Název publikace: Sborník IV. ročníku konference SENIOR LIVING

Transkript

1

2 Název publikace: Sborník IV. ročníku konference SENIOR LIVING Vydal: Ledax o.p.s. Autor: kolektiv autorŧ Měsíc a rok vydání: leden 2010 ISBN: Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za věcnou a jazykovou správnost díla odpovídají autoři. Ledax o.p.s. 2010

3 Tento sborník obsahuje příspěvky ze IV. ročníku konference SENIOR LIVING, která se konala 10. a 11. listopadu 2009 v Domě kultury Metropol v Českých Budějovicích. Pořadatelé konference: Ledax o.p.s. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Fakulta stavební ČVUT v Praze Záštitu nad konferencí přijali: JUDr. Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí ČR Mgr. Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje Mgr. Juraj Thoma, primátor města České Budějovice prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., děkan Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc., děkan Fakulty stavební ČVUT v Praze Na vydání Sborníku IV. ročníku konference SENIOR LIVING přispělo finančním darem město České Budějovice.

4 OBSAH Mgr. Rudolf Vodička MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE SVÝM SENIORŦM...6 prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. NIC NOVÉHO POD SLUNCEM DVA STŘÍPKY Z HISTORIE ČESKÉ GERIATRIE...8 Ing. Vladimír Sloup VYUŢITÍ PPP PROJEKTŦ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB...9 doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D., Mgr. Pavel Vančura ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE: Komparativní analýza národních systémŧ a inovativní přístupy - Představení výzkumného projektu...14 doc. Ing. Ladislav Prŧša, CSc. JAK ZVÝŠIT EFEKTIVNOST FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŢEB SOCIÁLNÍ PÉČE PRO SENIORY...22 Ing. Eva Grollová VÝSLEDKY ŠETŘENÍ V DOMÁCNOSTECH SENIORŦ Z HLEDISKA JEJICH BEZPEČÍ A MOBILITY...30 Mgr. Viktor Lavička RIZIKA SPOJENÁ SE ZMĚNOU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY...33 Ing. arch. Dagmar Polcarová VÝVOJ NÁZORŦ NA PODOBU POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ PRO SENIORY...36 doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. NOVÉ MOŢNOSTI VE VYBAVENÍ KOUPELEN, WC A KUCHYNÍ PRO SENIORY...43 Ing. akad. arch. Věra Suchá VLIV OPTICKÉHO ROZMĚRU BAREV NA TVORBU INTERIÉROVÝCH PROSTOR Z HLEDISKA SAMOSTATNÉHO POHYBU OSOB NEJEN SE ZRAKOVÝM POSTIŢENÍM...53 Jiří Týfa NÁMĚTY BAREVNÝCH ŘEŠENÍ VE VEŘEJNÝCH INTERIÉRECH USNADŇUJÍCÍ SAMOSTATNÝ A BEZPEČNÝ POHYB NEJEN PRO OSOBY S HANDICAPEM ZRAKU...58 Ing. arch, Igor Saktor NOVÁ BĚLÁ VÍCE NEŢ BYDLENÍ...60

5 Ing. arch. Veronika Bešťáková SENIOR COHOUSING AKTIVNÍ STÁRNUTÍ V KOMUNITĚ...68 Ing. Zdeněk Zídek PŘÍKLAD SENIORSKÉHO BYDLENÍ V MALÉ OBCI...75 Luboš Krejza LIPNO ZNAČKA PŘÁTELSKÉ PRO SENIORY...77 Ing. Dana Stein MOŢNOSTI A MEZE TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI U ZDRAVÝCH SENIORŦ A SENIORŦ S DEMENCÍ...79 Ing. Václav Jaroš PROJEKTY DD ONŠOV PODPORUJÍCÍ ROZVOJ DUŠEVNÍCH A FYZICKÝCH SCHOPNOSTÍ SENIORŦ, KARLOVA UNIVERZITA V DD ONŠOV...83 Pavla Šimečková, DiS. PROBLEMATIKA TERÉNNÍCH SLUŢEB NA ZÁKLADĚ ZKUŠENOSTÍ Z PRAXE...86 Ing. Dana Stein EXPERIMENTÁLNÍ UNIVERZITA PRO PRARODIČE A VNOUČATA...89 MUDr. Jan Reban, Mgr. Pavlína Straková, Michaela Spáčilová, DiS., Mgr. Zdenka Třísková SPÁNEK A KVALITA ŢIVOTA HOW ARE YOU DID YOU SLEEP WELL?...92 Ing. Mgr. Peter Tavel, Ph.D. AKO POCHOPIŤ STARÉHO ČLOVEKA?...98 Ing. Alexandra Vobořilová STÁTNÍ PODPORA BYDLENÍ SENIORŦ Bc. Jan Sembdner PROSTŘEDÍ A PODMÍNKY V POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍCH PRO SENIORY Z POHLEDU STANDARDŦ KVALITY Mgr. et Mgr. Josef Havlík ZKUŠENOSTI Z VÝCVIKU ASERTIVITY SENIORŦ Mgr. Lucie Bicková VYBRANÉ OBLASTI KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŢEB RESTRIKTIVNÍ OPATŘENÍ, NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A OBAVY POSKYTOVATELŦ...118

6 Mgr. Lucie Vidovićová, Ph.D. STÁRNUTNÍ V ENVIRONMENTÁLNÍM PARADIGMATU: NOVÉ OTAZNÍKY NEJEN PRO SOCIOLOGA PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D. ŢIVOTNÍ SITUACE SENIORŦ UŢIVATELŦ PEČOVATELSKÉ SLUŢBY Mgr. Lenka Motlová VÝZNAM AKTIVITY VE STÁŘÍ Mgr. Robert Huneš POSTAVENÍ HOSPICŦ VE ZDRAVOTNÍM A SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Mgr. Helena Kisvetrová PALIATIVNÍ PÉČE O TERMINÁLNĚ NEMOCNÉ SENIORY V POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍCH Z POHLEDU SESTER Mgr. Eva Kadlecová VYUŢITÍ FELINOTERAPIE U SENIORŦ ŢIJÍCÍCH V INSTITUCI O SPOLEČNOSTI LEDAX O.P.S FOTOGRAFIE ZE IV. ROČNÍKU KONFERENCE SENIOR LIVING INZERCE...161

7 MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE SVÝM SENIORŦM Mgr. Rudolf Vodička náměstek primátora města České Budějovice Anotace: Příspěvek popisuje financování sociálních sluţeb z rozpočtu města České Budějovice v roce Příspěvek: Město jako zřizovatel DpS Máj, p.o. DpS Hvízdal, p.o. CSS Staroměstská, p.o. Základní ukazatele hospodaření dle schváleného rozpočtu města na rok 2009 (v tis. Kč) Hvízdal Máj Staroměstská celkem rozpočet příspěvek zřizovatele dotace SR (MPSV) Počty klientŧ v DpS Základní struktura klientŧ Hvízdal Máj Staroměstská celkem klientŧ celkem bez příspěvku I. st II. st III. st IV. st

8 Aktivity financované formou dotací z rozpočtu pečovatelská sluţba zajišťována 3 subjekty příspěvek pro rok 2009 celkem 6 mil. Kč (cca 1500 klientŧ) kluby dŧchodcŧ na území města asi 700 tis. Kč pro rok 2009 plavání pro seniory a ZTP 58 tis. Kč Aktivity financované formou dotací z rozpočtu Grantová pravidla osobní asistence 450 tis. Kč (prostřednictvím Městské charity, Centrum pro zdravotně postiţené JčK) dobrovolníci v sociálních a zdrav. zařízeních pro seniory a ZP 50 tis. Kč zájmové-spolkové organizace pro seniory (neregistrovaní poskytovatelé SS) 90 tis. Kč (např. Svaz dŧchodcŧ ČR 50 tis.) grantové opatření Monitoring a prognóza pobytových sociálních sluţeb pro seniory a zmapování a monitoring potřeb seniorŧ-solitérŧ na území města 300 tis. Kč Ostatní RPSS města ČB a Akční plány 2009 a 2010 práce členŧ pracovních skupin odborné zpracování a metodika AP 40 tis. Kč tisk AP tis. Kč 7

9 NIC NOVÉHO POD SLUNCEM DVA STŘÍPKY Z HISTORIE ČESKÉ GERIATRIE prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Helena.Haskovcova@fhs.cuni.cz Anotace: V posledních letech jezdíme na stáţe do zahraničí, abychom se poučili nebo inspirovali, jak zlepšit péči o seniory v naší zemi. Ke škodě věci však opomíjíme, nebo dokonce neznáme, české tradice péče o staré lidi. Z tohoto dŧvodu bude připomenut mimořádný počin Josefa Thomayera / /, totiţ jeho projekt Nový Domov v Trhanově na Domaţlicku, který byl určen osobám chudým a stářím sešlým a dále historie Masarykových domovŧ /dnes Fakultní Thomayerova nemocnice/ v Praze, které byly rovněţ určeny především starým lidem. V roce 2010 vyjde 2. vydání knihy Fenomén stáří. Příspěvek přednesený na konferenci byl inspirován jejím obsahem. Zájemci naleznou informace ve výše uvedené knize. 8

10 VYUŢITÍ PPP PROJEKTŦ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Ing. Vladimír Sloup výkonný ředitel Asociace PPP vladimir.sloup@asociaceppp.cz Anotace: Příspěvek na téma PPP v sociálních sluţbách se ve stručnosti zabýval tím, co je to Public Private Partnership (PPP), rozdíly mezi PPP a klasickou zakázkou a zkušenostmi s PPP, zejména ze zahraničí. Stručně byly zmíněny zákonné poţadavky kladené na PPP projekty. V další části byla pozornost věnována studiím Asociace PPP v rŧzných sektorech. Hlavní pozornost byla věnována studii Analýza moţností aplikace PPP v oblasti sociálních sluţeb. V poslední části byl popsán reálný projekt PPP v sociálních sluţbách koncese na provoz domova seniorŧ v Litoměřicích. Příspěvek: Na začátek příspěvku je uvedeno stručně několik základních informací o tom, co je to Public Private Partnership (PPP). PPP je alternativní zpŧsob uspokojení veřejných potřeb formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru. PPP je definováno jako dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí uţitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných sluţeb, přičemţ výhodou PPP je sloučení zkušeností, znalostí a dovedností obou sektorŧ a přenesení odpovědnosti za rizika na sektor, který je dokáţe lépe řídit. Mezi základními charakteristikami PPP lze vyjmenovat: Vyuţití zdrojŧ a schopností privátního sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných sluţeb. Realizuje se komplexní řešení celého ţivotního cyklu projektu, čímţ se generují úspory v provozní části ţivotního cyklu, které pokryjí zvýšené transakční náklady při přípravě projektu. Přesun kompletačního rizika na projektové společnosti (vícenáklady či prodlouţení výstavby je rizikem soukromého partnera). Odsun od definice vstupŧ k definici výstupŧ. Zamezuje se klasickému dělení zakázek. Vyváţené rozdělení rizik. Úzké zapojení bank do kontroly fungování dodavatele. Jestliţe se na tyto základní charakteristiky podíváme blíţe, tak je současně mŧţeme definovat jako hlavní výhody PPP oproti klasickým veřejným zakázkám. Vyplývají z nich i nevýhody PPP, coţ je zejména náročnější příprava projektu, jak pokud jde o znalosti, tak pokud jde o čas a peníze. Nevýhodou pro PPP, ovšem nikoliv metody jako takové, je například i to, ţe zejména politiky je PPP vnímáno jako cosi nového a neozkoušeného, čemu je lépe se vyhnout, aniţ by si dali byť i nejmenší námahu se zjištěním si relevantních informací o této metodě uspokojování veřejného zájmu. 9

