Doprava a životní prostředí v Hradci Králové

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Doprava a životní prostředí v Hradci Králové"

Transkript

1 Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice II. ročník (obor DI-DC), st. skupina 2C Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel pracovní skupina 3 Prohlášení: Prohlašujeme, že předložená práce je naším původním autorským dílem, které jsme vypracovali samostatně. Literaturu a další zdroje z nichž jsme při zpracování čerpali, v práci řádně citujeme. Anotace: Tato práce popisuje dopravní situaci ve městě Hradec Králové a její vliv na životní prostředí ve městě a jeho okolí. Klíčová slova: Doprava, životní prostředí, Hradec Králové

2 Obsah: Úvod Město Hradec Králové Nově navržené trasy nadřazeného komunikačního systému: Parkování: Městská doprava v Hradci Králové Ohlédnutí do minulosti Současnost Vozový park MHD Autobusy Trolejbusy Srovnání trolejbusů s autobusy Přeprava cestujících Východočeský dopravní integrovaný systém: Alternativní způsoby dopravy Cyklistická doprava: Pěší doprava: Dopravní infrastruktura plány Rozvíjet radiálně okružní systém komunikací Životní prostředí ve městě Kvalita ovzduší Hluk Závěr Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 2

3 Úvod Velkoměsto Hradec Králové je i přes jeho značnou rozlohu a počet obyvatel zřejmě nejlépe dopravně vyřešeným velkoměstem v naší republice. Jako jediné velké město má kompletně vybudované dva kruhové obchvaty, které nepouští průjezdnou dopravu do centra. Důsledkem toho se Hradec Králové řadí mezi města s nižším zatížením životního prostředí vlivem dopravy. Situace se pravděpodobně změní po dostavbě dálnice D11, která povede od Prahy, přes Hradec Králové, Jaroměř na polské hranice. 1. Město Hradec Králové Město Hradec Králové leží ve významném prostoru České kotliny, na soutoku řek Labe a Orlice. Krajinný charakter území je málo členitý, převážně rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 235 m.n.m. Správní území města, rozdělené na 21 katastrálních území, má rozlohu 105,6 km 2. V současné době zde žije obyvatel. V dalším období tj. ve výhledu k roku 2010 lze očekávat stabilizaci, případně pouze mírný úbytek (0,5 %) trvale žijících obyvatel. Z dlouhodobého hlediska tj. v horizontu let lze ovšem očekávat výrazný pokles obyvatelstva. Málo členitému povrchu území města odpovídá i jednoduchá geologická stavba bez významných zdrojů nerostných surovin. Hradec Králové je z hlediska prostorového uspořádání založen koncentricky kolem historického jádra města radiálně okružním systémem doplněném o koordinovaný systém světelně řízených křižovatek. Toto město má oproti jiným městům obrovskou výhodu v již zmiňovaném radiálně okružním systému hlavních kapacitních komunikací. Ten tvoří I. a II. městský dopravní okruh (městské centrum je vymezené Gočárovým okruhem tedy II. městským dopravním okruhem a historické jádro města zase I. městským okruhem), které odvádí tranzitní dopravu mimo historické jádro města. V souladu s rozvojem města musí být i nadále zachován tento okružní dopravní systém města.v dnešní době, kdy se Hradec Králové rychle rozvíjí je potřeba zvážit nutnost výstavby III. městského dopravního okruhu. Dopravní systém města koncipovaný jako radiálně okružní se v době svého vzniku (tj. v polovině 20. století) zdál být velice kapacitně naddimenzovaný. V současné době se jeho kapacita začíná pomalu saturovat. I na takto velkoryse řešené síti se vyskytují dopravní závady, které je nutno do budoucna odstranit. Kapacitní možnosti okruhu jsou limitovány zejména řešením křižovatek s radiálami. Další nárůst dopravy ovšem začíná požadovat budování zcela nových dopravních cest, které by odlehčili stávajícím komunikacím. Realizací nových komunikací na území města se dosáhne poklesu intenzit automobilové dopravy v centrální části města, a to zejména na II. městském okruhu. Současná úroveň nadřazené silniční sítě kraje je kapacitně a technicky nevyhovující, neodpovídá nárokům dálkové a plošně rozprostřené regionální dopravy. Silniční tahy zařazené do sítě evropských magistrál nesplňují požadované standardy. Problémy v silniční síti narůstají především na hlavních dálkových tazích, v blízkosti větších sídel a hospodářských aktivit, kde dochází ke značné kumulaci dopravy. Samostatným problémem na těchto tazích jsou chybějící obchvaty sídel, v kterých dochází k enormní zátěži obytných území hlukem a exhalacemi z dopravy, snižuje se bezpečnost provozu. Silnice II., III. třídy a většina místních komunikací jsou v řadě úseků v nevyhovujícím technickém stavu, vyžadujícím zásadní rekonstrukci a údržbu. Nepříznivá situace v silniční síti se dále Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 3

4 prohlubuje skokovým nárůstem individuální dopravy, která tvoří převažující podíl přepravních proudů. Neutěšená dopravní situace Královéhradeckého kraje vyžaduje urychlené zkapacitnění hlavních tranzitních tahů pokračující výstavbou dálnice D 11 E 67 (Praha - Poděbrady - Hradec Králové - Jaroměř). Rychlostní silnice R 11 (respektive dálnice D 11) Jaroměř - Trutnov - státní hranice Královec/Lubawka. Koridor D11/R11 s návazností na Polsko je v přípravě přijetí kandidátských zemí do EU zařazen jako doplňková trasa sítě TINA, jež představuje budoucí rozšíření sítě evropských dopravních koridorů TEN. V této souvislosti na základě usnesení Rady Královéhradeckého kraje, které uvažuje pouze s jedinou alternativou, a to s dálnicí D 11, doporučujeme, aby bylo stávající usnesení vlády ČR změněno a rychlostní silnice R 11 byla přeřazena do kategorie dálnic. Hradec Králové je významnou křižovatkou silniční dopravy, jejíž význam se po realizaci dálnice D 11 (Praha Hradec Králové Jaroměř polská hranice) bude ještě více zvyšovat. Již dnes je stávající silnice I/11 postupně nahrazována dálnicí D 11 (dnes končí 50 km před Hradcem Králové) a silnice I/35 rychlostní silnicí R 35 dálničního typu. V současné době se v celém regionu nenachází ani jeden kilometr dálnice či rychlostní čtyřproudé silnice, což jej řadí mezi místa s nejnižší dopravní dostupností. Tato skutečnost je největší brzdou rozvoje města i celého regionu. O dostavbu dálnice D 11 usilují společně vedení obou největších měst ve východočeském regionu Hradec Králové i Pardubice. Územím města dále prochází významné silnice první třídy: I/37 Hradec Králové Pardubice (páteř východočeského regionu) I/33 od Pardubic přes HK na Náchod a Wroclav I/35 od Německa přes Prahu, HK na severní Moravu a dále na východ Současný stav těchto silnic není uspokojivý ani pro zajištění stávajících přepravních potřeb, ani ve vztahu k požadavkům na tvorbu a ochranu životního prostředí a neodpovídá běžným evropským standardům. Rozvoj dopravního systému zaostává za celkovým rozvojem území nedostatečnou nabídkou po stránce kapacity, technické kvality, pohodlí a rychlosti Jakožto spádové město oblasti je Hradec Králové i východiskem regionální hromadné dopravy. Silniční síť ve městě zahrnuje (viz. Tab. I, II, III): - 274,04 km silnic, z toho 92 % s živičným povrchem - hustota silniční sítě ve městě je 3,00 km/km 2 - pro srovnání, v celé České Republice je 0,70 km/km 2 Okres HK (km) Královéhradecký kraj (km) Silnice I. třídy 97, ,779 Silnice II. třídy 149, ,714 Silnice III. třídy 532, ,210 Celkem 779, ,703 Tab. I: Přehled velikosti silniční sítě [1] Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 4

