Koøení (Pondìlí, 25 duben 2005) - Napsal Administrator - Aktualizováno (Úterý, 10 kvìten 2005)

Transkript

1 Koøení (Pondìlí, 25 duben 2005) - Napsal Administrator - Aktualizováno (Úterý, 10 kvìten 2005) Anýz Anýz je koøení i lék používaný ve starovìku. Je to jednoletá rostlina pocházející ze Støedomoøí a Malé Asie. Pìstuje se i u nás v teplejších oblastech. Jako koøení se používá plod - dvounažka zelenošedé, šedožluté èi šedohnìdé barvy. Zralý anýz aromatic voní a má koøenitou nasládlou chu pøipomínající lékoøici. Anýz patøil vždy k oblíbeným prostøedkùm podporujícím zažívání. Jeho silice omezuje rozvoj škodlivých baktérií. Použití anýzu je mnohostranné. Dává chu peèivu, sušenkám a chlebu. Obvykle se pøidává do nálevu pøi zavaøování èervené øepy a èerveného zelí. Je dobrý v jableèném i hruškovém kompotu, špetka anýzu ochutí žampiony a peèené ryby. Èasto bývá souèástí koøenících smìsí ( kari ). Vyrábìjí se z nìj likéry a je samozøejmì souèástí èajù proti nadýmání, odstraòuje z pokrmù nepøíjemné pachy a aromatizuje je. Badyán Badyán je jedno z mála koøení èínské kuchynì, které je zde domácí. Pochází z jižní Èíny a Vietnamu a je plodem stále zeleného stromu z èeledi magnoliovitých. Døevnaté mìchýøky vytváøejí souplodí tvaru nepravidelné osmicípé hvìzdy. Osm cípù se odráží i v jeho èínském jménu. I když badyán není pøíbuzný anýzu ani fenyklu má podobnou vùni a chu. Je palèivìjší ne lékoøice a chutná sladce. Èíòané s oblibou pøidávají badyán k drùbežím a vepøovým pokrmùm. Je také hlavní pøísadou smìsí koøení, ideální je k dochucení peèeného kuøete a hodí se k dušené rybì s mušlemi i do èirých vývarù. Zkuste badyán s pórkem a tykví urèitì vám bude chutnat. Ochucuje likéry, ale také žvýkaèky i cukrovinky. Doporuèuje se jedna hvìzdièka do pokrmu pro ètyøi osoby. Ve východní medicínì se osvìdèil pøi léèbì koliky, revmatismu a také k dochucení lékù proti kašli. Bazalka Pochází z jižní Asie, do Evropy se dostala až v 16. století. Je to jednoletá rostlina, kterou lze pìstovat i u nás. Nejvíce se však pìstuje v Støedomoøí, ale i jinde v teplejších oblastech. Jako koøení se používají èerstvé i sušené listy a výhonky. Dávají se do polévek ( zeleninové, rajèatové, rybí ) a do omáèek ( rajské ), dále je výborná k masùm, drùbeži, zvìøinì a rybám ( nejèastìji s rozmarýnem a šalvìjí ), k sýrovým a vajeèným pokrmùm, velmi èasto se s ní dochucují tìstoviny. Používá se rovnìž k nakládání zeleniny, aromatizuje octy a zálivky. Je nedílnou souèástí pizzy a fazolí. Pøi tepelné úpravì používáme èastìji sušené a drcené koøení. Jejími cnostmi jsou vlastnosti, které posilují srdeèní a nervovou èinnost, podporuje trávení a èinnost ledvin. Uvítají ji ve svých jídelníècích nemocní pøi žluèníkových, ledvinových dietách a dále pøi onìmocnìní srdce a cév. Bobkový list Bobkový list je skromné kuchyòské koøení, ale pochází z téže rostliny, z jejíž vìtévek se pletou oslavné vìnce, totiž z keøe se stále zelenými listy - vavøínu vznešeného (Laurus nobilis). Ten byl v øecké mytologii zasvìcen bohu Apollónovi a pøed vìštbou knìžky žvýkaly listy - jsou totiž mírnì narkotické. Vavøín byl zasvìcen i øeckému