků a úpravou softwaru na straně jak zadavatelů, tak dodavatelů. Je třeba, aby předkladatel materiálu přesněji vyhodnotil tuto oblast, zvlášť kdyţ má k dispozici příslušné statistické údaje. Předkladatel by měl upřesnit počty dotčených soukromých subjektů v dělení na právnické a fyzické osoby. Ţádáme doplnit důvodovou zprávu o vyčíslení dopadů novely zákona na podnikatelské prostředí. MPO Doporučující ---- Obecně K návrhu zákona je v některých případech uveden odkaz na transponovanou evropskou normu (CELEX), avšak v textu není podtrţením vyznačeno, která část tuto transpozici představuje (např. v bodě nebo v bodě odst. 5). MPO Doporučující --- Obecně Dále doporučujeme změnit název zákona, neboť nelze předpokládat, ţe tento zákon bude přijat ještě v roce MPO Doporučující --- Obecně Zvláštní část důvodové zprávy v některých případech neodpovídá navrţenému normativnímu textu zákona (např. k novelizačním bodům 86, 87, 96, 139, 140). Neakceptováno. Z perspektivy jednoduššího procesu při zadávání podlimitních veřejných zakázek má zjednodušení podlimitní řízení své opodstatnění. To se váţe nejen na kratší lhůty, ale i na jednodušší prokazování kvalifikace a jednodušší systém pro uveřejnění. Návrh novely zjednodušené podlimitní řízení posouvá směrem k vyšší transparentnosti. Neakceptováno. Akceptováno Akceptováno, důvodová zpráva bude upravena. Akceptováno Akceptováno Akceptováno 2

3 Důvodová zpráva tohoto rozsahu by měla mít obsah a současně by měla být sjednocena velikost písma, řádkování a tabulek. Doporučujeme provést revizi textu. MPO Doporučující --- Obecně Na straně 40 se ve druhém odstavci uvádí: na základě této směrnice, jejíţ transpozice musí být ukončena do prosince Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES vstoupila v platnost ke dni Členské státy mají za povinnost transponovat tuto směrnici do své vnitřní právní úpravy do dvou let, navrhujeme proto doplnit do textu konkrétní datum 20. prosince MPO Doporučující --- Obecně Z důvodu rychlé orientace doporučujeme očíslovat stránky závěrečné zprávy Shrnutí závěrů z Hodnocení dopadu regulace. MPO Doporučující --- Obecně Obecně lze za sporné označit tvrzení, ţe zavedením elektronického zadávání veřejných zakázek se zároveň zvýší počet potenciálních dodavatelů. Podle našeho názoru nelze o zlepšení informovanosti o veřejných zakázkách automaticky očekávat i zvýšení počtu přihlašovatelů u jednotlivých zakázek. MPO Doporučující Obecná část DZ MPO Doporučující Obecná část DZ MPO Doporučující --- Obecná část DZ K bodu 3 Hlavní principy navrţené novely zákona a důvody její nezbytnosti V sumarizaci hlavních okruhů navrhovaných změn je mj. zmíněna i povinnost číst hodnoty číselně vyjádřitelných kritérií při otevírání obálek. Tato zásada však v paragrafovém znění není naplněna (je stanovena povinnost číst pouze nabídkové ceny). Doporučujeme proto důvodovou zprávu upravit. K bodu 6 Předpokládané hospodářské a finanční dopady V textu je uvedeno, ţe se nepředpokládá přímý ani nepřímý finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet. V závěrečné zprávě Hodnocení dopadů regulace (RIA) však vyhodnocení nákladů a přínosů uvedeno je. Doporučujeme souhrnné údaje do tohoto bodu důvodové zprávy doplnit. Za bod 7 Navrhujeme zapracovat závěr s tímto textem Prostřednictvím zadáváním veřejných zakázek proudí do systému značná část finančních prostředků. Jedná se o velmi sledovanou oblast ve všech státech EU. Nová právní úprava je zaměřena na zabezpečení volné a svobodné soutěţe mezi dodavateli zakázek a téţ přispívá k provedení výběru nejvhodnější nabídky průhledným způsobem bez diskriminace uchazečů. Konečným cílem je úspora veřejných prostředků. Akceptováno Akceptováno Neakceptováno. Ze zahraničních zkušeností a z informací obsaţených v Akčním plánu provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek (sdělení Evropské Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů č. 1639/2004) vyplývá, ţe zavedením elektronického zadávání veřejných zakázek dochází díky lepší informovanosti ke zvýšení počtu potenciálních dodavatelů. Dle studie pracovní skupiny pro ekonomiku a statistiku veřejných zakázek při Poradním výboru pro veřejné zakázky (ACPC) se se zvýšeným počtem nabídek sniţuje cena veřejné zakázky. Akceptováno Akceptováno MO Zásadní --- Obecná Do důvodové zprávy poţaduji doplnit následující text. Neakceptováno, vysvětleno, s ohledem na 3

4 část DZ MO Zásadní --- Obecná část DZ 1. Zhodnocení platného právního stavu: Zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a sluţeb určených k zajištění obrany státu a o změně ţivnostenského zákona, upravuje v 2, 3 a 4 přistupování České republiky ke standardům NATO a vydávání českých obranných standardů. Závaznost standardů je dána jednak jejich přijetím Českou republikou a jejich uplatněním v rámci uzavíraného obchodně závazkového vztahu. Určité závazky vyplývají i ze Severoatlantické smlouvy, ke které Česká republika přistoupila (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 66/1999 Sb.). Do důvodové zprávy poţaduji doplnit následující text: 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy: Návrh předpokládá při zadávání veřejných zakázek u výrobků a sluţeb určených pro obranu státu specifikaci technických podmínek a dokládání technických kvalifikačních předpokladů dodavatele tak, aby byly v souladu s poţadavky a standardy NATO, kterými je ČR po jejich přijetí vázána. zdůvodnění ke kontrérním ustanovením, kde byla zdůrazněna nemoţnost rozšiřování stávajících výjimek. Celá část týkající se zadávání v obraně bude řešena komplexně při transpozici tzv. obranné směrnice. Neakceptováno, zdůvodnění shodné s předchozím bodem. MZV Doporučující --- Obecná Závěrem MZV upozorňuje na gramatické vady v obou legislativních návrzích a doporučuje proto jejich kompletní jazykovou revizi. ÚVČR-KOM Zásadní --- Obecná Předkladatel částečně splnil formální náleţitosti týkající se vykazování DZ slučitelnosti s právem ES/EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády v platném znění a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii. Předkladatel v důvodové zprávě dostatečně jasně neuvedl, které právní akty ES/EU, judikaturu nebo obecné právní zásady zohlednil tak, jak je poţadováno dle čl. 4 odst. 3 LPV, resp. čl. 9 písm. c) LPV. Návrh nedostatečně (a nepřehledně na různých místech) uvádí výčet předpisů ES/EU, které jsou v návrhu zohledněny. Chybí např. uvedení nařízení č. 1422/2007, č. 2195/2002 či č. 213/2008. Poţadujeme řádně vyznačit implementační ustanovení všude tam, kde je to třeba. To znamená nejen tam, kde je nově transponováno (např. 71 odst. 7, 73 odst.3, 73 in fine, etc..), ale i tam, kde je touto novelou měněno starší implementační ustanovení je nutno vyznačit ho řádně opět celé ( např. 8 odst. 2, 11, 18, písm. j), 23 odst.7, písm. b), etc ) Celexová čísla byla měla být uvedena v základním tvaru, který se pouţívá pro identifikaci v rámci databáze eur-lex, a to tak, aby ve výčtu byly uvedeny všechny relevantní předpisy (např. u směrnice 2004/18/ES novelizované nařízením č. 1422/2007 by měla být celexem označena jak směrnice 32004L0018, tak nařízení 32007R1422). Konsolidované znění, které předkladatel uţívá, není oficiálním dokumentem, slouţí pouze jako dokumentační nástroj. Předkladatel v důvodové zprávě dostatečně jasně neuvedl, které právní akty Akceptováno 4

