11. prosince 2009, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Technika zpracování odpadů
|
|
- Julie Vávrová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 11. prosince 2009, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Technika zpracování odpadů Technika a technologie kompostování organických odpadů
2 strana 2 Historie kompostování jedna z nejstarších recyklačních technologií římský učenec Collomela popsal jak mají být odpady ze zemědělství míchány, vrstveny, překopávány a využity jako hnojivo pojmenování kompost vzniklo z latinského slova composta (compostium skladba) k rozvoji kompostování došlo v důsledku intenzivního využívání půdy a potřeby dalších zdrojů živin počátkem 80. let 20. století se ve větší míře začíná uplatňovat speciální technika pro kompostování, nastává hlubší povědomí nutnosti péče o půdu a životní prostředí
3 strana 3 Kompostování aerobní biologický rozkladný proces, kterým napodobujeme odbourávání a přeměny organických látek v přírodě (rozklad a humifikace) a urychlujeme je primárním účelem je rozložit původní organické látky v kompostovaných surovinách a odpadech a převést je na stabilní humusové látky, které se aplikací do půdy přetváří na půdní humus kompost směs organických a minerálních látek oživená užitečnou mikroflórou, v níž probíhají nebo již proběhly procesy biologického rozkladu a humifikace
4 strana 4 Kompost směs organických a minerálních látek oživená užitečnou mikroflórou, v níž probíhají nebo již proběhly procesy biologického rozkladu a humifikace čerstvý kompost zralý kompost
5 strana 5 Druhy kompostů statkové chlévská mrva, hnůj, sláma, natě, znehodnocená krmiva zemina, rybniční bahno kejda, močůvka průmyslové domovní odpady, průmyslové odpady čistírenské kaly zemědělské odpady speciální (zahradnické) listí (listovka) drny (drnovka) vřes (vřesovka)
6 strana 6 Způsoby kompostování polní zakládky stálé kompostárny biofermentory vermikomposty domácí kompostování
7 strana 7 Proces kompostování Základem procesu kompostování je biodegradace organické hmoty vlivem působení aerobních mikroorganismů v kombinaci s některými dalšími chemickými reakcemi. Zastoupení mikroorganismů není stálé a je závislé na složení kompostu a stupni humifikace (Groda et al., 1995).
8 strana 8 Průběh kompostování téměř stejný u všech variant kompostování odlišnost je pouze v rychlosti probíhajících dějů pro začátek kompostovacího procesu musí být připravena směs optimálního složení a vhodné konzistence poměr C : N 30 až 35 : 1 vlhkost 50-70% provzdušnění kyprost a vlhkost různorodost materiálu zrnitost a homogenita teplota, ph (6-8) technologický proces
9 strana 9 Materiál je příliš suchý Optimální vlhkost materiálu Materiál je příliš vlhký
10 strana 10 Fáze kompostovacího procesu Kompostování je kontinuální proces u kterého nelze přesně vymezit jednotlivé časové úseky a průběh tlení, ale lze jej rozdělit do tří základních fází, jež jsou od sebe snadno rozeznatelné. fáze rozkladu ( mineralizace ) fáze přeměn fáze syntézy ( zralosti )
11 strana 11 Fáze rozkladu délka 3-4 týdny teplota ve středu kompostu stoupá na 50 až 70 C rozklad lehce rozložitelných sloučenin, např. cukry, bílkoviny a škrob konečným produktem rozkladu jsou malé stavební kameny - např. dusičnany, oxid uhličitý, čpavek, aminokyseliny živiny vázané v organické hmotě se uvolňují a zčásti přecházejí až do původní minerální formy
12 Rozdělení teplot v kompostu strana 12
13 strana 13 Fáze přeměn délka 5-7 týdnů teplota pozvolna klesá mineralizované živiny jsou jako základní kameny zabudovány do humusového komplexu původní vzhled, struktura a pach hmoty se ztrácí kompost získává stejnoměrně hnědou barvu, drobtovitou strukturu a má lehkou vůni po lesní zemině v tomto stádiu má kompost nejlepší hnojařský účinek
14 strana 14 Fáze syntézy teplota klesá na hodnotu teploty okolí kompost získává stále více zemitou strukturu živný humus se přeměňuje na trvalý humus hnojařský účinek je slabší (živiny jsou pevněji vázány) zvyšuje se kvalita a stabilita humusu
15 Graf průběhu teploty a fáze tlení v průběhu kompostování strana 15 Fáze rozkladu Fáze přeměn Fáze syntézy
16 strana 16 Celkové snížení hmotnosti od začátku procesu kompostování, včetně ztrát při zpracování, může dosáhnout až 60%. Pokles objemu je ještě větší z důvodu zhutnění materiálu.
17 strana 17 Materiály vhodné pro kompostování Z dostupné literatury i praktických znalostí lze vyvodit, že ke kompostováním je možné použít jakýkoliv materiál, který podléhá biologickému rozkladu, tj. všechno, co vzniká na zahradě, v domácnosti, v rostlinné a živočišné zemědělské výrobě apod.
18 Zdroje materiálů do zakládky kompostu strana 18
19 strana 19 rostlinné odpady ze zahrady tráva, celé rostliny, listí, větve stromů a keřů, odpady ze sklizně zeleniny, sláma, piliny, dřevní popel atd. organické odpady z domácnosti květiny, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, skořápky, srst, vlna atd. odpady z chovu zvířat chlévská mrva, kejda, exkrementy, podestýlka atd. kaly z čistíren odpadních vod
20 strana 20 Materiály zcela nevhodné do kompostu textilie, sklo, umělé hmoty (s výjimkou tzv. kompostovatelných plastů) popel briket a uhlí, dřevo ošetřené lakem, sáčky z vysavačů, chemikálie, léky, zbytky masa, kosti, oleje, mléčné výrobky apod.
