Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Veřejné zakázky. Bakalářská práce. Právní administrativa v podnikatelské sféře

Transkript

1 Bankvní institut vyská škla Praha Katedra práva Veřejné zakázky Bakalářská práce Autr: Marek Hiţa Právní administrativa v pdnikatelské sféře Veducí práce: JUDr. Aleš Rzehnal Ph.D. Praha Duben, 2010

2 Prhlašuji, ţe jsem bakalářsku práci na téma Veřejné zakázky zpracval samstatně a s puţitím uvedené literatury. V Hrádku nad Nisu dne Marek Hiţa

3 Pděkvání: Na tmt místě bych rád pděkval JUDr. Aleši Rzehnalvi Ph.D. za cenné připmínky a dbrné rady při vedení bakalářské práce. Dále si velice cením splupráce zaměstnanců u vjenskéh útvaru Chtyně. Tímt děkuji paní Daně Rytířvé a Mgr. Dr. Brnislavu Čížkvi. Také bych chtěl pděkvat za pskytnutu pmc zaměstnancům Městskéh úřadu v Hrádku nad Nisu, zejména pak panu Jiřímu Timulákvi.

4 Antace práce: Předmět bakalářské práce pjednává rzdílném přístupu ve způsbu zadávání veřejných zakázek u dvu dlišných veřejných zadavatelů. Zadavatelé, kterých se v průběhu práce zmiňuji jsu územně samsprávní celek a Armáda České republiky. První část pjednává histrii vzniku zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách. V druhé části jsu zdůrazněny praktické způsby zadávání veřejných zakázek územně samsprávným celkem. Část třetí bjasňuje zadávání veřejných zakázek Armádu České republiky. Anntatin: The theme f this thesis is dissertate abut different admissin in public prcurement f tw different cntracting authrities. The cntracting authrities wh thesis deals are municipality and the Army f the Czech Republic. The first part deals with the histry f the rigin f the Act n. 137/2006 Cll., n public cntracts. In the secnd part are accentuate practical means in public prcurement f municipality authrites. The third part is illuminate public prcurement by the Army f the Czech Republic.

5 OBSAH ÚVOD VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Histrie vzniku zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách EU - mezinárdní práv a práv EU dtýkající se blasti veřejných zakázek Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Veřejná zakázka Veřejné zakázky pdle předmětu Předpkládaná hdnta veřejné zakázky Zadavatel veřejné zakázky Důleţité zásady pr zadávání veřejných zakázek Krupce VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVANÉ VEŘEJNÝM ZADAVATELEM ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝM CELKEM Územně samsprávní celky Veřejné zakázky maléh rzsahu Pdlimitní veřejné zakázky a nadlimitní veřejné zakázky Zadávací řízení Zadávací řízení a jeh zahájení Kvalifikace kvalifikační kritéria ddavatelů Pdání nabídek Otevírání bálek Zadávací dkumentace Hdncení nabídek Námitky VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVANÉ ARMÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Nabývání majetku v AČR Centrálně nabývaný majetek v AČR Decentrální nabývání majetku v AČR Systém elektrnické pdpry bchdvání zakázky maléh rzsahu Zadavatel v systému SEPO

6 3.2.2 Zakázka maléh rzsahu v praxi - nákup sluţebníh psa První fáze - přípravná Druhá fáze - zadávací řízení (pptávkvé řízení) Třetí fáze - uzavření smluvy Čtvrtá fáze - průzkum trhu (slvení ptencinálních ddavatelů) Ddavatel v systému SEPO Prtikrupční patření a nástrje v AČR a u VÚ 3180 Chtyně ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY PŘÍLOHY

7 ÚVOD Dané téma jsem zvlil prt, prtţe jsem se chtěl dzvědět jakým způsbem pstupuje zadavatel veřejné zakázky pdle Zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách ve znění pzdějších předpisů. Vzhledem k tmu, ţe má dbrnst není v tmt bru (jsem vják z pvlání), musel jsem nejdříve pchpit základní pjmy vymezené v zákně veřejných zakázkách. V sučastné dbě je prblematice veřejných zakázek věnvána zvýšená pzrnst, prtţe zde dchází k čerpání veřejných prstředků. Jedná se blast, ve které d rku 1990 dšl z hlediska legislativy k významným změnám a k přijetí mnha zásadních záknů, které ve své dbě více či méně dráţely nejen pţadavky své dby, ale i pţadavky a zkušensti států Evrpské unie (dále jen EU). Práce je rzdělena d tří kapitl. V první kapitle je zhledněn histrický vývj blasti veřejných zakázek d rku 1990 aţ d přijetí zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách. Vývj záknů v blasti veřejných zakázek v České republice (dále jen ČR) je rzdělen d něklika časvých bdbích. Důraz je plţen zejména na bjasnění situace pdmínek (v dbě existence Českslvenské scialistické republiky, České a Slvenské federativní republiky a ČR) vlivňujících přijetí záknů a nrmativních aktů v dané dbě. Zdůrazněn je i vztah k mezinárdnímu právu a k právu EU v blasti veřejných zakázek. Druhá kapitla pjednává prcesu zadávání veřejných zakázek samsprávními celky ve vztahu k platné legislativě veřejných zakázkách. Pzrnst je věnvána zejména pznatkům prcesu zadávání veřejných zakázek u Městskéh úřadu v Hrádku nad Nisu. Třetí kapitla bjasňuje prblematiku veřejných zakázek zadávaných Armádu České republiky (dále jen AČR). Kapitla seznamuje s interními nrmativními akty platnými v AČR v tét blasti a zárveň ukazuje na příklady zadávání veřejných zakázek vjenským zadavatelem (vjenským útvarem). Ve všech kapitlách je pzrnst věnvána i negativním jevům, které se s prblematiku veřejných zakázek neustále bjevují. Je zde charakterizvána zejména krupce a prblematika s ní suvisející. Při psaní bakalářské práce jsem vycházel z dstupných zdrjů dbrné literatury a záknů vztahujících se k veřejným zakázkám. Výhdu byl t, ţe k tét blasti existuje velké mnţství studijníh materiálu a pramenů, ze kterých je mţné čerpat. 7

8 Cílem mé práce je pstihnut prblematiku veřejných zakázek v ČR d jejich vzniku p dnešní dbu se všemi peripetiemi. Objasnit především aplikaci zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, a t jak v civilním sektru, tak i ve vjenském a nastínit prblematiku krupce a bje prti ní. 8