5 ES/EU, judikaturu nebo obecné právní zásady zohlednil tak, jak je poţadováno dle čl. 4 odst. 3 LPV, resp. čl. 9 písm. c) LPV. Návrh nedostatečně (a nepřehledně na různých místech) uvádí výčet předpisů ES/EU, které jsou v návrhu zohledněny. Chybí např. uvedení nařízení č. 1422/2007, č. 2195/2002 či č. 213/2008. Dále poţadujeme řádně vyznačit implementační ustanovení všude tam, kde je to třeba. To znamená nejen tam, kde je nově transponováno (např. 71 odst. 7, 73 odst.3, 73 in fine, etc..), ale i tam, kde je touto novelou měněno starší implementační ustanovení je nutno vyznačit ho řádně opět celé ( např. 8 odst. 2, 11, 18, písm. j), 23 odst.7, písm. b), etc ) V návrhu zákona jsou dále nepřesně vyznačena nově navrhovaná ustanovení. Celexová čísla byla měla být uvedena v základním tvaru, který se pouţívá pro identifikaci v rámci databáze eur-lex, a to tak, aby ve výčtu byly uvedeny všechny relevantní předpisy (např. u směrnice 2004/18/ES novelizované nařízením č. 1422/2007 by měla být celexem označena jak směrnice 32004L0018, tak nařízení 32007R1422). Konsolidované znění, které předkladatel uţívá, není oficiálním dokumentem, slouţí pouze jako dokumentační nástroj. Na základě výše uvedeného rovněţ poţadujeme přepracovat rozdílovou tabulku. tak aby odpovídala pravidlům uvedeným v příloze 5. LPV a doplnit do ní příslušná chybějící ustanovení. Oblast veřejných zakázek je upravují následující právními předpisy, které jsou ve větší či menší míře zohledněny překládaným návrhem: - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních sluţeb - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a sluţby - Směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 21.prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce v pozdějším znění - Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek - Směrnice Komise (ES) 2005/51/ES ze dne 7. září 2005, kterou se mění příloha XX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o veřejných zakázkách. - Nařízení Komise (ES) č. 1422/2007 ze dne 4. prosince 2007, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES ohledně prahových hodnot pouţívaných při postupech zadávání veřejných zakázek (Text s významem pro EHP) 5

6 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) - Nařízení Komise (ES) č. 2151/2003 ze dne 16. prosince 2003, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) - Nařízení Komise (ES) č. 213/2008 ze dne 28. listopadu 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech při zadávání zakázek, pokud jde o přezkum CPV - Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES - Sdělení Komise (ES) 2007/C 301/01 Odpovídající prahové hodnoty podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES obecné zásady transparence, zákazu diskriminace a rovného zacházení. N MŢP Zásadní --- Obecně Dne schválila Evropská komise Akční plán pro udrţitelnou spotřebu a výrobu a udrţitelnou průmyslovou politiku (Sustainable Consumption and Production and Sustainable Industrial Policy Action Plan), včetně balíčku navazujících opatření pro dosaţení stanovených cílů. Jedním ze zmíněných návazných dokumentů je také Sdělení k veřejným zakázkám pro lepší ţivotní prostředí. Evropská komise se ve Sdělení zaměřuje na 10 prioritních výrobkových kategorií, s jejichţ výrobou a spotřebou jsou spojeny největší negativní dopady na ţivotní prostředí. Pro tyto kategorie jiţ také Evropská komise zveřejnila manuály, podle kterých je moţné postupovat při zadávání veřejných zakázek, aby byla v co největší míře zohledněna environmentální kritéria. Ve Sdělení je zároveň definován cíl dosaţení 50% podílu tzv. zelených veřejných zakázek, tj. zakázek, ve kterých jsou uplatňována environmentální kritéria a které jsou zadávány v souladu s uvedenými manuály. (Evropská komise do konce roku 2008 zveřejní přesnou definici zelených zakázek.) Ačkoliv je daný cíl stanoven pouze jako indikativní, lze předpokládat, ţe jeho naplňování členskými státy bude ze strany Evropské komise kontrolováno. Z uvedeného důvodu by měly členské státy přijmout adekvátní opatření, aby tohoto cíle dosáhly. V rámci České republiky se jako nejvhodnější forma jeví vyuţití právě probíhající novelizace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. K Vámi předloţenému materiálu proto uplatňuji zásadní připomínku, aby v rámci navrhované novely byla významně posílena ustanovení o environmentálních aspektech veřejných zakázek, jeţ by vedla k naplnění výše uvedeného cíle a adekvátně implementovala Sdělení Evropské komise. Neakceptováno, vysvětleno. Jakkoli vnímáme pozitivně snahu o uzákonění principů trvale udrţitelného rozvoje, jsme naopak zásadně proti tomu, aby zákon o veřejných zakázkách jakoţto soutěţní procesní norma obsahoval jakákoli povinná kritéria. Úkolem zákona je stanovit pravidla pro soutěţ o veřejnou zakázku a nikoli určovat obsah veřejných zakázek. S ohledem na to, ţe specifikace předmětu zakázky a následná konstrukce kriteriálního hodnocení je zcela v kompetenci zadavatele, je v případě speciálních poţadavků povinnost zadavateli uloţit obecným zákonem a zásadně nikoli zákonem o veřejných zakázkách. Mohlo by tak dojít k paradoxní situaci, kdy by zadavateli z několika různých resortů byly uloţeny nesplnitelé poţadavky na hodnocení předmětu zakázky. Lze si totiţ pak představit vznik poţadavku na povinný sociální aspekt zadávání, kritériální zvýhodnění menšin, povinná kritéria zohledňující kulturní aspekt atd. 6

7 MŢP Zásadní --- Obecně Jako další zásadní připomínku poţaduji úpravu formuláře pro uveřejňování veřejných zakázek v Informačním systému o veřejných zakázkách, a to tak, aby bylo jasně patrné, zda a jaká environmentální kritéria byla v rámci jednotlivých zakázek uplatněna, včetně jejich váhy. Povinnost realizace této úpravy poţaduji včlenit do předkládaného návrhu usnesení vlády. MŢP Doporučující --- Obecně Vzhledem k terminologickému vývoji v oblasti řízení kvality (jakosti) doporučuji nahradit v zákoně pouţívaný termín jakost termínem kvalita. MD Doporučující --- Obecně Doporučujeme provést revizi textu novely zákona k dosaţení souladu s Legislativními pravidly vlády, a to zejména z těchto hledisek: V případech, kdy se odstavec nahrazuje jiným odstavcem, nezní novelizační bod. odst. zní:, ale V odstavec zní: (např. v bodech 67 a 149). Nad nadpisem nahrazovaného paragrafu je potřeba uprostřed uvést jeho označení (např. 91 v bodu 128, 113 v bodu 146). ÚOOÚ Doporučující --- Obecně ÚOOÚ dále ţádá, aby předkladatel do připomínkového řízení zasílal toliko oficiální texty návrhů novel, nikoliv pouhé jejich koncepty. ÚOOÚ Doporučující --- Obecně Zákon o veřejných zakázkách označuje jako procesní normu, ačkoliv norma je toliko jedno pravidlo chování. Prakticky ţádný zákon neobsahuje pouze jednu právní normu, nýbrţ norem mnoho. Zákon je právním předpisem, nikoliv právní normou. MPSV Doporučující --- Obecně Upozorňujeme na dopad zákona do oblasti ekonomické v tom směru, ţe stále se rozšiřující moţnost uchazečů o veřejné zakázky zpochybňovat úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek povede k prodlouţení právních a ekonomických milníků vztahujících se k zadávaným veřejným zakázkám (termín uzavření smlouvy a z něj se odvíjející termíny zahájení a ukončení realizace dodávek k zajištění úkolů veřejné správy). K tomu je třeba přihlíţet při sestavování státního rozpočtu a umoţnit rozpočtovým organizacím převádět finance z jednoho účetního roku do dalšího, aby se potřebné úkoly mohly zajistit a k nim se vztahující dodávky realizovat. Neakceptováno, vysvětleno. Závazná podoba formulářů pro uveřejnění je stanovena v přílohách nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES. Tyto formuláře jsou platné pro všechny členské země EU a jejich obsah nelze národním zákonem měnit. Jakákoliv změna podoby uveřejňovacích formulářů je moţná pouze formou změny nařízení Komise (ES) č. 1564/2005. Neakceptováno. Slova jakost a kvalita mají v českém jazyce totoţný obsah. Ke změně zavedeného pojmu by musel být důvod srozumitelný veřejnosti. Jinak by docházelo ke zbytečnému znejistění jak při výkladu, tak i při aplikaci zákona. Akceptováno Akceptováno Akceptováno Akceptováno 7