11 Znázornění rozdílu ve finančních tocích je na následujícím schématu: Běţné schéma PPP Z grafu je vidět, ţe zatímco u klasické zakázky veřejný sektor napřed jednorázově hradí cenu investice (včetně pravděpodobných vícenákladŧ a případného prodlouţení doby realizace) a poté v prŧběhu let platí provozní náklady (včetně nákladŧ na opravy, modernizace či rekonstrukce), tak u schématu PPP prvně platí aţ v okamţiku, kdy dodavatel začne poskytovat veřejnou sluţbu, jejíţ uspokojení bylo poptáváno. V pravidelných měsíčních splátkách jsou zahrnuty jak náklady na investice, tak náklady spojené s provozem (včetně nákladŧ na opravy, modernizace či rekonstrukce). Zkušenosti ze zahraničí ukázaly, ţe sektorem s nejrozšířenějším pouţitím PPP je oblast dopravy, následovaná zdravotnictvím a výstavbou a provozem administrativních celkŧ. Oblast sociálních sluţeb je typickou veřejnou sluţbou, kterou mŧţe soukromý sektor, při dodrţení některých předpokladŧ, zajišťovat mnohem efektivněji neţ sektor veřejný. Pokud jde o konkrétní zkušenosti s PPP projekty v oblasti sociálních sluţeb, tak nejrozsáhlejší a nejdelší praktické zkušenosti mají ve Velké Británii. Další zkušenosti s projekty jsou například v Irsku, Austrálii, Jihoafrické republice či Itálii a v poslední době se první zkušenosti objevují i v Česku v podobě tzv. provozních PPP. Zajímavá čísla o úspěšnosti PPP projektŧ poskytl prŧzkum mezi manaţery veřejné správy vykonaný ve Velké Británii na ţádost Ministerstva financí a Národního kontrolního úřadu: 98 % manaţerŧ hodnotí spolupráci se soukromým sektorem jako uspokojující, dobrou nebo velmi dobrou (83 % jako dobrou nebo velmi dobrou) 96 % hodnotilo PPP projekty jako uspokojivé, dobré nebo velmi dobré (73 % jako dobré nebo velmi dobré) 94 % uvedlo, ţe bylo dosaţeno všech nebo téměř všech cílŧ projektu odpovídalo 151 zástupcŧ manaţerŧ veřejného sektoru Zahájení přípravy PPP projektu v oblasti sociálních sluţeb se nebude nijak lišit od jakkoliv jinak realizovaného projektu v této oblasti. První co je zapotřebí provést je analýza stávajícího stavu a moţného budoucího vývoje. Potenciální investor tak musí na začátku provést minimálně analýzy stávajících poskytovatelŧ sociálních sluţeb v regionu / spádové oblasti, analýzu potřeb uţivatelŧ včetně očekávaného vývoje a analýzu současných i budoucích zdrojŧ na zajištění těchto potřeb. Samozřejmě i PPP projekt musí od začátku respektovat uţivatelskou potřebnost nabízených sluţeb, aby nebyl od začátku odsouzen k nezdaru. Velmi pravděpodobně bude na začátku celého projektu 10

12 připravena SWOT analýza, která bude kumulovat nejdŧleţitější zjištění za všech zpracovaných analýz. Aby byl projekt připravován formou PPP je zapotřebí napřed prokázat, ţe tato forma je výhodnější oproti klasickému zadání. Za tím účelem se sestavuje tzv. Komparátor veřejného sektoru (Public Sector Comparator), který je v české republice součástí koncesního projektu. Při přípravě projektu formou PPP nesmíme nikdy zapomínat na to, ţe v případě PPP projektŧ se pracuje s celoţivotními náklady projektu, tedy nikoliv pouze se vstupními investicemi, jak je běţné u klasického zadání, ale s náklady od designu, přes investice, aţ po náklady na provoz a rekonstrukce v dlouhém časovém období. V České republice je při zadávání zakázky formou koncese zapotřebí postupovat podle zákona 139/2006 Sb., koncesní zákon, a souvisejících právních předpisŧ. Pro přípravu a realizaci PPP projektu jsou rovněţ vyuţitelné metodiky zveřejňované na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a zejména na stránkách Ministerstva financí. Velkou pomŧckou se pro zadavatele mŧţe rovněţ stát studie vypracovaná pro Asociaci PPP, nazvaná Analýza moţností aplikace PPP v oblasti sociálních sluţeb (dále jen studie ). Tato studie je pro všechny zájemce volně k dispozici na stránkách asociace: studie/ Na stejné adrese je i další studie Metoda PPP a její vyuţití v oblasti základního a středního školství, která dává zajímavý vhled do problematiku shlukování (clusterŧ) menších projektŧ v jeden větší a studie PPP versus Veřejná zakázka, která srozumitelně rozebírá rozdíly mezi klasickou zakázkou a PPP. Studie v oblasti sociálních sluţeb je členěna následovně: 1. Strategický a socio-ekonomický rámec 2. Moţnosti řešení potřeb v sociální sféře pomocí PPP 3. Praktická aplikace finančního modelu jako nástroje pro rozhodování 4. Závěry a doporučení 5. Přílohy V části 1 se studie po krátkém úvodu věnuje rozboru systému sociálních sluţeb a zejména analýze současných a budoucích potřeb v oblasti sociálních potřeb, postavením a rolí hlavních aktérŧ a dopady nové legislativy. Druhá část studie je zaměřena na podstatu metody PPP, na zahraniční zkušenosti s PPP v sociálních sluţbách a na příleţitosti uplatnění této metody v ČR. Jiţ v této části získává čtenář solidní základ praktických informací, který mu umoţní zařadit si své vlastní představy, svŧj vlastní projekt, do širších souvislostí. Závěry, týkající se aplikovatelnosti PPP projektŧ v oblasti sociálních sluţeb v ČR jsou pouţity jako vstupní data pro třetí, pro zadavatele asi nejzajímavější část. V této části je na příkladech pomocí finančního modelu porovnán zpŧsob zadání modelového projektu pomocí PPP a klasickou zakázkou. Postupně tak zadavatel získá představu o fungování PPP na praktickém příkladu a společně s autory studie postupně projde celým modelem od nadefinování typového příkladu a vstupních předpokladŧ aţ po vyhodnocení výsledkŧ modelu. Navíc je ukázkový případ rozdělen na několik dílčích řešení a řeší se tak jak výstavba zcela nového komplexu, tak rekonstrukce komplexu stávajícího, a to pro 40, 80 či 120 uţivatelŧ sluţeb.zajímavé postřehy, na které je dobře se ve Studii zaměřit jsou: Dostatečně velký projekt = clustery menších projektŧ. 11

13 Významná infrastrukturní část = moţnost ovlivnění budoucích výdajŧ. Šest hodnocených variant (nová výstavba, brownfieldy,...). Municipalita zŧstává vlastníkem infrastruktury = PPP nemá nic společného s privatizací. Demografický vývoj = rostoucí poptávka po sluţbě = budoucnost bude ţádat nové přístupy a nová řešení. PPP = vyšší kvalita, často vyšší rychlost, potenciálně levnější. Závěry plynoucí ze Studie i zahraničních zkušeností naznačují, ţe v oblasti sociálních sluţeb je vhodné se zaměřit na PPP projekty slučující výstavbu / rekonstrukci a dlouhodobý provoz a údrţbu v domovech pro seniory se zdravotním postiţením, v domovech pro seniory, v domovech se zvláštním reţimem a případně i v projektech chráněného bydlení. Navíc se dá do budoucna očekávat čím dál tím větší tlak na transformaci převaţujících pobytových zařízení sociálních sluţeb tak, aby lépe naplňovaly poţadavky humánního přístupu a zohledňování individuálních potřeb klientŧ, kde je velký prostor pro invenci a efektivnost soukromého sektoru. Samozřejmě, ţe realizace projektŧ formou PPP není samospasitelná, neodstraní některé chyby napáchané v minulosti a nelze ji vyuţít u všech projektŧ, ale měla by se minimálně stát součástí komunitního plánování rozvoje sociálních sluţeb jako jeden z alternativních zpŧsobŧ zajištěné této veřejné potřeby. Jedním z prŧkopníkŧ metody PPP je město Litoměřice, které na začátku roku 2008 vypsalo koncesní řízení Provozovatel domova pro seniory v Litoměřicích. Koncesní řízení vyhrála Farní charita Litoměřice, která se stala provozovatelem domova. Nejedná o typický PPP projekt, kde soukromý sektor celý projekt připraví, zafinancuje, postaví i provozuje, ale o provozní PPP, kde je soukromý sektor po vymezenou dobu zodpovědný za správu, provoz a poskytování sociálních sluţeb v areálu. V tomto konkrétním případě to znamená, ţe město Litoměřice získalo dotaci z Ministerstva práce a sociálních věcí na výstavbu domova pro seniory, přidalo k ní vlastní zdroje a zajistilo návrh a výstavbu domova pro seniory jednalo se o částečnou rekonstrukci stávajících budov bývalé nemocnice a částečnou novostavbu. Několik údajŧ k dokreslení obrázku o projektu Domov na Dómském pahorku je uvedeno níţe: kapacita: 108 lŧţek investor: město Litoměřice (dotace + prostředky města) vlastník: město Litoměřice výstavba: cca 1 rok (provozovatel měl částečnou moţnost ovlivnit výstavbu dle svých zkušeností s provozem obdobných zařízení) koncesní řízení: jaro 2008 (zkušenosti, personální zajištění,...) provozovatel: Farní charita Litoměřice (ošetřovatelská a pečovatelská sluţba, provoz zařízení vč. údrţby a oprav,...) délka smlouvy: 20 let financování provozu: roční příspěvky z města a MPSV (není na ně právní nárok) a příspěvky od uţivatelŧ názor provozovatele: koncesní řízení bylo pro provozovatele nové a tím i sloţitější neţ klasická zakázka, ale provoz zařízení je na základě koncesní smlouvy bezproblémový 12

