Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Transkript

1 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

2 zimní semestr 2011/2012 Aplikovaná botanika BOT/ABP Téma: Klasifikace polních plevelů

3 Klasifikace polních plevelů 1. podle botanického členění - není praktická (v jednotlivých čeledích, rodech druhy odlišných vlastností a hospodářského významu) 2. podle převládajícího výskytu (např. plevele v obilninách) není výstižná, protože výskyt plevelů není přímo vázán na určité plodiny (např. druhy považované za plevele obilnin se vyskytují i v okopaninách např. oves hluchý v řepě a opačně laskavec v obilninách např. v kolejových řádcích) 3. další hlediska např. podle nebezpečnosti, podle potence rozmnožování, podle vzrůstu 4. podle hlavních biologických vlastností (podle doby masového vzcházení semen, schopnosti přezimovat, podle charakteru vegetativního rozmnožování) nejvýznamnější pro zem. výzkum a praxi

4 Skupiny plevelů podle hlavních biologických vlastností řazení v rámci skupin podle čeledí významné jsou údaje pro poznání hospodářského významu a způsobu regulace jednotlivých druhů názvy jsou uvedeny podle Klíče ke květeně ČR (Kubát et al., 2002) vědecké názvy a jejich výslovnost viz Šmíd M., Průvodce odbornými názvy rostlin. Brázda, Praha, 316 p.

5 výslovnost odborných názvů: 1. všechny hlásky se vyslovují zřetelně, neredukují se (Papaver) 2. skupina ae, oe se většinou čte jako dlouhé é (caespitosus) 3. dvojhláska eu se čte jako eu nikoliv oj (Deutzia) 4. dvojhláska ie se čte jako i-e (nikoliv í) 5. slabiky di, ti, ni se vyslovují dy, ty, ny (raphanistrum) 6. dvojhlásky sp,st se čtou jako sp, st 7. ch se čte jako ch, sch jako sch 8. ti před samohláskou se čte jako ci (elatior) 9. C před e,i,y,ae, oe se čte jako c (Cirsium) 10. c před a,o,u a na konci slova se čte jako K (Campanula) 11. S jako s se čte na začátku a na konci slova (Stellaria, repens) 12. má-li se uvnitř slova mezi samohláskami číst s, píše se jako ss 13. s jako z se čte je-li napsáno jako jediné mezi samohláskami (speciosus) 14. s jako z se čte ve skupinách ns, rs, ls (arvensis) 15. ph ve slovech řeckého původu se čte jako f (Delphinium) 16. su před samohláskou se čte jako sv (suaveolens) 17. zdvojené souhlásky se vylovují obě (Potentilla)

6 Zkratky názvů plevelů - EWRS např: HSYNI blín černý Determinace plevelů: podle semen, plodů podle tvaru děložních lístků u klíčních rostlin (bez ohledu na taxonomické zařazení) V následujícím přehledu jsou uvedeny jen některé nejvýznamnější druhy plevelů.

7 1. Plevele zelené (vyživující se autotrofně) 1.1. Jednoleté plevele (jedna vegetační sezóna, některé po přezimování jednoleté přezimující) Efemérní plevele - vykvetou a přinesou semena během krátké vegetační doby - vzcházejí na podzim, v zimě nebo brzy na jaře - vyžadují prosvětlený porost - rozvoj ukončí na jaře - výskyt obvykle ve víceletých pícninách a ozimech zástupci:

8 osívka jarní (Erophilla verna) huseníček polní (Arabidopsis thaliana)

9 rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia) biologická charakteristika: mělce kořenící, lodyha poléhavá, větvená rozmnožování: semena (200 na rostlině), dlouhá dormance, v půdě klíčivá až 5 let, klíčí při nízkých teplotách na podzim, v zimě, v předjaří, přezimuje kvete krátce po sejití sněhu, zač. VI. ustupuje šíření: i mravenci význam: rozšířený, ale hosp. nevýznamný, malá konkurenční schopnost, v souvislých porostech např. potlačuje vzcházení ozimů (zastínění, odběr vláhy)