8 ÚOHS Doporučující --- Obecně Povaţuji za nutné upozornit, ţe pojmy splnění kvalifikace a prokázání splnění kvalifikace nejsou významově ekvivalentní a je třeba je důrazně rozlišovat. Ve snaze vyhnout se pochybnostem a problémům v aplikační praxi tedy v případě všech ustanovení zákona, která obsahují některý z uvedených pojmů, doporučuji zváţit důsledky spojené s jejich pouţitím. To se týká nejenom Hlavy V části druhé zákona (Kvalifikace), ale i např. navrhovaného znění 38. Město Zlín --- Obecně Z pohledu zadavatele shledáváme nevýhodným výrazné zkrácení některých lhůt stanovených zákonem pro zadavatele k učinění některých úkonů (např. odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení nejpozději následující pracovní den - 84 odst. 8 návrhu zákona, odeslání dodatečných informací k zadávacím podmínkám bezodkladně, nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení ţádosti dodavatele - 49 návrhu zákona). Vzhledem k mnoţství dokumentů, které je zadavatel povinen v rámci zadávacího řízení vyhotovit a odeslat (a které je mimochodem návrhem zákona navyšováno), je tato změna hodnocena spíše negativně. Město Zlín --- Obecně Prostřednictvím úprav zákona dochází k podstatnému zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, zejména ve fázi kvalifikace nebo ve fázi losování v rámci uţšího řízení. Nedomníváme se však, ţe by jakýmkoliv způsobem docházelo ke zmenšení formalistického přístupu zákona, jak je uvedeno v důvodové zprávě k zákonu. Naopak, návrh zákona upravuje nové povinnosti zadavatele na zpracování dalších dokumentů v průběhu zadávacího řízení. HK ČR --- Obecně Navrhujeme plošně v celé novele koncesního zákona i zákona o veřejných zakázkách nahradit termín jakost termínem kvalita. Tuto terminologickou změnu navrhujeme proto, ţe v kontextu EU dochází ke konsolidaci pouţívané terminologie, povaţujeme tedy za nevyhnutelné nahrazení pojmu jakost pojmem kvalita. NBÚ Doporučující 1 2 odst. 2 písm. c) bod 1 Česká pošta 1 2 odst. 2 písm. c) bod 1 Akceptováno Částečně akceptováno, lhůty byly upraveny na základě vypořádacích jednání. Zvýšení transparentnosti s sebou nese také do jisté míry zvýšenou formalizaci úpravy aby se předešlo případným pochybnostem, je třeba danou problematiku upravit natolik, aby byl eliminován prostor pro zneuţití. Nelze však souhlasit s připomínkou, ţe je zákon jako celek novelou více formalizován na mnoha místech dochází ke zjednodušení procesu zadávání. Jedná se např. o vypuštění povinnosti uchazeče doloţit jako součást nabídky prohlášení o vázanosti nabídkou po celou dobu běhu zadávací lhůty ( 68 ), dále o zjednodušení prokazování kvalifikace, kdy bude dostačující doloţení pouze kopií dokladů prokazujících kvalifikaci ( 57 ), aj. Neakceptováno. Slova jakost a kvalita mají v českém jazyce totoţný obsah. Ke změně zavedeného pojmu by musel být důvod srozumitelný veřejnosti. Jinak by docházelo ke zbytečnému znejistění jak při výkladu, tak i při aplikaci zákona. Před nahrazující slovo městský vloţit čárku. Odpadla nutnost zohlednění připomínky z důvodu zapracování zásadní připomínky ÚVČR-KME spočívající v poţadavku na vypuštění navrhované úpravy(bodu 1 i 2). Před slovo městský vloţit čárku. Odpadla nutnost zohlednění připomínky z důvodu zapracování zásadní připomínky ÚVČR-KME spočívající v poţadavku na vypuštění navrhované úpravy(bodu 1 i 2). 8

9 Moravskoslezský kraj Doporučující 1 2 odst. 2 písm. c) bod 1 MV Zásadní 1 2 odst. 2 písm. c) bod 1 NSS Doporučující 1 2 odst. 2 písm. c) bod 1 SMOČR Doporučující odst. 2 písm. c) K 2 písm. c) bod 1 Navrhujeme bod 1 zcela vypustit, tj. nezakotvovat městský obvod nebo městskou část jako zadavatele, příp. upravit formulaci např. takto: c) územní samosprávný celek, v územně členěných statutárních městech jedná za územní samosprávný celek jako veřejného zadavatele městský obvod nebo městská část v případech stanovených statutem,. Městský obvod nebo městská část jakoţto vnitřní organizační jednotka územně členěného statutárního města nemá právní subjektivitu a pouze ve stanovených případech jednají s právními účinky pro statutární město v záleţitostech jim svěřených zákonem a statutem. V této souvislosti je rovněţ nutno poukázat na úpravu centralizovaného zadávání, kdy centrální zadavatel a zadavatelé mj. mezi sebou uzavírají smlouvu o centrálním zadávání. Vymezení městský obvodů a městských částí jako zadavatelů by mohlo vést k úvahám či pochybnostem o tom, ţe by územně členěné statutární město coby centrální zadavatel mělo uzavírat s městskými obvody či částmi coby zadavateli takovouto písemnou smlouvu, přičemţ takovýto postup lze označit za absurdní. V případě, ţe novela má upravit postavení městských obvodů a městských částí, je nutno aby tato úprava byla v souladu se zákonem o obcích. Městská část či městský obvod územně členěného statutárního města nemají právní subjektivitu [viz 20 a 134 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)], a jako takové nemohou být zadavateli veřejné zakázky tím můţe být pouze statutární město. Naopak v případě městských částí hlavního města Prahy, kdy je zvolena opačná konstrukce (viz 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze), je moţné, aby městské části byly zadavatelem veřejné zakázky. Poţadujeme proto slova městský obvod nebo městská část nahradit slovy městská část hlavního města Prahy. Přestoţe z doslovného výkladu ustanovení 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, případně 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, můţe vznikat pochybnost, zda městská část či městský obvod můţe vystupovat jako zadavatel samostatně, či zda funkci zadavatele můţe vykonávat pouze obec (statutární město, hl. m. Praha), je vhodné zváţit nutnost této legislativní změny, neboť v praxi pochybnosti o tom, ţe i městský obvod či městská část mohou samostatně vystupovat jako veřejný zadavatel, nevznikaly. Ad bod 1. a 2., 2 písm. c) /příp. téţ bod 9., 3 /: Doporučujeme upravit text v 2 ) písm. c) na dikci:,,c) územní samosprávný celek; v územně členěných statutárních městech jedná za územní samosprávný celek jako veřejného zadavatele v případech stanovených statutem městský obvod nebo městská část. Dle ust. 2 ) písm. c) návrhu novely je (nikoli tedy ani můţe být) veřejným zadavatelem,,územní samosprávný celek, městský obvod nebo městská Akceptováno, bod 1 byl vypuštěn. Akceptováno s ohledem na zapracování zásadní připomínky ÚVČR-KME spočívající v poţadavku na vypuštění navrhované úpravy(bodu 1 i 2). Viz předchozí odůvodnění. Akceptováno, bod 1 byl vypuštěn. Viz předchozí odůvodnění. Odpadla nutnost zohlednění připomínky z důvodu zapracování zásadní připomínky ÚVČR-KME spočívající v poţadavku na vypuštění navrhované úpravy(bodu 1 i 2). Viz předchozí odůvodnění. 9

