suburbanizace.cz Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
|
|
- Vítězslav Bureš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2
3 suburbanizace.cz Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
4 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Albertov 6, Praha 2-Nové Město tel.: ksgrrsek@natur.cuni.cz Urbánní a regionální laboratoř (URRlab) Vratislavova 13, Praha 2-Vyšehrad tel.: Publikace vznikla za podpory Ministerstva životního prostředí České republiky v rámci projektu SP/4i5/212/2007 Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v České republice: omezení negativních důsledků na životní prostředí a katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK. Autorský kolektiv: Martin Ouředníček, Jana Temelová, Marie Macešková, Jakub Novák, Petra Puldová, Dušan Romportl, Tomáš Chuman, Světla Zelendová, Iva Kuncová V roce 2008 v nákladu ks vydala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Ilustrace: Šárka Zahálková Obálka: Martin Křivka Layout, zlom: Karel Kupka (P3K) Tisk: PBtisk, s. r. o., Příbram První vydání Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2008 ISBN
5 OBSAH PŘEDMLUVA 7 1 SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST (Martin Ouředníček) Suburbanizace: co to je a jaké má podoby? 10 Prostorový vývoj měst, urbanizace 12 Zázemí města 14 Urban sprawl 16 Satelitní městečko 17 2 SUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ (Tomáš Chuman, Dušan Romportl) Ovlivnění živé složky krajiny 20 Ovlivnění neživé složky krajiny 22 Konzumace krajiny a změna krajinné matrice 24 Změny krajinného rázu vlivem suburbanizace 26 3 SUBURBANIZACE A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ (Jana Temelová) Kde stavět 30 Urbanismus celku a veřejné prostory 32 Architektura 34 Infrastruktura a občanská vybavenost 36 4 SUBURBANIZACE A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ (Petra Puldová, Jakub Novák) Kdo přichází do zázemí velkých měst? 40 Sociální infrastruktura a noví obyvatelé 44 Sociální prostředí suburbánních lokalit 46 Každodenní život v suburbiu 50 5 SUBURBANIZACE A DOPRAVA (Jakub Novák) Vliv suburbanizace na dopravu 56 Automobilová doprava 58 Veřejná doprava 60 6 SUBURBANIZACE A STAROSTA (Marie Macešková) Územní plánování 64 Regulace zástavby 66 Problémy spojené s novou výstavbou 68 Hlášení k trvalému bydlišti a financování obce 72 7 SUBURBANIZACE PROBLÉMY A DOPORUČENÍ (kolektiv) Praktické rady pro starosty i obyvatele 76 SLOVNÍČEK POJMŮ 87 LITERATURA 94 O PROJEKTU A O AUTORECH 96 5
6
7 PŘEDMLUVA Tato publikace je určena především těm, kteří mohou rozhodovat o budoucím rozvoji sídel a krajiny v metropolitních územích českých měst. Zodpovědných aktérů je v současnosti velké množství od těch, kteří rozhodují o umístění nových staveb, přes pracovníky všech úrovní státní správy a samosprávy, až po výzkumné a pedagogické instituce, které vštěpují zásady správného nakládání s prostředím budoucím odborníkům. Studium suburbánního rozvoje a suburbanizace je v České republice relativně mladé, sám suburbanizační proces se projevuje ve větší intenzitě až od poloviny 90. let 20. století. Přesto bylo doposud uskutečněno množství výzkumů, které přinesly zajímavé výsledky, především při srovnání specifik české suburbanizace s americkým a západoevropským vývojem. Snahou předkládané publikace je předat nejdůležitější výsledky výzkumu širší odborné veřejnosti, rozhodujícím hráčům na suburbánním poli, občanům satelitních městeček a lidem uvažujícím o koupi domku v suburbiu, ale i dalším zájemcům o tento nový proces ve vývoji českých měst. Předešlý výzkum byl zaměřen především na velká česká města, rozsáhlé poznatky jsou shromážděny zejména z obcí Pražského metropolitního regionu. Suburbánní rozvoj se postupně rozšiřuje i do menších měst České republiky. Nová výstavba s sebou přináší řadu důsledků pro prostředí, život a plánování v rozvíjejících se územích. Pozitivní i negativní příklady z obcí v zázemí některých měst mohou sloužit při rozhodování developerů, obecních samospráv i plánovacích institucí o správném budoucím využití nových rozvojových ploch a krajiny v okolí ostatních českých měst. Pokud následující text pomůže při rozhodování o alternativách územního rozvoje správným směrem, naplní se cíl autorů této publikace. Publikace byla vytvořena s podporou Resortního programu výzkumu Ministerstva životního prostředí České republiky SP/4i5/212/07 Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v České republice: omezení negativních důsledků na životní prostředí. Za finanční podporu děkujeme katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V textu bylo využito také výsledků práce podpořené následujícími projekty: Národní program výzkumu II Ministerstva školství, mlá deže a tělovýchovy České republiky 2D06012 So ciálně prostorová diferenciace obyvatelstva a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích Čes ké republiky. Grantový projekt Grantové agentury ČR 403/04/P129 Urbanizační pro cesy v Pražském městském regionu. Za spolupráci při přípravě publikace děkujeme Šárce Zahálkové, Karlu Kupkovi a Radimu Perlínovi. autorský kolektiv Praha, duben
8
9 SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST 1 Co chápeme pod pojmy urbanizace, suburbanizace a urban sprawl, jaké jsou druhy suburbánního rozvoje? Následující kapitola podává teoretický vstup do problematiky suburbanizace, který je srozumitelnou formou a na příkladech rozebrán v následujících pěti tématech: Suburbanizace: co to je a jaké má podoby? Prostorový vývoj měst, urbanizace Zázemí města Urban sprawl Satelitní městečko
