suburbanizace.cz Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "suburbanizace.cz Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta"

Transkript

1

2

3 suburbanizace.cz Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta

4 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, Praha 2-Nové Město tel.: Urbánní a regionální laboratoř (URRlab) Vratislavova 13, Praha 2-Vyšehrad tel.: Publikace vznikla za podpory Ministerstva životního prostředí České republiky v rámci projektu SP/4i5/212/2007 Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v České republice: omezení negativních důsledků na životní prostředí a katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK. Autorský kolektiv: Martin Ouředníček, Jana Temelová, Marie Macešková, Jakub Novák, Petra Puldová, Dušan Romportl, Tomáš Chuman, Světla Zelendová, Iva Kuncová V roce 2008 v nákladu ks vydala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Ilustrace: Šárka Zahálková Obálka: Martin Křivka Layout, zlom: Karel Kupka (P3K) Tisk: PBtisk, s. r. o., Příbram První vydání Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2008 ISBN

5 OBSAH PŘEDMLUVA 7 1 SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST (Martin Ouředníček) Suburbanizace: co to je a jaké má podoby? 10 Prostorový vývoj měst, urbanizace 12 Zázemí města 14 Urban sprawl 16 Satelitní městečko 17 2 SUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ (Tomáš Chuman, Dušan Romportl) Ovlivnění živé složky krajiny 20 Ovlivnění neživé složky krajiny 22 Konzumace krajiny a změna krajinné matrice 24 Změny krajinného rázu vlivem suburbanizace 26 3 SUBURBANIZACE A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ (Jana Temelová) Kde stavět 30 Urbanismus celku a veřejné prostory 32 Architektura 34 Infrastruktura a občanská vybavenost 36 4 SUBURBANIZACE A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ (Petra Puldová, Jakub Novák) Kdo přichází do zázemí velkých měst? 40 Sociální infrastruktura a noví obyvatelé 44 Sociální prostředí suburbánních lokalit 46 Každodenní život v suburbiu 50 5 SUBURBANIZACE A DOPRAVA (Jakub Novák) Vliv suburbanizace na dopravu 56 Automobilová doprava 58 Veřejná doprava 60 6 SUBURBANIZACE A STAROSTA (Marie Macešková) Územní plánování 64 Regulace zástavby 66 Problémy spojené s novou výstavbou 68 Hlášení k trvalému bydlišti a financování obce 72 7 SUBURBANIZACE PROBLÉMY A DOPORUČENÍ (kolektiv) Praktické rady pro starosty i obyvatele 76 SLOVNÍČEK POJMŮ 87 LITERATURA 94 O PROJEKTU A O AUTORECH 96 5

6

7 PŘEDMLUVA Tato publikace je určena především těm, kteří mohou rozhodovat o budoucím rozvoji sídel a krajiny v metropolitních územích českých měst. Zodpovědných aktérů je v současnosti velké množství od těch, kteří rozhodují o umístění nových staveb, přes pracovníky všech úrovní státní správy a samosprávy, až po výzkumné a pedagogické instituce, které vštěpují zásady správného nakládání s prostředím budoucím odborníkům. Studium suburbánního rozvoje a suburbanizace je v České republice relativně mladé, sám suburbanizační proces se projevuje ve větší intenzitě až od poloviny 90. let 20. století. Přesto bylo doposud uskutečněno množství výzkumů, které přinesly zajímavé výsledky, především při srovnání specifik české suburbanizace s americkým a západoevropským vývojem. Snahou předkládané publikace je předat nejdůležitější výsledky výzkumu širší odborné veřejnosti, rozhodujícím hráčům na suburbánním poli, občanům satelitních městeček a lidem uvažujícím o koupi domku v suburbiu, ale i dalším zájemcům o tento nový proces ve vývoji českých měst. Předešlý výzkum byl zaměřen především na velká česká města, rozsáhlé poznatky jsou shromážděny zejména z obcí Pražského metropolitního regionu. Suburbánní rozvoj se postupně rozšiřuje i do menších měst České republiky. Nová výstavba s sebou přináší řadu důsledků pro prostředí, život a plánování v rozvíjejících se územích. Pozitivní i negativní příklady z obcí v zázemí některých měst mohou sloužit při rozhodování developerů, obecních samospráv i plánovacích institucí o správném budoucím využití nových rozvojových ploch a krajiny v okolí ostatních českých měst. Pokud následující text pomůže při rozhodování o alternativách územního rozvoje správným směrem, naplní se cíl autorů této publikace. Publikace byla vytvořena s podporou Resortního programu výzkumu Ministerstva životního prostředí České republiky SP/4i5/212/07 Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v České republice: omezení negativních důsledků na životní prostředí. Za finanční podporu děkujeme katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V textu bylo využito také výsledků práce podpořené následujícími projekty: Národní program výzkumu II Ministerstva školství, mlá deže a tělovýchovy České republiky 2D06012 So ciálně prostorová diferenciace obyvatelstva a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích Čes ké republiky. Grantový projekt Grantové agentury ČR 403/04/P129 Urbanizační pro cesy v Pražském městském regionu. Za spolupráci při přípravě publikace děkujeme Šárce Zahálkové, Karlu Kupkovi a Radimu Perlínovi. autorský kolektiv Praha, duben

8

9 SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST 1 Co chápeme pod pojmy urbanizace, suburbanizace a urban sprawl, jaké jsou druhy suburbánního rozvoje? Následující kapitola podává teoretický vstup do problematiky suburbanizace, který je srozumitelnou formou a na příkladech rozebrán v následujících pěti tématech: Suburbanizace: co to je a jaké má podoby? Prostorový vývoj měst, urbanizace Zázemí města Urban sprawl Satelitní městečko

