Kronika města Dvora Králové nad Labem

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kronika města Dvora Králové nad Labem"

Transkript

1 Kronika města Dvora Králové nad Labem za léta sepsal: Jaroslav Jakoubek, kronikář Úvodem Za okupace byla naše kronika v roce 1940 na příkaz protektorátních úřadů odevzdána do Prahy. Po osvobození v roce 1945 jsme se dozvěděli, že je uložena v archivu země České a proto místní národní výbor si ji vyzvedl v první polovici roku Poslední zápis v kronice byl za rok 1937, takže zápisy za roky 1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944 bylo nutno provést dodatečně. Dosavadní kronikář profesor Puš neměl však žádných kronikářských poznámek za tato léta a pokud je měl, byly mu za války při prohlídce, provedené u něho, jako u městského kronikáře legionáře, gestapem, zabaveny. Poněvadž se své kronikářské funkce po osvobození roku 1945 vzdal, připadl úkol, sepsati kroniku za léta podepsanému kronikáři. To však nebylo možno provésti hned, po roce 1945, ač dobrý úmysl a vědomí velké důležitosti těchto zápisů zde bylo. Bylo nutno prostudovat dříve obecní zápisy, jednací protokoly, pátrati ve spisech, hledati v kronikách, pročísti Královédvorské noviny za léta , to však byl úkol veliký a nesnadný, poněvadž soustavná práce nebyla v této době pro kronikáře a jiné velmi nutné práce úřední možná. Líčím události let souhrnně, události roku 1945 pak zvláště. Já sám byl jsem zvolen kronikářem města až dne 14. prosince 1945 a do té doby nikdo funkci kronikáře nevykonával. Pro značný odstup doby nebudou jistě tyto kronikářské zápisy bez vady, avšak učinil jsem vše, aby případné nedostatky jejich byly co nejmenší. Někomu se snad bude zdát, že jsem byl až příliš podrobný a že jsem zabíhal do maličkostí. Ale já ze zkušenosti mohu prohlásit, že i zdánlivé drobné věci mají v kronikářství často velký význam. A to je důvod, který mne k tomu vede. 1

2 1938 Ve schůzi městské rady dne 10. ledna 1938 vzpomněl starosta města Jaroslav Bilina úmrtí primátora hlavního města Prahy dr. Karla Bazy, jenž zemřel dne 5. ledna V této schůzi upozornil II. náměstek starosty dr. František Koza radu, že podle doslechu zamýšlí se povolání činitelé podříditi přání říšskoněmecké vlády a zakázati v našem státě vydávání tak zvaných emigrantských časopisů, mezi nimiž jsou některé povahou skutečně kulturní. Podle dalších zpráv uvažuje se dokonce prý i o povolení nacistické organizace říšskoněmecké příslušníků u nás se sdružujících. Navrhl spolu s I. náměstkem Josefem Prokopem, aby městská rada požádala naše ministerstvo zahraničí, aby nerealizovalo takové záměry. Usneseno, aby takový protest podal Klub členů obecního zastupitelstva, volební skupiny politických stran se obrátiti měly na svá krajská ústředí o podporu této věci na příslušných místech. Ve schůzi 17. ledna 1938 bylo oznámeno, že závěrka textilní a krajinské výstavy, konané od 5. července do 16. srpna 1936 v našem městě, skončila ztrátou Kčs, protože do příslušných vydání bylo nutno započísti i výdaje obce. Ve schůzi rady dne 7. února 1938 byla předložena žádost Společnosti přátel demokratického Španělska o účast na 1. celostátním sjezdu, svolaném na 12. a 13. února 1938 do Prahy u příležitosti výročí španělských parlamentních voleb 16. února Návrh byl doporučen starostou Jaroslavem Bilinou, I. náměstkem Josefem Prokopem a II. náměstkem dr. Františkem Kozou, zástupci národní demokracie a živnostenské strany se vyslovilo proti tomuto návrhu, jenž pak byl zamítnut (hlasovali proň jen 4 členové rady). 14. února byl schválen návrh nájemní smlouvy na pronájem místností v budově obecní myslivny v Nové Kocbeři čp. 36, potřebné k umístění státní školy s československým jazykem vyučovacím a to jednomyslně. Polární záře V úterý dne 25. ledna 1938 večer kolem 9. hodiny se objevila na severní straně našeho okolí polární záře a činila dojem velkého požáru. není proto divu, že hasičské sbory byly v pohotovosti. Také u náš, však po telefonickém zjištění v Trutnově byla věc objasněna. Také státní rozhlas v té době již v mimořádné zprávě ohlásil, že se u nás tento překrásný a ojedinělý přírodní zjev objevil. Oslava narozenin presidenta T. G. Masaryka 6. března konala se oslava narozenin presidenta T. G. Masaryka, večer byl lampiónový průvod do Česko Podhartě k pomníku T. G. Masaryka, kde promluvil starosta města Bilina na téma Poprvé bez něho. Zavedení nedělního klidu Ve schůzi obchodního grémia v neděli dne 6. března 1938 konané odhlasován po bouřlivé debatě nedělní klid ve většině obchodů a to na zkoušku v době od 15. června do 15. srpna. Pokusy o rozdělení okresu Dne 15. března 1938 konána schůze předsednictva místních politických organizací, zástupců Moravcova okresu Národní jednoty severočeské a Ústřední matice školské, aby zaujalo bylo stanovisko k novému úsilí města Jaroměře za rozdělení politického okresu Královédvorského a zřízení samostatného okresu jaroměřského, a ve schůzi městské rady dne 11. dubna 1938 vzato na vědomí sdělení našeho okresu a tím na zřízení samostatného okresního úřadu v Jaroměři, který byl na pořadu jednání zemského zastupitelstva dne 23. března 1938, byl vzat z pořadu. 2

3 Tím byla tato záležitost, která způsobila mnoho zlé krve a hořkosti mezi veřejnými činiteli obou měst, prozatím odklizena, bylo ovšem učiněno mnoho podání a napsáno mnoho memorand, zejména s naší strany bylo poukazováno na skutečnosti, že v nynější napjaté politické situaci rozdělení národnostně smíšeného okresu Královédvorského s velkým počtem německých a s Henleinem plně sympatizujícím obcí by s hlediska jak státního tak národního bylo určitě zcela pochybné, neboť soudní okres jaroměřský z 99% český nám v rámci politického okresu Královédvorského účinnou kontrolu rozkladných úmyslů Henleinovy strany. K rozdělení okresu však došlo později za okolností zcela jiných, jak ještě bude uvedeno. Ve schůzi městské rady 14. března 1938 vzato se souhlasem na vědomí zpráva o koupi lesních pozemků od Josefa Etricha z Jaroměře podle usnesení obecního zastupitelstva ze dne 9. prosince 1937 za takovou cenu Kčs. Valná část těchto pozemků ležela v území, jež bylo zabráno do Sudet a v souvislosti s tím vyrojily se různé obtíže, když po okupaci Sudet lesní majetek obce byl z části na území našem, z části v Sudetech. 10. března byl v biu Svět Straussův koncert. Bylo vyprodáno. Orchestr se skládal z 28 hudebníků, ponejvíce Čechů z Prahy, nezaměstnaných členů hudební unie a přijel k nám z Trutnova. Dirigoval 72letý Johann Struss, vnuk prvého a nejznámějšího Strausse. Hrány byly výhradně skladby Strausse syna, zvaného Králem valčíků. Oslavy bitvy u Bachmače 26. a 27. března uspořádala Jednota čs. obce legionářské v Hankově domě oslavu 20. výročí bitvy u Bachmače. Promluvil účastník této bitvy p. Michálek. Za spoluúčinkování ochotnických spolků Hanky a Havlíčka sehrána také Zemanova bohatýrská hra Zborov. Elektrizovaný dům Městské elektrické podniky postavily celoelektrizovaný dům činžovní, obsahující ve dvou patrech 6 samostatných bytů, z nichž 3 jsou o jednom pokoji a kuchyni a 3 o dvou pokojích a kuchyni. Každý byt je s koupelnou. Ústřední topení teplou vodou je zavedeno do všech bytů. Prádelna, sušárna a žehlírna je společná a elektricky vzorně vybavená. Dům byl přístupný veřejnosti ve dnech 19. a 20. března. 8. dubna sehrál ochotnický spolek Hanka Čapkovu hru Matka. Valná hromada Místního výboru pro pomoc demokratickému Španělsku konala se dne 26. března Na Bílou sobotu dne 16. dubna byl prohlášen obvyklý Mít. Českého červeného kříže, 2 minuty před 12. hodinou zastaven veškerý provoz v městě a občanstvo zachováním klidu vzpomnělo obětí války. Stromořadí svornosti V sobotu dne 30. dubna 1938 o 17. hodině odpolední uspořádal Okrašlovací spolek stromovou slavnost na Hrubých lukách pod Žižkovem, kde založil tento spolek na paměť 20. Československé republiky stromořadí ze 42 topolů a 8 akátů. Při slavnosti pozdravil přítomné radní František Malý jménem městské rady a převzal stromořadí, které bylo nazváni stromořadí svornost do ochrany obce. Oslava 1. května Ve schůzi rady 11. dubna 1938 čten byl přípis místní jednoty Československé obce legionářské, navrhující, aby městská rada dala podnět ku společné oslavě 1. máje tak, aby se jí mohlo zúčastniti veškeré občanstvo našeho města bez rozdílu stavu a politického přesvědčení. Porada 3

4 o tom svolána na 14. dubna 1938 a pozváni zástupci všech politických stran. První náměstek starosty Josef Prokop protestoval proti účasti zástupců Národní obce fašistického a žádal, aby zástupci této volební skupiny, jako odpůrci demokracie byli z jednání vyloučeni. Jeho návrhu nebylo však vyhověno. Ve schůzi rady 25. dubna 1938 bylo konstatováno, že podle zprávy československého rozhlasu bude upořádání oslav svátku práce přece jen povoleno. Usneseno, aby pořadatelem oslavy byla městská rada, v 10:30 hodin, aby na náměstí vztyčena byla státní vlajka a zahrána státní hymna. Dne 1. května 1938 konala se u nás poprvé společná oslava svátku práce a měla tisíce účastníků, kteří zaplnili náměstí. Z Doubravice přišla početná skupina občanů se starostou a svou vlastní hudbou. Starosta města Jaroslav Bilina oslavu zahájil a přečetl projev Národní rady Československé, vydaný k tomuto dni. Po něm za legionáře promluvil Jindřich Bém, pak tajemník strany komunistické, za čes. sociální demokracii tajemník poslaneckého klubu dr. Svěrák, za národní sjednocení ředitel František Kolář, za lidovou stranu František Komárek, za živnostenskou stranu Josef Hynek. Manifestaci uzavřel II. náměstek starosty dr. František Koza. Tábor ukončen státní hymnou. 75. let činnosti Záložny Králodvorské 75. let své úspěšné činnosti dovršila Záložna Králodvorská, nejstarší peněžní ústav soudního okresu Králodvorského svojí řádnou valnou hromadou, dne 26. dubna 1938 konanou. Předseda správního výboru Záložny, dr. Jan Klazar, (majitel pivovaru) uvedl, že Záložna Králodvorská (nikoliv Královédvorská), jest jedno z nejstarších záložen, neboť byla založena 4letá po vzniku Záložny ve Vlašimi (založené před 80. léty, jako první Česká Záložna) přičiněním zdejších občanů, nejvíce však Antonína Tkadce, učitele na zdejší podreálce. Od prvého výtahu z účtu Záložny občanské (tak se totiž původně naše Záložna jmenovala) k 31. říjnu 1863 bylo vkladů celkem zlatých a údů záložny 146. Prvým předsedou byl Antonín Tkadlec, pro něm následovali dr. Ducke, advokát, Dr. Reinberger, lékař, J. Klazar, majitel pivovaru, Emil Kadeřávek, setník v. v., Karel Trohoř, majitel knihtiskárny. Prvním pokladním byl K. Šindler, jednatelem a později ředitelem od roku Jan Babáček, po něm Josef Šulc až do roku 1931 a po něm až do splynutí Záložny Králodvorské se spořitelnou Královédvorskou v okresní spořitelnu a záložnu po roce 1945 Václav Kleander, majitel cihelny. Za dobu svého trvání poskytla Záložna k účelům osvětovým Kčs. Ředitel Záložny Václav Kleander podal pak zprávu o obchodní činnosti v roce Záložna dosáhla v 75 roce své činnosti dobrých výsledků, vklady vystoupilyjiž téměř 15 milióny Kčs. V neděli dne 28. srpna konal se na Masarykově náměstí manifestační branný sraz komunistických organizací, který svolaly sdružené korporace Jednoty proletářské tělovýchovy, Spartakových skautů práce, Dělnického dramatického sboru, Místních skupin rudých odborů, Potravního spolku dělnického a okresního vedení Komunistické strany Československa ve Dvoře Králové n. L. Účastníky manifestace pozdravil za městskou radu II. náměstek starosty, dr. František Koza. 18. září konala se v Raisově chatě na Zvičíně oslava 40. výročí odboru Klubu československých turistů ve Dvoře Králové n. Labem. Pomník presidenta T. G. Masaryka Ve smuteční řádné schůzi obecního zastupitelstva konané dne 15. září 1937, podán byl návrh, aby byl postaven prezidentu T. G. Masarykovi na náměstí republiky pomník, jenž měl býti odhalen 28. října 1938 v rámci oslav 20. výročí republiky. Vypracování pomníku svěřeno bylo akademickému sochaři, profesoru Josefu Drahoňovskému v Praze. Tento vypracoval 4 různé variace návrhů a zástupci obce shlédli tyto návrhy v ateliéru profesora Drahoňovského 19. ledna Byla také vypsána sbírka, která do konce roku 1937 dosáhla výše ,55 Kčs. Ve prospěch postavení tohoto pomníku konal se dne 20. ledna 1938 v Hankově domě koncert 4

