Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Jablonec nad Nisou. Rozbor udržitelného rozvoje území

Transkript

1 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Jablonec nad Nisou Rozbor udržitelného rozvoje území Aktualizace ÚAP SO ORP Jablonec nad Nisou 2012 Zpracovatel Oddělení územního plánování Magistrát města Jablonec nad Nisou Mírové náměstí 19 Jablonec nad Nisou

2 Obsah Vyhodnocení vyváženosti pilířů...7 Výběr indikátorů...7 SWOT analýza...40 Vyhodnocení...51 Střety...53 Problémy k řešení v ÚPD...54 Seznam obrázků Obrázek 1: Rozvojová oblast Liberec (zdroj: ZÚR Liberecký kraj)...6 Obrázek 2: 111 Míra plánovaného růstu zastavěného území...10 Obrázek 3: 211 Koeficient ekologické stability...12 Obrázek 4: 213 Ekologická fragmentace nezastavěného území liniovými stavbami...14 Obrázek 5: 112 Míra naplnění zastavitelných ploch...16 Obrázek 6: 113 Míra recyklace zastavěných pozemků...18 Obrázek 7: 113 Míra recyklace zastavěných pozemků doplňkové použití...20 Obrázek 8: 311 Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí...22 Obrázek 9: 511 Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v záplavovém území...24 Obrázek 10: 512 Podíl zastavitelných ploch v záplavovém území...26 Obrázek 11: 421 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti zařízení předškolní výchovy...28 Obrázek 12: 422 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti základních škol...30 Obrázek 13: 423 Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti zařízení předškolní výchovy...32 Obrázek 14: 424 Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti základních škol...34 Obrázek 15: 425 Dostupnost veřejných prostranství plnících funkci veřejné zeleně ze zastavitelných ploch pro bydlení...37 Obrázek 16: Vztah území obcí ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj

3 Vztah SO ORP Jablonec nad Nisou ke krajské ÚPD - Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (LK) ZÚR LK vymezují další rozvojové oblasti nadmístního významu, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí. Rozvojové oblasti jsou vnitřně členěny na: - zóny s přednostním umisťováním ekonomických aktivit, - zóny s přednostním umisťováním bydlení a příměstské rekreace. ROB1 Rozvojová oblast Liberec zpřesnění rozvojové oblasti OB7 Liberec dle PÚR ČR 2008 (viz Odůvodnění ZÚR LK) Vymezení Centra osídlení a obce v jejich spádových obvodech: Liberec, Stráž nad Nisou, Dlouhý Most, Jeřmanice, Šimonovice, Kryštofovo Údolí, Chrastava, Nová Ves, Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyně a Hodkovice nad Mohelkou (ORP Liberec), Jablonec nad Nisou, Lučany nad Nisou., Nová Ves nad Nisou, Maršovice, Dalešice, Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Rádlo (ORP Jablonec nad Nisou) a Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Plavy (ORP Tanvald). Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a) Zlepšovat nadregionální a regionální vazby s ostatními rozvojovými oblastmi v rámci kraje, s Prahou a sousedními kraji (zejména NUTS2) a se sousedními oblastmi v Německu a Polsku. Do rozvojových předpokladů oblasti zahrnovat přeshraniční souvislosti rozvojových os ROS 1, ROS 4 a ROS 8 ve specifických podmínkách okrajových území Německa / Sasko a Polska / Dolní Slezsko. Rozvíjet funkční kooperace mezi centry osídlení: Liberec Jablonec nad Nisou, Jablonec nad Nisou Smržovka Tanvald Desná, Liberec Chrastava Hrádek nad Nisou a dále Zittau (Německo) a Bogatynia (Polsko), Jablonec nad Nisou Rychnov u Jablonce nad Nisou, Tanvald Velké Hamry. b) Zlepšovat nadregionální a regionální vazby kapacitními dopravními napojeními na významné vnitrostátní i mezistátní silniční a železniční koridory v Německu a Polsku. c) Zajišťovat služby metropole - krajského města Liberec a jejich dostupnost pro spádový obvod kraje. d) Zohlednit polohu souvislého historického pásu osídlení s nejvyšší koncentrací obytných, hospodářských a rekreačních funkcí v komplikovaných geomorfologických podmínkách a v prostorové a funkční souvislosti s přilehlými specifickými oblastmi SOB5 Jizerské hory, SOB6 Západní Krkonoše, SOB8 Český ráj sever, SOB2 Lužické hory a v nich uplatňovanými podmínkami zvláštní ochrany přírody (KRNAP, CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj, CHKO Lužické hory). 3

4 e) Při rozhodování o změnách v území posuzovat skutečné zátěže počtem a hustotou všech potenciálních uživatelů území - pokud je toto navyšování zátěže území únosné nebo žádoucí, odvozovat z těchto údajů dimenze veřejné infrastruktury. Úkoly pro územní plánování a) Ve smyslu principů udržitelného rozvoje zpřesnit zónování rozvojové oblasti na úrovni ÚPD jednotlivých zahrnutých obcí na územní části pro přednostní umisťování ekonomických aktivit a na územní části pro přednostní umisťování bydlení a příměstské rekreace a tím zajistit podmínky pro snížení zatížení navazujících zvláště chráněných území, zejména specifické oblasti Jizerské hory. b) Zpřesnit a chránit koridory silniční dopravy vymezené v ZÚR na území dotčených obcí. Zpřesnit a chránit koridory železniční dopravy - řešit územní souvislosti napojení oblasti na modernizované železniční tratě ve směrech na Prahu a Hradec Králové: - Zpřesnit koridor železniční trati Praha - Turnov - Liberec - Frýdlant Polsko / Zawidów (koridor kombinované dopravy) na území dotčených obcí. - Prověřit podmínky pro potenciální využití koridoru železniční trati Liberec Hrádek nad Nisou pro kombinovanou dopravu s napojením na modernizovanou železniční trať v Zittau (Německo). - Chránit území pro výběr varianty koridoru železniční trati Liberec - Česká Lípa v úseku Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, zpřesnit vedení trasy na území dotčených obcí. c) Vytvářet územní podmínky pro zlepšování vnitrokrajské dopravní sítě zejména ve smyslu provozních a prostorových propojení s ostatními rozvojovými oblastmi a pro dosažení relativně rovnocenné přístupnosti jednotlivých obcí uvnitř oblasti. Prověřit možnosti využitelnosti vazby dopravních koridorů na strategické rozvojové plochy na území významných center osídlení. Podporovat aktivity směřující k posílení významu veřejné dopravy, významného aspektu integrity oblasti i Libereckého kraje. Optimalizovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích. Upřesňování koridorů dopravní a technické vybavenosti vždy řešit při respektování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a v souladu s principy zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny a nenarušení územního systému ekologické stability a krajinných horizontů. d) Vytvářet územní podmínky pro vstup strategických investorů a rozvoj nových ekonomických aktivit v rámci restrukturalizace výrobního potenciálu po zániku tradičních odvětví, upřednostňovat využití zainvestovaných a připravených lokalit. e) Rozvoj nových ekonomických aktivit zajistit odpovídajícími obytnými kapacitami. Návrhy nových ploch pro bydlení odvozovat ze sociodemografických prognóz v souladu s koncepcemi rozvoje obcí v širších územních souvislostech a vždy je zajistit odpovídajícími kapacitami veřejné infrastruktury a veřejných prostranství. f) Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň 4