10 Suburbanizace: co to je a jaké má podoby? Proces suburbanizace znamená přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji našich měst. Termín suburbanizace je odvozen z anglického slova suburb, tedy předměstí, které vzniklo jako složenina z latinského základu urbs znamenající město a předpony sub, která označuje umístění vedle, za nebo pod městem. Kromě suburbanizace se v obcích v blízkosti větších měst odehrává i další suburbánní rozvoj tedy procesy, aktivity a jejich změny, které probíhají v zázemí měst, nejsou ovšem primárně způsobeny a nesouvisí s odlivem lidí, kapitálu, daní nebo funkcí z jádrových měst. K nejviditelnějším projevům suburbánního rozvoje patří stavební aktivita či oživení ekonomických funkcí a společenských aktivit v příměstských obcích. Můžeme také říci, že suburbanizace představuje jeden z procesů suburbánního rozvoje, jehož zdrojovou oblastí je jádrové město. Suburbanizací vznikají oblasti nové výstavby označované jako satelitní městečka ( Satelitní městečko), nákupní nebo průmyslové zóny. Tyto lokality můžeme zjednodušeně rozčlenit podle převládající funkce na Komerční suburbanizace u dálnice D1 v Říčanech u Prahy. Foto: M. Ouředníček. dva druhy: rezidenční (obytné) a komerční (pracovní a obslužné). V případě rezidenční suburbanizace sledujeme především výstavbu nového bydlení v zázemí města a postupný odliv lidí z jádrového města do nových rodinných (v poslední době i bytových) domů v okolních obcích. Rezidenční suburbanizace má mnoho forem, které se liší podle rozsahu nové výstavby, charakteru bydlení, lokalizace zástavby, architektury i ceny domů. V zázemí českých měst můžeme v současnosti objevit jak levné domy na velmi malých pozemcích umístěné na volných plochách uvnitř obce, tak izolované přepychové zámky daleko od vesnické zástavby. Za nejmé- Rezidenční suburbanizace v obci Jesenice u Prahy na okraji Průhonického parku. Foto: M. Ouředníček. 10

11 Počet obyvatel nových domů v obci Hlušovice severně od Olomouce převyšuje původní populaci. Zdroj: ně udržitelnou formu prostorového růstu měst je obecně považován tzv. urban sprawl ( Urban sprawl). Pouze zřídka můžeme v české krajině objevit zcela nová izolovaná sídla vzniklá suburbanizací na zelené louce. Tím se významně liší vývoj osídlení v České republice zejména od amerických měst, kde většina suburbánních sídel vznikla bez jakékoli návaznosti na starší osídlení. Také komerční suburbanizace má zřetelné projevy, zejména ve výhodně lokalizovaných místech podél hlavních dopravních tahů. Některé funkce se pomalu přelévají z centrálních částí měst do perifernějších lokalit nebo zcela mimo území města. Většina nových areálů komerční výstavby je budována na místě původních polí tzv. na zelené louce (greenfield). Typickými funkcemi, které se od počátku 90. let 20. století stěhují z měst do jejich zázemí, jsou logistické areály, hypermarkety a další obchody, částečně i výroba a zábava. Chci vědět více Létal, A., Smolová, I, Szczyrba, Z.: Transformace příměstské krajiny. Ouředníček, M.: Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. Sýkora, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Informace na www Cílek, V., Baše, M. (2005): Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu. htm. Suburbanizace.cz: Wikipedia, heslo Suburbanization : 11

12 Prostorový vývoj měst, urbanizace Česká republika má poměrně hustou sídelní síť s mnoha menšími městečky a vesnicemi, která je téměř neměnná již od středověku. Zakládání nových sídel je v posledních staletích spíše výjimečné. Klasická urbanizace s masivním přílivem lidí do měst probíhala zejména na přelomu 19. a 20. století. V současnosti dochází k další přeměně venkovské krajiny, společnosti a osídlení na městské. I tento proces poměšťování můžeme považovat za urbanizaci. Typické pro růst českých měst je spojování menších sídel v jeden celek, nebo postupné pohlcování okolních obcí a městeček rostoucím městem. Procesy urbanizace a metropolizace nabraly na síle především v období průmyslové revoluce, kdy města rostla mimo jiné také výstavbou v těsném zázemí. Výsledkem bylo utváření aglomerací a metropolitních regionů. Obecně můžeme přirovnat mechanismus růstu měst k nafukování míče. Zvýšený příliv obyvatelstva, investic, pracovních příležitostí nebo informací vyvolává rozpínaní (dekoncentraci) těch městských funkcí, které nejsou schopny platit nejvyšší cenu za umístění v blízkosti centra. V období průmyslové revoluce a urbanizace byl typickým rysem růst obytných i průmyslových předměstí. Za předměstí byla v 19. století označována taková města jako Smíchov, Karlín nebo Královské Vinohrady, která jsou dnes součástí vnitřního města Prahy. Později se rozvíjela i vzdálenější sídla především v dosahu železnice (např. Černošice nebo Klánovice u Prahy). Města jsou v současnosti tvořena několika historickými slupkami vzniklými v různých etapách jejich vývoje. Většina českých měst má hodnotné rezidenční oblasti v historickém centru. Vnitřní město plní v současnosti především obytnou funkci. V mnoha našich městech se ale uplatňuje nahrazování obytné funkce nerezidenčními aktivitami (tzv. komercializace). Vnější město představuje slupku vzniklou v období socialismu a je tvořené převážně panelovými sídlišti. Vnitřní i vnější město jsou nejvýznamnějšími zdroji Zjednodušená prostorová struktura metropolitních regionů českých měst. Největší rozvoj v současnosti zaznamenává suburbánní zóna na okraji nebo za administrativní hranicí města. 12