21 strana 21 Skladba kompostovací zakládky Surovinová skladba kompostu a technologie jeho výroby by měla být optimalizována tak, aby výsledný produkt procesu kompostování obsahoval co nejvíce humusových látek s převahou humínových kyselin a svým účinkem dlouhodobě zvyšoval úrodnost půdy. Výsledný produkt by měl být odolný dalšímu intenzivnímu rozkladu a poměr C:N by měl být u vyzrálého kompostu maximálně 30:1.
22 strana 22 Surovinovou skladbu kompostu lze optimalizovat: výběr odpadů a hmot, určení jejich hmotnosti, odhad vlhkosti, obsahu organických látek, dusíku a P 2 O 5 jednotlivých odpadů a hmot, propočet složení kompostové zakládky (vlhkost, N, P 2 O 5, C:N), korekce surovinové skladby, propočet opravené surovinové skladby zakládky, odhad ztrát v průběhu zrání kompostu, výpočet předpokládaného množství a složení kompostu.
23 strana 23 Vlhkost [%], obsah organické hmoty a živin [% suš.] v materiálech vhodných do kompostu vlhkost org. látky N P 2 O 5 K 2 O CaO MgO Chlévská mrva skot ,8-1,1 1,1-1,4 2,5-2,9 2,0-2,4 0,4-0,7 Chlévská mrva koně ,9-2,5 1,0-1,3 1,9-2,3 1,1-1,3 0,2-0,5 Chlévská mrva ovce ,5-3,0 0,7-1,0 2,0-2,3 0,8-1,1 0,1-0,4 Močůvka * 0,1-0,9* 0,0-0,1* 0,1-1,7* 0,0-1,1* 0,0* Kejda prasat ,0-6,7* 0,5-0,7* 0,13-0,14* 0,19-0,27* 0,18-0,2* 0,05-0,06* Kejda skotu ,5-5,7* 0,3-0,4* 0,06-0,1* 0,25-0,4* 0,1-0,12* 0,03-0,04* Kejda drůbeže ,1-11,4* 1,0-1,2* 0,28-0,3* 0,4-0,42* 1,0-1,11* 0,06-0,1* Sláma obilovin ,96 0,4-0,6 0,1-0,3 0,9-1,1 0,3-0,4 0,1-0,2 Sláma řepky ,5-0,7 0,2-0,3 1,1-1,4 1,2-1,5 0,2-0,3 Nať brambor ,7-0,8 0,2-0,3 1,3-1,6 0,2-0,4 0,1-0,2 Listí ,9-1,5 0,1-0,2 0,2-0,5 1,7-3,0 0,1-0,2 Odpad zeleniny ,5-2,5 0,8-1,3 1,0-2,0 0,8-2,0 0,2-0,4 Stařina luk ,8-1,0 0,4-0,6 1,0-1,8 0,9-1,7 0,1-0,2 Výhozy z příkop ,3-0,6 0,3-0,5 0,4-0,7 2,0-7,0 0,6-1,2 Kuchyňský odpad ,2-2,3 0,3-0,7 0,4-0,8 1,9-3,00 0,3-0,6 Výlisky z ovoce ,1-0,6 0,1-0,3 0,3-0,6 0,1-0,3 0,0-0,1 Piliny ,0-0,2 0,0-0,2 0,0-0,1 0,1-0,2 0,0 Stromová kůra ,2-0,4 0,0-0,2 0,0-0,3 0,1-0,3 0,0
24 strana 24 Vlhkost [%], obsah organické hmoty a živin [% suš.] v materiálech vhodných do kompostu Zemina cukrovarnická a škrobárenská vlhkost org. látky N P 2 O 5 K 2 O CaO MgO ,1-0,2 0,1-0,4 0,2-1,2 2,06,0 0,0-0,3 Šáma cukrovarnická ,2-0,5 0,7-1,0 0,1-0, ,0-4,5 Kanalizační kal ,0-4,5 0,6-1,3 0,3-0,8 2,5-10,4-1,0 Jímkový kal ,2-4,0 0,5-1,2 0,3-0,8 1,5-6,0 0,2-0,4 Popel ze dřeva ,0-0,1 2,0-4,0 6, ,0-7,0 Vytříděný bioodpad ,2-1,9 0,2-0,5 0,3-0,6 1,5-2,5 0,2-0,5 Pazdeří ,4-0,7 0,0-0,1 0,0-0,1 0,3-0,5 0,0 Rybniční bahno ,3-0,6 0,2-0,3 0,4-0,6 2,5-3,5 0,1-0,5 Lihovarnické výpalky ,9-3,3 1,1-1,4 6,0-6,5 0,1-0,3 0,0-0,1 Kostní škrob ,4-1, ,1-0, ,0-6,0 Hnědouhelný prach ,2-0,7 0,0-0,3 0,1-0,3 0,2-0,8 0,1-0,2 Odpad mlýnský, krmivářský ,8-1,3 0,2-0,5 0,3-1,0 0,9-4,0 0,1-0,3 Rašelina ,2-3,0 0,1-0,2 0,1-0,3 0,5-1,0 0,1-0,3 Jateční odpad ,0-9,0 0,2-0,4 0,2-0,6 0,6-1,0 0,1-0,3 Kukuřičná sláma ,5 0,2 Odpadní dřevo, réví ,2 0,0
25 strana 25 Základní pravidla kompostování Téměř všechny organické odpady z domácnosti a zahrady jsou vhodné ke kompostování, nejsou-li znečištěny škodlivými látkami. Při zakládání kompostu musí být dbáno na vyvážený poměr mezi materiálem bohatým na dusík a materiálem bohatým na uhlík. Rozdrcení materiálu před založením kompostu urychluje tlení a usnadňuje práci s kompostem. Místo pro kompostování by mělo být voleno v polostínu a dostupné za jakéhokoliv počasí.
26 strana 26 Vzduch potřebný ke tlení se dostává do kompostu, když materiál ke kompostování zakládáme v kyprém stavu na vrstvu rozdrcených zbytků dřevin. K urychlení tlení stačí, když je do zakládky přimícháno malé množství zahradní půdy nebo již vyzrálého kompostu. Při zakládání a v průběhu kompostování dbáme na stejnoměrnou vlhkost materiálu. Aby kompostované materiály vlivem slunce a větru nevysychaly a živiny se vlivem deště nevyplavily, zakryjeme kompost půdou nebo vrstvou trávy.
