Průvodce obnovitelných energií. v Euroregionu Elbe/Labe. - Biomasa a Geotermálie -

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Průvodce obnovitelných energií. v Euroregionu Elbe/Labe. - Biomasa a Geotermálie -"

Transkript

1 Miniprojekt: Průvodce obnovitelných energií v Euroregionu Elbe/Labe - Biomasa a Geotermálie - Vedoucí partner: Ingenieurbüro Dr.-Ing. Fred Winkler Gostritzer Str Dresden Projektový partner: CZ Biom České sdružení pro biomasu U Čtyř domů 1201/ Praha Za podpory Evropské unie Fondu malých projektů euroregionu Elbe/Labe

2 Inhalt 1.Díl I - Sasko - Biomasa Úvod Fytomasa Dřevní biomasa Bioodpady Teoretický vs. technický potenciál využití biomasy Zařízení zpracovávající biomasu... 9 Fytomasa: Závěrečné shrnutí Díl II - Sasko - Geotermální energie Úvod Geotermální energie k výrobě tepla Geotermální energie k výrobě elektrické enenergie Další možné aplikace geotermální energie Potenciální stanoviště pro výstavbu geotermálních zdrojů Výhled do budoucna Díl III Česko - Biomasa Úvod Výběr vhodného druhu biomasy Druhy biomasy Cíleně pěstovaná biomasa Zbytková biomasa Ústecký region potenciál biomasy Základní charakteristika Díl IV: Česko Geotermální energie Úvod Tepelná čerpadla Situace v ČR Závěr Zdroje:

3 5. Příloha Saské subjekty zabývající se biomasou Saské subjekty zabývající se geotermální energií České subjekty zabývající se biomasou České subjekty zabývající se geotermální energií

4 1.Díl I - Sasko - Biomasa 1.1 Úvod Pod pojem biomasa spadá obecně všechna hmota organického původu. Patří sem rostliny, živočichové, jejich zbytky, vedlejší produkty, odpady a posklizňové zbytky. V rámci zákonu o obnovitelných energiích se považují za biomasu látky definované v nařízení o biomase, na které se vztahují následující popisy. Bez povšimnutí zůstávají mimo jiné skládky a skládkový plyn, stejně tak i čistírenské kaly. Obr. 1: Biogenní paliva Významné je především využívání biomasy pro produkci tepla, nasazení kapalných bioenergií (jako například bionafta, rostlinné oleje první generace a bioethanol) pro účely mobility a využití bioplynu pro produkci elektřiny a tepla. 1.2 Fytomasa V současné době se v Sasku využívá pro pěstování obnovitelných zdrojů energie téměř 62 % půdy ležící ladem. Tím se Sasko řadí v Německu na samý vrchol, neboť celostátní průměr činí 34,8 %. V jakém rozsahu se mohou tyto plochy pro obnovitelné zdroje energie dále využívat, můžeme jen odhadovat. Agentura obnovitelných zdrojů e.v (FNR) předpokládá, že by v Německu mohlo být získáno pro nepotravinářské účely na ha základní plochy (vedle půdy ležící ladem a ploch s energetickými plodinami). Pokud bychom vzali v potaz celkovou plochu, která činí v současné době 11,9 mil. ha, připadá na ně 6,7 %. Když přeneseme tento poměr na saskou výsadbu, získáme dalších cca ha základní plochy (vedle půdy ležící ladem a ploch s energetickými plodinami) pro 4

5 obnovitelné zdroje energie v technickém sektoru. Celkově bylo tedy v roce 2006 v Sasku pro tuto oblast využíváno přibližne ha, což představuje 14,9 % orné půdy (viz. obr. 2). Obr. 2: Vývoj pěstování obnovitelných surovin / energetických plodin v Sasku Pro další rozšíření pěstování rostlin k energetickým nebo látkovým účelům se v současné době využívají plochy určené k nepotravinářským účelům. V Sasku se nacházelo v roce 2007 pro tyto účely ha 8, což odpovídá podílu 18,6 % zemědělské půdy. Za předpokladu průměrného výnosu 10 t/ha sušiny za rok, se vypěstuje na této výměře ročné 1,34 mil. tun suché biomasy, které dávají energii cca 23,7 PJ. Odhadnout budoucí vývoj rozšiřování ploch pro pěstování biomasy k energetickému nebo látkovému využití je velmi obtížné a závisí na globálních faktorech, jako je například oteplování klimatu, vývoj světového hospodářství a spotřeba energie. 5