5 nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. g) Řešit nové využití nebo odstranění tzv. brownfields. Zajistit ochranu a optimální využití technických památek, industriální architektury a lidové architektury. h) Cílevědomým rozvojem sportovně rekreační vybavenosti posilovat význam: - denní rekreace obyvatel pro reprodukci pracovní síly, - sportovního vyžití na úrovni místního i nadmístního významu, - nástupních center cestovního ruchu a vazeb na blízká střediska cestovního ruchu. i) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Lužické Nise a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. j) Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity ORP Liberec, ORP Jablonec nad Nisou a ORP Tanvald s Královéhradeckým, Středočeským a Ústeckým krajem a se záměry sousedních regionů Sasko v Německu a Dolní Slezsko v Polsko. 5

6 Obrázek 1: Rozvojová oblast Liberec (zdroj: ZÚR Liberecký kraj) 6

7 Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení vychází z Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí. (zdroj: "Předkládaná pomůcka popisuje standardní postup při vypracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součásti územně analytických podkladů. Vychází z obecného základu teorie informace jako analytické a tvořivé práce s daty, z teoretického rozpracování metody strategického plánování týkající se analýz SWOT, z vyhodnocení vzorku rozborů udržitelného rozvoje území." (Zdroj: Maier, 2009) Vyhodnocení je tedy provedeno kombinací 1) poznatků získaných z indikátorů, které pokrývají tři pilíře udržitelného rozvoje a 2) poznatků z analýzy SWOT. Výběr indikátorů Okruh 1 Udržitelná úroveň čerpání přírodních zdrojů včetně území a energie Za přírodní zdroje se považuje voda, vzduch, nerostné zdroje, energie a půda. Z hlediska územního plánování je klíčovým indikátorem, který lze nástroji a procesy územního plánování bezprostředně ovlivnit a který je možné a potřebné nástroji územního plánování sledovat především využití zastavěného a nezastavěného území. Využití území a s tím přímo související intenzita využití území a prostorové rozmístění aktivit se v důsledcích projevují ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Okruh 2 Stabilita / dynamická rovnováha ekologických systémů Stabilita respektive dynamická rovnováha ekologických systémů je nutným předpokladem ekologické udržitelnosti rozvoje. Okruh 3 Udržitelná forma a udržitelná míra ekonomického rozvoje Indikátory tohoto okruhu se týkají ekonomické udržitelnosti rozvoje, zprostředkovaně pak i sociálního pilíře. Stagnace nebo relativní snížení hodnot indikátorů indikuje nárůst disparitního vývoje ekonomiky. Okruh 4 Soudržnost mezi sociálními skupinami a regiony a sociální prostupnost Indikátory tohoto okruhu se týkají soudržnosti společenství obyvatel území, tedy sociální udržitelnosti rozvoje. Do působnosti územního plánování lze zařadit zejména prostorovou dostupnost infrastruktur, služeb a pracovních příležitostí a sociální promísení bydlení. Důsledky snížené prostorové dostupnosti se zprostředkovaně projevují i v ekonomické složce (vyšší náklady na dopravu) a environmentální složce (důsledky zvýšené dopravy na životní prostředí). Okruh 5 Snížení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání infrastruktur Snížení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání infrastruktur je jednou z priorit posilování územního kapitálu v Územní agendě Evropské unie (EU 2007). Z hlediska územního 7

8 plánování jsou klíčovým indikátorem, který lze nástroji a procesy územního plánování bezprostředně ovlivnit a který je možné a potřebné nástroji územního plánování sledovat především zastavitelné plochy v záplavovém území. (zdroj: Certifikovaná metodika, Indikativní ukazatele pro hodnocení disparit na regionální a lokální úrovni, zdroj: Manuál ArcGIS nástrojů k výpočtu indikátorů pro rozbor udržitelného rozvoje území, Systém hodnocení je postaven na rozdělení indikátorů do tří pilířů udržitelného rozvoje a na pozitivním a negativním hodnocení. Pozitivní či negativní hodnocení lze chápat ve smyslu nabývaných hodnot. Čím větší je výsledná hodnota indikátoru, tím více pozitivní nebo více negativní je působení daného jevu. 1- PILÍŘ PŘÍRODNÍ 111 Míra plánovaného růstu zastavěného území Využití zastavitelných nebo přestavbových ploch je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovávat rovnováhu mezi populačním a územním vývojem. Ukazatel je významný pro ekologickou a ekonomickou udržitelnost rozvoje. Velká míra růstu zastavěného území signalizuje možné disparity v dostupnosti veřejných infrastruktur, tedy zhoršení v sociálním pilíři udržitelného rozvoje. 8

9 Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Míra růstu zastavěného území je vyjádřena podílem zastavitelných a přestavbových ploch podle sledovaného prvku ÚAP A117 a celkové plochy zastavěného území ÚAP A001. Použije se vzorec ÚAP( A117) ÚAP( A001) kde ÚAP (Axxx) je číslo sledovaného jevu ÚAP v tomto případě ÚAP(A001) je zastavěné území, ÚAP(A117) je zastavitelná plocha Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 111 bodové hodnocení Bedřichov , Dalešice , Jablonec nad Nisou , Janov nad Nisou , Josefův Důl , Lučany nad Nisou , Maršovice , Nová Ves nad Nisou , Pulečný , Rádlo , Rychnov u Jablonce nad Nisou ,