27 strana 27 Přehazováním během kompostování se materiály znovu promíchají a do kompostu se dostává vzduch. Podle počátku, zastoupení materiálů, a také účelu použití lze kompost používat již po třech až šesti měsících.
28 strana 28 Kompostovací technologie Z technologického hlediska se rozlišují tři hlavní způsoby výroby kompostů: kompostování v plošných zakládkách kompostování v pásových zakládkách intenzivní kompostovací technologie kompostování v biofermentorech (bioreaktorech) kompostování v boxech nebo žlabech
29 strana 29 Kompostování v plošných zakládkách nejstarší kompostovací technologie kompost se zakládal z vrstev chlévské mrvy, slámy a dalších odpadů do výšky 0,50 m a zpravidla byl zavlažován močůvkou překopání hlubokou orbou zakládka byla po dobu 2-3 roky využívána jako tzv. tučný hon k pěstování krmných plodin nebo teplomilných zelenin po zrušení tučného honu kompost rozvezen na zbývající části pozemku
30 strana 30 Kompostování v pásových zakládkách kompostovaný materiál se vrství do pásových hromad trojúhelníkového nebo lichoběžníkového průřezu délka hromad je omezena délkou stanoviště minimální doporučená šířka je 2,0 m z technického hlediska bývá běžná šířka 2,5 m až 4,0 m výška profilu je dána charakterem materiálu (zrnitost, sypný úhel, vlhkost)
31 Trojúhelníkový profil pásové hromady kompostovací zakládky strana 31 šířka pásové hromady - B výška profilu - H 2,0 m 1,1 1,2 m 2,5 m 1,3 1,5 m 3,0 m 1,5 1,8 m 4,0 m 2,2 m
32 Trojúhelníkový profil pásové hromady kompostovací zakládky strana 32 Výhody: lepší uplatnění komínového efektu, tj. přirozené provětrávání lepší odvod tepla, kompost se nepřehřívá Nevýhody: ztížená aplikace kejdy do zakládky silná zranitelnost deštěm doporučená šířka zakládky do 2,5 m; při šířce nad 3,0 m je potřebné častější překopávání
33 Lichoběžníkový profil pásové hromady kompostovací zakládky strana 33 šířka pásové hromady - B výška profilu - H 3,0 6,0 m 1,5 2,5 m
34 Lichoběžníkový profil pásové hromady kompostovací zakládky strana 34 Výhody: lepší využití ploch lepší udržení teploty menší zranitelnost deštěm lepší aplikace tekuté složky Nevýhody: výrazně horší provětrávání profilu nutnost častějšího překopávání
35 Kompostování v plošných zakládkách strana 35 doba zrání v pásových hromadách 3-6 měsíců délku trvání ovlivňuje zejména surovinová skladba, homogenita zakládky, kvalita a počet překopávek a také třeba roční období urychlení celého procesu lze docílit: optimalizací surovinové skladby, sledováním procesních podmínek, mechanizací rozhodujících operací v technologickém procesu, zakrýváním kompostovacích hromad geotextilií.
36 strana 36 Intenzivní kompostovací technologie všechna tato zařízení intenzifikují především první rozkladnou fázi intenzifikace provzdušnění vede k dosažení vyšších teplot a tím ke zkrácení celé fáze intenzivní proces v první fázi nabourá svou razancí organickou hmotu takovým způsobem, že i další fáze kompostování proběhnou rychleji rozeznávají se dva typy zařízení pro intenzivní kompostování: polouzavřená kompostovací zařízení boxy, žlaby uzavřená kompostovací zařízení bioreaktory
37 strana 37 Kompostování v kompostovacích boxech polouzavřená kompostovací zařízení umístěny pod střechou z důvodu ochrany zakládky před převlhčením deštěm z betonových monolitických desek délky m, šířky 3-4 m a výšky 2,5-3 m čelo každého boxu je otevíratelné zavlažovací zařízení zabezpečující potřebnou vlhkost provzdušňování materiálu zajišťují ventilátory, které vhání vzduch přes rošty na dně boxů
38 Kompostování v kompostovacích boxech strana 38 překopávací zařízení je neseno na jeřábové kočce a zasáhne snadno kterékoliv místo v každém boxu pracovním orgánem překopávače je šroubovice opatřená trny, které zabezpečují průběžnou mechanickou destrukci částic doba kompostování v 1 boxu trvá 2-4 měsíce
39 Kompostování v kompostovacích boxech strana 39 Schéma kompostovacího zařízení pro kompostování v boxech
40 strana 40 Kompostování v kompostovacích žlabech kompostovací prostory mají tvar žlabů nad žlabem se pohybuje mobilní provzdušňovací a homogenizační zařízení přijímací bunkry umožňují míchání různých surovin a optimalizaci zakládky zavážecí zařízení je nepojízdné a je umístěno na jednom konci žlabu zavážení kompostu se provádí jednou až dvakrát denně systém ROYER žlaby šířky 2,8 m, výšky 2,5 3,0 m BACKHUS žlaby šířky 3,0 4,5 m, výšky 2,0 m
41 Kompostování v kompostovacích žlabech strana 41 Schéma kompostování v kompostovacích žlabech
42 strana 42 Kompostování v bioreaktorech zcela uzavřené aparáty kontejnerového typu ve tvaru boxu nebo válce, často tepelně izolované přívod kyslíku se realizuje provzdušňováním vrstvy kompostovaného materiálu ze spodu práce v režimu vsádkovém nebo kontinuálním bioreaktory můžeme rozdělit: rotační biostabilizátory uzavřené kompostovací boxy věžové bioreaktory tunelové bioreaktory
43 strana 43 Vermikompostování specifická technologie kompostování s využitím žížal červený kalifornský hybrid žížal Eisenia foetida princip výroby kompostu, zde tzv. biohumusu: schopnost žížal přeměňovat ve svém trávicím traktu přijaté organické látky 40 % využijí pro svůj metabolismus a 60 % pro tvorbu biohumusu nutnost zajištění velmi specifických podmínek: teplota prostředí C vlhkost substrátu % ph prostředí neutrální substrát nesmí obsahovat zvýšené množství čpavku a bílkovin žížaly nesnášejí přímé sluneční světlo, silnější vítr