13 Odlišná forma výstavby v Praze-Satalicích (vlevo) a v obci Zlatá (vpravo). Zatímco v Satalicích jsou dostupné veškeré služby a nová zástavba vhodně doplňuje původní sídlo, noví obyvatelé Zlatého bydlení nebudou mít k dispozici téměř žádnou sociální infrastrukturu ani služby. Zdroj: obyvatelstva přicházejícího do zázemí města. Zlepšování obytného standardu a kvality života na sídlištích může tento odliv částečně zmírnit a udržet ve městě sociálně silnější a mladší obyvatelstvo. Existenci předměstí (suburbií) lze doložit již u starověkých mezopotamských měst. Počátky suburbanizačních procesů jsou však spojovány s přesunem londýnské buržoazie do zázemí města v průběhu 18. století. V dnešní době slouží jako extrémní případ suburbanizovaného prostředí metropolitní oblasti USA, např. Los Angeles. Suburbanizace není ani v naší zemi zcela novým procesem, boom zažívala kolem velkých českých měst již na začátku 20. století. Rozvoj nových oblastí v zázemí měst se významným způsobem objevuje od druhé poloviny 90. let 20. století až do současnosti. Charakter české a například americké suburbanizace se však do značné míry liší. Současná česká suburbanizace je charakteristická prostorovým obrůstáním příměstských sídel (vesnic a městeček), většinou v podobě desítek nových domů. Na rozdíl od západní suburbanizace lze kolem českých měst najít pouze velmi málo tzv. greenfield developments, tj. nových autonomních sídel bez návaznosti na stávající sídelní síť. Mezi největší současná česká suburbia můžeme řadit např. Hostivici nebo Jesenici u Prahy, kde počet nových domů dosahuje stovek. Koncentrovaná forma výstavby i její malý rozsah v českých podmínkách znamená ve srovnání se západní suburbanizací mnohem menší zátěž kladenou na krajinu i společnost v zázemí našich měst. Chci vědět více Fishman, R.: Bourgeois Utopias: the Rise and Fall of Suburbia. Horská, P., Maur, E., Musil, J.: Zrod velkoměsta. Ouředníček, M. : Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. Ryšavý, Z., Link, J., Velíšková, L.: Proces suburbanizace v souvislostech procesu proměny osídlení v letech : Česko, Pražská aglomerace. Deset obcí v České republice s nejvyšší intenzitou výstavby v letech Všechny obce leží v zázemí Prahy, pouze Dolní Třebonín mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Název obce Počet dokončených bytů celkem na obyvatel ročně Květnice ,33 Vestec ,43 Jesenice ,02 Dolní Třebonín ,64 Sulice ,82 Šestajovice ,06 Chýně ,25 Hovorčovice ,80 Hostivice ,27 Velké Přílepy ,86 Zdroj: Český statistický úřad. Poznámka: pouze obce s 200 a více dokončenými byty. 13

14 Zázemí města Výsledky odpovědi na otázku: Jak hodnotíte příchod nových obyvatel z pozice starosty? vnímám příchod spíše negativně mám neutrální postoj 22 % 6 % neodpověděli 4 % 33 % vnímám příchod spíše pozitivně 35 % jejich příchod vítám Zázemí tvořilo v historii blízké okolí města, které zásobovalo městské obyvatelstvo zemědělskými produkty a náleželo pod správu většího centra. Vztah města a zázemí se postupně proměňoval, stejně jako charakter a velikost stále více vzájemně propojených částí metropolitních regionů (aglomerací). Původní závislost města na zázemí se v období industrializace obrátila a typickým rysem aglomerovaných obcí je v současnosti vysoký podíl dojíždějících za prací, službami i zábavou do jádrových měst. Zázemí našich velkých měst patřila v období socialismu k dlouhodobě stagnujícím oblastem země. Jedním z důvodů pro tuto stagnaci byla politika státu vyjádřená v tzv. střediskové soustavě osídlení. Většina obcí v zázemí velkých měst patřila mezi tzv. nestřediskové, které nedostávaly téměř žádné státní investice. Pokud sídla nepatřila do kategorie trvalého významu, byla v plánovacích vizích určena k postupnému zániku. Důsledky selektivních preferencí střediskových sídel byly pro malé obce fatální a vedly k postupnému chátrání domovního fondu, technické infrastruktury a k odlivu mladého obyvatelstva. Relativně významné snížení počtu obyvatelstva a stárnutí populace měly za následek rušení školních zařízení a další vybavenosti. Na konci socialismu byla sídla v zázemí velkých měst i v periferních částech uvnitř administrativních hranic měst charakteristická zanedbaným domovním fon dem, nedostatečnou technickou a sociální infra strukturou, velmi starým obyvatelstvem s nízkým sociálním a ekonomickým sta tusem. Představa o idylické vesnici s ryzí archi tekturou a venkovským způsobem života se neshodovala s realitou. Významným impulsem pro rozvoj zázemí českých měst byly především restituce zemědělské půdy a jejich přeměna na stavební pozemky. Nepromyšlený a neregulovaný růst výstavby znamenal v mnoha případech hrozbu pro původní sídla i okolní krajinu ( Urban sprawl). Příliv nových investic, sociálně silnějšího obyvatelstva a jeho aktivit nemusíme vnímat pouze jako negativní jev. V řadě ohledů může nový suburbánní rozvoj znamenat konec stagnace malých obcí, omlazení a posílení populační struktury a oživení obecního života. V řadě ohledů by rozvoj obcí neměl být řízen centrálním plánováním systému osídlení, ale zdola místními vládami a aktivitami občanů obcí. Z výzkumů vyplývá, že obecní zastupitelstva většinou suburbanizaci vítají, 68 % ze 156 oslovených starostů obcí v zázemí Prahy hodnotilo v roce 2004 příchod nových obyvatel jako pozitivní nebo spíše pozitivní jev. Kromě přínosu do obecních pokladen může znamenat příchod nových obyvatel i naději na oživení obecního dění. Chci vědět více Musil, J.: Urbanizace Českých zemí a socialismus. Ouředníček, M., Posová, D.: Suburbánní bydlení v Pražském městském regionu: etapy vývoje a prostorové rozmístění. Puldová, P., Ouředníček, M.: Změny sociálního prostředí v zázemí Prahy jako důsledek procesu suburbanizace. Zdroj: Dotazníkové šetření mezi starosty obcí v zázemí Prahy (N = 156 obcí; 2004). 14

15 Nahoře: Malá sídla byla systematicky likvidována v průběhu celého socialismu. Zastavení investic se promítlo do fyzického prostředí i do struktury obyvatelstva vesnic. Dole: Výstavba v druhé polovině dvacátého století znamenala vážný zásah do tváří vesnic. Foto: M. Ouředníček. 15