5 klavíru Míly Kochové a profesora a Jaroslava Vaníčka (housle) pod záštitou městské rady. Výbor, který byl ustaven pro oslavy 20. výročí republiky, požádal městkou radu aby pomník Václava Hanky, dosud umístěný v Hankově zahradě mezi gymnáziem a sokolským kinem byl odstraněn, aby se tam uvolnilo místo pro pomník T. G. Masaryka. Ve schůzi městské rady dne 24. ledna 1938 byla podána zpráva o výsledku návštěvy u profesora Drahoňovského. Všechny 4 modely byly zhotoveny z hlíny a to ve velikosti asi 80 cm. První model znázorňoval T. G. Masaryka v jezdeckém úboru s dlouhým pláštěm, druhý v úboru jezdeckém s krátkým pláštěm, prezident stojí zde vzpřímeně s rukama založenými na prsou. Třetí model znázorňuje T. G. Masaryka v jeho typické uniformě jezdecké, prezident stojí zde však opřen o jakousi zídku. Čtvrtý model podobal se Gutfreundovu pomníku T. G. Masaryka v Hradci Králové. Zástupci obce rozhodli se pro model číslo 2. Profesor Drahoňovský se zavázal, že zhotoví do 6-8 týdnu návrh tohoto pomníku v polovici skutečné velikosti. Na odlití sochy do kovu podala nabídku firma Matoušek z Prahy Karlína ( Kč) a firma Franta Anýž z Prahy (v bronzu za Kč). Dne 7. května 1938 při komisionelním řízení, jehož se zúčastnil profesor Drahoňovský za státní památkový úřad dr. Vágner, bylo definitivně rozhodnuto, aby pomník T. G. Masaryka byl postaven na Hankově náměstí (dnes náměstí Odboje vedle gymnázia) a tam se nacházející pomník Václava Hanky byl přemístěn na náměstí republiky (za děkanským kostelem) a to do středu parčíku tam přilehlého a tak, aby poprsí Hankovo bylo obráceno k městské tržnici. V neděli dne 29. května konal se hold školní mládeže republice, dopoledne se před radnicí shromáždily veškeré školy Královédvorské i škola německá. Průvod byl zpestřen 4 alegorickými vozy a četnými hesly, která byla nesena na plátěných pruzích v čele jednotlivých škol. S balkónu radnice promluvili dr. Koza a okresní školní inspektor František Havrda. Slavnost konala se za velmi silného deště. Slib a hold dětí přijal okresní hejtman dr. Růžička. Žákyně 5. A třídy obecné školy zazpívaly píseň Vlajka, kterou napsal nemajovský řídící učitel Jan Rejl a zhudebnil Královédvorský učitel Oldřich Říha. V 10. hodin dopoledne konalo se slavnostní položení základního kamene pro pomník T. G. Masaryka. Slavnostním řečníkem byl poslanec Joža David (v roce 1945 náměstek předsedy vlády a pozdější předseda ustavovaného národního shromáždění), poklep provedl jménem občanstva starosta města Jaroslav Bilina a okresní hejtman dr. Růžička. I při této slavnosti bylo počasí nevlídné, ale již nepršelo. Autor pomníku profesor Drahoňovský, se pro nemoc nemohl zúčastni. Ve schůzi městské rady 7. června bylo oznámeno, že sbírka na pomník T. G. Masaryka vynesla ,55 Kč. Z toho bylo vydáno ,20 Kč zůstatek činí ,85 Kč. Ve schůzi rady dne 20. června 1938 bylo usneseno ve shodě s návrhy širšího přípravného výboru pro postavení pomníku T. G. Masaryka zadati odlití pomníku ve bronzu firmě Franta Anýž a spol. v Praze za Kč. Autor pomníku profesor Drahoňovský, zemřel dne 20. července Narodil se v roce 1887 v Chlumku na Turnovsku z rodiny sklářů brusičů. Vychodil odbornou školu brusičskou a ryjeckou, ve Vídni se zdokonalil ve škole medailérské a v roce 1904 převzal již vedení umělecko- -průmyslové školy. Vynikl hlavně v práci ve skle a křišťálu, proto u nás bylo značné překvapení, že ježto naší veřejnosti jako sochař nebyl dosti znám bylo mu svěřeno vytvoření pomníku. Jeho památka uctěna byla posmutnou vzpomínkou ve schůzi městské rady den 25. července 1938 a jeho pohřbu dne 25. července 1938 v Praze zúčastnil se starosta města a ředitel městského úřadu dr. Měšťan. Ve schůzi rady dne 1. srpna 1938 bylo pak oznámeno, že hotový model pomníku T. G. Masaryka ve skutečné velikosti stojí již v dílně sochaře Nováka na Vyšehradě a poslední korektury na něm, že provádí dle pokynů zemřelého autora profesor umělecko-průmyslové školy akademické sochař Štěpán Zaležák. Podstavec pro pomník T. G. Masaryka byl svěřen k vypracování zdejšímu mistru sochařskému a kamenickému Karlu Janušovi. 5

6 Pomník sám měl si vyžádati nákladu asi Kč. Pomník byl odlit, k nám dodán, avšak k jeho odhalení 28. října 1938 již nedošlo. Zůstal pro dobu okupace uschován, ale nakonec přes všechnu snahu musel býti odveden na sbírku kovů. Ihned po osvobození zahájeno bylo po něm pátrání, bylo zjištěno, že byl odvezen pravděpodobně do Německa a až z Branislavi dostalo naše městě zprávu, že tam byl nalezen pomník T. G. Masaryka a zaslána jeho fotografie bohužel nebyl to pomník náš. Uvažováno bylo o novém odlití pomníku, provedena sbírka barevných kovů, o než byla nouze, ale k jeho novému odlití již nedošlo. Místo, kde byl základní kámen k pomníku T. G. Masaryka, bylo za okupace několikráte ozdobeno květy, až pak muselo býti hlídáno. V roce 1951 při přemístění stanoviště autobusů z Masarykova náměstí na náměstí odboje byl základní kámen při narovnáni povrchu půdy odstraněn vůbec. Hájenská škola Obec v roce 1938 uvažovala o možnosti zřízení hájenské školy u nás, zjistila však na ministerstvu zemědělství, že případná taková žádost by nemohla býti kladně vyřízena, poněvadž tato škola měla býti zřízena na českomoravské vysočině. Výstava v Náchodě V neděli dne 19. červa 1938 byla v Náchodě otevřena krajinská výstava Náchod Naše město se výstavy zúčastnilo a zakoupilo pro své exponáty (propagující město, jeho průmysl a krásy krajinné) koji ve výměře 25m2. Spolek rodáků a přátel Královédvorska Pod Zvičínou Konal svou ustavující valnou hromadu dne 2. dubna 1938 v Praze. Tento spolek by si nyní po odstupu let (v době tohoto kronikářského zápisu spolek na základě nového spolkového zákona se musí začlenit do některého závodního klubu) zasloužil řádného vylíčení své činnosti. Ve schůzi městské rady dne 11. dubna 1938 byla probírána účetní zpráva městské spořitelny Královédvorské za rok 1937, podle ní usnesla se spořitelna věnovati na různé dobrovolné a veřejné prospěšně účely Kč, z toho připadla ve prospěch obce částka Kč. JUC Josef Hart Dne 15. května 1938 zemřel JUC Josef Hard, advokátní koncipient v. v. narodil se v Chotovinách u Tábora 21. července 1864 a do našeho města přišel v roce Působil jako koncipient u několika Královédvorských advokátů (dr. Wessely, dr. Back, dr. Pařez) a byl také jeden čas dirigentem Bankovní jednoty (zanikla po několikaletém trvání a měla sídlo v domě dr. Egra v Revoluční ulici) a zúčastnil se činně veřejného života. Byl také dlouholetým členem obecního zastupitelstva, členem obecní právnické komise, pracoval hodně v turistice a věnoval se také práci menšinové. Tešnovská přehrada Počátkem června 1938 byly na labské údolní přehradě v Tešnově zahájeny práce spojené se zřízením rychlouzávěrů pro účely využití vodní síly a po dobu provádění těchto prací (1 2 měsíce) byla přehrada zcela vyprázdněna. Stavba nové školy Okresní školní výbor ve Dvoře Králové n. L. přípisem ze dne 24. května 1938 čj uložil obecnímu zastupitelstvu a místní školní radě, aby bez průtahu zahájeny byly přípravné práce k výstavbě nové budovy obecné a měšťanské školy, aby do konce února 1939 byly předloženy stavební náčrtky a do dalšího půl roku od chválení práce zadána, výstavbu této školy však zamezily události, spojené s okupací a válečnými léty a dnes (1952) není ještě jisto, kdy a kde bude tato nová škola postavena. 6

7 Dne 19. června 1938 navštívila naše město delegace americké obce Sokolské, sdružující se v naší republice u příležitosti chystaného Všesokolského sletu (X). Delegaci tvořili: starosta americké obce sokolské Karel Prchal, starosta Sokola v Chicagu Josef Falta, jeho choť Alma Faltová, vedoucí chicagských sokolic Blažena Čiháková, jednatelka výpravy amerického Sokolstva k X. sletu všesokolskému, se synem Eduardem Čihákem. Jménem Sokola je uvítal starosta Královédvorského Sokola dr. František Pařez, jménem města II. náměstek dr. František Koza, pak zástupce DTJ (Dělnické tělocvičné jednoty) a Orla. Exkurze z Jugoslávie 24. června 1938 přijela do našeho města na exkursi výprava 18 žáků Státní střední textilní školy z Leskovce v Jugoslávii ku prohlídce továren fy M. Mandla synové, Josef Sochor a naši Státní odborné textilní školy. Výpravu pozdravili zástupci města a jugoslávským studentům byly v upomínku věnovány sletové kapesníky, vyrobené ve zdejších průmyslových podnicích. Dne 11. září 1938 konala se na Masarykově náměstí slavnost odevzdání vlajky místnímu sboru svazu Junáků skautům. Záštitu nad touto slavností převzala městská rada. Městská rada převzala také záštitu nad manifestací, uspořádanou v našem městě dne 4. září 1938 pod heslem Československé hudebnictvo obraně státu. Dne 14. září 1938 konala se prvá předběžná porada za účelem usnesení místního odboru Československé jednoty v okrese Královédvorském. K nějakým dalším pracem v této věci však již vzhledem k dalším událostem podzimu 1938 a jara 1939 nedošlo. K utvoření okresní pobočky Československé společnosti došlo z popudu Ladislava Lady až po roce Národní pouť na Zvičíně Budiž také zaznamenáno, že v neděli dne 14. srpna 1938 odpoledne konala se na Zvičíně II. národní pouť (pořadatelem byl Odbor Národní Jednoty Severočeské v Horní Brusnici) a branný svaz lidu Podzvičíny. V zastoupení městské rady zúčastnili se této oslavy I. náměstek starosty Josef Prokop, radní František Malý a František Ruml. Bývalý starosta města Jan Holub zemřel 23. září Na pohřbu byla velká účast. Jmenovaný pracoval dlouhá léta v obecní samosprávě, byl členem ředitelství spořitelny Královédvorské atd. Jeho úmrtí přišlo do doby těžkých národních pohrom, jež by ve svém dalším průběhu jistě těžce dolehly na zemřelého, jenž byl celým svým životem těsně spjat s rodným městem a jeho krajem. Zřízení obchodní akademie u nás Naše město domáhalo se podle jednomyslného usnesení obecního zastupitelstva ze dne 21. dubna 1938 přeměny veřejné obchodní školy na obchodní akademie s připojenou veřejnou obchodní školou a přičleněnou obchodní školou pokračovací. Ve schůzi městské rady dne 21. března 1938 bylo oznámeno, že intervencí u ministerstva školství bylo zjištěno, že naše žádost nebyl zamítnuta, nýbrž odložena a že k ní v dohledné době bude zaujato stanovisko. Při intervenci té dozvěděli se zástupci naší obce, že také Jaroměř se domáhá zřízení obchodní akademie, že však ministerstvo školství nemohlo k žádosti jaroměřských zaujmout příznivé stanovisko, protože obchodní akademie v Jaroměři zřízena by citelně poškodila Královédvorskou veřejnou obchodní školu. Ve schůzi městské rady dne 22. srpna 1938 oznámil pak starosta města Bilina, že ministerská rada ve schůzi dne 19. srpna 1938 povolila v našem městě zřízení obchodní akademie se 4 postupnými třídami s připojenou obchodní školou se 2 postupnými třídami a s přičleněnou obchodní školou pokračovací. Výměr povolávací, vydaný ministerstvem školství je datován 30. srpna 1938 a má čj /37 III/3. Obchodní akademie, jejímž prvým ředitelem byl ředitel 7

8 dosavadní obchodní školy František Kovář, počala pak svou činnost ve školním roce 1938/ 1939, byla však za okupace zrušena teprve v roce 1945 po osvobození znovu obnovena. Přátelské styky s městem Eccles v Anglii Ve schůzi městské rady dne 17. ledna 1938 jednáno bylo o nabídce města Eccles v Anglii na zahájení přátelských písemných styků a celá záležitost byla postoupena k projednání a učiněných potřebných opatření městské propagační komisi. Styky s Ecclesem byly také skutečně pak zahájeny a trvaly až do okupace, po válce v roce 1945 byly mezi městy vyměněny vzájemně pozdravné listy. Eccles má své jméno z latinského ecclesia, tj. církev. Je zde jeden z nejstarších kostelů v Anglii. Město je sice samostatným celkem správním, ale je vlastně předměstím Manchesteru, od kterého leží jen 8 km. Jeho domy sousedí také již s jiným samostatným městem Salfordem, který je větší a nalezneme jej na mapě severně od Manchesteru. V Eccles je průmysl bavlnářský silně zastoupen, ale hlavním průmyslem je zde železářství. Velká většina obyvatel Eccles pracuje v závodech v Manchesteru, kam dojíždí. Letiště pro Manchester nalézá se v Ecclesu. Po celé Anglii a i v anglických koloniích je dobře známé pečivo Eccles cakes, které se tam vyrábí. Příprava k obraně Tíživá mezinárodní situace a vědomí blížící se krize nutilo nás k přípravám obranným. V městské tržnici na náměstí republiky byla zřízena plynová komora (pro zkoušení masek) a to na základě žádosti místního výboru pro protileteckou obranu. Velitelem CPO (civilní protiletecké obrany) jmenován byl francouzský legionář, zubní lékař dr. František Fiedler, jenž se však za okupace stal k velkému překvapení Královédvorských občanů německým občanem a na útěku ze Dvora Králové n. L. asi zemřel dobrovolnou smrtí (z Prahy byl nám poslán jeho dopis, nalepený na břehu Vltavy, v němž vysvětluje příčiny, jež vedly k tomu, že se stal německým příslušníkem). Místní jednota Československé obce legionářské uspořádala v únoru 1938 přednášku o branné výchově. Braný sbor československých motoristů pořádal v neděli dne 10. dubna dopoledne propagační průvod, který měl dokumentovati pohotovost a sílu motoristů Královédvorska pro případ nutnosti. Na tomto srazu promluvil o významu motorizace pro bezpečnost sátu starosta Bilina a dr. Fiedler měl projev jménem Národní gardy. Ale již ve čtvrtek dne 31. března 1938 konal se manifestační tábor lidu, svolaný Jednotou československé obce legionářské. Na pouhou výzvu, bez jakékoliv agitace, sešlo se na občanů města, aby projevili svoji jednotu a odhodlanost bránit všemi prostředky a za všech okolností naší republiku. Ukázněné proudy dělnictva zaplnily náměstí. První zatemňovací cvičení se konalo ve středu, dne 13. dubna. Ve schůzi městské rady dne 16. května 1938 bylo oznámeno, že dr. Fiedler jako velitel CPO a Národní gardy našeho města upozornil, že poplachové cvičení 14. května 1938 prokázalo nutnost disciplinovanosti jednotlivých složek CPO. V noci ze dne 14. na 15. května 1938 rozhodili nepřátelské živly i po našem městě pobuřující letáky. Tyto byly rozhozeny i po odlehlých zahradách a zasunuty i ve schránkách na dopisy. Byla proto zavedena řádná noční hlídková služba ve městě. Bylo jednáno se zástupci Národní gardy o organizaci této hlídkové služby a občanstvo vyzváno vyhláškou k účasti na hlídkové službě. Vyhláška měla toto znění: Městský úřad ve Dvoře Králové n. L. čj. 6039, dne 18. května Královédvorskému občanstvu! Zločinná protistátní letáková akce, která byla provedena v našem městě v noci ze 14. na 15. května t. r. vyvolala u našeho občanstva oprávněné rozhořčení. Přesto, že jakákoliv agitace živlů, nepřátelských Republice a jejím demokratickým zásadám nemůže míti u našeho občanstva úspěchu, přece je třeba učiniti vhodná opatření, aby každá podobná akce, jejíž průhlednou snahou jest znervózniti obyvatelstvo a otřásti jeho vírou ve spojence, byla znemožněna. Očekává se totiž, že nepřátelé státu budou v této podvratné činnosti různou formou pokračovati. 8