10 Suburbanizace: co to je a jaké má podoby? Proces suburbanizace znamená přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji našich měst. Termín suburbanizace je odvozen z anglického slova suburb, tedy předměstí, které vzniklo jako složenina z latinského základu urbs znamenající město a předpony sub, která označuje umístění vedle, za nebo pod městem. Kromě suburbanizace se v obcích v blízkosti větších měst odehrává i další suburbánní rozvoj tedy procesy, aktivity a jejich změny, které probíhají v zázemí měst, nejsou ovšem primárně způsobeny a nesouvisí s odlivem lidí, kapitálu, daní nebo funkcí z jádrových měst. K nejviditelnějším projevům suburbánního rozvoje patří stavební aktivita či oživení ekonomických funkcí a společenských aktivit v příměstských obcích. Můžeme také říci, že suburbanizace představuje jeden z procesů suburbánního rozvoje, jehož zdrojovou oblastí je jádrové město. Suburbanizací vznikají oblasti nové výstavby označované jako satelitní městečka ( Satelitní městečko), nákupní nebo průmyslové zóny. Tyto lokality můžeme zjednodušeně rozčlenit podle převládající funkce na Komerční suburbanizace u dálnice D1 v Říčanech u Prahy. Foto: M. Ouředníček. dva druhy: rezidenční (obytné) a komerční (pracovní a obslužné). V případě rezidenční suburbanizace sledujeme především výstavbu nového bydlení v zázemí města a postupný odliv lidí z jádrového města do nových rodinných (v poslední době i bytových) domů v okolních obcích. Rezidenční suburbanizace má mnoho forem, které se liší podle rozsahu nové výstavby, charakteru bydlení, lokalizace zástavby, architektury i ceny domů. V zázemí českých měst můžeme v současnosti objevit jak levné domy na velmi malých pozemcích umístěné na volných plochách uvnitř obce, tak izolované přepychové zámky daleko od vesnické zástavby. Za nejmé- Rezidenční suburbanizace v obci Jesenice u Prahy na okraji Průhonického parku. Foto: M. Ouředníček. 10
11 Počet obyvatel nových domů v obci Hlušovice severně od Olomouce převyšuje původní populaci. Zdroj: ně udržitelnou formu prostorového růstu měst je obecně považován tzv. urban sprawl ( Urban sprawl). Pouze zřídka můžeme v české krajině objevit zcela nová izolovaná sídla vzniklá suburbanizací na zelené louce. Tím se významně liší vývoj osídlení v České republice zejména od amerických měst, kde většina suburbánních sídel vznikla bez jakékoli návaznosti na starší osídlení. Také komerční suburbanizace má zřetelné projevy, zejména ve výhodně lokalizovaných místech podél hlavních dopravních tahů. Některé funkce se pomalu přelévají z centrálních částí měst do perifernějších lokalit nebo zcela mimo území města. Většina nových areálů komerční výstavby je budována na místě původních polí tzv. na zelené louce (greenfield). Typickými funkcemi, které se od počátku 90. let 20. století stěhují z měst do jejich zázemí, jsou logistické areály, hypermarkety a další obchody, částečně i výroba a zábava. Chci vědět více Létal, A., Smolová, I, Szczyrba, Z.: Transformace příměstské krajiny. Ouředníček, M.: Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. Sýkora, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Informace na www Cílek, V., Baše, M. (2005): Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu. htm. Suburbanizace.cz: Wikipedia, heslo Suburbanization : 11
12 Prostorový vývoj měst, urbanizace Česká republika má poměrně hustou sídelní síť s mnoha menšími městečky a vesnicemi, která je téměř neměnná již od středověku. Zakládání nových sídel je v posledních staletích spíše výjimečné. Klasická urbanizace s masivním přílivem lidí do měst probíhala zejména na přelomu 19. a 20. století. V současnosti dochází k další přeměně venkovské krajiny, společnosti a osídlení na městské. I tento proces poměšťování můžeme považovat za urbanizaci. Typické pro růst českých měst je spojování menších sídel v jeden celek, nebo postupné pohlcování okolních obcí a městeček rostoucím městem. Procesy urbanizace a metropolizace nabraly na síle především v období průmyslové revoluce, kdy města rostla mimo jiné také výstavbou v těsném zázemí. Výsledkem bylo utváření aglomerací a metropolitních regionů. Obecně můžeme přirovnat mechanismus růstu měst k nafukování míče. Zvýšený příliv obyvatelstva, investic, pracovních příležitostí nebo informací vyvolává rozpínaní (dekoncentraci) těch městských funkcí, které nejsou schopny platit nejvyšší cenu za umístění v blízkosti centra. V období průmyslové revoluce a urbanizace byl typickým rysem růst obytných i průmyslových předměstí. Za předměstí byla v 19. století označována taková města jako Smíchov, Karlín nebo Královské Vinohrady, která jsou dnes součástí vnitřního města Prahy. Později se rozvíjela i vzdálenější sídla především v dosahu železnice (např. Černošice nebo Klánovice u Prahy). Města jsou v současnosti tvořena několika historickými slupkami vzniklými v různých etapách jejich vývoje. Většina českých měst má hodnotné rezidenční oblasti v historickém centru. Vnitřní město plní v současnosti především obytnou funkci. V mnoha našich městech se ale uplatňuje nahrazování obytné funkce nerezidenčními aktivitami (tzv. komercializace). Vnější město představuje slupku vzniklou v období socialismu a je tvořené převážně panelovými sídlišti. Vnitřní i vnější město jsou nejvýznamnějšími zdroji Zjednodušená prostorová struktura metropolitních regionů českých měst. Největší rozvoj v současnosti zaznamenává suburbánní zóna na okraji nebo za administrativní hranicí města. 12
13 Odlišná forma výstavby v Praze-Satalicích (vlevo) a v obci Zlatá (vpravo). Zatímco v Satalicích jsou dostupné veškeré služby a nová zástavba vhodně doplňuje původní sídlo, noví obyvatelé Zlatého bydlení nebudou mít k dispozici téměř žádnou sociální infrastrukturu ani služby. Zdroj: obyvatelstva přicházejícího do zázemí města. Zlepšování obytného standardu a kvality života na sídlištích může tento odliv částečně zmírnit a udržet ve městě sociálně silnější a mladší obyvatelstvo. Existenci předměstí (suburbií) lze doložit již u starověkých mezopotamských měst. Počátky suburbanizačních procesů jsou však spojovány s přesunem londýnské buržoazie do zázemí města v průběhu 18. století. V dnešní době slouží jako extrémní případ suburbanizovaného prostředí metropolitní oblasti USA, např. Los Angeles. Suburbanizace není ani v naší zemi zcela novým procesem, boom zažívala kolem velkých českých měst již na začátku 20. století. Rozvoj nových oblastí v zázemí měst se významným způsobem objevuje od druhé poloviny 90. let 20. století až do současnosti. Charakter české a například americké suburbanizace se však do značné míry liší. Současná česká suburbanizace je charakteristická prostorovým obrůstáním příměstských sídel (vesnic a městeček), většinou v podobě desítek nových domů. Na rozdíl od západní suburbanizace lze kolem českých měst najít pouze velmi málo tzv. greenfield