10 ÚVČR-KME Zásadní odst. 2 písm. c) část,. Domníváme se, ţe městský obvod nebo městská část, jakoţto vnitřní organizační jednotka územně členěného statutárního města (srov. 20 ) zákona o obcích), by neměla být vymezena jako veřejný zadavatel (a zadavatel vůbec). Takováto vnitřní organizační jednotka nemá právní subjektivitu a nemůţe (ani ze smluv) pro sebe nabývat ţádná práva a povinnosti, můţe pouze ve stanovených případech jednat s právními účinky pro statutární město jako právní subjekt. Tak ust. 134 ) zákona o obcích výslovně stanoví, ţe,,městské obvody a městské části jednají za statutární město v záleţitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem. Toto pojetí, vycházející z výše uvedeného postavení městského obvodu a městské části jako pouhé vnitřní organizační jednotky územně členěného statutárního města, by měla zachovávat i novela zákona o veřejných zakázkách a ponechat konkrétní řešení rozdělení pravomocí mezi orgány města a orgány městských obvodů na statutu. Pokud snad toto mělo být novelou daného zákona sledováno a vyjádřeno, pak doporučujeme upravit text v 2 ) písm. c) na dikci:,,c) územní samosprávný celek, v územně členěných statutárních městech jedná za územní samosprávný celek jako veřejného zadavatele městský obvod nebo městská část v případech stanovených statutem. Jestliţe však dle 3 ) písm. b) věty druhé návrhu zákona stanoví, ţe,,před zahájením centralizovaného zadávání jsou zadavatelé a centrální zadavatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níţ upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním, pak tato právní úprava při vymezení městských obvodů a městských částí jakoţto veřejných zadavatelů můţe vést k úvahám či pochybnostem (obojí se nám jeví absurdní) o tom, ţe by mělo územně členěné statutární město coby centrální zadavatel snad uzavírat s městskými obvody coby zadavateli nějakou písemnou smlouvu, o níţ se zmiňuje 3 ) věta druhá novely. Úprava je nesystematická a v navrhované podobě narozdíl od tvrzení předkladatele způsobí výkladové nejasnosti. Podobná textace byla při přepracování zákona č. 40/2004 Sb. vypuštěna a nahrazena aktuální formulací 2 zákona č. 137/2006 Sb., který stanoví obecnou definici, kterou lze bez problému aplikovat na různé situace, tj. i na interpretaci toho, zda zadavatelem můţe být městský obvod nebo městská část (jejichţ postavení ostatně dostatečně jasně určuje např. zákon o obcích). Naopak výslovné zařazení městských obvodů a částí způsobí nemoţnost logického výkladu a návrat nejistoty o tom, zda jako zadavatelé mohou samostatně vystupovat např. fakulty vysokých škol. Proto poţadujeme body 1. a 2. vypustit. Při úvahách nad důsledky navrhované právní úpravy byla zohledněna argumentace i jiných připomínkových míst (SMOČR), zejména skutečnost, ţe podle zákona o obcích městský obvod nebo městská část jakoţto vnitřní organizační jednotky územně členěného statutárního města nemají právní subjektivitu a za statutární město jednají jen v záleţitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem (tedy i jako veřejní zadavatelé). Dále bylo akceptováno tvrzení, ţe obecná definice se jeví jako vhodnější neţ navrhovaná - v kontextu ustanovení 2 odst.2 poněkud kasuistická - úprava (srov. 2 písm. a) a ţe ji lze bez problémů podle okolností aplikovat. Naopak setrvání na navrhované úpravě by mohlo vnést nejistotu do ustálené interpretační a aplikační praxe.v souladu s provedenou úpravou byl rovněţ 10

11 NSS Doporučující 2 2 odst. 2 písm. c) ÚVČR-KME Doporučující 3 2 odst. 3 písm. b) NSS Doporučující 3 2 odst. 3 písm. b) NSS Doporučující odst. 6 ÚVČR-KOM Doporučující 5 2 odst. 6 Česká pošta 5 2 odst. 6 ÚVČR-KME Doporučující 5 2 odst. 6 Novelizované znění 2 písm. d) ZVZ v sobě odráţí pouze změnu 2 odst. 2 písm. c) ZVZ a z obsahového hlediska nic nového nepřináší. K tomu více připomínka NSS k bodu 1. Redundantní, zrušit. S ohledem na jiţ existující odkaz na 12 ZVZ je vloţení slova nadlimitní nadbytečné. Argumentace existující neodůvodněnou nerovností mezi zadavateli jiţ působícími v relevantních oblastech (tj. v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních sluţeb) a zadavateli, kteří k působení v těchto oblastech teprve směřují, jeţ má být podle důvodové zprávy v rozporu s účelem regulace zadávání zakázek v relevantních odvětvích, nezní příliš přesvědčivě, uvědomíme-li si, ţe většina subjektů působících v relevantních odvětvích v něm má historicky dominantní postavení ( 11 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, ţe i právní úprava zadávání veřejných zakázek mj. směřuje k rovné soutěţi subjektů na trhu, je třeba zváţit, zda přílišná regulace, spojená s administrativní a finanční zátěţí, by nemohla být vnímána jako vytváření překáţek pro vstup soutěţitelů na trh. Směrnice 2004/17/ES v čl. 2 písm. a) definuje sektorového zadavatele jen jako toho, kdo vykonává, nikoliv hodlá vykonávat některou z relevantních činností. Rozšíření definice v předloţeném návrhu zákona jde tedy nad rámec nutné implementace, nicméně dle našeho názoru tento návrh nezakládá s právem ES/EU rozpor. Nutnost tohoto rozšíření ponecháváme na vůli předkladatele. Navrhujeme znění: Sektorovým zadavatelem je osoba, která vykonává některou z relevantních činností podle 4, pokud Hodlá vykonávat je příliš vágní termín zasahující, i přes argumenty uvedené v důvodové zprávě, neodůvodněně osoby, které nevykonávají relevantní činnost. Redundantní, zrušit. vypuštěn bod 2, který na bod 1 navazoval. Akceptováno, bod 2 byl vypuštěn.navrhovaná změna úzce souvisela s bodem 1, který byl vypuštěn. Neakceptováno. Jakkoliv je vloţení slova nadlimitní věcně nadbytečné, jeví se s ohledem na sloţitost formulace a členění předmětného ustanovení vhodné zdůraznit, ţe se jedná o souvislost s nadlimitní veřejnou zakázkou na stavební práce. Neakceptováno. Viz předchozí odůvodnění. Neakceptováno. Bod 5 ponechán v navrţeném znění. Bylo by v rozporu s rovnou soutěţí na trhu, kterou je v odůvodnění připomínky argumentováno, pokud by namítaná administrativní a finanční zátěţ dopadla jen na subjekty působící na trhu. Neakceptováno. Bod 5 ponechán v navrţeném znění. Neakceptováno. Účelem navrhované úpravy je podřídit reţimu zákona (při splnění i ostatních zákonných podmínek) ty zakázky, které jsou realizovány za účelem, resp. v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Nelze tak souhlasit s tvrzením, ţe navrhované doplnění zasáhne osoby, které nevykonávají relevantní činnost, neodůvodněně. Neakceptováno. Navrhovaná změna přispěje k odstranění výkladových pochybností a ke zvýšení právní jistoty.. ÚVČR-KME Doporučující 6 2 odst. Redundantní, zrušit. Neakceptováno. Navrhovaná změna přispěje 6 písm. k odstranění výkladových pochybností a ke a) zvýšení právní jistoty.. MK Doporučující 7 a 8 2 odst. Doporučujeme více specifikovat pojem v souvislosti s výkonem relevantní Neakceptováno. Jakkoli je současné znění 11