9 Normální bezpečností služba nemůže sama těmto případům zabránit. Proto rozhodla se rada města Dvora Králové n. L. podle usnesení ze dne 16. května t. r. zříditi občanskou hlídkovou službu, jejíž organizaci provede presidium městské rady s Národní gardou 33 města Dvora Králové n. L. Městská rada vybízí proto všechny muže, schopné k této službě (vojíny i nevojíny), aby se za tímto účelem ihned přihlásili na městském popisném úřadě, případně u členů závodních výborů v továrních podnicích. Současně doporučuje občanstvu vstup do Národní gardy, neboť touto formou byla by hlídková služba nejlépe zabezpečena. Městská rada doufá, že naše občanstvo plně pochopí důležitost této strážní služby a že svou spoluprací přispěji k žádoucímu klidu a pořádku v městě. Úřadující I. náměstek starosty: Josef Prokop. V městské tržnici byl pronajat krám Oldřichu Dvořákovi pro prodej proti plynových masek a jiných předmětů pro CPO. Pro věcné vybavení služeb CPO byly zakoupeny gumové asanační obleky, gumové zástěry, rukavice pro nosiče raněných a samaritány, chlorové vápno, chloramin, olej, krumpáče, rýče, lopaty, sekery a pily a uspořádána řada cvičení občanské civilní protiletecké obrany. Ve smyslu vyhlášky o povinném opatřování protiplynových masek bylo na popisném úřadě do 7. června 1938 podáno celkem přihlášek o příděl masek a to bezplatně a se slevou. Městský úřad vypsal 18. června 1938 pod čj veřejnou sbírku na obranu státu. V povolání se pravilo: Přispějte všichni na obranu státu!. Rada města Dvora Králové n. L. organizuje dobrovolnou sbírku našeho města na jubilejní fond pro obranu státu. Její účel a význam jest znám z povolání uveřejněného v těchto dnech v denních listech, které zdůrazňuje, že ve vážných chvílích dvacátého jubilejního roku republiky musíme ukázat vůli brániti stát a ideály, jimiž žije. Symbolem této vůle k životu je naše armáda, sloužící jedině míru a obranně vlasti. Ale obrana vlasti není jen věcí armády, celý národ musí byt prodchnut touto vůlí a musí být odhodlán k obětem pro Republiku a především pro armádu. Obracíme se proto na všechny občany našeho města, kteří stojí za ideály demokratické svobody a snášenlivosti národní, náboženské a sociální, kooperace, spolky, průmyslové podniky, peněžní ústavy atd., aby přispěli podle svého majetku i podle míry své oddanosti k republice na fond pro obranu státu, který se tvoří obětavostí celého národa a který před zraky celého světa bude míti velkou hodnotu morální a bude svědectvím naší vnitřní síly. Příspěvky odveďte u městského důchodu, neboť chceme zjistiti výnos sbírky z našeho města. Proto oznamte městskému úřadu i dary, které byly snad již odevzdány přímo na jiná místa. Starosta měst: Bilina.. Na tuto sbírku bylo složeno u městského důchodu do 20. července Kč 65 h Elektrické městské podniky jménem obce složily na tuto sbírku Kč. V červenci okresní úřad upozornil obec na nutnost vytvořiti přiměřenou zásobu masových konzerv na několik dnů pro veškeré obyvatelstvo, pro případ nepředvídané potřeby. V září na příkaz okresního úřadu zřizovány byly správnou obce - technickým odborem místní CPO za pomoci občanstvu na různých částech města zákopové kryty pro obyvatelstvo. Tragické chvíle 1938 Již od okupace Rakouska hitlerovským Německem bylo zřejmé, že evropská situace spěje ke krizi. Západní velmoci omezily se na chabý protest proti tomuto činu. Velký vzestup Henleinovy strany (SDP) jsme pozorovali dobře na našem okrese s velkým počtem zněmčelých obcí, kde často nepokrytě naši Němci dávali najevo své skutečné smyšlení, jezdili do Německa a počínali si stále výbojněji a výbojněji. 1. května 1938 měla Henleinova strana tábor svých příslušníků v Choustníkově Hradišti, jehož se zúčastnilo na lidí. Počaly se stále více a více objevovati bílé punčochy, krátké tyrolské koženky, u žen tzn. dirmály. Do těchto chmurných dob zasáhla tzv. květnová mobilizace (mimořádné vojenské cvičení). V sobotu dne 21. května 1938 ráno bylo náměstí plné občanstva, nastoupila ihned dobrovolná služba občanská k navržení klidu a pořádku. Městem projížděly mobilizované nákladní automobil s vojenskými potřebami (kupř. 9

10 granáty, které jsme vezli až do palebné posice dělostřelectva za Poříčím u Trutnova). Mobilizace ta využila všechny naše lidi a ukázala naši odhodlanost se bránit. Tehdy jsme pevně věřili ve spojenecké smlouvy zejména se západem, stejně také se Sovětským svazem, jen jsme nevěděli, jak by se k nám Rusové dostali. Pak jsme ucítili, že krize odstraněna nebyla, že trvá, a že nutno očekávat ještě během roku 1938 rozhodující události. Ve schůzi městské rady dne 23. května 1938 starosta města Jaroslav Bilina zmínil se o opatřeních, která byla v posledních dnech provedena vládou republiky k zajištění klidu, pořádku a bezpečnosti sátu a o opatřeních učiněných ze stejného důvodu v našem města a jeho okolí, s povděkem na uznáním kvitoval, že k dobrovolným službám přihlásili se bez vyzvání a ihned všechny ozbrojené korporace legionářů, Sokol, a hasičstvo a žádal o souhlas, aby provedením event. neodkladných a nezbytných opatření dalších bylo pověřeno prezidium městské rady, k mimořádnému vojenskému cvičení (tj. tzv. květnové mobilizaci) povolán byl také člen rady František Ruml a řada obecních zaměstnanců. X. Sokolský slet v Praze posílil znovu odhodlání lidu brániti republiku proti případnému nebezpečí. Účast našich občanů královédvorských na sletu byla značná, ale každý cítil, že kola osudu nezadržitelně se točí, že je blíží rozhodující chvíle. A ty skutečně přišly. Dne 5. srpna 1938 se dovídáme, že do Prahy přijíždí Lord Runciman ve své neblahé funkci, jako nějaký dozorce na suverénním státem a lidem. Celý srpen ubíhá v těžkém napětí. Každému je zřejmé, že krize dozrává, ale všichni věříme, že Československo svou věc vyhraje. Vždyť všichni dobře víme, jakým svobodám se u nás těší němečtí spoluobčané, že o nějakém útisku a utrpení, o němž se hlasně za hranicemi v Německu mluví, nemůže býti ani řeči, věříme, že spojenci budou při nás a že nepřipustí zničení poslední demokracie ve střední Evropě. Ve dnech září 1938 je v Norimberku sjezd nacionálně socialistické dělnické strany německé (NSDAP). V závěrečném zasedání sjezdu dne 12. září 1938 Hitler opakuje, že se už nedá mluvit o dalších odkladech a žádá, aby sudetští Němci mohli ihned svobodně rozhodovat o svém osudu. Naše vláda jedná s Henleinovou stranou a nabízí celou řadu ústupků, poskytujících němcům velká autonomní práva. 13. září se schází Hitler s britským ministerským předsedou Chamberlainem v Berchtesgardenu a 18. září navrhuje nám Západ plebiscit mírové řešení sudetské otázky, který vláda přijímá 22. září letí Chamberlain k Hitlerovi do Godesbergu, ale Hitler už se neuspokojuje s plebiscitem, žádá už odstoupení okresů s německou většinou před 1. říjnem a provedení plebiscitu v dalších okresích před 25. listopadem. Chvíle velké zrady na nás se blížila. Mnichov byl na dohled. Co se stalo v Sudetách po Hitlerově řeči v Norimberku dne 12. září 1938, osvětlí nejlépe vyhláška, vydaná dne 14. září 1938 městským úřadem pod čj Provolání praví: Občanstvu města Dvora Králové nad Labem! V noci ze 13. na 14. září 1938 museli naši loajální občané z blízkého Trutnova opustiti své domovy, aby se nestali obětí mimořádných poměrů, které se vytvořili v našem pohraničí. Několik set těchto uprchlíků, žen, dětí a starci se uchýlilo do našeho města. Městská rada vyzývá občanstvo, aby projevilo k těmto trpícím svou lásku a bratrství v přítomné době tím, že si každá rodina, kde to její poměry aspoň trochu dovolí, vezme v ochranu někoho z těchto našich spoluobčanů, kteří ač zrovna tak hrdinně trpěli v našem pohraničí. Poskytněte těmto ubohým lidem pokud možno přístřeší, stravu a trochu svého vlastního pohodlí. Informace obdržíte na Městském úřadě starosta města: Bilina. 21. září odpoledně byl krásný den - každý cítil, že něco visí ve vzduchu. Před prodejnou novin pana Krejčího na rohu náměstí před hotelem Kopp (večerníky vycházely k nám k 6. hodině večer) čekaly zástupy lidí, až vyjdou noviny, dychtivě byly očekávány zprávy z rozhlasu. K 6té hodině večer vyšly noviny a každý hleděl nějaký výtisk získat. A pamatuji se jako teď, jak v jedněch novinách byl stručný článek s nadpisem Zrada, článek stručně pojednával o tom, že západ odepřel splnit své spojenecké závazky, přes to, ale nás mnoho tomu nevěřilo a věřit nechtělo, ale již proskakovaly v městě zprávy, že vláda přijala předložený ji západem návrh na řešení tak zvané sudetoněmecké otázky, zavládlo vzrušení. Do schůze městské rady, která se konala v osudný den 10

11 21. září 1938 v 17. hodin, dostavili se starosta města Jaroslav Bilina, I. náměstek starosty Josef Prokop, radní Jindřich Bém, Josef Bouda, Petr Dvořák, Josef Lhotský, a krátce před rozchodem i radní František Komárek. Starosta města oznámil přítomným, že na pozvání zastavil se dnes (21. září) odpoledně v průvodu I. náměstka Josefa Prokopa a radního Jindřicha Béma na okresní úřad k okresnímu hejtmanovi, který zástupcům obce naznačil, že vláda Československé republiky pod tlakem skutečnosti předloží národnímu shromáždění návrh na přijetí známého anglofrancouzského návrhu na řešení sudetoněmecké otázky tj. jmenovitě mimo jiné odstoupení území obývaného Němci, Německé říší. Vládě republiky nezbylo jiné rozhodnutí pro zjištění, že všichni spojenci v poslední chvíli ČSR opustili a to prý i ten stát se slovanským obyvatelstvem, na něhož jsme nejvíce spoléhali. Zástupci obce za této situace mají všemožným způsobem působili k tomu, aby obyvatelstvo zachovalo klid a naprostou kázeň. Starosta města informoval se potom ihned telefonicky s pražským sekretariátem Československé strany národně socialistické, kde byl tento stav situace potvrzen. Parlament, který má definitivně rozhodnout, má býti svolán zítra nebo pozítří. Podle informací, které získal I. náměstek starosty Josef Prokop v sekretariátě Komunistické strany v Praze, Sovětský svaz nezklame, je jen třeba, aby vláda se této pomoci SSSR dožadovala. Proti tomu však prý se staví pravé křídlo agrární strany, které prosazuje přijetí anglofrancouzského návrhu. Poněvadž při současné náladě a odhodlání obyvatelstva brániti republiku a její celistvost jest vyloučeno, aby bylo zabráněno obyvatelstvu v projevech, až se o tomto stavu samo dozví, usneseno jednomyslně, aby vládě republiky Československé byl ihned zaslán tento spěšný telegram: Po zprávách, které obdrželi zástupci města od okresního úřadu, dovoluje si městská rada podle jednomyslného usnesení tlumočiti přání veškerého obyvatelstva Dvora Králové n. L., aby byly odmítnuty návrhy anglické vlády na odtržení některých částí republiky a sděluje, že v opačném případě se obává vážného odporu obyvatelstva, které je odhodláno za všech okolností brániti nedotknutelnost republiky, jejich hranic a suverenity. Neustupujte nátlaku, který není míněním anglického a francouzského národa. Večer po 7. hodině vzrušení stoupalo. Byla již tma, ale krásný teplý podzimní večer. A zprávy v rozhlase stále nepřicházely, což napětí ještě zvyšovalo. Tampač radia byl umístěn v Revoluční ulici nad radioobchodem U Veselých (místní rozhlas tehdy ještě nebyl) a tam stály zástupy lidí a v rozechvění čekali, co přijde. Náhle zazněl smutný hlas, chvějící se vzrušením (byl to hlas člena Národního divadla Štěpánka) jenž oznamoval projev vlády o odstoupení z tzv. sudetského uzemí. Lidé byli zdrceni, bolest vystřídal hněv, a lidé se otočili a šli před radnici a okresní hejtmanství, bouřili a volali, chtěli pušky, projevovali svůj nesouhlas s vládním prohlášením. Zástup zmohutněl a ke shromážděným promluvili starosta města Bilina, I. náměstek Josef Prokop, radní Jindřich Bém a italský legionář Jaroslav David a jiní. Všichni odsoudili jednání západních spojenců a vybízeli lid ke klidu a rozchodu. Část mnohatisícového shromáždění se odebrala před okresní úřad a žádala vpuštění delegace, která by odevzdala resoluci na okresním úřadě. Okresní hejtman dr. Růžička odebral se na radnici, kde z balkonu přečetl resoluci a nabádal ke klidu. Zástup setrval ještě na místě a poslouchal vysílání rozhlasových cizích stanic. Kolem 11. hodiny noční byl již klid, jen hlídky Národní gardy a střelců procházeli městem. Druhý den 22. září ráno dostavilo se dělnictvo z továren k manifestaci na náměstí v tisícovém počtu. S balkonu radnice promluvili k shromážděným starosta města Bilina a tajemníci dělnictva Lafouvek (později se přihlásil k Němcům), Neudert a jiní. Projev zakončen po 10. hodině zapěním státní hymny. Deputace vyžádaly si také propuštění žactva z gymnázia a obchodní školy. Obchody byly po dobu manifestace uzavřeny. Z této manifestace byla vyslána početná delegace do Prahy. Jejího návratu, který byl ohlášen na 8. hodinu večerní, vyčkávali zástupy již před 7. hodinou večerní před radnicí. Za delegaci, která byla přijata ve sněmovně zástupci všech politických stran, promluvili 4 řečnici: starosta města Bilina, náměstek Prokop, tajemník Neudert a Bohouš Dítě. Všichni mluvili otevřeně, nezakrývali vážnost situace, jejíž důsledky, vyžadují ještě schválení parlamentu. Delegáti oznámili také 11