developments, tj. nových autonomních sídel bez návaznosti na stávající sídelní síť. Mezi největší současná česká suburbia můžeme řadit např. Hostivici nebo Jesenici u Prahy, kde počet nových domů dosahuje stovek. Koncentrovaná forma výstavby i její malý rozsah v českých podmínkách znamená ve srovnání se západní suburbanizací mnohem menší zátěž kladenou na krajinu i společnost v zázemí našich měst. Chci vědět více Fishman, R.: Bourgeois Utopias: the Rise and Fall of Suburbia. Horská, P., Maur, E., Musil, J.: Zrod velkoměsta. Ouředníček, M. : Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. Ryšavý, Z., Link, J., Velíšková, L.: Proces suburbanizace v souvislostech procesu proměny osídlení v letech : Česko, Pražská aglomerace. Deset obcí v České republice s nejvyšší intenzitou výstavby v letech Všechny obce leží v zázemí Prahy, pouze Dolní Třebonín mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Název obce Počet dokončených bytů celkem na obyvatel ročně Květnice ,33 Vestec ,43 Jesenice ,02 Dolní Třebonín ,64 Sulice ,82 Šestajovice ,06 Chýně ,25 Hovorčovice ,80 Hostivice ,27 Velké Přílepy ,86 Zdroj: Český statistický úřad. Poznámka: pouze obce s 200 a více dokončenými byty. 13
14 Zázemí města Výsledky odpovědi na otázku: Jak hodnotíte příchod nových obyvatel z pozice starosty? vnímám příchod spíše negativně mám neutrální postoj 22 % 6 % neodpověděli 4 % 33 % vnímám příchod spíše pozitivně 35 % jejich příchod vítám Zázemí tvořilo v historii blízké okolí města, které zásobovalo městské obyvatelstvo zemědělskými produkty a náleželo pod správu většího centra. Vztah města a zázemí se postupně proměňoval, stejně jako charakter a velikost stále více vzájemně propojených částí metropolitních regionů (aglomerací). Původní závislost města na zázemí se v období industrializace obrátila a typickým rysem aglomerovaných obcí je v současnosti vysoký podíl dojíždějících za prací, službami i zábavou do jádrových měst. Zázemí našich velkých měst patřila v období socialismu k dlouhodobě stagnujícím oblastem země. Jedním z důvodů pro tuto stagnaci byla politika státu vyjádřená v tzv. střediskové soustavě osídlení. Většina obcí v zázemí velkých měst patřila mezi tzv. nestřediskové, které nedostávaly téměř žádné státní investice. Pokud sídla nepatřila do kategorie trvalého významu, byla v plánovacích vizích určena k postupnému zániku. Důsledky selektivních preferencí střediskových sídel byly pro malé obce fatální a vedly k postupnému chátrání domovního fondu, technické infrastruktury a k odlivu mladého obyvatelstva. Relativně významné snížení počtu obyvatelstva a stárnutí populace měly za následek rušení školních zařízení a další vybavenosti. Na konci socialismu byla sídla v zázemí velkých měst i v periferních částech uvnitř administrativních hranic měst charakteristická zanedbaným domovním fon dem, nedostatečnou technickou a sociální infra strukturou, velmi starým obyvatelstvem s nízkým sociálním a ekonomickým sta tusem. Představa o idylické vesnici s ryzí archi tekturou a venkovským způsobem života se neshodovala s realitou. Významným impulsem pro rozvoj zázemí českých měst byly především restituce zemědělské půdy a jejich přeměna na stavební pozemky. Nepromyšlený a neregulovaný růst výstavby znamenal v mnoha případech hrozbu pro původní sídla i okolní krajinu ( Urban sprawl). Příliv nových investic, sociálně silnějšího obyvatelstva a jeho aktivit nemusíme vnímat pouze jako negativní jev. V řadě ohledů může nový suburbánní rozvoj znamenat konec stagnace malých obcí, omlazení a posílení populační struktury a oživení obecního života. V řadě ohledů by rozvoj obcí neměl být řízen centrálním plánováním systému osídlení, ale zdola místními vládami a aktivitami občanů obcí. Z výzkumů vyplývá, že obecní zastupitelstva většinou suburbanizaci vítají, 68 % ze 156 oslovených starostů obcí v zázemí Prahy hodnotilo v roce 2004 příchod nových obyvatel jako pozitivní nebo spíše pozitivní jev. Kromě přínosu do obecních pokladen může znamenat příchod nových obyvatel i naději na oživení obecního dění. Chci vědět více Musil, J.: Urbanizace Českých zemí a socialismus. Ouředníček, M., Posová, D.: Suburbánní bydlení v Pražském městském regionu: etapy vývoje a prostorové rozmístění. Puldová, P., Ouředníček, M.: Změny sociálního prostředí v zázemí Prahy jako důsledek procesu suburbanizace. Zdroj: Dotazníkové šetření mezi starosty obcí v zázemí Prahy (N = 156 obcí; 2004). 14
15 Nahoře: Malá sídla byla systematicky likvidována v průběhu celého socialismu. Zastavení investic se promítlo do fyzického prostředí i do struktury obyvatelstva vesnic. Dole: Výstavba v druhé polovině dvacátého století znamenala vážný zásah do tváří vesnic. Foto: M. Ouředníček. 15
16 Urban sprawl Urban sprawl je forma suburbanizace, kterou je možno považovat za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu. Sprawl neboli rozlézání zástavby do volné krajiny je charakteristický neřízeným a nepromyšleným umístěním rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny. Výsledkem je většinou mozaikovitá struktura nově rozvíjených ploch v zázemí města. Hnacím motorem takového rozvoje jsou snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk. Dopady pro společnost i krajinu jsou však natolik nákladné, že je nutno urban sprawl účinně potlačovat. Hlavní úlohu při tom mají kvalitní plánovací dokumenty a zodpovědnost samosprávy obcí a státní správy na poli územního rozvoje ( Územní plánování). Nepropojenost území, neexistence cest a chodníků, odlehlost pro poštovní doručovatele, svoz komunálního odpadu a odklízení sněhu, zavedení a správa technické, sociální a dopravní infrastruktury, extrémní závislost na osobním automobilu. To jsou jen některé příklady dopadů urban sprawlu, které významně snižují kvalitu života obyvatel v suburbiu a zvyšují ekonomické náklady obce. Nástroje řízení suburbánního rozvoje na regionální úrovni jsou dodnes velmi omezené. O to více zodpovědnosti leží na rozhodování starostů a obecních zastupitelů, developerů, stavebních úřadů i obyvatel suburbánních obcí, kteří mohou rozsah, lokalizaci i dopady nové výstavby účinně ovlivňovat. Chci vědět více CENIA: Životní prostředí prostředí pro život? (Česká republika 2007). Hnilička, P.: Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Jackson, J.: Urban sprawl. Informace na www CENIA: Suburbanizace.cz: Sprawl City: Neřízený suburbánní rozvoj lze v české krajině najít v nejrůznějších podobách. I když nepředstavuje nejvíce rozšířenou formu suburbanizace, je zdaleka největším ohrožením pro společnost i krajinu. Foto: M. Ouředníček. 16