12 7 činnosti ve vztahu k sektorovým zadavatelům. Domníváme se, ţe souvislost zadávané veřejné zakázky s výkonem relevantní činnosti je dána zejména provázaností nákladů spojených s realizací zadávané veřejné zakázky a relevantní činností. Proto by se mělo upřesnit, ţe veřejná zakázka souvisí s výkonem relevantní činnosti tehdy, pokud se náklady spojené s realizací veřejné zakázky promítají do ceny statku, který je produkován relevantní činností. Jde např. o to, ţe například někteří sektoroví zadavatelé dovozují, ţe nákup sluţebních vozů pro management organizace není realizován v souvislosti s výkonem relevantní činnosti a tudíţ tato zakázka nemusí být zadávána v reţimu zákona. Přitom náklady na pořízení takových vozů se nepochybně odráţejí v nákladech organizace, které ve svém výsledku ovlivňují cenu statku, který je produktem relevantní činnosti (např. cena energie, vodného, stočného apod.). ÚVČR-KME Doporučující 9 3 odst. Redundantní, zrušit. 1 MD Doporučující 9 3 odst. 1 ÚVČR-KME Doporučující odst. 5 Moravskoslezský kraj Zásadní odst. 5 Důvodová zpráva k navrhované novele zákona uvádí, ţe jejím záměrem je postavit najisto, aby v rámci centrálního zadávání mohlo být pořizováno i plnění pouze pro jednoho dalšího zadavatele (coţ bývá v současné aplikační praxi zpochybňováno s ohledem na dikci zákona, která hovoří pouze o pořizování plnění pro jiné zadavatele, pouţívá tedy mnoţné číslo). V navrhovaném legislativním textu však není tento záměr dle našeho názoru zcela jednoznačně naplněn. Doporučujeme do novely vloţit ustanovení, které postaví najisto, ţe je moţné, aby centrální zadavatel zadával i plnění pro pouze jednoho dalšího zadavatele. Redundantní, zrušit. Navrhujeme doplňovaný odstavec 5 formulovat takto: Centrální zadavatel můţe pořizovat v rámci centralizovaného zadávání dodávky, sluţby či stavební práce i pro sebe. Podle našeho názoru je nutné umoţnit zadavateli zadávat v rámci centralizovaného zadávání i stavební práce. neurčité, vychází ze směrnicového znění. Důvodem pro zachování stávajícího znění je i ustálená aplikační praxe, která se v současnosti jiţ nepotýká s výkladovou nejasností. Na druhou stranu navrhovaná novela zpřesňuje okamţiku vzniku sektorového zadavatele a váţe ho jiţ na vlastní úmysl výkonu relevantní činnosti. Neakceptováno. Navrhovaná změna přispěje k odstranění výkladových pochybností a ke zvýšení právní jistoty. Neakceptováno. Navrhovaná změna přispěje k odstranění výkladových pochybností a ke zvýšení právní jistoty.. Neakceptováno, vysvětleno. Stávající znění je transpozicí směrnice a z povahy rozdílnosti pořizování dodávek a sluţeb je zřetelná odlišnost se stavebními pracemi. ČÚZK Doporučující odst. 5 NSS Doporučující odst. 5 V navrţeném znění tohoto ustanovení doporučuji zrušit slova písm. a). Neakceptováno. Navrhovaná úprava má vyjasnit stav, kdy nebylo zřejmé, zdali je podle ustanovení 3 odst. 5,jednoznačně moţné, aby centrální zadavatel pořizoval opakovaná plnění i pro sebe. Rozšíření moţnosti pořizovat plnění i pro sebe v rámci moţnosti centrálního zadavatele fakticky za něj vykonávat úkony zadávacího řízení postrádá smysl. Není zřejmé, ţe by v praxi skutečně vznikaly pochybnosti o tom, zda Neakceptováno. Vzhledem k tomu, ţe zákonné centralizovaný zadavatel můţe poptávat dodávky a sluţby i pro sebe. To ostatně ustanovení není dostatečně přesné, je riziko vyplývá i z povahy centralizovaného zadávání, které směřuje k ekonomicky vzniku pochyb příliš vysoké. 12

13 výhodnějšímu zadání veřejné zakázky. MV Zásadní K 6 zákona uvádíme, ţe je nutné blíţe specifikovat obsah zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, neboť se jedná o zásadní ustanovení z hlediska bezchybné právní aplikace zákona. Ustanovení lze povaţovat za příliš vágní, přičemţ důsledkem neurčité formulace mohou být obtíţe při jeho interpretaci. Poţadujeme proto blíţe vymezit obsah stanovených zásad. MPO Zásadní 11 8 odst. 2 S prostým rozšířením textu o stavební práce bez dalších úprav nesouhlasíme. Nové znění by mohlo být zavádějící a vést k pochybnostem např. u technologických staveb (tj. staveb, u nichţ nad vlastními stavebnímu pracemi převaţuje dodávka a montáţ technologického zařízení, např. elektrárna, spalovna apod.). U takovýchto zakázek (staveb) není často jejich základním účelem provedení stavebních prací, ale dodávka, montáţ a uvedení do provozu technologického celku, který v sobě zahrnuje stavební část (tj. stavební práce, např. základy, výrobní halu, inţenýrské sítě apod.) a technologickou část (tj. dodávku, montáţ a vyzkoušení technologických výrobních zařízení). V případě, ţe předkladatel bude trvat na navrţené úpravě, poţadujeme provést následující doplnění: - v 8 za slova do provozu doplnit slova nejedná-li se o zhotovení stavby ; - v 9 písm. c) za slova montáţních prací doplnit slova včetně příslušných dodávek. Neakceptováno, vysvětleno. Jakkoli současné znění uţívá pojmy bez zpřesňující definice, vychází ze směrnicového znění. Důvodem pro zachování stávajícího znění je i ustálená aplikační praxe, která se v současnosti jiţ nepotýká s výkladovou nejasností. Vyjádření zásad postupu zadavatele povaţujeme za srozumitelné a nepovaţujeme za nutné doplňovat zpřesňující charakteristiky.jakékoli bliţší vymezení naráţí na přílišnou významovou determinaci jakéhokoli upřesnění. Akceptováno, návrh bude upraven podle připomínky. NSS Doporučující 11 8 odst. 2 MPO Doporučující odst. 2 Má-li zákonodárce za to, ţe umísťovací a instalační práce mohou mít charakter stavební práce (a nikoli jen sluţby) a ţe tato moţnost je ze zadávacích směrnic patrná, bylo by vhodné v tomto ohledu doplnit jak důvodovou zprávu, tak rozdílovou tabulku. Ze samotného čl. 1 písm. c) zadávacích směrnic, na něţ oba předloţené dokumenty odkazují, tato skutečnost nevyplývá. [Srov. čl. 1 písm. c) zadávacích směrnic: Veřejné zakázky na dodávky jsou veřejné zakázky jiné neţ uvedené v písmenu b), jejichţ předmětem je koupě, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky výrobků, s předkupním právem nebo bez něho. Veřejná zakázka, jejímţ předmětem je dodávka výrobků a která vedle těchto dodávek zahrnuje rovněţ umísťovací a instalační práce, se povaţuje za veřejnou zakázku na dodávky.] Zda nutnost navrhované změny vyplývá z jiných ustanovení zadávacích směrnic, není z předloţeného materiálu zřejmé. Dosavadní znění zákona hovoří o dodávkách a sluţbách nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky, coţ je zavádějící. V daném případě se nejedná jen o dodávky a sluţby, bez nichţ nelze předmět veřejné zakázky (stavbu) provést, ale Akceptováno důvodová zpráva bude upravena. Akceptováno ve vztahu k připomínce MPO k 8 13

14 Česká pošta ÚVČR-KME Doporučující odst. 3 nutno poloţit důraz také na zajištění splnění projektované (poţadované) funkce předmětu veřejné zakázky. Námi navrţená textace odpovídá formulacím uvedeným na jiných místech zákona: Rámcovou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na opakující se dodávky, sluţby či stavební práce s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a mnoţství. Toto ustanovení bylo vloţeno do zákona č. 137/2006 Sb. teprve v legislativním procesu v Poslanecké sněmovně a přes jeho nezvyklost bylo Evropskou komisí notifikováno jako souladné s komunitárním právem. Dle důvodové zprávy princip porušuje zásadu teritoriality práva a existenci jednotlivých národních úprav v oblasti veřejných zakázek. Úprava veřejných zakázek však vychází z principů podle 6, které mají za cíl dopad této teritoriality minimalizovat ve prospěch jednotného vnitřního trhu s minimem bariér (coţ samo o sobě nevylučuje existenci národních zákonů). Předloţená argumentace proto nijak nevysvětluje smysl zrušení tohoto ustanovení. Doporučujeme proto ustanovení 11 odst. 3 v zákoně ponechat, nebo jeho vypuštění patřičně odůvodnit. ČSÚ Doporučující ČSÚ navrhuje, aby v zákoně bylo zakotveno stabilizování finančních limitů pro zadávání veřejných zakázek, tj. aby byly vázány např. na inflaci a se zvyšující se inflací byly tyto limity zvyšovány. Sniţování finančních limitů pro nadlimitní veřejné zakázky prakticky deroguje stále více vyuţití výjimky pro zadávání veřejných zakázek na dodávky a sluţby související s volbami či referendem ( 18 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek /dále jen ZVZ /), která se tímto stává vyuţitelnou zcela omezeně a to zvláště u zakázek na dodávky v oblasti ICT. MŢP Doporučující Finanční částky a Kč pro stanovení veřejných zakázek malého rozsahu jsou uvedeny přímo v zákoně, zatímco finanční limity pro stanovení podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek jsou vyhlašovány kaţdé 2 roky formou nařízení vlády. Navrhuji zváţit moţnost sjednocení systému. Neakceptováno Významově se neliší, jde pouze o různá vyjádření téhoţ. Neakceptováno Úprava zadávání veřejných zakázek sice skutečně vychází mimo jiné ze zásad upravených v 6, cíl spočívající v odstranění diskriminace na principu státní příslušnosti a zavedení jednotného vnitřního trhu se vztahuje primárně k dodavatelům, nikoliv zadavatelům. Uvedené ustanovení není problematické z hlediska kompatibility s právem Evropských společenství, nýbrţ z hlediska vnitrostátního, neboť není přijatelné, aby zadavatel, který podléhá českému právnímu řádu, vyuţíval rámcové smlouvy uzavřené v zadávacím řízení podle cizího zákona o veřejných zakázkách, který se, byť vychází ze stejných evropských směrnic, můţe v mnohém od české právní úpravy lišit. Neakceptováno. Z dosavadní praxe vyplývá, ţe stále příliš velký objem veřejných prostředků je vynakládán mimo transparentní reţim ZVZ. S tím souvisí skutečnost, ţe není vyuţíván ekonomický, trţní efekt který přináší konkurence dodavatelů v rámci soutěţe o veřejnou zakázku. Samotné nastavení národních limitů je podřízeno závazné úpravě příslušných směrnic EU, které sledují záměr postupně finanční limity sniţovat a tím zmenšovat podíl veřejných zakázek zadávaných mimo transparentní reţim. Samotný návrh novely stávající limity, nastavené v souladu s platnými limity EU sám o sobě nemění. Neakceptováno. Při vědomí jisté míry roztříštěnosti úpravy finančních limitů nepovaţujeme za vhodné jejich další recepci v podzákonné normě. Limity, které jsou stanoveny prováděcím předpisem jsou limity., 14