12 jmenování nové vlády, což přijato potleskem (byla to vlády generála Syrového). Po zapění státní hymny se zástupy o 1/2 10 hodině večerní rozešly. Události převratně se řítili v před. Po té se zdálo, že nedojde k odstoupení uzemí. Večer 23. září opět byl krásný, teplý večer hlásí Československý rozhlas mobilizaci. Národ se s nadšením chopil zbraní, každý se snažil, aby byl u svého oddílu co nejdříve. Města byla zatemněna, pohraniční pevnosti obsazeny. Lid byl připraven k boji a odhodlán bojovati s největší rozhodností. Hitler útočí dne 26. září ve sportovním paláci znovu na dr. Beneše a 29. září se schází neblahá Mnichovská konference, která bez nás a bez Sovětského Svazu rozhoduje o nás a naše vláda tento neslýchaný diktát a tuto zradu přijímá. Za těchto okolností schází se dne 29. září 1938 obecní zastupitelstvo. Starosta města Bilina s poukazem na vážné chvíle, ve kterých se rozhoduje o osudu Československa, doporučil, aby prezidentu dr. Benešovi a vládě republiky Československé, v dnešní velmi vážné době, kdy se jedná o zachování celistvosti našeho státu, žádá, aby vláda republiky setrvala na svém stanovisku nedotknutelnosti republiky. Obyvatelstvo města Dvora Králové nad Labem slibuje, že bude za všech okolností představitele našeho státu podporovati v jejich úsilí o zachování míru, ale také v úsilí o zachování svatých práv německého národa. Povstavše.se svých míst, schválili přítomní tento návrh jednomyslně. 29. září vydal městský úřad tuto vyhlášku: Nastane-li válka, půjde o boj na život a na smrt za naší svobodu. Při nepřátelském vpádu na území republiky je třeba, aby všichni stateční muži, schopni nošení zbraně, vykonali svou občanskou povinnost, i když nejsou dosud zařazeni do mobilizace armády. Vyzývám velitele střeleckých a Národních gard, zbylých buněk organizace branné výchovy, Sokola, DTJ, Orla, FDTJ, hasič. sborů atd., aby se přihlásili dosud nemobilizovaní jejich příslušníci v každém ohledu naprosto spolehliví, aby jim mohly býti vydány pušky s náboji. Přihlaste se všichni dne 29. září 1938 ve 14. hodin v I. poschodí městské tržnice kdež obdržíte další pokyny. Starosta města: Bilina. 30. září se pak dovídáme výsledek Mnichovské konference a dnem 1. října počíná již okupace pohraničního území Německem, a již k nám přijíždějí první uprchlíci ze Sudet, také demokratičtí Němci, z nichž mnozí pak odešli do Anglie, do Švédska, ale taky mnozí zůstali a nakonec sloužili věrně Hitlerovi. O ty se bylo nutno starat, vyvářet jim, ubytovat je. I náš soudní okres byl okupací těžce postižen, neboť ze 47 obcí s počtem obyvatel, dle sčítání lidu v roce 1930, ztratil 31 obcí s obyvatel. Z celé plochy našeho soudního okresu ve výměru ha připojeno bylo k Německu ha. Ztraceno bylo i celé nádraží s tratí až do Kuksu. Poněvadž na trati dráhy Pardubice Liberec zabráno bylo několik úseků, byla na trati Stará Paka Josefov zastavena 11. října vlaková souprava osobní i nákladní a nádraží Dvůr Králové n. L. obsazeno německým vojskem. Styk občanstva našeho města s českým územním byl možný pouze po jediné volné cestě okresní silnici, vedoucí přes Miletín do Hořic. Stav tento trval až do 27. listopadu, kdy byla opět zahájena železniční doprava na celé trati Pardubice Liberec a zpět. 5. října vzdává se prezident republiky dr. Eduard Beneš, 30. listopadu zvolen presidentem dr. Emil Hácha. Jak jsem již podotkl, hned po 1. říjnu po začátku okupace Sudet začal do našeho města příliv uprchlíků ze Sudet a to Čechů i některých demokratických Němců. také bylo nutno opatřiti byty pro zaměstnance úřadů (kupř. finační stráž) a na stravování uprchlíků z pohraničí bylo u městského důchodu složeno dárci do 3. října 1938 celkem Kč. Okresní úřad jmenoval I. náměstka starosty Josefa Prokopa členem místního pomocného výboru pro pomoc uprchlíkům. Stále a stále probíhaly městem poplašné pověsti, že i naše město samotné připadne celé do Sudet byly to vzrušující chvíle. 6. října večer v 17. hodin 30. minut vysílal Československý rozhlas a z radnice to bylo shromážděnému občanstvu reprodukováno toto hlášení: 12

13 Naše veřejnost uvědomila si již důsledky, které vyplývají z ujednání velmocí ze dne 29. září v Mnichově, při nichž bylo rozhodnuto o okupaci převážně německých oblastí Československé republiky brannými silami říšskoněmeckými. První tři okupační etapy byly provedeny do 5. října. Dnes započalo obsazování moravsko-slezského obvodu, jež má býti skončeno do zítřejšího dne. Vymezení ostatního okupačního území provedli včera zástupci 4 velmocí: Francie, Itálie, Velké Británie a Německa, kteří zasedají v mezinárodní komisi berlínské. Její usnesení se stalo ve smyslu čtvrtého článku Mnichovské dohody čtyř, který stanoví, že úplné obsazení veškerých území s většinou Německou má býti provedeno do 10. října. Mnichovská dohoda určila jen obecně zásadu menšinovou a nevyslovila se nijak v tom, zda za základ rozhodování má býti vzat stav dnešní nebo dřívější nebo dokonce předválečný. Zástupci velmocí vyložili si mnichovská ustanovení tak, že pro určení okupačního pásma má býti směrodatným stav z roku 1918 a že tedy základem pro národností rozhraničení mají poskytnout výsledky sčítání lidu z roku Na podkladě této předválečné statistiky ustanovili zástupci 4 velmocí čáru okupace, kterou pro první okamžik popisujeme jen přibližně. Všechny podrobnosti nelze rozhlasem vylíčiti, proto vypočítáváme řadu míst, které leží v nesporném území, jež nebude okupován a která proto také, zdůrazňujeme, nebudou německým vojskem obsazena, okupační čára je velmi klikatá, zvláště v některých místech jižní Moravy a severovýchodních Čech. Nyní vám povíme, jak v jednotlivých úsecích je okupační čára přibližně vedena. Poznáte to nejlépe podle toho, jak vám budeme jmenovat charakteristická nebo známější místa, která leží poblíže této okupační čáry. Nejdříve vám uvedeme v každém úseku místa, která budou zabrána ve dnech října a pak Vám vyjmenujeme přilehlá místa v nesporném Československé území, která okupací nebudou vůbec dotčena, kam žádný německý voják ani úředník nepřijde a kde tedy zůstávají civilní a vojenské orgány a úřady Československé. Začínáme od Petrželky, jdeme po západní slovenské hranici na jižní Moravu, přecházíme do jižních Čech na západ a stáčíme se k severu Čech a pokračujeme na východ přes severní a severovýchodní Moravu k Bohumínu. Nyní byla popisována okupační čára, až dospěla do našeho kraje, kde hlasatel pokračoval takto: Úsek od Polubného.a severovýchodní Čechy. Tam německé síly okupují tato místa: Horní a Dolní Rokytnice, Vítkovice, Liščí horu, Zálesní Lhotu, Hostinné, Prostřední Olešnici, Židochov, Zvičínu, Huntířov, Vidonice, Kocbeře, Dubenec, Vlčkovice, Studenec, Hodolov, Bystré, Skalku, Dolní Teplice, Bohušín, Broumov, Martínkovice a Božanov, ke státní hranici u Lhoty. Dále zůstává dosavadní hranice až po Jelínkův mlýn u Olešnice, která bude obsazena. V tomto úseku na Československé straně zůstávají: Vysoké nad Jizerou, Jilemnice, Horní a Dolní Kalné, Nová Paka, Dvůr Králové n. Labem, Vřešťov, Starkov, Hronov, Náchod, Nový Hrádek. Po vyjmenování pohraniční čáry další hlasatel pokračoval: Čára okupační vyznačená těmito místy, jež se táhne mezi nimi, není hranicí konečnou. Tu určí mezinárodní rozhraničovací komise teprve později, má při tom podle mnichovské dohody právo navrhnout čtyřem velmocím změny a úchylky od čáry okupační. Tato přibližně popsaná okupační čára byla československému zástupci v berlínské komisi předložena jako hotové rozhodnutí všech 4 zástupců velmocí. Přes všechny námitky a protesty s naší strany nebylo na jejím vytýčení nic měněno. Požadavek, aby území Československé až k této okupační čáře bylo odevzdáno okupačním sborům německé armády, byl předložen zástupci 4 velmocí ultimativně s krátkou lhůtou. Jediné, čeho bylo možno dosáhnouti byl příslib, že se obě železniční správy Československá a Německá dohodnou o udržování provozu na tratích, které jsou okupační čarou přeťaty. Protože okupační čára byla zástupci velmocí označena za pouhé technické provedení mnichovské dohody, kterou Československo již svého času přijalo a protože z rozhodnutí berlínské komise není žádného odvolání, pokud se okupace týká nemohla Československá vláda něž tento výklad mnichovské dohody přijmout jako neodvolatelné rozhodnutí 4 velmocí a hotovou skutečnost. Plníme těžkou zpravodajskou povinnost, když Vám oznamujeme toto tvrdé rozhodnutí, tuto tvrdou skutečnost, která stojí před námi. Přes veškerou krutost podmínek žádáme vás, abyste byli přesvědčení, že vláda a všechny její orgány vykonávají vše, co je v lidských silách a možnostech, aby ani při této 13

14 okupaci, ani v jejich důsledcích nenastaly poruchy a zmatky ve veřejné správě a v životě hospodářském. Cítíme s Vámi všemi společně, vaše bolest a vaše rozrušení doléhá na nás, neboť jsem stále a stále zasahování těžkými a neúprosnými rozhodnutími 4 velmocí, které nově pořádají Evropu. Ale právě proto, že víme, jak je důležité, abychom nyní všichni v naprosté jednotě pečovali o pořádek, voláme k vám, obyvatelům území, která mají býti obsazena, i území přilehajících, abyste setrvali na svých místech u své práce, neboť jak soukromý majetek, tak osobní bezpečnost bude všem zajištěna podle zákona. Řiďte se pokyny úřadů a jednejte vždy a všude po dohodě s námi. Úřady jsou vládními místy informovány, co je třeba činit a poskytnout vám zajištění v každém případě. Pamatujte, že jakýkoliv pohyb obyvatelstva, jakékoliv nerozmyšlené stěhování by poškodilo naše státní zájmy. Obracíme se v závěru na inteligenci, jejíž úlohou a povinnosti je vést, na všechny učitele, profesory, lékaře, advokáty, veřejné činitele a zvláště na všechny starosty obcí, aby v těchto chvílích radou a poučením přispěli svým spoluobčanům a pomáhali státu vyjít z dnešních těžkých dob. Po vyslechnutí tohoto projevu mnohému spadl se srdce kámen, když slyšel, že naše město zůstane v Československu. A hned si s bolestí vzpomněl na ty, kteří zůstanou na druhé straně. A lidé potřásající smutně hlavou, říkali, že nám nezůstalo nic, než Praha a kolem ní zahrádka. Ale přes to vše probíhaly občanstvem stále pověsti o tom, že Němci zaberou i naše město a také takové zprávy přicházeli se Sudet, kde Němci se skutečně snažili, aby Dvůr byl okupován, prohlašujíce, že jejich vesnice potřebují naše město z důvodů hospodářských. A tak po skončení okupace běžela hranice se severu města podél hranice obecních lesů a stáčela se dolů k Tešnovské nádrži. Na východě Sylvárov již spadal do Sudet a hranice běžela podle plotu hříště Sportovního klubu Weiss, kde po úzké polní cestě směrem k nádraží, které řadu týdnů bylo okupováno Němci a kdy vlaky nejezdily a jediné naše spojení bylo po silnici přes Lipnici na Prahu a do vnitrozemí chodili SSmani a pohraniční německá stráž. Pod nádražím zřízena dřevěná budka pro pohraniční německou stráž, stejně tak na Borkách. Se srdcem bolestí naplněným chodili lidé se z dáli dívat na tyto hranice. Také v Bílé Třemešné ihned za nádražím běžela hraniční čára, neboť Brusnice byla v Sudetech, stejně jako Lázně pod Zvičínou a druhá Zvičína s turistickou chatou. S bolestí dívali jsme se pak po celou dobu okupace na blízkou a přece tak vzdálenou Zvičínu, na kterou jsem nemohli a nesměli a která nám tak scházela. Básník František Halas v roce 1940 psal o dočasně ztracené naší Zvičíně tyto verše: 14 Pod Zvičínou Do klína letů ptactva věštebného holíce země oči upíná a kotva archy kraje ztraceného Zvičína volá Co volá Zvičína? Krajino vidím mraky sochařící a křivky bohů stráním hnětoucí nakláníš obzor tvůj obzor věrně bdící s ošatkou modra v zítřku horoucí Dvanácte lun žalm truchlivý si zpívá o čase tratícím se v žízeň dní však v studánkách už chrčí voda živá a Labe hučí skrytou povodní Do klína letů ptactva veškerého horlící země oči upíná a kotva archy kraje ztraceného Zvičína volá Co volá Zvičína?