5 Ukazatel Měrná Stav k jednotka Délka komunikací celkem: km 274,04 - živičné komunikace: km 252,60 - dlážděné komunikace: km 6,48 - betonové komunikace: km 1,34 - prašné komunikace: km 10,76 Chodníky: km 316,42 Cyklistické stezky: km 12,08 Počet uličních vpustí: ks Osazeno dopravních značek v roce 2001: ks Vodorovné značení provedené v roce 2001: m Tab. II: Silniční síť ve městě [1] Ukazatel Počet světelně řízených křižovatek: Počet chodeckých nadchodů: Počet instalovaných parkovacích automatů: Měrná jednotka Stav k Tab. III: Další důležité ukazatele [1] Mosty: Pro motorovou dopravu 9 Pro pěší a cyklisty 3 Železniční - 1 Silnice: Silnice I.třídy I/11, I/31, I/33, I/35, I/37 Silnice II.třídy II/308, II/324 Silnice III.třídy III/2997, III/29810, III/29827, III/29913, III/32436 Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 5

6 1.1 Nově navržené trasy nadřazeného komunikačního systému: Nadřazenou komunikační sítí města Hradec Králové lze nazvat dálnici D 11 a rychlostní komunikaci R 35. Vybudováním těchto dvou celorepublikově významných komunikací mimo administrativní území Hradce Králové odpadnou na hlavních vnitroměstských komunikacích v rozhodující míře tyto tranzitní vztahy. Komunikační síť města ovšem bezesporu zůstane zatížena kromě vnitřní a zdrojové/cílové dopravy dopravními vztahy mezi státními silnicemi. Hustota silniční sítě ve městě je 3,00 km/m 2. V celém regionu je 0,79 km/km 2 (ČR - 0,7 km/km 2 ), což znamená, že je mírně vyšší než průměrná hustota silniční sítě v ČR (110 %). To odpovídá vyššímu počtu měst a obcí s převážným zastoupením vozovek III. třídy (65 %). Hustota silniční sítě v okrese HK je 0,89 km/m 2. Tato skutečnost vede na druhé straně k vyšším nákladům na údržbu nebo rekonstrukce silnic, mostů apod. Dalším důvodem zvýšených nákladů na údržbu jsou klimatické podmínky v hornatých částech kraje. Nižší hustotu silniční sítě přirozeně vykazují horské okresy Trutnov, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. 1.2 Parkování: Z hlediska parkování lze ve městě popsat nedostatek parkovacích kapacit v oblastech cílů osobní automobilové dopravy. Situace parkování v centrální oblasti města se již v dnešní době stává nevyhovující. Je tedy třeba zajistit nová parkovací místa jak pro návštěvníky tak pro rezidenty. Řešení tohoto stavu je možné pouze výstavbou nových hromadných garáží. 2. Městská doprava v Hradci Králové 2.1 Ohlédnutí do minulosti Pravidelná doprava v Hradci Králové započala v sobotu 1.prosince 1928 přepravou cestujících dvěma autobusy na lince Kukleny - Nádraží - Slezské Předměstí.. Počátkem prosince toho roku zahájily Autodráhy města Hradce Králové, předchůdce dnešního dopravního podniku, provoz tří autobusových linek. Na počátku třicátých let se jejich počet rozšířil již na sedmnáct. Tyto linky vedly jak na předměstí, tak i do vzdálenějších měst a obcí (Černilov, Nechanice, Nový Bydžov, Třebechovice, Bohdaneč apod.). Po druhé světové válce se začalo uvažovat o zavedení trolejbusové dopravy. Po roce výstavby vyjel v květnu 1949 první trolejbus. Později se tato síť rozrostla. V roce 1950 převzala ČSAD linky vedoucí mimo město. To byl podnět k rozvoji autobusové dopravy ve vlastní městské aglomeraci. Největšího rozkvětu dosáhly hradecké trolejbusy v polovině 60. let. V této době bylo provozováno přibližně šest linek. Jejich počet se však měnil a některé linky byly rušeny nebo nahrazovány jinými. V sedmdesátých letech došlo k dalšímu rozvoji autobusové dopravy. Od roku 1978 se do vozidel nastupuje všemi dveřmi, kontrolu jízdenek provádějí namísto řidiče revizoři. Od roku 1990 se postupně rekonstruovaly hradecké mosty, což se významně dotklo také trolejbusové dopravy. Při rekonstrukci Moravského mostu (1993) byly trolejbusy jedoucí na Moravské Předměstí odkloněny po nově vybudované trati, která vede po městském okruhu kolem fakultní nemocnice; tuto trať využívá linka č. 1. V roce 1994 byla otevřena trať v Gočárově třídě, aby bylo po dobu uzavření Tyršova mostu zajištěno spojení k hlavnímu Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 6

7 nádraží. Po skončení rekonstrukce (1995) byla současně s obnovením provozu přes Tyršův most otevřena trať Pospíšilovou třídou, která byla využita pro nově zavedenou linku 6. Od července 1994 byly vybrané spoje trolejbusové linky 1 prodlouženy z Nového Hradce do Kluků (mimo trolejové vedení); provoz zajišťuje upravený trolejbus s připojeným naftovým agregátem. V roce 1995 bylo zavedeno druhé tarifní pásmo, do něhož byly zařazeny obce ležící mimo vlastní město Hradec Králové. Pro budoucnost se počítá s rozšířením trolejbusů v oblasti Moravského Předměstí a pokračováním obnovy vozového parku nízkopodlažními vozy. Od 1. ledna 2002 začal fungovat východočeský dopravní integrovaný systém VYDIS, (viz. str.10) který umožňuje cestování dopravními prostředky MHD provozovanými Dopravním podnikem města Hradec Králové a.s., Dopravním podnikem města Pardubic a.s. a vlaky Českých drah v úseku trati 031 Hradec Králové hl.n. Pardubice hl.n. za zvýhodněnou cenu. 2.2 Současnost V současné době provozuje Dopravní podnik města HK 18 autobusových linek, jednu noční autobusovou linku a 5 linek trolejbusových. V celé obsluhované síti jsou uplatňována dvě tarifní pásma. Na síti MHD se nachází 186 stanic a zastávek, z toho 16 je ve druhém tarifním pásmu. V souladu s rozvojem částí města, kde v současném stavu není vedena hromadná doprava je vytvořen předpoklad dalšího rozšíření sítě hromadné dopravy pro zajištění kvalitní obsluhy území. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících atraktivnost a konkurenceschopnost MHD je její rychlost a pravidelnost spojů. V městském prostředí je autobusová a trolejbusová doprava ve velké míře ovlivňována individuální automobilovou dopravou. Proto je třeba hledat prostředky, jak dosáhnout snížení ztrátových časů MHD v městském provozu. Pro Hradec Králové je nejvhodnější a nejschůdnější preference vozů MHD na světelně signalizovaných křižovatkách. Na území města proběhla rekonstrukce světelné signalizace na dynamicky řízenou, tj. signalizaci, která je řízena vlastní dopravou. Cílem integrace hromadné dopravy je udržet co nejvyšší standard dopravní obsluhy území hromadnou dopravou. Dotací nákladů hromadné dopravy udržet její vysokou konkurenceschopnost k omezení individuální automobilové dopravy. Zajistit preferenci hromadné dopravy v zatížených křižovatkách a dopravních zónách. Maximální integrací všech druhů dopravy bez ohledu na dopravce je třeba dosáhnout, aby jednotlivé dopravní spoje (služby) a) na sebe co nejlépe navazovaly b) byly sdruženy v jednotném informačním systému c) byly sdruženy v jednotném tarifním systému Hlavní důvod pro rozvoj integrovaného systému hromadné přepravy osob v Hradci Králové a v regionu je udržet dosavadní dělbu přepravních vztahů mezi hromadnou dopravou a individuální automobilovou dopravou v zajišťování vnějších přepravních vztahů. Bezpečnost, rychlost, pravidelnost a pohodlnost přepravy spolu s jednoduchostí odbavování pomocí jednotného přepravního dokladu, cenově přijatelného v závislosti na rozsahu použité přepravy vytvoří konkurenceschopnost hromadné dopravy vůči individuální automobilové dopravě. Jízdné se pochopitelně za celou dobu, kdy Dopravní podnik provozuje svou činnost několikrát zvýšilo. Jen stěží si můžeme představit, že dříve stálo jízdné 1 Kč. V dnešní době stojí jízdenka pro jednotlivou jízdu 8 Kč, zlevněná 4 Kč. Osmikorunové jízdenky vydané hradeckým a pardubickým dopravním podnikem jsou vzájemně uznávány. Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 7