9 1. Veřejné zakázky Ve vyspělých zemích, kde vedle sebe stjí sukrmý sektr splečně s veřejným, jsu veřejné zakázky velice důleţitým a nezbytným pjmem práva. Vzhledem k tmu, ţe se chtěla ČR p listpadvých změnách v rce 1989 zařadit mezi vyspělé státy Evrpy, byl nutné vytvřit takvý zákn, který by tut prblematiku zprůhlednil a zjedndušil. Zárveň byl ptřeba vyřešit dhled nad tímt záknem. T vše za předpkladu, ţe budu státní finance na pkrytí veřejných zakázek vyuţity hspdárně, účelně a efektivně. 1.1 Histrie vzniku zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách V bdbí scialismu, v prstředí neexistující trţní eknmiky zákn veřejných zakázkách neexistval. Idea tét dby byla vlivněna centrálně řízenu eknmiku a nebyla snaha vytvření knkurenčníh prstředí. Jakým způsbem se přidělvaly veřejné zakázky v dbě scialismu vysvětlil dc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.: Veřejné zakázky byly přidělvány státním pdnikům, které měly mnplní pstavení. Veřejné sutěže by za situace, kdy existvaly pevně stanvené ceny, a které byly v některých případech dtvané, neměly větší význam. 1 P rce 1989 a pádu kmunistickéh reţimu dšl k výrazným změnám fungvání našeh státu. Plitický systém zalţený na principu demkracie pstupně přecházel z centrálně řízené eknmiky na eknmiku trţní. Byl nutné vytvřit nvu legislativu, a t i v blasti veřejných zakázek. V rce 1991 t byl Zadávací řád staveb, který byl sučástí hspdářskéh zákníku a stanvval pstupy v blasti stavebnictví. Další úpravu byl usnesení vlády ČR č. 458/1992 z rku 1992 v zadávání veřejných zakázek. Změna se týkala rzšíření předmětu zakázky na ddávky, práce, sluţby a výkny. První zákn, který řešil veřejné zakázky, byl zákn č. 199/1994 Sb., zadávání veřejných zakázek, s platnstí d Tent zákn vznikl na základě Evrpské dhdy přidruţení ČR k Evrpskému splečenství z rku ČR d rku 1995 neměla ţádný zákn, který by se přím specializval na veřejné zakázky. Vytvřením takvéh zákna, který tut pdmínku splňval, udělala ČR důleţitý krk v přiblíţení se vyspělým státům Evrpské unie (dále jen EU). Jedním z dalších důvdů pr vytvření zákna byl nárůst veřejných zakázek na území ČR. Převáţná část tht zákna se týkala pstupu zadavatelů 1 JURČÍK, R. Zadávání veřejných zakázek a udělvání kncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s 5. 9

10 a při jeh zpracvání se vycházel z tzv. mdelvéh zákna UNCITRAL 2, jenž je dlišný d směrnic Evrpské Unie, 3 uvádí dcent Radek Jurčík. Zákn č. 199/1994 Sb., zadávání veřejných zakázek, byl aţ d přijetí nvéh zákna č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách celkem třináctkrát nvelizván. Za nejdůleţitější pvaţuji tři nvelizace: 1) Zákn č. 148/1996 Sb., zaznamenal změny v blasti zvýšení finančních limitů u veřejných zakázek, kvalifikačních předpkladů uchazečů, finančních závazků uchazečů a právnění rgánu dhledu. 2) Zákn č. 93/1998 Sb., upravval pstup v zadávání veřejných zakázek v blasti výzkumu a vývje dále zpřísňval kvalifikační předpklady pr uchazeče. Byl vypracván i s hledem na prgram Phare 4, který vznikl jiţ v rce 1989 a byl vytvřen jak pdpra státům střední a výchdní Evrpy v blasti hspdářské pmci. 3) Zákn č. 28/2000 Sb., definval pjmy veřejná zakázka a zadavatel, upravval kvalifikační pţadavky uchazečů, způsby zadávání veřejných zakázek, pstup při pdání námitek. Zákn č. 199/1994 Sb., zadávání veřejných zakázek, nebyl z dnešníh phledu tak prpracvaný a vycházel zejména z bchdníh zákníku. Způsb zadávání veřejných zakázek byl pstaven na principu veřejné bchdní sutěţe. Předmětem veřejných zakázek byly ddávky, prvedení prací a pskytnutí sluţeb. Tent zákn pvlval zvýhdnění tuzemských uchazečů veřejnu zakázku. Dnes tat mţnst není přípustná, prtţe je zde zásada nediskriminace a nikd nesmí být zvýhdňván. Statistika zakázek zadávaných pdle zákna č. 199/1994 Sb., zadávání veřejných zakázek 5 Celkvé mnţství zakázek (v jedntkách) Celkvá cena zakázek v Kč s DPH ,- 2 UNCITRAL (United Natins Cmmissin n Internatinal Trade law, v překladu kmise rganizace spjených nárdů pr mezinárdní bchdní práv). UNCITRAL byla zalţena v rce 1966 rezlucí valnéh shrmáţdění rganizace spjených nárdů. V sučastné dbě má 36 členů a Česká republika má statut pzrvatele. Hlavním cílem UNCITRAL byl dstranit překáţky mezinárdníh bchdu. Veřejné zakázky byly řešeny v blasti zbţí, staveb a sluţeb. Účast a činnst České republiky v tét kmisi zastřešuje Ministerstv průmyslu a bchdu na základě zákna č. 2/1969 Sb., zřízení ministerstev a jiných ústředních rgánů státní správy České republiky, ve znění pzdějších předpisů, tzv. "kmpetenční zákn. 3 JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělvání kncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s Prgram Phare byl uknčen v rce 2006 pznámka autra. 5 JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělvání kncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s

11 Jakým způsbem byl zákn č. 199/1994 Sb., zadávání veřejných zakázek harmnizván se zákny EU dkládá názr JUDr. Jarslavy Sechtervé: Zákn č. 199/1994 Sb., zadávání veřejných zakázek, ve znění pzdějších předpisů, pžadavky na kmpatibilitu tuzemské právní úpravy s právní úpravu EU nesplňval. 6 V následujících letech se ČR snaţila vytvření takvéh zákna veřejných zakázkách, který by zaručval sunáleţitst s právem EU. Výsledkem tht prcesu byl zákn č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách, který nabyl účinnsti dnem Tímt datem se sučastně ČR zařadila mezi členské státy EU. Neţli byl tent zákn přijat pršel dluhým schvalvacím prcesem. Schválen byl aţ třetí návrh zákna. Tent zákn byl v platnsti aţ d rku 2006 a během dvu let platnsti byl smkrát nvelizván. Zákn č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách vznikl na základě předpkládanéh vstupu ČR d EU. Vláda ČR usilvala t, aby vznikl zákn slučitelný s právní úpravu EU. Úřad pr chranu hspdářské sutěţe byl pvěřen vypracvat část dhledu nad tímt záknem a Ministerstv pr místní rzvj měl za úkl zpracvat zákn zadávání veřejných zakázek. Zákn č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách zaručval zásady nediskriminace, transparentnsti a vzájemnsti. O tm z jakých právních předpisů EU vycházel zákn č. 40/2004 Sb., ppsal dcent Radek Jurčík: Zákn byl zalžen na všech tehdy platných směrnicích upravujících zadávání veřejných zakázek v Evrpské unii. 7 Statistika veřejných zakázek zadávaných pdle zákna č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách v rce Veřejné zakázky zadávané v rce Celkvé mnţství zakázek (v jedntkách) Celkvá cena veřejných zakázek v Kč (s DPH) , ,- Celkem ,- 6 SECHTEROVÁ, J., Průvdce záknem veřejných zakázkách, 1.vyd. Praha: Bva Plygn, 2005, cit. s 7 7 JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělvání kncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s 13. Přehled směrnic upravující veřejné zakázky (71/304/EHS, 89/665/EHS, 92/13/EHS, 92/50/EHS, 93/36/EHS,93/37/EHS, 93/38/EHS, 97/52/EHS, 98/4/ES, 2001/78/ES). Těmit směrnicemi se řídil Zákn č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách. 8 Infrmační systém veřejných zakázkách, dstupné na www < statistikypřednastavené (základní) zadané VZ, pdle druhu zadavatele, [n line, ]. 11