15 Za těchto okolností oslava 28. října 1938 byla smutná. Vláda nařídila, aby se 28. říjen oslavil prací, ale dělnici našich závodů odmítli pracovat. Žádné oslavy nebylo, jen kalný, smutný, šedivý, deštivý den. Bylo těžko, přetěžko. Královédvorské noviny z 15. října 1938 přinesly tuto zprávu: Ze soboty na neděli prošlo Dvorem vojsko, vracející se od hranic. Za ním oddíly četnictva, celníků, stráže obrany státu a státní policie. Obsazování německých okolních obcí pokračovalo, takže večer již do Prahy bylo možno se dostati jen autobusem přes Vřešťov buď do Josefova nebo do Hradce Králové. V pondělí večer o 5. hodině byla na radnici vyvěšena vyhláška, že Dvůr Králové nad Labem zůstává součásti RČS. Nádraží však bylo a jest obsazeno německým vojskem. Novu hranicí, která ještě není definitivně stanovena, ztrácíme ze soudního sousedního okresu Královédvorského tyto obce a osady: Sylvárov (kde se stal bývalý Královédvorský radní Júska starostou Búrgermeistrem), Tešnov, Velkou Bukovinu, Starobucké Debrné, Dubenec, Harcov, Hradiště Choustníkovo, Hřibojedy, Huntířov, Hvězda, Kašov, Kladruby, Kocléřov, Nemojov Dolní, Žireckou Podstruň, Stanovice, Seiměřice, Vlčkovice Horní a Dolní, Vyhnánov, Záboří, Zboží, Zvičina, Žireč Městýs a Žíreč Ves. O Královédvorské nádraží, které jest zabráno, a trať se vyjednává. 10. října obnovena byla pravidelná autobusová doprava na lince Dvůr Králové n. L. Hořice v Podkrkonoší, mimo to zavedeny byly ještě dva zvláštní spoje ze Dvora Králové n. L. přes Lipnici, Horní Dehtov, Zdobín, Miletín do Hořic nádraží, aby bylo docíleno lepší spojení ku Praze, Nové Pace a Hradci Králové. Odjezd těchto spojů ze Dvora Králové n. L., Masarykova náměstí, byl ve 3 hodiny ráno a v 17:30 hodin. Jízdy zpět z Hořic v 8:39 a 18:52 hodin. Mimo to zavedena byla nákladní autodoprava ČSD na téže trati s 15 nákladními automobily. Demarkační čára hraniční byla prozatímně vykolíkována kolíky s červenou hlavou. 10. října 1938 počal u nás ve sběrně zboží ČSD u hlavního skladu konsumu Unitas fungovati celní úřad. Okresní hejtman dr. Růžička přeložen byl do Kolína a novým hejtmanem se stal Karel Řeháček, dosud okresní hejtman v Žatci, Nádraží naše bylo konečně dne 24. listopadu v 8 hodin ráno vyklizeno říšskoněmeckými orgány a Německá vlajka stažena a provoz zahájen v plném rozsahu dne 25. listopadu. Na nádraží našem fungoval celní úřad pro osoby i pro zboží, v Bílé Třemešné jen pro osoby. Autobusy počaly jezdit ke všem vlakům. V listopadu objevily se v ulicích našeho města letáčky s protižidovskou tendencí. Městská rada ve schůzi dne 27. listopadu odsoudila jednomyslně tyto pokusy jako jednání, které je v příkrém rozporu s lidskostí a kulturními zásadami českého národa. Ve schůzi městské rady dne 10. října bylo oznámeno lesním úřadem, že do území, které z našeho okresu bude podstoupeno Německu, spadají polesí Verdek, Záboří, Kocbeře, Chaloupka a Stráň. Starosta města ohlásil také, že pro uklidnění občanstva byla na popud okresního úřadu na radnici vyvěšena vyhláška, že podle posledních zpráv z kompetentních míst zůstane naše město v Československu a že i nádraží Královédvorské nebude obsazeno německým vojskem. (ale bylo jak jsem již nahoře uvedl, stejně jako, po nějaký čas, i pila Němce Staffy pod nádražím v Nádražní ulici a přilehlý chodník k ní, odkud nás Němci honili). Jakmile se naše město stalo městem pohraničním, byla filiálka Národní banky od nás odstěhována a to prý podle nějakých předpisů, od jaké vzdálenosti od hranic smí býti budovy a úřady Národní banky. Ve schůzi rady dne 17. října 1938 bylo jednáno o tom, že vzhledem k tomu, že v důsledku zabrání obcí Zboží a Hradiště do německého území nebude asi prováděna projektovaná rekonstrukce okresní silnici Dvůr Králové n. L. Zboží Hradiště a že bude třeba starati se o to, aby povolený úvěr byl použit na úpravu jediné komunikace, spojující naše město s českým vnitrozemím, a to silnici přes Lipnici, na Miletín a Hořice. Bylo usneseno, aby k vyřizování naléhavých věcí a k provedení potřebných nutných opatření scházela se pravidelně denně v době od 9 10 hodin dopoledne na radnici pracovní komise, sestavující se ze starosty města, radního J. Béma, Josefa Lhotského, Františka Malého, Františka Tikala a I. náměstka Josefa Prokopa. 15

16 28. října dostavila se k nám komise ministerstva veřejných prací za účelem zjištění podmínek urychlení rekonstrukce okresní silnice Dvůr Králové nad Labem Dehtov Miletín. Ve schůzi rady dne 7. listopadu 1938 oznámil I. náměstek Josef Prokop, 1)že starosta města odcestoval v průvodu průmyslníků Bedřicha Deňtsche, dr. Jana Klazara, Josefa Sochora a tajemníka Svazu průmyslníků dr. Františka Pařeza do Berlína, aby tam hájil zájmy Královédvorska při definitivním určování státních hranic v našem úseku (Město vypracovalo již dříve na vládu memorandum o stálém měnění delimitační čáry říšskoněmeckými orgány). 2)že ve věci znovuzavedení dopravy na trati Stará Paka Josefov intervenováno u ministerstva železnic a ředitelství státních drah v Hradci Králové a zjištěno, že otázka, znovuzahájení provozu mezi Československými a říšskoněmeckými orgány jest již projednána a očekává se již co nejdříve schválení této dohody a 3)že střežení prozatímních hranic na Královédvorsku vykonává v přítomné době asi 70 příslušníků stráže obrany státu, kteří podléhají ministerstvu vnitra. Snaha Jaroměře o získání úřadu na úkor našeho města V téže schůzi rady sděleno, že městský úřad v Jaroměři rozeslal dne 9. listopadu 1938 na redakce deníků i týdenníků k uveřejnění zprávy z Jaroměřska, ve kterých mimo jiné prohlašoval, že všechny státní úřady ve Dvoře Králové n. L. jsou dnes zcela odloučeny od ostatních území politického okresu Královédvorského, že pozice těchto státních úřadu jest neudržitelná i kdyby se obnovila železniční doprava na trati Stará Paka Josefov a že je nutno vážně a bezodkladně jednati o přemístění všech těchto úřadů do Jaroměře. Podobné stanovisko zaujal zmíněný článek i ke Královédvorskému školství a konstatoval, že město Dvůr Králové n. L. musí se vzdát státních úřadu a některých škol ve prospěch Jaroměře. Ve schůzi městské rady dne 14. listopadu 1938 bylo konstatováno, že článek, který s takovým cynismem ukazuje snahy Jaroměřské obecní správy oloupiti město Dvůr Králové n. L. o úřady a školy v době národního neštěstí a těžké pozice Dvora Králové n. L., které se stalo městem pohraničním vzbudil v celé naší veřejnosti oprávněný hnus a vzpor. Starosta města zavolal si telefonicky Jaroměřského starostu a připodobnil pokus Jaroměřských k postupu Slováků vůči Čechům. 25. listopadu 1938 konalo se komisionelní šetření ve věci přibližného řešení směru nové silnice (tak zvané dálnice, stavěné také jako pomoc nezaměstnaným) Dvůr Králové nad Labem Hořice. Lékař neárijec V našem městě po zabrání Sudet usadil se odborný lékař ušních, nosních a krčních chorob, dr. Julius Kohn z Trutnova. Podáním ze dne 2. prosince 1938 oznámilo sdružení místních lékařů, že lékařská komora ani zemský úřad nedovolí dr. Kohnovi se usaditi v našem městě, ježto týž studoval na německé univerzitě, je německé národnosti a žid. Místní lékaři se sice nestaví proti usazení žádného nového lékaře, pokud jest tento Árijec, Čech a odchovanec české university. Případ byl projednán v městské radě v debatě žádal I. náměstek Josef Prokop, aby městská řada odpověděla Sdružení místních lékařů, že nemůže při vyřizování svých otázek přihlížet k rasovým rozdílům a požádala okresní úřad o příznivé vyjádření ve věci dr. Kohna, také radní Jindřich Bém uznal postup lékařské komory za příliš přísný, drastický a odporující zásadám lidskosti. Ve schůzi městské rady 12. prosince 1938 bylo sděleno, že pojízdná delimitační komise bude ve dnech 12. a 13. prosince 1938 jednati v Karlových Varech, dne 16. prosince 1938 v Ústí nad Labem a 20. až 22. prosince 1938 v Opavě a že k dotyčným jednáním budou pozvání okresní hejtmani s odborníky a že náš okresní hejtman bude pravděpodobně volán do Ústí nad Labem. Dne 7. prosince 1938 intervenoval starosta města u ministerstva zahraničí ve věci zamýšleného okupování Německé Podhartě říšskoněmeckými orgány. Vyslanci Kinzlovi-Jizerskému 16

17 bylo předáno memorandum vysvětlující naše stanovisko pro vyslance Heidricha, jenž zastupoval naši vládu u delimitační komise v Berlíně. Kinzl Jizerský ve věci samé konstatoval, že Československo-Německé hranice byly určeny již definitivě a příslušná úmluva podepsána. Mezi námi a Německem bylo pak jistě sjednáno, že po vzájemné dohodě jsou přípustny ještě menší úchylky a korektury takto stanovených hranic, pokud by byly odůvodněny zejména zájmy hospodářskými. Tyto korektury nemohou však nikdy zabrati území v rozměrech 185 ha, jakých je tzv. Německá Podharť. Tím méně pak bez proti hodnoty, protože každý ústupek se strany ČSR musí býti vyvážen ústupku se strany Německa. V téže věci byla provedena také intervence v ministerstvu vnitra v úřadovně delimitační komise. Přes toto ujištění neustalo věc sledovati a tak byla provedena dne 14. prosince 1938 u velitelství II. sboru v Hradci Králové intervence, při níž byla žádána informace ve věci definitivních státních hranic na Královédvorsku. Nahlédnutím do mapy bylo zjištěno, že zprávy, podle kterých se uvažuje o zabrání tzv. Německé Podharti do Německa, nejsou tak zcela neodůvodněny a že na mapě je dokonce zakreslen říšsko-německý požadavek, podle kterého usilují Němci nejen o zabrání Německé Podhartě, ale i velké části tzv. Hrubých luk, asi tak, jak bylo zabráno při původní okupaci a pak posunuto zpět. Stejným způsobem byli zástupci obce později informovány styčným důstojníkem a okresním hejtmanem ve Dvoře Králové n. Labem. Pro úplnost zaznamenávám, že město obrátilo se v této věci dne 8. prosince 1938 na delimitační komisi při ministerstvu vnitra v Praze ministerstvo zahraničních věcí v Praze (pro delimitační komisi v Berlíně) a na okresní náš úřad s tímto podáním: Podle dohody, sjednané mezi Česko-Slovenskem a Německou Říší byly 24. listopadu 1938 vytýčeny i na Královédvorsku definitivní státní hranice, tak jak byly zakresleny definitivně v mapách dodaných úřadů. Pokud se týče města Dvora Králové n. L. byly tyto hranice vytýčeny zásadně souhlasně s hranicemi katastru obce Žirecká Podstráň, které by se dali vzájemnou dohodou snadno vyřešiti. Teprve v těchto dnech dověděl se Městský úřad o novém požadavku několika občanů německé národnosti, aby k Německu byla připojena i část katastru našeho města, zvaná Podharť, v sousedství kat. obce Zboží. Tato část města netvoří a nikdy netvořila nějakou osadu nebo samostatný celek a není od ostatních částí katastru města nijak oddělena. je to zemědělská část města se široce roztroušenými hospodářskými usedlostmi, oddělená od nově stanovených státních hranic pásem lesů revízů Chaloupka a Harta lesního velkostatku města Dvora Králové n. L., ve kterých jsou prameny starého městského vodovodu, vodojem nového městského vodovodu s rozvodným vodovodním potrubím pro celé město, městský hřbitov a městské pískovcové lesy. Kdyby snad proti zásadám ujednání o definitivních hranicích mezi Československem a Německem mělo býti tomuto požadavku vyhověno, ztratilo by naše město nejen velikou část svého katastru, ale bylo by i hospodářsky ohroženo ztrátou území, ze kterého jest obyvatelstvo města zásobováno zemědělskými produkty. Poněvadž pouhé vyjmutí hospodářských objektů této části města z katastru Královédvorského bylo by i ze stanoviska úpravy hranic nemožné, byly by jistě k tomu zabrány i severně ležící obecní lesy s městskými lomy, hřbitovem a městskými vodovody, čímž by zbývající část města byla ohrožena na své existenci a hospodářská katastrofa města byla dovršena, zvláště když téměř na ha lesů obecního lesního velkostatku leží trvale v území, definitivně obsazeném. Žádáme proto se vším důrazem, aby i v našem případě byla bezpodmínečná dodržení katastrální hranice obce. Tam, kde při def. úpravě hranic v sousedství Dvora Králové n. L. uvolnila se katastrální hranice ve prospěch Německa třebaže etnograficky zabírala území s Českým obyvatelstvem, nepřipustily říšsko-německé orgány ani slova o úpravě ve prospěch Československa. Jakmile však projeví se někde zájem Němce mnohdy i proti jeho vůli vyvolaný zvenčí v území ponechaném Česko-Slovensku, opouští Němci zásadu dodržení katastrálních hranic a nehledíce na zásady hospodářské domáhají se dalšího zabírání i katastrů území Českého bez ohledu na katastrální hranici. Tak např. v nejbližším sousedství Dvora Králové n. L. zabrali Němci Královédvorské předměstí Sylvárov, sloučené od roku 1924 politicky se Dvorem Králové n. L. v jed- 17