8 počet přepravených osob ,3 35,8 32,3 28,2 26,3 26, rok Graf I: Počet přepravených osob MHD v období (v mil.) [2] V osobní veřejné dopravě došlo v průběhu let k rapidnímu poklesu poptávky (viz Graf I). V celorepublikovém průměru u linkové dopravy tento pokles dosahuje cca 50 %, u městské hromadné dopravy cca 17 %. Stupeň vytíženosti spojů oproti minulosti výrazně poklesl. Cca 87 % autobusových spojů v pracovní dny je pod hranicí rentability. Velká část spojů byla postupně značně omezena. Změnou vlastnických vztahů, jež vyvolává i změnu struktury zaměstnanosti, dochází k prostorové a objemové proměně zdrojů a cílů zátěžových přepravních proudů, mění se přepravní podmínky v osobní dopravě. Dochází ke zvyšování cen jízdného, snižování dotací, omezení časoprostorové obslužnosti zvláště venkovských sídel s nižší poptávkou po přepravě. Na novou situaci dosud nedostatečně a nesystémově reaguje přepravní systém osobní veřejné dopravy. To má za následek (kromě sociálně-ekonomického oslabení zvláště menších obcí a jejich obyvatelstva) zvýšené nároky na rychle se rozvíjející osobní individuální dopravu. Individuální doprava již v současné době zahlcuje většinu centrálních částí měst, negativně ovlivňuje kvalitu životního prostředí, způsobuje kongesce na hlavních příjezdových trasách a ve vnitřních komunikačních systémech měst, vyvolává obtížně řešitelné a enormní nároky na dopravu v klidu apod. Udržení reálného a ekologicky přijatelného poměru mezi veřejnou a individuální dopravou. Podporou a postupným zkvalitněním dopravní obslužnosti musí být vytvořena plnohodnotná a konkurenceschopná nabídka integrovaného přepravního systému, který může dosáhnout zpomalení či pozastavení nepříznivého a trvalého poklesu podílu hromadné dopravy v celkové každodenní i rekreační přepravní práci. Tento záměr lze plnohodnotně realizovat pouze komplexní nabídkou a optimálními přípojnými vazbami mezi silniční a železniční dopravou, budováním parkovišť u napájecích bodů hromadné dopravy (např. železniční stanice na tratích v okolí velkých měst, autobusová nádraží, přestupní terminály) i zřizováním kvalitních míst pro ukládání jízdních kol. Přes celkový pokles hromadné dopravy v 90. letech neztrácí na významu hromadná doprava městská, která je zavedena v největších střediscích kraje. V Hradci Králové jsou částečně využívány možnosti hradecko-pardubické aglomerace a je budován integrovaný dopravní systém, jehož snahou je využít všechny dostupné druhy veřejné dopravy s důrazem na kolejovou dopravu. Využití železniční dopravy v integrovaných systémech je však zatím omezené. Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 8

9 3.1 Autobusy 3. Vozový park MHD Prvními dopravními prostředky, se kterými se hradečtí občané setkali v ulicích města, byly šestikolový "omnibus" TATRA pro 42 sedících a 50 stojících osob a menší vůz ŠKODA pro 19 sedících a 25 stojících osob. Vozový park byl v krátkém čase rozšířen na 15 autobusů a byl postupně doplňován a obnovován modernějšími typy. V dnešní době jezdí KAROSA B731 ( dosud), KAROSA B741 kloubový ( dosud), KAROSA RENAULT CITY BUS nízkopodlažní ( dosud), SOR B7,5 ( dosud). Pro snížení podílu škodlivých vlivů autobusové dopravy byly od roku 1993 všechny autobusy postupně vybaveny katalyzátory výfukových plynů a bezazbestovým brzdovým obložením. Autobusy zakoupené v posledních letech jsou již osazeny motory se stupněm znečištění výfukových plynů S2. Za zmínku stojí skutečnost ( i když tehdy nesouvisela s ochranou životního prostředí), že od konce 30-tých let do prosince 1949 byl k pohonu autobusů používán svítiplyn, u dvou vozů dokonce dřevoplyn. 3.2 Trolejbusy Dopravu zabezpečovaly 4 trolejbusy VETRA-ČKD ( ). Technickou modernizací byl vozový park postupně obměňován přes trolejbusy ŠKODA 7TR ( ), 8TR ( ), 9TR ( ) až k současným ŠKODA 15TR kloubový ( dosud), ŠKODA 21TR nízkopodlažní ( dosud). Určitou technickou kuriozitou je již čtyřleté provozování prototypu nezávislého zdroje napětí 600V k pohonu trolejbusu, kde není vybudováno trolejové vedení. Vozový park trolejbusů i autobusů je od roku 1996 obnovován pro cestující pohodlnějšími nízkopodlažními vozy. Ke konci roku 1998 činily nízkopodlažní trolejbusy již 18,6 % vozů této trakce a u autobusů podíl nízkopodlažních vozů činil 20,4 %. 3.3 Srovnání trolejbusů s autobusy Dopravní podnik má jeden z nejmodernějších vozových parků v republice a docela moderní bylo v době výstavby i trakční vedení, i když dává DP přednost pomalejšímu podvěsnému systému. Nevýhody trolejbusové přepravy: neschopnost objet překážku; závislost na elektrickém proudu; vyšší provozní náklady; nižší cestovní rychlost; potřeba trakčního vedení; dražší vozidla; potřeba speciálních úseků (péče o vozy a vedení) v Dopravním podniku. Výhody trolejbusové přepravy: nižší náklady na jízdu; ekologický provoz; rychlejší rozjezdy a brždění; nižší hlučnost. Autobusy mají vyšší spotřebu kvůli ekologickým motorům a celkové splodiny uhelných elektráren, které také vyrábějí elektřinu pro trolejbusy, jsou opravdu značné. Otázka však zní, jestli tomu tak vždy bude? Nebude. Ropa je vyčerpatelný zdroj. Naproti tomu poté, co se začne vyrábět elektřina alternativně, a to bude muset, bude její výroba čistá a tím pádem budou i náklady na trolejbusový provoz výrazně nižší. A na co budou poté jezdit autobusy? Kolik to bude stát? To nikdo neví. Také se říká, že trolejbusy jsou těžší. To možná byly, ale jejich hmotnost se výrazně snižuje oproti autobusům, pokud se u autobusů vůbec snižuje. Také je všeobecně známo, že jsou trolejbusy pomalejší, a že jejich jízda není plynulá. Toto je nyní ve většině měst s trolejbusovým provozem opravdu vidět. Ale vozidla sama o sobě nejsou pomalejší. Právě naopak. Mají daleko prudší rozjezdy a brždění, větší zrychlení než autobusy a mohou dosahovat rychlosti až 70km/h, což ve městě i za městem bohatě stačí. S Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 9