bohu lékaøství - Aeskulapovi. Totiž èaj z bobkového listu odstraòuje odpadní látky z tìla a pomáhá pøi diabetu a revmatismu. Také odpuzuje pilousy a rùzné škùdce. Vavøín vznešený je vysoký keø nebo strom rostoucí ve Støedomoøí a v pøilehlých oblastech. Jako koøení se používá li sušený má mít svìtlezelenou barvu. Podporuje trávení a chu k jídlu. List se užívá celý, drcený nebo mletý. Dáváme jej do nakyslých polévek, ale výborný je spolu s tymiánem a èesnekem v masových vývarech, do smetanových omáèek ( svíèková ), do rajèatových pokrmù. Užíváme jej pøi rožnìní špízù, pøi nakládání okurek, hub, zeleniny, pøi nakládání masa, zvìøiny, ryb, v konzervárenském prùmyslu. Je souèástí mnoha koøených smìsí. Bobkového listu nepoužíváme mnoho a hlavnì ho dlouho nevaøíme ( hoøkne ). Mletý bobkový list pøidáváme do hotového pokrmu. Èesnek Pochází z Orientu a dnes je rozšíøen ve všech kontinentech. Je to silnì aromatická bylina s podzemní cibulí tvoøenou stroužky. Obsahuje silice, hormony, vitamíny B, C, minerální látky a látky s insulinovými vlastnostmi, má vysoký obsah jódu. Nièí škodlivou støevní floru, uvolòuje køeèové stahy, zvyšuje vyluèování žluèi, snižuje krevní tlak a hladinu krevního cukru. Pro obsah jódu se užívá v léèbì arteriosklerózy a vysokého krevního tlaku. Pro typické pachové a chu ové slastnosti je užíván pøi pøípravì velké øady pokrmù ze zeleniny a mas. V kuchyni se hojnì užívá do polévek, na skopové, kuøe, králíka, do sekané, do bramborových pokrmù. Práškový èesnek používáme všude tam kam patøí èesnek èerstvý. Cibule Znali ji staøí Èíòané, Egyp ané i antika. Kromì kuchyòského použití má znaèné léèivé úèinky. Je to dvouletá rostlina pøíbuzná èesneku pùvodem ze støední Asie. Nyní se pìstuje po celém svìtì. Obsahuje bílkoviny, cukry, draslík, fosfor a železo, fluor, vitamíny B, C aj. látky, které podporují trávení, uklidòují nervy, "proèiš ují" trávicí ústrojí, podporují èinnost jater, žluèníku a slinivky. Mají mírný moèopudný úèinek a vliv mají i na èinnost srdce a štítné žlázy. Cibule má universální užití pøi pøípravì polévek, omáèek, jídel z masa, ryb, zvìøiny, vajeèných pokrmù a k nakládání zeleniny. Estragon Vytrvalá rostlina zvaná pelynìk-kozalec, má svùj pùvod ve støední a jihozápadní Asii. Proto je estragon tak èastý v kuchyni Arménù, Turkù, ale je i velmi oblíben ve francouzské kuchyni, po celém Balkánì, v Itálii, Španìlsku a v Americe. Název estragonu se odvozuje od latinského draco-drak, had. Byl ve starovìku používán jako bylina chránící pøed nimi. Jako koøení se používají jen lístky, nejlépe èerstvé, ale i sušené. Velmi aromaticky voní a pro svou jemnou svéráznou vùni a ostrou koøennou chu se v kuchyni používají jako pøísada do