16 Urban sprawl Urban sprawl je forma suburbanizace, kterou je možno považovat za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu. Sprawl neboli rozlézání zástavby do volné krajiny je charakteristický neřízeným a nepromyšleným umístěním rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny. Výsledkem je většinou mozaikovitá struktura nově rozvíjených ploch v zázemí města. Hnacím motorem takového rozvoje jsou snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk. Dopady pro společnost i krajinu jsou však natolik nákladné, že je nutno urban sprawl účinně potlačovat. Hlavní úlohu při tom mají kvalitní plánovací dokumenty a zodpovědnost samosprávy obcí a státní správy na poli územního rozvoje ( Územní plánování). Nepropojenost území, neexistence cest a chodníků, odlehlost pro poštovní doručovatele, svoz komunálního odpadu a odklízení sněhu, zavedení a správa technické, sociální a dopravní infrastruktury, extrémní závislost na osobním automobilu. To jsou jen některé příklady dopadů urban sprawlu, které významně snižují kvalitu života obyvatel v suburbiu a zvyšují ekonomické náklady obce. Nástroje řízení suburbánního rozvoje na regionální úrovni jsou dodnes velmi omezené. O to více zodpovědnosti leží na rozhodování starostů a obecních zastupitelů, developerů, stavebních úřadů i obyvatel suburbánních obcí, kteří mohou rozsah, lokalizaci i dopady nové výstavby účinně ovlivňovat. Chci vědět více CENIA: Životní prostředí prostředí pro život? (Česká republika 2007). Hnilička, P.: Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Jackson, J.: Urban sprawl. Informace na www CENIA: Suburbanizace.cz: Sprawl City: Neřízený suburbánní rozvoj lze v české krajině najít v nejrůznějších podobách. I když nepředstavuje nejvíce rozšířenou formu suburbanizace, je zdaleka největším ohrožením pro společnost i krajinu. Foto: M. Ouředníček. 16

17 Satelitní městečko Pro nově vystavěné obytné celky v zázemí měst se v průběhu 90. let 20. století vžil v České republice název satelitní městečka. Odborníci označují sídla v těsném zázemí jádrového města jako suburbia, česky předměstí. V české literatuře se můžeme dočíst také o aglomerovaných obcích, které jsou navázány na jádrová města především dojížďkou za prací. Suburbia můžeme najít již na mapách mezopotamských měst. V historii však sloužila místa za hradbami spíše pro obyvatelstvo a činnosti ve městě nevítané (např. jatka, vojenská cvičiště apod.). Jako atraktivní místo k bydlení jsou suburbia objevena až v 18. století a později se postupně stávají plnohodnotnými částmi měst ( Prostorový vývoj měst). Za nejrozšířenější typ lze považovat suburbia rezidenční. Zhruba ve stejné době v polovině 90. let 20. století dochází v zázemí českých měst k rozvoji dalších funkcí. Na rozdíl od skladových nebo obchodních areálů nestojí obytná zástavba většinou samostatně v polích, ale spíše na okraji stávajících vesnic a městeček. Některá suburbia na okraji velkých českých měst se přibližují americkým edge cities okrajovým městečkům, která jsou novými centry pracovní dojížďky s nižší závislostí na jádrovém městě. Příkladem dynamického edge city je areál kolem letiště Ruzyně s významnou koncentrací pracovních příležitostí, investic a informací. Nový suburbánní rozvoj má mnoho tváří. Na fotografiích jsou zachyceny některé z nich: řadové domky na okraji Kuřimi v zázemí Brna, golfové hřiště v Dolanech u Olomouce, logistický areál v Modleticích u Prahy a obchodní centrum v pražských Štěrboholech. Foto: P. Puldová, M. Ouředníček, Chci vědět více Garreau, J.: Edge cities. Ryšavý, Z., Kotačka, L.: Poznámka k pojmovému vymezení suburbia. Ryšavý, Z., Link, J., Velíšková, L.: Proces suburbanizace v souvislostech procesu proměny osídlení v letech : Česko, Pražská aglomerace. Informace na www Wikipedia, heslo Suburb : 17

18

19 SUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ 2 Suburbanizace zásadním způsoben ovlivňuje přírodní prostředí jak na úrovni krajinných složek, tak na úrovni druhů (organismů obecně), toků energie a materiálu. Procesy, ke kterým v důsledku suburbanizace v krajině dochází, můžeme shrnout do několika bodů, které spolu navzájem souvisejí a budou dále diskutovány: Ovlivnění živé složky krajiny (biodiverzity) Ovlivnění neživé složky krajiny (reliéfu, půdy, vody, ovzduší) Konzumace krajiny a změna krajinné matrice Změny krajinného rázu