10 Obrázek 2: 111 Míra plánovaného růstu zastavěného území 10

11 211 Koeficient ekologické stability (KES) Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních prvků ve zkoumaném území. Míchal (1994). Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Pro Českou republiku byl proveden výpočet KES pro jednotlivé bioregiony. Jeho rozmezí se pohybuje od 0,2 (převažující orná půda) až do hodnoty 13 v horských oblastech, ve kterých převažují lesní společenstva. Ukazatel je přímo navázán na ekologický pilíř. Čím vyšší je hodnota KES ve zkoumaném území, tím silnější lze předpokládat ekologický pilíř v tomto území. Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Koeficient ekologické stability je poměrové číslo, které vyjadřuje poměr ploch stabilních a nestabilních prvků ve zkoumaném území. Přitom platí: KES < nebo = 0,1 : území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být trvale nahrazovány technickými zásahy 0,1 < KES < nebo = 0,3 : území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,3 < KES < nebo = 1,0 : území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,0 < KES < nebo = 3,0 : vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energetickomateriálových vkladů KES > nebo = 3,0 : přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur s nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem Pro výpočet koeficientu se použije vzorec KES = LP + VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi / OP + AP + Ch = stabilní ekosystémy / nestabilní ekosystémy Popis dat potřebných pro výpočet a jejich dosažitelnost Stabilní ekosystémy jsou: LP lesní půda, VP vodní plochy a toky, TTP trvalý travní porost, Pa pastviny, Mo mokřady, Sa sady, Vi vinice. Nestabilní ekosystémy jsou OP orná půda, AP antorpogenizované plochy, Ch - chmelnice (zdroj: Míchal, I. 1994: Ekologická stabilita. Brno Veronica, s.) 11

12 Obrázek 3: 211 Koeficient ekologické stability 12

13 Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 211 bodové hodnocení Bedřichov ,058 2 Dalešice ,067 0 Jablonec nad Nisou ,462 0 Janov nad Nisou ,592 1 Josefův Důl ,071 2 Lučany nad Nisou ,513 1 Maršovice ,108 0 Nová Ves nad Nisou ,713 1 Pulečný ,606 1 Rádlo ,339 1 Rychnov u Jablonce nad Nisou , Ekologická fragmentace nezastavěného území liniovými stavbami Indikátor fragmentace nezastavěného území určený pro hodnocení v rámci územního plánování je syntetický ukazatel, který vyjadřuje míru rozčlenění území člověkem vytvořenými dělícími prvky, především liniovými stavbami dopravní infrastruktury a zástavbou. Výskyt bariér v území má dopad primárně ekologický, jakožto překážka pro migraci druhů a zároveň sociálně-ekonomický, neboť je odrazem míry ekonomického využívání krajiny, limitem pro aktivity spojené s rekreační funkcí krajiny a jednou z charakteristik krajinného rázu. Základem pro hodnocení fragmentace krajiny je rozlišení prvků považovaných za bariéry. Pro účely tohoto hodnocení (územně plánovacího) jsou za bariéry považovány liniové stavby dálnic, rychlostních komunikací a silnic 1. a 2. třídy a železničních tratí. Z výpočtu jsou úplně vyloučena zastavěná území sídel. Podle významu dělícího efektu jsou rozlišeny dopravní bariéry takto: dálnice a rychlostní komunikace 6 pruh 4 body silnice 1. třídy, dálnice a rychlostní komunikace 4 pruh 3 body silnice 1. třídy 2 pruh - 2 bod silnice 2. třídy 1 bod vysokorychlostní tratě 3 body železnice 2 a více kolejné 2 body železnice ostatní 1 bod 13

14 Obrázek 4: 213 Ekologická fragmentace nezastavěného území liniovými stavbami 14

15 Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 213 bodové hodnocení Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou ,589-1 Janov nad Nisou Josefův Důl ,081 0 Lučany nad Nisou ,255 1 Maršovice ,514 0 Nová Ves nad Nisou ,217 1 Pulečný Rádlo ,757-1 Rychnov u Jablonce nad Nisou , PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ 112 Míra naplnění zastavitelných ploch Ukazatel kvantifikuje spotřebu zastavitelných ploch a může signalizovat jejich vyčerpání. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovávat rovnováhu mezi populačním a územním vývojem. Ukazatel je významný pro ekologickou a ekonomickou udržitelnost rozvoje. Malá míra naplňování zastavitelných ploch může být podnětem pro přezkoumání jejich celkového rozsahu popřípadě pro etapizaci jejich otevírání pro zástavbu, aby se předešlo neefektivnímu využívání zastavěného území. Velká míra vyčerpání zastavitelných ploch může být podnětem pro změnu územního plánu spočívající ve vymezení nových zastavitelných ploch nebo ploch přestavby, včetně eventuelně posílení infrastruktur. Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Míra zaplnění zastavitelných ploch je vyjádřena podílem mezi plochou skutečně zastavěných pozemků a celkovou zastavitelnou plochou vymezenou územním plánem.. Použije se vzorec pl. skut. zastav. pozemků ÚAP( A117) kde ÚAP (Axxx) je číslo sledovaného jevu ÚAP 15