17 Satelitní městečko Pro nově vystavěné obytné celky v zázemí měst se v průběhu 90. let 20. století vžil v České republice název satelitní městečka. Odborníci označují sídla v těsném zázemí jádrového města jako suburbia, česky předměstí. V české literatuře se můžeme dočíst také o aglomerovaných obcích, které jsou navázány na jádrová města především dojížďkou za prací. Suburbia můžeme najít již na mapách mezopotamských měst. V historii však sloužila místa za hradbami spíše pro obyvatelstvo a činnosti ve městě nevítané (např. jatka, vojenská cvičiště apod.). Jako atraktivní místo k bydlení jsou suburbia objevena až v 18. století a později se postupně stávají plnohodnotnými částmi měst ( Prostorový vývoj měst). Za nejrozšířenější typ lze považovat suburbia rezidenční. Zhruba ve stejné době v polovině 90. let 20. století dochází v zázemí českých měst k rozvoji dalších funkcí. Na rozdíl od skladových nebo obchodních areálů nestojí obytná zástavba většinou samostatně v polích, ale spíše na okraji stávajících vesnic a městeček. Některá suburbia na okraji velkých českých měst se přibližují americkým edge cities okrajovým městečkům, která jsou novými centry pracovní dojížďky s nižší závislostí na jádrovém městě. Příkladem dynamického edge city je areál kolem letiště Ruzyně s významnou koncentrací pracovních příležitostí, investic a informací. Nový suburbánní rozvoj má mnoho tváří. Na fotografiích jsou zachyceny některé z nich: řadové domky na okraji Kuřimi v zázemí Brna, golfové hřiště v Dolanech u Olomouce, logistický areál v Modleticích u Prahy a obchodní centrum v pražských Štěrboholech. Foto: P. Puldová, M. Ouředníček, Chci vědět více Garreau, J.: Edge cities. Ryšavý, Z., Kotačka, L.: Poznámka k pojmovému vymezení suburbia. Ryšavý, Z., Link, J., Velíšková, L.: Proces suburbanizace v souvislostech procesu proměny osídlení v letech : Česko, Pražská aglomerace. Informace na www Wikipedia, heslo Suburb : 17
18
19 SUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ 2 Suburbanizace zásadním způsoben ovlivňuje přírodní prostředí jak na úrovni krajinných složek, tak na úrovni druhů (organismů obecně), toků energie a materiálu. Procesy, ke kterým v důsledku suburbanizace v krajině dochází, můžeme shrnout do několika bodů, které spolu navzájem souvisejí a budou dále diskutovány: Ovlivnění živé složky krajiny (biodiverzity) Ovlivnění neživé složky krajiny (reliéfu, půdy, vody, ovzduší) Konzumace krajiny a změna krajinné matrice Změny krajinného rázu
20 Ovlivnění živé složky krajiny Urbanizace a suburbanizace působí na živou (biotickou) složku krajiny přímo i nepřímo několika způsoby. Nové aktivity ovlivňují kvalitu ovzduší (prach, oxidy dusíku, smog), kvalitu vody a půdy (zasolování, zhutňování), teplotní a srážkový režim. Stavby vznikající v zázemí měst fragmentují přírodní prostředí a způsobují narušení krajiny (disturbance). V urbanizovaných oblastech je například vyšší teplota a také menší výkyvy teplot než v okolní krajině, což umožňuje přežívání teplomilnějších druhů. Takovéto specifické podmínky je schopné snášet omezené množství organismů, z nichž některým přímo vyhovují. Mezi rostlinami tolerujícími takováto prostředí je celá řada druhů cizího původu rozšířených na našem území záměrně či nezáměrně člověkem (např. pajasan žlaznatý, křídlatka, zlatobýl kanadský, trnovník akát, Zlatobýl a křídlatka jako zástupci nepůvodní flóry. Husté porosty zlatobýlu nalezneme často na stavebních parcelách na opuštěné zemědělské půdě v okolí velkých měst. Foto: T. Chuman. některé druhy se silnými alergenními účinky, např. ambrózie). Z domácích rostlin jsou to většinou druhy, které nejčastěji nalezneme na skládkách, rumištích a opuštěných pozemcích, tj. ty, které jako první osidlují opuštěné plochy. Domácích původních druhů časem ubývá, zejména těch vzácných, a celý proces může vést k homogenizaci původně pestrého souboru organismů (bioty). Ačkoliv je urbanizace považována za hlav ní hrozbu pro biodiverzitu, řada výzkumů ukázala, že jsou města druhově bohatší (v poč tech druhů vyšších rostlin) nežli jejich okolí. Zásadním problémem je náhrada celé řady domácích rostlin několika málo druhy, navíc často nepůvodními. Nepůvodní druhy mohou obohatit místní biodiverzitu, ale pestrost druhové skladby na globální úrovni je ochuzena o vymizelé domácí druhy. Tyto trendy nejsou patrné pouze u rostlin, ale také u živočichů. K uniformitě druhového složení v rozšiřujících se suburbiích přispívá navíc představa o ideální zahradě většiny nových obyvatel, ve které jsou kolem plotu vysázeny nejčastěji zeravy a trávník je vypěstován ze zakoupené travní směsi. Takováto zahrada neposkytuje úkryt a dostatek potravy rozmanitým živočichům, může být málo odolná případným patogenům a také se může stát zdrojem nových invazí vytlačujících původní druhy. Příkladem invazních druhů rostlin, které byly původně také pěstovány jako okrasné rostliny, jsou bolševník, křídlatka či zlatobýl. Fragmentace a narušení krajiny vzniklé v důsledku výstavby dopravních komunikací způsobují obdobné problémy jako rozšiřování zástavby. Rozsáhlé disturbance způsobují nejen ničení biotopů původních druhů, ale vedou k vytváření biotopů pro relativně malý počet nových druhů, například pro druhy snášející zasolení půdy podél komunikací. Ve fragmentované, zejména dopravními stavbami rozčleněné krajině sice může vzrůst počet druhů, ale celý systém je zranitelnější 20