10 plynulostí je to hlavně problém vrchního vedení. Nyní již existují takové systémy výhybek a křižovatek, které umožňují projetí všemi směry rychlostí 60-70km/h. Po zavedení těchto systémů již bude mít na plynulost vliv pouze ostatní doprava, která má ovšem stejný vliv i na autobusy. Závislost na elektrickém proudu bude vždy záporem této dopravy, ale s tím se moc dělat nedá. Současný provoz trolejbusů je opravdu dražší. Je to ale jen věc času, protože čím méně bude ropy, tím bude dražší. A rychlost trolejbusů a autobusů je srovnatelná. Také nízká hlučnost trolejbusů je ve městě důležitá. Tohoto autobusy nikdy nedosáhnou, protože spalovací motory budou vždy hlučnější než elektromotory. 3.4 Přeprava cestujících V počátečním období pravidelné autobusové dopravy byly provozovány pouze tři linky. Na počátku třicátých let byl provoz zabezpečován sedmnácti linkami do 71 obcí vozovým parkem čítajícím 33 autobusů. V dnešní době 103 městských autobusů ujede ročně na 21 linkách 3,7 mil.km. V současnosti čítá vozový park 44 trolejbusů, které na 5-ti linkách ujedou ročně 1,7 mil.km. Nadále zůstává potřeba poskytnutí dotace od Úřadu města na pokrytí více než poloviny provozních nákladů. Celková délka linek byla v prvních letech provozu 51,2 km. V padesátých a šedesátých letech se pohybovala kolem 90-ti km. K většímu rozvoji došlo v sedmdesátých letech, kdy délka linek dosahovala hodnoty 160 km. V současné době délka autobusových linek činí 214 km a trolejbusových linek 33 km. 4. Východočeský dopravní integrovaný systém: Dopravní integrovaný systém VYDIS je systém, který umožňuje cestování dopravními prostředky MHD provozovanými Dopravním podnikem města Hradce Králové a.s., Dopravním podnikem města Pardubic a.s. a vlaky Český drah v úsecích níže uvedených tratí a přilehlých traťových úsecích na jeden jízdní doklad. Od 1. září 2002 dochází k rozšíření Východočeský dopravní integrovaný systém (VYDIS). Území VYDISu je rozděleno na zóny - první zónu tvoří trolejbusové a autobusové linky městské dopravy v Hradci Králové, druhou zónu trolejbusové a autobusové linky městské dopravy v Pardubicích. Ostatní zóny představují stanovené úseky železničních tratí: zóna 3 Hradec Králové hlavní nádraží - Pardubice hlavní nádraží zóna 4 Jaroměř - Smiřice - Hradec Králové hlavní nádraží zóna 5 Jaroměř - Smiřice - Hradec Králové hlavní nádraží - Pardubice hlavní nádraží zóna 6 Pardubice hlavní nádraží - Chrudim zóna 7 Hradec Králové hlavní nádraží - Pardubice hlavní nádraží - Chrudim zóna 8 Smiřice - Hradec Králové hlavní nádraží zóna 9 Smiřice - Hradec Králové hlavní nádraží - Pardubice hlavní nádraží Jízdenku systému VYDIS lze použít pro jízdu v osobních vlacích, spěšných vlacích a rychlících v příslušné zóně, jakož i v osobních a spěšných vlacích v úsecích k takové zóně přilehlých: trať přilehlý úsek 010 Pardubice hlavní nádraží - Pardubice-Černá za Bory 010 Pardubice hlavní nádraží - Pardubice-Opočínek Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 10

11 016 Chrudim - Chrudim město 020 Hradec Králové hlavní nádraží - Hradec Králové-Slezské Předměstí 020 Hradec Králové hlavní nádraží - Hradec Králové-Kukleny 030 Jaroměř - Jaroměř zastávka 041 Hradec Králové hlavní nádraží - Plotiště nad Labem 238 Pardubice hlavní nádraží - Pardubice-závodiště Jednodenní jízdenka pro zóny stojí 70 Kč (žákovská a pro důchodce 36 Kč, studentská za 62 Kč). Jednodenní jízdenky je možné zakoupit v předprodejích a informačních střediscích Dopravního podniku města Hradce Králové a Dopravního podniku města Pardubic a v osobních pokladnách železničních stanic Hradec Králové hlavní nádraží, Hradec Králové- Slezské Předměstí, Pardubice hlavní nádraží, Pardubice-Semtín, Pardubice-závodiště, Pardubice-Rosice nad Labem a Pardubice-Pardubičky; plnocenné jednodenní jízdenky jsou v prodeji také u řidičů na linkách městské dopravy v Hradci Králové a Pardubicích. Fungující systém IDS je podmíněn využíváním, harmonizací a komplexní koordinací všech existujících druhů veřejné, případně individuální dopravy, tj. autobusové, železniční, městské hromadné dopravy, v systému P+R ("zaparkuj a jeď") individuální dopravy. 5. Alternativní způsoby dopravy 5.1 Cyklistická doprava: Hradec Králové má ideální podmínky pro vznik silného cyklistického provozu. Je to zejména rovinatým územím a stávající rozlohou zástavby. Vzhledem k příznivým terénním podmínkám je cyklistická doprava silným konkurentem městské hromadné dopravě. Ve městě jsou vybudovány dílčí úseky cyklistických tras pro každodenní dopravu a počítá se s jejich dalším rozšiřováním. V současné době jsou na území města vybudovány cyklistické stezky podél II. městského okruhu. Ve městě je nyní 4,8 km samostatných cyklistických stezek, 14 km cyklistických pruhů, nebo pásů společně s chodci a 10 km cyklistických pruhů, nebo pásů společně s motorovou dopravou. Celkem se tedy jedná o 28,8 km stávajících komunikací určených pro provoz cyklistů. 5.2 Pěší doprava: Pěší provoz v rámci města a jeho nejbližšího okolí je veden po místních komunikacích s různým stupněm oddělení motorové dopravy, případně po čistých nebo kombinovaných pěších cestách. Hlavní městská pěší trasa vede od Hlavního nádraží na Velké náměstí. Její atraktivita je dána především množstvím služeb a podporou chodců ve zbudování pěší zóny v centrální oblasti města. Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 11