16 Obrázek 5: 112 Míra naplnění zastavitelných ploch 16

17 Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 112 bodové hodnocení Bedřichov ,015 2 Dalešice Jablonec nad Nisou ,092 2 Janov nad Nisou ,010 2 Josefův Důl ,013 2 Lučany nad Nisou ,461 0 Maršovice ,029 2 Nová Ves nad Nisou ,015 2 Pulečný ,043 2 Rádlo ,027 2 Rychnov u Jablonce nad Nisou , Míra recyklace zastavěných pozemků Míra recyklace území vyjádřená podílem zastavěných pozemků/zastavitelných ploch určených pro přestavbu na celkové velikosti zastavitelných ploch je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. Ukazatel se sleduje pro jednotlivá území obcí, ve statutárních městech za městské části. Sledovatelná jednotka může být i katastrální území. Vyhodnocuje se pro účely rozboru udržitelného rozvoje území porovnáním v rámci územního obvodu ORP, v případě rozvojové oblasti v rámci této rozvojové oblasti. Při vyhodnocení územního plánu se vyhodnocuje za obec. Ukazatel je významný pro ekologickou a ekonomickou udržitelnost rozvoje. Neexistence nebo malý podíl recyklace v sídlech, kde se vyskytují plochy brownfieldů nebo které vykazují nízkou intenzitu využívání zastavěného území signalizuje neefektivní extenzivní rozvoj a možné disparity ve funkci a efektivitě veřejných infrastruktur, tedy zhoršení v sociálním pilíři udržitelného rozvoje. Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Míra recyklace zastavěných pozemků je vyjádřena podílem plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území podle sledovaného prvku ÚAP A004 a součtu ploch k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území a zastavitelných ploch ÚAP A004 + ÚAP A117. ÚAP( A004) [ ÚAP( A004) + ÚAP( A117) ] kde ÚAP (Axxx) je číslo sledovaného jevu ÚAP 17

18 Obrázek 6: 113 Míra recyklace zastavěných pozemků 18

19 Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 113 bodové hodnocení Bedřichov ,248 0 Dalešice ,158-1 Jablonec nad Nisou ,221 0 Janov nad Nisou ,117-1 Josefův Důl ,162-1 Lučany nad Nisou ,084-2 Maršovice ,516 2 Nová Ves nad Nisou ,418 2 Pulečný ,386 1 Rádlo ,148-1 Rychnov u Jablonce nad Nisou ,195-1 Nabývané hodnoty indikátoru 113 doplňkové použití Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 113 doplňkové Bedřichov ,072 Dalešice ,071 Jablonec nad Nisou ,077 Janov nad Nisou ,019 Josefův Důl ,030 Lučany nad Nisou ,149 Maršovice ,340 Nová Ves nad Nisou ,175 Pulečný ,145 Rádlo ,068 Rychnov u Jablonce nad Nisou ,100 19

20 Obrázek 7: 113 Míra recyklace zastavěných pozemků doplňkové použití 20

21 311 Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí Vyváženost sídelní a pracovištní funkce vyjadřuje kvantitativní soběstačnost lokálního pracovištního trhu. Ukazatel lze použít jako dílčí podklad pro Rozbor udržitelného rozvoje území monitoring identifikující trend z porovnání ukazatelů v časové řadě a/nebo benchmarking porovnávající analyzované územní s jiným obdobným územím Sledované a hodnocené jednotky území Hodnoty ukazatele se sledují za obce; sledování za městské části ve statutárních městech není možné pro nedostupnost dat o dojížďce za tyto jednotky. Velikost území pro kterou by měl být vztah mezi počtem pracovních příležitostí a počtem ekonomicky aktivních obyvatel vyvážený, se liší podle místních podmínek, konkrétně podle dopravní dostupnosti pracovištních center a podle polohy vůči rozvojovým oblastem a rozvojovým osám. V územích se zhoršenou dostupností pracovištních center je vhodné sledovat ukazatel a vyhodnocovat pro jednotlivá území obcí; v rozvojových oblastech a na rozvojových osách v dobré dostupnosti velkých a významných pracovištích center může být ukazatel sledován za územní obvody obcí s rozšířenou působností jež jsou součástí rozvojové oblasti popřípadě jež leží na rozvojové ose; v ostatních územích je žádoucí sledovat ukazatel za území lokálních pracovištích systémů (local labour systems, LLS, v českých textech též pracovištní mikroregion, viz REPUS, 2007) a za funkční urbanizovaná území (functional urban areas, FUA, viz REPUS, 2007), méně vypovídající jsou pro tyto účely územní obvody obcí s rozšířenou působností. 21

22 Obrázek 8: 311 Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí 22

23 Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 311 bodové hodnocení Bedřichov ,754 2 Dalešice ,483-2 Jablonec nad Nisou ,105 0 Janov nad Nisou ,767-1 Josefův Důl ,763-1 Lučany nad Nisou ,818-1 Maršovice ,702-1 Nová Ves nad Nisou ,566-1 Pulečný ,649-1 Rádlo ,504-1 Rychnov u Jablonce nad Nisou , Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v záplavovém území Ukazatel vyjadřuje riziko škod, které vyplývá z případného umísťování nových staveb v záplavovém území. Ukazatel lze použít jako dílčí podklad pro vyhodnocení uplatňování územního plánu porovnání plánu se skutečným dosaženým stavem pro Rozbor udržitelného rozvoje území monitoring identifikující trend z porovnání ukazatelů v časové řadě a/nebo benchmarking porovnávající analyzované územní s jiným obdobným územím V záplavovém území lze mimo aktivní zónu za určitých podmínek připustit územní rozvoj, nicméně tento rozvoj je vždy spojen se zvýšeným rizikem škod a nákladů na jejich odstranění v případě povodně. Vymezení zastavitelných ploch v záplavovém území tedy znamená i při dodržení platných právních předpisů disparitní rozvoj, který lze odůvodnit jen významnými přínosy, například posílením obytné funkce v atraktivním území centra například s výrazným převisem kanceláří a obchodů. Dotčený je sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje: sociální tím, že může být ohrožena kvalita života v případě povodně, ekonomický náklady na evakuaci a odstranění škod na majetku. Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Ukazatel se kvantifikuje jako podíl zastavitelných ploch pro bydlení/občanské vybavení v záplavovém území z celkové velikosti zastavitelných ploch pro bydlení/občanské vybavení. [ÚAP(A117)] ^ Bydl ^ [ÚAP(A050) ÚAP(A051)] = zastavitelné plochy pro bydlení v záplavovém území mimo aktivní zónu kde ÚAP (A117) je číslo sledovaného jevu ÚAP 23

24 Obrázek 9: 511 Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v záplavovém území 24

25 Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 511 bodové hodnocení Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou ,002 2 Janov nad Nisou Josefův Důl ,017 1 Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Podíl zastavitelných ploch v záplavovém území Ukazatel se kvantifikuje jako podíl zastavitelných ploch pro bydlení v záplavovém území z celkové velikosti zastavitelných ploch pro bydlení. Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) [ÚAP(A117)] ^ [ÚAP(A050) ÚAP(A051)] = zastavitelné plochy v záplavovém území mimo aktivní zónu kde ÚAP (Axxx) je číslo sledovaného jevu ÚAP Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 512 bodové hodnocení Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou ,009 1 Janov nad Nisou ,002 2 Josefův Důl ,075 0 Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou ,