21 Příklad fragmentované krajiny v Posázaví. V krajině se setkává řada koridorů fungujících jako bariéry (silnice, železnice, v některých případech i vodní tok). Původně zalesněná plocha v levé dolní části obrázku byla výstavbou rozčleněna na řadu malých izolovaných ploch. Zdroj: a obtížněji se vyrovnává se změnami. S ubývající rozlohou přírodních stanovišť se zmenšují populace původních druhů rostlin a živočichů a stávají se náchylnějšími k lokálnímu vyhynutí. S fragmentací přírodních stanovišť se mění také struktura dravců (predátorů). Do krajiny v okolí sídel pronikají například kočky, které mohou výrazně ovlivnit populace ptáků a malých savců. Vedle fragmentace a narušení krajiny v příměstské krajině je biodiverzita ohrožena i ve stávajících chráněných územích (velkoplošná, maloplošná chráněná území, biocentra a biokoridory sítě ÚSES) tím, jak se k nim přibližují městská suburbia se všemi svými problémy. Chráněná území jsou tak vystavena většímu tlaku nejrůznějších typů znečištění, pronikání invazních druhů a predátorů. Silně ohrožena je například CHKO Český kras. Chci vědět více Kovář, P.: Dlouhodobé změny v kulturní krajině přiblížení bez GIS. Lindenmayer, D. B., Fischer, J.: Habitat Fragmentation and Landscape Change. Mikátová, B., Vlašín, M.: Obojživelníci a doprava. Pyšek, P.: Synantropní vegetace. Pyšek, P., Sádlo, J.: Zavlečené rostliny-jak je to u nás doma? Informace na www Oddělení ekologie invazí, Botanický ústav AV ČR 21
22 Ovlivnění neživé složky krajiny Suburbium Prahy v upravených barvách pro zvýraznění módních bazénů. Zdroj: Nová výstavba s sebou přináší také změny ve tvaru povrchu (reliéfu), dochází k přemisťování značných objemů hmoty, vytvářejí se nové antropogenní tvary (náspy, haldy, protihlukové valy, průkopy). Na některých místech dochází ke změnám vodních poměrů (zatrubňování vodních toků, odvod vody z území) nejen v důsledku komerční a rezidenční výstavby, ale také z důvodů výstavby sportovišť. Málo viditelné, přesto však zásadní změny se odehrávají v půdě. Znečištění a zhutňování ovlivňuje organismy a jejich činnost v půdě. Ztížené je vsakování srážkové vody, z území odteče více vody, což ovlivňuje zásoby podzemních vod. Voda je navíc často znečištěna prachem, těžkými kovy nebo ropnými látkami. Pokud se tyto látky dostanou do podzemní vody, ovlivňují kvalitu celého hydrologického systému. Zásoby podzemní vody jsou však dotčeny nejen vsakem (infiltrací), ale především růstem její spotřeby. Růst spotřeby vody souvisí především s výstavbou bazénů a s využíváním pitné vody na zavlažování zahrad. Suburbanizace vede rovněž ke zvýšení spotřeby energie, a tím i k růstu produkce skleníkových plynů. Lidé jsou při cestách do zaměstnání, za nákupy či zábavou odkázáni na individuální automobilovou dopravu ( Automobilová doprava). Komerční i rezidenční výstavba má v porovnání s kompaktní zástavbou vyšší spotřebu energií a v důsledku rozvolněnosti a nekompaktnosti i vyšší ztráty v rozvodných sítích. Suburbanizace výrazně působí na kvalitu života a zdraví obyvatel měst. Zvýšená individuální automobilová doprava negativně ovlivňuje kvalitu vzduchu a zvyšuje hlučnost. Intenzivní suburbanizace a tlak na krajinu se projevují nejen v místech výstavby, ale také ve vzdálenějších oblastech. Zvýšená spotřeba nerostných surovin a jejich přeprava na značné vzdálenosti negativně ovlivňují také tamní krajinu a kvalitu prostředí. Opomíjeným dopadem suburbanizace je rostoucí míra světelného znečištění. Pojmem světelné znečištění je označován rozptyl světla z veřejného osvětlení, intenzivně svítících reklam a dalších zdrojů do prostoru, často na velké vzdálenosti. Světelné znečištění působí negativně na celou řadu organismů, člověka nevyjímaje. Přestože suburbanizace není jediným původcem tohoto typu znečištění, výrazně k němu přispívá (rozvolněná zástavba klade větší nároky na počet lamp veřejného osvětlení, osvětlené jsou komerční areály a v neposlední řadě přibývají osvětlené reklamní plochy). Světelné znečištění vede u živočichů k narušení přirozených biorytmů, člověk v noci nemůže spát, noční dravci mají ztížené podmínky lovu. Chci vědět více Ložek, V., Cílek, V., Kubíková, J. a kol.: Střední Čechy. Příroda, člověk, krajina. European Environment Agency (EEA): Urban Sprawl in Europe. The Ignored Challenge. Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Informace na www CENIA: European Environment Agency (EEA): Ústav pro ekopolitiku: 22
23 Nahoře: Změna reliéfu v důsledku výstavby Pražského okruhu. Zdroj: Dole: Pod vrstvou betonu a asfaltu mizí často nejúrodnější půdy. Rozsáhlé zábory kvalitní půdy znamenala například výstavba automobilky v Kolíně a v Nošovicích či skladu aut v Dobrovicích. Na snímku je zachyceno budování areálu v Nošovicích. Zdroj: 23
24 Konzumace krajiny a změna krajinné matrice Rozšiřující se komerční a rezidenční zástavba a infrastruktura v zázemí měst a podél důležitých dopravních tras ukrajuje stále více z charakteru české krajiny a mění její vzhled. Zvýšený konzum krajiny nesouvisí pouze s nárůstem lidské populace a tlakem na rozšiřování rezidenční zástavby, ale také se změnou životního stylu a způsobem trávení volného času ( Každodenní život v suburbiu). V krajině vyrůstají nejrůznější sportoviště (golfová hřiště, aquaparky), nákupní centra, multiplexy a s nimi spojená síť komunikací, parkovišť a nezbytného zázemí. Ve většině případů se nová výstavba realizuje na okrajích sídel, kde je dostatek volného prostoru a relativně levné pozemky. Zatímco dříve byl konec každého sídla jasně vymezen, za stodolou byla už jen pole, louky či sady a město končilo za konečnou tramvaje, dnešní sídla ztrácejí ostré hranice. Urbánní plochy se rozšiřují do okolní krajiny, přičemž vzniká mozaika ploch nespojitých do jednoho funkčního celku. Krajina je fragmentována do mnoha menších částí. Fragmentaci krajiny vnímá Evropská unie jako jeden z klíčových procesů, který je třeba zodpovědně řešit. Z laického pohledu může proces fragmentace vypadat nevinně, ale například silnice jsou pro řadu organismů nepřekonatelnou bariérou. Aby se organismy Zástavba pronikající do zemědělské krajiny. Kde je hranice sídla? Zdroj: mohly úspěšně rozmnožovat a zachovaly si životaschopnost, musí mít jejich populace určitou minimální velikost a musí být zajištěna výměna genů. Ve fragmentované krajině se ale vytváří řada izolovaných ostrovů, které mezi sebou nekomunikují. Nadměrná konzumace krajiny vede k nevratnému záboru jednoho z nejhodnotnějších neobnovitelných zdrojů zemědělské půdy. Díky vysoké produktivitě zemědělství je půdy v současné Evropě nadbytek a její cena je velmi nízká. V souvislosti s hledáním alternativních zdrojů energie je však stále více zemědělské půdy využíváno k pěstování