2 omáèek, polévek, pøi pøípravì salátù, majonéz, marinád, masových i rybích pokrmù. Dále pøi výrobì hoøèice a estragonového octa. V lékaøství slouží k výrobì léèiv pro povzbuzování žaludeèních š áv. Estragon je vlastnì základní koøení ve francouzské "vysoké kuchyni". Pro své výborné chu ové ale i dietetické vlastnosti by zasloužil vìtší rozšíøení i u nás. Fenykl Fenykl bylo známé a velice oblíbené koøení u starých Egyp anù, Èíòanù, Indù, Arabù, Øekù a Øímanù. Již tehdy byl doporuèován jako dobrý léèivý prostøedek. Píše se o nìm: Fenykl slouží lidem co koøení, ale také k posílení slabých oèí. Byl požadován i za afrodisiakum a za témìø všestranný lék. Fenykl je víceletá rostlina, která se pìstuje na teplejších místech Evropy, ale také v asijských zemích, u nás na jižní Moravì. Vzrùstem pøipomíná kopr, vùnì je pøíjemnì aromatická, chu koøenná a nasládlá. Používá se pøedevším ve francouzské a italské kuchyni pøi pøípravì peèeného masa, polévek a ryb. V malém množství se pøidává do jableèných a hruškových kompotù, dále pøi konzervaci zeleniny, do chleba a sladkého peèiva, pøi výrobì likérù a bonbónù. Hoøèice Kolébkou hoøèice je Støedomoøí, za její nejpùvodnìjší domovinu se však považuje severoafrické pohoøí Atlas. Staroøímský spisovatel Columella zanechal vìrohodné zprávy o pìstování hoøèice v øíši øímské a také pøedpis na výrobu pramáti naší stolní hoøèice. Jako koøení se používají semena hoøèice bílé a hnìdé. Hnìdá semena hoøèice se používají napø. v indické kuchyni èastìji než semeno u nás pìstované hoøèice bílé. Využívá se k výrobì hoøèice, v Anglii se hoøèièný prášek (mletá semena) používá ke koøenìní pokrmù. Je aromatiètìjší s ostøejší než hoøèice bílá. Je vhodná pøi nakládání zeleniny, opražená do salátù, do omáèek, pøi pøípravì ryb, na drùbež a peèenì. Bìhem týdne po vysetí na vlhkou vatu mùžeme získat skvìlé hoøèièné výhonky hodící se do salátù, sendvièù, k minutkám apod. s vysokou vitaminovou hodnotou. V lékaøství se používá hoøèice již od pradávna a v dnešní dobì slouží hoøèièné semeno k pøípravì hoøèièné mouky, z níž se pøipravuje hoøèièné tìsto na náplastì k utišení revmatických bolestí. Høebíèek Jsou to sušená, nerozvinutá poupata tropického stromu høebíèkovce ( Eugenia caryophyllata ). Poupata se sklízí uzavøená, dosud zelená nebo naèervenalá, v té dobì mají nejvíc aromatických látek. Pak se suší, tøídí. Pìstuje se v tropických oblastech celého svìta, nejvíce na Zanzibaru. Kvalitní høebíèek má mít svìtlehnìdou "hlavièku", ostatní èást má být tmavì hnìdá. Špatné zboží je èerné. Høebíèek používáme celý nebo mletý. Z mletého rychle vyprchává silice. Používá se ke koøenìní sladkých pokrmù (peèiva, pudinkù, kompotù, zavaøenin, likérù ), ale i slaných jídel - rýže, hovìzího masa, zvìøiny, polévek, omáèek, do marinád. Koøení se jím spolu se skoøicí svaøené víno, punè, také nakládaná zelenina a èervené zelí. Chilli al. Kajenský pepø je plod (malé paprièky) papriky køovité, která pochází z Indie a Jávy a pìstuje se i v jižní Americe a jiných tropických zemích. Kolumbus psal, že chilli papriky na karibském ostrovì Hispaniola byla ostøejší než pepø a "lidé se bez ní neobejdou". Podporuje trávení a chu k jídlu. Pro svoji velmi palèivou chu a výrazné aroma se užívá do øady pokrmù hlavnì v indické, èínské a jihoamerické kuchyni. Velmi dobré je pøi nakládání okurek. Užívají se paprièky èerstvé i sušené (drcené i mleté). Používáme ho velmi opatrnì do gulášù, zelných pokrmù, mexických, indických a èínských jídel, drš kové polévky, dušených smìs zeleniny, rýžových pokrmù aj. Jalovec Je málo