26 Obrázek 10: 512 Podíl zastavitelných ploch v záplavovém území 26

27 3 - PILÍŘ SOUDRŽNOSTI 421 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti zařízení předškolní výchovy Existence zařízení předškolní výchovy v místě je významným faktorem pro průběžnou regeneraci obytné funkce zejména na venkově. Ukazatel je vhodné sledovat a vyhodnocovat především pro venkovská území, tedy mimo obce nad obyvatel. Z praktických důvodů (propojení na databázi o obyvatelstvu a na běžnou statistiku) se považuje za sídlo katastrální území. Ukazatel se sleduje za katastrální území v územním obvodu ORP, obce s počtem obyvatel a více se do sledování nezařazují, je však žádoucí zařadit ty části (katastrální území) takovýchto obcí, které jsou prostorově oddělené. Ukazatel je významný pro sociální udržitelnost rozvoje území: zánik místní mateřské školky předznamenává odchod především mladých rodin, které mají nebo plánují mít děti. Dochází tak k nevyrovnané věkové struktuře s převažujícím podílem seniorů, jež v důsledcích způsobuje oslabení pilíře soudržnosti společenství obyvatel území a regresivní populační vývoj. Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Ukazatel se kvantifikuje jako podíl počtu obyvatel sídel se zařízením předškolní výchovy k celkovému počtu obyvatel sledovaného území. obyv ( MŠ) obyv obyv - počet obyvatel v obci obyv (MŠ) - počet obyvatel v katastrálním území s mateřskou školou Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 421 bodové hodnocení Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou ,917 2 Janov nad Nisou ,374-1 Josefův Důl ,496 0 Lučany nad Nisou ,849 1 Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou ,

28 Obrázek 11: 421 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti zařízení předškolní výchovy 28

29 422 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti základních škol Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Ukazatel se kvantifikuje jako podíl počtu obyvatel sídel se zařízením základního školského vybavení k celkovému počtu obyvatel sledovaného území Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Pro výpočet se využijí data ČSÚ a SLDB podle vzorce: obyv ( ZŠ) obyv obyv - počet obyvatel v obci obyv (ZŠ) - počet obyvatel v katastrálním území se základní školou alespoň s ročníkem Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 422 bodové hodnocení Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou ,887 1 Janov nad Nisou ,451-1 Josefův Důl ,284-1 Lučany nad Nisou ,849 1 Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou ,

30 Obrázek 12: 422 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti základních škol 30

31 423 Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti zařízení předškolní výchovy Obecně lze konstatovat, že dostatečné prostorové pokrytí zastavitelných ploch pro bydlení občanským vybavením je významným faktorem udržitelného rozvoje území. Nedostatečné pokrytí vyvolává územní disparity s četnými důsledky na udržitelnost (nárůst individuální automobilové dopravy, vyšší provozní náklady domácností, tendence k sociálnímu vyloučení). Tento ukazatel jako jedna z možností sledování dostupnosti základního občanského vybavení je nejvýznamnějším a také nejsnáze sledovatelným příkladem vyhodnocování sociální udržitelnosti.. Přijatelná vzdálenost mezi předškolním/školským zařízením a bydlištěm (ideálně jeho pěší dostupnost) je důležitou součástí kvality bydlení pro rodinu s dětmi (před)školního věku. Pokud vzdálenost mezi bydlištěm a předškolním/školským zařízením nemůže dítě/žák překonat pěšky, je třeba pro něj zajistit jiný způsob přepravy - veřejnou dopravou nebo autem svého rodiče. Dochází tak k nárůstu nákladů veřejného sektoru (příspěvky krajů na obslužnost, potřeba zřizovat parkoviště u předškolního/školského zařízení) i soukromého sektoru (náklady na jízdné popřípadě výdaje spojené s individuální automobilovou dopravou, ušlý zisk rodičů dopravujících děti autem) a často dochází i k oslabení soudržnosti společenství obyvatel území (děti se začínají rozlišovat podle způsobu přepravy). Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Dílčí ukazatel Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti zařízení předškolní výchovy se kvantifikuje jako podíl zastavitelných ploch pro bydlení v okruhu alespoň 400 m od mateřské školy k celkové velikosti zastavitelných ploch určených pro bydlení. [ ÚAP( A117) ] Bydl { buffer MŠ 400m} [ ÚAP( A117) ] Bydl] zastaviteln é _ plochy _ urč._ k _ bydlení _ v _ okruhu _ do _ 400m _ od _ MŠ zastaviteln é _ plochy _ urč._ k _ bydlení = 31

32 Obrázek 13: 423 Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti zařízení předškolní výchovy 32

33 Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 423 bodové hodnocení Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou ,166-1 Janov nad Nisou Josefův Důl ,241 0 Lučany nad Nisou ,117-1 Maršovice ,671 2 Nová Ves nad Nisou ,363 1 Pulečný Rádlo ,737 2 Rychnov u Jablonce nad Nisou , Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti základních škol Dílčí ukazatel Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti základních školských zařízení se kvantifikuje jako podíl zastavitelných ploch pro bydlení v okruhu alespoň 600 m od základní školy (alespoň pro ročník) k celkové velikosti zastavitelných ploch určených pro bydlení [ ÚAP( A117) ] Bydl { buffer ZŠ 600m} [ ÚAP( A117) ] Bydl] zastaviteln é _ plochy _ urč._ k _ bydlení _ v _ okruhu _ do _ 600m _ od _ ZŠ zastaviteln é _ plochy _ urč._ k _ bydlení ÚAP (A117) je číslo sledovaného jevu ÚAP Bydl je funkční plocha pro bydlení ZŠ je základní škola buffer je plocha pokrývající okruh 600 m od zastavitelných ploch pro bydlení získaná geoanalýzou Ukazatel je vhodné dále specifikovat do dílčích ukazatelů sledujících zvlášť zastavitelné plochy určené pro bytové domy a zastavitelné plochy určené pro rodinné domy. = 33