biopaliv a tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu. Z toho důvodu je nutné zemědělskou půdu chránit a nezastavovat nejsnáze obdělávatelné pozemky se snadnou dostupností, často na vysoce úrodných půdách. Výše popsané procesy fragmentace a změn využívání půdy vedou ke změně struktury krajiny. Roste podíl urbánních ploch, což je dobře patrné například v okolí Prahy. Na časových řezech porovnávajících využívání území v roce 1970 a 2000 je patrný nárůst ploch červené barvy, která vyjadřuje zastavěné městské plochy (komerční a rezidenční zástavbu, průmyslové areály). Zvýšení je nejviditelnější v oblastech stávajících sídlišť, satelitních městeček a komerčních areálů podél významných komunikací. Změnou využívání a fragmentací se postupně mění konektivita krajiny vyjadřující propojenost jednotlivých krajinných ploch. Z hlediska správného fungování a stability krajiny je žádoucí, aby byly přírodní segmenty co nejvíce propojeny. Chci vědět více Baše, M., Cílek, V.: Krajiny domova v době rozpadu města a přeměny venkova. Cílek, V.: Krajiny vnitřní a vnější. 24
SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9
SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9 SUBURBANIZACE Suburbanizace přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí Suburbánní rozvoj nesouvisí s odlivem
VíceSUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST
SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST 1 Co chápeme pod pojmy urbanizace, suburbanizace a urban sprawl, jaké jsou druhy suburbánního rozvoje? Následující kapitola podává teoretický vstup do problematiky suburbanizace,
VíceSUBURBANIZACE A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ
SUBURBANIZACE A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ 3 Výstavba rezidenčních i komerčních objektů v zázemí našich měst mění jak přírodní, tak člověkem vytvořené prostředí. Kolonie nových rodinných domů, nákupní zóny, zábavní
VíceSUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ
SUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ 2 Suburbanizace zásadním způsoben ovlivňuje přírodní prostředí jak na úrovni krajinných složek, tak na úrovni druhů (organismů obecně), toků energie a materiálu. Procesy,
VíceNĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ
NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich
VíceSPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE
Plánování rozvoje obce: strategie, nástroje, inspirace Krajský úřad Libereckého kraje SPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE Doc. RNDr. MARTIN OUŘEDNÍČEK,
VíceURBANISTICKÁ STRUKTURA
URBANISTICKÁ STRUKTURA Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou
VíceSUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU
SUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. a kolektiv projektu Suburbanizace Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká
Více2.4 Nová bytová výstavba
2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji
VíceNĚKTERÉ TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA. Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, Csc
NĚKTERÉ TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, Csc ivan.vorel@fsv.cvut.cz Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze 2012 POJMY URBANIZACE SUBURBANIZACE
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Urbanistické styly Architektonické styly, urbanistické utopie a struktura města
VíceSEKCE C: AKTÉŘI SUBURBÁNNÍHO ROZVOJE
SEKCE C: AKTÉŘI SUBURBÁNNÍHO ROZVOJE Moderují: Marie Feřtrová, Petra Špačková Panelisté: Blanka Toflová, Věslav Michalik, Radim Perlín Suburbanizace v České republice: dopady na krajinu a společnost a
VíceMEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI
49. konference České demografické společnosti, Lednice, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, 23. května 2019 MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI MARTIN OUŘEDNÍČEK
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:
VíceNávrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec
Návrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec pořizovatel: Obecní úřad Srubec Říjen 2016 I. Textová část: OBSAH ZADÁNÍ: Obsah a. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování
VíceKONCEPT STRATEGICKÉHO PLÁNU PŘÍMĚSTSKÉ KRAJINY TROJSKÉ KOTLINY
KONCEPT STRATEGICKÉHO PLÁNU PŘÍMĚSTSKÉ KRAJINY TROJSKÉ KOTLINY Městské oblasti v současnosti tvoří sice jen 2,8% světové rozlohy pevniny, ale žije v nich přibližně polovina světové populace Urbanizace
Více2.3 Proměna věkové struktury
2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především
VíceZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k
ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:
VícePlánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,
VícePTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod
PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod Zpracovatel : Ing. arch. Milič Maryška, Letohradská 3/369, 170 00 Praha 7 datum : leden 2015 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce : Zpracovatel : PTICE - ÚZEMNÍ STUDIE
Více-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2
VíceZadání Změny č. 1 ÚP Vráto
Zadání Změny č. 1 ÚP Vráto pořizovatel: Obecní úřad Vráto Prosinec 2014 I. Textová část: OBSAH ZADÁNÍ: Obsah a. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:
Více2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 1921 2011 Jako první podklad pro vytvoření prognózy využíváme dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí suburbánní zóny Prahy. Vymezení suburbánní zóny bylo provedeno s ohledem
VíceVĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování
VíceANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jaroslava Janků, Jaroslava Baráková Katedra pedologie a ochrany půdy, ČZU Praha, 2015 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ POZEMKOVÝCH
VíceRychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR
Rychlá spojení aktualizovaná koncepce VRT pro ČR Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR zóna 1 : hustá síť VRT a rychlých konvenčních tratí vysoký stupeň mobility
Více9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová
9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.