20 Ovlivnění živé složky krajiny Urbanizace a suburbanizace působí na živou (biotickou) složku krajiny přímo i nepřímo několika způsoby. Nové aktivity ovlivňují kvalitu ovzduší (prach, oxidy dusíku, smog), kvalitu vody a půdy (zasolování, zhutňování), teplotní a srážkový režim. Stavby vznikající v zázemí měst fragmentují přírodní prostředí a způsobují narušení krajiny (disturbance). V urbanizovaných oblastech je například vyšší teplota a také menší výkyvy teplot než v okolní krajině, což umožňuje přežívání teplomilnějších druhů. Takovéto specifické podmínky je schopné snášet omezené množství organismů, z nichž některým přímo vyhovují. Mezi rostlinami tolerujícími takováto prostředí je celá řada druhů cizího původu rozšířených na našem území záměrně či nezáměrně člověkem (např. pajasan žlaznatý, křídlatka, zlatobýl kanadský, trnovník akát, Zlatobýl a křídlatka jako zástupci nepůvodní flóry. Husté porosty zlatobýlu nalezneme často na stavebních parcelách na opuštěné zemědělské půdě v okolí velkých měst. Foto: T. Chuman. některé druhy se silnými alergenními účinky, např. ambrózie). Z domácích rostlin jsou to většinou druhy, které nejčastěji nalezneme na skládkách, rumištích a opuštěných pozemcích, tj. ty, které jako první osidlují opuštěné plochy. Domácích původních druhů časem ubývá, zejména těch vzácných, a celý proces může vést k homogenizaci původně pestrého souboru organismů (bioty). Ačkoliv je urbanizace považována za hlav ní hrozbu pro biodiverzitu, řada výzkumů ukázala, že jsou města druhově bohatší (v poč tech druhů vyšších rostlin) nežli jejich okolí. Zásadním problémem je náhrada celé řady domácích rostlin několika málo druhy, navíc často nepůvodními. Nepůvodní druhy mohou obohatit místní biodiverzitu, ale pestrost druhové skladby na globální úrovni je ochuzena o vymizelé domácí druhy. Tyto trendy nejsou patrné pouze u rostlin, ale také u živočichů. K uniformitě druhového složení v rozšiřujících se suburbiích přispívá navíc představa o ideální zahradě většiny nových obyvatel, ve které jsou kolem plotu vysázeny nejčastěji zeravy a trávník je vypěstován ze zakoupené travní směsi. Takováto zahrada neposkytuje úkryt a dostatek potravy rozmanitým živočichům, může být málo odolná případným patogenům a také se může stát zdrojem nových invazí vytlačujících původní druhy. Příkladem invazních druhů rostlin, které byly původně také pěstovány jako okrasné rostliny, jsou bolševník, křídlatka či zlatobýl. Fragmentace a narušení krajiny vzniklé v důsledku výstavby dopravních komunikací způsobují obdobné problémy jako rozšiřování zástavby. Rozsáhlé disturbance způsobují nejen ničení biotopů původních druhů, ale vedou k vytváření biotopů pro relativně malý počet nových druhů, například pro druhy snášející zasolení půdy podél komunikací. Ve fragmentované, zejména dopravními stavbami rozčleněné krajině sice může vzrůst počet druhů, ale celý systém je zranitelnější 20

21 Příklad fragmentované krajiny v Posázaví. V krajině se setkává řada koridorů fungujících jako bariéry (silnice, železnice, v některých případech i vodní tok). Původně zalesněná plocha v levé dolní části obrázku byla výstavbou rozčleněna na řadu malých izolovaných ploch. Zdroj: a obtížněji se vyrovnává se změnami. S ubývající rozlohou přírodních stanovišť se zmenšují populace původních druhů rostlin a živočichů a stávají se náchylnějšími k lokálnímu vyhynutí. S fragmentací přírodních stanovišť se mění také struktura dravců (predátorů). Do krajiny v okolí sídel pronikají například kočky, které mohou výrazně ovlivnit populace ptáků a malých savců. Vedle fragmentace a narušení krajiny v příměstské krajině je biodiverzita ohrožena i ve stávajících chráněných územích (velkoplošná, maloplošná chráněná území, biocentra a biokoridory sítě ÚSES) tím, jak se k nim přibližují městská suburbia se všemi svými problémy. Chráněná území jsou tak vystavena většímu tlaku nejrůznějších typů znečištění, pronikání invazních druhů a predátorů. Silně ohrožena je například CHKO Český kras. Chci vědět více Kovář, P.: Dlouhodobé změny v kulturní krajině přiblížení bez GIS. Lindenmayer, D. B., Fischer, J.: Habitat Fragmentation and Landscape Change. Mikátová, B., Vlašín, M.: Obojživelníci a doprava. Pyšek, P.: Synantropní vegetace. Pyšek, P., Sádlo, J.: Zavlečené rostliny-jak je to u nás doma? Informace na www Oddělení ekologie invazí, Botanický ústav AV ČR 21

22 Ovlivnění neživé složky krajiny Suburbium Prahy v upravených barvách pro zvýraznění módních bazénů. Zdroj: Nová výstavba s sebou přináší také změny ve tvaru povrchu (reliéfu), dochází k přemisťování značných objemů hmoty, vytvářejí se nové antropogenní tvary (náspy, haldy, protihlukové valy, průkopy). Na některých místech dochází ke změnám vodních poměrů (zatrubňování vodních toků, odvod vody z území) nejen v důsledku komerční a rezidenční výstavby, ale také z důvodů výstavby sportovišť. Málo viditelné, přesto však zásadní změny se odehrávají v půdě. Znečištění a zhutňování ovlivňuje organismy a jejich činnost v půdě. Ztížené je vsakování srážkové vody, z území odteče více vody, což ovlivňuje zásoby podzemních vod. Voda je navíc často znečištěna prachem, těžkými kovy nebo ropnými látkami. Pokud se tyto látky dostanou do podzemní vody, ovlivňují kvalitu celého hydrologického systému. Zásoby podzemní vody jsou však dotčeny nejen vsakem (infiltrací), ale především růstem její spotřeby. Růst spotřeby vody souvisí především s výstavbou bazénů a s využíváním pitné vody na zavlažování zahrad. Suburbanizace vede rovněž ke zvýšení spotřeby energie, a tím i k růstu produkce skleníkových plynů. Lidé jsou při cestách do zaměstnání, za nákupy či zábavou odkázáni na individuální automobilovou dopravu ( Automobilová doprava). Komerční i rezidenční výstavba má v porovnání s kompaktní zástavbou vyšší spotřebu energií a v důsledku rozvolněnosti a nekompaktnosti i vyšší ztráty v rozvodných sítích. Suburbanizace výrazně působí na kvalitu života a zdraví obyvatel měst. Zvýšená individuální automobilová doprava negativně ovlivňuje kvalitu vzduchu a zvyšuje hlučnost. Intenzivní suburbanizace a tlak na krajinu se projevují nejen v místech výstavby, ale také ve vzdálenějších oblastech. Zvýšená spotřeba nerostných surovin a jejich přeprava na značné vzdálenosti negativně ovlivňují také tamní krajinu a kvalitu prostředí. Opomíjeným dopadem suburbanizace je rostoucí míra světelného znečištění. Pojmem světelné znečištění je označován rozptyl světla z veřejného osvětlení, intenzivně svítících reklam a dalších zdrojů do prostoru, často na velké vzdálenosti. Světelné znečištění působí negativně na celou řadu organismů, člověka nevyjímaje. Přestože suburbanizace není jediným původcem tohoto typu znečištění, výrazně k němu přispívá (rozvolněná zástavba klade větší nároky na počet lamp veřejného osvětlení, osvětlené jsou komerční areály a v neposlední řadě přibývají osvětlené reklamní plochy). Světelné znečištění vede u živočichů k narušení přirozených biorytmů, člověk v noci nemůže spát, noční dravci mají ztížené podmínky lovu. Chci vědět více Ložek, V., Cílek, V., Kubíková, J. a kol.: Střední Čechy. Příroda, člověk, krajina. European Environment Agency (EEA): Urban Sprawl in Europe. The Ignored Challenge. Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Informace na www CENIA: European Environment Agency (EEA): Ústav pro ekopolitiku: 22