34 Obrázek 14: 424 Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti základních škol 34

35 Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 424 bodové hodnocení Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou ,269-1 Janov nad Nisou ,083-2 Josefův Důl ,307-1 Lučany nad Nisou ,327-1 Maršovice Nová Ves nad Nisou ,836 2 Pulečný Rádlo ,412 0 Rychnov u Jablonce nad Nisou , Dostupnost veřejných prostranství plnících funkci veřejné zeleně ze zastavitelných ploch pro bydlení Dostupnost veřejné zeleně je jedním z atributů kvalitního bydlení, což se projevuje především v sociálním pilíři udržitelného rozvoje. Urbanizovaná území se špatnou dostupností veřejné zeleně se stávají méně atraktivními pro bydlení. Z tohoto důvodu se zde mohou koncentrovat sociálně vyloučené skupiny. To se projevuje i v poptávce po bydlení v tomto území: platí, že sousedství nebo výhled do parku či do jiného zeleného veřejného prostranství výrazně zvyšuje atraktivitu, a tedy i cenu bydlení. Popis vyjádření ukazatele (vzorec pro výpočet) Ukazatel se kvantifikuje jako podíl zastavitelných ploch pro bydlení v okruhu dostupnosti alespoň 1000 m k ploše veřejné zeleně o velikosti alespoň 0,2 ha k celkové velikosti zastavitelných ploch pro bydlení podle územního plánu. Uvažují se pouze plochy veřejné zeleně o velikosti alespoň 0,2 ha, co vychází z. [ ÚAP( A117) ] Bydl buffer PlZel 0,2ha [ ÚAP( A117) ] { 1000m} zastaviteln é _ plochy _ urč._ k _ bydlení _ v _ okruhu _ do _1000m _ od _ veř._ zeleně zastaviteln é _ plochy _ urč._ k _ bydlení ÚAP (A117) je číslo sledovaného jevu ÚAP PlZel& 0, 2ha je veřejné prostranství s funkcí veřejné zeleně o ploše alespoň 0,2ha buffer je plocha pokrývající okruh 1000 m od zastavitelných ploch pro bydlení získaná geoanalýzou = 35

36 Ukazatel je vhodné dále specifikovat do dílčích ukazatelů sledujících zvlášť zastavitelné plochy určené pro bytové domy a zastavitelné plochy pro rodinné domy (rodinné domy mají vlastní zelené plochy, a proto větší vzdálenost k plochám veřejné zeleně nemusí směrovat k výše popsaným důsledkům). Nabývané hodnoty Název obce Kód obce Hodnoty indikátoru 425 bodové hodnocení Bedřichov ,972 2 Dalešice Jablonec nad Nisou ,907 2 Janov nad Nisou ,384 1 Josefův Důl ,584 1 Lučany nad Nisou ,709 2 Maršovice ,344 1 Nová Ves nad Nisou ,986 2 Pulečný Rádlo ,778 2 Rychnov u Jablonce nad Nisou ,

37 Obrázek 15: 425 Dostupnost veřejných prostranství plnících funkci veřejné zeleně ze zastavitelných ploch pro bydlení 37

38 Výstup Výstupem z hodnocení území pomocí indikátorů je bodové hodnocení jednotlivých obcí za tři pilíře udržitelného rozvoje. Toto bodové hodnocení je převedeno na pozitivní či negativní hodnocení, které vstupuje do celkového vyhodnocení a reprezentuje vhodné či nevhodné podmínky za daný pilíř udržitelného rozvoje. Ještě předtím je hodnocení vycházející z použití indikátorů váženo poznatky ze SWOT analýzy a to především proto, aby byl eliminován "matematický" pohled na informace, které vystupují z indikátorů. Bodové hodnocení, tak jak je dále představeno není součástí metodiky, která byla použita pro výpočet indikátorů. Toto hodnocení je provedeno pořizovatelem a vychází z metodiky předchozích pořízení ÚAP. Název obce bodové hodnocení 111 bodové hodnocení 211 bodové hodnocení 213 Body celkem za přírodní pilíř Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Název obce bodové hodnocení 421 bodové hodnocení 422 bodové hodnocení 423 bodové hodnocení 424 bodové hodnocení 425 Body celkem za pilíř soudržnosti Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

39 Název obce bodové hodnocení 112 bodové hodnocení 113 bodové hodnocení 311 bodové hodnocení 511 bodové hodnocení 512 Body celkem za hospodářský pilíř Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Interpretace Z údajů a jejich rozboru lze konstatovat, že nejvýznamnější a nejspecifičtější hodnoty sledovaného území byly identifikovány v oblastech environmentálního pilíře územních podmínkách pro hodnoty životního prostředí, které jsou často unikátní a svým významem v řadě případů přesahují hranice sledovaného území. Významná část těchto hodnot má zabezpečenou ochranu přímo podle konkrétní legislativy, u ostatních hodnot je třeba jejich ochranu a případně i zvyšování hodnot zajistit na úseku územního plánování, které bude tyto hodnoty respektovat a stanoví omezení a podmínky pro další územní rozvoj jak na úrovni ORP, tak na úrovni obcí. Dalším posilováním těchto hodnot bude vytvářeno příznivější životní prostředí pro rozvoj území. Území má obecně zhruba průměrné podmínky pro hospodářský rozvoj, v některých specifických oblastech však vykazuje nadprůměrný potenciál pro ekonomický rozvoj (oblast cestovního ruchu, některá průmyslová odvětví, specifické zemědělství úměrné přírodním podmínkám, příp. obnova a posilování tradičních průmyslových odvětví). Tento potenciál ekonomického rozvoje je umocněn i příznivou geografickou polohou kraje, tradičními vazbami na sousední regiony, poměrně zachovalou sídelní strukturou i dobrou úrovní některých druhů infrastruktury (železniční doprava, napojení na vodovodní síť, dostatečné zásoby pitné vody aj.). Územní předpoklady na zlepšení a dobudování chybějící infrastruktury, pro kvalitnější napojení na okolní regiony a pro rozvoj dalších průmyslových i jiných hospodářských aktivit (vybavenost, služby). 39