14 Foto ze stránek Farní charity Litoměřice Literatura: 1) Studie Asociace PPP - Analýza moţností aplikace PPP v oblasti sociálních sluţeb Asociace PPP Na příkopě Praha 1 13

15 ADEL ADVOCACIES FOR FRAIL AND INCOMPETENT ELDERLY IN EUROPE: Komparativní analýza národních systémŧ a inovativní přístupy - Představení výzkumného projektu doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. přednostka Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci katerina@tunw.upol.cz Mgr. Pavel Vančura student doktorského postgraduálního studia oboru Sociální lékařství, Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Anotace: Ve stárnoucích populacích se do popředí dostávají otázky ochrany křehkých a nekompetentních seniorŧ v Evropě. Záměrem projektu je zjistit moţnosti pro vytvoření takového systém ochrany křehkých a nekompetentních seniorŧ, který by jim umoţnil proţít dŧstojně svŧj ţivot a ochránil jejich nezrušitelná a nezadatelná lidská práva. Hlavním cílem výzkumného projektu je komparace zpŧsobŧ, jakými rozlišné země v EU (vybrány byly: Německo, Rakousko, Španělsko, Dánsko, ČR) zabezpečují právní ochranu a participaci křehkých a nekompetentních seniorŧ na vlastním ţivotě. Celkový rámec projektu vychází ze tří zásadních ukazatelŧ současných společností v Evropě, kterými jsou: demografický vývoj, zvyšování poţadavkŧ na zdravotně sociální péči a transformace sociálně právní situace. Analýza systému stojí na třech pilířích: 1) právní analýza systémŧ opatrovnictví; 2)sociálně demografická analýza údajŧ dŧleţitých pro pochopení systému opatrovnictví; 3)analýza organizace systému opatrovnictví a alternativních řešení. Výsledkem projektu bude formulování hlavních problémŧ, příklady vhodných zpŧsobŧ řešení a prezentace inovativních přístupŧ. Na základě komparace, prognózy a vzájemných analýz demografických a opatrovnických systémŧ participujících zemí budou nastíněny závěry, doporučující řešení. Výchozím podkladem pro závěrečnou analýzu byla deskripce vybraných ukazatelŧ z oficiálních statistik a výzkumŧ (tzv. statistického rámce sociálně demografických údajŧ). Výzkum statistického rámce se skládá ze tří zásadních částí: 1)Popis a analýza empirické reality systému opatrovnictví; 2) Popis a analýza výchozích faktorŧ reflektující demografickou a socio-strukturální situaci v kontextu systému opatrovnictví; 3)Předpokládaný vývoj sociálně demografické sociální situace. Abstract: Within the aging populations the questions of protection of frail and incompetent elderly in Europe have become significant. The aim of the project is to find out the possibilities of creation of a system of protection of frail and incompetent elderly that would enable them to spend their life in dignity and protected their invertible and indefeasible human rights. The main aim of the research project is the comparison of ways in which various countries within the EU (the following countries were selected: Germany, Austria, Spain, Denmark, Czech Republic) insure legal protection and participation of frail and incompetent elderly in their own life. The whole framework of the project is based on free main 14

16 indicators of current European societies, these are: demographic development, increasing of the demand of social and health care and transformation of the social and legal situation. The analysis is based on three main pillars: 1) legal analysis of the guardianship systems; 2) social demographic analysis of the data necessary for understanding the guardianship system and alternative solutions. The outcome of the project is going to be definition of main problems, examples of appropriate solutions and presentation of alternative solutions. Based on the comparison, prognosis and the comparison of the analysis of demographic and guardianship systems of the participating countries the conclusions and recommending solutions will be described. The initial base for the final analysis was the description of selected indicators from the official statistics and researches (so called statistic framework of the social demographic data). The research of the statistic Framework consists of free basic parts: 1) description and analysis of the empiric reality of the guardianship system; 2) description and analysis of the initial factors reflecting the demographic and socio-cultural situation in the context of the guardianship system; 3) predicted development of the social demographic situation. Příspěvek: Ve stárnoucích populacích se do popředí dostávají otázky participace seniorŧ na společenském ţivotě a moţnosti samostatného ţivota ve starším věku. Skutečností je, ţe staří, nekompetentní a zranitelní lidé jsou i nadále zainteresování v řadě právních záleţitostí a účastní se veřejného a společenského ţivota. Jsou také objektem právních smluv, vymáhání práv a poţadavkŧ. V dŧsledku demografického vývoje, který je zásadním pozadím tohoto vývoje, dochází k rŧstu poţadavkŧ na zpŧsoby ochrany zranitelných a nekompetentních seniorŧ 1. Kromě demografického vývoje také rodina tradičně hlavní instituce pro zastupování seniorŧ, se dostává v této souvislosti do pozadí (změna rodinné struktury, prodlouţený věk odchodu do dŧchodu, individuální zpŧsoby bydlení atd.). Z toho dŧvodŧ je stát v rostoucí míře konfrontován s úkolem ochrany osobních práv seniorŧ a nekompetentních osob. Společnosti vyvinuly rozličné instituce pro poskytování ochrany zmíněné skupině obyvatel. S nárŧstem potřeby a poţadavkŧ, instituce kterým bylo delegováno převzetí zodpovědnosti a úkolŧ v této oblasti stejně tak jako samotné autority jsou pod zvyšujícím se tlakem uspokojit narŧstající poptávku. Zároveň jsou však nuceny racionalizovat a zlepšit vyuţití alternativních zdrojŧ souběţně s garancí kvality opatrovnictví a ochrany. Tento scénář je z velké části stejný v celé Evropě. Zásadní vizí projektu je zjistit moţnosti pro vytvoření takového systém ochrany křehkých a nekompetentních seniorŧ, který by jim umoţnil proţít dŧstojně svŧj ţivot a ochránil jejich nezrušitelná a nezadatelná lidská práva. Hlavním cílem výzkumného projektu je komparace zpŧsobŧ, jakými rozlišné země v EU zabezpečují právní ochranu a participaci křehkých a nekompetentních seniorŧ na vlastním ţivotě. VÝCHOZÍ SITUACE PRO KONCEPTUALIZACI PROJEKTU ADEL Celkový rámec projektu vychází ze tří zásadních ukazatelŧ současných společností v Evropě 2, kterými jsou: demografický vývoj, zvyšování poţadavkŧ na zdravotně sociální péči a transformace sociálně 1 Například v Rakousku a Německu počet seniorů v zastoupení nebo v opatrovnictví v posledním desetiletí vzrůstá. 2 Tento jev lze samozřejmě pozorovat i v jiných světadílech, tento pohled by však přesahoval cíl a předmět projektu 15

17 právní situace. Je nutné si uvědomit, ţe je nutno tyto ukazatele nutno řadit (a řešit) vertikálně 3, neboť právě demografický vývoj, jenţ má za následek proměnu demografických struktur obyvatelstva ve smyslu stárnutí populace, přináší zvyšování poţadavkŧ na péči o tyto seniory, coţ ovlivňuje zdravotně sociální sféru a proměna nemocnosti v dŧsledku stárnutí populace usměrňuje sociálně právní systémy, související s touto péčí. 1. Proměna demografických struktur obyvatelstva Demografický vývoj v Evropě má za následek významnou proměnu věkových struktur obyvatelstva, obecně se tento jev nazývá stárnutím obyvatelstva. Základní jsou dvě příčiny: prodluţování střední délky ţivota a sníţená porodnost. Prodluţováním střední délky ţivota dochází k nárŧstu obyvatel nejen nad 65 let, ale i nad 80 let ţivota. Tomuto jevu se říká stárnutí seniorŧ. Sníţený počet narozených dětí má vliv na změnu populační základny obyvatelstva. Tyto dva významné sociální jevy zvyšují tzv. index stáří 4 a významně mění demografický strom ţivota. Dalším dŧleţitým demografickým jevem současné Evropy je proměna rodinných struktur, i kdyţ její proces je v rŧzných zemích odlišný. Zvyšuje se počet rozvodŧ, sniţuje se počet zejména prvních sňatkŧ, zvyšuje se počet dětí, které se narodily mimo manţelství, zvyšuje se počet osob, ţijících osaměle 5. Pro tradiční evropskou formu rodiny byl vţdy charakteristický dŧraz na stabilní rodičovský pár s dětmi, ţijící v relativní autonomii (srov. Moţný, 2006, s. 233). Pro postmoderní dobu je typická nestabilita jak ekonomická, tak společenská a nakonec i individuální, ale také větší samostatnost a nezávislost ţen. Tyto jevy provázejí i vývoj rodiny a její stability z pohledu péče o osoby seniorského věku, které jsou ohroţeny svou křehkostí či nekompetencí Proměna sociálně zdravotnické situace ve státech EU V tomto věku je běţná polymorbidita, včetně psychických onemocnění. Nejčastější mi duševní poruchami ve stáří jsou demence a deprese. Duševní poruchy vyskytující se u populace seniorŧ jsou dvojího druhu: (1) jedná se o duševní poruchy, diagnostikované kdykoliv před nástupem vlastního stáří a tudíţ jiţ přítomné v pacientově historii kdykoliv od pacientova dětství aţ do jeho nynějšího stáří (zejména se jedná o případy chronifikovaných duševních poruch), (2) ve stáří se rovněţ často setkáváme s duševními poruchami, jejichţ počátek vzniku je patognomicky asociován se stárnutím mozku a mozkových struktur, popřípadě se vyskytující v souvislosti s jiným onemocněním mozku či jiným systémovým onemocněním. Existuje více neţ 60 rŧzných příčin demencí, nejčastěji se vyskytující demencí je demence Alzheimerova typu, následována vaskulárními demencemi, smíšenými demencemi, demencí s Lewyho tělísky a ostatními atroficko-degenerativními demencemi (Luţný, 2009, s ). Onemocnění demencí je dnes problémem globálním, souvisí s 3 Z grafického hlediska si lze představit řazení a řešení ve tvaru pyramidy. 4 Index stáří je poměr osob v poproduktivním věku (60 nebo 65 +) k počtu dětí v předproduktivním věku (0-14). 5 Pojem osamělý má však i emocionálně negativní konotaci a proto v této souvislosti je vhodnější uvádět žijící individuálně neboli singles. 6 V České republice je péče o starého člověka ale stále dělena mezi rodinu a formální organizace (sociální zařízení, psychiatrické léčebny, léčebny dlouhodobě nemocných). Předběžná národní zpráva o zdravotní a dlouhodobé péči v České republice (2005, s. 3) potvrzuje, že více než 80 % péče o seniory závislé na pomoci druhých je zajištěna rodinou, přičemž průměrná doba poskytování tohoto typu péče je 4 až 5 let. V Německu v domácím prostředí žije seniorů potřebujících péči méně a to 68 % a 32 % žije v ošetřovatelských domech (Engells, Koller, 2008). Potřeba institucionální péče se zvyšuje s věkem. Ve věku od 60 do 74 let žije v institucionální péči přibližně 0,8 % seniorů a ve věkové skupině 75+ je to již 4,3 % seniorů (Vohradilíková, Rabušic, 2004, s. 68). I pro uchování autonomie prozatím senioři volí příbuzenskou strategii (srov. Sýkorová, 2004, s. 99). 16