10 Časné jarní plevele - klíčí již při teplotě málo nad 0 C - zaplevelují hlavně časné jařiny - nepřežijí zimní období zástupci: kolenec rolní pravý (Spergula arvensis spp. arvensis) na extrémně kyselých půdách

11 truskavec ptačí (rdesno ptačí) (Polygonum aviculare) biologická charakteristika: plazivá, vystoupavá lodyha, květy po 3-5 v úžlabních svazečcích uspořádány do klasů, silný kůlovitý kořen, reprodukce: výhradně semeny ( ), klíčí z povrchu půdy, klíčivost v půdě po několik let původně rostlina bažinná až pobřežní, nyní sušší méně úrodné půdy, od nížin po horské oblasti, obilniny, okopaniny, rumiště, cesty, hřiště; středně nebezpečný plevel šíření: také ptáci, lze použít v píci, léčivé účinky

12 opletka obecná (Fallopia convolvulus) biologická charakteristika: kůlový kořen, lodyha poléhavá nebo ovíjivá, rostliny přes zimu vymrzají reprodukce: pouze semeny, ( ), klíčí z hloubky do 9 cm, životnost nažek v suché půdě až 9 let, velká biologická aktivita i v létě, šíření vypadáváním nažek na půdu, nevyčištěným osivem význam: v časně setých jařinách, okopaninách, zelenině, trávnících; ovíjení kolem stébel poléhání, pozdní dozrávání, v okopaninách při rozrůstání se špatně likviduje nebezpečný plevel, hostitel virových chorob cukrovky (mozaika, žloutenka); často navštěvován včelami Interactive Agricultural Ecological Atlas of Russia and Neighbouging Countries

13 hořčice polní (Sinapis arvensis) biologická charakteristika: tenký větvený kořen, kališní lístky odstálé, šešule s výrazným zobanem, semena za vlhka slizovatí reprodukce: semen, životná 7-10 let, po dozrání nízká klíčivost, zvyšuje se promrznutím, hloubka vzcházení 2-4(8) cm, dobře klíčí na světle klíčí již při 1 C a až do pozdního podzimu význam: obecně rozšířený druh; při průchodu zažívacím traktem zvířat neztrácí klíčivost; konkurenčně silná rostlina velmi nebezpečný plevel, hostitel Plasmodiophora brassicae, dřepčíků, blýskáčků, mšic, bělásku zelného, nízká krmná hodnota, dává pachuť mléku i masu; medonosná rostlina v Kanadě prokázána rezistence k atrazinu

14 ředkev ohnice ohnice polní (Raphanus raphanistrum) biologická charakteristika: kořen tenký vřetenovitý, kališní lístky přitisklé, korunní lístky žluté až bílé, zobánek rozpadavého struku úzce kuželovitý reprodukce: pouze semeny (150), zpoč. málo klíčivá, zvýš. klíč. po přezimování, klíčí na světle i ve tmě, životnost v půdě až 10 let, z hloubky 4 cm (v nižších vrstvách zůstávájí klíčivá), klíčí během celé vegetace; části struku dobře plavou - šíření vodou význam: hlavně horské a podhorské oblasti, velmi nebezpečný plevel, konkurenčně zdatná, špatně se čistí, dráždivě působí na zažívací trakt zvířat; ze semen lze získat olej, medonosná

15 oves hluchý (Avena fatua) biologická charakteristika: plucha dole hnědožlutě chlupatá s červenohnědou osinou, vřeteno klásku celé chlupaté; křižitelný s ovsem setým fatuoidy reprodukce: obilky po dozrání proměnlivě dormantní, dormance až 7 měsíců, z hloubky 10 cm, klíčivost několik let v půd. zásobě, etapové klíčení během jara; šíří se přímým vysemeněním, osivem obilovin, statkovými hnojivy význam: těžší půdy s živinami, úhory, rumiště konkurenčně velmi zdatný i v hustých porostech, přenašeč chorob obilnin, hostitel škůdců

