Nosatci /Curculionidae, Coleoptera/ Žehuňské obory a jejího okolí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nosatci /Curculionidae, Coleoptera/ Žehuňské obory a jejího okolí"

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 9: ,1980 Nosatci /Curculionidae, Coleoptera/ Žehuňské obory a jejího okolí Die Rüsselkäfer/Curculionidae, Coleoptera/ des Wildgeheges von Žehuň und seiner Umgebung MICHAL KOŠŤÁL ÚVOD Problematika ochrany přírody stále nabývá na aktuálnosti. Socialistické hospodářství vynakládá na ochranu životního prostředí a přírody vůbec značné finanční prostředky. Mnohdy však i chráněná území ovlivňuje mnoho faktorů a více nebo méně negativními důsledky. Řádný výzkum všech složek společenstev chráněného území je předpokladem dokonalé informovanosti o území a tím i jeho účelné a všestranné ochrany. V práci jsem se pokusil provést výzkum broučí čeledě Curculionidae na území a v těsné blízkosti středočeské rezervace Žehuňská obora. Ihned v úvodu je třeba přiznat, že práci není možno považovat za kompletní faunistický výčet. Snažil jsem se napsat spíše studii faunisticko-ochranářskou. Použil jsem (kromě bývalého rodu Rhynchites) nomenklaturu ze stále uznávaného díla REITTEROVA - Fauna Germanica (1916) - a uvedl jsem nejznámější synonyma. Shromáždit materiál a zajistit potřebnou literaturu a determinaci bylo velmi obtížné a bez ochotné pomoci entomologů a pracovníků institucí by se mi to sotva podařilo. Chtěl bych na tomto místě poděkovat ing. Fremuthovi za ochotně provedenou determinaci všeho materiálu, dr. Vinšovi z ministerstva kultury ČSR za udělení výjimky z ochranných opatření v této státní přírodní rezervaci a povolení sběru na území SPR, RNDr. Bílkovi a RNDr. Rivolovi za připomínky a rady, jak získat literaturu a údaje o rezervaci. Doufám, že práce přispěje k poznání hmyzí fauny Žehuňská obory, dosud 195

2 opomíjené, a poukáže na biologickou cenu okolí reservace. PŘEHLED LITERATURY Žehuňská obora byla již několikrát hodnocena, a to hlavně z botanického hlediska. Ornitologických prací je už méně a entomologické práce prakticky scházejí. V širší pojetí vystihuje flóru obory práce ŽOFÁKA (1957). K obecně popisujícím publikacím patří práce autorů: ČEŘOVSKÝ a HOMOLÍČ (1953), MARŠÁKOVÁ- NĚMEJCOVÁ a MIHÁLIK (1977). Arachnofaunou Žehuňské obory se zabýval BUCHAR, V těchto pracích se jen vzácně vyskytuji entomologické poznámky. a to mnohdy jen prosté konstatováni přítomnosti určitého, většinou běžného druhu nebo čeledi. Cennější, ačkoli opět jen kusé seznamy několika druhů Orthopter jsou v materiálech o rezervaci na Středisku státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje (dále jen KS - krajské středisko) v Praze, stejně jako botanické zpracování lokality. Přesné citace uvedených pramenů jsou v části Seznam použité literatury. MATERIÁL Práci jsem zaměřil na čeleď Curculionidae (Coleoptera), jejíž druhové zastoupení jsem sledoval v jižní části SPR Žehuňská obora a srovnání je s faunou Curculionidů v těsné blízkosti rezervace (do 400 m od hranice). ZKOUMANÁ ČELEĎ = CURCULIONIDAE Nosatci (Curculionidae) jsou jednou z našich nejpočetnějších čeledí. ROUBAL (1941) udává ze Slovenska a Podkarpatská 838 druhů. Od té doby bylo u nás zjištěno mnoho dalších, pro ČSSR neznámých druhů, některé a těchto druhů se ukázaly jako taxonomicky nejednotné a rozdělily se ve více specií. Proto se počet druhů nosatců v ČSSR blíží tisíci: v Čechách je tento počet o něco menší. Velká Část druhů je však sporadická a mnohé jsou od nás hlášeny jen několikrát. Nosatci jsou fytofágní brouci. Žijí v různých částech rostlin, a to ve stoncích bylin, lýku, dřeni nebo kůře dřevin, listech, jehlicích, květech, hlízách, cibulích a kořenech. Vyvíjejí se i na živých rostlinách, tak i na různých vegetabiliích. Vyskytují se mezi nimi druhy denní i noční, suchozemské i vodní. Některé druhy výrazně škodí (shrnuto podle 196

3 ROUBALA 1941, REITTERA 1916, KLAPÁLKA 1903). Na lokalitě jsem sebral přes 700 exemplářů, z nichž 421 kusů jsem použil k preparaci a ke studiu doma, kdežto zbylé exempláře jsem pouze zaznamenal a studoval je v terénu. Jde bez výjimky o mé vlastní sběry, k nimž jsem si opatřoval poznámky. Až na dva druhy (Smicronyx jungermanniae REICH., Apion sfer GYLL, ) je materiál v mé sbírce. U velkých sérií jednoho druhu je část exemplářů v soukromých sbírkách jiných, sběratelů (FREMUTH, MIKÁT, PŘIKLOPIL, DRASNER aj. ). Materiál jsem preparoval obvyklým způsobem. ZKOUMANÉ ÚZEMÍ SPR Žehuňská obora se nachází ve Středočeském kraji v okrese Nymburk, v katastru obce Kněžičky. Je vzdálena asi 0,3 km od železniční stanice Choťovice na trati Velký Osek - Hradec Králové. Obora je ze severu ohraničena polem katastru Kněžiček a Dlouhopolska a státní silnicí Chlumec nad Cidlinou - Poděbrady. Z východu SPR hraničí s polním pásem, který odděluje oboru od lesního komplexu u obce Převýšov, a na jihu víceméně těsně přiléhá k Žehuňskému rybníku. Pás mezi rybníkem a oborou nedosahuje ani v nejširších místech 1 km. Na západě vymezuje lokalitu silnice z Žehuně na státní silnici Chlumec nad Cidlinou - Poděbrady. Obora byla dř9ve majetkem hrabat Kinských a poslední z rodu, Z.R. Kinský, souhlasil se vznikem rezervace v oboře. SPR vznikla na základě vyhlášky č /48 8. února 1948 za účelem ochrany dubu pýřitého a význačného teplomilného společenstva. Původní výměra byla 941 ha. Předtím byl již v roce 1913 ve Vídni na říšském sjezdu podán návrh k ochraně obory, Ochranu podporovali naši významní vědci; univ. prof. Podpěra z Brna, prof. Klika, Schustler a Deyl (Rezervační kniha, ms.). Rezervace po územních úpravách (1963) má dnešní rozlohu 928,66 ha. Dnes je důvodem ochrany zachování původního xerotermního společenstva, sípákové doubravy a vlhkých luk Pocidliní (Rezervační kniha, ms., MARŠÁKOVÁ a MIHÁLIK 1977). Žehuňská obora je položena v nadmořské výšce m. Je tvořena plošinou a jejími jižními svahy; průměrná strmost těchto svahů je okolo 10 až 20 a největší strmost je 50 (Rezervační kniha, ms.). Nachází se v teplé oblasti a mírně suché podoblasti s mírnou zimou. Průměrná lednová teplota je -1 C, červencová 19 C a roční 9 C; roční úhrn srážek činí 600 mm (Školní zeměpisný atlas ČSSR, 1962). 197