rostlin, které byly spojeny s tolika tajemnými povìstmi jako jalovec. Pøed jalovcovým keøem se smekal klobouk a kdo jej zámìrnì znièil, pøivolal neštìstí. Kdo si zastrèil za klobouk vìtvièku jalovce, byl chránìn pøed nemocemi. Jalovec je stále zelený jehliènan dorùstající výšky 1 metru. Bobule jalovèinky obsahují tøi semena a jsou tmavì modrohnìdì zabarveny. Sbírají se na podzim, mají nasládlou a výraznì pryskyøiènou chu a vùni. Jalovèinky se hlavnì používají pøi koøenìní zvìøiny, drcenými jalovèinkami se obaluje oèištìná zvìøina pøed úpravou. Pøidávají s do rybích marinád. Koøení se jimi kyselé zelí, hlavnì v Nìmecku, nìkdy se pøidávají do guláše, ale i pøi peèení drùbeže. Jsou souèástí rùzných smìsí koøení, dají se používat spolu s koriandrem k nakládání masa pøed uzením. Jalovèinky dobøe pùsobí proti revmatismu, vodnatelnosti, zlepšují krevní obìh. Krásnì voní na plotnì starých kamen pøi vánoèních svátcích. Kardamom Jsou to drobná vrásèitá semínka tropického bylinného keøe blízce pøíbuznému zázvoru, uložená v úhledných tobolkách. Tobolky se tìsnì pøed dozráním odstøihují nùžkami, protože z úplnì zralých tobolek lehce vypadávají semena, ty se po té suší na slunci nebo v sušárnách, usušená se roztøídí podle barvy a velikosti. Podle zpùsobu zpracování se rozeznávají kardamomy bìlené a nebìlené, buï celé nebo mleté. Semena kardamomu mají silnou kafrovitou vùni a palèivou chu. Nejkvalitnìjší je kardomom indický a malabarský. Jako koøení a léèivo byl kardamom znám již starým Øekùm a Øímanùm. U nás je jako samostatné koøení ménì známý. Nejvìtší oblibu má v Orientu, kde je velmi používaným koøením, které se také pøidává do èaje a kávy. Další jeho použití je do whisky, likérù, koøenících smìsí, v uzenáøství. Pøidává se do perníkù, sušenek a dortù, ale také je souèástí øady pokrmù z masa a zeleniny, mletých mas, omáèek, polévek, bramborových jídel, èoèky a hrachu. Chutné je i kuøe aromatizované nìkolika semínky kardamomu.

3 Kari( Curry ) je smìs koøení výrazné chuti i aróma, s barvícími úèinky. Skládá se pøevážnì z : høebíèku, kmínu, kardamomu, koriandru, kurkumy, muškátového kvìtu, nového koøení a pepøe. Smìsí je mnoho typù od ostrých až po ménì ostré. Liší se jak podílem obsaženého koøení, tak i poètem druhù ( anglický typ, indický typ jávský typ, thajský typ ). Kari znamená i pokrm - silnì koøenìná smìs masa nebo zeleniny (nebo obojí). Užívá se typicky v asijské kuchyni - k pøípravì rýže, dušených mas, drùbeže, do majonéz, polévek a omáèek. Kmín Ve støedovìku se kmín považoval, díky své aromatické vùni, za rostlinu nepøíjemnou duchùm, a tím chránil lidi i zvíøata pøed kouzly a èarami. Kmín koøenný celý je naše dvouletá rostlina. Vyskytuje se planì i na lukách a ve velkém se u nás pìstuje jako základní koøení. Jako koøení se používají plody, nìkdy i èerstvé lístky. Je to koøení chleba a slaného peèiva, brambor, bramborových, zelných, cibulových polévek, dušených mas, hodí se do zelí, pøi peèení masa, ryb, hus, kachen, do uzenin, k houbám apod. Èastý je jako souèást smìsí koøení. Kmín øímský celý (kumin) jsou plody jednotleté rostliny pøíbuzné kmínu koøennému, nazývané kmín