12 6. Dopravní infrastruktura plány Nástup nových komunikačních technologií nikterak nezmenšil význam dopravy jako prostředku k uspokojení potřeby pohybu zboží, služeb a osob a to nejen uvnitř města, ale v centru kraje přirozeně i v širší návaznosti na regionální dopravní obslužnost. Naopak stále vzrůstají nároky na rychlost a kvalitu dopravy a z tohoto hlediska je pro Hradec Králové prioritou řešení otázek spojených s dostupností dálnice a letiště pro město. Přestože rozhodnutí o dostavbě dálnice D11 namísto stávající "silnice smrti" R 11 se uskuteční mimo Hradec Králové, je přirozené, aby město sehrálo vůdčí roli v prosazování zájmu celých východních Čech (případně Euroregionu Glacensis) po urychleném zahájení stavby. Jednotlivé druhy veřejné dopravy od městské hromadné, přes autobusovou dálkovou po železnici a osobní automobilovou tedy musí fungovat v souladu s nároky obyvatelstva na včasný, rychlý a dostupný přesun z místa na místo. Dá se očekávat, že s rozvojem města a vyšší mírou spolupráce se zeměmi EU i Polskem právě tyto nároky ještě více vzrostou. Trvalým problémem velkých českých měst, který patrně nikdy nebude vyřešen k úplné spokojenosti řidičů, je i stav a údržba místních komunikací a možnosti parkování ve městě, zejména v centru. 6.1 Rozvíjet radiálně okružní systém komunikací Okružní komunikace již přestávají kapacitně stačit. Nehledě na odvedení tranzitní nákladní dopravy z města v budoucnu bude třeba dále rozvíjet radiálně okružní systém (jižní spojka, jižní tangenta, výpadovka na Třebechovice, přivaděče atd.), který by měl zajistit bezproblémový přechod vnějšího napojení dovnitř do města. Stávající II. městský okruh je v úsecích kapacitně naplněn. Tranzitní doprava a zejména její nákladní složka bude z města postupně vyloučena. I do budoucna je nutné dále rozvíjet radiálně okružní komunikační systém ve formě vnitřních propojení, tangent a radiál a tím zajistit návaznost vnějších dopravních tras na vnitřní dopravní skelet. V této oblasti již přichází do úvahy spoluinvestorství města, nicméně rozdělení role jednotlivých stupňů veřejné správy je otázkou jednání. Trvale zlepšovat dopravu v centru města, trvale zkvalitňovat sítě komunikací na území města, podporovat ekologické druhy dopravy (pěší, cyklo, MHD), řešit dopravu v klidu. Ohledně dopravy v centru se pracovní skupina přiklání k výrazné podpoře městské hromadné dopravy. Doporučuje rovněž řešit možnosti záchytných parkovišť na periferii, placených parkovišť ve městě, řešení úzkých hrdel (dopravní cesty přes železniční trať). Pracovní skupina doporučuje hledat cesty podpory ekologických způsobů dopravy v centru města. 7. Životní prostředí ve městě Příjemné životní prostředí patří k silným stránkám města. Hradec Králové byl v minulosti znám svými rozsáhlými a dobře udržovanými plochami zeleně. Plošnou výměrou na obyvatele se řadí na jedno z předních míst mezi velkými českými městy. Vedle rozsáhlých parkovacích ploch a uličních stromořadí je ve městě několik dalších veřejných zelených ploch s vysokým ekologickým a rekreačním potenciálem. Veřejná městská zeleň v Hradci Králové vytváří systém, který plynule navazuje na zeleň příměstské krajiny s rozsáhlými vodními plochami. Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 12

13 7.1 Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší je jedním ze sledovaných problémů při ochraně životního prostředí. Nejen vzhledem z důsledku poškozování životního prostředí v rozsáhlých oblastech, ale i z důvodu vlivu na zdravotní stav obyvatel. Rozptylové podmínky jsou závislé především na celkové konfiguraci terénu a zástavby ve městě, meteorologické situaci a množství vypouštěných exhalací. Terén v Hradecké kotlině je málo členitý a poměrně plochý, což vytváří předpoklad pro dobré provětrávání území. Maxima proudění větru v letním období převládají ze směru západního a severozápadního a taktéž ze směru severního až severovýchodního, v zimním období ze směru západního, jihozápadního, jižního až jihovýchodního. Četnost výskytu bezvětří se ve větší části města pohybuje mezi 6 9 %. Celkově lze tedy rozptylové podmínky charakterizovat jako uspokojivé až velmi dobré. Inverzní situace se v Hradci Králové vyskytují pouze ojediněle. Důležitý vliv na rozptyl nečistot v ovzduší má směr a rychlost proudění vanoucích větrů (viz. Tab. IV). Měření kvality ovzduší se v Hradci Králové provádí na třech stanovištích v centrální části města nám. Osvoboditelů, Sukovy sady a Pospíšilova třída. Český hydrometeorologický ústav měří čistotu ovzduší na observatoři na Novém Hradci Králové. Rychlost Směr (%) S SV V JV J JZ Z SZ Součet Bezvětří 6,46 Do 2,5 m/s 3,14 4,01 2,97 5,73 3,86 3,51 4,42 4,11 31,75 2,5 až 7 m/s 4,78 5,78 3,52 5,80 4,31 5,15 12,36 10,12 51,82 Nad 7 m/s 0,73 1,32 0,42 1,07 0,55 0,37 2,99 2,52 9,97 Celkem 8,65 11,11 6,91 12,60 8,72 9,03 19,77 16,75 100,00 Tab. IV: Povětrnostní podmínky v Hradci Králové [3] Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 13

14 nám.osvoboditelů Sukovy sady Pospíšilova třída Graf II: Průměrné roční koncentrace polétavého prachu (mg/m 3 ) [3] nám. Osvoboditelů Sukovy sady Pospíšilova třída Graf III: Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého (mg/m 3 ) [3] Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 14

15 nám. Osvoboditelů Pospíšilova třída Sukovy sady Graf IV: Průměrné roční koncentrace oxidu dusíku (mg/m 3 ) [3] Hradec Králové se řadí mezi města se střední imisní zátěží. Na území města Hradec Králové se nachází 12 registrovaných velkých zdrojů znečištění ovzduší (největším z nich je ČKD Hradec Králové,a.s.) Dále do této kategorie patří ZVU, Rubena a Fakultní nemocnice. Nelze opomenout ani dálkový přenos škodlivin na území města ze zdrojů mimo město (zejména Elektrárna Opatovice nad Labem, Synthesia Pardubice Semtín atd.) Dalším významným zdrojem znečištění ovzduší ve městě jsou mobilní zdroje znečišťování (dopravní prostředky se spalovacími motory). Jsou především zdrojem oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a prachu (viz. Graf II, III, IV, Tab. VI). Největší hustota automobilového provozu je zaznamenána v ulicích Koutníkova, A.Dvořáka, Gočárově okruhu a Brněnské třídě. Hradec Králové Královéhradecký kraj Tuhé 0,56 0,64 SO 2 1,02 2,11 No x 0,44 0,65 CO 2,07 3,02 C x H y 0,50 0,81 Tab. V: Měrné emise základních látek znečišťujících ovzduší za rok 2000 (t/rok/km 2 ) [3] Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 15