4 Jižní svahy jsou tvořeny opukou, vyskytující se i jinde v České křídové tabuli. Dolní část rezervace (pod strání) je geologickým a hlavně pedologickým předělem mezi opukou a usazeninami holocenu (Školní zeměpisný atlas ČSSR, 1962). Jižní stráně rezervace mohou být ohroženy důsledky velkoplošné těžby dřeva ve vrcholových partiích, protože optiky a sliny, vlivem vody rychle vsáklé, v místech odlesnění na svazích sjíždějí (Rezervační kniha, ms.). Značný podíl na rozrušení strání má daňčí a mufloní zvěř, která se v oboře chová ve velkém a která i dalšími vlivy snižuje ochranářskou cenu rezervace. Z geobotanického hlediska lokalita spadá do dvou oblastí. První z nich je oblast subxerofilních teplomilných doubrav, druhá, limitovaná hlavně na pásmo mezo oborou a rybníkem (mimo SPR), je oblastí luhů a olšin a jejich sukcesních stadií (Geobotanická mapa ČSR, 1976). Botanicky je obora zpracována dostatečně. Po náporu zvěře [daněk (Dama dama), asi 200 ks; muflon (Ovis musimon), asi 100 ks] však vznikly ve složení fytocenóz kvantitativní i kvalitativní změny. Současný stav prospívá z rostlin především hlaváčku jarnímu (Adonis vernalls), který se pro jedovatost nespásá, a proto se naopak značně rozšířil.. Lokalitu jsem pro potřeby práce rozdělil do dvou hlavních částí, a to území obory (část rezervace Žehuňská obora) a blízké okolí obory. Území obory jsem opět rozdělil na dvě části, tj. na lesní část a na stepní část. Lesní část tvoří většinou hospodářsky využívaný les, převážně Quercetum s příměsí jiných dřevin: bříza, borovice, smrk, jírovec atd. (Betula verrucosa, Pinus silvestris, Picea excelsa, Aesculus hippocastanum etc.). Bylinné patro je většinou chudé, zvláště v ostrůvcích smrkových monokultur, a velmi poznamenané lovnou zvěří. Ve stepní části jde o zpustlý sad, v němž jsou stromy od sebe vzdáleny až přes 50 m (proto název "stepní část"), s porosty spásaných trav a silně rozrušeným podkladem (slínové svahy). Nápadná je v této části rostlina hlaváček jarní (Adonis vernalis) a na krajích lesa dub šipák (Quercus pubescens). Patří sem i nepoměrně menší úsek obory, než je část sadu. Je to úzký pruh (asi m) spíše lučního charakteru se staletými duby ve východní části obory u 198

5 její jižní hranice. Loučky se velmi intenzívně vypásají, stepní charakter zde úplně chybí. Na starých dubech je hojný Lucanus cervus L. (COL.). Rovněž okolí obory lze rozdělit, a to na lesní část, stepní část a luční část. Do lesní části patří jen západní část lokality - Quercetum s bylinným i keřovým patrem. Charakteristické rostliny pro bylinné patro jsou Corydalis cava, Primula sp. a Pulmonaria officinalis, pro keřové patro pak Sambucus nigra a Cornus sanguinea. Tato část je součástí SFR. Stepní část tvoří stejně jako v oboře zpustlý sad, v němž však jsou podstatně mladší ovocné stromky. Místy tento sad přechází v lesostep s Quercus pubescens, která vzdáleně morfologicky připomíná matranskou formaci. V tomto úseku je bohatá stepní vegetace, např. Adonis vernalis, Anemone silvestris, Gentianella cillata, Ononis spinosa, Verbascum sp., Carduus acanthoides, C. nutans, Cirsium eriophorum, C. vulgare, Eryngium campestre aj. Je omezena na východní část lokality, tj. na pruh mezi tratí a hranicí obory. Luční část tvoří oblast mezi rybníkem a železniční tratí a částečně leží i ve SPR Žehuňský rybník. Charakteristická pro tuto oblast je luční flóra se vstavači, kakostem aj. (Orchis sp., Geranium pratense aj.). Z dřevin zde na březích rybníka roste topol a vrba (Populus nigra, Salix alba, S. caprea) a je zde také bohatý rákosový porost. Žehuňská obora byla v roce 1973 postižena požárem (jihovýchodní část stepního úseku), při kterém vyhořelo 31 ha. Dnes již nejsou stopy požáru patrné. Do roku 1976 byla stepní část mimo oboru asi z 30 % plochy vypalována jako prevence před požárem obory a není ani třeba zdůrazňovat zhoubný vliv tohoto postupu. METODIKA Všechny sběry jsem provedl v letech , celkem ve 21 exkurzích; z toho 14 exkurzí jsem uskutečnil v sezóně (III.-IX.) a 7 mimo sezonu (X.-II.). Průměrný výtěžek letní exkurze byl 57,3 exempláře a zimní 5,4 exempláře. Při sběru jsem uplatňoval všechny mně dostupné metody sběru: a) Při individuálním sběru jsem nosatce sbíral s rostlin, země, kamenů apod. po předchozím vizuálním vyhledání. Tímto způsobem jsem sbíral hlavně větší druhy (Otiorrhynchus Cleonus, Larinus) žijící solitérně. 199

6 b) Při prosévání jsem pracoval s prosévadlem (d = 20 cm), kterým jsem proséval staré listí (Apion), kůru listnatých stromů, humus, hnijící vegetabilie, seno apod. c) Pří smýkání jsem smýkal kruhovým smýkačem (d = 4,5 cm) po nižší vegetaci, keřích a rákosu. d) Pří sklepávání jsem používal tzv, americký čtvercový sklepávač (P = 1m2), kterým jsem sklepával všechny příhodné stromy a keře. e) Další způsob, tj. odchov, jsem bohužel plně nevyužil, ačkoli by si to zasloužil. Odchoval jsem jen druh Magdalis armigera, a to ještě při odchovu Anthaxia manca (Buprestidae, Col.) z jilmu (Ulmus effusa). Všechny způsoby sběru, kromě posledního, jsem v měsících březnu až září účinně kombinoval, a to tak, že jsem na každé exkurzi využil všechny způsoby, kromě prosévání. Proséval jsem pravidelně v zimě, v letním období jen na některých exkurzích. Při speciálních pozorováních dynamiky výskytu Sirocalus floralis, Apion ononicola a Phyllobius piri jsem kladl těžiště do roku Vedla mě snaha dosáhnout reprezentativnosti vzorku, a proto jsem nasmýkaný nebo sklepaný materiál bral z více míst na příslušném biotopu lokality a pak z něho vzal průměrnou hodnotu. VÝSLEDKY VLASTNÍ PRÁCE Dále jsou uvedeny všechny druhy čeledí Curculionidae, které jsem zjistil na zkoumaném území. K názvu jsou přiřazeny poznámky ke sběru, datum sběru, hojnost na lokalitě a část lokality (obora nebo její okolí), kde byl druh chycen. Data nebylo možno uvést všechna, protože by to vedlo ke ztrátě přehlednosti. V přehledu druhů je zachycena pokud možno krajní doba výskytu. Pokud je datum exkurze podtrženo, znamená to, že se příslušný druh již nesbíral při jiných exkurzích. SYSTEMATICKÝ PŘEHLED DRUHŮ V přehledu jsou použity dále uvedené značky: (1) - chytán v jednom exempláři, (3) - chytán ve 2-3 exemplářích. (6) - chytán ve 4-6 exemplářích, (20) - chytán v 7-20 exemplářích, (h) - hojný druh, (vh) - velmi hojný druh, 200