44 strana 44 Strojní linky pro kompostování mechanizační prostředky jsou sestavovány do strojních linek dvou typů: linky pro výrobu hrubého kompostu linky pro úpravu a expedici vyrobeného kompostu návrh strojní linky pro kompostování rovněž ovlivňuje forma prodeje kompostu: prodej ve velkém hrubý kompost je volně ložený na dopravním prostředku prodej v malém kompost je drcen, proséván, popř. obohacován mikroprvky a pytlován po 3, 5, 10, 20 a 50kg moderní linky umožňují kombinaci obou typů prodeje
45 strana 45 Linka pro výrobu hrubého kompostu nákladní automobil s přívěsem - navážení tuhých komponentů a rozvoz hotového kompostu traktor s přívěsy - operativní přeprava materiálu fekální vůz, cisterna - navážení tekutých a kašovitých komponent mostní váhy drtič, štěpkovač nakladač (kompostu) - přemisťování, vrstvení, nakládání překopávač kompostu - promíchávání, provzdušňování kompostu během zrání
46 strana 46 Linka pro výrobu jemného kompostu Volba strojů je ovlivněna kvalitou hrubého kompostu a požadavky na parametry jemného kompostu. drtič s mísičem - úprava jemného kompostu, možnost zamíchání obohacujících mikroprvků, dávkovač - dávkování mikroprvků a jiných příměsí prosévací zařízení - prosévání hrubého kompostu pytlovací váhy - dávkování a balení v požadovaných hmotnostech pro drobný prodej mostní váhy - vážení při expedování hrubého kompostu, popř. vážení jednotlivých komponent při zakládání kompostu
47 Kombinovaná kompostovací linka strana 47
48 strana 48 Stroje pro drcení komponentů Biomasa a většina ostatních kompostovaných materiálů vyžaduje pro snadnou homogenizaci rozmělnění nebo podrcení. Obecně z hlediska kompostování platí: s velikostí částic materiálu jejich oxidační a styčná plocha biodegradabilní proces probíhá účinněji čím lépe materiál degraduje, tím větší mohou být jeho částice v zakládce čím menší částice jsou požadovány, tím jsou větší ekonomické náklady na jejich rozmělnění
49 strana 49 Základní požadavky na stroje pro drcení a štěpkování materiálu: rozdrtit materiál na částice o objemu 5-50 mm 3 zpracovat materiál suchý, polosuchý i vlhký konstrukční řešení musí zamezit častému ucpávání pracovní ústrojí musí být odolné proti otěru drceným materiálem konstrukce musí splňovat podmínky BOZP (ochranné kryty, míra hluku apod.)
50 strana 50 Pro účely kompostování se využívají 3 skupiny strojů: drtiče štěpkovače míchače - drtiče
51 strana 51 Drtiče určeny pro drcení tenkých větví, zelené hmoty, kůry a ostatních měkkých odpadů působením pracovního ústrojí je materiál lámán, štípán, rozmělňován na menší částice výkon a kvalita rozmělnění je dána typem pracovního ústrojí, které může být: talířové nožové spirálové kladívkové kombinované
52 strana 52 Rozdělení drtičů podle způsobu pohonu: drtiče s elektrickým pohonem drtiče s pohonem spalovacím motorem drtiče s pohonem od vývodového hřídele traktoru podle způsobu přepravy: přenosné převozné nesené traktorové na jednonápravovém nebo dvounápravovém podvozku
53 Rozdělení drtičů strana 53 podle výkonu motoru: drtiče s motorem 1-3 kw pro domácí použití drtiče s motorem 3-10 kw pro profesionální údržbu zeleně drtiče s motorem kw a více pro specializované firmy
54 strana 54 Štěpkovače určeny k beztřískovému dělení dřeva napříč nebo podél jeho vláken pro úpravu odpadního dřeva z ovocných výsadeb, z údržby parků nebo podíl z vytříděného TKO pro štěpkování se nejlépe hodí dřevo čerstvé, mokré, z hlediska druhu mokré, rovné u štěpkovačů se využívají typy pracovního ústrojí: diskové (kotoučové) bubnové spirálové (šnekové)
55 strana 55 Rozdělení štěpkovačů podle provedení: traktorové samojízdné s vlastním motorem přívěsné s vlastním motorem podle velikosti: I. kategorie - malé - vlastní podvozek, připojitelné za traktor II. kategorie - střední - jedno, dvounápravový přívěs III. kategorie - velké - nesené na traktorovém podvozku nebo samojízdné
56 strana 56 Překopávače kompostu překopávání je nejdůležitější pracovní operací v celém procesu kompostování určeny k provzdušnění kompostovaného materiálu, a tak k zintenzivnění mikrobiální činnosti požadavky na překopávače kompostu: kvalitní promíchání a provzdušnění materiálu v celém profilu zakládky narušení, příp. rozmělnění slehlého materiálu formování překopávaného materiálu do zakládky určeného profilu vysoká výkonnost, regulace pracovní rychlosti, dobré pojezdové vlastnosti
57 strana 57 Rozdělení překopávačů podle energetického prostředku: traktorové nesené návěsné přívěsné samojízdné se spalovacím motorem s elektromotorem podle výkonnosti: malé - do 200 t.h -1 (do 300 m 3.h -1 ) střední t.h -1 ( m 3.h -1 ) velké - nad 400 t.h -1 (nad 600 m 3.h -1 )
58 Rozdělení překopávačů strana 58 podle pracovního ústrojí: rotorové s přesunem hmoty dozadu s přesunem hmoty do strany dopravníkové s přesunem hmoty dozadu s přesunem hmoty do strany
59 strana 59 Prosévače kompostu rozdělení různých druhů látek na základě rozdílných mechanicko-fyzikálních vlastností před kompostováním je nutno oddělit nežádoucí příměsi (kameny, folie, kovové části atd.) při finalizaci je potřebné zajistit vyrovnanou velikost zrn expedovaného kompostu z konstrukčního hlediska dělíme prosévací zařízení na: vibrační prosévací síta (rovné síto) rotační třídiče (válcové síto) rotační rošty (tzv. aktivní rošty)