12 V tmt zákně, narzdíl d předešléh, byl větší prpjení s právní úpravu EU. Byly vymezeny nvé pjmy (veřejné zakázky na ddávky, sluţby, stavební práce), rzdílné finanční limity, byl ujedncený systém hdntící kmise a kmise pr tevírání bálek. Přesněji stanvval kritéria pr uchazeče (ddavatele). Byla zde existence prváděcích předpisů pr zhdncení nabídek. Zákn 40/2004 Sb., veřejných zakázkách měl i jiné druhy zadávacíh řízení, tevřenéh řízení, uţšíh řízení neb jednacíh řízení s uveřejněním a jednacím řízení bez uveřejnění. Tím zaručval lepší transparentnst v blasti uveřejňvání veřejných zakázek. Tent zákn měl i své nedstatky, a t zejména v blasti výkladu zákna a předpisům EU. Výklad byl v některých pjmech rzdílný a nejasný (například byla nejasná definice kategrií zadavatele, špatná návaznst lhůt při pdání námitek). Na základě nvých směrnic EU zadávání veřejných zakázek 2004/17/ES a 2004/18/ES byl ptřeba prvést nvelizaci zákna a neb vytvřit zcela nvý zákn, který by tyt směrnice zahrnval. Vytvření nvéh zákna se jevil jak nejlepší řešení (neţ nvelizvat zákn č. 40/2004 Sb. veřejných zakázkách). Byl přijat zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), který nabyl účinnsti dnem Tent zákn upravval blast zadávání veřejných zakázek a blast dhledu nad tímt záknem. Statistika veřejných zakázek zadávaných pdle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách v rce Veřejné zakázky zadávané v rce Celkvé mnţství zakázek (v jedntkách) Celkvá cena veřejných zakázek v Kč (bez DPH) , , , ,- Celkem ,- 9 Infrmační systém veřejných zakázkách, dstupné na www < statistikypřednastavené (základní) zadané VZ, pdle druhu zadavatele, [n line, ]. 12

13 1.1.1 EU - mezinárdní práv a práv EU dtýkající se blasti veřejných zakázek Vývj EU vlivnily událsti 2. světvé války, která zdevastvala Evrpu. V rce 1946 přišel Winstn Churchill s návrhem sjedncení Evrpy. O rk pzději v rce 1947 vznikl na základě americkéh ministra zahraničí tzv. Marshallův plán. Cílem bu plánů byla finanční a hspdářská pmc směřvána na bnvu válku zničené Evrpy. P uknčení 2. světvé války dcházel v rámci mezinárdní splupráce států k zalţení důleţitých mezinárdních rganizací. V rce 1945 vznikla OSN, v rce 1948 vznikl GATT (blast mezinárdníh bchdu), OEEC (hspdářská pmc státům, předchůdce OECD vytvřené v rce 1960). Histricky vývj pkračval dál a v rce 1951 byl zalţen Splečenství uhlí a celi pr zlepšení hspdářskéh prstru. V rce 1957 vznikla Římská smluva, Evrpské hspdářské splečenství a Evrpské splečenství pr atmvu energii. Všechny tři vyjmenvané smluvy jsu zakládajícími smluvami zaktvené v prvním pilíři Evrpskéh splečenství (dále jen ES). Maastrichtská smluva, která nabyla účinnsti zalţila EU 10 a vytvřila tři pilíře, na kterých EU pstavila svůj základ. Prvním pilíř je tvřen zakládajícími smluvami a vytváří ES, druhý pilíř je tvřen blastí zahraniční a bezpečnstní plitiky a třetí pilíř je spluprácí v blasti vnitřních věcí a justice. V rce 1993 pdepsala ČR Evrpsku dhdu přidruţení. V rce 1999 nabyla účinnsti Amsterdamská smluva a v rce 2003 smluva z Nice. Všechny zakládající smluvy ES vytvářejí kmunitární práv s přímým účinkem aplikvatelnsti. Členské státy EU musí tt práv ddrţvat a respektvat. Platí zde princip nadřazensti před právem nárdním. Práv EU řadíme a také nazýváme jak práv primární. ČR pdmínku nadřazensti práva EU před právem nárdním respektuje i Ústavu České republiky čl. 10: Vyhlášené mezinárdní smluvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament suhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsu sučástí právníh řádu; stanví-li mezinárdní smluva něc jinéh než zákn, pužije se mezinárdní smluva. 10 K se EU skládá z těcht 27 členských států: Belgie, Bulharsk, Česk, Dánsk, Estnsk, Finsk, Francie, Irsk, Itálie, Kypr, Litva, Ltyšsk, Lucembursk, Maďarsk, Malta, Německ, Nizzemsk, Plsk, Prtugalsk, Rakusk, Rumunsk, Řeck, Slvensk, Slvinsk, Španělsk, Švédsk, Velká Británie. 13

14 Přijetím Maastrichtské smluvy dchází k přeměně Evrpskéh hspdářskéh splečenství na Evrpské splečenství. V důsledku tét změny vzniká Smluva zalţení Evrpskéh splečenství (dále jen SES). Tat smluva musí být ČR jak členským státem EU ddrţvána. Z th vyplývá, ţe i v blasti veřejných zakázek se musí ddrţvat transparentní jednání ze strany zadavatele, rvný přístup ke všem uchazečům veřejnu zakázku a nepřipuští se diskriminační jednání. Občanům členských států SES umţňuje se svbdně phybvat, ţít a pdnikat na území kteréhkliv státu EU. V pdnikatelské sféře je pvlen vlný phyb zbţí a kapitálu, cţ je důleţité pr zahraniční investice v jedntlivých členských státech. Na základě těcht svbd dchází v zemích EU k psilvání eknmické situace. Vlivem vzrůstající eknmiky dchází k nárůstu veřejných financí, které se následně přerzdělují a vyuţívají se i na finanční pkrytí veřejných zakázek. SES má přímý účinek puţitelnsti práva, tzn. ţe členské státy se tímt právem řídí a jedntlivcům vznikají práva a pvinnsti. Jedním z hlavních cílů EU je fungvání splečnéh vnitřníh hspdářskéh trhu v rámci všech členských států EU. Tat blast se dtýká i veřejných zakázek, zejména tím, ţe je tevřen tuzemský trh i pr uchazeče ze zahraničí. V případě, ţe se ucházejí veřejnu zakázku i ddavatelé z jiných států, bude více nabídek a zadavatelé mají více mţnstí při výběru. Veřejné zakázky tvří v EU přibliţně 16 % hrubéh dmácíh prduktu (dále jen HDP), přičemţ v jedntlivých členských státech se pdíl veřejných zakázek na HDP phybuje d 11 % d 20 %. Zpřístupnění zakázek pr pdniky ve všech státech EU vedl p dknčení vnitřníh trhu k zintenzivnění knkurence a sníţení cen. 11 Fungvání vnitřníh trhu EU je zalţen na těcht svbdách : Vlný phyb zbţí mezi členskými státy EU jsu dstraněny dvzní i vývzní cla a zakázána kvantitativní mezení zbţí. Pkud se jedná zbţí ze třetích zemí, pstupuje se pdle splečnéh celníh sazebníku vydanéh ES. Vlný phyb sluţeb tat svbda zaručuje fyzickým a právnickým sbám mţnst nabízet dčasně neb trvale své sluţby na území členskéh státu. Vlný phyb sb zde je zhledněn práv na získání práce a mţnsti phybu pracvních sil v EU. V tét svbdě se nepřipuští jakékliv diskriminační jednání 11 Enterprise Eurpe Netwrk, Česká republika, dstupné na < pradenstvi/pdnikani-v-eu/tendry-a-verejne- zakazky-v-eu/, tendry a veřejné zakázky EU>, [n line, ]. 14