16 Měřící stanice nám. Osvoboditelů Sukovy sady Pospíšilova třída rok prach Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid prach prach siřičitý dusíku siřičitý dusíku siřičitý dusíku Limit Tab. VI: Průměrné roční koncentrace prachu, oxidu siřičitého a oxidu dusíku (µg/m 3 ) [3] Z uvedených údajů je patrné, že průměrné roční koncentrace škodlivin zpravidla nepřekračují stanovené limity. Největší hodnoty koncentrací jsou zjištěny na měřící stanici v Sukových sadech, která se nalézá na velmi dopravně zatíženém místě. V zimních měsících bývají překračovány krátkodobé i denní limity znečišťujících látek, především u oxidu dusíku. Přípustná mez zdravotních rizik pro obyvatele města Hradec Králové není překročena v žádné oblasti města u jednotlivých škodlivin a zdravotní rizika můžeme hodnotit jako průměrná. 7.2 Hluk Největším zdrojem hluku v Hradci Králové je doprava, především automobilová. Lze předpokládat, že s postupující modernizací vozového parku bude mírně klesat hlukové zatížení i přes neustále stoupající množství provozovaných automobilů. V roce 1992 byla pro Hradec Králové Okresní hygienickou stanicí zpracována hluková mapa pozemní dopravy. Od té doby nebyla podobná studie zpracována. Lze předpokládat, že vzhledem k intenzifikaci automobilové dopravy (coby hlavního původce hluku) za poslední roky jsou údaje v ní uváděné již zastaralé. Níže zmiňované závěry je proto nutno chápat s jistou rezervou. Z mapy jsou patrné nejzatíženější komunikace a je uvedeno hlukové zatížení v decibelech.hygienická norma stanoví základní maximální hlukovou hladinu v denní době (6 až 22 hodin) na 50dB a v noční době na 40dB. Pro jednotlivé městské zóny jsou tyto hladiny stanoveny následovně: Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 16

17 Městská zóna Den [6-22 hod.] (db) Noc [23-5 hod.] (db) Obytná uvnitř zástavby Smíšená Centrum Výrobní a centrum města Silnice I. a II. a hl.městské komunikace Hygienická norma Tab. VII: Hladiny hluku v městských zónách [3] Nejzatíženějšími komunikacemi ve městě Hradec Králové, jsou ulice Koutníkova a A. Dvořáka (hluk zde převyšuje 75 db). Přes 70 db bylo naměřeno na ulicích Brněnská, Pospíšilova, Kladská, Bratří Štefanů, Pouchovská, M.D.Rettigové, Horákova, Za Škodovkou, Střelecká a na I. Okruhu. Hlukové limity ze železniční dopravy jsou překračovány v oblasti Pražského Předměstí (směr na Prahu a Pardubice), Plačic, hlavního nádraží na Slezském Předměstí (viz. Tab. VII). Vzhledem k tomu, že dominantním se jeví uvnitř města hluk z dopravy, stálo by za zvážení provést nová měření dopravního hluku v Hradci Králové a aktualizovat stávající hlukovou mapu z roku Veškerá nápravná opatření je třeba soustředit na snížení hlukové zátěže ve výše jmenovaných oblastech města. Základním předpokladem pro snížení hlukové zátěže je komplexní řešení dopravy uvnitř města a především pak maximální omezení tranzitní dopravy městem. Další protihluková opatření mohou mít místní charakter. Závěr Hradec Králové je velkoměstem s téměř obyvateli a velmi hustou městskou dopravou jak hromadnou tak i individuální automobilovou. Je také významnou křižovatkou dálkové především kamionové dopravy. Tato dopravní situace bude po dokončení výstavby dálnice D11 ještě více vyhrocená. I přes tyto všechny negativní aspekty se Hradec Králové řadí mezi města s nižším zatížením životního prostředí vlivem dopravy (viz. Tab. V). Globálně sledované emise škodlivin ve městě nepřesahují stanovené mezní hodnoty. Tyto mezní limity jsou překračovány pouze na místech s nejfrekventovanější automobilovou dopravou jako jsou Gočárova třída (Sukovy sady), Pospíšilova třída. Tento celkově příznivý stav ve městě musíme připsat existenci dvou městských okruhů, především pak II. městskému okruhu, který odvádí tranzitní dopravu mimo centrum města. Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 17

18 Seznam použitých informačních zdrojů [1] Ústní konzultace: Magistrát města Hradec Králové odbor životního prostředí ing.petr Paráček Magistrát města Hradec Králové odbor stavební a dopravní ing.karel Šimonek [2] Dopravní podnik města HK URL: (Poslední aktualizace stránek: ) [3] Magistrát města HK: Profil města Hradec Králové 2002 Stuchlík Jakub, Skýpala Daniel Str. 18

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI KVANTIFIKACE A PŘÍKLADY MOŽNÝCH OPATŘENÍ JiříJedlička, I. Dostál, L. Špička, K. Pospíšil, V. Adamec OBSAH Charakteristika dopravy a dopravní infrastruktury

Více

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 1 Atraktivní, environmentálně příznivá doprava Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

ÚSTAV DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

ÚSTAV DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY 110 00 Praha 1, Bolzanova 1 tel. (02) 223 837, fax (02) 221 997 - " J r> ' l- >: i * DATA O DOPRAVĚ V PRAZE 1992 1 ÚVOD Ústav dopravního inženýrství (ÚDI) je specializovanou organizací,

Více

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního

Více

Zelená a čistá Ostrava 2025

Zelená a čistá Ostrava 2025 Zelená a čistá Ostrava 2025 Strategie ekologizace a modernizace MHD v Ostravě Ing. Roman Kadlučka, Ph.D. září 2013 OSTRAVA metropole Moravskoslezského kraje Počet obyvatel k 31.12.2012 : 305 998 Rozloha:

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

CO JE DOPRAVA? 1. 1 CO JE DOPRAVA?

CO JE DOPRAVA? 1. 1 CO JE DOPRAVA? CO JE DOPRAVA? DOPRAVA JE ČINNOST VYVOLANÁ KAŽDODENNÍ AKTIVITOU ČLOVĚKA. JE TO SLUŽBA NUTNÁ PRO EXISTENCI ČLOVĚKA I FUNGOVÁNÍ MĚSTA, MÁ SLOUŽIT, ALE MŮŽE I NEGATIVNĚ OVLIVNIT KVALITU PROSTŘEDÍ A ŽIVOT

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

aktualizace dopravního plánu

aktualizace dopravního plánu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava

Více

V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila. ITI Olomoucké metropolitní oblasti. konference Olomouc, 29.4.2015

V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila. ITI Olomoucké metropolitní oblasti. konference Olomouc, 29.4.2015 1 V zastoupení pana hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila ITI Olomoucké metropolitní oblasti konference Olomouc, 29.4.2015 1. Část jak vidím město a obec 2. Část data 3. Část principy plánů udržitelné

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Multimodální přeprava cestujících

Multimodální přeprava cestujících Dopravní kombinace Praha 26. 05. 2015 Multimodální přeprava cestujících Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ // prezident www.svazcestujicich.cz Kdy je v Praze největší dopravní zácpa?

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

Silnicei/37. Pardubice Trojice E58. informační leták, stav k 05/2014. Silnice I/37. stavba. Pardubice Trojice. MÚK Palackého. MÚK Závodištì Pardubice

Silnicei/37. Pardubice Trojice E58. informační leták, stav k 05/2014. Silnice I/37. stavba. Pardubice Trojice. MÚK Palackého. MÚK Závodištì Pardubice Trojice Silnicei/ Silnice I/ stavba Trojice infografika S--Trojice-110110 Hradec informační leták, stav k 05/2014 stavba I/ MÚK Palackého, dostavba MÚK Palackého 36 MÚK Závodištì 322 E58 2 Kutná Hora Trojice

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

Vize Plzně jako vzorového města elektromobility. Plzeňské městské dopravní podniky, a. s.