60 Prosévače kompostu strana 60 mobilní drtič a rotační třídič DOPPSTADT mobilní rotační třídič DOPPSTADT
61 strana 61 Technicko-ekonomické hodnocení kompostovací linky vyčíslení celkových provozních nákladů na výrobu 1 t kompostu za určité období do celkových provozních nákladů je nutné zahrnout: náklady na vstupní materiály náklady na nakládání, vážení a dopravu náklady na provoz strojů na úpravu komponent náklady na provoz strojů na úpravu profilu a vrstvení náklady na překopávání náklady na vyskladnění (finalizace), náklady na kompostoviště náklady na obsluhu kompostárny z jednotlivých nákladů jsou určeny celkové náklady kompostárny a z celkové produkce kompostárny za sledované období lze určit náklady na výrobu 1 t kompostu
29. září 2008, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Kompostování
29. září 2008, Brno Připravil: Ing. Pavel Mach, DiS. Kompostování Proces kompostování Materiály vhodné pro kompostování Mikroorganismy v procesu kompostování strana 2 Úvod S vstoupením v platnost novely
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Literární rešerše Kompost a způsoby jeho výroby Bc. Martin Vašinka Vedoucí práce: Mgr. Eva Geršlová, Ph.D. BRNO 2014/2015 Obsah 1. Úvod...
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Kompostárny Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302
VíceBiologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu
Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení
VíceMožnosti využití bioodpadů ve školách
Možnosti využití bioodpadů ve školách Bioodpad je jediným odpadem, který lze v domácích podmínkách plně recyklovat - kompostovat. Pro zahrádkáře to není nic nového. Kompostovat však můžeme i ve městech
VíceKompostování. Technika pro zpracování odpadů Technika pro bioenergetické transformace organických odpadů
3. března 2014, Brno Připravil: Mgr. Ing. Pavel Mach, DiS. Kompostování Technika pro zpracování odpadů Technika pro bioenergetické transformace organických odpadů strana 2 Kompostování aerobní biologický
VíceObsah Úvod 1. Proč kompostovat? 2. Základy procesu kompostování 3. Výchozí materiály ke kompostování 4. Místo ke kompostování 5. Speciální komposty
Obsah Úvod.............................................................. 7 1. Proč kompostovat?................................................ 9 1.1 Tvorba a význam humusu.....................................
VícePlatné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV
Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.
VíceNegativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy
Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva
VíceZákladní pravidla kompostování
Základní pravidla kompostování Vyrobit kvalitní kompost v průběhu několika měsíců není nemožné. Důležité je, aby měly bakterie a půdní organismy pro svůj život vhodné podmínky. Pro urychlení rozkladu materiálu
VíceDOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY
MILESTONE 03 ŽIVOT V PŮDĚ within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!" DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY Ivana Plíšková Brno, December 2014 LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Více274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv
274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo
VíceSmlouva o výpůjčce kompostéru THERMO KING 900l. Schváleno zastupitelstvem obce Horní Olešnice dne 28.1.2016, usnesení č.1/25/2016 a 1/26/2016.
Smlouva o výpůjčce kompostéru THERMO KING 900l Schváleno zastupitelstvem obce Horní Olešnice dne 28.1.2016, usnesení č.1/25/2016 a 1/26/2016. Číslo smlouvy : uzavřená podle ust. 2193 a násl. zákona č.89/2012
VíceKomunitní kompostárna Štítary
Komunitní kompostárna Štítary Projekt realizovaný v letech 2012 2013 byl spolufinancován Evropskou unií Fondem soudržnosti a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životního
VíceVermikompostování je metoda kompostování, kdy dochází k rozkladu organického materiálu pomocí žížal. Slovo vermikompostování vychází z latinského
Vermikompostování je metoda kompostování, kdy dochází k rozkladu organického materiálu pomocí žížal. Slovo vermikompostování vychází z latinského vermes červ, žížala. Malý domácí žížalový kompostér je
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického
VíceJITKA NEDOROSTOVÁ PAVLÍNA KOSMÁKOVÁ
KOMPOSTOVÁNÍ JITKA NEDOROSTOVÁ PAVLÍNA KOSMÁKOVÁ OSNOVA Úvod Co je kompostování Tři základní druhy kompostování Co dát a nedat do kompostu Fáze kompostování Kde založit kompost V čem kompostovat Problémy
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
Víceč. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv
č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. LUCIE HRDLIČKOVÁ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2011 Bc. LUCIE HRDLIČKOVÁ 1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Posouzení míry využití
VíceKOMPOSTOVÁNÍ ZBYTKOVÉ BIOMASY
KOMPOSTOVÁNÍ ZBYTKOVÉ BIOMASY Základní údaje Kompostování zbytkové biomasy je z celospolečenského hlediska nejpřirozenější a ekologicky nejvhodnější forma přeměny a zhodnocení tohoto organického materiálu.
VíceÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 2. LEGISLATIVA 10
Stránka 2 OBSAH ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 1.1. Význam kompostování 7 1.2. Hlavní cíl studie 9 2. LEGISLATIVA 10 2.1. Základní pojmy ČR 10 2.2. Základní pojmy SR 14 2.3. Legislativa
VíceKompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok
Kompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok Prosinec 2015 1. Základní informace Název zařízení: Kapacita zařízení: Umístění kompostárny: Kompostárna PAKK do 150 t/rok p. č. 2217/1 v k.ú. Suchdol Kompostárna
VíceOSTRÉ A PRACOVITÉ. DRTIČE ZAHRADNÍHO ODPADU. Drtiče zahradního odpadu
S plným nasazením Drtiče zahradního odpadu DRTIČE ZAHRADNÍHO ODPADU OSTRÉ A PRACOVITÉ. Výkonné štěpkovače a drtiče zahradního odpadu VIKING zpracují veškeré přírodní suroviny, které se na zahradě bez
VícePerspektivní přípravky a jejich vliv na kvalitu školkařských výpěstků
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Perspektivní přípravky a jejich vliv na kvalitu školkařských výpěstků Diplomová práce Vedoucí diplomové práce doc. Dr. Ing.
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceBIOODPAD a KOMPOSTOVÁNÍ. Přednášející: Ing. Eliška Frolcová. TESPRA Hodonín, s.r.o. Velkomoravská 91 695 01 Hodonín www.tespra-hodonin.
BIOODPAD a KOMPOSTOVÁNÍ Přednášející: Ing. Eliška Frolcová TESPRA Hodonín, s.r.o. Velkomoravská 91 695 01 Hodonín www.tespra-hodonin.cz Bioodpad Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) donedávna nikdo
VíceVyužití technických prostředků pro technologii zpracování bioodpadu kontrolovaným kompostováním na malých hromadách
Využití technických prostředků pro technologii zpracování bioodpadu kontrolovaným kompostováním na malých hromadách Ing. Petr Plíva,CSc.; Ing. Antonín Jelínek,CSc.; Ing. Mária Kollárová, Výzkumný ústav
VícePůda a hnojení. Roman Rozsypal
Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca
VíceMODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY
MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY Nápravník, J., Ditl, P. ČVUT v Praze 1. Dopady produkce a likvidace prasečí kejdy na znečištění životního prostředí Vývoj stavu půdního fondu lze obecně charakterizovat
VíceVýzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Normativy spotřeby nafty v rámci jednotlivých pracovních operací a činností spojených s chovem hospodářských zvířat v České republice Objednací list
VíceBiomasa jako palivo 29.4.2016. Energetické využití biomasy jejím spalováním ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY Co je to biomasa? Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často
VíceVyužití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.
VíceSklizeň vlhkého zrna bez jakýchkoli fyzikálních úprav v ochranné atmosféře CO2 konzervací preparáty na bázi kyseliny propionové
Sklizeň vlhkého zrna Sklizeň a konzervace vlhkého zrna se provádí za účelem prodloužení jeho skladovatelnosti při snížených nákladech (sušení bývá výrazně dražší). Existují ale i další důvody: minimální
VícePŘÍLOHA. Příloha I-A hlavy IV Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.5.2013 COM(2013) 290 final Příloha II - Část 9/22 PŘÍLOHA Příloha I-A hlavy IV Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 JAN VONDRÁČEK Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Technika pro zpracování biomasy Bakalářská
VíceJak třídit odpady z domácností?
Jak třídit odpady z domácností? Třídit odpady hned, jakmile vzniknou, zvlášť do košů, tašek, pytlů Do barevných kontejnerů dávat opravdu jen to, co tam patří znečištěné obaly mohou znehodnotit celý obsah
VíceVyhláška MZe č. 191/2002 Sb., ze dne 7. května 2002 o technických požadavcích na stavby pro zemědělství
Vyhláška MZe č. 191/2002 Sb., ze dne 7. května 2002 o technických požadavcích na stavby pro zemědělství Ministerstvo zemědělství stanoví podle 143 odst. 4 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování
Více262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY
Systém ASPI - stav k 29.7.2012 do částky 89/2012 Sb. a 37/2012 Sb.m.s. Obsah a text 262/2012 Sb. - stav k 31.12.2015 262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. července 2012 o stanovení zranitelných oblastí
VíceVýznam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy
Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů
VíceVAPIG EKONOMICKY VÝHODNÝ SYSTÉM OCHRANY NOVOROZENÉHO SELETE
VAPIG EKONOMICKY VÝHODNÝ SYSTÉM OCHRANY NOVOROZENÉHO SELETE Vahala J. Nemálo chovatelů prasat nejen v ČR se zabývá otázkou, zda vysoké náklady na farmakoterapii téměř vždy spojené s medikací ATB přináší
VíceMOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov
MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov ANALÝZA DEFINICE TYPU A KVALITY SUROVINY MOŽNOST ZAŘAZENÍ VEDLEJŠÍCH
VíceKOMPOSTÁRNA MIROSLAVSKÉ KNÍNICE
KOMPOSTÁRNA MIROSLAVSKÉ KNÍNICE listopad 2013 DESACON Zlín, s.r.o. 1 OBSAH 2 Identifikační údaje... 3 2.1 Název projektu... 3 2.2 Žadatel... 3 2.3 Zpracovatel... 3 2.4 Použité podklady... 3 3 Spádová oblast...
VíceMALOOBCHODNÍ CENÍK KOMPOSTÁRNY
MALOOBCHODNÍ CENÍK KOMPOSTÁRNY Úholičky Malešice Modletice Velkoobchodní ceny a pravidla velkoobchodního odběru na vyžádání www.jena.cz jena@jena.cz KOMPOST 1. Zahradnický kompost vylepšení nekvalitních
VícePROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE
PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE Radek Kazda Příspěvek přináší základní návrh zemědělské bioplynové stanice na zpracování kukuřičné siláže, uvádí její roční provozní bilanci a ekonomické zhodnocení. Klíčová
VíceMILESTONE 03 ŽIVOT V PŮDĚ. within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!" VÝUKOVÉ PRVKY V ZAHRADĚ PRACOVIŠTĚ ROZMARÝNEK.