15 pkud jde zaměstnávání a dměnu za práci. Zacházení by měl být u všech uchazečů práci a zaměstnanců rvncenné. Dalším právem je práv bčanů (trvale ţijících v některém ze států EU) na pbyt v jiné zemi EU. V tmt právu se nemusí jednat puze pracvníky, ale můţe se jednat studenty neb důchdce, kteří pbývají na území jinéh členskéh státu. Vlný phyb kapitálu umţňuje bez mezení phyb kapitálu a plateb na území členských států EU. Pr fungvání vnitřníh trhu EU je důleţité splnit tyt dvě pdmínky: Zákaz diskriminace - diskriminace můţe být v praxi přímá či nepřímá. Přímu diskriminací můţe být t, ţe zákn stanvuje pr pracvní zařazení určitu dbrnst puze pr bčana ČR. U nepřímé diskriminace se můţe jednat splnění jinéh kritéria. V prvním případě se diskriminace vztahuje na státní příslušnst a v druhém se bez pry v právu vyţaduje nějaká pdmínka. Jedntlivec nesmí být znevýhdňván z důvdu phlaví, věku a půvdu. Harmnizace práva - harmnizace zaručuje sunáleţitst vnitrstátníh práva s mezinárdním právem tak, aby byly zaručeny svbdy vlnéh phybu zbţí, sluţeb, sb a kapitálu. Důleţitu dhdu, která měla vliv na vytvření zákna 199/1994 Sb., zadávání veřejných zakázek byla Evrpská dhda přidruţení ČR a Evrpským splečenstvím - tat dhda upravvala vztahy mezi ČR a EU před našim vstupem d EU. Byla pdepsána dne s účinnstí d Oblast veřejných zakázek byla řešena čl. 68 (tét dhdy), který hvří zadávání veřejných zakázek na základě nediskriminace a vzájemnsti jak ţáducí. V rámci čl. 69 GATT 12 měla ČR stanvenu pdmínku slučitelnsti záknů se zákny Evrpskéh splečenství. V tét dhdě se dále hvří zóně vlnéh bchdu a závazku mezi ČR a splečenstvím splupráci kulturní, hspdářské, finanční. Dalším pdstatným právem EU, které se řadí d tzv. práva sekundárníh jsu směrnice. Orgány, které směrnice vydávají jsu Rada EU (splečně s parlamentem EU) a Kmise EU. V blasti veřejných zakázek jsu směrnice velice důleţité, prtţe ZVZ 12 GATT (General Agreement n Tariffs and Trade) všebecná dhda na clech a bchdu. Organizace, která vznikla p druhé světvé válce v rce 1947 v Ţenevě. Nejdůleţitějším článkem pr vznik GATT se pvaţují USA, které předlţily všebecnu dhdu clech a bchdu. Výsledkem byl jednání 23 států, které měl za následek dsuhlasení dhdy GATT. Cílem dhdy byl sníţení celních pplatků v mezinárdním bchdu. Dstupné na < 15

16 musel implementval směrnice d záknné pdby ČR. Směrnice zavazují zúčastněné členské státy prvést ve svém právním řádu k jedntnému datu implementace určité změny tak, aby si práv jedntlivých států nedprval a pskytval srvnatelnu úrveň chrany. Směrnice jsu tedy nástrjem harmnizace nárdních právních řádů s právem EU. Jakmile jsu směrnice na úrvni EU schváleny, je pvinnstí jedntlivých členských států EU ve stanvené lhůtě převést výklad směrnic d svéh právníh řádu. Svým bsahem jsu pak směrnice srvnatelné (harmnizvané) s předpisy členských států, ale frmu se však mhu lišit. Pdstatu není přesná frmulace směrnice. Musí být zhledněn cíl směrnice a následný výklad v nárdním právu. Tím je splněn hlavní záměr směrnice jak právníh aktu. Členské státy mhu v suladu se svými právními tradicemi rzhdnut, jak je budu nejlépe aplikvat d nárdníh práva. Prstřednictvím směrnic byl například vybudván jedntný trh ES, zajišťující svbdu phybu zbţí, sb, sluţeb a kapitálu. Pkud není směrnice p dbě implementace vlţena d vnitrstátních právních nrem můţeme se dmáhat práv vyplývajících z těcht směrnic. V případě, ţe djde k prušení zákna je mţné se dmáhat práva prstřednictvím sudů ČR a neb se brátit na Sudní dvůr EU. Výpis směrnic EU v blasti veřejných zakázek platných v minulsti: Směrnice Rady 71/304/EHS ze dne 26. července 1971 dstranění mezení vlnéh phybu sluţeb, pkud jde veřejné zakázky na stavební práce a zadávání veřejných zakázek na práce pdnikatelům jednajícím prstřednictvím zastupení či pbček. Směrnice Rady 71/305/EHS ze dne 26. července 1971 krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce. Směrnice Rady 77/62/EHS ze dne 21. prsince 1976 krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na ddávky. Směrnice 89/665/EHS ze dne 21. prsince 1989 krdinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumnéh řízení při zadávání veřejných zakázek na ddávky a stavební práce. Směrnice 92/13/EHS ze dne 25. únra 1992 přezkumné řízení v rámci sektrvé směrnice. Směrnice Rady 92/50/EHS, ze dne 18. června 1992 krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na sluţby, ve znění směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 97/52/ES vymezen v 72 dst. 1 zákna č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách. Směrnice Rady 93/36/EHS, ze dne 14. června 1993 krdinaci řízení při zadávání veřejných zakázek na ddávky ve znění směrnice 97/52. 16

17 Směrnice Rady 93/37/EHS, ze dne 14. června 1993 krdinaci řízení při zadávání veřejných zakázek na prvedení stavebních prací ve znění směrnice 97/52. Směrnice Rady 93/38/EHS, ze dne 14. června 1993 krdinaci řízení při zadávání veřejných zakázek rgány půsbícími v sektrech vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a telekmunikací. Směrnice Rady 89/665/EHS, krdinaci právních a správních předpisů vztahujících se na puţití pstupů přezkumávání při zadávání veřejných zakázek na ddávky a stavební práce, ve znění směrnice Rady 92/50/EHS krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na sluţby vymezen v zákně č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách. Směrnice Kmise 2001/78/ES, zveřejňvání frmulářů při vyhlašvání veřejné zakázky. Ze dne 13. září Také v zákně č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách. Směrnice EU zaručují chranu zájmů pdnikatelů v určitém členském státu jejichţ záměrem je nabízet zbţí, sluţby neb stavební práce zadavatelům (rgánům veřejné správy) z jinéh členskéh státu. Mezinárdní rganizace a dhdy, které mají vliv na blast veřejných zakázek: OECD 13 je t rganizace pr hspdářsku splupráci a rzvj, byla zalţena v rce Členem OECD je d rku 1995 i ČR. V sučastné dbě má tat rganizace 30 členů. Cílem OECD je hspdářský růst, zvyšvání ţivtní úrvně, rzvj světvé eknmiky a světvéh bchdu všech členských států rganizace. Sídlem je Paříţ. WTO 14 světvá bchdní rganizace, která je nástupnicku rganizací GATT. 15 Tat dhda z rku 1995 určuje pravidla mezinárdníh bchdu. Úklem je dburání bchdních bariér, zamezení diskriminace a mezinárdní splupráce. Jedním ze základních principů je stejné zacházení mezi dmácími a zahraničními ddavateli v přístupu na trh. Jedná se vícestrannu mezinárdní smluvu uzavřenu mezi některými členskými státy a WTO. V měsíci září 2009 měla rganizace 153 členů a sídlem je Ţeneva. GPA 16 je t vícestranná mezinárdní dhda. ČR se zavazuje ddrţvat tut smluvu d 1.května Důleţité je i říci, ţe smluvní stranu GPA je i ES. GPA zaručuje 13 OECD (Organizatin fr Ecnmic Cperatin and Develpment), Stálá mise ČR při OECD v Paříţi, dstupné na < [n line, ]. 14 WTO (Wrld Trade Organizatin ), světvá bchdní rganizace, Dstupné na < 15 WTO, histrie GATT, dstupné na < >, [n line, ]. 16 Prtál veřejných zakázkách a kncesích, dstupné na < stanviska -stanvisk ke -GPA-2, [n line, ] 17