Vize Plzně jako vzorového města elektromobility. Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. Vize Plzně jako vzorového města elektromobility Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. 25. března, 2013 Představení společnosti PMDP, a.s. Počet zaměstnanců 855 Dopravní výkon Vozový park Počet linek

Více

Stručný popis oprav, úprav a výstavby světelné signalizace v Plzni, které byly provedeny v roce 2009

Stručný popis oprav, úprav a výstavby světelné signalizace v Plzni, které byly provedeny v roce 2009 6. ŘÍZENÍ DOPRAVY Světelná signalizace Základem funkce světelně řízené křižovatky je řadič, pracující v dopravně závislém režimu, který získává informace o počtu projíždějících vozidel ze smyčkových detektorů.

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje STAVEBNÍ FÓRUM OSTRAVA 12. listopadu 2008 obsah situování kraje v Evropském prostoru potenciál rozvoje a vazby na dopravní infrastrukturu dopravní

Více

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí Ing. Jiří Prokel Konference Czech Raildays 2013 18.6.2013 Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové

Více

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice Dálniční obchvat Plzně je součástí stavby dálnice D5 0510 v úseku Ejpovice Sulkov, km 67,941-88,377 Historie Ještě v roce 1988 se předpokládalo, že dálnice D5 bude do roku 2000 dobudována od Prahy pouze

Více

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Doprava a dopravní infrastruktura významný faktor rozvoje regionů Středočeský kraj Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy 7.10.2010, Prague Marriot Hotel Středočeský kraj

Více

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Statutární město Olomouc. Město s dobrou adresou

Statutární město Olomouc. Město s dobrou adresou Statutární město Olomouc Město s dobrou adresou RNDr. Aleš Jakubec, Ph.D., náměstek primátora 29.4.2015 Asociace měst pro cyklisty, CIVINET Olomouc je zakládajícím členem asociace Olomouc je zakládajícím

Více

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVĚĚ Charakteristika sítě veřejné dopravy v systému PID Druh dopravy Metro Příměstská Městské Příměstské Tramvaje železnice autobusy autobusy Počet linek denní provoz

Více

V. VLIVY NA OVZDUŠÍ A HLUKOVOU ZÁTĚŽ

V. VLIVY NA OVZDUŠÍ A HLUKOVOU ZÁTĚŽ V. VLIVY NA OVZDUŠÍ A HLUKOVOU ZÁTĚŽ Vlivy hodnocených záměrů na ovzduší jsou posuzovány z hlediska jejich vlivu na změnu emisní zátěže, resp. imisní situace řešeného území. V případě silničních staveb

Více

Integrovaný plán mobility Ostrava průzkumy 2014-12-11

Integrovaný plán mobility Ostrava průzkumy 2014-12-11 Integrovaný plán mobility Ostrava průzkumy 2014-12-11 Průzkumy a šetření 1) Automobilová doprava (křižovatkový a kordonový průzkum) 2) Hromadná doprava (kalibrační profilový průzkum) 3) Cyklistická doprava

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

trasa D pražského metra

trasa D pražského metra trasa D pražsk ského metra - Nově koncipovaný moderní systém lehkého kolejového metra - Plně automatizovaný provoz bez řidiče - Zabezpečení nástupišť oddělovací stěnou od kolejiště - Vrchní odběr trakční

Více

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury 6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Ekonomický Dopravní infrastruktura Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu):

Více

MOŽNOSTI PRO PROJEKTY V OBLASTI DOPRAVY V RÁMCI ROP

MOŽNOSTI PRO PROJEKTY V OBLASTI DOPRAVY V RÁMCI ROP MOŽNOSTI PRO PROJEKTY V OBLASTI DOPRAVY V RÁMCI ROP Operační programy nejsou stále definitivně schváleny Evropskou komisí. Navrhované pritority a oblasti intervence v rámci Regionálních operačních programů

Více

Tarif VYDIS - dopravní integrovaný systém. I. Úvodní ustanovení

Tarif VYDIS - dopravní integrovaný systém. I. Úvodní ustanovení Tarif VYDIS - dopravní integrovaný systém I. Úvodní ustanovení 1. Tarif VYDIS - dopravního integrovaného systému (dále jen Tarif VYDIS) stanovuje ceny jízdného a způsob uplatňování jízdného v přepravách

Více

Pražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID

Pražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID Pražská integrovaná doprava Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro,

Více

Mobilita Ostrava Aktuality

Mobilita Ostrava Aktuality Mobilita Ostrava Aktuality Jak projekt postupuje? Projekt Integrovaný plán mobility Ostrava dospěl v březnu roku 2015 do ukončení analytické části dokumentace. Hlavním cílem této části dokumentace bylo

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Nové prvky regulace automobilové dopravy v Praze 6 / 2014

Nové prvky regulace automobilové dopravy v Praze 6 / 2014 Nové prvky regulace automobilové dopravy v Praze 6 / 2014 Regulace nákladní automobilové dopravy Omezení vjezdu vozidel na komunikacích na území hl. m. Prahy zóna se zákazem vjezdu nákladních automobilů

Více

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy

Více

VLIV DOPRAVY NA PROST

VLIV DOPRAVY NA PROST Životní prostředí VLIV DOPRAVY NA PROSTŘEDÍ dělení dopravy automobilová železniční vodní konkrétní dopravní problémy vliv na ŽP po složkách Dělení dopravy nejen v ČR podle druhu přepravy osobní x nákladní,

Více

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn

17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn 17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou SURPMO, Ateliér Hradec Králové v roce 2004. Jako

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Území IDP je od dubna 2012 rozděleno do 29 tarifních zón - zóna 001 Plzeň a 28 vnějších zón ( ), které zahrnují 212 obcí.

Území IDP je od dubna 2012 rozděleno do 29 tarifních zón - zóna 001 Plzeň a 28 vnějších zón ( ), které zahrnují 212 obcí. 3. VEŘEJNÁ DOPRAVA Základní charakteristiky veřejné dopravy Dopravní obslužnost v Plzni a jejím okolí je zajišťována Integrovanou dopravou Plzeňska (IDP). Systém byl spuštěn roku 2002 v oblasti asi do

Více

Integrace Neratovic a Mělníka

Integrace Neratovic a Mělníka Integrace Neratovic a Mělníka Obsah dnešní prezentace Co se dozvíte? 1 Výhody integrované dopravy 2 Historie integrace Neratovicka na Ládví 3 Stav po 7.4.2015 dokončení integrace Neratovicka a Mělnicka

Více

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Prostorová a časová integrační opatření Dopravně-provozní opatření = propojení komponent dopravní nabídky a provozu jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava vedení linek

Více

4. Labská cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji

4. Labská cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji 4. Labská cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji Základní informace o Labské stezce z Koncepce cyklistické dopravy Královéhradeckého kraje Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou R-PROJEKT

Více

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou

Více

4. Ochrana přírody a krajiny

4. Ochrana přírody a krajiny 4. Ochrana přírody a krajiny vzrůstající trend uvědomování si významu a nízká účelnost hospodaření s pitnou 1 širších souvislostí životního prostředí 1 vodou 2 veřejná zeleň a městské lesy 2 neřešené ekologické

Více

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik SILNIČNÍ DOPRAVA mgr. Jan Hercik Stručná historie odvětví 3 500 př. ř n. l. vynález kola v oblasti Mezopotámie Římská říše budování sítě kvalitních silnic (celkem přes 83 000 km) Stručná historie odvětví

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015 Instituce: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Vypracoval: Mgr. Marek Tögel Kontakt: 541 641 306, marek.togel@cdv.cz Datum: 29. 7. 2014 Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy

Více

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ Cíle příspěvku o městské mobilitě Informovat o problematice mobility Nastínit možné varianty