6 Obr. 3: Prognóza pro nepotravinářské využití půdy do roku 2020 V souladu s udržitelným využíváním zemědělské půdy by se měl technický potenciál biomasy do roku 2020 zvýšit ze stávajících 23,7 PJ/rok až na 51,3 PJ/rok, což odpovídá zdvojnásobení využívání biomasy. 1.3 Dřevní biomasa Lesní plochy zaujímají v Sasku celkovou plochu ha ( stav k ). Se zalesněním 28,3 % leží Sasko pod celoněmeckým průměrem, který činí 31 % ( Bundeswaldinventur II, ). Při relativně vysoké hustotě osídlení, tak připadá na každého obyvatele Saska průměrných 0,14 ha lesní plochy. Saské lesy jsou v průměru staré 65 let. Jsou tak o 7 let mladší, než je průměr v SRN a většina stromů je ve stáří mezi 41 a 60 lety (23 %). Starších než 100 let je jen 15 % z celkové plochy. Produkce dřeva s krátkým obmytím na zemědělské půdě s cílem energetického využití se nachází zatím v počáteční fázi. Jedná se zde o rozhraní mezi zemědělstvím a lesnictvím. Zásadní opatření a rozhodnutí se však vztahují především na zemědělskou výrobu. Plantáže rychlerostoucích plodin skýtají v Sasku značný energetický potenciál, skutečná produkce je však ještě v plenkách. Momentální rozsah ploch především založených v rámci BMBF sdruženého projektu AGROWOOD I - přibližně 90 ha. Zbytková dřevní hmota z lesní výroby představuje cca t sušiny/rok, zbytků z průmyslové výroby pak cca t. Dohromady tak dosahuje množství zbytkové dřevní hmoty z lesnictví a z průmyslové výroby v Sasku cca t/rok, čemuž odpovídá technický potenciál 5,9 PJ/rok. V Sasku bylo díky konkrétní poptávce po dřevních odpadech z lesnictví a z výroby dosaženo vysokého využití biomasy. Na druhé straně komplikuje ještě lepší využití současné ekonomické, 6

7 strukturální a právní podmínky. To se týká například odpadů vzniklých ze zemědělských zbytků (s výjimkou chlévské mrvy) a technického potenciálu biomasy, který skýtají soukromé lesy. Díky vývoji cen fosilních paliv v posledním roce prudce stoupla poptávka po pevných palivech z biomasy, především po palivech dřevěných. Obrázek 4 udává charakteristiku těchto paliv. Výhody dendromasy jsou známy, kromě ní je tu však také rostoucí zájem o fytomasu, která má rovněž značnou výhřevnost. Je také nezbytné zajistit optimalizaci emisí z biomasy, pro což je nutné nejdříve stanovit právní rámec tak, aby bylo možné využít např. obilí jako paliva v malých a středně velkých výtopnách (< 100 kw). Obr. 4: Prodaná dendromasa pro energetické využití v Sasku (m 3 ) Souhrnně bylo např. v roce 2007 cca m 3 (plm) dřeva (což odpovídá asi m 3 (prm) pokáceném v celém saském lese. Vztaženo na roční přírustky ve výši 4,5 mil. m3 (prm) to představuje podíl 49 %. Na rozdíl od zemědělství může lesnictví reagovat na měnící se životní prostředí jen velice dlouhodobě, a proto lze vyvinout na produkci lesní biomasy jen velmi omezený krátkodobý vliv. Bezpečný odhad produkce dřeva v důsledku měnícího se klimatu, jako je zvyšující se teplota a snižující se množství srážek, a složení dřevního sortimentu zatím není možný. Proto se následné scénáře zaměřují hlavně na zvýšení stability lesních ekosystémů. 7

8 Využívání lesních ploch podléhá již dnes řadě technologických a funkčních omezení. Upozornění na omezení vyplývají z celostátního lesního mapování. Jedná se například o technologické omezení hospodaření na strmých svazích. Do jaké míry ovlivňují hospodářská omezení potenciál biomasy není v současné době bohužel možné zjistit. 1.5 Bioodpady Další potenciál se skrývá v biologicky rozložitelných odpadech, jejichž množství každoročně kontinuálně stoupá. Toto dokazuje statistika posledních pěti let na území Saska. Obr. 5: Objemy odděleně separovaných bioodpadů zelených odpadů z domácností podle jednotlivých správních obvodů. S dodatečným přihlédnutím k odpadům z parků, zahrad, trhů a odpadům z podniků, se odhaduje celkové množství v roce 2005 na t. V odpadovém hospodářství má značný význam domácí kompostování, je hodnoceno pozitivně jak z hlediska ekologického, tak z hlediska zachování přírodních zdrojů. Spalování přichází v úvahu jako alternativa pro kompostování jen ve velmi omezené míře. Naopak výroba bioplynu by mohla nabýt velkého významu, zvláště kdyby byl fermentační zbytek zkompostován a použit pro úpravu krajiny. 1.6 Teoretický vs. technický potenciál využití biomasy S pomocí teoretického potenciálu může být v průběhu jednoho roku stanovena teoretická fyzická využitelnost nabídky energie, která se nachází na území Saska. Stanovení tohoto potenciálu však neumožňuje učinit žádné závěry o jejím skutečném využití. Může však posloužit jako orientační hodnota maximálního možného energetického přínosu. 8