7 A - obora, B - okolí obory (do 400 m), AB - obora a její okolí. Otiorrhynchus GERMAR 1. O. fullo SCHRANK (zebra F.) - sklepáni s listnatých stromů a keřů; ; (3); AB. 2. O. sulcatus P. - na cestě; ; (l); B. 3. O, ovatus L. - pod kameny a v trávě; , ; (3); B. 4. O. ligustici L. - na různých bylinách, vícekrát na kopřivě (Urtica dioica); , ; (20); AB. Phyllobius SCKÖNH. 5. Ph. piri L. - na různých keřích a listnatých stromech, hlavně u cesty podél hranice obory, imaga sklepána často v masách, ale byl smýkán také s bylinného patra u cesty í na stráních ve východní části zkoumaného území ; , ; (vh); AB. 6. Ph. oblongue L. - sklepán s listnatých stromů a keřů, zvláště s růže (Rosa canina); , ; (h); AB. 7. Ph. incanus GYLL. - sklepán s vrb (Salix caprea, S, viminalis); ; (3), B. 8. Ph. betulae G. - na hlohu (Crataegus monogyna) a jiných keřích, hojný skoro jako Ph. piri, ale objevoval se později; ,f ; (h); AB. 9. Ph. calcaratus P. - na mladých břízách (Betula verruoosa) ve východní části lokality u hranice obory; ; (3); B. 10. Ph. arborator HRBST. (Ph. psithacinus GERM.) - spolu s Ph. calcaratus; ; (1); B. 11. Ph. argentatus L. - sklepán; ; (l); B. Barypithes DUVAL. 12. B. mollicomus AHRENS - na cestě u kaluže; ; (1) B Brachyderes SCHÖNH. 13. B. incanus L. - v terminále malé borovice (Pinus silvestris) v západní části obory na plošině; druh, který je jinde v borových lesích běžný, se zde podařilo nalézt jen ve 2 exemplářích; ; (3); A. Eusomus GERM. 14. E. ovulum GERM. - smýkán hlavně u cesty podél obory a ve východní části lokality na stepních stráních; typický exponent teplých poloh, vápencového apod. substrátu (ROUBAL 1941); v oboře se ho nepodařilo přes veškeré úsilí zjistit; ; (3); B. Paophilus FAUST 15. P. afflatus BOH. - smýkáním na stráních stepního charakteru ve východní části lokality, bohužel neznámo s čeho; druh platí za vzácný; ; (1); B. Polydrosus GBRM. 201

8 16. P. mollis STRÖM. - na hlohu (Crataegus monogyna) u cesty, asi uprostřed podél ohrady obory; ; (l); B. 17. P. undatus F. - na hlohu, šípku, dubu (Crataegus monogyna, Rosa canina, Quercus robur, Q. pubescens), ale i na kopřivě. (Urtica dioica); ; (2); AB. 18. P. picus F. - sklepán s keřů, hlavně však s dubů (Quercua sp.); , ; (2); AB. 19. P. cervinus L. - jako předchozí, ale ještě častěji na více dřevinách; ; (h); AB. Strophosomus STEPH. 20. S. rufipes STEPH. - na mladých doubcích (Quercus robur); ; (3); B. Sitorna GERM. 21. S. sulcifrons THUNBG. - celkem všude, ale nejvíce ve východní části stepi mimo oboru, kde byl smýkán s jehlice (Ononis spinosa) a jiných bylin; ; (h); AB. 22. S. hispidulus F. - smýkán; , ; (20); B. 23. S. flavescens MRSH. - sesmýkán ve východní části lokality, patrně s jehlice (Ononis spinosa); ; (l); B. 24. S. suturalis STBPH. - smýkán pouze ve východní části stepních strání mimo oboru, avšak ve velkém množství; , ; (6); B. 25. S. lineatus L. - nejhojnější druh rodu Sitona na lokalitě; občas byl nalezen i ve značně vypasené xerotermní formaci s obnaženým slínem, i v zemi; , ; (vh); AB. Tanymecus SCHÖHH. 26. T. palliatus F. - udáván s lopuchu (Aretium - REITTER 1916) a nalezen (asi náhodně) na kopřivě (Urtica dioica u cesty asi 200 m od vchodu do rezervace západním směrem; 18.6i1977; (l); B. Cleonus SCHÖNH. 27. C. piger SCOP. - náhodně na železničním přejezdu východně od stanice, ; (l); B. Larinus GERM. 28. L. turbinatus GYLL. - na bodlácích a pcháčích (Carduus, Cirsium) v dolní části stepi východního svahu lokality; nejvíce na bodláku (Carduus sp.) v terénních dolících; , ; (6); B. 29. I. planus F. - podobně jako předchozí druh; , ; (3); B.Rhinocyllus GERM. 30. Rh. conicus FRÖLICH - na týchž místech jako Larinus, ale navíc i na pcháči (Cirsium sp.) u jihozápadního rohu obory u cesty; 5_.6_.1977; (3); B. Phytonomus SCHÖNH. (DONUS) 31. Ph. contaminatus HRBST. - sesmýkán neznámo s čeho ve východním stepním úseku strání; ; (l); B. Limobius SCHÖNH. 202

9 32. L. borealis PAYK. - 2 exempláře na jehlici (Ononis spinosa); podařilo se ulovit pouze jednoho; REITTER 1916 považuje tento druh za nehojný; ; (1); B. Apion HRBST. 33. carduorum KIRBY - na bodláku (Carduus sp.); ; (3); B. 34. hookeri KIRBY - sesmýkán; ; (l); B. 35. urticarium HRBST. - na kopřivě (Urtica dioica) při hranici lesa v horní západní části obory; ; (l); A. 36. seniculus KIRBY - smyk; ; (3); B 37. frumentarium PAYK. - na šťovíku (Rumex sp.); 18.6_.1977; (1); B. 38. apricans HRBST. - smyk; , ; (20); AB. 39. aestivum GERM. - smyk; ; (1); B. 40. ononicola BACH - smýkáním v masách s jehlice (Ononis spinosa); nejhojnější druh rodu Apion na lokalitě; , ; (vh); AB. 41. assimile KIRBY - smyk; ; (1); B. 42. varipes GERM. - smyk; REITTER 1916 označuje tento druh za nehojný, ale na stepi východní části lokality a na lukách u rybníka je poměrně hojný; ; (20); B. 43. brevirostre HRBST. - smyk; ; (6); B. 44. columbinum GERM. - smyk; , ; (20); B. 45. virens HRBST. - smyk; ; (3); B. 46. afer GYLL, - na vysekaném rákosu (Phragmitee communis), který byl svázán v stohy u rybníka, získány smykem 2 exempláře; , ; nový druh pro ČSSR, in coll. FREMUTH; (3); B. 47. tenue KIRBY - smyk; ; (3); B. 48. viciae PAYK. - smyk; ; (l); B. 49. pavidum GERM. - smyk; ; (l); B. 50. aethiops HRBST. - smyk; ; (l); B. 51. vicinum KIRBY - smyk; ; (l); B. Magdalis GERM. 52. M. armigera GEOFFR. - na jilmech (Ulmus effusa, U. carpinifolia) v masách, na jedno sklepání až sto exemplářů; vychován na jilmu (Ulmus effusa); , ; (vh); AB. 53. M. flavicornis GYLL. - na hlohu (Crataegus monogyna), sklepán; ; (1); B. Anoplus SCHONH. 54. A. plantaris NAEZEN. - sklepán; ; (l); B. Zacladus SCHÖNH, 203