18 prodluţováním délky ţivota a s tím souvisejícím obecným stárnutím populace. V souvislosti se vzrŧstajícím věkem se přitom zvyšuje i riziko rozvoje demence: u jedincŧ starších 65 let je toto riziko 5%, v 75 letech stoupá na 10%, u lidí osmdesátiletých je 20%, v souboru nad 90 let věku nalezneme 50% nemocných trpících zcela jasnými příznaky demence. Jiní autoři nárŧst počtu dementních nemocných popisují tak, ţe ve věku nad 65 let dochází kaţdých 5 let ke zdvojnásobení případŧ tohoto onemocnění (srov. Pidrman, 2007) 7. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, ţe se zvyšuje počet křehkých, zranitelných a nekompetentních seniorŧ, kteří potřebují nejen péči zdravotnickou, ale i sociální. Kalvach (2004, s. 34) v této souvislosti poukazuje na nutnost rozvíjet komplexní týmovou péči, která vyţaduje kontinuitu, dobrou koordinaci a aktivní přístup (včetně dispenzarizace). Povaha takové péče by měla být zdravotně-sociální a měla by zahrnovat jak sloţku terénní (domácí péče home care, pečovatelská sluţba, osobní asistence, komunitní centra, podpora pečujících rodin), tak institucionální (léčebny dlouhodobě nemocných LDN, lŧţka následné péče, ošetřovatelské jednotky, domovy pro seniory a jiné ústavy sociální péče - ÚSP). Jejím cílem by mělo být udrţení určité kvality ţivota seniorŧ za respektování etických principŧ (zejména autonomie a dŧstojnosti). Z dŧvodŧ stárnutí seniorŧ lze tedy předpokládat, ţe potřeba institucionální péče se bude v budoucnu, i přes rozvoj komunitních sluţeb, zvyšovat. Stárnutí populace bude mít značné dŧsledky nejen na zdravotní a sociální sluţby, a to především na jejich organizaci a financování, ale i na jejich strukturu, protoţe senioři mají své specifické potřeby, které je nutné dodrţovat. 3. Proměna sociálně právní situace ve státech EU Zvyšující se počet onemocnění demencí v populaci má za následek také zvýšení právních opatření, jako je právní zastupování, proces opatrovnictví, proces odebírání či sniţování právní zpŧsobilosti, činnost právních poradcŧ, zpŧsoby hájení práv pacientŧ, práva občanŧ ţijících v domech pro seniory atd. Staří, nekompetentní a zranitelní lidé jsou zbavováni nebo omezování ve zpŧsobilosti k právním úkonŧm v rámci procesu opatrovnictví, a v dŧsledku toho nemohou o sobě rozhodovat ani v oblastech rodinného ţivota, manţelství, místa pobytu, či volby zdravotnické péče. V rámci opatrovnictví jsou pak někdy (svévolně) zbavováni i základních lidských práv, coţ přispívá k jejich sociálnímu vyloučení, včetně umisťování do ústavŧ. Je nutné se proto zaměřit nejen na právní předpisy jako takové, ale i na dŧslednost jejich implementace, včetně objektivních otázek (vycházejících ze subjektivních zkoumání) zda a do jaké míry odpovídá takto pojatá legislativa poţadavkŧm stárnoucí populace. Zásadním předpokladem pro řešení je zachovávání maximální moţné kvality ţivota psychiatricky nemocných (zejména dementních) seniorŧ 8. Transformace sociálně právních systémŧ musí tedy současně měnit i organizaci a fungování právních systémŧ, hledat inovativní přístupy a vhodné zpŧsoby řešení situace, která je zpŧsobena zvyšujícím se počtem osob, které potřebují opatrovníka či právního zástupce. 7 V České republice je celkový počet pacientů s demencí odhadován na sto tisíc osob. Prevalence u nás činí přibližně 1% populace (in Lužný, 2009, s. 62). 8 Základními oblastmi kvality života, které se dle konceptu kvality života Světové zdravotnické organizace (World Health Organization - WHO) podílejí na celkovém ovlivnění subjektivně vnímané kvality života jedince, jsou (1) oblast tělesného zdraví a úrovně nezávislosti (autonomie), (2) oblast psychických funkcí, duševního zdraví a jeho úrovně, dále pak (3) oblast sociálních vztahů a (4) oblast vlivů environmentálního prostředí. Pro jednotlivé výše uvedené oblasti kvality života jsou dále definovány desítky konkrétních indikátorů (ukazatelů) kvality života, které charakterizují jednotlivé dílčí aspekty kvality života. (Dragomirecká a Bartoňová, 2006). 17

19 KONCEPCE PROJEKTU ADEL Zásadním záměrem projektu je analýza systému péče o křehké a nekompetentní seniory v evropských zemích, které na projektu participují. Obecným cílem této analýzy je zjistit, do jaké míry jsou participující země připraveny zvládnout vzrŧstající nároky společenské odpovědnosti, která souvisí se zpŧsoby ochrany zranitelných a nekompetentních seniorŧ. Analýza systému se ubírala trojím směrem: 1) Na základě podrobných právních analýz systémŧ opatrovnictví byly zjišťovány zpŧsoby ochrany zranitelných a nekompetentních seniorŧ ve vybraných evropských zemích. Tuto analýzu prováděli právní experti. 2) Na základě podrobných demograficko-sociálních analýz byly zjišťovány tendence vývoje systémŧ opatrovnictví. Tuto analýzu prováděly výzkumné organizace. 9 3) Součástí analýzy jsou zpŧsoby organizace systému a reformní koncepty v participujících zemích. Tuto část projektu prováděli jak právní experti, tak výzkumné organizace. Výslednou součástí projektu bude formulování hlavních problémŧ stejně tak jako příklady vhodných zpŧsobŧ jejich řešení a prezentace nadějných inovativních přístupŧ. Na základě komparace, prognózy a vzájemných analýz demografických a opatrovnických systémŧ participujících zemí budou nastíněny závěry, doporučující řešení. Ad 1) Zkoumané oblasti právní analýzy: V právním kontextu systému opatrovnictví byla analýza zaměřena na tyto konkrétní aspekty: 1. Právní systémy ochrany v pěti zemích Evropy 1.1. Historický vývoj 1.2. Organizační struktura, současné fungování 2. Statistická evidence 2.1. Počet lidí s právním zástupcem nebo opatrovníkem 2.2. Vývoj nákladŧ na opatrovnictví 2.3. Hlavní faktory vývoje opatrovnictví Ad 2) Zkoumané oblasti demografické a sociální analýzy: V demograficko sociálním kontextu systému opatrovnictví byla analýza zaměřena na tyto konkrétní aspekty: 3. Statistický rámec 3.1. Demografický vývoj (statistiky systému opatrovnictví, nárŧst obyvatelstva nad 65 a 80 let podle pohlaví, vývoj indexu stáří) 3.2. Souvislost proměnných (např. počet a velikost domácností, rozvodovost, rozdíly mezi městem venkovem) 3.3. Sociální zabezpečení a jeho moţnosti 3.4. Předpokládaný demografický vývoj 9 Výzkumná organizace za ČR je Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, hlavním řešitelem této části projektu za ČR je doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. 18

20 Ad 3) Zkoumané oblasti organizace a reformace systému: 4. Alternativy (státem garantovaného) opatrovnictví 5. Scénář budoucího vývoje 6. Doporučení METODOLOGIE PROJEKTU ADEL Následující tabulka podává přehled shora zmíněných aspektŧ specifické oblasti zájmu a metodologických přístupŧ: Zkoumané oblasti Metody 1.1. (Historický) vývoj právních systémŧ Analýza vývoje (prováděná právním expertem) v participujících státech 1.2. Současné (právní) systémy ochrany Analýza současného systému (prováděná (organizace systému) právním expertem), expert provádí rozhovory a případové studie (provedené výzkumnými instituty) 2.1. Vývoj počtu lidí s právním zástupcem nebo opatrovníkem Sekundární analýza oficiálních statistik a existujících empirických studií (prováděná výzkumnými instituty) 2.2. Vývoj nákladŧ na opatrovnictví Šetření zaměřené na vývoj nákladŧ (provedené výzkumným institutem) 2.3. Příčiny vývoje Expertní rozhovory (prováděné výzkumným institutem) 3.1. Demografický vývoj Statistické analýzy (prováděné výzkumným institutem) 3.2. Souvislost proměnných (např. počet a velikost domácností, rozvodovost, institucionální Statistické analýzy (prováděné výzkumným institutem) péče o seniory aj.) 4. Alternativy (státem garantovaného) opatrovnictví Expertní rozhovory a analýzy informačních systémŧ (prováděné výzkumným institutem) 5. Scénář budoucího vývoje Odhady pomocí metody zaloţené na dŧkazu (prováděné výzkumným institutem) 6. Doporučení Na základě integračních analýz Časový plán výzkumu Předpokládaná délka trvání projektu je 24 měsícŧ. Úkolem výzkumných institutŧ a právních expertŧ participujících zemí je připravit národní zprávy na podkladě shora uvedených aspektŧ (předpokládaná délka trvání 16 měsícŧ). Projekt začal v září 2008 a bude ukončen v srpnu V roce 2008 a 2009 byly celkem realizovány čtyři workshopy se všemi participanty a otevřená konference. V roce