9 Obr. 6: Teoretický potenciál biomasy Vypočtený teoretický potenciál Saska ve výši 185,7 PJ /rok odpovídá 56 % současné konečné spotřeby. 1.7 Zařízení zpracovávající biomasu V Sasku se nachází 209 podniků, zpracovávajících biomasu na bázi dřeva, s elektrickým výkonem 74,5 MW a tepelným výkonem 242,6 MW (viz. tab. 6). Kromě toho se zde nachází téměř kotlů na dřevo (5 514 podporovaných a nepodporovaných), které poskytují dohromady dalších cca 236 MW tepelných. Abb. 7: Podniky zpracovávající biomasu V Sasku bude roční potřeba pro zajištění dostatečného zajištění současných kapacit pro produkci pelet, elektráren a tepláren na biomasu a domácností splaujících dřevní biomasu celkově asi m 3 /rok ( t/a) dřeva. 9

10 Dřevěné pelety se vyrábějí mimo jiné v následujících zařízeních: - Pellinos Holzpellets Pfaffroda- Hallbach t/rok - Neue Energie- Gesellschaft Großenhain t/rok - Bioverwertungsgesellschaft Klix t/rok (očekáváno rozšíření na t/rok) Potřeba Saských závodů ve výši cca m 3 /rok je v současné době pokryta ze Saského lesa a z dřevních odpadů lesnické a průmyslové výroby. Fytomasa: - Wiesenburg: Stanice pro zplynování velkokapacitních balíků slámy - Poskytování zemědělských služeb v oblasti sušení - Grimma s.r.o: Výroba pelet z fytomasy (kapacita: t/rok) Nedostatečná nabídka vhodných druhů a klonů a výrazná sucha počátkem léta se ztrátami mezi % jsou výraznými překážkami pro nová zařízení. 1.8 Závěrečné shrnutí V Sasku je roční technický potenciál ze zemědělství a lesního a odpadového hospodářství 5,15 mil. t biomasy a organických zbytků, což odpovídá produkci cca. 209 mil. m 3 bioplynu (viz obrázek a příloha 5). Toto množství představuje 87,2 PJ energie. Tento potenciál (87,2 PJ) by při výlučně energetickém využití pro výrobu elektrické energie a tepla pokrýval 26,3 % saské spotřeby. Z tohoto technického potenciálu bude energeticky nebo látkově využito pouze 32,9 PJ. Příčiny využitelnosti technického potenciálu z pouhých 37,7 % jsou zapříčiněny - ztrátami v přeměně energie, - chybějícími nebo nedostatečnými technologickými předpoklady, - struktuálním znevýhodněním, - přihlédnutím k procesní energii spotřebované na její přeměnu, - nedostatečným využitím nejlepší dostupné technologie. Pokud by byl v Sasku skutečný využitelný technický potenciál 32,9 PJ, využit výhradně pro energetické účely, mohlo by být pokryto 9,9 % konečné spotřeby energie (teplo a elektrická energie) 10

11 Saska. Národní cíl pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů byl stanoven přijetím nařízení 2001/77/ES1 Evropské unie, pro Německo a má hodnotu 12,5 %. Skutečně využitelný technický potenciál biomasy lze zvýšit do roku 2020 ze současných 32,9 PJ/rok - pod podmínkou využití všech rezerv - až na 67,2 PJ/rok. Energetické využití (proud, teplo, paliva) boduo i nadále hlavním využitím obnovitelných zdrojů energie/biomasy. Této oblasti je přiřazeno přibližně 66 % z budoucího odhadovaného potenciálu. Energetické a látkové využití skutečného technického potenciálu biomasy ve výší 32,9 PJ/rok je zřetelné z tabulky 8. V roce 2007 byl využit potenciál biomasy k výrobě elekrické energie a tepla ve výši 11,3 PJ. Vztaženo na saskou spotřebu energie (elektřina a teplo) odpovídá tento potenciál podílu 3,41 %. Na základě toho byl v rámci saského programu na ochranu klimatu stanoven cíl zvýšit podíl na konečné spotřebě do roku 2010 na 11,08 PJ, což bylo dosaženo již koncem roku Další rozšíření využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla je nezbytné. Potenciál se spatřuje především v: - cíleném zvýšení mobilizace surového dřeva v soukromých lesích, - začlenění nevyužitého potenciálu v zemědělství (např. krátkodobé plantáže, jedno- a víceleté travní porosty), - zvýšení efektivity, zvláště u tepla, - testování sytémů pro spalování fytomasy, - rozvoj nových oblastí pro zpracování biomasy, především bioplynu. Obr. 8: Využití skutečného potenciálu biomasy 11