10 55. Z.affinis PAYK. - v květech kakostu (Geranium pratense) u rybníka; ; (3); B. Coeliodes SCHÖNH. 56. C. dryados GMEL. - sklepán s keřů podél cesty okolo obory; ; (3); B. Sirocalus HEYDEN 57. S. floralis PAYK. - na brakvovitých rostlinách (REITTER 1916), všude hojný; mnoho imag je možno se smýkat i bez znalosti jeho ekologie; rovněž v prosevu ( ); , ; (vh); AB. Ceutorrhynchus GERM. 58. C. roberti GYLL. - smyk; ; (l); B. 59. C. pleurostigma MRSH. - smyk; ; (3); B. 60. C. erysimi F. - smyk; , ; (6); AB. 61. C. contractus MRSH. - smyk; ; (1); B, Mononychus GERMAR 62. M. punctum-album HRBST. - nenalezen na Iris pseudacorus, kde uvádí jeho výskyt REITTER 1916, nýbrž nalezen na Verbascum sp spolu s Cionus; ; (3); B. Limnobaris BEDEL. 63. L. pusio BOH. - smyk; ; (l); B. Balaninus GERMAR 64. B. nucum L. - sklepán s Corylus avellana; ; (1); B. 65. B. venosus GRAY. - na trávě pod Quercus robur u jihozápadního rohu obory; ; (1); 66. B. glandium MRSH. - nejhojnější z rodu na lokalitě, nalezen sklepáním s Quercus sp., na trávě a v prosevu; , ; (20); AB. Balanobius JEKEL 67. B. salicivorus PAYK. - sklepán ve větším množství se Salix sp.; ; (20); AB. 68. B. pyrrhoceras MRSH. - jako předchozí, ale ještě hojnější; pozoruhodné je, že se vyskytoval nejen na dubu, ale hlavně na vrbách u rybníka (Salix alba); , ; (h); B. Anthonomus GERMER 69. A. rubi HRBST. - na lokalitě jeden z nejhojnějších nosatců a brouků vůbec; vyskytuje se všude, kde roste ostružiník (Rubus fruticosus), ale i na hlohu, šípku, trnce (Crataegus monogyna, Rosa canina, Prunus spinosa) aj.; ; (vh); AB. 70. A. pedicularius L. - sklepán s rodu Prunus a hlohu (Crataegus monogyna), možná i Salix, 30.4,1977, ; (6); B. 71. A. pomorum L. - sklepán s hrušně (Pirus communis): ; (3); A. Brachonyx SCHÖNH. 204

11 72. B. pineti PAYK. - typický monofág na borovici (Pinus silvestris) (ROUBAL 1941); na lokalitě v oboře na dolních větvích borovice (Pinus silvestris) při hranici lesa v západní části; ; (3); A. Dorytomus SCHÖNH. 73. D. longimanus FORST, - v prosevu ze starého topolu (Populus alba) při břehu rybníka; ; (1); B. 74. D. rufulus BEDEL - na jívě (Salix. caprea) ; (l); B. 75. D. filirostris GYLL. - sklepán asi s vrby (Salix sp.); ; (1); B. 76. D. tortrix L, - jako předchozí D. rufulus; ; (1); B. [Na lokalitě probíhalo mezidruhové páření, neboť byl nalezen D. rufulus a D. tortrix v kopule, což FORMÁNEK (1909) nevylučuje.] 77. D. feaenlatus F. - sklepán neznámo s čeho; ? (1); B. Smicronyx SCHÖNH. 78. S. jungermanniae REICH. - vyklepán z kokotice (Cuscuta europaea) na stráni ve východní části lokality dokladový exemplář se ztratil; ; (1); B. Lignyodes SCHÖNH. 79. L. enucleator PANZ. - sklepán s hlohu (Crataegus monogyna); ; (1); B. Miccotrogus SCHÖNH. 80. M. picirostris F. - smýkán ve východní části zkoumaného území; ; (3); B. Rhynchaenus CLAIRVILLE (Orchestes III.) 81. Rh. quercus L. - na dubech (Quercus robur, Q. pubescens); ; (20); AB. 82. Rh. rusci L. - společně s následujícími na bříze (Betula verrucosa) ve východní části území při hranici obory; ; (3); B. 83. Rh. avellanae DONOV. - na bříze (Betula verrucosa); ; (l); B. 84. Rh. fagi L. - na bříze (Betula verrucosa); buk se v okolí nevyskytoval; ; (20); AB. 85. Rh. stigma GERM. - na bříze (Betula verrucosa);, ale i jinde; ; (6); AB. Mecinus GERM. 86. M. pyraster HRBST. - v prosevu; ; (l); B, Gymnetron SCHODE. 87. G. tetrum L. - na divizně (Verbascum thapsus); brouci ukryti mezi poupaty v palicích které vyžírali; ; (20); B, Miarus STEPH. 88. M. graminis GYLL. - smýkán, mnohem řidčeji než následující; ; (3); b. 205

12 89. M. campanulae L. - smyk; , ; (20); AB. Cionus CLAIRVILLE 90. C. thapsi F. - spolu s Gymnetron tetrum v divizně (Verbascum thapsus); ; (1); B. 91. C. hortulanus GEOFFR. - s Mononychus punctum-album na divizně (Verbascum sp.); ; (3); B. Stereonychus SUFFR. 92. S. fraxini DEGEER - na jasanu (Fraxinus excelsior), asi 50 m východně od vchodu do obory (jasan zasahoval větvemi přes plot obory, kde byl brouk sklepán); ; (3); AB. Deporaus SAMOUELLE 93. D. betulae L. - na březovém křoví ve východní části lokality; ; (6); B. Lasiorhynchites JEKEL 94. L. olivaceus GYLL. - sklepán s dubu (Quercus robur); ; (3)g AB. 95. L. cavifrons GYLL. - sklepán s hlohu (Crataegus monogyna) a dubu (Q. robur); ; (3); B. Coenorrhinus SEIDL. 96. C. germanicus HRBST. - na hlohu (Crataegus monogyna), na lokalitě nejhojnější Rhynchitin; , ; (vh); AB. 97. C. pauxillus GERM. - sklepán s keře na okraji cesty podél obory, patrně s trnky (Prunus spinosa); ; (l); B. 98. C. aequatus L. - na hlohu (Crataegus monogyna) velmi hojný, téměř jako C. germanicus, nikoli však v masách, nýbrž spíše jednotlivě; vyskytoval se všude během celého jara a začátkem léta; , ; (h); AB. 99. C. aeneovirens MRSH. - sklepán s dubu (Q. pubescens); ; (l); B. Rhynchites SCHÖNH Rh. cupreus L. - sklepán s neznámo jakého listnatého stromu; ; (1); b Rh. coeruleus DEGEER - sklepán s hlohu a šípku (Cr. monogyna, Rosa canina); ; (3); B. Byctiscus THOMSON 102. B. populi L. - na mladých osikách (Populus tremula) u cesty podél obory; ; (3); B. Attelabus L A. nitens SCOP. - na dubovém křoví na listech; ; (20); ab. Apaderus Oliv A. coryli L. - na lísce (Corylus avellana), většinou sklepán; ; (6); AB. 206