40 Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území jsou dány zejména sociálními aspekty života obyvatel a částečně i aspekty ekonomickými, které ovlivňují kvalitu života a určují celkovou životní úroveň v daném území. Z vyhodnocení stavu a vývoje území vyplývá, že na sledovaném území neprobíhá rozvoj životní úrovně rovnoměrně. Mezi územními podmínkami, které tuto soudržnost ovlivňují, je možno zahrnout např. nevhodnou věkovou strukturu na části území, stárnutí obyvatelstva zejména v menších obcích a jejich přechod na rekreační funkci, nerovnoměrná dopravní obslužnost a dostupnost území, nerovnoměrná vybavenost technickou infrastrukturou území, deficity v péči o krajinu, omezené pracovní možnosti v daném území apod. SWOT analýza Za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Zjištění plynoucí z tematických analýz se přiřadí k pilířům udržitelného rozvoje území a společně s indikátory vstupuje SWOT analýza do konečného vyhodnocení území. Jablonec nad Nisou Silné stránky doprava tradice MHD a její využití obyvateli, dopravní spojení s Libercem, lokalizace autobusového nádraží v centru města ekonomika nízká míra nezaměstnanosti průmysl tradice, rozvinutost a vysoká technologická úroveň průmyslu, ekonomická síla subjektů sídlících ve městě školství Střední uměleckoprůmyslová škola, rovnoměrná síť MŠ, ZŠ, SŠ a zvyšující se počet VŠ, široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání sociální služby kvalitní sociální služby a jejich aktivní provozovatelé, dobrá spolupráce města s neziskovými organizacemi a podpora jejich dalšího rozvoje zdravotnictví dobrá spolupráce města s nemocnicí kultura široká nabídka kulturního vyžití sport dobré technické a přírodní podmínky pro sportovní vyžití životní prostředí příroda prostoupená do města, množství parků a veřejné zeleně, Jablonecká přehrada z hlediska protipovodňových opatření a kvality života ve městě bezpečnost dobrá součinnost všech složek IZS, orgánů krizového řízení města i organizací působících mimo Jablonec n. N. veřejná správa zapojení Městského úřadu Jablonce n. N. do projektu CAF a benchmarkingu, vnější prezentace Městského úřadu Jablonce n. N., jeho spolupráce s partnerskými městy udržitelný rozvoj - zvyšující se zájem o problematiku a principy udržitelného rozvoje na lokální úrovni 40

41 Slabé stránky doprava vysoká intenzita dopravy v centru města, doprava v klidu, neprovázanost MHD a chybějící koncepce jejího rozvoje, chybí přestupní terminál, komplikovanost cyklistické dopravy ve městě ekonomika neexistence hospodářské koncepce města průmysl nízká ekonomická diverzifikace závislost na 2 průmyslových odvětvích, nerozvinuté podnikatelské zóny a nedostatek rozvojových ploch, neprovázanost středního školství se strukturou průmyslu a ekonomiky ve městě a z toho vyplývající nedostatek kvalifikovaných mladých pracovních sil, nedostatečná komunikace města s podnikateli vzdělávání nedostatečná síť celoživotního vzdělávání, úroveň technického stavu a zázemí škol a školských zařízení sociální věci a zdravotnictví chybí komunitní plán sociálních služeb a služby pro specifické skupiny obyvatel bydlení nedostatek volných bytů a rozvojových ploch pro bydlení, nevhodná a zastaralá struktura bytového fondu zejm. nedostatek startovacích a sociálních bytů, chybí rozvojové plochy pro bydlení sport nedostatek sportovišť pro neorganizovanou veřejnost a pro individuální sporty cestovní ruch nekoncepčního řešení cestovního ruchu chybějící management a produkty cestovního ruchu, nízká úroveň profesionality služeb, nedostatečné využívání Příležitosti geografická poloha - blízkost zahraničí dobrá dopravní dostupnost Liberce a Prahy (spolupráce) průmysl tradice sklářské a bižuterní výroby, rozvoj automobilového průmyslu, zájem podnikatelů o odborně vzdělané pracovníky sport konání významných sportovních událostí cestovní ruch městská památková zóna, kulturní památky historizující a secesní architektury, lokalizace města v blízkosti tradiční turistické destinace Jizerské hory životní prostředí - atraktivní přírodní prostředí, využití alternativních zdrojů energie veřejná správa realizace partnerských projektů veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP) využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU Hrozby fyzicko-geografické podmínky klimatické podmínky, reliéf doprava omezení tramvajového spojení s Libercem, nárůst nákladní tranzitní dopravy projíždějící městem průmysl úzké zaměření průmyslu závislost na 2 odvětvích, úpadek tradičního průmyslu školství odchod obyvatel s vyšším vzděláním do Liberce sociální služby nárůst uživatelů sociálních služeb obyvatelstvo výkyvy v porodnosti a migraci obyvatel, stárnutí populace (tj. i kvalifikované pracovní síly) 41

42 bezpečnost přírodní vlivy a technologické havárie veřejná správa úpravy právních norem týkajících se energetiky a životního prostředí, sociálních věcí a zdravotnictví, nedostatečné zapojení veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů (zdroj: Strategický plán města Jablonec nad Nisou pro období , První regionální rozvojová a.s.) Pulečný Silné stránky Poloha obce vzhledem k ostatním sídlům Dobrá dostupnost do Jablonce nad Nisou a do Rychnova Příjemné okolí - příroda Dobrá dopravní obslužnost Ochota obyvatel spolupracovat na rozvoji obce Obyvatelé, kterým záleží na dobrých podmínkách k životu v obci Pravidelné sportovní a kulturní akce Slabé stránky Rozdílné zájmové skupiny obyvatel Nedostatek financí Nepřipravené projekty Nevyužívaná hasičská zbrojnice Budova restaurace U dubu v nevyhovujícím stavu Místní komunikace ve špatném stavu Problémy s parkováním kamionů Nedostatečné pokrytí obce vodovodem a kanalizací Příležitosti Dotační programy na dobudování vodovou a kanalizace Využít finanční zdroje z krajského, státního rozpočtu, dotace EU k dobudování návsi, jako centrálního veřejného prostoru Hrozby Změny v dotační politice kraje, státu, EU Nedostatek finančních zdrojů Nízké zapojení občanů do komunitních akcí Rozpory mezi občany v prioritách směřování obce (zdroj: Strategický plán rozvoje obce Pulečný pro období , Ing. Zdeňka Juklová) 42