12 Saská vláda vidí v udržitelném pěstování a využívání přírodních zdrojů biomasy smysluplnou alternativu pro tuto zemi a pro rozvoj venkova a lesnictví. To znamená pro mnoho odvětví v Sasku možnost udržitelného rozvoje. V budoucnu bude při využití přirodních zdrojů energie kladen důraz především na energetické využití pro výrobu elektřiny, tepla a biopaliv. 12

13 2. Díl II - Sasko - Geotermální energie 2.1 Úvod Pod pojmem geotermální energie nebo zemské teplo rozumíme energii uloženou v zemi. V hloubce cca. od 10 do 20 m pod zemským povrchem je teplota ovliněna slunečním zářením a klimatickými teplotními výkyvy. Pod touto zónou se teplota v našich zeměpisných šířkách pohybuje okolo 10 C a zvyšuje se v závislosti na struktuře a složení zemské kůry v této oblasti asi o 3 C na 100 m hloubky (průměrný geotermální gradient na území Saska). Geotermální energie je z hlediska dimenze lidského času nevyčerpatelným zdrojem energie. Její použití má pozitivní vliv na životní prostředí, neboť zachovává přírodní zdroje a pomáhá snižovat emise CO 2. Z hospodářského hlediska je pro saské podniky v současné době významná pouze podpovrchová geotermální energie, i přesto, že často představuje pouze jednu z činností v portfoliu podniků. Hodnotový řetězec je v této oblasti velmi komplexní, protože zahrnuje domovní, vrtnou a geotermální techniku. V Německu je jen velmi málo dodavatelů, kteří poskytují kompletní servis, což skýtá velký potenciál. Kompetence saských společností leží především v konstrukčních a inženýrských službách, ale také v produkci jednotlivých komponentů, jako například geotermální sondy, které se v Sasku úspěšně vyrábějí. 2.2 Geotermální energie k výrobě tepla V současné době je v Sasku provozováno asi tepelných čerpadel, využívajících podpovrchovou geotermální energii (vrty do hloubky 150 m), o instalovaném výkonu 90 MWh. Touto energií jsou vytápěny, nebo naopak ochlazovány, jak jednotlivé budovy, tak bytové a kancelářké komplexy, ale třeba i obchodní centra a kryté bazény. K nejčastěji využívaným formám patří na sondy vázaná geotermální zařízení, následované geotermálními zařízeními se systémy kolektorovými a studňovými. I přesto je geotermální energie z pohledu zajištění bezpečných dodávek energie a potenciálu na trhu s teplem uznávána jako významná domácí zásoba energie prozatím pouze v omezené míře. Se stále vzrůstajícími náklady na energii lze však v budoucnu počítat s dalším rozvojem geotermální energií vytápěných a klimatizovaných budov. 13

14 Obr. 9: Stav využívání a dodávek obnovitelných zdrojů energie v Sasku Ve výzkumné oblasti vynikají v Sasku díky zkušenostem a dlouholeté praxi hlavně Bergakademie Freiberg a Hochschule Zittau / Görlitz. Současný vývoj v oblasti podpovrchové geotermální energie se týká především účinnosti a skladování energie. Dalším zajímavým výzkumným záměrem je také kombinace geotermální energie s ostatními obnovitelnými zdroji. Hlubinné geotermální projekty nejsou díky nedostatku teplé užitkové vody v kolektorech v Sasku zatím realizovány. Takováto, na termální vodě nezávislá, petrothermální hloubková energie se nalézá zatím z velké části pouze ve stádiu základního výzkumu. Obecně lze však říci, že se hloubková geotermální energie nachází v přímé konkurenci celosvětového boomu v oblasti těžby ropy a zemního plynu, a tudíž nemůže dosáhnout svého plného potenciálu. K problematice výroby elektřiny z geotermálních zdrojů se ozývají první pozitivní ohlasy, tudíž by se měla dále rozvíjet. 14