13 ZHODNOCENÍ VÝSKYTU DRUHŮ Kromě komplexního výzkumu fauny nosatců jsem se snažil dokázat aspoň na třech druzích rozdíl v průběhu křivky dynamiky výskytu během roku v oboře a mimo ni. Zabýval jsem se druhy: Phyllobius piri L., Apion ononicola BACH (popřípadě i jemu příbuznými) a Sirocalus floralis PAYK. Výběr těchto druhů nebyl proveden náhodně. Snažil jsem se, aby v tomto výběru byly zastoupeny druhy stromové (Ph. piri) a typické druhy stepní formace (A. ononicola, S. floralis). Kromě toho jsem zvolil nosatce s jedním maximem výskytu během roku (Ph. piri), pak se dvěma maximy (A. ononicola) a konečně druhy vázané na byliny s protaženou dobou výskytu a s několika kmeny (S. floralis). Přitom jsem musel mít na zřeteli praktickou stránku věci, tj. hojnost druhu, abych mohl zajistit průkaznost pozorování. Jak jsem zdůraznil, snažil jsem se zajistit reprezentativnost vzorku. Brouky jsem sbíral v zásadě ze dvou míst, a to z obory (stepní část) a z okolí obory. Sběr jsem prováděl v roce 1977 v nejvíce třítýdenních intervalech od února do konce června a pak znovu koncem července až do října. Na grafu je úsek přestávky sběru delší než 21 dnů vyznačen čárkovaně. Druhy, pro které byly zpracovány grafy sezónní dynamiky výskytu uvádím zvlášť; jde o tyto druhy: Phyllobius piri L. je všeobecně hojný brouk, což se ukázalo i na lokalitě. Živnými rostlinami jsou mu mnohé listnaté stromy a keře, ale prý i kopřiva a pyskaté rostliny (ROUBAL 1941). Druh jsem sbíral výhradně sklepáváním na plochu 1 m2 až do úplného sklepání větve, a to jen s hlohu (Crataegus monogyna). 32. Rozvrstvení druhů na lokalitě z hlediska hojnosti: svislá osa -počet druhům, vodorovná osa - kategorie druhů 207

14 33. Graf sezónní dynamiky Phyllobius piri L,: svislá osa - počet exemplárů v jednom sklepání, vodorovná osa - doba pozorování (1977) 34. Graf sezónní dynamiky Apion ononicola BACH: svislá osa - počet exemplářů ve smyku z jednoho "keříku" Ononis spinosa, vodorovná osa - doba pozorování (1977) 35. Graf sezónní dynamiky Sirocalus floralis PAYK.: svislá osa - počet exemplářů na ploše 1 aru, vodorovná osa - doba pozorování (1977) 208

15 Proces jsem opakoval na pěti místech vzdálených od sebe nejméně 25 m a výsledky jsem shrnul do aritmetického průměru. V oboře jsem sbíral u horní hranice lesa a stepní části, mimo oboru pak asi 50 m západně na cestě od vchodu do obory (je vždy míněn vchod u železniční stanice Choťovice). Zkreslení grafu není možné ani záměnou s některým podobným druhem, ani vlivem počasí. Apion ononicola BACH Je nejhojnější druh z rodu Apion na lokalitě, a to hlavně na jehlicí (Ononis spinosa). ROUBAL (1941) udává výskyt: "na vhodných lokalitách roztroušeně", zde se však vyskytuje v masách. V oboře jsem sbíral v celé stepní části a mimo oboru ve východní stepní formaci, a to smýkáním vždy s přibližně stejných a stejně situovaných "keříků" jehlice. Z pěti osmýkaných "keříků" jsem jako u předchozího vzal aritmetický průměr. V ojedinělých případech nelze při práci v terénu s živým materiálem vyloučit záměnu s habituálně velmi podobnými druhy, jako např. A. apricans, A. assimlle a A. aestivum, avšak je málo pravděpodobná. Sirocalus floralis PAYK. je hojný druh, žijící na rušných brukvovitých rostlinách (Brassioaceae), často i v náplavu nebo prosevu. Sbíral jsem ho výhradně smýkáním z plochy jednoho aru (odkrokováno). V oboře jsem zvolil místo asi jako u Apion ononicola, ve stepní formaci východní. Části lokality pak také u míst sběru A. ononicola. Případné zkreslení grafu mohlo snad nastat záměnou s některým druhem z příbuzenstva rodu Ceutorrhynchus, ale druhové složení této podčeledi na lokalitě ukazuje, že se asi na 50 exemplářích S. floralis nevyskytne zaměnitelný druh, zvláště ne v oboře. Není možno tedy vyloučit vliv počasí. Závěsem je možno k provedení studia sezónní dynamiky uvést toto: grafy mají sloužit zhruba ilustrativně a jejích funkcí není přesně dokumentovat počet jedinců na lokalitě. Nejdůležitější je jejich vzájemná relace, která umožňuje srovnat poměry v oboře a mimo ni. DISKUSE V Žehuňské oboře a v jejím těsném okolí jsem zjistil 104 druhy z čeledi Curculionidae, což je asi 10 % všech československých druhů. Frekvenční diagram druhů ukazuje, že nejvíce je druhů chycených v jednom exempláři (38,5 %); pak následuje v sestupné řadě; ve 2-3 exemplářích (27,8 %), v 7-20 exemplářích (13,5 %), ve 4-5 exemplářích (7,7 %), dále velmi hojné druhy (6,7 %) a nejméně je druhů hojných (3,8 %). Tento stav zhruba odpovídá standardu v ČSSR, pouze zastoupení poměrně hojných druhů je nápadně malé. Hlavním úkolem práce je kromě vlastního výzkumu ryze faunistického vyzvednout rozdíl mezi oborou a jejím okolím. Ve výčtu druhů jsem rozlišil, zda se vyskytují na území obory, nebo mimo ní, popřípadě, zda druh je přítomen na celá lokalitě. Tyto údaje i s uvedením frekvence jsou vyhodnoceny v tabulce

16 Tabulka 5 Porovnání obory a jejího okolí Místo výskytu druhu Počet jedinců 1 do 3 do 6 do 20 hojně velmi hojně Obora Součet Procento z celkového počtu Okolí obory e 70 67,3 Společné druhy ,9 Po zvážení možného vlivu migrace obora-okolí a naopak, který by však stíral rozdíl, je patrné, že obora je na druhy čeledi Curculionidae mnohem chudší než právě její bezprostřední okolí, které je v rámci Východočeského kraje velmi bohaté. V oboře je celkem 34 druhů, kdežto za hranicí obory se už vyskytuje 100 druhů nosatců. Druhová skladba je v oboře téměř třikrát chudší. Uvnitř obory se vyskytují jen 4 druhy nosatců, které jsem nezjistil mimo oboru. Jsou to: Apion urticarium, Brachyderes incanus, Anthonomas pomorum a Brachonyx pineti. Je to pouhých 3,8 % ze zjištěného množství druhů na lokalitě. Přitom výskyt A. urticarium a A. pomorum mimo oboru je pravděpodobný. Brachyderes incanus a Brachonyx pineti jsou druhy vázané na borovici v oboře. Kvantita jejich zastoupení nedosahuje zdaleka kvantity v borech, např. u Hradce Králové. Je to dáno nedostatkem živné rostliny, která se vyskytuje v oboře jednotlivě a jen na rozmezí stepní a lesní části obory a v jihovýchodní části tvoří souvislejší porost. Druhy zjištěné pouze mimo Žehuňskou oboru (70 druhů, tj. 67,3 % z celku) jsou z velké části druhy vázané na byliny stepní formace. Jsou to např. různí Apion, Sitoma, Ceutorrhynchus, Cionus aj., ale i Dorytomus. Pocházejí většinou z východní části lokality, ze stepních strání nad železniční tratí až k hranici obory. Zde nalézají v bohatém bylinném patru, hlavně v horní části strání, která není vypalována, vhodné životní podmínky v podobě živných rostlin, jako např. vikvovité, brukvovité, divizna a traviny. Celou lokalitu obývají jednak obecné druhy stepní typu Sirocalus floralis, Apion ononicola, Sitona lineatus, S. sulcifrons a vedle nich druhy arborikolní (většinou hojnější), jako jsou Phyllobius piri, Ph. oblongus, Ph. betulae, Polydresus undatus, P. cervinus, Magdalis armigera, Rhynchaenus quercus, někteří Rhynchitini aj. 210