VíceDana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp
VíceZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI
ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.
Více2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace
2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace Počet obyvatel ovlivňují dva základní procesy, přirozená měna a migrace, jejichž intenzita a vliv na populační vývoj se výrazněji změnily i v rámci relativně
VíceA. TEXTOVÁ ČÁST. Obsah
A. TEXTOVÁ ČÁST Obsah I. Územní plán... 2 I.1 Vymezení zastavěného území... 2 I.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot... 2 I.2.1 Koncepce rozvoje území obce... 2 I.2.2 Koncepce ochrany
VíceAnalýza indikátorů možného rozvoje venkova
Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Vymezení venkovského
Vícenávrh změny č. 5 územního plánu obce Dynín textová část
příloha č. 1 opatření obecné pova hy návrh změny č. 5 územního plánu obce Dynín textová část vydávající správní orgán: Zastupitelstvo obce Dynín datum vydání: oprávněná úřední osoba pořizovatele jméno
VíceMETODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE
VíceVENKOVSKÉ OSÍDLENÍ. Pracovní list
Pracovní list VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ Úkol č. 1. Přečtěte text a graficky v něm označte to, co už znáte ( ) a to, co je pro vás nového (+). Informace, které jsou v rozporu s tím, co jste věděl/a označte minus
VíceÚzemní plánování ve městě Plzni s využitím GIS. FEK ZČU v Plzni, Katedra geografie
Územní plánování ve městě Plzni s využitím GIS Územní plánování Cílem (územního plánování) je vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, vyvážené podmínky pro životní prostředí, hospodářský
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km
VíceÚZEMNÍ STUDIE SEZEMICE LOKALITA Z2
ÚZEMNÍ STUDIE SEZEMICE LOKALITA Z2 A. TEXTOVÁ ČÁST Obsah textové části: A1. ÚVOD 1.1. Základní údaje, zadání úkolu 1.2. Vazby na územně plánovací dokumentaci 1.3. Použité podklady 1.4. Vymezení řešeného
VíceDOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11
DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 Doporučené regulativy funkčního a prostorového uspořádání se uplatní při zpracování regulačních
VíceÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy
ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ Mníšek pod Brdy 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: Územní studie obytné lokality Pod silnicí, Mníšek pod Brdy MÍSTO : Mníšek pod Brdy, lokalita Pod silnicí, k.ú. Mníšek
VíceDemografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky
Demografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky Jan Sýkora Metropolitní oblasti Česka tvoří jádrová města s více než 10.000 obyvateli spolu s těsným zázemím napojeným
VíceÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY
ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany
Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s
VíceZměna č. 1 ÚPO Mlékosrby
Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚPO obsahuje změnu závazné části ÚPO Mlékosrby Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Mlékosrby Městský úřad Nový Bydžov Ing. arch. Karel Novotný
VícePořizovatel: Městský úřad Uničov, odbor výstavby a úřad územního plánování N Á V R H Z A D Á N Í. ZMĚNY č. 14 ÚZEMNÍHO PLÁNU UNIČOVA
Pořizovatel: Městský úřad Uničov, odbor výstavby a úřad územního plánování N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNY č. 14 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA UNIČOVA Uničov, červenec 2016 Zpracoval : Ing. Renáta Urbášková ve spolupráci
VíceTUŘICE ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA KA
TUŘICE ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KAKA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou TUŘICE ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST Ing. František Kačírek odpovědný
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
VíceI. Změna územního plánu
I. Změna územního plánu A. TEXTOVÁ ČÁST I. Změna územního plánu... 3 I.1 Vymezení zastavěného území... 3 I.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot... 3 I.2.1 Koncepce rozvoje území
VíceObec Ondřejov. Zadání změny územního plánu obce
Obec Ondřejov Třemblat, Turkovice Zadání změny územního plánu obce Zpracovatel návrhu zadání: RNDr. Radim Perlín, autorizace ČKA 01 139 Datum: září 2008 1 Zadání změny územního plánu obce Ondřejov návrh
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
Vícezpracovaný jako opatření obecné povahy v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů
zpracovaný jako opatření obecné povahy v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb.,
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
Vícepřipravit nový návrh Územního plánu Prahy
Stavební fórum 2008 Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 2010 Praha město pro život Hlavním úkolem v oblasti územního plánování je připravit nový návrh Územního plánu
Více10 Místní části města Kopřivnice
10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZměna č. 1 územního plánu. Návrh
Změna č. 1 územního plánu HARTMANICE Návrh Změna č.1 ÚP Hartmanice Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Hartmanice Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:
VíceNávrh Zadání změny č.2
Návrh Zadání změny č.2 územního plánu obce LÁZNĚ TOUŠEŇ Pořizovatel: Spolupracující zastupitel: Výkonný pořizovatel: OÚ MĚSTYSE LÁZNĚ TOUŠEŇ Hlavní 56, 250 89 Lázně Toušeň tel. 326 992 302 Ing. František
VíceÚZEMNÍ STUDIE VRACOV NÁM. MÍRU JIŽNÍ ČÁST
ÚZEMNÍ STUDIE VRACOV NÁM. MÍRU JIŽNÍ ČÁST ZÁKLADNÍ ÚDAJE název: katastrální území: zadavatel: pořizovatel: zpracovatel: Územní studie Vracov nám. Míru jižní část Vracov Město Vracov, náměstí Míru 202,
Více1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách Nina Dvořáková
1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách 2 217 Nina Dvořáková Přirozená měna je jedním ze základních procesů ovlivňující vývoj počtu obyvatel v území. Přestože v rámci vývoje počtu obyvatel
VíceVývoj sídel a urbanizace. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Vývoj sídel a urbanizace Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Urbanizace a průmyslová revoluce míra urbanizace: podíl městského obyvatelstva počátky spojeny s průmyslovou revolucí (ale
VíceZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HELVÍKOVICE DATUM I/2018 PARE. textová část. návrh pro společné jednání ( 50 stavebního zákona)
ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HELVÍKOVICE návrh pro společné jednání ( 50 stavebního zákona) textová část DATUM I/2018 PARE POŘIZOVATEL: OBJEDNATEL: ZHOTOVITEL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: Městský úřad Žamberk Odbor
VíceZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE
ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE (VERZE PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ) obsah změn Ko2, Ko3, Ko4, Ko5 Ko2: Bydlení na východním okraji obce změna funkčního využití pozemku parc. č. 1338 v
VíceZMĚNA č. 1 REGULAČNÍHO PLÁNU LOKALITY POD ČILINOU V ROKYCANECH
ZMĚNA č. 1 REGULAČNÍHO PLÁNU LOKALITY POD ČILINOU V ROKYCANECH 2019 ZPRACOVATEL ZMĚNY Č. 1 REGULAČNÍHO PLÁNU LOKALITY POD ČILINOU V ROKYCANECH Atelier T-plan, s.r.o. Sezimova 380/13, 140 00 Praha 4 RNDr.