16 Pozdní jarní plevele - optimum pro klíčení obvykle nad 10 C (4 C až 45 C) - některé klíčí časně na jaře např. merlík bílý, ale masově klíčí i při vyšších teplotách, tj. v pozdním jaru nebo v létě - často způsobují druhotné zaplevelení okopanin zástupci: bér zelený (Setaria viridis) biologická charakteristika: trsnatá tráva, reprodukce: obilky, různá dormance po dozrání, vzchází ze 4 cm, vysemenění přímo na poli význam: na celém území ČR, zelenina, sady, vinice, při přemnožení velmi nepříjemný rezistence vůči některým herbicidům

17 šrucha zelná (Portulaca oleracea) biologická charakteristika: poléhavá načervenalá lodyha, listy obvejčité načervenalé, dužnaté; teplé klima, snáší sucho; při kontaktu s půdou snadno zakořeňuje, poškozené rostliny znovu obrážejí reprodukce: semeny (9000), z hloubky 0,5-2 cm, nutná tma a teplo význam: léčivé účinky, zelenina; význam ve sklenících, v zahradnictví; v nezapojených porostech tvoří husté konkurenčně silné porosty

18 merlík bílý (Chenopodium album) biologická charakteristika: mnohokvětá zelená klubíčka v úžlabních nebo vrcholových klasnatých nebo chocholičnatých latách; plod - nažka zcela uzavřená do okvětí, tvarově proměnlivý reprodukce: až nažek, dlouhá perzistence v půdě, klíčení nepravidelné, z hloubky do 3 cm, klíční rostliny snášejí mrazy význam: půdy bohaté dusíkem, snáší i husté a zapojené porosty, vvšude v ČR, velmi nebezpečný plevel, hostitel chorob rostlin a škůdců, kompetitor ve všech plodinách u nás biotyp odolný k atrazinu

19 lebeda lesklá (Atriplex sagittata) biologická charakteristika: listy na líci silně lesklé, na rubu pomoučené, stříbřitě lesklé, květenství na vrcholu lodyhy a postranních větvích, i v úžlabí listů, světlomilná, rumištní druh; suché i vlhké půdy, dusíkaté humózní, písčité i hlinité, často i zasolené, citlivá vůči nízkým teplotám; doprovází stavební činnost, skládky, rumiště, podél cest reprodukce: několik tisíc nažek, nepravidelná klíčivost, význam: větší výskyt v chmelnicích, škodlivý plevel; v hustém porostu se neuplatňuje l. rozkladitá (A. patula) silně pomoučená, lodyha silně rýhovaná nažek, nepravidelné klíčení, značně škodlivý plevel, hlavně v okopaninách a v zelinářství

20 laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus) (obdobně i l. Powellův) biologická charakteristika: lodyha hustě chlupatá, na rubu listů světlá žilnatina, květy jednodomé; pův. Sev. Amerika reprodukce: 1 5 tis. semen, klíčí v následujícím roce, z povrchu půdy i do 2 cm, význam: pův. v teplých oblastech, nyní expanze; velmi nebezpečný plevel, silná konkurenční schopnost, biotyp rezistentní k atrazinu je méně životaschopný než biotyp citlivý (nižší klíčivost, menší hmotnost rostliny)

21 lilek černý (Solanum nigrum) biologická charakteristika: květy bílé ve vrcholících; humózní půdy s dusíkem reprodukce: semen v bobulích, klíčí v násl. roce pozdě na jaře, max. z 4-5 cm, klíčivost má omezenou dobu význam: nebezpečný v bramborách a rajčatech, hostitel mandelinky b., přenašeč viróz, rakoviny brambor; jedovatý, využíván v léčitelství

22 durman obecný (Datura stramonium) biologická charakteristika: až 2 m vysoká r., tobolka se 4 chlopněmi; pův. v Sev. Americe, do Evropy zavlečen v 17. století; preferuje teplejší oblasti, dostatek živin reprodukce: klíčivost semen i několik let, z více než 5 cm význam: konkurenční v širokořádkových kulturách, prudce jedovatý, hostitel chorob a škůdců lilkovitých rostlin; pro obsah alkaloidů pěstován jako léčivka