15 2.3 Geotermální energie k výrobě elektrické enenergie Technologie pro získávání geotermální energie jsou v současné době v procesu vývoje. V Německu existuje řada pilotních projektů, které si kladou za cíl, v co nejkratším časovém měřítku dodávat tuto el. energii do rozvodné sítě. Vzhledem k potenciálnímu významu této technologie pro ekologickou a energetickou politiku a vzhledem ke stále trvajícím nejistotám, zvláště v oblasti technického potenciálu, ekonomických možností a možných ekologických následků, byl podán návrh z okruhu parlamentních zpravodajů, tuto problematiku a možnosti v Německu podrobněji analyzovat v rámci běžícího monitoringu Obnovitelné zdroje energie. Toto je k nalezení v TAB Arbeitsbericht Nr. 84 Möglichkeiten geothermischer Stromerzeugung in Deutschland. (Deutscher Bundestag Ausschuss für Bildung, Forschung und Technikfolgeabschätzung). 2.4 Další možné aplikace geotermální energie Často preferované využití zemského tepla spočívá ve vytápění jak jednotlivých budov, tak i budovových komplexů (vytápění a teplá voda), a ve výrobě el. Proudu; možné je i využití termálních vod pro terapeutické účely. Méně známé je, že se zemské teplo může využít ke chlazení budov, k ukládání tepla a chladu v podzemí v podobě sněhu a ledu ze silnic, železnice, mostů eventuelně i z přistávacích drah. Geotermální energii můžeme rozdělit na následující oblasti: podpovrchová geotermální energie zvláštní případy (přechod k hloubkové geotermální energii) hloubková geotermální energie hydrotermální energie Hot Dry Rock (HDR) - eventuelně Hot Fractured Rock (HFR) -technologie 2.5 Potenciální stanoviště pro výstavbu geotermálních zdrojů Podpovrchový geotermální potenciál Saska bude v průběhu několika let zobrazen s celoplošným pokrytím na interaktivní digitální mapě odstupňované do 130m hloubky v měřítku 1 : Vzniká takzvaný Geotermální atlas, který obsahuje mapy pro odběr ze čtyř rozdílných hloubek (40 m, 70 m, 100 m, 130 m) jak i pro případ pouze vytápění, tj pracovních hodin ročně, tak pro vytápění a ohřev vody, což představuje ročně pracovních hodin. Tyto mapy jsou k nalezení na internetu v podobě interaktivní mapové aplikace. Tištěné a vázané kopie nebudou vzhledem k této skutečnosti k dispozici. Geotermální mapy naleznetete na této adrese: 15

16 SÄCHSISCHES LANDESAMT FÜR UMWELT, LANDWIRTSCHAFT UND GEOLOGIE Projektgruppe Geothermie Abteilung 10 Geologie Halsbrücker Straße 31a Freiberg Postanschrift: Pillnitzer Platz Dresden Pillnitz Tel.: Fax: Pokud kliknete na mapu, otevře se interaktivní okno s celkovým pohledem na Sasko. Zde budou barevně označeny oblasti s dokončeným geotermálním mapováním. Mapování je provedeno v řezu listů TK-50 a obnáší vysoké náklady na zpracování, tudíž se dokončení plánuje podle LfUG na rok Ovládání interaktivní mapy, příklady výpočtů a informace ke vzniku mapy mohou být nalezeny v příslušném návodu k mapě. (také na Sächsischen Geothermietag Dresden ) 2.6 Výhled do budoucna Výrobě elektřiny z geotermálních zdrojů je připisován zvláštní význam především pro to, že jako domácí zdroj energie by byla schopna zajišťovat stálé dodávky elektrického proudu, a tím i potřebu kontinuálního zajišťení Obnovitelného zatížení. Kromě toho existuje v Německu značný technický potenciál, který může posunout výrobu elektřiny v budoucnu do energeticko-ekonomicky relevantního měřítka. To by umožnilo přispět geotermální energii k ochraně životního prostředí a zachování zdrojů. Tyto přednosti se však střetávají i s problémy, a to hlavně z hlediska ekonomického. Především, pokud bude geotermální elektřina získávána současně s využitelným teplem v kombinované výrobě tepla a el. energie, se otevírá otázka, jaký podíl potenciálu by mohl být začleněn do současného energetického systému. 16

17 3. Díl III Česko - Biomasa 3.1. Úvod V podmínkách České republiky je k výrobě obnovitelných zdrojů energie možno využít energii vody, větru, biomasy, bioplynu, solární energii, geotermální energii a energii okolního prostředí a kapalná biopaliva. V rámci tohoto dokumentu bude stručně objasněn a popsán potenciál biomasy na území České republiky, jedna kapitola bude zaměřena na potenciál v rámci Ústeckého kraje. Při využívání biomasy pro energetické účely dochází ke spalování dřevní a rostlinné hmoty. Biomasa se rozděluje na následující kategorie (MPO, 2009): Palivové dřevo Dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě Rostlinné materiály Brikety a pelety Celulózové výluhy Dřevěné uhlí Výroba elektřiny z biomasy v České republice je prozatím na minimální úrovni, hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 % (MPO, 2009), podíl biomasy z celkové hrubé domácí výroby činí pouhých 1,34 %. Národní cíle pro ČR jsou stanoveny na 8 % v roce V roce 2008 bylo k výrobě elektřiny využito 865 tisíc tun biomasy, což je o 200 tisíc tun více než v roce 2007 (MPO, 2009). V roce 2008 bylo vyrobeno GWh elektřiny z biomasy, což je více než v roce předchozím (968 GWh). Narostlo zejména využívání dřevního odpadu, pilin a štěpky. Vedle tradičních paliv dřevního odpadu, pilin a štěpky (578 tisíc tun) a celulózových výluhů (224 tisíc tun) byl v roce 2008 zaznamenán pokles spotřeby neaglomerované rostlinné hmoty (v roce tisíc tun, 16 tisíc tun v roce 2007 a 15 tisíc v roce 2008). Spotřeba pelet a briket oproti tomu vzrostla o 8 tisíc tun (24 tisíc tun) (MPO, 2009). Počet Výroba Vlastní Dodávka do Přímé Spotřeba subjektů elektřiny spotřeba vč. sítě (MWh) dodávky paliva (t) (MWh) ztrát (MWh) (MWh) , , ,7 0, ,3 Tab. 1: Výroba elektřiny z biomasy v roce