17 Jak vysvětlit toto nerovnoměrné rozložení mezi územím obory a jejím bezprostředním okolím? Absenci tesquikolních druhů v oboře lze vysvětlit takto: Protože se v oboře v nadměrném a nepřirozeném množství chová daňčí a mufloní zvěř, značně trpí přírodní zachovalost obory. Kromě oděrů kmenů, ušlapávání a ničení podrostu v křovinách a rozrušování slínových svahů zvěř spásá takřka všechnu nízkou vegetaci. Udrží se jen jedovaté rostliny a tuhé trávy, jimiž je zarostlá především dolní část stepního oddílu obory, Úplně mizí mnohé vikvovité, brukvovité a hvězdicovité rostliny i mnoho trav. Stepní Curculionidae zde nenacházejí podmínky pro život a přecházejí mimo oboru na nevypasenou a nesekanou step a louku. Obora tím ztrácí část svého refugiálního významu pro ochranu teplomilných společenstev rostlin a na ně vázaných herbivorních druhů hmyzu, zde konkrétně nosatců. Uvedený příklad signalizuje výrazné negativní ekologické ovlivnění, které se pravděpodobně projevuje nebo ještě projeví i v dalších složkách ekosystému chráněného území, zejména jeho teplých opukových strání. Naopak cenným refugiem některých složek těchto společenstev se stává okolí obory, které je před kultivačními snahami chráněno přítomnosti dvou rezervací v blízkosti (Žehuňská obora, Žehuňský rybník). Není bez zajímavosti, že v oboře chybí i mnoho čistě arborikolních druhů (někteří Phyllobius, Balaninus, všichni Dorytomus aj.). Zřejmě má na ně vliv i chovaná zvěř. Může být např. omezena možnost zakuklení (Balaninus) v zemi, která nejenže nemá bylinné patro, ale je na mnoha místech pod keři udupaná. Možný je i vliv nedostatku hmyzí fauny v stepi, a tak je přirozenými regulátory (ptactvo, dravý hmyz, hmyzožravci aj.) ve větším množství decimován stav stromové složky (popřípadě i keřové). Již dříve pozorovaný vliv spásání stepi v oboře na druhovou skladbu nosatcú mě přivedl k pozorování sezónní dynamiky. Sledoval jsem druhy Phyllobius piri L., Apion ononicola BACH a Sirocalus floralis PAYK. Výsledky pozorování jsem zpracoval v grafech. Vliv spásání bylin ve stepní části obory je patrný z grafu pro Sirocolus floralis a Apion ononicola. V jednotlivých grafech je znázorněno toto: V grafu týkajícím se druhu Phyllobius piri mají křivky znázorňující závislost kvantity výskytu na čase přibližně stejný průběh a dokonce s maximem ve stejnou dobu (dáno asi dobou konání exkurze 30.4.). Nepozorujeme tu degradaci křivky pro oboru, ba naopak je u ní o málo vyšší maximum. Kvantita výskytu tohoto druhu na hlohu (Crataegus monogyna) v oboro není ovlivněna spásáním stepi. 211

18 U druhu Apion ononicola se grafy pro oboru a okolí výrazně liší. Na grafu pro okolí obory jsou obě maxima 1. a 2. generace; 2. maximum u grafu pro oboru úplně chybí. Maximum pro okolí je asi l,5krát vyšší než maximum pro oboru. Svědčí to o vlivu spásání stepi na sezónní dynamiku A. ononicola. Druh Sirocalus floralis je ze všech tří sledovaných druhů postižen nejvíce. Maximum pro okolí je 4krát vyšší než maximum pro oboru. Protože druh žije na brukvovitých rostlinách, které žírem velmi trpí, je značně redukován. Nevylučují, že exempláře nasbírané v oboře se tam vůbec nevyvinuly a že pocházejí z míst za hranicí obory. S. floralis je poměrně nenáročný druh což může znamenat, že příbuzní, o mnoho náročnější druhy Ceutorrhynchus nemohou v oboře vůbec žít. Sbíral jsem zde jen Ceutorrhynchus erysimi, což je však opět hojný druh a má povahu spíše polního škůdce než druhu xerotermní formace. ZÁVĚR Na lokalitě SPR Žehuňská obora a v okolí do 400 m jsem v letech zjistil 104 druhy (z toho druh Smicronyx jungermanniae nemám doložen ve sbírce) z Čeledi Curculionidae (Coleoptera). Některé druhy (Phyllobius incanus GYLL., Paophilus afflatus BOH., Limobius borealis PAYK., Magdalis flavicornis GYLL.) patří k vzácnějším a druh Apion afer GYLL. je v ČSSR úplně nový. Podle druhového nastoupení nosatců a studia sezónní dynamiky u druhů Sirocalus floralis PAYK., Apion ononicola BACH a Phyllobius piri L. v oblasti silně zazvěřené obory i mimo ni jsem po srovnání poměrů uvnitř a vně obory zjistil intenzívní vliv spásání stepní části obory na faunu nosatců. Spásání snižuje celkový počet druhů nosatců v oboře na třetinu počtu druhů v těsné blízkosti obory a deformuje přirozený průběh křivky sezónní dynamiky u Sirocalus floralis a Apion ononicola. Spásáním stepní části obory trpí přírodní zachovalost rezervace a degraduje se tím na antropogenně ovlivněné území. Stepní druhy nosatců a jistě i další složky těchto společenstev se naopak udržují a koncentrují v okolí obory, např. v pásu mezi hranicí obory a tratí východně od železniční stanice Choťovice, kde se vyskytuje i Quercus pubescens. Je beze sporu, že toto refugium je nutno rovněž zachovat a počítat s ním v ochranném režimu rezervace, i když leží již za její hranicí. V budoucnu poslouží jako centrum znovuosídlení těch druhů, které jsou dnes na území rezervace nadměrnou pastvou redukovány nebo zcela potlačeny. 212

19 Zusammenfassung In den Jahren stellte der Autor im Territorium des Wildgeheges von Žehuň und in seiner nächsten Umgebung 104 Käferarten der Familie der Curculionidae fest. Die Art Apion afer GYLL. ist für das Gebiet der Tschechoslowakei neu. Durch das Vergleichen des Vorkommens der Rüsselkäfer im Wildgehege und ausserhalb von diesem Gebiet and durch das Studium der Saisondynamik bei den Arten Phyllobius piri L., Apion ononicola BACH und Sirocaulis floralis PAYK. kam der Autor zu der Schlussfolgerung, dass das Vorkommen von Steppenarten der Rüsselkäfer im Territorium des Wildgeheges durch die Weide von Hochwild (Damhirsch, Mufflon) negativ beeinflusst wurde. Im Bezug auf den Schutz ursprünglicher thermophiler und xerophiler Gemeinschaften ist der biologische Wert des Naturschutzgebietes Wildgehege von Žehuň ziemlich gering; umgekehrt gewinnt seine nächste Umgebung an Bedeutung. Literatura OBROVSKÝ, J. a HOMOLÁČ, M., 1963: Závěrečná zpráva z prověrky chráněných území ve Středočeském kraji za rok Praha. 159 s. DIECKMANN, L. a SMRECZYÉSKI, S., 1972: Revision dar Ceutorrhynchus nanus - Gruppe. - Acta sool. Craeoviensia 17 : FORMÁNEK, R., 1911s Evropští nosatci podčeledě Rhynchitidae. Entomologické příručky. Praha. 38 s. FORMÁNEK, R., 1909: Evropští nosatci rodu Dorytomus STEPH. Entomologické příručky. Praha. 28 s. FORMÁNEK, R., 1905: Zur näheren Kenntnis der Gattung Brachysomus STEPH. - Wien, entomol. Ztg. 24 s KLAPÁLEK, F., 1903: Atlas brouků středoevropských. Praha. 382 s. KOLEKTIV autorů, 1963: Školní zeměpisný atlas ČSSR. Praha. 15 s. MARŠÁKOVÁ, M. a MIHÁLIK, Š., 1977: Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. ČSAV Praha. 474 s. MORAVEC, J. a NEUHÄUSL, R., 1976: Geobotanická mapa ČSR. Mapa rekonstruovaná přirozené vegetace. Praha. PETRŮ, K., 1901: Monographie des Coleopteren. - Tribus Hyperini. Berlin. 210 s. REITTER, E., 1916: Fauna Germanica. Die Käfer des Deutschen Reiches. Band V. Stuttgart, K.G. Kutz Verlag. 343 s. REZERVAČNÍ kniha SPR Žehuňská obora ms., deponovaná na KS Praha. ROUBAL, J., 1941: Katalog Koleopter Slovenska a Podkarpatská. Díl III. Praha, 363 s. SMRECZYŇSKI, S., 1973: Bemerkungen zu einigen Arten der Gattung Miarus SCHÖNHERR 1826 (non STEPH. 1831) und Beschreibung einer neuen Art (Col. 213