23 Nahoře: Změna reliéfu v důsledku výstavby Pražského okruhu. Zdroj: Dole: Pod vrstvou betonu a asfaltu mizí často nejúrodnější půdy. Rozsáhlé zábory kvalitní půdy znamenala například výstavba automobilky v Kolíně a v Nošovicích či skladu aut v Dobrovicích. Na snímku je zachyceno budování areálu v Nošovicích. Zdroj: 23

24 Konzumace krajiny a změna krajinné matrice Rozšiřující se komerční a rezidenční zástavba a infrastruktura v zázemí měst a podél důležitých dopravních tras ukrajuje stále více z charakteru české krajiny a mění její vzhled. Zvýšený konzum krajiny nesouvisí pouze s nárůstem lidské populace a tlakem na rozšiřování rezidenční zástavby, ale také se změnou životního stylu a způsobem trávení volného času ( Každodenní život v suburbiu). V krajině vyrůstají nejrůznější sportoviště (golfová hřiště, aquaparky), nákupní centra, multiplexy a s nimi spojená síť komunikací, parkovišť a nezbytného zázemí. Ve většině případů se nová výstavba realizuje na okrajích sídel, kde je dostatek volného prostoru a relativně levné pozemky. Zatímco dříve byl konec každého sídla jasně vymezen, za stodolou byla už jen pole, louky či sady a město končilo za konečnou tramvaje, dnešní sídla ztrácejí ostré hranice. Urbánní plochy se rozšiřují do okolní krajiny, přičemž vzniká mozaika ploch nespojitých do jednoho funkčního celku. Krajina je fragmentována do mnoha menších částí. Fragmentaci krajiny vnímá Evropská unie jako jeden z klíčových procesů, který je třeba zodpovědně řešit. Z laického pohledu může proces fragmentace vypadat nevinně, ale například silnice jsou pro řadu organismů nepřekonatelnou bariérou. Aby se organismy Zástavba pronikající do zemědělské krajiny. Kde je hranice sídla? Zdroj: mohly úspěšně rozmnožovat a zachovaly si životaschopnost, musí mít jejich populace určitou minimální velikost a musí být zajištěna výměna genů. Ve fragmentované krajině se ale vytváří řada izolovaných ostrovů, které mezi sebou nekomunikují. Nadměrná konzumace krajiny vede k nevratnému záboru jednoho z nejhodnotnějších neobnovitelných zdrojů zemědělské půdy. Díky vysoké produktivitě zemědělství je půdy v současné Evropě nadbytek a její cena je velmi nízká. V souvislosti s hledáním alternativních zdrojů energie je však stále více zemědělské půdy využíváno k pěstování biopaliv a tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu. Z toho důvodu je nutné zemědělskou půdu chránit a nezastavovat nejsnáze obdělávatelné pozemky se snadnou dostupností, často na vysoce úrodných půdách. Výše popsané procesy fragmentace a změn využívání půdy vedou ke změně struktury krajiny. Roste podíl urbánních ploch, což je dobře patrné například v okolí Prahy. Na časových řezech porovnávajících využívání území v roce 1970 a 2000 je patrný nárůst ploch červené barvy, která vyjadřuje zastavěné městské plochy (komerční a rezidenční zástavbu, průmyslové areály). Zvýšení je nejviditelnější v oblastech stávajících sídlišť, satelitních městeček a komerčních areálů podél významných komunikací. Změnou využívání a fragmentací se postupně mění konektivita krajiny vyjadřující propojenost jednotlivých krajinných ploch. Z hlediska správného fungování a stability krajiny je žádoucí, aby byly přírodní segmenty co nejvíce propojeny. Chci vědět více Baše, M., Cílek, V.: Krajiny domova v době rozpadu města a přeměny venkova. Cílek, V.: Krajiny vnitřní a vnější. 24

SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST

SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST 1 Co chápeme pod pojmy urbanizace, suburbanizace a urban sprawl, jaké jsou druhy suburbánního rozvoje? Následující kapitola podává teoretický vstup do problematiky suburbanizace,

Více

SUBURBANIZACE A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ

SUBURBANIZACE A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ SUBURBANIZACE A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ 3 Výstavba rezidenčních i komerčních objektů v zázemí našich měst mění jak přírodní, tak člověkem vytvořené prostředí. Kolonie nových rodinných domů, nákupní zóny, zábavní

Více

SUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ

SUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ SUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ 2 Suburbanizace zásadním způsoben ovlivňuje přírodní prostředí jak na úrovni krajinných složek, tak na úrovni druhů (organismů obecně), toků energie a materiálu. Procesy,

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich

Více

URBANISTICKÁ STRUKTURA

URBANISTICKÁ STRUKTURA URBANISTICKÁ STRUKTURA Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

SEKCE C: AKTÉŘI SUBURBÁNNÍHO ROZVOJE

SEKCE C: AKTÉŘI SUBURBÁNNÍHO ROZVOJE SEKCE C: AKTÉŘI SUBURBÁNNÍHO ROZVOJE Moderují: Marie Feřtrová, Petra Špačková Panelisté: Blanka Toflová, Věslav Michalik, Radim Perlín Suburbanizace v České republice: dopady na krajinu a společnost a