15 MPSV Doporučující Ze zákona není zřejmé, jaký postup by měl zadavatel zvolit v případě, ţe stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, na základě této předpokládané hodnoty určí, o jakou veřejnou zakázku se jedná (nadlimitní, podlimitní, malého rozsahu), po té však nastane situace, kdy nabídkové ceny dodavatelů přesáhnou tuto předpokládanou hodnotu tak, ţe dojde k překročení limitů podle 12. Např. zadavatel odhadne, ţe předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 1,5 mil. Kč a bude realizovat veřejnou zakázku jako zakázku malého rozsahu mimo reţim zákona o veřejných zakázkách. Nicméně budou podány takové nabídky, kdy se některé nabídkové ceny budou pohybovat nad hodnotou 2 mil. Kč. Je zadavatel povinen v takovém případě řízení zrušit a realizovat nové řízení v reţimu zákona o veřejných zakázkách? Anebo je povinen takto postupovat jen v případě, ţe i vítězná nabídka bude nad touto hodnotou? Podobná situace je u rozhraní nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek, např. pokud je s ohledem na předpokládanou hodnotu realizováno zjednodušené podlimitní řízení, avšak některé nebo všechny nabídky obsahují cenu přesahující limit pro moţné pouţití tohoto druhu zadávacího řízení. Pardubický kraj Doporučující K bodu 14: Doporučujeme doplnit slova 25 a 74 odstavec 5 a 6. odst. 3 ÚVČR Doporučující odst. 3 Česká pošta odst. 3 MV Doporučující odst. 3 Uvedené ustanovení je zbytečně kazuistické, v případě změn v zákoně v ustanoveních, na něţ se odkazuje bude nutno měnit i toto ustanovení. Tento způsob formulace právního textu nenapomáhá jeho interpretaci, navíc zvyšuje riziko zanášení chyb do zákonného textu. Doporučujeme přeformulovat znění odstavce obecně, např. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky s cílem vyhnout se postupům stanoveným tímto zákonem tak, aby tím došlo ke sníţení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně. Navrhujeme zpřesnění pravidla zákazu dělení předmětu veřejné zakázky pro účely srozumitelnějšího výkladu a jeho snadnější aplikace zadavateli. Formulace vychází z výkladů ZVZ a rozhodovací praxe ÚOHS: (3) Zadavatel nesmí, za předpokladu, ţe je mezi dílčími předměty veřejné zakázky věcná, časová nebo místní souvislost, anebo ţe předmět veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek, rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke sníţení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v 12, 25 a 74 odst. 5 a 6. Doplňovanou citaci paragrafů doporučujeme uvést do souladu s čl. 70 Legislativních pravidel vlády, tj. uţít formulaci V 13 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova a 25 a 74 odst. 5 a 6.. Novelizační bod zakončit tečkou. na které ČR nemá přímý vliv, jsou to limity dané v rámci komunitárního práva. Naopak povaţujeme za nutné národní limity řešit zákonem, aby existovala parlamentní kontrola nad tímto citlivým ustanovením. Neakceptováno. Zákon tuto situaci nepředjímá, je řešena výkladovou praxí. Stanovení předpokládané hodnoty slouţí pouze k ůčelům formálního zařazení veřejné zakázky. Pokud zadavatel prokazatelně stanovil předpokládanou hodnotu správně a výsledkem zadávacího řízení je cena vyšší a přesahující limit, nelze v postupu spatřovat porušení zákona. Akceptováno; jiţ návrh zákona ve verzi předloţené do meziresortního připomínkového řízení toto ustanovení obsahuje Neakceptováno. Zákaz dělení předmětu veřejné zakázky je výkladovou praxí dostatečně charakterizován, jeho interpretace je určitá a ustálená, takţe není důvod ustanovení měnit. Akceptováno NBÚ Doporučující Akceptováno odst. 6 Ústecký kraj Doporučující Ţádáme upravit text následovně: Akceptováno 15

16 NBÚ Doporučující odst. 8 věta druhá NKÚ Doporučující odst. 8 věta druhá MD Doporučující odst. 8 věta druhá NSS Doporučující odst. 8 věta druhá odst. 6 Pokud si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil opční právo podle 99, musí předpokládaná hodnota zahrnovat rovněţ předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek na dodávky, sluţby či stavební práce poţadovaných zadavatelem při vyuţití opčního práva; zadavatel je v takovém případě současně povinen stanovit předpokládanou hodnotu jednotlivých veřejných zakázek na dodávky, sluţby či stavební práce poţadovaných zadavatelem při vyuţití opčního práva zvlášť. zadavatel je v takovém případě povinen současně stanovit jednak předpokládanou hodnotu zadávané veřejné zakázky na dodávky, sluţby či stavební práce, jednak i předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na dodávky, sluţby či stavební práce zadávaných následně při vyuţití opčního práva. Zadavatel by měl stanovit jednak předpokládanou hodnotu první zadávané zakázky, k níţ si sjednává opční právo, a dále předpokládanou hodnotu zakázek zadávaných s vyuţitím opčního práva, takto je to uvedeno v důvodové zprávě, s tím souhlasíme, ale v uvedeném paragrafovém znění tomu takto nerozumíme, je to napsáno velmi nejasně. Nahrazení věty se vyjádří slovy věta se nahrazuje větou, nahrazení věty nelze vyjádřit slovem zní. Z navrţeného znění 13 odst. 6 jednoznačně nevyplývá povinnost zadavatele stanovit samostatně předpokládanou hodnotu veřejné zakázky bez plnění odpovídající opčnímu právu a předpokládanou hodnotu odpovídající opčnímu právu. Princip stanovení předpokládané hodnoty při vyuţití opčního práva je formulačně srozumitelněji vyjádřen v textu důvodové zprávy k bodu 15. neţ v samotném návrhu textu zákonného ustanovení. Bod 16 návrhu novely usiluje o zpřesnění a rozšíření působnosti ustanovení 13 odst. 3 zákona. Zadávací směrnice však nepočítají s obdobnou moţností uplatnění výjimky z povinnosti sčítat předpokládané hodnoty veřejné zakázky, o čemţ svědčí i absence příslušného komunitárního ustanovení v rozdílové tabulce přiloţené k návrhu novely zákona. Předmětná výjimka by měla být proto z textu zákona vypuštěna. Technická připomínka: místo nové, avšak prakticky identické druhé věty by stačilo do existujícího ustanovení 13 odst. 8 ZVZ vloţit pouze slovní spojení nebo sluţby za slova dodávky. Česká akademie věd Změna ust 38 návrhu zákona zavádí nový pojem profil zadavatele a nový text ust. 38 odst. 3 pouţívá pojem profil zadavatele, který byl uveřejněn v informačním systému podle 157. V 38 podle návrhu zákona je sice uvedeno: Bliţší poţadavky týkající se způsobu oznámení profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. Věta za středníkem zní nově takto: zadavatel je v takovém případě současně povinen zvlášť stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na dodávky, sluţby či stavební práce a předpokládanou hodnotu dodávek, sluţeb nebo stavebních prací při vyuţití opčního práva. Neakceptováno Akceptováno Věta za středníkem 13 odst. 6 zní nově takto: zadavatel je v takovém případě současně povinen zvlášť stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na dodávky, sluţby či stavební práce bez vyuţití opčního práva a předpokládanou hodnotu dodávek, sluţeb nebo stavebních prací odpovídajících opčnímu právu. Neakceptováno Jedná se o definici veřejné zakázky, tj. co se rozumí jednou veřejnou zakázkou, aby bylo moţné stanovit způsob jejího zadání; nejedná se o uplatnění výjimky, ale o vymezení, co je jednou veřejnou zakázkou, coţ musí být sloţitě dovozováno rozhodovací praxí. Neakceptováno Akceptováno částečně. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhne novou verzi definice profilu zadavatele: konkrétní adresa elektronického nástroje v síti Internet, který zadavatel pouţívá k uveřejňování 16