øímský neboli šabrej. Má pronikavì odlišnou vùni, je ostøejší a nahoøklý. Pìstuje se hlavnì v severní Africe, jižní Itálii, v Jižní Americe a Indonézii. Je souèástí karí a arabských smìsí koøení. Patøí do asijských, arabských pokrmù, také do americké kuchynì. Používá se ve smìsi s koriandrem, kurkumou a kardamonem pøí pøípravì pokrmù z masa a zeleniny, pøi koøenìní sýrù, do omáèky tahina ze sezamové pasty, do kuskusu, do chilli con carne, do uzenin a mletých mas. Kmín èerný (èernucha) jsou semena jednotleté rostliny èernucha se tvarem semena pøipomínají osivo cibule. Je to koøení arabských zemí, Indie, Støedního východu. Pochází ze západní Asie a východního Støedomoøí. Používá se do chleba, peèiva, do luštìnin ve smìsi s koriandrem, kuminem, pískavicí, do mletých mas, do pokrmù ze zeleniny a masa, pøi grilování, do jogurtu s okurkami, na jehnìèí. Je souèástí bengálských smìsí koøení. Semeno se používá celé nebo mleté. Koriandr O koriandru se psalo už ve Starém zákonì. Øekové a Øímané znali koriandr nejen jako koøení, ale také jako pøísadu do rùzných lékù a koøenìných vín. Ve støedovìké bylináøské lékárnì se koriandru používalo jako vnitøního a vnìjšího léku proti rùzným nemocem, považovali jej za afrodisiakum. Zmínky jsou i o používání k pøípravì chutného uzeného masa. Semena koriandru obalená cukrem byl jeden druh známého starodávného "cukrového semínka", které se užívalo proti bolestem bøicha. Jako koøení se v mírné dávce užívají èestvé listy v gruzínské a latinsko-americké kuchyni, pro svùj specifický a aromatický pach. Hlavnì se ale koøení suchými plody - celými nebo mletými. Tvoøí souèást smìsí karí. Používá se jich hojnì v kuchyni indické, anglické a nìmecké. Dále pøi nakládání hub, èervené øepy, zelí, do smìsí koøení, do peèiva, pøi uzení masa a výrobì uzenin, do omáèek, pøi dušení masa, do likérù, pøi výrobì cukrovinek. Semínka se také kandují a pak žvýkají pro odstranìní pachu z úst. Kurkuma tzv. indický šafrán èi žlutý zázvor. Pochází z Indoèíny. Do Evropy se zøejmì dostala s arabskými výboji. Získává se z koøene kurkumy domácí. Koøení je výraznì aromatické s výraznì žlutou barvou a koøennou chutí. Povzbuzuje chu k jídlu. Je to zdraví prospívající náhražka šafránu. Užívá se jako koøení i jako potravináøské barvivo - barví máslo, rýži, sýry, marinády, oleje, omáèky i masitá jídla a ryby. Silice prodlužují trvanlivost potravin, pomáhají pøi ledvinových a žluèníkových obtížích. Majoránka Je jednoletá bylina pùvodem ze severní Afriky a pøední Asie, dnes rozšíøená po celém svìtì. Jako koøení se užívají èerstvé i sušené drcené listy a poupata. Obsahuje silici, hoøèiny, tøísloviny a další látky, které podporují trávení a tvorbu žluèi i žaludeèních š áv, posilují nervy a žaludek pomáhají léèit køeèe, bolesti hlavy, jsou úèinné pøi nadýmání, prùjmech a støevních kolikách. Pomáhají proti kornatìní tepen. Má všestranné použití - do vìtšiny polévek, omáèek, všech druhù masa, k drùbeži i zvìøinì a rybám, do bramborových, zeleninových a luštìninových pokrmù, do jídel vajeèných i sýrových. Muškátový oøech a kvìt Pùvodem je muškátový oøech z Moluk a dalších ostrovù