18 práva všech svých 37 členů v blasti veřejných zakázek. Hlavním cílem je nediskriminace a rvné zacházení ddavatelů. Zejména se jedná nadlimitní veřejné zakázky na ddávky a sluţby uvedené v přílze č. 1. ZVZ. a stavební práce, které zadává veřejný neb sektrvý zadavatel. Mezinárdní smluvy a dhdy, které vznikají mezi členy mezinárdních rganizací určují pravidla v mezinárdním bchdu a napmáhají hspdářskému rzvji. Z eknmickéh phledu jsu důleţité i pr blast veřejných zakázek. Díky bchdu dchází k alkaci zdrjů mezi sukrmým sektrem a veřejným sektrem. 1.2 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách řeší právní úpravu veřejných zakázek. Účinnst tht zákna nabyla platnsti dne Jedním z cílů th zákna byl převzít a následně aplikvat d vnitrstátní nrmy základní principy EU. Tyt principy jsu zásada transparentnsti, nediskriminace a rvnéh zacházení při uzavírání smluv a zadávání veřejných zakázek. Zákn vymezuje prces zadávání veřejných zakázek a způsb dhledu nad tímt záknem. V prcesu zadávání se pjednává pstupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky za účelem uzavření smluvy s ddavatelem. Oblast dhledu vyknává Úřad na chranu hspdářské sutěţe (dále jen ÚOHS). Tent zákn zaručuje sunáleţitst s právem EU. Oprti předešlému záknu 40/2004 Sb., byl cílem tent zákn zjedndušit a napravit předešlé nedstatky. ZVZ byl k devětkrát nvelizván těmit zákny - zákn č. 110/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 76/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 41/2009 Sb., č. 110/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 447/2009 Sb. Přehled směrnic ES, které vlivnily zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách: /17/ES krdinaci pstupů při zadávání zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních sluţeb. Účinnst směrnice nastala dne /18/ES krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky a sluţby. Účinnst směrnice nastala dne /51/ES tat směrnice mění dvě předešlé. Ze dne Jejichţ implementace v našem právu je v suladu právem EU pznámka autra. 18

19 2007/66/ES směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady EU, kteru se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS jedná se blast přezkumnéh řízení při zadávání veřejných zakázek a zejména ve zvýšení účinnsti. Implementační lhůta nabyla platnst /81/ES směrnice krdinaci pstupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, ddávky a sluţby zadavateli v blasti brany a bezpečnsti a změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES ze dne 13. července Implementační lhůta je d Veřejná zakázka Pjem veřejná zakázka znamená vynalţení finančních prstředků veřejným zadavatelem za účelem získat za úplatu ddávky, sluţby neb stavební práce. Důvdem je prspěch v blasti veřejnéh zájmu 19, který realizuje zadavatel veřejnu zakázku. Cílem zadavatele je účelné a hspdárné vynalţení veřejných financí. Th se dcílí vytvřením sutěţníh prstředím mezi subjekty ucházejícími se veřejnu zakázku. Zadavatel na základě zadání veřejné zakázky psudí nabídky a vybere si nejlepší z nich. Veřejná zakázka je smluva mezi zadavatelem a jedním neb více ddavateli. 20 Ddavatelem se rzumí fyzická neb právnická sba pskytující zbţí, sluţby neb stavební práce. Ddavatelem můţe být i subjekt ze zahraničí. Znaky veřejné zakázky: Úplatnst - zadavatel vynakládá finanční prstředky za účelem získat ddávky, sluţby a stavební práce. Bez existence úplatnsti ze strany zadavatele nehvříme veřejné zakázce. Výsledkem uknčení zadávacíh řízení je pdpis smluvy a zaplacení stanvené finanční částky. Na straně zadavatele nesmí být ve spjitsti veřejné zakázky ţádný příjem. Písemná smluva - je sukrmprávní vztah mezi zadavatelem veřejné zakázky a ddavatelem. Subjekty zadavatel a ddavatel přesně vymezuje ZVZ. 18 Směrnice Evrpskéh Parlamentu a Rady 2009/81/ES, dstupné na < LexUriServ.d?uri=OJ:L:2009:216:0076:0136:CS:PDF>, [n line, ]. 19 Legální pjem veřejný zájem neexistuje. Objasnění tht pjmu nalezneme v rzhdnutí ústavníh sudu ČR ze dne (Pl. US 6/98) kde se uvádí, ţe pdle judikatury českých becných sudů je bstarávání věcí veřejnéh zájmu činnstí, která suvisí s plněním úklů týkajících se věcí becnéh zájmu, tedy nejen rzhdvání rgánů státní mci a správy, ale i uspkjvání zájmů bčanů - pznámka autra. 20 Viz 7, ZVZ 19

20 Předmět - zadavatel veřejné zakázky nese dpvědnst v určení předmětu, na ddávky, sluţby a stavební práce Dělení pdle finanční hdnty - zadavatel veřejné zakázky stanvuje předpkládaný finanční limit veřejné zakázky. Pdle finančníh limitu se dělí na zakázky pdlimitní, nadlimitní a maléh rzsahu. Na rzdíl d předešléh zákna je nutné brát v pvědmí, ţe i zakázky maléh rzsahu se pvaţují za veřejnu zakázku. Zadavatel musí pstupvat pdle ZVZ, jinak se nejedná veřejnu zakázku. Zakázku nejsu dtace a dary pskytnuté veřejným zadavatelům bez nárku na prtiplnění v jeh prspěch. O veřejnu zakázku rvněž nejde, nabyl-li zadavatel určitu hdntu jinak než na základě úplatné smluvy (tj. např. dražbu neb děděním), 21 dkládají Šmejkal Václav a Taišl Jiří Veřejné zakázky pdle předmětu Určení předmětu veřejné zakázky ukládá zadavatelům veřejných zakázek ZVZ. Předmět veřejných zakázek je rzdělen d tří kategrií na ddávky, sluţby a stavební práce. Zadavatel musí přesně stanvit jaký druh předmětu veřejné zakázky se jedná. Je t důleţité pr další pstup v zadáváním řízení. Veřejné zakázky jsu rzděleny pdle výše finančních limitů, které jsu rzdílné pr jedntlivé druhy zadavatelů veřejných zakázek a dále s hledem na předmětu veřejné zakázky. Finanční limity stanvuje kaţdé dva rky nařízení vlády ČR. Rzděluje veřejné zakázky na pdlimitní, nadlimitní a veřejné zakázky maléh rzsahu, přičemţ nejvyšší limit je určen pr stavební práce a nejniţší pr ddávky. V případě, ţe by zadavatel veřejné zakázky neurčil předmět veřejné zakázky správně, dstal by se d prblému se ZVZ, prtţe zadávací řízení by prváděl v jiném, neţ určeném reţimu. Tat kmplikace můţe nastat například při nákupu věci, kdy předmětem veřejné zakázky je ddávka, ale ta vyţaduje prvedení stavebních prací. Pkud se jedná veřejnu zakázku, která se skládá ze dvu předmětů, je v takvém případě pr určení předmětu rzhdující výše finančníh plnění. Bude-li finanční plnění vyšší u stavebních prací, budu předmětem veřejné zakázky stavební práce. Celkvu cenu veřejné zakázky bude tvřit sučet bu předmětů (ddávek i stavebních prácí). Ddávky - ZVZ, 8 dst. 1 a 2 vymezuje pjem ddávky. O ddávku se jedná, pkud veřejný zadavatel vynalţí finance na zbţí (a t i frmu nájmu, leasingu, neb 21 ŠMEJKAL, V., TAIŠL, J., Příručka zadávání veřejných zakázek, Hspdářská kmra ČR, 2006, cit. s. 4 20