21 budou realizovány dva workshopy, na kterých budou doposud zjištěné výsledky konfrontovány s analýzou expertních rozhovorŧ a případovými studiem z národní oblasti opatrovnictví. S celkovými výsledky seznámí otevřená konference, která se bude konat po ukončení projektu. Účastníci projektu a koordinace projektu Výběr participujících zemí byl na jedné straně motivován specifickými rysy dané země týkající se demografických podmínek a na druhé straně akceptací Esping-Andersenovy klasifikace reţimu sociální prosperity. Z německy mluvících zemí byly zvoleny země Rakousko a Německo (podle Esping-Andersenovy typologie korporativní typ). V obou zemích jsou kulturní, společenské a ekonomické okolnosti srovnatelné a obě země čelí podobným problémŧm, na jejich řešení však aplikují jiné nástroje. Další vybranou zemí je Dánsko (podle Esping-Andersenovy typologie představitel sociálně demokratického - skandinávského typu). Španělsko bylo vybráno jako reprezentant Jihoevropských zemí (s převládajícím typem orientace na rodinu), ale s jednou z nejniţších porodností v Evropě. Podstatnou se, pro vzájemnou komparaci, podle zadavatelŧ projektu, jevila také analýza jednoho z nových členŧ ze střední a východní Evropy (tzv. tranzitní typ), z nichţ byla jako nejzajímavější vybrána Česká republika, zejména díky nejvyšší střední délce ţivota mezi přistupujícími státy. Projekt navrhl a koordinuje Institut für Sozialforschung und Gesellschaftspolitik (Köln, Germany) a Institut für Rechts-und Kriminalsoziologie (Wien, Austria). V kaţdé z participujících zemí je za národní empirické a statistické analýzy zodpovědný institut pro sociální výzkum a právní expert na opatrovnictví. Metodologický pokyn pro výzkum statistického rámce v české republice Výzkum statistického rámce se skládá ze tří zásadních částí: 1) Popis a analýza empirické reality systému opatrovnictví. 2) Popis a analýza výchozích faktorŧ reflektující demografickou a socio-strukturální situaci v kontextu systému opatrovnictví. 3) Předpokládaný vývoj demograficko sociální situace. Zadavatelé předpokládali, ţe v rŧzných účastnických zemích existují rŧzné moţnosti pozorování problematiky, proto tolerovali jednotlivým participujícím zemím odlišnou délku kategorií údajŧ. Jelikoţ je však vývoj v čase dŧleţitý pro celkovou analýzu, upřednostňovali relativně dlouhé časové řady pozorovaných údajŧ. Jako nejstarší údaj byl doporučen rok 1980 nebo 1990 a pozorování mělo být ukončeno nejaktuálnějším dostupným údajem. V ČR bylo statisticko-demografické sledování zahájeno od roku 1980 a ukončeno v roce 2008, některé údaje, které je moţno vyčíst jen z databáze sčítání lidu, jsou z roku 2001; statistiky počtu osob zbavených nebo omezených ve zpŧsobilosti jsou uvedeny od roku, kdy začaly být sledovány, tj. od roku 2000 a výzkum demografických údajŧ u opatrovníkŧ a opatrovaných byl proveden v roce Předpokládaný vývoj situace byl predikován do roku ZÁVĚR Výzkumná zpráva o statistickém rámci, který je základem pro další šetření systému opatrovnictví, je v současné době vydávána na CD (a bude dostupná v knihovnách) a je také vyvěšena na 20

22 internetových stránkách Ústavu ( Obsahuje unikátní výsledky k systému opatrovnictví v České republice. První část zprávy nemohla být zpracována z oficiálních statistických údajŧ, jelikoţ statistika shrnující data o opatrovaných osobách a jejich opatrovnících v ČR neexistuje. Musel být tudíţ proveden výzkum, jenţ vyuţíval metodu studia dokumentŧ na okresních soudech, a výsledky výzkumu mohou být postupně zobecňovány. Analýza demografických údajŧ odpovídá struktuře znalostí, které je potřeba mít při hodnocení systému opatrovnictví, čímţ je také v ČR unikátní. Obsahuje nejnovější údaje i díky intenzivní spolupráci s Českým statistickým úřadem v Olomouci, zejména s Ing. Vladimírem Poláškem, vedoucím oddělení demografické statistiky. Projekt znamená pro pracovníky Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky moţnosti v oblasti podrobného poznání jiných systémŧ opatrovnictví, dále má Ústav moţnost stát se základnou pro národní výzkum opatrovnictví, spolupracovat s Ligou lidských práv, propojit výsledky výzkumné instituce a právních expertŧ z oblasti opatrovnictví, zabývat se specifickým demografickým výzkumem a zjišťovat propojení zdravotnického, sociálního a právního systému v péči o křehké a nekompetentní seniory. Soupis literatury: DRAGOMIRECKÁ, E., BARTOŃOVÁ, J., WHOQOL-BREF, WHOQOL-100. Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 1.vyd. Praha: Psychiatrické centrum, ENGELLS, D. KOLLER, R. Zpráva z projektu ADEL za Německo, Köln up Rhone: LUŢNÝ, J. Kvalita života u seniorů hospitalizovaných pro duševní poruchu na gerontopsychiatrických odděleních psychiatrické léčebny v Kroměříži. Dizertační práce. Olomouc: LF UP, MOŢNÝ, I. Rodina a společnost. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), s. ISBN X. KALVACH, Z. et al Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, as., s. ISBN PIDRMAN, V Demence. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN SÝKOROVÁ, D. Autonomie očima seniorŧ. In SÝKOROVÁ, D., CHYTIL, O. eds. Autonomie ve stáří. Strategie jejího zachování. Ostrava: Zdravotně-sociální fakulta, S ISBN VOHRALÍKOVÁ, L., RABUŠIC, L. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Praha: VÚPSV,

23 JAK ZVÝŠIT EFEKTIVNOST FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŢEB SOCIÁLNÍ PÉČE PRO SENIORY doc. Ing. Ladislav Prŧša, CSc. ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i. ladislav.prusa@vupsv.cz Anotace: Zavedení nového systému financování sociálních sluţeb vytváří předpoklady pro nalezení optimální formy zabezpečení potřeb člověka v nepříznivé sociální situaci, coţ by mělo přispět ke zvýšení efektivnosti vynakládaných finančních prostředkŧ. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat efektivitu financování sluţeb sociální péče pro seniory, které jsou nejrozšířenějším typem sociálních sluţeb. Abstract: Implementation of new system of financing of social services establishes conditions for finding of optimal form of security of needs of person in disadvantageous social situation. It can contribute to increasing of effectiveness of financial resources. The objective of this papers is to analyse the effectiveness of social services for seniors. These services are most widespread of type of social services. Příspěvek: Úvod Nový zpŧsob financování sociálních sluţeb by měl významným zpŧsobem posílit snahu o hledání optimální formy zabezpečení potřeb občanŧ v nepříznivé sociální situaci, významným zpŧsobem se zvýší dŧraz na efektivitu celého systému. Poznatky, získané v rámci analýz zahraničních zkušeností se zaváděním obdobného systému financování, ukazují, ţe lze předpokládat významný nárŧst zaměstnanosti především při poskytování terénních sociálních sluţeb, během krátké doby by se měla významným zpŧsobem sníţit poptávka po umístění v ústavních zařízeních (Hauschild 1998). Cílem tohoto příspěvku je posoudit na základě statistických údajŧ efektivnost systému financování péče v nejrozšířenějším typu zařízení v domovech pro seniory. Získané poznatky dosud ukazují, ţe přes řadu významných změn při poskytování sociálních sluţeb existuje značná setrvačnost, která se promítá v tom, ţe v řadě regionŧ je pozornost nadále prioritně věnována sluţbám s ustálenou tradicí, zatímco na řešení problémŧ, s nimiţ získává ČR zkušenost aţ od počátku 90. let, je stále často nazíráno jako na nestandardní zpŧsob řešení sociální situace osob v nepříznivé sociální situaci (Bareš 2008). 1. Vývoj výdajŧ na sociální sluţby V souvislosti s hodnocením efektivity financování sociálních sluţeb je nutno upozornit na skutečnost, ţe dlouhodobým problémem celého sektoru sociálních sluţeb je oblast statistického sledování a vykazování. V řadě předchozích publikací bylo konstatováno, ţe informační systém není úplný a 22

24 získané statistické informace nejsou dostatečně věrohodné (Prŧša 2001). Náklady na sociální sluţby se od počátku 90. let dlouhodobě zvyšují (viz tabulka č. 1) tabulka č. 1: Vývoj nákladŧ na sociální sluţby v letech (v mil. Kč) rok výdaje na sociální sluţby celkem * * z toho mil. Kč = příspěvek na péči pramen: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení ve vývojových řadách a grafech, MPSV, Praha K výraznému nárŧstu výdajŧ na sociální sluţby došlo v r v souvislosti se změnou systému financování sociálních sluţeb. Přestoţe velký podíl z objemu finančních prostředkŧ určených na výplatu příspěvku na péči se zpět do systému nevrací (jde o cca 10,8 mld Kč), je nutno tyto výdaje do celkových nákladŧ na sociální sluţby zahrnout. Z dříve provedených rozborŧ vývoje struktury výdajŧ na sociální sluţby a podílu jednotlivých subjektŧ na jejich krytí (Prŧša 2007) vyplývá, ţe: - podíl státu na financování sociálních sluţeb se ve druhé polovině 90. let soustavně mírně sniţoval, přičemţ nejniţších hodnot dosáhl v r. 2002, poté se tento podíl výrazně zvýšil, nicméně úrovně z poloviny 90. let nedosáhl, výrazné zvýšení podílu státu lze zaznamenat v r v souvislosti se zavedením příspěvku na péči, - podíl klientŧ na krytí nákladŧ sociálních sluţeb se v 90. letech nejvýrazněji zvýšil v r (o cca 12 %), v následujícím období se tento podíl pohybuje na přibliţně stejné úrovni, k jeho nárŧstu došlo opět v souvislosti s přijetím nového zákona o sociálních sluţbách, - podíl zřizovatelŧ z řad bývalých okresních úřadŧ, krajských a městských úřadŧ naopak na počátku sledovaného období výrazně poklesl, poté se mírně zvyšoval aţ do r. 2002, následně mírně poklesl a teprve v r se opět zvýšil, - podíl nestátních neziskových organizací vykazuje velmi těţce hodnotitelé tendence, které jsou pravděpodobně výrazně ovlivněny nepřesností statistických podkladŧ. Tyto trendy byly ovlivněny zejména: - prakticky stabilní úrovní státní dotace na lŧţko v ústavních zařízeních po celou 2. polovinu 90. let a na počátku tohoto tisíciletí, - výrazným zvyšováním výše úhrad za pobyt a stravování v ústavech sociální péče ve 2. polovině 90. let, kdy jejich zvýšení bylo vyšší neţ bylo zvýšení příjmŧ dŧchodcŧ v rámci valorizace dŧchodŧ, - zvyšováním úhrad za poskytování jednotlivých úkonŧ pečovatelské sluţby. Výrazné změny ale byly zaznamenány přijetím zákona o sociálních sluţbách. V r vzrostly finanční vstupy do tohoto systému sociální ochrany obyvatelstva o cca 55 % a současně se výrazně změnily proporce v míře participace jednotlivých subjektŧ na krytí nákladŧ jednotlivých sociálních sluţeb. Výrazným zpŧsobem vzrostl podíl státu i jednotlivých uţivatelŧ na krytí nákladŧ poskytovaných 23