17 MPO Doporučující písm. i) B2B Centrum písm. g) Vzhledem k tomu, ţe v ţádné části návrhu zákona není pojem profil zadavatele vysvětlen, lze doporučit o definici tohoto pojmu doplnit ust. 17 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje některé další pojmy pouţívané zákonem. Současně upozorňujeme, ţe odkaz na prováděcí předpis, můţe činit zadavatelům problémy při zahajování zadávacího řízení po účinnosti návrhu zákona, pokud se vydání prováděcího předpisu zpozdí a stejně z navrhované dikce předmětného ustanovení nevyplývá, ţe v prováděcím předpisu bude kromě procesních otázek týkajících se oznámení o profilu zadavatele, uvedena i definice tohoto pojmu. Doporučujeme na konci textu čárku nahradit středníkem a vloţit text: za subdodavatele se nepovaţuje dodavatel materiálu potřebného k provedení stavebních prací Vzhledem k tomu, ţe pojem subdodavatel není právně vymezen, při současném znění zákona někteří zadavatelé vyţadují s odvoláním na 44 odst. 6 i specifikaci subdodavatelů stavebního materiálu nakupovaného dodavatelem k provedení stavebních prací. Paragraf 17 písmeno g) nově zní: g) elektronickou vývěskou zadavatele elektronický nástroj, který zadavatel pouţívá k uveřejňování informací týkajících se veřejných zakázek,. Všechny výskyty pojmu profil zadavatele v zákoně se nahradí pojmem elektronická vývěska zadavatele. Stávající zákon pouţívá pojem profil zadavatele, který je nejasný a matoucí. To, ţe se v praxi příliš neosvědčil dokládá fakt, ţe vůbec není zadavateli pouţíván. Ti místo něj pouţívají na svých internetových stránkách prosté označení Veřejné zakázky. Ve valné většině zadavatelé tento pojem ani neznají. Argumentem pro pouţití pojmu profil zadavatele a jeho původní definice bylo, ţe tato definice je převzata z evropské zadávací směrnice, ale fakticky tomu tak není. Direktivy sice pracují s pojmem buyer profile, přeloţeného ve stávajícím zákoně jako profil zadavatele, avšak nikde ve směrnicích není tento pojem blíţe definován. Navíc doslovný předklad, který je pouţit v zákoně, je u nás velmi neobvyklý a v naších podmínkách zavádějící. Domníváme se, ţe navrţený termín je výstiţnější a více navazuje na zvyklosti při pouţívání obdobných pojmů zavedených v naší legislativě a praxi, jako jsou např. úřední deska nebo obecní vývěska. Dalším argumentem pro změnu definice tohoto pojmu je fakt, ţe původní definice pouţívá pojem internetová adresa, který je nepřesný a blíţe nedefinovaný v této ani v jiných právních normách. Naopak definice pomocí pouţitého pojmu elektronický nástroj je přímo v zákoně obsaţena v 149, odstavci 2. Navíc je tím také vyřešena praktická otázka, jak má taková elektronická vývěska vypadat respektive jaké jsou na ni kladeny poţadavky ze zákona případně dalších norem platných v EU. Tyto poţadavky stanovuje prováděcí právní předpis dle 149, odstavce 4. informací týkajících se veřejných zakázek a který umoţňuje dálkový přístup Pouţitý pojem adresa v síti Internet vychází ze standardu Úřadu pro informační společnost č. 012/ Standard ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umoţňujícím dálkový přístup. Jednotlivé termíny v rámci přípravy prováděcího předpisu jsou jiţ pevně stanoveny v plánu legislativních prací MMR tak, aby předpis byl ještě během roku 2009 vyhlášen ve Sbírce zákonů. Neakceptováno. S ohledem na moţnou zneuţitelnost ustanovení není vhodné návrh legislativně zakotvit. Zadavatel má moţnost vymezit moţné plnění subdodávkami. Akceptováno částečně. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhne novou verzi definice profilu zadavatele: konkrétní adresa elektronického nástroje v síti Internet, který zadavatel pouţívá k uveřejňování informací týkajících se veřejných zakázek a který umoţňuje dálkový přístup Pouţitý pojem adresa v síti Internet vychází ze standardu Úřadu pro informační společnost č. 012/ Standard ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umoţňujícím dálkový přístup. Ministerstvo pro místní rozvoj akceptovalo poţadavek autora připomínky a z definice vyňalo internetovou adresu jako mimoprávní pojem, který by mohl zastarat. Navíc není na újmu zásadě transparentnosti, pokud zadavatel změní internetovou adresu, ale na té dosavadní zanechá přesměrování. Je však v rozporu se zásadou transparentnosti, jestliţe se ke všem údajům, které mají být podle zákona zveřejněny na profilu zadavatele, nebo jejich části nelze proklikat ze základní webové adresy zadavatele zveřejněné v informačním systému podle 157. Autor připomínky dále navrhuje nahradit pojem 17

18 MZD Zásadní písm. b) SSHR Zásadní písm. b) V 18 poţadujeme na konci textu písmena b) doplnit slova nebo ochranou veřejného zdraví 18a) včetně Poznámky pod čarou, která zní: Poznámka pod čarou č. 18a) zní: 18a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.. V 18 písm. b) se za slovo bezpečnostními vkládají slova a hospodářskými a za slovo bezpečnostních se vkládají slova a hospodářských. Ve výkladové praxi se Správa setkává s odlišnými výklady moţnosti pouţití obecné výjimky i pro případy nutných hospodářských opatření souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu a jeho bezpečnostních zájmů. Výkladové odlišnosti jsou způsobeny nedostatečně přesně definovanými důvody pouţití obecné profil zadavatele pojmem elektronická vývěska. Navrţenou změnu autor připomínky sám popisuje změnu jako formální. Dle názoru autora připomínky lze očekávat, ţe dodavatelé pojmu elektronická vývěska budou rozumět a snadno si jej zapamatují. Dále se autor připomínky domnívá, ţe zadavatelé takto budou označovat příslušný odkaz na své základní internetové stránce, mezitím co dosud odkaz většinou označovali jako veřejné zakázky. Ministerstvo pro místní rozvoj nesdílí autorův názor, naopak kaţdá formální změna s sebou vţdy nese znejistění veřejnosti. Pojem elektronická vývěska nemá oporu v dosavadním platném právním řádu České republiky a veřejnost by se s ním nejprve musela nejprve seznámit. Jako nevhodné se rovněţ jeví pouţít pojem úřední deska, neboť jiţ je jednoznačně definován v ustanovení 26 správního řádu. Zadávací řízení má formu soukromoprávního předkontraktačního postupu, subsidiární pouţití správního řádu se proto jeví jako nesystematické; zavádět dvě definice stejného pojmu v rámci právního řádu ČR není legislativně technicky vhodné. Počet atestů, které Ministerstvo vnitra udělilo v poslední době, dokazuje, ţe se profil zadavatele jako nástroj hojně vyuţívá k uveřejňování informací o veřejných zakázkách (viz udělené atesty MV ČR v poslední době). Neakceptováno, vysvětleno. Nelze rozšiřovat výjimky ze zákona, vycházejí striktně ze zadávací směrnice, jejich rozšiřování je z pohledu evropského práva nepřípustné. Neakceptováno, vysvětleno.. Nelze rozšiřovat výjimky ze zákona, vycházejí striktně ze zadávací směrnice, jejich rozšiřování je z pohledu evropského práva nepřípustné. Pokud lze veřejnou zakázku podřadit bezpečnostnímu zájmu, lze výjimku vyuţít. 18