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod Zpracovatel : Ing. arch. Milič Maryška, Letohradská 3/369, 170 00 Praha 7 datum : leden 2015 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce : Zpracovatel : PTICE - ÚZEMNÍ STUDIE

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 1921 2011 Jako první podklad pro vytvoření prognózy využíváme dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí suburbánní zóny Prahy. Vymezení suburbánní zóny bylo provedeno s ohledem

Více

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR Rychlá spojení aktualizovaná koncepce VRT pro ČR Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR zóna 1 : hustá síť VRT a rychlých konvenčních tratí vysoký stupeň mobility

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jaroslava Janků, Jaroslava Baráková Katedra pedologie a ochrany půdy, ČZU Praha, 2015 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ POZEMKOVÝCH

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace

2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace 2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace Počet obyvatel ovlivňují dva základní procesy, přirozená měna a migrace, jejichž intenzita a vliv na populační vývoj se výrazněji změnily i v rámci relativně

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 Doporučené regulativy funkčního a prostorového uspořádání se uplatní při zpracování regulačních

Více

Legislativa v oblasti ochrany krajiny

Legislativa v oblasti ochrany krajiny Legislativa v oblasti ochrany krajiny - Ochrana životního prostředí (složky = voda, půda, les, živá příroda, krajina, ovzduší a atmosféra, geologické prostředí, řeší též následky činnosti lidí - odpady)

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ Mníšek pod Brdy 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: Územní studie obytné lokality Pod silnicí, Mníšek pod Brdy MÍSTO : Mníšek pod Brdy, lokalita Pod silnicí, k.ú. Mníšek

Více

ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE

ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE (VERZE PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ) obsah změn Ko2, Ko3, Ko4, Ko5 Ko2: Bydlení na východním okraji obce změna funkčního využití pozemku parc. č. 1338 v

Více

návrh změny č. 5 územního plánu obce Dynín textová část

návrh změny č. 5 územního plánu obce Dynín textová část příloha č. 1 opatření obecné pova hy návrh změny č. 5 územního plánu obce Dynín textová část vydávající správní orgán: Zastupitelstvo obce Dynín datum vydání: oprávněná úřední osoba pořizovatele jméno

Více

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování

OBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Oddělení úřad územního plánování Určený zastupitel: Ing. Marie Ježková ZPRACOVATEL: Svatopluka Čecha 513,

Více

P Í S T I N A. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

připravit nový návrh Územního plánu Prahy

připravit nový návrh Územního plánu Prahy Stavební fórum 2008 Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 2010 Praha město pro život Hlavním úkolem v oblasti územního plánování je připravit nový návrh Územního plánu

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

8. BYDLENÍ 8.1 HRADECKO

8. BYDLENÍ 8.1 HRADECKO 8.1 HRADECKO - stávající struktura bytových a rodinných - realizovaná výstavba nových bytů v bytových domech v okolních obcích - dobrá dopravní dostupnost - atraktivní prostředí pro trvalé bydlení - dostatečné

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Změna č. 1 územního plánu. Návrh

Změna č. 1 územního plánu. Návrh Změna č. 1 územního plánu HARTMANICE Návrh Změna č.1 ÚP Hartmanice Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Hartmanice Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:

Více

3. Zázemí vybraných evropských měst

3. Zázemí vybraných evropských měst 3. Zázemí vybraných evropských měst (Ing. Lenka Přívozníková, Ing. Michaela Tlustá) 3.1 Principy vymezování a funkce zeleně ve městech Rychle se rozrůstající města vytvářejí potřebu koncepčně řešit jejich

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Obec Ondřejov. Zadání změny územního plánu obce

Obec Ondřejov. Zadání změny územního plánu obce Obec Ondřejov Třemblat, Turkovice Zadání změny územního plánu obce Zpracovatel návrhu zadání: RNDr. Radim Perlín, autorizace ČKA 01 139 Datum: září 2008 1 Zadání změny územního plánu obce Ondřejov návrh

Více

ÚZEMNÍ PLÁN DAMNICE ZMĚNA Č. 1

ÚZEMNÍ PLÁN DAMNICE ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍ PLÁN DAMNICE ZMĚNA Č. 1 okr. Znojmo I.A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DAMNICE BYLA SPOLUFINANCOVÁNA Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Pořizovatel: Objednatel: Projektant: MÚ

Více

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM)

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOUNOV

ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOUNOV ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOUNOV POŘIZOVATEL: Obecní úřad Kounov PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 ZMĚNA č.1 ÚPO KOUNOV 1 Název územně plánovací dokumentace: Změna č.1

Více

ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic

ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic Pořizovatel: UPLAN Zastoupený Ing. Vlastimilem Smítkou Vlastiboř 21 392 01 Soběslav mobil: 773 638 043 e-mail: uplan@uplan.cz

Více

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU BŘEZEN 2011 Pořizovatel: Městský úřad Vizovice Stavební úřad Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice Zprostředkovatel Urbanistický ateliér

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Návrh Zadání změny č.2

Návrh Zadání změny č.2 Návrh Zadání změny č.2 územního plánu obce LÁZNĚ TOUŠEŇ Pořizovatel: Spolupracující zastupitel: Výkonný pořizovatel: OÚ MĚSTYSE LÁZNĚ TOUŠEŇ Hlavní 56, 250 89 Lázně Toušeň tel. 326 992 302 Ing. František

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚPSÚ KOSTOMLÁTKY ZMĚNA Č. 1 ÚPSÚ KOSTOMLÁTKY

ZMĚNA Č. 1 ÚPSÚ KOSTOMLÁTKY ZMĚNA Č. 1 ÚPSÚ KOSTOMLÁTKY ZMĚNA Č. 1 ÚPSÚ KOSTOMLÁTKY ZMĚNA Č. 1 ÚPSÚ KOSTOMLÁTKY POŘIZOVATEL: Obecní úřad KOSTOMLÁTKY ETAPA OBJEDNATEL: Obec KOSTOMLÁTKY Návrh ZHOTOVITEL: ŽALUDA, projektová kancelář Ing. Eduard Žaluda, Ing. arch.