20 Curc.). - Acta zool. Cracoviensia 18 s STREJČEK, J., 1958: 2. příspěvek k poznání brouků ČSR. - Čas. Čsl. Spol. entomol. 55 : 394. STREJČEK, J., 1976: Příspěvek k poznaní fauny brouků čeledí Anthibidae a Curculionidae v ČSSR. - Čas. Cs. Spol. entomol. 12 s ŽOFÁK, D., 1957: Teplomilná květena opukových strání nad Zehuňským rybníkem. Hradecký kraj, a Adresa autora: Michael Košťál, V lipkách 721, Hradec Králové II. 214

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Protokol inventarizace dřevin 1106 GŘC - areál Olomouc - Povel parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.: Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250

Více

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Zarůstání pozemků, které přestaly být zemědělsky obhospodařované (orba, kosení, pastva) křovinami a posléze stromy

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká

Více

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy Vídeň 127 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 733 721 817 E-mail: info@greenberg.cz Web: www.greenberg.cz REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř

Více

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;

Více

Stavba č.1 Položkový výkaz výměr

Stavba č.1 Položkový výkaz výměr Stavba č.1 Položkový výkaz výměr Název stavby: Název SO: Polní cesty v k.ú. Počedělice Polní cesty C5, C51, C52 Jednot. Cena celkem Č Objekt Kód Zkrácený popis M.j. Množství cena (Kč) Kč bez DPH 1 C 5

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů) olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká

Více

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů) olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká

Více

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú. Název stavby: GSM-R Kolín Havlíčkův Brod Křižanov - Brno Příloha č.7 PS 715 Trubky HDPE v úseku žst.křížanov - Březské Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace KOZLOV U KŘIŽANOVA KO-1 Salix

Více

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

V Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS. Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne

Více

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4

Více

Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy

Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce: Remízek Na Vrábí Vegetační úpravy Investor: Město Brandýs nad Labem / Stará Boleslav Projektant : Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277

Více

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací

Více

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Dřeviny HEN 2009 přehled dřevin ke zkoušce Ing. Zdeněk Hrubý, Ph.D. Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Picea abies Smrk ztepilý Strom do 55 m Převislé šišky Pinus sylvestris

Více

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ Ing. František Moravec, Lipová 1497/E, 250 01 Brandýs n/l IČ: 45124957, DIČ: CZ530719270, účet/kód: 433720329/0800 Reg. ŽÚ Brandýs n/l č.j.

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty)

Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty) Bohemia centralis 20: 29-34, 1991 Nálezy zuhelnatělého dřeva na lokalitě Mladá Boleslav- Čejetičky (Choboty) Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty) Emanuel OPRAVIL POPIS

Více

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 PŘÍLOHA 1 INVENTARIZACE DŘEVIN Poř. číslo Druh dřeviny (vědecký název) český název Obvod kmene cm (ve 130cm) Šířka koruny m Výška dřeviny m Sadovnická hodnota body Popis Popis

Více

2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK

2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK LEGENDA alej hranice lada lesí porost louka Park mez orná půda pastvina remízek silnice těžební prostor trvale travní porost - louka urbanizovaná plocha vodní tok vodní plocha Mendelova univeita v Brně

Více

Logistický areál Březhrad

Logistický areál Březhrad Dendrologický průzkum Logistický areál Březhrad Jan Losík prosinec 2008 Název záměru: Logistický areál Březhrad Zadavatel: EMPLA, spol. s r. o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875

Více

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba

Více

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2.část lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2 Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně

Více

LEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61)

LEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61) 46 (F) PARK ZA MUZEEM V JÍLOVÉM U PRAHY - ŽÁDOST O KÁCENÍ DŘEVIN PŘÍLOHA - ZÁKRES DŘEVIN URČENÝCH KE KÁCENÍ DO KATASTRÁLNÍ MAPY ETAPA I. ETAPA II. M 1:0 1 ul. Českosloveské Českosloveská armády (98) E

Více

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Rostlinné populace, rostlinná společenstva Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Revitalizace veřejných prostranství v intravilánu obce Žáky

Revitalizace veřejných prostranství v intravilánu obce Žáky Revitalizace veřejných prostranství v intravilánu obce Žáky Formulář pro uchazeče - oceněný výkaz výměr (poloţkový rozpočet) I. Výsadby a) Objekt : ozelenění háječku -parcela číslo 101/42 Ceny bez DPH

Více

Prezentace projektu na vybraném biocentru.

Prezentace projektu na vybraném biocentru. Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby

Více

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů

Více

INVENTARIZACE A DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM

INVENTARIZACE A DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM INVENTARIZACE A DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM Akce: Katastrální území: Parcela číslo: Investor: Zodpovědný projektant: Projektanti: Datum zpracování: Šanov nad Jevišovkou Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí

Více

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo

Více

Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic

Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic (pozemky parc. č. 828, 834) NEVYČÍSLENÝ ROZPOČET Objednatel: Vypracoval: Zak. číslo: 29-2012 Datum: říjen 2012 Česká republika Ministerstvo zemědělství,

Více

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba

Více

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá

Více

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer

Více

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 14305/2017. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 194/2017 OZOP

ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 14305/2017. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 194/2017 OZOP Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Dr. Milady Horákové 185/66 460 07 LIBEREC Obec Horní Libchava Horní Libchava 60

Více

Vytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice"

Vytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice Vytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice" Boršice u Blatnice Zpracoval: Ing. Petr Kvapil Obsah: Textová část Položkový rozpočet, včetně krycího listu Výkaz výměr Mapové přílohy Fotodokumentace Výpis

Více

Revitalizace funkčních ploch a prvků zeleně Brandýs nad Labem I. Etapa - Založení vegetačních prvků "CENTRAL PARK"

Revitalizace funkčních ploch a prvků zeleně Brandýs nad Labem I. Etapa - Založení vegetačních prvků CENTRAL PARK Číslo stromu Taxon Obvod kmene v 1,3 m (cm) Průměr kmene stromu na řezné ploše (cm) Plocha koruny stromu(m2) Výška (m) Fyziologické stáří (1-6) Fyziologická vitalita (0-5) Zdravotní stav (0-5) Provozní

Více

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice List1 SOUPIS PRACÍ PŘÍLOHA Č.1 - DENDROLOGIE Revitalizace alejí na pozemcích města Žandov Stavba: SO 01 Revitalizace aleje - k.ú. Heřmanice u Žandova Objekt: SO 02 Revitalizace aleje - k.ú.valteřice u

Více

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace

Více

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 89 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: XIX/0-07; /9 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. st. Blansko, Kuřim (Brno-venkov) Katastrální území: Lelekovice,