18 V České republice je z biomasy primárně produkována tepelná energie. Největší podíl na této produkci pak má produkce tepla v domácnostech, kde je přednostně využíváno palivové dřevo. V níže uvedené tabulce je znázorněna výroba tepla v ČR. Palivo Počet Hrubá výroba Vlastní Prodej tepla Spotřeba respondentů tepla (GJ) spotřeba a (GJ) paliva (t) ztráty (GJ) Odpad, štěpky, ,, , , ,9 apod. Palivové dřevo , ,2 458, ,8 Rostlinné materiály , , , ,4 Brikety a pelety , , , ,8 Celulózové výluhy , , , ,4 Ostatní biomasa Celkem , , , ,3 Tab. 2: Výroba elektřiny z biomasy podle jejich typů v roce 2008 *Bez domácností a drobných spotřebitelů Počet Výroba Vlastní Dodávka do Přímé Spotřeba respondentů elektřiny spotřeba vč. sítě (MWh) dodávky paliva (t) (MWh) ztrát (MWh) (MWh) Dř. štěpka, , , , ,1 odpad Celulózové , , , ,2 výluhy Rostlinné , , ,4 materiály Brikety a , , , ,6 pelety Ostatní biomasa Tab. 3: Výroba tepelné energie z biomasy v roce 2008* V tabulce nejsou zahrnuty domácnosti a drobní spotřebitelé, jelikož množství tepla vyrobených tímto způsobem není zjistitelné, nejsou plně známy jejich zdroje. Nejvíce využívány jsou celulózové výluhy (787 tisíc tun). Podíl neaglomerovaných rostlinných materiálů je stále nízký, a to 22 tisíc tun. V domácnostech připadá největší podíl na palivové dříví z lesa, z údržby zeleně, ze samosběru či z nákupu od specializovaných prodejců. 18

19 Palivo Na výrobu elektřiny Na výrobu tepla Celkem Dřevní odpad, štěpka, piliny atd Palivové dřevo Rostlinné materiály Brikety a pelety Celulózové výluhy Ostatní biomasa Celkem Odhad spotřeby dřeva v domácnostech Vývoz biomasy vhodné k energetickým účelům Celkem energeticky využitá či vyvezená biomasa Tabulku 4: Celkové energetické využití biomasy v roce 2008 (tuny) 3.2 Výběr vhodného druhu biomasy Pro energetické využití je možné využít celou škálu paliv z biomasy. Rozhodnutí pro využití daného druhu biomasy jsou dána několika charakteristikami. Mezi nejdůležitější patří samozřejmě cena biomasy vůči vyprodukované energii, dostupnost biomasy, vhodnost pro energetické využití, manipulovatelnost a další. Z důvodu kategorizace se většinou biomasa vhodná pro spalování rozděluje dle jejího původu na biomasu zbytkovou a biomasu cíleně pěstovanou. Biomasa zbytková vhodná pro energetické využití pochází především ze zemědělské výroby, coby vedlejší produkt potravinářské produkce. Cíleně pěstovaná biomasa se v poslední době začíná prosazovat díky možnosti využití ploch, které nejsou vhodné pro potravinářskou produkci a dále díky vyvážení nadprodukce potravin. Biomasa těchto dvou původů pak může být dále buď využívána přímo, nebo je dále upravována na kompaktní biopaliva Druhy biomasy Biomasu lze dělit dle základních kritérií. Jednak dle původu lze rozlišovat biomasu cíleně pěstovanou a odpadní a dále dle formy biomasy. Vzhledem k tomu, že energetické využívání biomasy je procesem, jehož ekonomičnost je silně ovlivněna i právními podmínkami, respektive bonusy za produkci energie, bude přehled druhů biomasy proveden dle kategorizace vyhlášky č. 453/2008 sb. 19