Indonézie. Starovìk jej neznal. "Oøíšek" je vlastnì semeno stále zeleného tropického stromu muškátovníku, zvaného macizeò pravá ( Mysristica fragrans ), ze kterého pochází i druhé koøení - muškátový kvìt, což je vlastnì èervenožlutý obal semene - míšek. Složky tvoøí u obou asi 30% oleje, 30% škrobu, a 7-1 silice. Muškátový oøech má i halucinogenní úèinky, které se v kuchyòských dávkách ( špetka - lžièka na 4 porce ) vùbec neprojevují. Vysoké dávky muškátového oøechu jsou toxické. Muškátový oøech i kvìt se po sklizni suší a semeno se zbavuje "kvìtu" a tenké skoøápky. Nìkdy se oøíšky máèejí ve vápenném mléce. Muškátový oøech má být vejèitý až kulovitý, velký alespoò 2 cm, aromatický, bez vìtších dutin. Má nahnìdlou, šedavou barvu, vápnìný je bìlavý. Má specifickou vùni a je užíván do masitých pokrmù, smìsí koøení, charakteristicky se jím koøení špenát, dále do polévek, omáèek, na telecí maso, kuøecí pokrmy, do zeleninových polévek ( kvìtákových ), na ryby, do uzenin aj. Dlouhé muškátové oøechy má macizeò støíbrná, je ménì aromatická. Muškátový kvìt má být zlatavì žlutý až nahnìdlý. Pøíjemnì koøennì voní, chutná aromaticky ostøe, ale jemnìji než muškátový oøe Pøidává se v malém množství do vánoèek, kynutých tìst, peèiva, do tvarohových nádivek, do likérù, do perníku, do

4 polévek, ragù a smìsí koøení. Nové koøení Nové koøení - tzv. anglické koøení èi jamajský pepø. Pochází z Karibských ostrovù hlavnì z Jamajky, kde se získává z plodù stromu pimentovník lékaøský. Jeho pøíjemná chu i vùnì je zpùsobena hlavnì silicí, která podporuje zažívání. Bobulky se sklízejí nedozrálé a na vrcholku mají zbytek kalichu, jsou aromatické a palèivé. Obsahuje látky podporující chu k jídlu a vyluèování žaludeèních š áv. Hlavní užití má pøi pøípravì polévek, omáèek, marinád. Dochucuje jídla z ryb, zvìøiny, klobásy a nakládané okurky a houby. Døíve se hojnì používalo do vánoèního peèiva. Oregano Roste hojnì kolem Støedozemního moøe, proto ji využívají Italové, Francouzi, Øekové, Španìlé a Turci. U nás roste planì, ale nemá tak silné aroma. Oregano neboli Dobromysl mìla kdysi u nás kouzelné urèení. Patøila totiž mezi "svatojánské kvítí", trhané na svátek sv. Jana, které mìlo chránit po celý rok lidi i domácí zvíøata pøed nemocemi. Obsahuje silici, hoøèiny a tøísloviny, které napomáhají trávení, podporují chu k jídlu, zvyšují vyluèování žluèi a mají protikøeèové, protiprùjmové a protizánìtlivé úèinky. Ovlivòuje celkovì psychiku ( "dobrou mysl" ), pomáhá pøi neurózách a kašli.oregano používáme na ryby, telecí, jehnìèí, skopové i hovìzí, ale i vepøové maso. Dává se na pizzu, do rajèatových, zeleninových a bramborových pokrmù. Paprika další pojmenování - èervená paprika, pálivá paprika, sladká paprika. Koøení výrazné palèivé èi nasládlé chuti z plodù ( èervené bobule) jednoleté rostliny. Pochází ze Støední Ameriky a dnes se pìstuje v celém mírném pásmu. Jako koøení slouží rozemleté suché plody na jemný prášek a podle druhu se dìlí na sladkou èi pálivou èervenou papriku. Obsahuje bílkoviny, cukry, kapsicin, silici, vitaminy C, A, B a další látky podporující chu k jídlu. Pálivé druhy mírnì dráždí