MILESTONE 03 ŽIVOT V PŮDĚ within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!" VÝUKOVÉ PRVKY V ZAHRADĚ PRACOVIŠTĚ ROZMARÝNEK Ivana Plíšková Brno, October 2014 LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ
VíceKRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz
KRMIVA AGROBS Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KŮŇ A POTRAVA Kůň je stepní zvíře Trávy a byliny s nízkým obsahem bílkovin Bohatá biodiversita Velmi dobrá kvalita bez plísní Čistá potrava díky stálému
VíceKonference Biologicky rozložitelné odpady 2013
Konference Biologicky rozložitelné odpady 2013 Termín: 18.-20.9.2013, Místo konání: Náměšť nad Oslavou TÉMA PREZENTACE: Využití stávajících výrobních prostředků pro podnikání v oblasti likvidace bioodpadů
VíceKompostování réví vinného s travní hmotou. Composting of vine cane with grass
Kompostování réví vinného s travní hmotou Composting of vine cane with grass Oldřich Mužík, Vladimír Scheufler, Petr Plíva, Amitava Roy Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract The paper deals
VícePUBLIC LIMITE CS. Brusel 27. září 2013 RADA EVROPSKÉ UNIE 7076/13 ADD 10 LIMITE COEST 47
Conseil UE RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. září 2013 PUBLIC 7076/13 ADD 10 LIMITE COEST 47 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné
VícePROVOZNÍ ŘÁD KOMPOSTÁRNA PAKK (Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do 150 tun/rok )
PROVOZNÍ ŘÁD KOMPOSTÁRNA PAKK (Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do 150 tun/rok ) Obsah 1. Základní údaje o zařízení 2 1.1. Název zařízení 2 1.2. Identifikační údaje vlastníka a
VíceCíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic.
Bioplynové stanice Cíle Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic. Klíčová slova Reaktor, metanogeneze, kogenerační jednotka 1. Úvod Bioplynové stanice (BPS) jsou dnes rozšířenou biotechnologií
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
VíceDecentralizované kompostování
OKRUH III Správná kompostářská praxe Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Decentralizované kompostování Principem je : - zpracovat bioodpad v místě vzniku,
VíceMetodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny
32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,
VíceIng. Michaela Budňáková. Ministerstvo zemědělství České republiky Těšnov 17, PRAHA 1, 117 05
Zákon č. 9/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a jeho prováděcí
VíceKoncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.
Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:
VíceS NÁMI DÁVÁTE ODPADŮM DRUHOU ŠANCI. PROČ, CO, JAK a KAM TŘÍDIT ODPAD
S NÁMI DÁVÁTE ODPADŮM DRUHOU ŠANCI PROČ, CO, JAK a KAM TŘÍDIT ODPAD V přírodě v podstatě žádné odpady neexistují. Odpady produkuje pouze člověk při svých činnostech od nepaměti. Od historie odpadů k jejich
VíceKód SKP N á z e v HS/CN G OBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL, VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST
G OBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL, VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST 50 OBCHOD, OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL; MALOOBCHODNÍ PRODEJ POHONNÝCH HMOT Poznámka: Do tohoto oddílu
VíceVýukový materiál Název DUMu:
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2887 Název projektu: Učíme lépe a moderněji OP VK 1.4 Výukový materiál Název DUMu: VY_32_INOVACE_15_13_Kompostování
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
VíceVYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dřevní odpad je významným sekundárním zdrojem dendromasy VYUŽÍVÁNÍ
VíceModul 02- Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02- Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana
VíceNabídka mapových a datových produktů Limity využití
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...
VíceOSA 1 ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ
OSA 1 ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ Osa 1 je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě. Finanční alokace
VíceProč jsme tu o projektu
Bioodpad na GVP Co vás čeká? Proč jsme tu o projektu O bioodpadu obecně Kompostování, jeho typy Bioodpad na GVP v číslech Systém sběru a kompostování bioodpadu na GVP Co jako bioodpad třídit a co ne Proč
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceA) Vytápění v domácnostech
Aby se nám dýchalo lépe Opět nám začala topná sezóna a podzimní úklid pálením. Obzvláště v době inverzí je pro mnohé z nás vysvobozením prchnout do hor, rozhlédnout se do kraje a sledovat duchnu znečištěného
VíceVýživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství
Výživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ekologické zemědělství je popisováno jako zvláštní druh
VíceIREL Ostropestřcový panenský olej
IREL Ostropestřcový panenský olej Balení: 10L / 5L / 3L Typ: Krmný doplněk Popis produktu IREL Ostropestřcový panenský olej Jedná se o 100 % panenský olej z plodu ostropestřce mariánského (Silybum marianum
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceKTERÁ SEKAČKA JE PRO VÁS NEJVHODNĚJŠÍ?
Trávník pro radost Pomoc při výběru sekačky na trávu KTERÁ SEKAČKA JE PRO VÁS NEJVHODNĚJŠÍ? 1. JAK VELKÝ TRÁVNÍK CHCETE SEKAT? Na obrázku napravo zjistíte, která sekačka nejlépe odpovídá velikosti vašeho
VícePůda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.
Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)
Více2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2 Primární zdroje energie Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Zdroje energie rozdělení 2. Fosilní paliva 3. Solární
VíceZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1947. Vyhlásené: 31.12.1947 Časová verzia predpisu účinná od: 31.12.1947
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1947 Vyhlásené: 31.12.1947 Časová verzia predpisu účinná od: 31.12.1947 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 231. V l á d n í n a ř í z e n í ze
VíceTak tohle je Jůlie. Jůlie - žížala obecná
1 Tak tohle je Jůlie. Jůlie je žížala obecná. Jako správná žížala, je celá růžová, někdy trochu dočervena a její tělo je dlouhé, válcovité a rozdělené do několika článků - kroužků. Proto taky můžeme o
VíceNedostatek energetické biomasy
Nedostatek energetické biomasy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu Kontakt : vpetrikova@volny.cz Tel. 736 171 353 Obnovitelné zdroje energie (OZE) lze jednoduše rozdělit na :
VíceRostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o., 2013
VícePlošný výkon spojený s kvalitou
Plošný výkon spojený s kvalitou MULCHER Obecný popis Tuhý pevný rám připravený na extrémní sezónní výkony. Žárově zinkované hlavní části stroje zvyšují několikanásobně odolnost stroje vůči povětrnostním
VíceKód SKP N á z e v HS/CN D VÝROBKY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU 29 STROJE A ZAŘÍZENÍ J.N.; PRŮMYSLOVÉ SLUŽBY A PRÁCE
D VÝROBKY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU DK STROJE A ZAŘÍZENÍ J.N. 29 STROJE A ZAŘÍZENÍ J.N.; PRŮMYSLOVÉ SLUŽBY A PRÁCE 29.1 Stroje pro výrobu a užití mechanické energie kromě motorů pro letadla, automobily
VíceZpráva R09. Autor: JUDr.Ing. Zdeněk Ertl. Příjemce: Česká rozvojová agentura o.p.s. Spolupříjemci: ÚSMH AV ČR, v.v.i. VÚMOP, v.v.i.