21 kupí na splátky), dále pak pkud jde sluţbu, která není předmětem veřejné zakázky, ale je pr ni nezbytná (např. mntáţ). Stavební práce - v případě zhtvení stavby se můţe jedna prjektvu a inţenýrsku činnst. Stavební činnsti jsu uvedeny v přílze č. 3 k ZVZ. 22 V přílze jsu stavební práce rzděleny d ddílů a tříd, kterých je celkem dvacet tři. Sluţby - vše c není ddávka neb stavební práce. Seznam sluţeb, které se musí zveřejňvat v Úředním věstníku EU je v přílze č. 1 k ZVZ. Sluţby, které nepdléhají uveřejňvání jsu uvedeny v přílze č. 2 k ZVZ. Pčet zadaných veřejných zakázek v ČR v rce 2009 pdle předmětu Ddávky Služby Stavební práce Předpkládaná hdnta veřejné zakázky Jedná se předpkládané finanční plnění veřejné zakázky, které určuje zadavatel. Stanvení předpkládané finanční hdnty je zásadním úklem pr zadavatele veřejné zakázky v přípravné fázi. Tat hdnta se udává bez daně z přidané hdnty. Pdle th se veřejné zakázky rzdělují na pdlimitní, nadlimitní a zakázky maléh rzsahu. 24 Pkud by předpkládaná hdnta nebyla stanvena správně dšl by k pchybení v dalším pstupu zadávání veřejné zakázky. Zde musí zadavatel pstupvat pravdu s rzvahu, aby si nezpůsbil prblémy s překrčením finančníh limitu. Dšl by k situaci, kdy se nabídky uchazečů nevejdu d prahvé hdnty zakázek pdlimitních, ale zadávací řízení byl v reţimu těcht zakázek zadán. Tat situace nastane jenm tehdy, kdy je hdnta na rzmezí prahvých hdnt jedntlivých finančních limitů. Měl by t za následek prušení zákna s tím spjené zrušení zadávacíh řízení neb udělení sankce z úřadu dhledu. 22 Viz 9 dst. 1-3, ZVZ 23 Infrmační systém veřejných zakázkách, dstupné na < statistiky, přednastavené (základní), zadané VZ pdle druhu zakázky, [n line, ]. 24 Viz 7 dst. 3, ZVZ 21

22 Předpkládané hdnty veřejné zakázky jsu rzdílné pr jedntlivé kategrie zadavatelů a předmětu veřejné zakázky: Zakázka maléh rzsahu 25 - její předpkládaná finanční hdnta nedsáhne v případě veřejné zakázky na ddávky neb veřejné zakázky na sluţby ,- Kč bez DPH. U stavebních prací nesmí dsáhnut finančníh limitu ,- Kč bez DPH. Zákn tyt veřejné zakázky zahrnuje jak veřejnu zakázku, ale přesný pstup nestanvuje. Je zde pvinnst daná ZVZ, pstupvat pdle zásad transparentnsti, rvnéh zacházení a nediskriminace. C by měl zadavatel veřejné zakázky v zadávacím řízení u zakázek maléh rzsahu ddrţvat ppisuje dcent Radek Jurčík: Zahájí-li však veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky maléh rzsahu pstupem platným pr zadávání pr pdlimitní veřejné zakázky, pstupuje pdle ustanvení platných pr pdlimitní veřejné zakázky. 26 Pdlimitní veřejné zakázky 27 - předpkládaná finanční hdnta pdlimitních zakázek dsáhne v případě veřejné zakázky na ddávky neb na sluţby nejméně ,- Kč. A na stavební práce nejméně ,- Kč. Vše bez daně z přidané hdnty. Pdlimitní veřejná zakázka se nesmí rvnat neb přesáhnut spdní finanční limit nadlimitní veřejné zakázky. Nadlimitní veřejné zakázky 28 - řídí se finančními limity, které jsu stanvené prváděcím předpisem k ZVZ. Vycházejí z nařízením Kmise ES č.1177/2009 ze dne 30.listpadu 2009, které nahrazuje nařízení Kmise ES č.1422/2007. Finanční limity nadlimitních zakázek jsu stanveny ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Jejich hdnta je udávaná v eurech, prt se přepčítávají na dmácí měnu v českých krunách. Kaţdé dva rky směrnice Evrpské kmise tyt limity upravují, a vţdy je nutné prvést tut změnu nařízením vlády ČR. Evrpská kmise limity uzpůsbuje pdle dhdy s rganizací WTO. V sučastné dbě se v ČR jedná nařízením vlády č. 474/2009 Sb., které nahradil nařízení vlády č. 77/2008 Sb., stanvení finančních limitů pr účely zákna veřejných zakázkách, vymezení zbţí přizvanéh ČR - Ministerstvem brany, pr které platí zvláštní finanční limit, a přepčtech částek stanvených v zákně veřejných zakázkách v eurech na česku měnu. 25 Viz 12, dst. 3, ZVZ 26 JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělvání kncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s Viz 12, dst. 2, ZVZ 28 Viz 12, dst. 1, ZVZ 22

23 Účinnst nařízení vlády č. 474/2009 Sb., nabyl platnsti dnem d Oprti bdbí dšl ke sníţení finančních limitů vzhledem k lepšímu kurzu české kruny. V praxi t má výhdu zejména pr sníţení finanční hranice pr pdlimitní zakázky. Kde je mţné vyuţít zjedndušenéh pdlimitní řízení. Finanční limity měly v bdbí tyt hdnty: na ddávky a sluţby ,- Kč (zadavatel ČR), ,- Kč (územní samsprávní celek) a ,- Kč (sektrvý zadavatel), stavební práce ,- Kč (ČR, uzemní samsprávní celek, sektrvý zadavatel). Finanční limity nadlimitních veřejných zakázek 29 Zadavatel Ddávky a sluţby (v Kč bez DPH) Stavební práce (v Kč bez DPH) Česká republika a státní příspěvkvé rganizace; , ,- územní samsprávné celky (bce, kraje) a jejich , ,- příspěvkvé rganizace, 31 sektrví zadavatelé , ,- Pčet zadaných veřejných zakázek v ČR v rce pdle finančníh limitu Pdlimitní veřejné zakázky Nadlimitní veřejné zakázky 29 Epravcz, dstupné na < html>, [n line, ]. 30 Pr MO ČR limity platí puze pr určité zbţí (viz prváděcí předpis). 31 Dále d tét kategrie zadavatelů patří: další právnické sby viz 2 dst. 2 písm. b) a MO ČR (pr zbţí které nestanvuje prváděcí předpis); u některých sluţeb také pr Česku republiku a státní příspěvkvé rganizace; dtvaný zadavatel u sluţeb. 32 Infrmační systém VZ, dstupné na < statistiky, přednastavené (základní), zadané VZ pdle finančníh limitu, [n line, ]. 23