20 Skupina Druh biomasy Původ Konkurence Vhodnost využití ve velkých energ. zdrojích 1 Energetické plodiny Cíleně pěstované RRD Cíleně pěstované Obilná sláma Zemědělské zbytky Živočišná produkce, hnojení + 2 Sláma olejnin Zemědělské zbytky Hnojení + 2 Kukuřičné zbytky Zemědělské zbytky Živočišná produkce, hnojení + 2 Otruby Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Slunečnicový šrot Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Řepkový šrot Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Znehodnocené zrno a semena olejnin Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Ostatní rostlinná pletiva Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Řepné řízky Cukrovarnictví Živočišná produkce, anaerobní digesce 0 2 Pivovarnické mláto Pivovarnictví Živočišná produkce, anaerobní digesce 0 2 Tráva Úprava krajiny, úprava Živočišná produkce městských prostorů + 2 Kaly z ČOV ČOV Hnojení, anaerobní digesce - 2 Dřevo do průměru 7cm Lesní zbytky Hroubí do délky 1 m Lesní zbytky Zelená štěpka Lesní zbytky Použité dřevo Odpady Zbytky z produkce celulózy Produkce celulózy Kompost nevyhovující jakosti Kompostárny Výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky Odpady, recyklace Deinkingové kaly Papírnické odpady

21 2 Zbytková biomasa z Kožedělný a textilní kožedělného a textilního průmysl průmyslu - - Vhodnost využití ve Skupina Druh biomasy Původ Konkurence velkých energ. zdrojích 3 Piliny Dřevařský průmysl Hobliny Dřevařský průmysl Odřezky a dřevo určené pro materiálové využití Dřevařský průmysl Krajiny, odřezy, řezivo Dřevařský průmysl Palivové dřevo Dřevařský průmysl, Vytápění lesní zbytky domácností + 3 Sulfátový, sulfitový výluh, surové tálové mýdlo Papírnické odpady Hnojení - 4 Zbytkový jedlý olej a tuk Odpady, Průmysl Anaerobní digesce - 4 Rostlinné oleje a živočišné tuky Zemědělství Anaerobní digesce - 4 Výpalky Lihovarnictví Anaerobní digesce 0 4 Alkoholy z biomasy Lihovarnictví Ostatní kapalná biopaliva Produkce biopaliv Doprava, malé motory - 4 Kůra Lesní zbytky, Dřevařský průmysl BRO z kuchyní a stravoven Gastroodpady Anaerobní digesce - 5 BRKO a průmyslové BRO Vytříděný komunální a průmyslový odpad Anaerobní digesce - Poznámka: + lze využívat, 0 omezená využitelnost, nutná úprava paliva, - nevhodné k využití Tabulka 5: Přehled druhů biomasy a jejich původu a konkurenčních odvětví dle vyhlášky 453/2008 sb. 21

22 3.2.2 Cíleně pěstovaná biomasa Energetické plodiny V České republice máme několik skupin cíleně pěstovaných energetických plodin, které se dají dělit na jednoleté, víceleté či trvalé, dále dle botanického rozdělení na obiloviny, traviny a velká skupina rostlin dvouděložných. Hlavním kritériem při pěstování biomasy je vysoký výnos nadzemní hmoty, pro přímé spalování jsou vhodné zejména plodiny, které dosahují výnosu kolem 10 t suché hmoty z 1 ha. Následující tabulka nabízí přehled vybraných energetických plodin, pěstovaných v rámci České republiky. Plodina Termín setí Výsevek [kg/ha] Šířka řádků [cm] Výnos suché hmoty [t/ha] Spalné (s popelovinami) [GJ/t] Čirok cukrový květen ,5 17,588 Sorghum sacharatum (L.) Moench. Čirok obecný květen zrno 5,8 17,633 Sorghum bicolor (L.) Moench Hyso (kříženec) začátek ,6 17,657 Sorghum x Sorghum sudanense května Katrán přímořský Krambe duben zrno 2,09 Crambe maritima L. sláma 2,11 Konopí seté květen ,5 8,85-10,5 18,060 Cannabis sativa L Koriandr setý duben Koriandrum sativum L. Laskavec kříženec Sterch. duben 0, Amaranthus chlorostachys Willd. Lnička jarní Camelina sativa (L.) březen 10 12,5 zrno 1,8 Crantz. sláma 2,59 Lnička ozimá Camelina sativa (L.) konec 10 12,5 zrno 1,8 Crantz. srpna sláma 3,52 Proso seté Panicum miliaceum L. začátek května Roketa setá Eruca sativa Miler. duben ,5 teplo 22