trávicí a moèové ústrojí, všechny druhy zlepšují fyzickou a duševní svìžest. Paprika se užívá do vìtšiny zeleninových a masových jídel, salátù, polévek, omáèek, uzenin, ryb a drùbeže i do mléèných výrobkù. Pepø Pepø je koøení s ostrou chutí a vùní z plodù tropického keøe pepøovník èerný. Má základní druhy - èerný a bílý (a ménì známý je pepø hnìdý, šedý a zelený). Pochází z Indie a pìstuje se v tropických oblastech Asie. Používá se celý i mletý na prášek nebo tluèený. Obsahuje pryskyøici, silici, alkaloid piperin, fytoncidní a další látky, které pùsobí dráždivì na sliznice a podporují trávení, kladnì ovlivòuje metabolismus, má mírné moèopudné úèinky a stimuluje èinnost srdce a pohlavních orgánù. Èerný pepø se užívá k pøípravì jídel z masa a ryb, do pokrmù vajeèných, zeleninových, houbových i do polévek, salátù a omáèek. Bílý pepø je jemnìjší a užití má hlavnì v polévkách a salátech a všude, kde se kombinuje maso s tìstem. Petržel alias apich zahradní èi petruška je koøenová i na ová zelenina (petržel zahradní - dvouletá bylina). Jako aromatickou bylinu, vlastnì jako na ovou zeleninu, ji rozšíøil v Evropì hlavnì Karel Veliký v 8. století, ale už ve 3. století je uvedena petržel jako koøení v øímské kuchaøské rukovìti. Dnes je rozšíøená po celém svìtì. Užívá se koøen, listy i semena a to èerstvá, sušená i zmražená. Obsahuje vitaminy A, B1, B2, C, E, karoten, železo, hoøèík, silici, apinol aj. látky povzbuzující chu, trávení, a vyluèování moèi. Pomáhají pøi moèových kamenech, zánìtech prostaty a menstruaèních potížích. Má afrodiziakální úèinky. Petržel je základní zelené koøení. Lze ji pøidat témìø do všech pokrmù, polévek, smetanových a houbových omáèek, sekaných mas, nádivek, dušených a peèených mas a salátù. Na osobu užíváme v jídle lžièku sušené petržele. Rozmarýn Jinak tzv. "svatební rostlina" rozmarýna lékaøská je stále zelený polokeø, ze které se jako koøení používají èerstvé i sušené nejmladší a nejvýraznìjší listy. Pochází ze Støedomoøí, dnes se pìstuje v severní Africe, Asii, Evropì, USA a Mexiku. Obsahuje silici, glykosidy, fytoncidy, hoøèiny, tøísloviny aj. látky pomáhající pøi nechutenství, poruchách trávení a støevních kolikách. Stimuluje vyluèování trávicích š áv a èinnost jater. Pùsobí moèopudnì a protirevmaticky, omezuje rùst bakterií, podporuje krevní obìh a èistí žaludek. Použití má pøi pøípravì masových jídel, k rybám a zvìøinì, do polévek, omáèek, salátù, majonéz, pokrmù z vajec a hub, k nakládání zeleniny, aromatizaci octù, zálivek a marinád. Saturejka Je silnì aromatická bylina - pùvodem ze Støedomoøí a Malé Asie. Dnes se Saturejka zahradní pìstuje v celé Evropì, v jihovýchodní Asii a Severní Americe. Jako koøení se užívá èerstvá i sušená na sklízená v dobì kvìtu. Obsahuje tøísloviny a silici s antiseptickými úèinky - užívá se pøi konzervování zeleniny a mas. Povzbuzuje chu k jídlu, upravuje nadýmání - zabraòuje tvorbì plynù, má protiprùjmové úèinky. Posiluje èinnost žaludku, pùsobí protizánìtlivì a je dobrým prostøedkem proti hlístùm. Èerstvá se pøidává do salátù, polévek, k nakládání zeleniny a hub, do vajeèných, sýrových a luštìninových pokrmù.