23 pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) také p. srstnatý (G. urticifolia) vytvářejí četné křížence biologická charakteristika: terčovité květy oboupohl., jazykovité samičí; současná populace je potomstvem jedinců dovezených v 18. stol. do Evropských botanických zahrad (Madrid, Paříž) z Peru a Chile, k nám během napoleonských válek; anemochorie, komposty, vodou, zvířaty, osivem; reprodukce: 5-30 tis. nažek, vysoká klíčivost, několik generací za rok (za 4-6 týdnů po vyklíčení), mohou klíčit ihned po dozrání, etapovité klíčení, v půdě řadu let význam: problémy v zahradnictví, velmi úporný, odolný, snáší extrémní podmínky

24 ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galii) biologická charakteristika: trsnatá, osinaté i bezosinné formy reprodukce: dormance 2-5 měsíců, životaschopnost až 6 let, vzchází i pod vodou; význam: kosmopolitní, rýžová pole, šíření původ stř. a vých Asie po eliminaci dvouděl. plevelů v kukuřici se začala od 60. let významně prosazovat, považována za třetí nejškodlivější plevel na světě, populace odolné k triazinům

25 Ozimé (přezimující) plevele - schopnost přežít nízké teploty v libovolné fázi růstu - některé druhy jsou označovány jako jednoleté, některé jako dvouleté - působení nízkých teplot (jarovizace) pro některé druhy nezbytné - teplotní amplituda pro klíčení široká zástupci: koukol polní (Agrostemma githago) velmi vzácný mák vlčí (Papaver rhoeas) semen, dlouho životná, klíčí i na podzim, rostliny mohou přezimovat, konkurenčně významný, rezistence k sulfonylmočovinám penízek rolní (Thlaspi arvense) kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), tetlucha kozí pysk (Aethusa cynapium), violka rolní (Viola arvensis)

26 svízel přítula (Galium aparine) původní druh, vysoká konkurenční schopnost, plasticita, postupné dozrávání semen; hluchavka nachová (Lamium purpureum) rmen rolní (Anthemis arvensis) starček obecný (Senecio vulgaris) kvete i za mírné zimy, jedovaté alkaloidy, kosmopolitní, úporný; locika kompasová (Lactuca serriola) chundelka metlice (Apera spica-venti) velmi nebezpečný plevel, hlavně v ozimých plodinách, klíčí do 1 cm, krátká dormance, dozrává před sklizní plodiny, dobře přezimuje

27 ptačinec žabinec (Stellaria media) syn. žabinec obecný (Alsinula media) biologická charakteristika: květy na dlouhých stopkách, oboupohlavné, plod tobolka, ve zralosti pukající; půdy neutrál. až slabě kyselé, humózní, vlhké; nesnáší přesušení reprodukce: semeny (15 000), klíčivost se zlepšuje po přezimování; vzcház. z max. 3 cm, klíčivost v půdě 2-4 roky, v suchu až 8 let, krátká veget. doba 40 dní, ročně 2-3 generace; plazivé lodyhy mohou zakořeňovat, také vegetativní množení, význam: pole, úhory, zahrady; vysoká konkurenční schopnost hlavně zeleniny pod závlahou, méně nebezpečný plevel; náhražková zelená píce, vit. C, obsah saponinů velké dávky nebezpečné pro koně, skot, naopak prasata a drůbež ho snášejí; husté porosty omezení vodní a větrné eroze

28 úhorník mnohodílný (Descurainia sophia) biologická charakteristika: jednoletý ozimý druh; květy v mnohočetných hroznech, plod šešule, reprodukce: semeny ( ), dlouhá dormance, nepravidelné klíčení, klíčivost min. 5 let, hloubka 2 cm; šíření větrem, deštěm, semena za vlhka slizovatí přichycení na nářadí význam: méně nebezpečný plevel, význam roste, konkurenčně silný druh (např. v řídké řepce mohutné rostliny), teplejší oblasti, kypré půdy, kyselé až alkalické reakce,

29 heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum) biologická charakteristika: lodyha lysá, terčovité květy oboupohlavné, okrajové jazykovité samičí, lůžko úboru plné, reprodukce: jednoletý ozimý plevel, semeny (500), nepravidelná dormance, klíč. do 3 cm, v půdě více než 5 let, klíčení během celé vegetace, rostliny vyklíčené na podzim dobře přezimují, kvete do podzimu, regeneruje po posečení, význam: nechutná dobytku, u náš všude ve všech plodinách, velmi nebezpečný plevel, konkurenčně zdatný