24 Veřejná zakázka nemůţe být úmyslně dělena 33 tak, aby si zadavatel sníţil limity stanvené v 12 ZVZ. Prušení by spčíval v tm, ţe by byl zadán více veřejných zakázek namíst jedné (pdlimitní, nadlimitní). Tímt by dšl k rzdělení zakázky, cţ je v rzpru s 12 dst. 3 ZVZ. V důsledku ppsanéh rzdělení by dšl ke sníţení předpkládané ceny veřejné zakázky. Nesprávným jednáním zadavatele, by výše plnění veřejné zakázky byla pd finančním limitem nadlimitních veřejných zakázek. Nejednal by se tedy veřejnu zakázku nadlimitní, ale zakázka by byla pvaţvána za pdlimitní se všemi důsledky s tím suvisejícími. Byla by t účelnst pr zjedndušení, kdy pdlimitní zakázky mají jiný reţim zadávacích řízení. V některých případek lze veřejnu zakázku rzdělit, a t pdle 98 dst. 1-5 ZVZ. Pdlimitní a nadlimitní zakázky se zadávají pstupem předepsaným pr jedntlivé druhy zadávacíh řízení 21 a 22 ZVZ Zadavatel veřejné zakázky Za zadavatele veřejné zakázky se pvaţuje puze subjekt uvedený v 2 ZVZ. Není mţné, aby zadavatelem veřejné zakázky byl subjekt, který je mim zákn. Puze zadavateli plyne pvinnst ze ZVZ v uzavíraní smluv na veřejné zakázky. Jedntlivé kategrie zadavatelů mají rzdílné pvinnsti v prcesu zadávání veřejné zakázky. Pdle ZVZ dělíme zadavatele veřejné zakázky d těcht kategrií, veřejný, dtvaný a sektrvý zadavatel. Dtvaný zadavatel - základním a nejdůleţitějším kritériem pr dtvanéh zadavatele je, aby byla splněna pdmínka hrazení více jak 50 % prstředků ze strany veřejnéh zadavatele, a t i prstřednictvím jiné sby. Dtvaný zadavatel můţe být právnická i fyzická sba. Můţe realizvat veřejné zakázky jejichţ předmětem jsu sluţby neb stavební práce. Stavební práce jsu limitvány prváděcím předpisem, který stanvuje finanční limity pr nadlimitní a pdlimitní veřejné zakázky. Sluţby musí suviset se stavebními pracemi, které můţe dtvaný zadavatel vyknávat ze ZVZ. 33 Viz 13, dst. 3, ZVZ 24

25 Sektrvý zadavatel - je sba, která vyknává činnst pdle 4 ZVZ. 34 Jsu t dvětví spadající zejména d blasti státníh mnplu (tj. plynárenství, vdárenství, teplárenství, kanalizace, dráhy, pštvní sluţby, prvzvání letišť). Stát má u takvé slţky dminantní vliv. Veřejný zadavatel - je jím ČR, státní příspěvkvá rganizace, územní samsprávní celek, jiná právnická sba (zalţena ve veřejném zájmu, je financvána převáţně státem). Tut kategrii řeší zejména zákn č. 219/2000 Sb., majetku České republiky a jejím vystupvání v právních vztazích, ve znění pzdějších předpisů. Dalším záknem je zákn č. 6/2002 Sb., sudech a sudcích. U bu záknů jsu vyjmenvané rganizační slţky financvány z veřejných financí. Důleţitst je ta, ţe slţky vystupují jak stát. Příkladem můţe být například ČR - Ministerstv práce a sciálních věcí. Tyt slţky státu jsu samzřejmě pvinny hspdařit s majetkem státu a se svým finančním rzpčtem, který má pvahu veřejných financí. Účel vynakládání veřejných financí, a t i v pdbě veřejných zakázek, je v uspkjení veřejnéh zájmu. Dalším zadavatelem veřejné zakázky, který patří d kategrie veřejných zadavatelů je územní samsprávní celek a jejich příspěvkvé rganizace 2 dst. c) ZVZ. D tét skupiny patří města, bce, kraje a příspěvkvé rganizace zřizvané těmit samsprávními celky. Jakým způsbem tyt celky vystupují a pdle, kterých záknů se zřizují vysvětluje dcent Radek Jurčík: Pdle bčanskéh zákníka vystupují tyt celky jak právnické sby. Zřizvání neb zakládání právnických samsprávných celků, mezi které náleží mj. bce a města upravuje zákn č. 250/ 2000 Sb. rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. 35 Pdle ZVZ musí zadavatel veřejné zakázky splňvat tyt pdmínky: Veřejné zakázka musí být hrazena více jak z 50 % státem. Zadavatel veřejné zakázky musí být zřízen za účelem veřejnéh zájmu. Zadavatel veřejné zakázky nemůţe mít kmerční a bchdní charakter, musí zde být činnst ve veřejném zájmu. Zadavatel veřejné zakázky můţe být právnická sba, která je státem vládána a neb jmenuje či vlí více jak plvinu členů jejich rgánů. 34 Viz 4, ZVZ (relevantní činnst) 35 JURČÍK, R., Zadávání veřejných zakázek a udělvání kncesí ČR a v EU, 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, cit. s 98 25

26 V zákně č. 40/2004 Sb., veřejných zakázkách, chyběla pdmínka nekmerční pvahy uspkjvání veřejnéh zájmu, cž ztěžval rzhdvání tm, kd je či není veřejným zadavatelem. Ve světle dplnění definice a s přihlédnutím k příslušné judikatuře Evrpskéh sudníh dvra (např. rzhdnutí C-223/99, 360/99, 283/2000) je tedy zřejmé, že mezi veřejné zadavatele patří všechny subjekty, ať již veřejnéh neb sukrméh práva, nacházející se pd vlivem státu či jinéh veřejnéh zadavatele, které ve škále svých jinak třeba i kmerčních činnstí plní alespň jednu veřejnu funkci, nejsu tudíž plně vystaveny tlakům trhu, 36 dkládají Šmejkal Václav a Taišl Jiří Důleţité zásady pr zadávání veřejných zakázek Tyt zásady jsu v úvdním ustanvení zákna a tvří důleţitu část principu veřejných zakázek. Mezi ně patří zásady patří transparentnst, nediskriminace a rvné zacházení. V praxi se setkáváme s tím, ţe nejsu tyt principy ddrţvány. Tím se bjektivně znevaţuje phled veřejnsti na prblematiku veřejných zakázek. Transparentnst je jeden z cílů, které si dává za úkl EU a tat zásada vyplývá ze smluvy ES. Prsazvání transparentnsti ve veřejných záleţitstech je hlavním cílem mezinárdní rganizace Transparency Internatinal 37 (dále jen TI), která pravidelně zveřejňuje mezinárdní srvnání hledně transparence bchdníh, finančníh i veřejnéh ţivta. Transparentnst znamená průhlednst, nic nezakrývat. Pr uchazeče je t jedna z věcí prč důvěřvat státní instituci. Veřejnst by měla mít mţnst kntrly a přístupu k infrmacím. Napmáhá t tmu, aby měl kaţdý mţnst uspět jak uchazeč veřejnu zakázku. Samzřejmstí by měla být spravedlnst státních zaměstnanců, kteří by měli hájit veřejný zájem. Pkud tmu tak není a státní zaměstnanci upřednstňují zájem sukrmý, mhu se dpuštět jednání, které zákn neumţňuje a dchází tak k jeh prušvání. Ddrţváním transparentníh jednání zadavatel předchází mţným sprům ve veřejných zakázkách. Pkud by dšl ke kntrle pstupu zadavatele, je mţné vše zpětně dlţit. Prkáţe se, ţe zadavatel pstupval správně a nedpustil se ţádnéh pchybení (neb pak). 36 ŠMEJKAL, V., TAIŠL, J., Příručka zadávání veřejných zakázek, Hspdářská kmra ČR, 2006, cit. s Transparency Internatinal - je rganizace, která celsvětvě bjuje prti krupci. Vydává zprávy své činnsti a navrhuje různá řešení jak bjvat prti krupčnímu jednání. Jedním z řešení je právě transparentnst. 26