18 nu obec a bezprostředně s městem komunikačně i hospodářsky sousedící bez ohledu na to, že v Sylvárově žije valná část Českého obyvatelstva, z něhož řada bydlí a má své domy přímo na státních hranicích stejným způsobem postupovaly říšské orgány při zabírání sousední Žirecké Podstráně, které také právě při hranicích svého katastru má řadu domků českých majitelů a obyvatelů a kde by velmi snadno bez hospodářského ohrožení a bez valného zmenšení katastru bylo možno připojiti tyto části k městu a k republice. Upozorňujeme také, že v sousedství Dvora Králové nad Labem ležíce labská údolní přehrada v Tešnově, byla sice 24. listopadu 1938 uvolněna, že však její levá přepadová šachta je dosud v zabraném území a že tímto stavem je ohrožen provoz a funkce přehrady, která je důležitá nejen pro město Dvůr Králové n. L., ale i pro celou oblast, pod ní na Labi ležící. Žádáme znovu jménem všeho obyvatelstva našeho města, které ani nyní ještě po tolika dlouhých útrapách není ušetřeno zneklidňování a pokusů o další zabírání Královédvorska, aby příslušní činitelé nepřipustili již další poškozování a zmenšování města, stojícímu vždy pevně proti německému tlaku, které bylo již tak ochuzeno odnětím jeho bezprostředního okolí a zabráním jeho předměstí Sylvárova, s velikým počtem Českého obyvatelstva a aby nepřistoupili na žádný kompromis na úkol našeho města. Žádáme konečně, aby zástupcům naší obce bylo dovoleno zúčastniti se každého jednání o úpravě hranic na Královédvorsku, protože dosavadní jednání budí dojem oprávněnosti zpráv, podle kterých mají býti nějaké hraniční ústupky Němcům provedeny na účet našeho Dvora Králové n. L. starosta města: Bilina.. Před Štědrým dnem 22. prosince 1938 konala se mimořádná schůze rady. Zápis o ní praví doslovně toto: Starosta sdělil pak hlavní důvod svolání mimořádné schůze městské rady: pojednání o nových požadavcích sudetských Němců, předložených při jednání o konečné úpravě státních hranic na Královédvorsku v Ústí n. Labem a týkajících se zabrání části katastru města Dvora Králové nad Labem tak zvané Německé Podharti a Hrubých luk. Podal nejprve zprávu o jednání, kterého ze zúčastnil v Praze dne 16. prosince 1938 v této věci spolu s okresním hejtmanem Řeháčkem a podplukovníkem Daškem a sdělil i informace o výsledku jednání zástupců Česko- -Slovenska se zástupci Německými v Ústí nad Labem. Poněvadž zástupci českoslovenští nemohli s novými požadavky Němců souhlasiti, nebylo učiněno žádné ujednání o definitivní hranici na Královédvorsku a rozhodnuto bude počátkem ledna 1939 při dalším jednání smíšené komise v Opavě. Předseda čs. delimitační komise vyslanec Heidrich měl dnes navštívit Dvůr Králové n. L. a vyšetřiti, do jaké míry dotýkají se požadavky Němců města, pro nepříznivé počasí však toto šetření odložil na dobu po vánocích. Přítomný ing. František Princ podal podle informací, které si opatřil od okresního hejtmana Řeháčka a podplukovníka Daška podrobnou zprávu v požadavcích Němců, doloženou nákresy a výpočty plochy požadovaného území a daty o jeho obydlení, vlastnictví atd. jakož i o event. kompenzacích, které za něj jsou prý Němci ochotni poskytnouti, načež po rozpravě shodně konstatováno, že odnětí tak zvané části katastru obce znamenalo by opravdové ohrožení další existence města, že by bylo krokem k postupnému zabrání celé obce a jednomyslně proto učiněno toto usnesení: Rada města Dvora Králové nad Labem pojednavši v mimořádné schůzi dne 22. prosince 1938 o nových neodůvodněných požadavcích německých, které proti duchu sjednané poslední Berlínské dohody o státní hranici a vzdor tomu, že v mapách podle této dohody upravených nekresleno jest do ČSR přesně i celé katastrální území města Dvora Králové nad Labem usilují o zabrání veliké části katastru našeho města tzv. Německé Podhartě a Hrubých luk ve výměře 324 ha, protestuje jednomyslně proti jakémukoliv zásahu do hranic katastru města a odvolávajíc se na obsah posledního svého memoranda ze dne 6. prosince 1938 čj usnesla se hájiti za všech okolností neporušitelnost katastru města, protože nové Německé požadavky, vyvolané jen svévolí Sudetoněmeckých, proti níž jsou pokojní obyvatelé a majitelé usedlostí v této části města bezmocni, ochudily by nejen území města, ale jejich uskutečnění 18

19 znemožnilo by existenci a rozvoj Dvora Králové nad Labem. Rada města Dvora Králové nad Labem upozorňuje, že není možno ani uvažovati o kompenzaci této části za jakýkoliv objekt jiný, protože každý hektar požadovaných pozemků má vzhledem k významu našeho průmyslového města s 18 tisíci obyvateli nedocenitelnou cenu a hodnotu národohospodářskou pro celý stát. Město Dvůr Králové nad Labem bylo ve svém vývoji těžce hospodářsky poškozeno odnětím jeho bezprostředního okolí a odtržením předměstí Sylvárova, katastrofální ztrátou lesů a zdrojů svého nového vodovodu. Přesto jeho textilní průmysl, tak vysoce důležitý pro nový stát a s možnostmi dalšího rozkvětu, zaručoval by další existenci města, kdyby byl zabezpečen. Přiblížení státní hranice až k ulicím vnitřního města projevilo by se však zcela nepochybně nepříznivě právě pro náš průmysl, který by nejen měl obavy před dalším podnikáním, ale hleděl by postupně místiti své podniky z bezpečnostních důvodů od hranic. A s Královédvorským textilní průmyslem stojí a padá naše město! Pozemky a nemovitosti města, sevřené se 3 stran novou státní hranicí, byly by ještě více znehodnoceny, stavební ruch tak utěšeně v poslední době se rozvíjející právě na straně k tzv. Německé Podharti, byl by znemožněn, město pozbylo by 324 ha téměř jediné již zemědělské půdy, kterou jeho obyvatelé ke svému životu nezbytně potřebují. Městská rada jest také přesvědčena, že požadavek Němců jest pouze první etapou k dalšímu systematickému útoku na existenci celého města a ze Němci za krátkou dobu s poukazem na skutečnost, že okolí Dvora Králové nad Labem jest hospodářsky odkázáno na město, budou se domáhati další úpravy hranic a zabrání celého města. Nechtějí-li Němečtí občané žijící v této části města, setrvati na území ČSR může jim býti dobře vyhověno výměnou za usedlosti českých občanů v zabraném území. Rada města Dvora Králové nad Labem se vším, důrazem žádá, aby otázka celistvosti katastru města byla posuzována se stanoviskem celostátního zájmu a aby kompetentní činitelé hájili a uhájili hranice, stanovené Berlínskou dohodou, se vší energií. Další mimořádná schůze rady v této věci konala se pak v poslední den smutného roku, 31. prosince 1938 a vedle členů rady zúčastnil se ji i okresní hejtman Řeháček, okresní zdravotní rada dr. Nosek, tajemník Svazu průmyslníků dr. Pařez, ředitel fy M.B. Neumanna synové Unio (Utag) ing. Antonín Schóubaum, ředitel fy A. Klazar, a spol. L. Lazar, ředitel spořitelny Karel Puš, starosta Obchodního grémia Antonín Frieda a městský stavební rada ing. dr. Princ. Zápis o této schůzi praví doslovně toto: Přivítav přítomné, zejména okresního hetmana Řeháčka, kterého požádal o účinnou podporu, sdělil starosta města Bilina, že do schůze pozval zástupce okresního úřadu a členy hospodářského sboru Královédvorska, aby je informoval o stavu jednání ve věci konečné úpravy státních hranic na Královédvorsku vzhledem k požadavku Němců o odstoupení části hranic katastru města tzv. Německé Podharti a Hrubých luk. Podal pak zprávu o svém a radního Jindřicha Béma jednání u delimitační komise ministerstva vnitra v Praze se zplnomocněným ministrem Heidrichem z 30. prosince 1938, ministr Heidrich, kterému bylo odevzdáno usnesení městské rady v této věci z 22. prosince 1938, uznal sice důvody odmítavého stanoviska obce, upozornil však, že stanovisko města jest příliš patriotické a že je nutno věc posuzovat také ze širšího hlediska, neboť za odstup požadované části území Dvora Králové nad Labem nabízejí Němci části Dubence a Království III. díl s 300 Českých duší. Tuto nabídku Němců nelze jen tak odmítnouti, uvážili se, že půda a majetek v Německé Podharti je z 98% v rukou německých. Němci trvají úporně na svém požadavku a dosavadní odmítavé stanovisko obce mohlo by míti dalekosáhlé a nepříznivé následky. Ministr Heidrich navštívil město 1. ledna 1939, aby na místě vyšetřil, jak by bylo možno tuto otázku vyřešiti, aby nebyly poškozeny ani zájmy města, ani zájmy všeobecné Ing. František Princ podal příslušná vysvětlení na mapě, doložená přesnými výpočty o ploše, daty o majetku, počtu obyvatelstva Německé Podhartě a Hrubých luk a vysvětlil i několik alternativ, které městská technická kancelář vypracovala pro další jednání delimitační komise vzhledem k tomu, že původní požadavek Němců jest naprosto nepřijatelný. Po rozpravě bylo jednomyslně rozhodnuto hájiti stanovisko, že město ke své existenci potřebuje nezbytně určitý prostor a že území Německé Podhartě a Hrubých luk se vzdáti nemůže a kdyby nebylo možno toto hledisko uhájiti, na důkaz dobré vůle a k vyrovnání eventuelních komplikací s ohledem na zájem celostátní jeho nejzaší ústupek řešení podle alternativ C 19

20 resp. B v části tak zvané Německá Podharť od hospodářství Adolfa Rúckra čp. 669 polní cestou k potůčku v údolí pod Příčkou směrem k usedlosti rolníka Rósla na cestě ze zbožské silnice k lesu - a podle alternativy č. 3 v části Hrubá luka (se zabráním usedlosti Jiřičkovy). Při tom však nechť jest žádáno propuštění ze záboru České části obce Dubenec s cestou od školy k Vilanticům, České části obce Království III. díl a Nemojova, části Sylvárova k továrně Pickově, nechť jest poukázáno na zabraný Český majetek a České obyvatelstvo v Sylvárově, Žirečské Podstráni a na velký rozdíl v hodnotě (bonitě) půdy v katastru Královédvorském proti hodnotě půdy v Dubenci a Království III. díl. Jednání s delegací delimitační komise, která má navštíviti Dvůr Králové nad Labem, zúčastní se starosta města, radní Jindřich Bém, radní František Tikal, ing. Princ a dr. Pařez za Svaz průmyslníků. Poslední schůze obecního zastupitelstva Královédvorského tohoto smutného roku konala se 15. prosince. Vzhledem k přílivu uprchlíků a nastalé bytové nouzi byl schválen návrh, aby ustanovení o mimořádných opatřeních bytové péče č. 288/38 Sb. z. o nuceném pronájmu volných bytů se vztahovalo i na naše město. Pro úplnost stůjtěž zde doslovně dva zápisy z této schůze: Cyril Fišer vzpomíná, že před 3 léty 14. prosince 1935, vzdal se svého úřadu první president Československé republiky, president osvoboditel T. G. Masaryk, odevzdal svobodnému národu výsledky svého požehnaného života a práce, a projevuje víru a naději, že přesto, že krásné, šlechetné a veliké jeho ideály byly pošlapány, bude národ následovati v jeho práci a že nakonec právo a lidskost zvítězí. Vzpomíná dále, že 21. prosince bude tomu 20 let, co se T. G. Masaryk vrátil z ciziny do osvobozené vlasti a doporučuje, aby městská rada byla pověřena dokončením přípravných prací pro postavení pomníku T. G. Masaryka tak, aby pomník mohl býti odhalen již 7. března Členové zastupitelstva vyslechli projev Cyrila Fišera, proti jehož návrhu nebylo žádných námitek, povstavše.se svých míst. Starosta města Jaroslav Bilina podal pak zprávu o výsledku dnešní návštěvy zástupců obce na úředních místech v Praze ve věci konečné úpravy státní hranice na Královédvorsku a informoval zastupitelstvo o opatřeních a úsilí správy obce po definitivním a spravedlivém řešení této otázky s ohledem na životní zájmy města. Projevil přesvědčení, že není důvod ke znepokojování, neboť hranice vytýčené rozhodnutím z 20. listopadu 1938, jsou oboustranně respektovány. Starosta města sdělil také obsah informací o další činnosti obecní samosprávy. Podle těchto zpráv jsou bezpodstatné pověsti o nahrazení obecních zastupitelstev správními komisaři. Tam, kde obecní zastupitelstvo najdou dobrou základnu pro spolupráci, budou ve své činnosti pokračovati. Poněvadž však blíží se konce 6tiletého období obecního zastupitelstva Královédvorského, chce starosta města na sklonku tohoto nešťastného roku 1938, který i správě obce přinesl veliké starosti a mimořádné práce, vzpomenouti dobré a vážné spolupráce členů zastupitelstva a jednotlivých skupin, která přinesla celému městu mnoho úspěch a dobrých výsledků. I to, co snad vykonáno nebylo, bylo vyváženo vytrvalým úsilím a vyčerpávající práci v nejtěžší době posledních 4 měsíců letošního roku, kdy šlo i o osud města. Starosta města vzpomíná s obdivem příkladného klidu Královédvorského občanstva, vzorné kázně dělnictva a účinné spolupráce průmyslu. Všechna tato společná práce v záchranu byla úspěšná. Možno věřiti, že město má zajištěnu lepší budoucnost a že i dále poroste se svým průmyslem. Starosta města děkuji posléze velmi srdečně všem členům zastupitelstva ze spolupráci, která jest dokumentována řadou pěkných výsledků, dosažených za poměrů a okolností krajně svízelných v době, která byla provázena i všeobecnou hospodářskou tísní, a přeje všem členům zastupitelstva, aby ve zdraví a klidu užili svátků vánočních a aby i v novém roce měli dostatek dobré vůle k další spolupráci k prospěchu města a republiky. II. náměstek starosty dr. František Koza je přesvědčen, že všichni členové zastupitelstva chtějí úporně spolupracovati pro zájmy veřejné i v budoucnosti a apeluje na členy zastupitelstva, aby si uvědomili vážnost současné doby a aby si slíbili, že budou pracovati nejen ku prospěchu města, ale i celé vlasti, neboť je nutno, aby všichni Čechoslováci šli do houfu. Doporučuje, aby zastupitelstvo zaslalo vládě republiky projev oddanosti se žádostí, aby svou práci soustředila na 20

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

Školní rok 1917.-1918.