30 turanka kanadská (Conyza canadensis) (Conygeron x) biologická charakteristika: jednoletá, někdy ozimá reprodukce: semena ( ), šíření větrem, vodou, ihned po dopadu na půdu, z povrchu půdy, klíč. řadu let význam: dovezena z Kanady, v roce 1655 vyseta v pařížské botanické zahradě; velmi obtížný plevel v trvalých kulturách, sadech apod., na železnici, rezistentní biotypy vůči atrazinu

31 Dvouleté a vytrvalé plevele rozmnožující se převážně generativně - většina druhů schopná vegetativního množení (není ale tak významné) zástupci: bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) JV Asie, vysazován v parcích 1862 Lázně Kynžvart, vysoká konkurenční schopnost, jedovatost; mrkev obecná (Daucus carota subsp. carota) kostival lékařský (Symphytum officinale) jitrocel větší (Plantago major), j. kopinatý pampeliška lékařská (Taraxacum officinale; samostatné druhy sekce Ruderalia); bodlák obecný (Carduus acanthoides)

32 šťovík kadeřavý (Rumex crispus) biologická charakteristika: kůlový kořen až 1 m reprodukce: semenem, dvouletý (ve 3. roce většina rostlin odumírá), význam: dostatek N, pastviny, podél vod. toků, velká konkurenční schopnost, nebezpečný plevel, nažky nesbírají ptáci; obdobně š. alpský, š. tupolistý

33 pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) biologická charakteristika: trsnaté, robustní rostliny, nepříjemně páchnoucí reprodukce: generativně: nažky vysoká klíčivost, vzcház. z povrchu půdy, max. do 1,5 cm, i vegetativně: na orné půdě z podzemních pupenů na lodyhách při narušení trsů význam: hojně všude, sady, vinice, ruderální stanoviště, velmi nebezpečný plevel, alergenní pyl, konkurenčně schopný, někdy sbírán jako léčivá rostlina (trávení)

34 locika tatarská (Lactuca tatarica)

35 Vytrvalé plevele rozmnožující se převážně vegetativně významné je i generativní rozmnožování Oddenky zástupci: přeslička rolní (Equisetum arvense), křídlatka japonská (Reynoutria japonica) u nás pouze samičí rostliny, máta rolní (Mentha arvensis), podběl obecný (Tussilago farfara), pýr plazivý (Elytrigia repens) podmítka, hl. orba nad 24 cm, agropyren fytotoixicita;

36 čistec bahenní (Stachys palustris) biologická charakteristika: až 1 m vysoká lodyha reprodukce: generativně: několik set, dobře klíčí v následujícím roce, klíč. po několik let, z hloubky až 6 cm, vegetativně: kořenové výběžky se ztlustlými klínovitými konci ve vlhku regenerují jejich segmenty význam: úporně setrvává na stanovišti; hlavně horské a podhorské oblasti, šíří se, hlavně okopaniny, nebezpečný plevel

37 čirok halepský (Sorghum halepense) biologická charakteristika: stébla až 3m, více odnoží reprodukce: generativně: obilek, klíčivost 4 roky vegetativně: mohutné horizontální i vertikální oddenky význam: úporně setrvává na stanovišti, velmi nebezpečný plevel, kombinovaný výskyt rostlin z obilek oi odnoží komplikuje ochranu, známy rezistentní populace vůči fluazitopu

38 Kořenové výběžky zástupci: svlačec rolní (Convolvulus arvensis) velmi významný plevel vysoká konkurenční schopnost ve všech typech porostů biologická charakteristika: ovíjivé lodyhy dlouhé až 2 m hluboce kořenící, kořenové výběžky vysoká regenerační schopnost semena v tobolkách klíčivost stoupá po přezimování klíčivost v půdě - po dlouhou dobu

39 vesnovka obecná (Lepidium draba) biologická charakteristika: lodyha přes 50 cm, mohutný kořenový systém reprodukce: generativně: semena v šešulkách, po dozrání nízká klíčivost, klíčivost po několik let vegetativně: kořenové výběžky vysoká regenerační schopnost význam: méně významný plevel, lokální význam, nyní na ústupu,vysoká konkurenční schopnost