27 Zásada zákazu diskriminace 38 je další pvinnstí určenu záknem veřejných zakázkách. EU si klade za cíl, aby nedcházel ke zvýhdňvání dmácích ddavatelů. Tím je zaručena větší knkurence schpnst v prstředí sutěţe veřejnu zakázku. Pkud například česká firma prjeví zájem zakázku ve Francii, měla by mít stejnu mţnst získat tut zakázku jak francuzská firma. Zásada nediskriminace je jedním z ustanvení smluvy ES. Zásada rvnéh zacházení znamená, ţe kaţdý uchazeč má stejné pstavení tak, aby nikd z nich nebyl zvýhdňván. Zadávací kritéria veřejné zakázky musí být pr všechny uchazeče stejná a tím nebude vlivněn výběr správnéh vítěze. Další důleţité zásady v blasti veřejných zakázek: Hspdárnst, efektivnst a účelnst vynalţených prstředků - vše stanvuje zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů. Hspdárnst představuje c nejmenší vynalţení finančních prstředků pr dsaţení stanvených cílů. V praktickém puţití mluvíme kritériu nejniţší nabídkvé ceny. Efektivnst jedná se takvé vynalţení finančních prstředků, pr získání nelepších výsledků a kvality. Objem vynalţených prstředků je úměrně vyský s hledem na kvalitu. Účelnst je vynalţení takvých prstředků, které zaručují ptimální míru kvality pr splnění cílů. Zásada sutěţe - měl by být vytvřen takvé prstředí, kde jsu zaručeny regulérní sutěţní pdmínky. Zásada mlčenlivsti - zadavatel veřejné zakázky nesmí pdávat infrmace knkurenční nabídce, a tím veřejnu zakázku zmanipulvat. Tent prblém se dst čast u veřejných zakázek v ČR bjevuje, ale je těţk prkazatelný. Zásada sudní - mít mţnst se dmáhat práva sudní cestu. 38 Mţný příklad diskriminace lze najít například v případě udělení pkuty ÚOHS ve výši Kč. Tat pkuta byla udělena zdravtnické záchranné sluţbě Jihčeskéh kraje, u které vznikl pchybení ze strany zadavatele. Zadavatel určil při nákupu tří sanitních vzů technické specifikum vzidla (délku rzvru mm). Tut pdmínku mhl splnit puze jeden uchazeč, nabízející autmbily Vlkswagen. Tímt jednáním zadavatel prušil pdmínku zákazu diskriminace. Dstupné na < [n line, ]. 27

28 1.2.6 Krupce Krupční jednání je v dnešní dbě určitým fenménem, který vnáší d splečnsti negativní názry a pstje. O tmt jednání se velice diskutuje, ale dpsud nebyl nalezen takvý způsb, který by krupci zcela vymítil. Znaky tht jednání je mţné spatřvat v kaţdé splečnsti. Není důleţitý plitický reţim, ani v jakém histrickém bdbí se splečnst nachází. Krupce si vţdy nachází cestu jak můţe bejít právní mantinely a splečenské kdexy chvání. Přikláním se k názru, ţe kaţdý je svým způsbem pdplatitelný. Zcela určitě záleţí na situaci jedince, která vlivňuje jeh rzhdnutí přijmut úplatek. Tent jedinec zde zhledňuje svůj majetkvý, finanční, ale i mcenský prspěch. Důleţitá je výše prspěchu. 39 Úplatek - je výhda, kteru někd nabízí a někd neprávněně přijímá. Smyslem úplatku je majetkvý neb finanční prspěch. Majetkvý prspěch můţe být mvitý neb nemvitý. Subjekty se tímt jednáním dpuštějí trestnéh činu. Pčet zjištěných (Z) a bjasněných (O) trestných činů suvisejících s krupcí v ČR v letech Rk Zneuţívání pravmci veřejnéh činitele Přijímání úplatku Pdplácení Nepřímé úplatkářství Úplatkářství celkem Z O Z O Z O Z O Z O Pr získání lukrativní veřejné zakázky jsu uchazeči chtni bejít zákny a nabízet úplatky, tím vzniká nečestná sutěţ. Prušení je jak na straně zaměstnance tak na straně sby která úplatek nabízí. V případě zaměstnance se jedná zneuţití pstavení veřejnéh úředníka, kterému plyne majetkvý prspěch. Nechat se pdplatit je vlivněn mrální disciplínu kaţdéh z nás. Velkým rizikem pr naší splečnst je t, ţe převládá názr, ţe - kdyţ bere úplatek kaţdý, tak prč h nevzít také. Uměle se tím vytváří klima, kdy se chce někd ucházet veřejnu zakázku neb něc vyřídit a pčítá s pskytnutím mţnéh úplatku. Jedntlivec se v takvémt případě dmnívá, ţe bez úplatku nic nevyřídí a nezíská - pznámka autra. 40 Ministerstv vnitra ČR, dstupné na < Zprava_2005_2006.pdf>, [n line, ]. 28

29 Mţné příčiny vzniku krupčníh jednání: Nedstatky v kntrlní činnsti - dpvědné sby, které mají za úkl hájit veřejný zájem a prušují zákn musí být ptrestáni. Odpvědný řídící pracvník musí mít nad sebu kntrlní rgán. Prblém můţe nastat i v průhlednsti kntrlní činnsti a tím se vytrácí její účinek. Nedstatečné finanční hdncení dpvědných pracvníků - dstatečně vyský plat má být záruku th, aby ke krupci nedcházel. Dbré finanční hdncení pracvníků se prjeví zejména na dbrnsti zaměstnance. Tím nebude na funkci přijímán nekvalifikvaný zaměstnanec, ale dbrník s dstatečným finančním hdncením. V knečném důsledku se tím dcílí vyšší kvality dvedené práce a díky dbrnsti zaměstnanců se eliminuje jejich pchybení. Nedstatečná kvalifikace zaměstnanců - suvisí t i s hdncením pracvníků. Pkud bude kvalita na straně zaměstnanců, tak bude kvalita na straně řízení i kntrly. Nedstatečná legislativa - k bcházení záknů dchází zpravidla tehdy, pkud selţe výklad práva, a ukáţe se, ţe je mţné h bejít. Etické jednání splečnsti - pkud bude splečnst krupční jednání přehlíţet, případně pdprvat, ke změně nedjde. Mţnsti zmírnění krupce: Jak jedntlivec - zajímat se tut blast a vědět, čím prušuji zákn. Jak zadavatel veřejné zakázky - zadavatel jedná pdle zákna a ze způsbu chvání musí jasně vyplývat, ţe krupci v ţádném případě nepřipuští. Dstatečná prevence - blast šklení, mediální činnst (tyt případy mediálně zveřejňvat a brát jak dstrašující případ). Kntrlní činnst - kvalita kntrlníh rgánu. Kvalita pracvníků - dbrnst, prfesinalita. Kvalita záknů - zamezení různéh výkladu záknů, tak aby nedcházel k jeh bcházení. Ddavatel - strach z vyskéh trestu pkud bude prkázána krupce. Oznamvací pvinnst - pkud djde ke zjištění krupčníh jednání, je nutné infrmvat rgán činný v trestním řízení. 29