25 sluţeb, přičemţ podíl zřizovatelŧ jednotlivých zařízení samosprávných orgánŧ krajŧ, měst, obcí a nestátních neziskových organizací paradoxně klesl. Je zřejmé, ţe změnou systému financování byl výrazně posílen paternalistický pohled na oblast sociálních sluţeb. Připravovaná opatření by proto měla být orientována na posílení odpovědnosti těchto subjektŧ za tuto oblast činnosti, do úvahy přichází především moţnost převedení odpovědnosti za poskytování dotací na sluţby sociální péče ze státu do samosprávné pŧsobnosti především krajŧ a měst. 2. Příspěvek na péči nový nástroj financování sociálních sluţeb Podle dŧvodové zprávy k návrhu zákona o sociálních sluţbách se předpokládalo, ţe příspěvek na péči bude vyplácen cca 175 tis. osob, celkové náklady na jeho výplatu měly činit cca 8 mld. Kč, veškeré náklady jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Skutečný počet příjemcŧ příspěvku na péči je výrazně vyšší, neţ se pŧvodně předpokládalo. Z údajŧ informačního systému o příspěvku na péči vyplývá, ţe v květnu 2009 pobíralo příspěvek na péči celkem 297 tis. osob, přičemţ cca 40 % z nich pobíralo příspěvek v nejniţší výměře (viz tabulka č. 2. tabulka č. 2: Struktura příjemcŧ příspěvku na péči v květnu 2009 forma péče ţádný stupeň příspěvku pobytová ambulantní terénní registrovaný poskytovatel celkem celkem I II III IV pramen: interní data MPSV Vzhledem k nevhodně stanoveným přechodným ustanovením zákona (transformace zvýšení dŧchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou osobu do příspěvku na péči) dnes struktura uţivatelŧ jednotlivých typŧ sociálních sluţeb z hlediska míry jejich závislosti neodpovídá "potřebné" struktuře. Z podrobného rozboru těchto údajŧ je však zřejmé, ţe tato data nejsou v plném rozsahu vypovídající. Pokud by tomu tak bylo, potom by např. v pobytových zařízeních sociálních sluţeb bylo cca 31 % klientŧ bez jakéhokoli příspěvku na péči, coţ je v rozporu s ustanovením 48 odst. 1 a 49 odst. 1 zákona o sociálních sluţbách (v domovech pro občany se zdravotním postiţením a v domovech pro seniory se poskytují pobytové sluţby osobám, které mají sníţenou soběstačnost zejména z dŧvodu zdravotního postiţení a věku, jejichţ situace vyţaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby).tyto rozdíly jsou patrně zpŧsobeny tím, ţe: - při realizaci přechodných ustanovení zákona o sociálních sluţbách nedošlo k promítnutí všech potřebných údajŧ o příjemcích zvýšení dŧchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou osobu 24

26 do informačního systému o příspěvku na péči a tak u řady příjemcŧ příspěvku na péči není uváděn konkrétní registrovaný poskytovatel sociální sluţby - většina příjemcŧ příspěvku v okamţiku podání ţádosti o tuto dávku neví, jaký poskytovatel jim zabezpečí poţadovanou sluţbu, a proto uvede do ţádosti, ţe jim péči zabezpečí rodinný příslušník, přičemţ následné změny nejsou do počítačového programu. 3. Dotace ze státního rozpočtu významný zdroj financování sociálních sluţeb Z analýz výsledkŧ dotačního řízení v r m.j. vyplynulo (Prŧša 2007), ţe míra přiznané podpory byla výrazně diferencována podle typu organizace a jejího zřizovatele. Nejvyšší dotaci v porovnání s výší uplatněných poţadavkŧ získaly příspěvkové organizace, které jsou zřizovány kraji a které poskytují sluţby sociální péče, jejichţ poţadavky byly uspokojeny z 82,8 %, nejniţší míru uspokojení poţadavkŧ vykázaly obchodní společnosti, jejichţ poţadavky na dotaci na sluţby sociální péče byly uspokojeny z 2,7 %. V této souvislosti bylo konstatováno, ţe přes rozdílné portfolio sociálních sluţeb poskytovaných jednotlivými zřizovateli, rozdíly, které byly zjištěny hlediska míry uspokojení poţadavkŧ jednotlivých typŧ poskytovatelŧ, jsou zaráţející. Pozornost byla rovněţ věnována regionálním rozdílŧm při poskytování dotací na vybrané typy sociálních sluţeb. Z hlediska péče o staré občany byla pozornost věnována pouze hodnocení rozdílŧ ve výši poskytovaných dotací připadajících na jedno lŧţko v domovech seniorŧ. Z tohoto porovnání m.j. vyplynulo, ţe výše dotací poskytnutých v jednotlivých krajích je výrazně diferencována. Zatímco v hl. městě Praze bylo v tomto roce na 1 místo v domově dŧchodcŧ poskytnuta dotace ve výši Kč měsíčně, v Pardubickém kraji byla její výše více neţ 1,8 x vyšší a činila Kč. Rozdíly ukazují, ţe v rámci dotačního řízení byl porušen princip rovných podmínek pro všechny příjemce sociálních sluţeb, neboť existující rozdíly ve výši poskytnuté dotace mezi jednotlivými kraji se zcela jistě projeví i díky poskytování sociálních sluţeb na smluvním principu v rozdílné výši úhrady uţivatele sluţby při čerpání srovnatelného typu sluţby v jednotlivých krajích. Z těchto údajŧ se lze rovněţ domnívat, ţe finanční prostředky v rámci dotačního řízení byly orientovány na krytí dŧsledkŧ nepříliš šťastně stanovených přechodných ustanovení zákona a nikoli na potřebnou transformaci celého systému sociálních sluţeb, zejména na podporu rozvoje terénních sociálních sluţeb. 4. Financování zdravotní péče v pobytových zařízeních sluţeb sociální péče Z dotazníkového šetření provedeného VÚPSV v r (Bruthansová, Červenková, Jeřábková 2009) vyplývá, ţe poskytovatelŧm sociální péče hradí zdravotní pojišťovny na základě uzavřených smluv pouze část poskytované zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny tak vyuţívají nedostatečného definičního rozhraničení mezi zdravotní a sociální péčí. Vzhledem k tomu, ţe poskytovatelé jsou povinni svým klientŧm zdravotní péči zajistit, financují ji z běţných provozních nákladŧ. Podle jednotlivých respondentŧ proplácejí ústavy ze svých běţných nákladŧ % provedených zdravotních výkonŧ. Z Výroční zprávy VZP ČR za r je přitom zřejmé, ţe v r zaplatila tato zdravotní pojišťovna za ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních sluţeb celkem 620 mil. Kč. Nejčastějšími příčinami sporu je podávání lékŧ per os (tj. do úst uţivatele). Tento zpŧsob podávání lékŧ je indikován např. u některých klientŧ s psychickou poruchou a u klientŧ s poruchou 25

27 polykacího reflexu. VZP však v mnoha případech indikace neuznává. Dalším problémem je proplácení rehabilitační péče a polohování, coţ jsou dŧleţité výkony pro předcházení dekubitŧm. Vzhledem k tomu, ţe VZP proplácí zdravotnické výkony podle sazebníku, problémem jsou náklady na platy zdravotnických pracovníkŧ za práci v noci, kdy zdravotní úkony i ošetřovatelská péče nejsou prováděny nebo jsou prováděny v minimálním objemu. Riziko vyplývající z nepřítomnosti zdravotní sestry je však příliš velké, neboť nejčastější náhlé stavy s nutností resuscitace se odehrávají právě v nočních hodinách. Pojišťovny ve snaze vyuţít kapacitu praktických lékařŧ, kteří pobírají za klienty ústavŧ sociální péče kapitační platby, naléhají na pracovníky ústavŧ, aby místo ošetření "doma" doprovázeli své klienty na ošetření ke smluvním lékařŧm, případně vyuţívali agentury domácí péče. To ale není z mnoha dŧvodŧ moţné. 5. Moţné přístupy a kritéria hodnocení efektivnosti financování sociálních sluţeb Je zřejmé, ţe při hodnocení efektivnosti systému financování a poskytování sociálních sluţeb je nutno uplatnit jiné pohledu na hodnocení efektivnosti sluţeb sociální péče, jiné pohledy na sluţby sociální prevence i na poradenské sluţby. Současně je nutno mít na zřeteli, ţe jiná hlediska je nutno uplatňovat při hodnocení efektivnosti systému financování a poskytování sociálních sluţeb z pohledu státu, jiná z pohledu krajŧ, měst a obcí jako zřizovatelŧ převáţné většiny jednotlivých zařízení, jiná z pohledu nestátních neziskových organizací, jiná hlediska při hodnocení efektivnosti uplatňují i klienti jako uţivatelé jednotlivých sociálních sluţeb (Mertl 2007). Na charakteristiku stávajícího systému financování a poskytování sluţeb má z pohledu státu i z pohledu ostatních subjektŧ vliv celá řada kritéria a faktorŧ, z nichţ k nejvýznamnějším patří: 1. kritéria pro stanovení míry závislosti, 2. struktura uţivatelŧ jednotlivých typŧ sociálních sluţeb z hlediska míry jejich závislosti, 3. kritéria pro přiznávání dotací ze strany státu (MPSV) a zřizovatele, 4. přístup zdravotních pojišťoven k financování poskytované zdravotní péče v pobytových zařízeních, 5. kritéria pro stanovení výše úhrad uţivatele sluţby za pobyt a stravu v pobytových zařízeních sociálních sluţeb a za jednotlivé úkony pečovatelské sluţby. Při hodnocení efektivnosti nelze opomenout ani vliv rozdílné úrovně vybavenosti jednotlivých regionŧ sociálními sluţbami, který významným zpŧsobem determinuje moţnosti optimálního uspokojení potřeb klienta v závislosti na jeho celkové sociální situaci (Prŧša 2006), opomenout nelze ani skutečnost, ţe významným zpŧsobem je výše provozních nákladŧ jednotlivých zařízení determinována stářím jednotlivých budov (Prŧša 2008) a personálním vybavením jednotlivých zařízení, pozornost je nutno věnovat i velikosti jednotlivých sídel. Při hodnocení efektivnosti sociálních sluţeb je rovněţ nutno respektovat hlavní vývojové trendy, které jsou uplatňovány při rozvoji sociálních sluţeb v evropských zemích (Prŧša 2008), k nimţ m.j. patří skutečnost, ţe: - dochází ke konfrontaci zákonitostí trhu s potřebami rozvoje činností v sociální oblasti při vyuţití dynamizujících schopností trhu, - financování sociálních sluţeb je zaloţeno na participaci více subjektŧ (přispívají občan, rodina, stát, obec, provozovatel, zdravotní pojišťovna, vlastní pojištění apod.), neboť k tomu, aby zákonitosti 26