5 Sušená je vhodná do polévek, k rybám, pøi peèení drùbeže, k masùm telecímu, mletému, zvìøinì i houbovým jídlùm. Skoøice Pochází z Èíny a Indie, pìstuje se v celém asijském tropickém pásmu. Získává se z kùry stále zelených stromù skoøicovníkù. Patøí mezi nejstarší koøení a bylo popisováno v èínském herbáøi z r pø. n.l.. Zmínky o ní nacházíme jak v bibli, tak i v písemnostech starého Egypta. Látky v ní obsažené podporují chu k jídlu, zlepšují trávení a pùsobí proti nadýmání. Celou skoøici užíváme pøi zavaøování, do pudinkù, kompotù, punèù, svaøeného vína, vánoèního èaje a také v parfumerii. Tradièní užití má v sladké kuchyni - do peèiva a cukráøských výrobkù. V asijské kuchyni se užívá i pøi pøípravì jídel z drùbeže a mas skopových i vepøových. Velmi chutná je ve špenátu a èerveném zelí. Šalvìj babské ucho je polokeø,,šalvìj lékaøská" pùvodem ze Støedomoøí. Roste planì a pìstuje se v Evropì a jižní Asii i Severní Americe. Užívají se èerstvé i sušené listy a vrcholky natì s poupaty. Obsahuje hoøèiny, tøísloviny, silici, hormony aj. látky, které mají antiseptické úèinky, omezují pocení, nièí bakterie, podporují trávení a zlepšuje èinnost jater a žluèníku. Používá se k pøípravì polévek, všech druhù mas, ryb, zvìøiny, drùbeže, vnitøností, dává se do nádivek, paštik, marinád, dušené zeleniny, omáèek, salátù, majonéz, do jídel vajeèných i sýrových a ochucuje ocet a víno. Tymián dymián, øímská mateøídouška, vlašská mateøídouška pochází z rostliny tymián obecný - stále zeleného keøe. Jako koøení se užívají mladé výhonky a listy. Tymián mìl už dávno svou funkci jako koøení, jako lék i jako aromatická rostlina, která mìla mít posilující úèinek pro zápasící Øímany. Je jedno z dùležitých, hodnì rozšíøených koøení, pìstuje se hlavnì ve Španìlsku, Itálii, Francii, Øecku. Pochází ze støedozemí dnes roste planì v Evropì, Africe a USA. Obsahuje silici, tøísloviny, hoøèiny a látky a látky s desinfekèními úèinky, proti støevním parazitùm, podporuje trávení, omezuje nadýmání, mírní kašel a pomáhá pøi zánìtech žluèníku. Pøidává se do polévek, omáèek, všech druhù masa, do paštik, salátù z brambor a rajèat, do rýže, tìstovin, vajeèných a sýrových jídel, do luštìnin, výborný je na pizzu a k nakládání zeleniny a hub. Aromatizuje ocet, marinády a salátové zálivky. Zázvor je koøení získané z oddenkù rostliny zázvor lékaøský. Podle zpùsobu zpracování se dìlí na zázvor bílý a zázvor èerný (je palèivìjší a aromatiètìjší). Pochází z jižní Ameriky, pìstuje se v Èínì, Indii, Austrálii, Africe, na Jamajce a Barbarosu. Obsahuje silici, pryskyøice, gingerol, éterický olej aj. látky podporující trávení a zmìkèující maso. Používá se v cukráøských výrobcích (zavaøeninách, sušenkách, perníku, piškotech), pøi pøípravì kompotù, pøidává se do masových omáèek, výborný je ke grilování a k dušení masa i zeleniny. Užívá se i k vaøení piva k pøípravì likérù, èajù i limonád.