43 Rychnov u Jablonce nad Nisou Silné stránky Výhodná poloha z hlediska dopravní dostupnosti s napojením na silnici I. třídy I/65, železniční trať se zastávkou, hromadná doprava autobusu do Jablonce n. N. Vybavení území dopravní a technickou infrastrukturou, s realizací plynofikace k dispozici komplexní energetická struktura. Demografické a sociální podmínky, neuspokojivá demografická situace s dlouhodobějším přírůstkem trvalého obyvatelstva, s vazbou na další velikostní rozvoj sídla do výhledu. Dynamický rozvoj sídelní struktury ovlivněný rozsáhlejší stavební činností, reálně připravené a využité plochy pro podnikatelské aktivity. Kompaktní uspořádání zastavěného území Rychnova u J. s možností dalšího rozvoje s vazbou na technickou infrastrukturu. Slabé stránky Nedostatek finančních prostředků pro rozvoj obce s vazbou na vývoj celkového ekonomického prostředí území, postupné další zlepšování dopravní a technické infrastruktury. Problémy vlastnictví k některým pozemkům s vazbou na návrh rozvojových ploch významné prostory z hlediska polohy v území v soukromém vlastnictví a ve vlastnictví státu, zatížené církevní restitucí. V urbanistické struktuře dopravní napojení zóny výroby a skladů za viaduktem přes centrum města Příležitosti Přísun obyvatel, využití pozemků pro výstavbu domů pro bydlení navržených ÚP. Využití podpůrných programů a strukturálních fondů EU, programů obnovy venkova, Mikroregionu Jizerské hory. Diverzifikace ekonomické základny v sídle subregionální působnosti s vazbou na další rozvojové plochy, zvyšování podnikatelských aktivit přílivem investičního kapitálu a podnikatelů do území obce. Hrozby Nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Nekoordinovanost a nízká míra rozvojových programů. (zdroj: Průzkumy a rozbory Rychnov u Jablonce nad Nisou, Ing. arch. Miloslav Štěpánek) Josefův Důl Silné stránky Dostatečné zastoupení vodních ploch Probíhající revitalizace vodních toků 43

44 Nadprůměrná rozloha chráněných území, existence CHKO JH Značně zachovalý krajinný ráz Vysoká lesnatost území, pestrá dřevinná skladba Poměrně dobrá síť inženýrských sítí v území Příznivá věková struktura obyvatel Atraktivní území pro nárůst obyvatel Atraktivita pro trvalé a druhé bydlení, růst poptávky Josefův Důl nástupní centrum do Jizerských hor Lákavé měřítko na túry a cykloturistiku Silné využití o víkendech a zimní sezoně Značný počet ubytovacích a stravovacích kapacit, poměrně dobrá nabídka Funkce kvalitnějšího místa pro bydlení Zavedené malé a střední podnikání Slabé stránky V okrajových obcích chybí kanalizace Poměrně starý bytový fond a jeho nevhodná struktura Chybějící infrastruktura ve vybraných lokalitách znesnadňující rozvoj bydlení Narušení původního rázu zástavby v malých obcích Omezené podmínky rozvoje velká míra ochrany okolí obcí a měst Nevyvážené využití horských obcí nedovoluje trvalé celoroční využití Ztráta zájmu o školy v přírodě Příležitosti Dotace na vybudování ČOV při podpoře KČOV Dostupnost vhodné občanské vybavenosti Zájem o využití objektů rekreace pro trvalé bydlení Zájem o nalezení vhodného funkčního využití pro nevyužívané a stavebně neudržované historicky a architektonicky významné a zajímavé objekty Podpora revitalizace brownfields Podpora provázanosti nabídky služeb s celoročním využitím Zvyšování zájmu o domácí cestovní ruch Hrozby Hrozba nezaměstnanosti pramenící ze zániku nebo omezení výroby v nosných podnicích Vysídlování malých obcí, jejich případná přeměna na rekreační sídla a ztráta zájmu o jejich rozvoj Nabídka zahraničních komplexních služeb (zdroj: Odůvodnění ÚP Josefův Důl, Žaluda - projektová kancelář) 44

45 Lučany nad Nisou Silné stránky Hlavní komunikační tah I/4 Napojení na kanalizaci Město zřizuje mateřskou i základní školu. Pro děti jsou zajištěny mimoškolní aktivity. Obec má v rámci prevence kriminality dohodu o spolupráci s policií ze Smržovky, která pořádá přednášky na základní škole a pravidelně kontroluje vytipovaná území, kde se schází mládež experimentující s drogami. V případě zájmu ze strany seniorů, zdravotně znevýhodněných je zajištěna možnost obědů z místní restaurace. Obec má dobré dopravní spojení s Jabloncem nad Nisou linkami MHD. Přírodní zázemí obce, ochrana přírody a krajiny Vysoká lesnatost Železniční trať 036 z Liberce do Harrachova se zastávkou v Luňanech nad Nisou. Kvalitní životní prostředí s velkým potenciálem. Dostatek zeleně. Existující sportovní zařízení. Fungující oddíly TJ Zájem občanů o kulturní akce. Ve městě Lučany je dostatek obchodů s potravinami a základním drobným zbožím. Dostatek ubytovacích kapacit. Praktický lékař, dětský a zubní lékař v místě. Dům s pečovatelskou službou (DPS) v místě. Slabé stránky Velká roztroušenost sídel - členění sídel. Pouze částečné pokrytí technickou infrastrukturou. Některé komunikace ve špatném stavu. Silná vazba na zaměstnání v Jablonci nad Nisou. Zatížení hlukem a výfukovými plyny podél komunikace I/4. Nedostatečná síť služeb. Neudržované části veřejné zeleně. Chybí napojení na Jizerskou magistrálu. Chybí kulturní zařízení (veřejná klubovna). Absence vazeb na sklářství. Kumulace některých aktivit v Lučanech v neprospěch Maxova či Jindřichova. Stav a kapacita DPS chátrající objekt. Minimální snaha města o zlepšení života sociálně slabých skupin občanů. Nedostatečná intenzita čerpání dotací. Příležitosti Podpora rozvoje kultury a zájmových volnočasových aktivit ve vztahu ke stabilizaci obyvatelstva a k využití volného času. 45