Více

Veřejná doprava v Libereckém kraji. Ing. Petr Prokeš, KORID LK

Veřejná doprava v Libereckém kraji. Ing. Petr Prokeš, KORID LK Veřejná doprava v Libereckém kraji Ing. Petr Prokeš, KORID LK Veřejná doprava v LK Dálková železniční doprava - Objednatel: stát - MD ČR - Dopravce: České dráhy, a.s. - 4 vozební ramena - Doplnění systému:

Více

Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému

Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému založeno 1995 20 let práce v oblasti dopravy Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému Ing. Tomáš Matras, Ph.D. technický ředitel t.matras@czechconsult.cz Stanovení ekonomických

Více

INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ. 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření

INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ. 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření ORGANIZAČNÍ INTEGRACE 1. ČÁST - TARIFNÍ INTEGRACE ZÁKLADNÍ DRUHY TARIFŮ nepřestupní přestupní

Více

Ř E P O R Y J E ANALÝZA DOPRAVY A MOŽNOSTI ŘEŠENÍ KONCEPT ÚTVAR ROZVOJE HL.M.PRAHY

Ř E P O R Y J E ANALÝZA DOPRAVY A MOŽNOSTI ŘEŠENÍ KONCEPT ÚTVAR ROZVOJE HL.M.PRAHY Ř E P O R Y J E ANALÝZA DOPRAVY A MOŽNOSTI ŘEŠENÍ KONCEPT ÚTVAR ROZVOJE HL.M.PRAHY ČERVEN 2007 Úvod Na základě požadavku zástupců MČ Praha-Řeporyje, kteří se obrátili na Útvar rozvoje hl.m.prahy v otázce

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Dopravní stavitelství Přednáška 2. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

Dopravní stavitelství Přednáška 2. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Dopravní stavitelství Přednáška 2 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Podle způsobu vzniku 1. Rostlá města (vývojová) vznikla přirozeným vývojem,

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

b) koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

b) koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot Město Javorník Č.J.: MEJV/791/2013 Datum 18.3.2013 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Zastupitelstvo města Javorník, příslušné podle 6 odstavce 5 písm. c) zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

SMLUVNÍ PŘEPRAVNÍ PODMÍNKY VYDIS - DOPRAVNÍ INTEGROVANÝ SYSTÉM

SMLUVNÍ PŘEPRAVNÍ PODMÍNKY VYDIS - DOPRAVNÍ INTEGROVANÝ SYSTÉM SMLUVNÍ PŘEPRAVNÍ PODMÍNKY VYDIS - DOPRAVNÍ INTEGROVANÝ SYSTÉM 1. Na základě zákona č.111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Území kraje je vymezeno územím okresů:

Území kraje je vymezeno územím okresů: Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Aktualizace č. 1 PÚR ČR. Závaznost od 17.4.2015 (ode dne násl. Zveřejnění)

Aktualizace č. 1 PÚR ČR. Závaznost od 17.4.2015 (ode dne násl. Zveřejnění) Aktualizace č. 1 PÚR ČR Závaznost od 17.4.2015 (ode dne násl. Zveřejnění) HLAVNÍ ZMĚNY Královéhradecký kraj ZÁVAZNOST PUR 31 odst. 4 stavebního zákona Politika územního rozvoje je závazná a pro rozhodování

Více

část I. - analytická

část I. - analytická Plán udržitelné městské mobility města Brna část I. - analytická ČÁST B Analýza konkrétních problémů a příležitostí s vazbou na sledované indikátory Objednatel: Statutární město Brno Dominikánské náměstí

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu

Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu V tomto textu je představena reflexe dílčích a celkových výstupů projektu WB-32-04: Dopravní obslužnost a technologie ve

Více

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s.

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. Železnice v IDS JMK a přestupní uzly Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. 1 Úvodní informace o IDS JMK IDS JMK v provozu od 1. ledna 2004. Příští rok budeme slavit 10. výročí vzniku. Nyní zaintegrována veškerá

Více

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením

Více

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o.

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. Ambiciózní akční plán, který řeší ovzduší ve městě J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. OBSAH 1. Strategie

Více

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Páteřní linky v Praze i v zahraničí Páteřní linky v Praze i v zahraničí Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID ROPID Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1/13 Hierarchizace sítě linek především ve velkých městech je potřeba zjednodušit

Více

8. České dopravní fórum

8. České dopravní fórum AŽD Praha s.r.o. 8. České dopravní fórum Kolejová doprava v městských aglomeracích Ing. Zdeněk Chrdle, AŽD Praha 27. dubna 2012 Osnova Současný stav Vyšší využití železniční infrastruktury pro přepravu

Více

ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR)

ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR) ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromelioracía krajinného inženýrství Životní prostředí (143 ZIPR) 8. přednáška Vliv dopravy na životní prostředí Životní prostředí VLIV DOPRAVY NA PROSTŘEDÍ dělení

Více

Návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti a komfortu pěších v obci Přišimasy OBLAST 1

Návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti a komfortu pěších v obci Přišimasy OBLAST 1 Návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti a komfortu pěších v obci Přišimasy Dne 17.7.2012 byl proveden průzkum všech lokalit obce Přišimasy, v kterých připadá v úvahu výstavba chodníků, včetně fotodokumentace.

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Urbanistická akustika

Urbanistická akustika Urbanistická akustika Zabývá se studiem akustických jevů ve venkovním prostoru z hlediska ochrany vymezených míst (zejména v okolí budov) před hlukem. Sleduje akustické vlastnosti venkovních zdrojů hluku

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ

Více

KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR

KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Mgr. Martina Červenková Mgr. Lenka Marešová Geografický ústav Přírodovědecká

Více

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Obsah prezentace Město bez bariér - B 6 Cesty dětí do školy a zpět /Spolupráce škol Bezpečnost ve městě Bezpečnost ve městě - Program prevence kriminality v Hradci

Více

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - - Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - Návrh kvalitního systému regionální železniční dopravy v MS kraji Úvod, význam železnice pro Moravskoslezský kraj. Stručné představení Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského

Více

Pitkovice dopravní situace - FÁZE 1 Komentáře a vysvětlivky

Pitkovice dopravní situace - FÁZE 1 Komentáře a vysvětlivky A. Přechody pro chodce Pitkovice dopravní situace - FÁZE 1 Komentáře a vysvětlivky Označení: PR 01 Popis situace: Chybějící přechod na severní straně mostku přes potok v ulici V Pitkovičkách pro bezpečné

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

Programy zklidňování dopravy ve městě

Programy zklidňování dopravy ve městě Programy zklidňování dopravy ve městě Doprava a technologie k udržitelnému rozvoji Karlovy Vary, 13. 15. 9. 2006 Hlavní důvody: Hlavní problém města zahlcení dopravou. historické centrum prohlášené za

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Váš dopis ze dne Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové 21.3.2014 3223/DS/2014/MT 1.4.

Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Váš dopis ze dne Vaše značka (č. j.) Naše značka (č. j.) Hradec Králové 21.3.2014 3223/DS/2014/MT 1.4. Krajský úřad Královéhradeckého kraje SaM silnice a mosty a.s. Odštěpný závod Hradec Králové Bratří Štefanů 48 500 03 Hradec Králové - Slezské Předměstí Váš dopis ze dne Vaše značka (č. j.) Naše značka

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Výchozí situace: INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY - suburbanizace roste počet cest přes hranici město / region - nekoordinované jízdní řády bez (garantované) návaznosti spojů - souběžné vedení spojů / druhů

Více