Více

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje SLUŠTICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání Objednatel: Obec Sluštice Starostka obce: Antonín Müller Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje Červen2012

Více

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace

Projekt regenerace sídliště Dlouhá v Novém Jičíně Koncept projektu regenerace 4/ NÁVRHOVÁ ČÁST - TEXTOVÁ 4.1 CHARAKTERISTIKA ÚPRAV ZÁKLADNÍ PROBLÉMOVÉ OBLASTI Sídliště Dlouhá vzniklo jako důsledek extenzivního rozvoje města zejména v druhé polovině 20. století. Tehdejší urbanistické

Více

NÁMITKA č. 194 194-1

NÁMITKA č. 194 194-1 NÁMITKA č. 194 194-1 Námitka č. 194 194-2 194-3 194-4 194-5 194-6 194-7 194-8 194-9 194-10 194-11 194-12 194-13 Námitkou č. 194 podanou společností Callidus trading, spol. s r.o., sídlem Bohumínská 410/135,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) ZMĚNA Č. 1 TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN (k.ú. Hynčina, Křižanov u

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

KONCEPCE OCHRANY MIGRAČNÍCH KORIDORŮ VELKÝCH SAVCŮ A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

KONCEPCE OCHRANY MIGRAČNÍCH KORIDORŮ VELKÝCH SAVCŮ A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KONCEPCE OCHRANY MIGRAČNÍCH KORIDORŮ VELKÝCH SAVCŮ A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Petr ANDĚL 2, Michal ANDREAS 1, Ivana GORČICOVÁ 2, Václav HLAVÁČ 3, Tereza MINÁRIKOVÁ 3, Dušan ROMPORTL 1, Martin

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

HLAVNÍ URBANISTICKÉ PROBLÉMY V ORP LIBEREC 1. URBANISTICKÉ PROBLÉMY V OBRAZE SÍDEL 1.1 NAHRAZOVÁNÍ PŮVODNÍHO HISTORICKÉHO STAVEBNÍHO FONDU

HLAVNÍ URBANISTICKÉ PROBLÉMY V ORP LIBEREC 1. URBANISTICKÉ PROBLÉMY V OBRAZE SÍDEL 1.1 NAHRAZOVÁNÍ PŮVODNÍHO HISTORICKÉHO STAVEBNÍHO FONDU HLAVNÍ URBANISTICKÉ PROBLÉMY V ORP LIBEREC 1. URBANISTICKÉ PROBLÉMY V OBRAZE SÍDEL 1.1 NAHRAZOVÁNÍ PŮVODNÍHO HISTORICKÉHO STAVEBNÍHO FONDU V některých obcích ORP Liberec došlo a stále dochází k nahrazování

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO Ú Z E M N Í P L Á N O B C E O B R A T A Ň Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO ČERVENEC 2007 AUTORISACE Pořizovatel:

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci

Více

Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1

Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1 Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1 Zpracovatel: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Obsah: Změna 1 textová část 2 hlavní výkres Odůvodnění Změny 1 textová část 2 výkres předpokládaných záborů půdního fondu

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. Změny č. 5 územního plánu. sídelného útvaru. Kondrac

NÁVRH ZADÁNÍ. Změny č. 5 územního plánu. sídelného útvaru. Kondrac NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 5 územního plánu sídelného útvaru Kondrac k projednání ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Červenec

Více

PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha

PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha P1.1 Fotodokumentace hodnoty P1.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY (HP) HP1 PŘÍRODA OBKLOPUJÍCÍ OBEC Nádherná cesta od Voděradských bučin, výjimečně krásné a hodnotné

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST

A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST 1. Vymezení zastavěného území V platném Územním plánu obce Kamenná jsou vymezeny hranice zastavěného území (hranice současně zastavěného území obce - k r. 2005). Touto změnou

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

Střítež. Změna č. 1 územního plánu. Změna č. 1 ÚP Střítež. Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice

Střítež. Změna č. 1 územního plánu. Změna č. 1 ÚP Střítež. Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice Změna č. 1 územního plánu Střítež Změna č. 1 ÚP Střítež Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Střítež ČJ: ze dne:. Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Přemýšlení o městě Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc., architekt města Litoměřice

Přemýšlení o městě Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc., architekt města Litoměřice Přemýšlení o městě Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc., architekt města Litoměřice Charakter sídla je dán vztahem zástavby a okolní krajiny, jeho prostorovým členěním, hierarchií, kompozicí a kvalitou veřejných

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

duben 2009 Jedná se o lokalitu (dále též jen Z1/1 ) u severovýchodního okraje sídla.

duben 2009 Jedná se o lokalitu (dále též jen Z1/1 ) u severovýchodního okraje sídla. Návrh zadání změny č. 1 územního plánu Kunžak duben 2009 a) úvod O pořízení změny č. 1 územního plánu Kunžak rozhodlo zastupitelstvo obce Kunžak svým usnesením ze dne 29. 1. 2009. Jedná se o lokalitu (dále

Více

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech

Více

ZADÁNÍ. ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV

ZADÁNÍ. ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV ZADÁNÍ ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV Obsah : a) požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších územních vztahů b)

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y

Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y Místo: Katastrální území: Objednatel: Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y (v souladu s přílohou č. 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) Louňovice lokalita Y Louňovice obec Louňovice, Horní náves 6, 25162

Více

EXPOSÉ k projektu Prodej pozemků v Hradci Králové - Třebeš

EXPOSÉ k projektu Prodej pozemků v Hradci Králové - Třebeš EXPOSÉ k projektu Prodej pozemků v Hradci Králové - Třebeš v Praze, dne 24.08.2011 1 Obsah 1. Executive summary... 3 2. Vymezení předmětného území... 3 3. Definice území Plochy výroby a služeb bez negativního

Více

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou DLOUHÁ LHOTA ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST Ing. František

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více