Školní rok 1917.-1918. Školní rok 1917.-1918. Sbor učitelský: Na počátku školního roku 1917 sestaven sbor učitelský takto: Jaroslav Meltický, def.řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Hégr zat. učitel I.

Více

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní listy a náměty pro

Více

170/2002 Sb. ZÁKON. ze dne 9. dubna 2002. o válečných veteránech

170/2002 Sb. ZÁKON. ze dne 9. dubna 2002. o válečných veteránech 170/2002 Sb. ZÁKON ze dne 9. dubna 2002 o válečných veteránech Změna: 190/2005 Sb. Změna: 70/2007 Sb. Změna: 308/2008 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Preambule Maje na zřeteli morální ocenění mužů a žen, kteří

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Č.K.V. Král. Vinohrady

Č.K.V. Král. Vinohrady Archiv sportu a tv inventář č. 97 NAD č. 242 Č.K.V. Král. Vinohrady (Cyklistický oddíl: TJ Sokol Vinohrady, TJ Spartak Praha Stalingrad, TJ Bohemians ČKD) 1882 1972 V Praze 2011 Lucie Swierczeková Ú v

Více

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně.

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. OPIS SOKOL - 1945 Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. Tak zahájena znovu činnost naší jednoty po čtyřleté nucené přestávce za doby německé okupace, strašného utrpení

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

1938 Osmičky v dějinách českých zemí Zdeňka Kokošková

1938 Osmičky v dějinách českých zemí Zdeňka Kokošková 193 Osmičky v dějinách českých zemí Zdeňka Kokošková 193 OSMIČKY Zdeňka Kokošková v dějinách ČESKÝCH ZEMÍ Publikace k výstavě archivních dokumentů z cyklu Osmičky v dějinách českých zemí. Vydal Národní

Více

ČSR ve 30. letech 20. století období před Mnichovem

ČSR ve 30. letech 20. století období před Mnichovem ČSR ve 30. letech 20. století období před Mnichovem Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Filipová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje

Více

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic

Více

Hostivické pamětní knihy a kroniky

Hostivické pamětní knihy a kroniky Hostivické pamětní knihy a kroniky Hostivice, březen 2009 Pamětní knihy a kroniky představují zajímavý zdroj informací o historii Hostivice, i když k některým tvrzením je třeba přistupovat obezřetně. V

Více

Pořadatelé: Město Kasejovice Český červený kříž Český svaz zahrádkářů Mateřská škola Základní škola Sokol Kasejovice SDH Kasejovice

Pořadatelé: Město Kasejovice Český červený kříž Český svaz zahrádkářů Mateřská škola Základní škola Sokol Kasejovice SDH Kasejovice Pořadatelé: Město Kasejovice Český červený kříž Český svaz zahrádkářů Mateřská škola Základní škola Sokol Kasejovice SDH Kasejovice Obec Chloumek Obec Kladrubce Obec Podhůří Obec Polánka Obec Přebudov

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Stanovy Občanského sdružení bubakov.net (dále jen sdružení )

Stanovy Občanského sdružení bubakov.net (dále jen sdružení ) Stanovy Občanského sdružení bubakov.net (dále jen sdružení ) Článek 1 Název sdružení 1. Název sdružení zní: Občanské sdružení bubakov.net 2. Sídlo sdružení je: Obětí okupace 510, 271 01 Nové Strašecí.

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932.

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Českoslovenští politikové a především ministr zahraničních věcí s obavami sledovali vývoj

Více

Textové přílohy. V Novém Rousínově 1. února 1919

Textové přílohy. V Novém Rousínově 1. února 1919 Textové přílohy V Novém Rousínově 1. února 1919 Ministru vnitra v Praze. Přežilým anachronismem nynější doby jsou dosud existující četné židovské obce na Moravě, které byly zřízeny pro pohodlnější germanisaci

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ 1 1. Který den se v Česku rozdávají vánoční dárky? A) 6. ledna. B) 24. prosince. C) 25. prosince. D) 26. prosince.

Více

Zápis číslo 24/2009 z jednání Zastupitelstva obce Vážany nad Litavou ze dne 5.8.2009

Zápis číslo 24/2009 z jednání Zastupitelstva obce Vážany nad Litavou ze dne 5.8.2009 Zápis číslo 24/2009 z jednání Zastupitelstva obce Vážany nad Litavou ze dne 5.8.2009 Přítomni: starosta Josef Hloužek členové - Karel Škraňka, Luděk Tůma, Pavel Říhák, Ing. Jiří Hložek Nepřítomni: Ing.

Více

Předmluva a poděkování. Milí čtenáři,

Předmluva a poděkování. Milí čtenáři, 1 2 Předmluva a poděkování Milí čtenáři, děkujeme panu profesoru Josefu Tomíčkovi, dlouholetému předsedovi Ještědu, že v hodině dvanácté zachránil historii sboru, neúnavnou korespondencí se zakládajícími

Více

74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů

74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů 74/1959 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. listopadu 1959 o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů Na konferenci Organizace spojených národů o mezinárodní obchodní arbitráži byla dne 10. června 1958 v New

Více

* U článků označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS. (Pozn. red.) 7-23 27-31 32-37 38-42 43-47 48-52 53-64 53

* U článků označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS. (Pozn. red.) 7-23 27-31 32-37 38-42 43-47 48-52 53-64 53 * Předmluva K. MARX A B. ENGELS 1860-1864 K. MARX, Situace ve Francii K. MARX, Anglická politika K. MARX, Nová smlouva mezi Francií a Anglií B. ENGELS, Vojenská reforma v Německu K. MARX, Anglický rozpočet

Více

Název - sídlo - obvody činnosti. Svaz učitelů tance Praha, občanské sdružení. Novozámecká 715, Hostavice Praha 9, 198 00

Název - sídlo - obvody činnosti. Svaz učitelů tance Praha, občanské sdružení. Novozámecká 715, Hostavice Praha 9, 198 00 STANOVY SVAZU UČITELU TANCE PRAHA, občanské sdružení 1 Název - sídlo - obvody činnosti Název organizace : Právní forma: Používaná zkratka: Sídlo organizace: Svaz učitelů tance Praha, občanské sdružení

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Majakovského 8. 9. třída Základní Dějepis Téma

Více

Stanovy občanského sdružení KLUB PATHFINDER

Stanovy občanského sdružení KLUB PATHFINDER Stanovy občanského sdružení KLUB PATHFINDER I. Název a sídlo 1. V právních vztazích občanské sdružení vystupuje pod názvem KLUB PATHFINDER (dále jen sdružení). 2. Sídlem sdružení je Praha 2, ul. Londýnská

Více

Zápis z 8. zasedání Zastupitelstva obce Tchořovice ze dne 4. 3. 2011

Zápis z 8. zasedání Zastupitelstva obce Tchořovice ze dne 4. 3. 2011 Zápis z 8. zasedání Zastupitelstva obce Tchořovice ze dne 4. 3. 2011 Přítomní členové zastupitelstva: M. Bolina, M. Cihla, V. Končelík, E. Křivancová, J. Křivanec I. Machovcová, P. Šeda Přítomní občané:

Více

Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Kohoutov, konaného dne 3.9.2013 od 19.oo hodin.

Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Kohoutov, konaného dne 3.9.2013 od 19.oo hodin. Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Kohoutov, konaného dne 3.9.2013 od 19.oo hodin. Zahájení zasedání zastupitelstva Zasedání Zastupitelstva obce Kohoutov (dále též jako zastupitelstvo ) bylo zahájeno

Více

451/1991 Sb. ZÁKON ze dne 4. října 1991,

451/1991 Sb. ZÁKON ze dne 4. října 1991, Systém ASPI - stav k 17.5.2007 do částky 42/2007 Sb. a 20/2007 Sb.m.s. Obsah a text 451/1991 Sb. - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2009 451/1991 Sb. ZÁKON ze dne 4. října 1991, kterým se

Více

Zápis z veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Veliš, konaného dne 20. března 2015

Zápis z veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Veliš, konaného dne 20. března 2015 Zápis z veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Veliš, konaného dne 20. března 2015 Přítomni: Buchal J., Bureš J., Dvořák P., Kahoun T., Kahounová M., Kocourek M., Kocourek P., Mach P., Sedláček

Více

RADA MĚSTA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 2. VÝPIS Z USNESENÍ. Rady města Dvůr Králové nad Labem konané dne 14.11.2006

RADA MĚSTA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 2. VÝPIS Z USNESENÍ. Rady města Dvůr Králové nad Labem konané dne 14.11.2006 RADA MĚSTA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 2. VÝPIS Z USNESENÍ Rady města Dvůr Králové nad Labem konané dne 14.11.2006 2/2006 2. RM V s c h v a l u j e pro Městské lesy Dvora Králové nad Labem změnu výše závazného

Více

PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. S T A N O V Y S P O L K U

PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. S T A N O V Y S P O L K U PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. S T A N O V Y S P O L K U Článek 1: Založení 1.1. Spolek PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. (dále též jako spolek ) byl založen dne 10. 5. 2014. 1.2. PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. je spolkem dle zákona

Více

Tělovýchovná jednota Topolná, z. s. Stanovy spolku

Tělovýchovná jednota Topolná, z. s. Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Topolná, z. s. Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Tělovýchovná jednota Topolná, z. s. (dále jen spolek ) má své sídlo v Topolné, na adrese Topolná 231, 687 11 Topolná. Spolku bylo

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Vzor dokumentů k zajištění výročních valných hromad SDH

Vzor dokumentů k zajištění výročních valných hromad SDH Vzor dokumentů k zajištění výročních valných hromad SDH - tento vzor není závazný a slouží pouze pro upřesnění jednotlivých kroků konání VVH SDH a to SDH, kteří nemají tolik zkušeností z konáním VVH -

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ Tato část zkoušky má 30 úloh. Maximální počet bodů je 30. Vyberte u testových úloh 1 30 jedno správné řešení

Více

Výpis ze zápisu č. 1/14

Výpis ze zápisu č. 1/14 Město VELKÉ PAVLOVICE Výpis ze zápisu č. 1/14 z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Velké Pavlovice, které se konalo ve čtvrtek dne 30. října 2014 v 18.00 hodin v zasedací místnosti MěÚ Tento výpis

Více

o průběhu 1. zasedání Zastupitelstva obce Těšetice,

o průběhu 1. zasedání Zastupitelstva obce Těšetice, Z Á P I S o průběhu 1. zasedání Zastupitelstva obce Těšetice, konaného dne 14. 01. 2013 v Těšeticích Starosta obce zahájil 1. zasedání Zastupitelstva obce Těšetice (dále jen zastupitelstvo ) v 18,00 hod.

Více

1. NÁZEV, ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO ČESKÉ HASIČSKÉ JEDNOTY

1. NÁZEV, ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO ČESKÉ HASIČSKÉ JEDNOTY Stanovy 1. NÁZEV, ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO ČESKÉ HASIČSKÉ JEDNOTY 1. Česká hasičská jednota je dobrovolným občanským sdružením, působícím na úseku požární ochrany. Má svůj znak, prapor a stejnokroj. Pro

Více

Rakousko Uhersko na konci I. světové války

Rakousko Uhersko na konci I. světové války Rakousko Uhersko na konci I. světové války Poslední Rakousko - Uherští panovníci Císař František Josef I. (1830-1916) Císař Karel I. (1887-1922) Národně osvobozenecký boj od I.SV až do vzniku Československé

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

STANOVY Občanského sdružení CESTA se sídlem v Náchodě. Preambule. Č1. 1. Název a sídlo sdružení

STANOVY Občanského sdružení CESTA se sídlem v Náchodě. Preambule. Č1. 1. Název a sídlo sdružení STANOVY Občanského sdružení CESTA se sídlem v Náchodě Preambule Na setkání občanů - rodičů dětí s kombinovanými vadami - dne 15. 12. 1993 byl přijat návrh založit občanské sdružení Cesta - organizaci se

Více

110. výročí založení hasičského sboru v Brťově-Jenči

110. výročí založení hasičského sboru v Brťově-Jenči 1 110. výročí založení hasičského sboru v Brťově-Jenči Historie hasičských sborů se odvíjí od doby rakousko-uherské monarchie jejíž součástí byly naše země až do roku 1918. Profesionální sbor hasičů měla

Více

Československý odboj, Heydrichiáda

Československý odboj, Heydrichiáda Československý odboj, Heydrichiáda ODBOJ a) zahraniční b) domácí A) Zahraniční odboj - byl tvořen prvorepublikovými politiky a emigranty (hlavně vojáci) CÍL uznání neplatnosti Mnichovské dohody FORMY ODBOJE

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s životem českých lidí během druhé

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku:

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: ČESKÁ REPUBLIKA Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: Která historická území tvoří ČR? http://www.zemepis.com/images/slmapy/krajem.jpg

Více

Předkladatel: Mgr. Stanislava Švarcová, starostka města Podpis: Zpracovatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis:

Předkladatel: Mgr. Stanislava Švarcová, starostka města Podpis: Zpracovatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis: Odbor investic a majetku Čj.: MULA 13584/2014 Spisový znak: 56.4 Počet listů dokumentu: 3 Počet listů příloh: 31 V Lanškrouně dne 23.04.2014 Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 07.05.2014

Více

Stanovy Spolku přátel Třeboně

Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je:

Více

Počátky tělovýchovné činnosti v Kolinci

Počátky tělovýchovné činnosti v Kolinci Počátky tělovýchovné činnosti v Kolinci Vzpomínka Fr. Nováka u příležitosti výročí 50. let trvání oddílu kopané v Kolinci r. 1984 Vážení přátelé! V úvodu svého diskusního příspěvku, dovolte mně, abych

Více

Úplné znění Obecně závazné vyhlášky statutárního města Liberec č. 4/2013

Úplné znění Obecně závazné vyhlášky statutárního města Liberec č. 4/2013 Úplné znění Obecně závazné vyhlášky statutárního města Liberec č. 4/2013 O veřejném pořádku, ve znění Obecně závazné vyhlášky statutárního města Liberec č. 3/2009, účinné od 1. ledna 2014 Zastupitelstvo

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Stanovy spolku. Znění stanov č. 2/2015. Přijato I. valnou hromadou konanou 12.7.2015 v Brně.