19 MD Doporučující písm. j) MZE Doporučující písm. j) ÚOHS Doporučující písm. j) NSS Doporučující písm. j) výjimky ve stávajícím znění 18 odst.1. písm.b) a komplikují praktické vyuţití zákona. V této souvislosti je třeba výčet odkazů váţících se k tomuto ustanovení doplnit o odkaz na zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv ve znění pozdějších předpisů a na zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) ve znění pozdějších předpisů. V praxi interního zadávání se objevuje otázka, jestli lze výjimku z působnosti zákona zakotvenou v 18 písm. j) vyuţít rovněţ v případě, ţe má v dodavateli majetková práva současně více veřejných zadavatelů vyuţívajících jeho sluţby, aniţ by se na této osobě účastnil soukromý sektor. Domníváme se, ţe tato moţnost by měla být výslovně v bodu 17 návrhu novely zákona zakotvena. Navrhujeme novelizovat ustanovení 18, a to zařazením ustanovení, které z působnosti zákona o veřejných zakázkách vyjme ty veřejné zakázky, jejichţ předmětem jsou sluţby poskytované veřejnou výzkumnou institucí, jejímţ je zadavatel v konkrétním případě zřizovatelem, a zadávané sluţby jsou současně předmětem zřizovací listiny (zejména tzv. další činnosti) příslušné veřejné výzkumné instituce. Navrhované řešení vychází ze zkušenosti, ţe veřejné výzkumné instituce, dosud vzniklé na základě příslušných ustanovení zákona č. 341/2005 Sb., v platném znění, jsou většinou těmi subjekty, které do doby jejich transformace na veřejné výzkumné ústavy působily jako státní příspěvkové organizace, zřízené a řízené jednotlivými resorty. Za dobu jejich existence plynuly nemalé veřejné finanční prostředky mj. na ty výsledky činnosti, které jsou v mnoha případech nezbytným předpokladem pro plnění stávajících (i budoucích) veřejných zakázek (tzv. databáze). Navrhovaná právní úprava by tak přinesla kromě značné úspory finančních prostředků, vynakládaných na proces zadávání veřejných zakázek, téţ úspory v oblasti administrativní. V bodě 17 odstavci pátém zvláštní části důvodové zprávy doporučuji vypustit formulaci, ţe se musí jednat v zásadě o nahodilou činnost, resp. formulovat text tak, ţe zpravidla to bude (nikoliv tedy musí být) činnost nahodilá. Uvedená konstrukce jde totiţ nad rámec poţadavků uvedených v rozhodnutí ESD, citovaném v důvodové zprávě, kdy činnost nahodilá je obsahově uţší kategorií neţ činnost okrajového charakteru. Zpřísnění podmínek pro in-house zadávání je sice vítáno, nicméně dřívější slovní spojení převáţná část činnosti i nově navrhované spojení činnost téměř výlučná coby neurčité právní pojmy budou bez rozdílu podrobeny výkladu v kontextu konkrétních případů. Nabízí se tudíţ otázka, zda navrhovaná změna skutečně usnadní orgánu dohledu (a správním soudům) aplikační praxi. Judikaturu Evropského soudního dvora jako interpretačního vodítka, a niţ důvodová zpráva odkazuje, lze z tohoto hlediska povaţovat za dostačující. Nejvyšší správní soud však upozorňuje, ţe podle této judikatury nelze uplatnit ani pravidlo 80 % podílu činnosti, které v důvodové zprávě zmiňuje předkladatel, Neakceptováno. Není nutné výslovně zakotvit, neboť vztah lze jednoznačně dovodit z ustanovení 2 odst. 8. Neakceptováno. Výčet výjimek z reţimu zadávání podle ZVZ je taxativně stanoven příslušnými Směrnicemi EU. (Směrnice 2004/18/ES) Problémy způsobené změnou právní formy veřejných výzkumných institucí nelze řešit cestou rozšíření výjimek v 18 ZVZ. Neakceptováno. Pouţití obecných právních pojmů na tomto místě je nezbytné, neboť uvedení podílu činnosti vyjádřeného procentně by bylo v rozporu s rozhodnutími Evropského soudního dvora a je i z jiných důvodů nepraktické a neflexibilní (otázka, na který z výstupů dodavatele procentní výši vázat). Takto zůstane ponechán prostor pro interpretační činnost ESD. 19

20 ÚVČR-KVÚ Doporučující písm. j) Česká pošta písm. j) SSHR Zásadní písm. q) MK Doporučující písm. q) MZD Zásadní písm. s) (nové) neboť analogické pouţití výjimky upravené pro sektorové zadavatele judikatura ESD nepřipouští (viz rozsudek Evropského soudního dvora C-340/04 ze dne ve věci Carbotermo SpA, Consorzio Alisei v. Comune di Busto Arsizio, AGESP SpA). V 18 písm. j) by bylo vhodné upřesnit slovní spojení činnost téměř výlučně uvedením i její procentní výše. Navrţená formulace je vágní, není zřejmá hranice, kdy činnost je vykonávána téměř výlučně a kdy jiţ není téměř výlučně. Zákon by měl, i přes argumentaci ESD, přesněji vymezit. Navrhujeme textaci: j) jejich předmětem je poskytnutí dodávek, sluţeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává převáţnou část své činnosti činnost z 80% ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě23) nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby24). V rámci této novely zákona je třeba vypustit ustanovení 18 písm. o) upravující výkup biopaliv Správou státních hmotných rezerv podle zvláštního právního předpisu. Toto ustanovení je vzhledem k aktuálnímu znění zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší jiţ neaktuální. Pojem mezinárodní organizace není zcela jasný (zda se jedná pouze o mezivládní organizace či jakékoliv organizace s mezinárodním prvkem), doporučujeme tento pojem více upřesnit. V 18 poţadujeme na konci písmene r) tečka nahradit čárkou a doplnit písmeno s), které zní: s) jejich předmětem je dodávka očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování podle zákona o ochraně veřejného zdraví 18a). Předkladatel v důvodové zprávě sice hranici 80% podílu činnosti zmiňuje, ovšem v té souvislosti, ţe tato bývala poţadována v souladu s některými zahraničním teoriemi, a jasně uvádí, ţe takové procentní vymezení hranice pro určení, kdy se jedná o činnost téměř výlučnou není pouţitelné, především s odkazem na rozhodovací praxi ESD. Neakceptováno. Dle judikatury Evropského soudního dvora není moţné stanovit procentuálně podíl činnosti, kterou musí subjekt, kterému má být na základě výjimky zadána veřejná zakázka, vykonávat pro příslušného veřejného zadavatele. Problematické by téţ bylo určit, k čemu by se ona procentní výše měla vázat, aby se jednalo o skutečně objektivní kritérium. Neakceptováno. Striktní procentní vymezení hranice pro určení, kdy se jedná o činnost téměř výlučnou a kdy ne, není pouţitelná, zejména z důvodu rozporu navrhovaného řešení s rozhodovací praxí Evropského soudního dvora. Navrhovaný odklon od stanovisek Evropského soudního dvora není vhodný. Judikatura ESD sice není formálně právně závazná, nicméně slouţí jako zdroj interpretace komunitárního práva, coţ má důsledky pro jednotlivé členské státy, jejichţ právní předpisy musí být v souladu s komunitárním právem. Akceptováno Neakceptováno. Výklad pojmu mezinárodní organizace byl ustálen na základě aplikace zákona. Neakceptováno, vysvětleno. Nelze rozšiřovat výjimky ze zákona, vycházejí striktně ze zadávací směrnice, jejich rozšiřování je z pohledu evropského práva nepřípustné. 20