40 pcháč rolní (oset) (Cirsium arvense) biologická charakteristika: lodyhy až 150 cm, dvoudomý, v různých uskupeních na stanovišti reprodukce: generativně: v jednom úboru asi 80 nažek, část nevyzrálá nebo napadena škůdci, klíčivost po dozrání dobrá, z hloubky do 6 cm i z povrchu půdy, životnost v půdě až 6 let, již za měsíc po vzejití je rostlina schopná vegetativní reprodukce vegetativně: kořenový systém horizontální i vertikální do hloubky několika metrů,stimulace rašení pupenů orbou, raší až poč. dubna, regenerace i z krátkých segmentů o prů. 3 mm,úspěšná aplikace herbicidu výška 15 cm, význam: narůstá, všude, velmi nebezpečný plevel, konkurenční schopnost, alelopatické látky inhibice kulturních rostlin i plevelů

41 mléč rolní (Sonchus arvensis) biologická charakteristika: lodyhy až 150 cm, reprodukce: generativně: nažek, životnost 5 let, vegetativně: regenerace kořenových výběžků význam: indikátor utuženosti ornice, úporně setrvává na stanovišti, v obilninách, okopaninách, velmi nebezpečný plevel, silná konkurenční schopnost, v místech výskytu potlačí absolutně všechny kulturní rostliny ale m. bylinný, m. drsný jsou jednoleté až dvouleté rostliny, množící se generativně

42 Hlízy zástupci: hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus) biologická charakteristika: poléhavé n. popínavé lodyhy, plazivý kořen s hlízkami reprodukce: semena v lusku, hlízkami význam: málo významný plevel, konkurenčně zdatný, prosadí se i v hustě setých plodinách, při běžném výskytu neškodí

43 zvonek řepkovitý (z. výběžkatý) (Campanula rapunculoides) biologická charakteristika: lodyhy až 1 m, mohutný kořenový systém reprodukce: generativně: semena v tobolkách, klíčí dobře z povrchu půdy vegetativně: kořenové výběžky, i nepatrné úlomky význam: celé území, méně kultivovaná půda pastviny, louky, zahrady, zahradnictví, školky; význam roste, nebezpečný plevel

44 kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus) biologická charakteristika: cm, klásky v přisedlých svazečcích, mohutný kořenový systém, vysoká hladina spodní vody reprodukce: generativně: klíčivost proměnlivá, pouze ve vlhké půdě, vegetativně: na orné půdě, z kořenových výběžků význam: od roku 1993 šíření podél Labe Pardubicko, Vltava Zbraslav, Rakovnicko, Čejč na orné půdě tvoří převážně sterilní lodyhy a uniká pozornosti; úspěšně odolává zpracování půdy, v místech výskytu se stává velmi nebezpečným plevelem

45 Cibule zástupci: česnek viničný (Allium vineale) podzemní i pacibulky Zakořeňující šlahouny zástupci: pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), mochna husí (Potentilla anserina), popenec břečťanovitý (Glechome hederacea)

46 2. Poloparazitické plevele autotrofní výživa, současně heterotrofie vodivá pletiva hostitele zástupci: černýš rolní (Melampyrum arvense) dřevní svazky hostitelů na kořenech, hlavně v obilninách; kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolopus) vzácně, obilniny, listové růžice přezimují

47 3. Nezelené (heterotrofní) parazitické plevele zástupci: kokotice povázka (Cuscuta epithymum) jeteloviny, v teplejších oblastech, reprodukce: generativně: semena klíčí na povrchu půdy, pokud se do 2-3 týdnů nezachytí hostitele, hynou, vegetativně: části lodyh zachycené na kořen. krčku hostitelů, mohou přezimovat; význam: v zeleném stavu jedovatá pro koně, skot, prasata, šíření osivem

48 záraza menší (Orobanche minor) na jetelovinách, druh vnitřní karantény, reprodukce: klíček na kořen hostitele, hlíza, za rok lodyha a květ, ochrana: provokační výsevy jetele likvidace půdní zásoby semen po vzejití se zaořou