Roční zpráva o řešení projektu v program IMPULS v roce 2009 Zpráva R09 Evidenční číslo projektu: FI-IM5/146 Název: Využití a likvidace popelů ze spalování dřevních hmot a spalování bio-odpadů Autor: JUDr.Ing.
VíceNitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici
Nitrátová směrnice v roce 2012 Novinky v nitrátové směrnici 110 100 90 80 (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: cca 3,5 mil. ha v roce 2011) Minerální hnojiva N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 Statková hnojiva
Více1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny)
1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) Statkové hnojivo Dusík (N) Fosfor (P 2 O 5 ) Průměrný obsah sušiny
VíceUplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy
Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy Doc. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Prof. Ing. Vladimír Švachula,DrSc. Prof. Ing. Josef Šroller, CSc. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze Věříme,
VíceENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGY USE OF BIOMASS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR MICHAL BOUCHNER VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. MAREK BALÁŠ, Ph.D. BRNO 2015 ABSTRAKT Hlavním cílem
VíceRozbor biomasy a její možnosti zpracování
Rozbor biomasy a její možnosti zpracování Pavel Janásek Mokrá biomasa: ROZDĚLEN LENÍ BIOMASY Mořskéřasy, tekutý organický odpad, hnůj, kompost, kaly z ČOV, Suchá biomasa: - Lesní biomasa Dřevo, lesní odpad,
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Seminární práce na téma:
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Seminární práce na téma: Využití a zpracování odpadů mlynářského a škrobárenského průmyslu Vypracovala: Hron Martin Obor: Zootechnika
VíceJak třídíme odpad v obci Prosetín
Jak třídíme odpad v obci Prosetín Pro zlepšení informovanosti občanů obce Prosetín a m.č. Brťoví a Čtyři Dvory o třídění odpadů jsme se rozhodli vydat tuto brožuru, ve které se dozvíte veškeré důležité
Více- ústní zkouška konaná před zkušební maturitní komisí (15 minut
Obchodní akademie a Střední odborná škola zemědělská a ekologická, Žatec, příspěvková organizace PROFILOVÁ (ŠKOLNÍ) ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Ve školním roce 2013/2014 budou na základě rozhodnutí ředitelky
VíceGreen Machines a.s. Malé farmářské BPS. Green Machines a.s. Bioplynové stanice Firmy Green Machines a.s.
Bioplynové stanice Firmy Green Machines a.s. 2012 Malé farmářské BPS Green Machines a.s. Green Machines a.s. Boženy Němcovej 8 811 04 Bratislava IČO: 44223196 DIČ: 2022637771 IČ DPH: SK2022637771 Mail:
VícePředcházej a recykluj
Předcházej a recykluj Milan Havel sdružení Arnika Odpady naše ekologická stopa Ztráta surovin Každý rok končí na našich skládkách a ve spalovně tisíce tun odpadů. Díky této politice přicházíme o cenné
VíceOBDOBÍ 2015-2020 II.PILÍŘ NENÁROKOVÉ DOTACE. II.pilíř - nenárokové dotace Ing.Zdeněk Perlinger,607103244 1
OBDOBÍ 2015-2020 II.PILÍŘ NENÁROKOVÉ DOTACE Ing.Zdeněk Perlinger,607103244 1 Popis opatření Poskytování odborných individuálních poradenských služeb v oblastech : - Podpora přenosu znalostí a inovací v
VíceObecní úřad Infokanál
Obecní úřad Infokanál 19.2.2016 2016 Ing. Košťál Lubomír Od 22.2. do 26.2.2016 provoz úřadu omezen z důvodu malování. Děkujeme za pochopení. Obec Noviny p. R. nabízí k zapůjčení motorový kombinovaný drtič
Více29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu zákonč.156/1998sb.,ohnojivech 2 a) hnojivo látka způsobilá poskytnout
VíceHospodaření s bioodpady z malých čistíren odpadních vod a domácností
Hospodaření s bioodpady z malých čistíren odpadních vod a domácností Jan Šálek salek.j@centrum.cz Úvod do problematiky Ekonomické a ekologické hospodaření s bioodpadyz malých čistíren odpadních vod a domácností
Více4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování
4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 1 Zdroj znečištění povrchových a odpadních vod Hnůj, močůvka, hnojůvka Nevhodné uložení odpadu Škodlivé mikroorganismy
VíceSEZNAM uznatelných předmětů podpory v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ PGRLF, a.s.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. SEZNAM uznatelných předmětů podpory v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ PGRLF, a.s. Podpora v rámci INVESTIČNÍCH PROGRAMŮ se poskytuje pouze na a) investice,
VíceInformativní návrh bioplynové stanice Spišské Tomášovce 800 kw el
Informativní návrh bioplynové stanice Spišské Tomášovce 800 kw el předkládá: LICHNA TRADE CZ s.r.o. K čističce 638 739 25 Sviadnov vypracoval : Ing. Jan Kozák 1.května 2016 Pavol Šefčík 1. Obsah 1. Obsah...
Více