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA

DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek 397 01 Písek, Lesnická 55 tel.: 382 506 111, fax: 382 506 102, e-mail: lespi@lespi.cz DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP

Více

Pořadové číslo: NRBK K 21

Pořadové číslo: NRBK K 21 (nadregionální biokoridor K 21) Název: Oblík-Raná - Šebín-Pochválovská stráň Mapový list: 1: 5000 Louny 2-6, 2-7, 2-8 Pořadové číslo: NRBK K 21 3BD3, 3B3, 3AB3, 3B3, 4AB2, L - lokální v řešeném území délka

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty

Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty Třešeň ptačí - PRUNUS AVIUM PLENA - výška 8-12m, zaoblená koruna široká 4-6m, kvete v dubnu plným bílým květem, okrasný druh netvoří plody. Třešně

Více

Exkurze Nemošická stráň. Marta Kovářová, Jolana Rufrová a Veronika Klimešová 2. C

Exkurze Nemošická stráň. Marta Kovářová, Jolana Rufrová a Veronika Klimešová 2. C Exkurze Nemošická stráň Marta Kovářová, Jolana Rufrová a Veronika Klimešová 2. C Úvod Dobrý den, jako úkol jsme dostali seznámit Vás s náplní naší exkurze, kde jsme se dozvěděli kupu novinek a zajímavostí.

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.13.4._PŘ TÉMA: společenstva lesů ČÍSLO PROJEKTU:

Více

INDEX QBR Datový list do terénu

INDEX QBR Datový list do terénu INDEX QBR Datový list do terénu Kvalita břehového biotopu Skóre pro jednotlivé části nemůţe být negativní, ani překročit 25 Celkový říční kryt Skóre 25 80 % břeţního krytu (kromě jednoletých rostlin) 50-80

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Řeka Klabava. Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová

Řeka Klabava. Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Řeka Klabava Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová 1 Obsah 1 Navštívená lokalita a náš cíl... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2 4 Náš postup... 3 5 Terénní deník... 3 7

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské

Více

I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A

I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A Vysvětlivky: V odstranit - obvod kmene nad 80 cm odstranit - obvod kmene do 80 cm ošetřit instalovat vazbu BŘ bezpečnostní řez tvoří skupinu stav porostu k 27.

Více

ÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA

ÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA Vyhodnocení na udržitelný rozvoj území doplnění k návrhu ÚP * ÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA N á v r h Objednatel: Město Krásná Lípa Zpracovatel: Mgr. Pavel Bauer Březový vrch 737, 460 15 Liberec 15 Tel.: 739

Více

7/2004 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 17. prosince o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice

7/2004 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 17. prosince o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice 7/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2003 o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice Ministerstvo zemědělství stanoví podle 68 zákona č. 449/2001

Více

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Příloha A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Habrová seč Předměty

Více

Ing. Petr Hosnedl. Dendrologický průzkum sumarizace zeleně Průmyslový park Jirkov

Ing. Petr Hosnedl. Dendrologický průzkum sumarizace zeleně Průmyslový park Jirkov Ing. Petr Hosnedl Dendrologický průzkum sumarizace zeleně Průmyslový park Jirkov únor 2015 Název Umístění : Dendrologický průzkum sumarizace zeleně, Průmyslový park Jirkov : Ústecký kraj Obec s rozšířenou

Více

mech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření

mech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření 16. SÍDLIŠTĚ VOLDÁN 1221/1 1 Prunus spec, slivoň 5 5 0.7 5+5 2 0 0 0 0 0 3 3 odstranit vylomené větve 1221/1 2 Prunus avium, třešeň 9 7 1.5 57 4 2 2 1 3 2 2 4 odstranit nebezpečný 1221/1 3 Prunus spec,

Více

Závěrečná zpráva o projektu

Závěrečná zpráva o projektu KVK11_hadi_ZZ_790_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 790/2011 program:

Více

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita 1 Tilia cordata 16 10 3 90 4 3 4 1 1 1 2 2 V 2 Fraxinus excelsior Pendula 3 1 2 6 2 2 3 1 1 1 3 Picea pungens 9 3 2 16 3 2 3 1 1 1 4 Picea pungens 9 3 2 18 3 2 3 1 1 1 5 Picea pungens 9 4 2 10 3 2 3 1

Více

Areál "Rezidence" Stará Boleslav Stabilizace stávajících vegetačních prvků Doplnění kosterní zeleně. Město Brandýs nad Labem/Stará Boleslav

Areál Rezidence Stará Boleslav Stabilizace stávajících vegetačních prvků Doplnění kosterní zeleně. Město Brandýs nad Labem/Stará Boleslav Hlavní projektant objekt: investor: Vedoucí projektu Vypracoval Kontroloval Ing. Barbora Eismanová Ing.Ivan Marek Ing. Barbora Kubecová Ing. Ivan Marek Areál "Rezidence" Stará Boleslav Stabilizace stávajících

Více

Euchalcia consona Fabricius 1787

Euchalcia consona Fabricius 1787 Euchalcia consona Fabricius 1787 Euchalcia consona je podle mne jedním z nejkrásnějších kovoleskleců s nimiž je možné se setkávat od jara do konce léta. Tento motýl mne svým způsobem očaroval a tak jsem

Více

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Lesy zaujímají 38% rozlohy CHKO Český kras. Údolí Berounky u Srbska. Vlevo NPR Koda, vpravo NPR Karlštejn. Jeřáb krasový (Sorbus eximia) Jeřáb

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:

Více

Městský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa

Městský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa Městský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, 470 36 Česká Lípa Město Česká Lípa IČ:260428 oddělení technické správy majetku nám. T.G. Masaryka 1 470 36 Česká Lípa Váš

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

Projekt na zdravotní ošetření stromů a výsadbu stromové aleje v lukách v obci Žerotín

Projekt na zdravotní ošetření stromů a výsadbu stromové aleje v lukách v obci Žerotín Projekt na zdravotní ošetření stromů a výsadbu stromové aleje v lukách v obci Žerotín Investor Zadavatel Obec Žerotín Obec Žerotín Projekt a technická průvodní zpráva na zdravotní ošetření stromů a obnovení

Více

Archeologie starého dřeva a spálenišť

Archeologie starého dřeva a spálenišť MINIATLAS obsahuje dvě části. MINIATLAS mikroskopie dřeva a uhlíků pro učitele a studenty Příloha k úloze Archeologie starého dřeva a spálenišť První obsahuje výběr z anatomických obrázků různých pozorovacích

Více

Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř. Závěrečná zpráva. projektu Voda živá tok Barovka

Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř. Závěrečná zpráva. projektu Voda živá tok Barovka Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř Závěrečná zpráva projektu Voda živá tok Barovka 1 Předmluva Vážení čtenáři, právě čtete závěrečnou zprávu obsahující naše poznatky z výzkumu na toku Barovka,

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

INVENTARIZACE DŘEVIN JAKO PODKLAD K ŽÁDOSTI O KÁCENÍ

INVENTARIZACE DŘEVIN JAKO PODKLAD K ŽÁDOSTI O KÁCENÍ INVENTARIZACE DŘEVIN JAKO PODKLAD K ŽÁDOSTI O KÁCENÍ 09/2016 OBSAH LOKALIZACE... 2 ZHODNOCENÍ STAVU DŘEVIN... 2 PŘÍLOHY... 4 A) INVENTARIZAČNÍ TABULKY... 4 B) FOTODOKUMENTACE... 9 C) SITUČNÍ ZÁKRES DŘEVIN...

Více

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou Studie Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou Inventarizace a metodika inventarizace Objednatel projektové dokumentace: Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119 69813 Veselí nad Moravou IČO:

Více

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova .část lokalita č.: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně.

Více