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
Více1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT
1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceÚZEMNÍ PLÁN MĚŇANY NÁVRH ZADÁNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN MĚŇANY NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Městský úřad Beroun, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje, Husovo náměstí 68, 266 43 Beroun-Centrum Určený zastupitel: RNDr. Petr Pospíšil, starosta
VíceNávrh zadání Změny č. 7 ÚPO Planá. Obecní úřad Planá zastoupený starostou Ing. Tomášem Pintérem, ve spolupráci s oprávněnou úřední osobou Jiří Košan
Návrh zadání Změny č. 7 ÚPO Planá pořizovatel: Obecní úřad Planá zastoupený starostou Ing. Tomášem Pintérem, ve spolupráci s oprávněnou úřední osobou Jiří Košan Květen 2017 I. Textová část: OBSAH ZADÁNÍ:
VíceNávrh zadání územního plánu Úlice
Návrh zadání územního plánu Úlice Pořizovatel: Městský úřad Nýřany, odbor územního plánování Schvalující orgán: Zastupitelstvo obce Úlice prosinec 2014. 1 Obsah zadání územního plánu A. Požadavky na základní
VíceKONCEPCE OCHRANY MIGRAČNÍCH KORIDORŮ VELKÝCH SAVCŮ A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
KONCEPCE OCHRANY MIGRAČNÍCH KORIDORŮ VELKÝCH SAVCŮ A ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Petr ANDĚL 2, Michal ANDREAS 1, Ivana GORČICOVÁ 2, Václav HLAVÁČ 3, Tereza MINÁRIKOVÁ 3, Dušan ROMPORTL 1, Martin
VíceÚZEMNÍ PLÁN DAMNICE ZMĚNA Č. 1
ÚZEMNÍ PLÁN DAMNICE ZMĚNA Č. 1 okr. Znojmo I.A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DAMNICE BYLA SPOLUFINANCOVÁNA Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Pořizovatel: Objednatel: Projektant: MÚ
VíceLOKALITA BV17 KAMÝK NAD VLTAVOU
Ú Z E M N Í S T U D I E LOKALITA BV17 KAMÝK NAD VLTAVOU POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘÍBRAM ODBOR STAVEBNÍ ÚŘAD A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ODDĚLENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ZPRACOVATEL: IVAN PLICKA STUDIO s.r.o. ČERVEN
VíceNÁMITKA č. 194 194-1
NÁMITKA č. 194 194-1 Námitka č. 194 194-2 194-3 194-4 194-5 194-6 194-7 194-8 194-9 194-10 194-11 194-12 194-13 Námitkou č. 194 podanou společností Callidus trading, spol. s r.o., sídlem Bohumínská 410/135,
VíceÚZEMNÍ STUDIE VE SMYSLU 26 PSP
OBSAH TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST 1.0 SITUACE 1.1 SITUACE - POHLED. BODY 1.2 POHLED 1 1.3 POHLED 2 1.4 POHLED 3 1.5 POHLED 4 1.6 POHLED 5 1.7 POHLED 6 1.8 POHLED 7 1.9 POHLED 8 Územní studie Obytný komplex
VíceÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOUNOV
ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOUNOV POŘIZOVATEL: Obecní úřad Kounov PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 ZMĚNA č.1 ÚPO KOUNOV 1 Název územně plánovací dokumentace: Změna č.1
VíceOBSAH DOKUMENTACE. Městský úřad Nový Jičín. Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče. Oddělení úřad územního plánování
1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Oddělení úřad územního plánování Určený zastupitel: Ing. Marie Ježková ZPRACOVATEL: Svatopluka Čecha 513,
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov
Vícepozemky parc.č. 338/1, 352, 354 k.ú. Přišimasy
Identifikační údaje Místo: Pořizovatel: pozemky parc.č. 338/1, 352, 354 k.ú. Přišimasy Obecní úřad Přišimasy, (na základě spolupráce s osobou splňující kvalifikační předpoklady pro výkon územně plánovací
VíceLegislativa v oblasti ochrany krajiny
Legislativa v oblasti ochrany krajiny - Ochrana životního prostředí (složky = voda, půda, les, živá příroda, krajina, ovzduší a atmosféra, geologické prostředí, řeší též následky činnosti lidí - odpady)
VíceÚZEMNÍ PLÁN OBCE Dřevčice změna č. 2
Návrh Zadání Zpracovaný v souladu s 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a v souladu s 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických
VíceNÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ
NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci
VíceNávrh Zadání změny č. 9. územního plánu obce Jirny
Návrh Zadání změny č. 9 územního plánu obce Jirny Pořizovatel: Určený zastupitel: Výkonný pořizovatel: OÚ OBCE JIRNY Stanislav Skořepa Ing. Renata Perglerová Zpracovatel změny č. 9: Ing. arch. Jiří Danda,
Víceměsto Planá nad Lužnicí
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...
VícePROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o
PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceSLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje
SLUŠTICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání Objednatel: Obec Sluštice Starostka obce: Antonín Müller Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje Červen2012
Více3. Zázemí vybraných evropských měst
3. Zázemí vybraných evropských měst (Ing. Lenka Přívozníková, Ing. Michaela Tlustá) 3.1 Principy vymezování a funkce zeleně ve městech Rychle se rozrůstající města vytvářejí potřebu koncepčně řešit jejich
VíceÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic
ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic Pořizovatel: UPLAN Zastoupený Ing. Vlastimilem Smítkou Vlastiboř 21 392 01 Soběslav mobil: 773 638 043 e-mail: uplan@uplan.cz
VícePříloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení
VíceZMĚNA č. 9 ÚPO VELKÁ BÍTEŠ
ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELAŘ, ZAVŘENÁ 32, 634 00 BRNO ZMĚNA č. 9 ÚPO VELKÁ BÍTEŠ OBJEDNATEL: MĚSTO VELKÁ BÍTEŠ POŘIZOVATEL: MěÚ VELKÁ BÍTEŠ, ODBOR VÝSTAVBY
VíceZkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze
Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM)
Více