28 trhu mohly fungovat, je nutno vytvořit koupěschopnou poptávku, tzn. ţe je potřebné určit, kdo rostoucí náklady na sluţby zaplatí, - dochází ke zvýšení integrace ekonomické a sociální racionálnosti, tedy ke hledání optimální varianty zabezpečení sociálních potřeb jak z humánního, tak technického, technologického a tedy i ekonomického pohledu. V tomto smyslu je proto třeba mít m.j. na zřeteli, pojetí efektivnosti v ekonomické teorii. Je potřeba se uvědomit, ţe "efektivnost znamená absenci plýtvání neboli co nejefektivnější uţívání zdrojŧ ekonomiky k uspokojování potřeb a přání lidí" (Samuelson, Nordhaus 1991, s.27), ţe je to "takové pouţití ekonomických zdrojŧ, které přináší maximální úroveň uspokojení dosaţitelnou při daných vstupech a technologiích" (Samuelson, Nordhaus 1991, s.968). V tomto smyslu nelze ani opomenout, ţe "efektivní trh je takový trh, na kterém jeho účastníci rychle vstřebávají všechny nové informace a ihned je bezprostředně zahrnují do trţních cen" (Samuelson, Nordhaus 1991, s.252). Z provedených expertních rozhovorŧ realizovaných v uplynulém období vyplývá, ţe stávající zpŧsob hodnocení míry závislosti umoţňuje objektivně zhodnotit sociální situaci především tělesně postiţených a starých osob, naproti tomu neumoţňuje objektivně zhodnotit potřeby mentálně a psychicky postiţených a nevidomých. V dŧsledku nedostatečné informační kampaně ze strany MPSV řada příjemcŧ příspěvkŧ na péči přestává vyuţívat sociální sluţby, neboť poskytnutí příspěvku chápe jako prostředek ke zvýšení vlastní ţivotní úrovně, popř. ke zvýšení ţivotní úrovně své rodiny či rodin svých dětí. V květnu 2009 podle údajŧ z informačního systému o příspěvku na péči cca 72 % příjemcŧm příspěvku neposkytoval péči ţádný registrovaný subjekt, tzn. ţe tyto finanční prostředky se nevrací zpět do oblasti sociálních sluţeb, coţ vede k existenčním problémŧm řady poskytovatelŧ sociálních sluţeb především terénního charakteru, a to jak z řad nestátních neziskových organizací, tak i z řad příspěvkových organizací, zejména obcí a měst. Tento problém nedáno přijatá novela zákona o sociálních sluţbách řeší pouze částečně, její dŧsledky však bude moţno analyzovat teprve v následujícím období. Jako efektivnější řešení přicházely v úvahu např. tyto kroky: - v zájmu stabilizace systému financování sociálních sluţeb změnit systém výplaty příspěvku na péči tak, aby byl příjemcŧm i ve II. stupni závislosti poskytován ve formě poukázek, popř. zavést kombinovaný zpŧsob výplaty příspěvku tak, jak upravila novela zákona o sociálních sluţbách pro příjemce příspěvku v I. stupni závislosti od 1. ledna 2011, - změnit systém výplaty příspěvku na péči v pobytových zařízeních tak, aby poskytovatel sluţby byl ze zákona příjemcem příspěvku na péči, - zjednodušit správní řád (resp. zvolit speciální úpravu jeho některých ustanovení) tak, aby se v zájmu zvýšení efektivnosti poskytnuté péče zkrátila doba od podání ţádosti o příspěvek na péči do jeho výplaty, - zavést evidenci osob rodinných příslušníkŧ, kteří zabezpečují péči o své blízké ve vlastní domácnosti (m.j. i proto, ţe doba této péče je náhradní dobou pro účely dŧchodového pojištění) a zvýšit kontrolu takto poskytované péče, - přehodnotit míru závislosti osob, které na příspěvek na péči získali nárok překlopením ze zvýšení dŧchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou osobu. K efektivnosti systému rovněţ nepřispívá skutečnost, ţe: 27

29 příslušníci odboje, kterým jsou podle příslušných zákonŧ poskytovány sociální sluţby zdarma, mohou být příjemci příspěvku na péči, čímţ dochází v zásadě ke dvojímu plnění jejich nárokŧ, resp. ke zneuţívání příspěvku, - stávající dikce zákona umoţňuje, aby byly uţivatelŧm jednotlivých typŧ sluţeb ex offo poskytovány i ty sluţby, které nevyţadují. Závěr Cílem předloţeného příspěvku bylo na základě prvních statistických údajŧ posoudit efektivnost systému financování péče v domovech pro seniory, které jsou nejrozšířenějším typem pobytových zařízení sociálních sluţeb tak, jak je definuje nový zákon o sociálních sluţbách. Změna systému financování, spočívající v zavedení nového nástroje příspěvku na péči totiţ posiluje dŧraz na hledání optimální formy zabezpečení potřeb člověka v sociální nouzi s přihlédnutím k jeho celkové sociálně ekonomické situaci. Poznatky, získané v rámci této monografie, ukazují, ţe v dŧsledku změny systému financování sociálních sluţeb vzrostly finanční vstupy do tohoto systému sociální ochrany obyvatelstva o cca 55 %, přičemţ se výrazným zpŧsobem změnily proporce v rozsahu participace jednotlivých subjektŧ na krytí nákladŧ jednotlivých sociálních sluţeb. Na základě Samuelsonova pojetí efektivnosti v ekonomické teorii byla stanovena teze, ţe efektivní je taková sluţba sociální péče, kdy výše úhrady uţivatele za poskytovaný typ sluţby spolu s výší příspěvku na péči a úhradou zdravotní péče od zdravotní pojišťovny uhradí prŧměrné celostátní náklady daného typu sluţby s tím, ţe na event. krytí vyšších nákladŧ v konkrétním zařízení by se měl podílet zřizovatel dané sluţby. Z tohoto pohledu byly následně podrobně analyzovány dva základní nástroje financování sociálních sluţeb příspěvek na péči a dotace ze státního rozpočtu. Na základě výše uvedených hodnocení lze souhrnně konstatovat, ţe stávající systém financování sociálních sluţeb v domovech pro seniory je neefektivní. Pokud je maximální výše úhrad klienta za pobyt a stravu v domovech pro seniory stanovena na takové výši, která ex ante předpokládá poskytnutí dotace ze státního rozpočtu, na níţ však poskytovatel sluţby nemá právní nárok, nelze hovořit o efektivním systému financování tohoto typu péče. Pokud k tomu připočteme skutečnost, ţe vhodným zpŧsobem nebyly nastaveny základní parametry celého systému (zejména přechodná ustanovení týkající se překlopení zvýšení dŧchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o osobu blízkou do příspěvku na péči), pokud výsledky dotačního řízení ukazují, ţe byly narušeny základní principy dotačního řízení a pokud zdravotní pojišťovny nehradí v plném rozsahu poskytnutou zdravotní péči, je zřejmé, ţe stávající systém financování sociálních sluţeb neumoţňuje potřebný rozvoj sociálních sluţeb. Opatření, která byla výše uvedena, jsou proto motivována snahou výrazně zvýšit efektivnost vynaloţených finančních prostředkŧ a přispět k ţádoucímu rozvoji sociálních sluţeb. Pouţitá literatura BAREŠ, P. Cílové skupiny v krajských střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb zpracovaných v letech , VÚPSV, Praha 2008 BRUTHANSOVÁ, D., ČERVENKOVÁ, A., JEŘÁBKOVÁ, V. Zmapování nejzávažnějších problémů ve financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v ústavech sociálních služeb. Praha: VÚPSV,

30 HAUSCHILD, R. Die Erfahrungen mit dem deutschen Pflegeversicherungssystem, in Soziale Sicherheit in Europe, Bad Boll 1998 JABŦRKOVÁ M. a kol. Od paragrafů k lidem: analýza situace v oblasti sociálních služeb po přijetí nového zákona o sociálních službách, SKOK, Praha 2007 MERTL, J. Přístupy k hodnocení efektivnosti sociálních služeb v národním hospodářství. Praha: VÚPSV ISBN PRŦŠA, L. Nový model financování sociálních služeb, Sociální politika č. 1 2/1998. ISSN PRŦŠA, L. - MÁTL, O. Nad pojetím dotační politiky MPSV, Sociální politika č. 9/1999, ISSN PRŦŠA, L. Rozbor ekonomických aspektů ovlivňujících stávající a nově navrhovaný systém sociálních služeb. Praha: VUPSV, 2001 PRŦŠA, L. Model optimálního uspořádaní sociálních a zdravotních služeb na regionální úrovni. Praha: VÚPSV ISBN PRŦŠA, L. Ekonomie sociálních služeb, Praha: ASPI, ISBN PRŦŠA, L. Efektivnost sociálních služeb: vybrané prvky a aspekty, VÚPSV, Praha 2007, ISBN PRŦŠA, L. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory. Praha: VÚPSV ISBN PRŦŠA, L. Sociální služby srovnání ČR a EU. Praha: Centrum sociálních sluţeb 2008 PRŦŠA, L. Příspěvek na péči černá díra reformy sociálního systému, FÓRUM sociální politiky č. 3/2009. ISSN SAMUELSON, P.A. - NORDHAUS, W.D. Ekonomie, Svoboda, Praha 1991, str. 27, ISBN Rozvoj sociálních služeb v Pardubickém kraji příklady dobré praxe, Akademie J. Á. Komenského, Chrudim 2008 Studie mapující vývoj investic v oblasti zabezpečení kapacit domovů pro seniory do roku 2015 v Jihočeském kraji, KP projekt, České Budějovice Velikostní struktura obcí v České republice podle výsledkŧ Sčítání lidu 2001, Demografie č. 4/2004 Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení ve vývojových řadách a grafech. Praha: MPSV, Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2005, MPSV, Praha