Stanovy spolku. Znění stanov č. 2/2015. Přijato I. valnou hromadou konanou 12.7.2015 v Brně. Stanovy spolku Znění stanov č. 2/2015 Přijato I. valnou hromadou konanou 12.7.2015 v Brně. Hlava I: Základní údaje spolku Čl. 1 Název spolku Název spolku je Nugis Finem, z.s.. Tento název bude používán

Více

PoválečnéČeskoslovensko

PoválečnéČeskoslovensko PoválečnéČeskoslovensko Vytváření státu T.G. Masaryk Zápas o Slovensko Ústava z r. 1920 a první volby do Národního shromáždění Hospodářský a sociální vývoj Zahraniční politika Vzdělání, kultura a sport

Více

Potřebujete nový cestovní pas nebo občanský průkaz?

Potřebujete nový cestovní pas nebo občanský průkaz? Potřebujete nový cestovní pas nebo občanský průkaz? Cestovní doklady Konec platnosti zápisu dětí do CD. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 444/2009, které je závazné pro všechny státy

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OBCE PŘESKAČE ÚZEMNÍ PLÁN PŘESKAČE ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU PŘESKAČE SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚZEMNÍ PLÁN VYDAL: Zastupitelstvo obce Přeskače, usnesení č. Číslo jednací: Datum

Více

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace 12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ E)Literatura v době okupace E) Literatura v době okupace 15.3.1939 obsadila německá vojska o Sudety okleštěné české země a vznikl Protektorát Čechy a Morava hlavním

Více

Zápis č. 8-05/2015 a přijatá usnesení

Zápis č. 8-05/2015 a přijatá usnesení Obec Výrava, Výrava 116, 50303 Smiřice Zápis č. 8-05/2015 a přijatá usnesení z 8. zasedání zastupitelstva obce konaného ve středu 27. 5. 2015, v zasedací místnosti obecního úřadu, zahájeno v 19:00 hod.

Více

Archiv sportu a tv. inventář č. 25 NAD č. 155. Jezdectví 1891 2007 + V Praze 2011 Hana Vrchotická

Archiv sportu a tv. inventář č. 25 NAD č. 155. Jezdectví 1891 2007 + V Praze 2011 Hana Vrchotická Archiv sportu a tv inventář č. 25 NAD č. 155 Jezdectví 1891 2007 + V Praze 2011 Hana Vrchotická Ú v o d Jezdectví Jezdectví jako organizovaný sport bylo u nás provozováno od ustavení Jízdního odboru Sokola

Více

SOKOL - 1946 OPIS. 5. ledna Propůjčena Sokolovna hasičskému sboru v Bohutíně k pořádání taneční zábavy.

SOKOL - 1946 OPIS. 5. ledna Propůjčena Sokolovna hasičskému sboru v Bohutíně k pořádání taneční zábavy. OPIS SOKOL - 1946 5. ledna Propůjčena Sokolovna hasičskému sboru v Bohutíně k pořádání taneční zábavy. 20. ledna Konána II. výroční valná hromada naší jednoty za přítomnosti zástupce župy br. Josefa Žita,

Více

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz SLAVNOSTI SVOBODY Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz PLZEN OSLAVUJE Tati, co vlastně dneska slavíme? Připomínáme si konec 2. světové války.

Více

ZASTUPITELSTVO MĚSTA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 2. VÝPIS Z USNESENÍ. Zastupitelstva města Dvůr Králové nad Labem konaného dne 29.11.

ZASTUPITELSTVO MĚSTA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 2. VÝPIS Z USNESENÍ. Zastupitelstva města Dvůr Králové nad Labem konaného dne 29.11. ZASTUPITELSTVO MĚSTA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 2. VÝPIS Z USNESENÍ Zastupitelstva města Dvůr Králové nad Labem konaného dne 29.11.2006 6/2006 2. ZM V z ř i z u j e v souladu s ust. 84 odst. 2 písm. l) zákona

Více

Rozhodnutí. a n a ř i z u j e o b j í ž ď k u

Rozhodnutí. a n a ř i z u j e o b j í ž ď k u KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor dopravy a silničního hospodářství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Účastník řízení dle 27 odst. 1 správního řádu: Rozhodnutí Inženýrské stavby Brno, spol. s

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OBCE HORNÍ DUNAJOVICE ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HORNÍ DUNAJOVICE ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HORNÍ DUNAJOVICE SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ZMĚNU Č. 2 ÚZEMNÍHO

Více

USNESENÍ RADY MĚSTA ŽELEZNÝ BROD

USNESENÍ RADY MĚSTA ŽELEZNÝ BROD USNESENÍ RADY MĚSTA ŽELEZNÝ BROD z 16. zasedání konaného dne 06.12.2011 Rada města Železný Brod po projednání 456/11rm schvaluje doplněný program dnešního zasedání rady města 457/11rm schvaluje uzavření

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

červenec 2012 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2012

červenec 2012 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2012 červenec 2012 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2012 TÉMA MĚSÍCE Změna podmínek cestovní smlouvy ze strany cestovní kanceláře Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.5.2012, sp. zn. 33 Cdo 4718/2009 Nejvyšší

Více

Rozhodnutí. uzavírku silnice první třídy I/23 dle 24 zákona o pozemních komunikacích takto:

Rozhodnutí. uzavírku silnice první třídy I/23 dle 24 zákona o pozemních komunikacích takto: KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor dopravy a silničního hospodářství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Rozhodnutí Účastníci řízení dle 27 odst. 1 správního řádu: STRABAG a.s., Praha 5, Na Bělidle

Více

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (PŘEKLAD)

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (PŘEKLAD) 45/2003 Sb.m.s. SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. května 2000 byl v New Yorku přijat Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte *) o zapojování dětí

Více

Zápis z 6. zasedání zastupitelstva obce Přílepy v roce 2014 konaného dne 16.5.2014 - zasedání veřejné ( jednání č. 53)

Zápis z 6. zasedání zastupitelstva obce Přílepy v roce 2014 konaného dne 16.5.2014 - zasedání veřejné ( jednání č. 53) Zápis z 6. zasedání zastupitelstva obce Přílepy v roce 2014 konaného dne 16.5.2014 - zasedání veřejné ( jednání č. 53) -Přítomni: L. Daenemarková, Z.Gregor,, H.Huňatová R.Svatoň, J.Žižka = členové zastupitelstva

Více

DNE 10. 12. 2014. Mgr. Petr Šindelář, LL.M. Ing. Jan Bureš. Vladimír Kříž

DNE 10. 12. 2014. Mgr. Petr Šindelář, LL.M. Ing. Jan Bureš. Vladimír Kříž DNE 10. 12. 2014 Mgr. Petr Šindelář, LL.M. a Ing. Jan Bureš a Vladimír Kříž DOHODA O ZALOŽENÍ SPOLKU OBČANSKÝ STŘELECKÝ SPOLEK OSTROV, z. s. VČETNĚ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ STANOV TOCIK ŠINDELÁŘ & PARTNEŘI advokátní

Více

STANOVY SPOLKU. Frank Bold Kids z. s. Čl. 1. Název, forma a sídlo

STANOVY SPOLKU. Frank Bold Kids z. s. Čl. 1. Název, forma a sídlo STANOVY SPOLKU Frank Bold Kids z. s. Čl. 1. Název, forma a sídlo Frank Bold Kids z. s. (dále jen spolek ) je dobrovolným spolkem fyzických a právnických osob ve smyslu ustanovení 214 a násl. zákona č.

Více

Strana 1 Usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1998 Věstníku ze dne 14. dubna 1998

Strana 1 Usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1998 Věstníku ze dne 14. dubna 1998 Strana 1 Usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1998 Věstníku ze dne 14. dubna 1998 Usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/1998 Věstníku ze dne 14. dubna 1998, kterým se upravuje

Více

Zápis ze 3. zasedání Zastupitelstva obce Tchořovice ze dne 3. 12. 2010

Zápis ze 3. zasedání Zastupitelstva obce Tchořovice ze dne 3. 12. 2010 Zápis ze 3. zasedání Zastupitelstva obce Tchořovice ze dne 3. 12. 2010 Přítomní členové zastupitelstva: M. Bolina, M. Cihla, V. Končelík, E. Křivancová, J. Křivanec, I. Machovcová, P. Šeda 1. Úvod a schválení

Více

Dle prezenční listiny je přítomno 6 členů zastupitelstva obce, zastupitelstvo je usnášeníschopné.

Dle prezenční listiny je přítomno 6 členů zastupitelstva obce, zastupitelstvo je usnášeníschopné. ZÁPIS č.312014 z veřejného zasedání zastupitelstva obce Tetčice, které se konalo v úterý dne 13.5 2014 v 18:00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu. Přítomni: paní kg. Soňa Štossová, Ph.D., Silvie

Více

HISTORIE ŠKOLSTVÍ V DOKSECH

HISTORIE ŠKOLSTVÍ V DOKSECH 9 HISTORIE ŠKOLSTVÍ V DOKSECH 1669 1875 1830 1857 8. 10. 1919 1937 připomínka první školy v Doksech v domě čp. 40 vedle tehdejší fary naproti kostelu. Při požáru v r. 1750 shořela i budova čp. 40, nová

Více

VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 10. a 11. října 2014. Harmonogram úkolů a lhůt

VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 10. a 11. října 2014. Harmonogram úkolů a lhůt VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY konané ve dnech 10. a 11. října 2014 Harmonogram úkolů a lhůt vyplývajících ze zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění

Více

STANOVY GOLFOVÉHO KLUBU HLUBOKÁ NAD VLTAVOU, Z.S. (dále jen Klub )

STANOVY GOLFOVÉHO KLUBU HLUBOKÁ NAD VLTAVOU, Z.S. (dále jen Klub ) STANOVY GOLFOVÉHO KLUBU HLUBOKÁ NAD VLTAVOU, Z.S. (dále jen Klub ) Článek I. Název, sídlo, postavení Klubu 1.1 Klub je založen na principu dobrovolnosti a demokratických zásadách a je spolkem ve smyslu

Více

Kronika obce Sytno 2004

Kronika obce Sytno 2004 1.0. Obyvatelstvo a jeho migrace Kronika obce Sytno 2004 1.1.Významná životní výročí 80 let Hejhalová Marie 70 let Trochová Marta 65 let Šimanová Milada 60 let Kvarda Petr, Kvardová Marie, Šilhanová Marie,Hrubý

Více

STANOVY. Zámeckého Golf Clubu Kravaře z.s

STANOVY. Zámeckého Golf Clubu Kravaře z.s STANOVY Zámeckého Golf Clubu Kravaře z.s Článek 1 NÁZEV, SÍDLO, IČO SPOLKU Název spolku zní: Zámecký Golf Club Kravaře z.s. Sídlem zapsaného spolku je: Mlýnská 3377/23a, 747 21 Kravaře IČ: 65888855 Článek

Více

ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE. která se konala dne 11.7.2007 od 18.00 hod. na adrese U spořitelny 2, Karlovy Vary

ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE. která se konala dne 11.7.2007 od 18.00 hod. na adrese U spořitelny 2, Karlovy Vary ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE Bytové družstvo Stará Role č. 2, se sídlem Karlovy Vary, Moskevská 2035/21, PSČ 361 20, IČ 26363291 (dále jen Družstvo ), která se konala dne 11.7.2007 od 18.00 hod. na adrese U

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Profil aktualizovaného znění:

SBÍRKA ZÁKONŮ. Profil aktualizovaného znění: SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Titul původního předpisu: Profil aktualizovaného znění: Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Citace pův. předpisu: 238/2000 Sb. Částka:

Více

1 STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ POP BALET. Článek I. Základní ustanovení

1 STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ POP BALET. Článek I. Základní ustanovení 1 STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ POP BALET Článek I. Základní ustanovení Založení a vznik a) Občanské sdružení POP BALET (dále v textu jen sdružení, nebo PB). b) Sdružení bylo založeno ustavující valnou hromadou,

Více

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k

Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k 1. Imperialismus a. co b. kde 2. Druhá průmyslová revoluce a. co? c. kdy? 3. Pásová výroba a. kdo? 4. Významné objevy a objevitelé konce 19. století. 5. Kultura konce

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

o průběhu 5. zasedání Zastupitelstva obce Těšetice,

o průběhu 5. zasedání Zastupitelstva obce Těšetice, Z Á P I S o průběhu 5. zasedání Zastupitelstva obce Těšetice, konaného dne 16. 04. 2012 v Těšeticích Starosta obce zahájil 5. zasedání Zastupitelstva obce Těšetice (dále jen zastupitelstvo ) v 18,00 hod.

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie

1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie Otázka: Ústavní vývoj v ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas charakteristika ústav v letech 1918 2014 1500 Vladislavské zemské zřízení 1627 obnovení zemského zřízení dědičná moc Habsburků

Více

Městský úřad Chrast Náměstí č.p. 1, 538 51 Chrast

Městský úřad Chrast Náměstí č.p. 1, 538 51 Chrast Váš dopis ze dne: 02.05.2012 Vaše značka: - Městský úřad Chrast Náměstí č.p. 1, 538 51 Chrast Odbor výstavby a životního prostředí stavební úřad Č.j.: Č.spisu: Vyřizuje: Tel.: E-mail: Počet listu: Počet

Více