31 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ V DOMÁCNOSTECH SENIORŦ Z HLEDISKA JEJICH BEZPEČÍ A MOBILITY Ing. Eva Grollová náměstkyně ředitele Diakonie ČCE grollova@diakoniecce.cz Anotace: Diakonie ČCE provedla rozsáhlé šetření ve stovkách domácností seniorŧ, jenţ přineslo zajímavé, někdy protichŧdné či dokonce alarmující výsledky. Zatímco na jedné straně dvě třetiny seniorŧ nad 65 let jsou schopny samostaného pohybu bez cizí opory, na straně druhé jsou tito lidé omezováni ve svém akčním radiu rŧznými bariérami, např. nemají dostatečný přístup k nákupŧm základního sortimentu či lékařské péči v docházkové vzdálenosti z jejich bytu, apod. Ještě více znepokojující jsou zjištění v bezpečnostních aspektech bydlení seniorŧ, např. chybí bezbariérový přístup k bytu či v rámci jeho interiéru, nebo senioři nejsou schopni obsluhovat veškerou moderní techniku ve svých bytech, apod. Senioři samotní většinou nejsou schopni čelit těmto problémŧm a potřebují někoho, kdo jim pomŧţe. Zde se nalézá velký prostor ke zlepšení, zejména ve veřejném sektoru. Abstract: Research Results on Senior Living in terms of their flexibility and security Diaconia ECCB made an extensive research in hundreds of senior households which brought interesting, sometimes contradictory and even allarming results. While on one hand two thirds of seniors over 65 of age are able to move on without any assistence they are being limited in their action radius by various barriers such as uneasy access to basic shopping possibilities, lack of health care in walking distance, etc. More allarming are findings in security aspects of senior living, for example barrier free access to their homes or their interiors, lack of senior`s ability to operate all the modern technologies in their households, etc. Seniors themselves are mostly not able to face all those problems and they need somebody to help them. Here there is much space for improvements namely in public sphere. Příspěvek: Pracuji v Diakonii ČCE, tj. v organizaci, která poskytuje rŧzné typy sociálních sluţeb. Máme střediska téměř ve všech krajích a zaměstnáváme na 1500 lidí. V seniorské oblasti nabízíme rŧzné typy sluţeb od pobytových aţ po ambulantní a terénní sluţby. Ve svém příspěvku se však zaměřuji na seniory, řekněme na běţnou seniorskou veřejnost, kteří ještě ţijí ve svých domácnostech. Letos realizujeme projekt, který podpořilo Ministerstvo pro místní rozvoj, a v jeho rámci jsme podnikli šetření ve stovkách domácností seniorŧ ve věku nad 65 let. To, co jsme chtěli především sledovat, byla otázka bydlení z hlediska bezpečí a mobility seniorŧ. V našich sluţbách se totiţ často setkáváme s lidmi, kteří se dostávají do pobytových sluţeb ani ne tak proto, ţe to vyţaduje jejich zdravotní stav, ale proto, ţe jejich domácnost uţ jim neskýtá dostatek pohodlí, bezpečí a někdy se stávají vězni ve svém bytě, ba dokonce v jedné místnosti. V našem vzorku se 30

32 objevilo 33% muţŧ a 67% ţen. Téměř 2% seniorŧ bydlí na samotě, 37% na venkově, 42% ve městě a 20% ve velkoměstě. Z hlediska soběstačnosti jsme zachytili 63% těch, kteří jsou schopni chodit bez opory. Není zde prostor na detailní seznámení s výsledky našeho šetření, proto vyberu jen pár informací. Začnu uţ u dostupnosti sluţeb, které senioři potřebují ke svému běţnému ţivotu: přes 40% respondentŧ nemá v docházkové vzdálenosti obchody jako domácí potřeby, drogérii apod., pro 31% lidí je také problematická dostupnost do zdravotnického zařízení. Kdyţ uţ se vracejí do svého bytu nebo domu, musejí překročit rušnou silnici, kde ve 44% není dobře označen přechod. V 70% nejsou dobře označeny schody (např. první a poslední) při vstupu do domu a ve 27% chybí zábradlí u schodŧ. U vchodu většinou chybí nějaké místo, kam by si člověk odloţit tašku a v klidu třeba našel klíče. Bezbariérový přístup do domu nebo do bytu má jen 20% seniorŧ, přitom oporu nebo přímo bezbariérový vstup by potřebovalo 38% respondentŧ. Při pohybu po bytě naráţejí senioři na další překáţky, jako např. prahy (85%), úzké dveře při vstupu na WC nebo do koupelny, kluzkou podlahu, shrnující se koberečky atp. Zhruba jedna třetina seniorŧ mŧţe mít problém s ovládáním rŧzných přístrojŧ, např. sporáku, pračky, vysavače apod. Z praxe ovšem víme, a to i z vlastní zkušenosti, ţe máme spoustu domácích spotřebičŧ, které nabízí nepřeberné moţnosti rŧzných funkcí, ale stávají se pro nás technickou záhadou a neumíme je rozchodit. V domácnostech seniorŧ často chybí spotřebiče se světelnými kontrolkami. Zachytili jsme, ţe jen 4% našich respondentŧ mají nějaké vybavení pro tísňové volání. Ostatní hlásiče, např. prostorová čidla pro únik plynu nebo kouře, jsou zatím jen výjimečnou záleţitostí. Je jistě zajímavé, ţe 73% seniorŧ pouţívá mobilní telefon, pevnou linku téměř 60%. Internet uţívá jiţ 16,5% seniorŧ. Dalšími otázkami jsme zkoumali bezpečný pohyb v koupelně a kuchyni a musím říct, ţe vyuţívání rŧzných madel nebo jiných pomŧcek je ještě relativně velmi malé. Chybí protiskluzová úprava podlah, zase jsou všude prahy atp.. Pro jednu třetinu seniorŧ je problémem vynášení nebo likvidace odpadkŧ. Ptali jsme se také na to, jestli jsou byty upravitelné. V 17% jsme dostali odpověď, ţe bydlení je naprosto nevhodné. Kdyţ jsme se ptali, jestli jsou senioři schopni ještě sami zajistit úpravy, pak přes 40% by to jiţ nezvládlo a zhruba stejné procento uvádí, ţe by si to nemohli dovolit finančně. Tato neradostná zjištění potvrzují to, co známe z praxe a jistě mnoho z vás, kteří znáte domácnosti seniorŧ, byste mohli vyprávět celou řadu dalších příkladŧ, které výrazně sniţují kvalitu ţivota seniorŧ. Začali jsme pátrat, co kdo mŧţe udělat pro to, aby se tato situace zlepšila. Samozřejmě existují programy, ke kterým se přihlásila jednotlivá ministerstva v rámci Národního programu přípravy na stárnutí populace. Je dobře, ţe se rozšiřuje nabídka sociálních sluţeb a vzniká škála rŧzných sluţeb od domácí péče aţ po bydlení v rŧzných senior parcích a jiných rezidencích. Jistě zŧstane určité procento lidí, kteří budou potřebovat pobytové sluţby. Dokonce bych mohla jmenovat příklady, kdy přechod do pobytového zařízení paradoxně znamenal zlepšení kvality ţivota. Kdyţ si však uvědomíme statistiku, naprostou většinu seniorŧ budou tvořit ti, kteří ţijí ve svém bytě nebo domě, a je ţádoucí, aby ve svém prostředí mohli zŧstat. Pátrali jsme, koho zajímá, kdyţ se někomu zhorší zdravotní stav a je třeba přizpŧsobit byt. Co s případy, kdyţ senior nemá rodinu, která mu pomŧţe upravit prahy, zvětšit koupelnu? A co kdyţ to vŧbec nejde? Na MMR jsme zjistili, ţe je 31

33 zatím v říši snŧ chtít poţadovat zpřísněné normy pro běţné stavby tak, aby kaţdý nový dŧm nebo byt uţ měly parametry upravitelných bytŧ, jako je tomu v případě podporovaných bytŧ. MPSV má ve svém rezortu sociální sluţby a bydlení, navíc bydlení jednotlivce, nespadá do jeho rezortu. MZ pomŧţe, aby křehký senior nebyl tolik křehký, ale bydlení také nebude řešit. A tak je to na nás. Na kaţdém z nás, uţ teď, kdyţ je nám 50 nebo víc, abychom mysleli na to, jak a kde budeme ţít za pár let. Většinou se nám na to nechce moc myslet. Máme ještě hluboce zaţité zvyky, ţe se musíme ještě postarat o děti a jejich rodiny, ale moţná opravdu nejlíp uděláme, kdyţ se nezapomeneme postarat včas o své bydlení, které nám umoţní co největší samostatnost, bezpečí a mobilitu i ve stáří. No a kdyţ tohle neplatí a není ani rodina, která by mohla pomoci, pak by se měla postarat obec, město. Také tam jsme pátrali. Kdyţ na obecním úřadě potkáte osvícenou pracovnici, která má na starosti příspěvky na bydlení, pak moţná dostanete i radu, jak byt upravit a kdo pomŧţe. Ale pro příspěvky na bydlení si chodí ti poněkud poučení. Vědí aspoň, ţe mají na něco nárok. Stále zŧstává velké procento těch, kteří jsou bez pomoci a někdy rezignovaně uţ chtějí jen doţít a nic neměnit. Domníváme se, ţe chybí ještě jeden článek. Jakékoliv úpravy a změny v bytě jsou totiţ pro seniory značnou zátěţí. Máme představu, ţe by měl vzniknout nový typ poradenství v oblasti bezpečného bydlení. Ideální by bylo, kdyby takovým odborníkem třeba disponoval obecní úřad. Pracovníci sociálních sluţeb nebo rodinní příslušníci i senioři sami by se na něj/na ni mohli s dŧvěrou obracet nejen o radu, ale i o praktickou pomoc. Jistě, ţe příspěvky na úpravu bytu nestačí na pokrytí investic, ale o to dŧleţitější je, aby senioři dostali objektivní radu o moţnostech a dodavatelích a navíc pomoc někoho, kdo je provede celým procesem úpravy bytu nebo instalace nějakých pomŧcek. Rádi bychom zvýšili citlivost k tématu bydlení seniorŧ. Chceme, aby pracovnice terénních sluţeb byly všímavé k bytŧm, do kterých docházejí a uměly doporučit nějaká řešení. Ale jak uţ jsem řekla, záleţí na kaţdém z nás, máme rodiče, sami stárneme. Součástí projektu, při kterém jsme dělali šetření v domácnostech seniorŧ, je také příprava broţurky, která na některé dŧleţité aspekty bydlení seniorŧ bude upozorňovat, a také v ní chceme uvést některé praktické pomŧcky. Zároveň natáčíme dokumentární film, který se touto problematikou zabývá. Budeme rádi, kdyţ broţuru i dokumentární film vyuţijí také naši kolegové v sociálních sluţbách ke svým vzdělávacím programŧm nebo jinak pomohou propagovat myšlenku bezpečného bydlení pro seniory. Tyto materiály budou k dispozici v polovině ledna roku

34 RIZIKA SPOJENÁ SE ZMĚNOU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY Mgr. Viktor Lavička VZP ČR, Krajská pobočka pro Jihočeský kraj Anotace: V letošním roce se v oblasti zdravotního pojištění objevil negativní fenomén přímé akvizice. Tato obchodní činnost se zaměřila zejména na přetahování klientŧ mezi zdravotními pojišťovnami, přičemţ pouţívané praktiky se ne vţdy slučovaly s etickým kodexem. VZP jako největší subjekt v této oblasti cítí povinnost na tyto skutečnosti poukázat a proto vznikla tato iniciativa a tato presentace pod společným názvem Rizika změny zdravotní pojišťovny. Příspěvek: 33

35 34

36 35