23 Plodina Termín setí Výsevek [kg/ha] Šířka řádků [cm] Výnos suché hmoty [t/ha] Spalné (s popelovinami) [GJ/t] Slunečnice setá Helianthus annus březenduben ,3 16,7 (výhřevnost) L. Sudánská tráva Sorghum začátek sudanense (Piper) Staf in Prain května Světlice barvířská Saflor březen zrno 2,59 Carthamnus tinctorius L. sláma 4,91 Zdroj: VÚRV Tab. 6: Přehled vybraných energetických plodin teplo Energetické dřeviny plantáže rychle rostoucích dřevin Výhřevnost rychle rostoucích dřevin (RRD) je srovnatelná s ostatními dřevinami. Mezi nejvíce perspektivní dřeviny se v našich podmínkách jeví topoly a vrby, které snáší zdejší podmínky a poskytují dostačující výnos (za dobrý výnos můžeme považovat 8-10 tun na hektar sušiny za rok). Plantáže v ČR nejsou zakládány a do budoucna ani nebudou na nejúrodnějších půdách, proto se před založením musí vybrat území, vhodné klimaticky, půdně i ekonomicky. Pro zdárný růst a životodárnost plantáže je důležitý zejména dobrý výběr stanoviště a správné klony řízků na danou lokalitu. VÚKOZ zpracoval rámcovou typologii zemědělských půd, která může při výběru pomoci. Seznam s druhy dřevin (klony) povolenými pro zakládání porostů r.r.d. s využitím finanční podpory státu (NV 505/2000 a jeho novelizace) je každoročně zpřesňován metodickými pokyny MŽP a Mze. Řada druhů a klonu topolů a vrb preferuje vodou dobře zásobená stanoviště a některé snesou i dočasné zaplavení po dobu až dní. Velmi dobře rostou na říčních náplavách nebo i na površích bez vegetace např. náspech, stavebních úpravách, navážkách, lesních pasekách dobře zásobených vodou Zbytková biomasa Rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby: kukuřičná, obilná, řepková sláma, zbytky po likvidaci křovin a lesních náletů, dřevní odpady ze sadů a vinic, luk a pastvin. Lesní odpady: dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny, palivové dřevo, manipulační odřezky, klest. Organické odpady z potravinářských a průmyslových výrob (odpady z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce, odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, cukrovarů, konzerváren, z vinařských provozů, odpady ze stravovacích provozů, odpady z dřevařských provozů odřezky, hobliny, piliny, odpady z papíren), Organický podíl tuhých komunálních odpadů, komunální organické odpady z venkovských 23

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní:

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní: Návrh Vyhláška ze dne 008, kterou se mění vyhláška č. 48/005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/007 Sb. Ministerstvo

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji Odbor životního prostředí KrÚ JMK Ing. Aleš Pantůček 1. Analýza území Jihomoravský kraj je svoji rozlohou čtvrtý největší kraj v ČR, z hlediska počtu

Více

Obnovitelné zdroje energie v roce 2012

Obnovitelné zdroje energie v roce 2012 Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie v roce 2012 Výsledky statistického zjišťování listopad 2013 Oddělení datové podpory koncepcí Impressum Ing. Aleš Bufka Ing. Daniel Rosecký oddělení

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Obnovitelné zdroje energie v roce 2011

Obnovitelné zdroje energie v roce 2011 Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie v roce 2011 Výsledky statistického zjišťování prosinec 2012 Oddělení datové podpory koncepcí Impressum Ing. Aleš Bufka Ing. Daniel Rosecký oddělení

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Identifikace regionálních disparit v oblasti obnovitelných zdrojů energie na Jesenicku Bc. Krystyna Nováková Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního

Více

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Vytápění biomasou VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI 7.10.2009 Ing. Miroslava Knotková ENERGETICKÁ AGENTURA ZLÍNSKÉHO KRAJE,O.P.S. Energetická bilance Zlínského kraje Rok 2001: 38,8 PJ Rok

Více

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Pavlína Voláková spol. Žlutická teplárenská a.s. Energetické zdroje Krajský úřad Karlovarského kraje odbor regionálního rozvoje Karlovy Vary 13.

Více

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004 Výroba z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004 Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Seminář ENVIROS 22.11.2005 Obsah prezentace Zákon o podpoře výroby z OZE Vývoj využití OZE v roce 2004 Předpoklady

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES 1 všech ploch celkem 1 455 hektarů Kategorie ploch Procento z celkové plochy Plocha Energeticky využitelná produkce Zemědělská půda 678

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

Energetické plodiny pro vytápění budov

Energetické plodiny pro vytápění budov Energetické plodiny pro vytápění budov Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu, Praha Kontakty - vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353 Význam obnovitelných zdrojů energie

Více

Bioplyn ve skupině ČEZ. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón

Bioplyn ve skupině ČEZ. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón Bioplyn ve skupině ČEZ ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón SÍDLO SPOLEČNOSTI ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Křižíkova 788 Hradec Králové 1 SKUPINA ČEZ A ZÁVAZKY V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Více

Energetický potenciál biomasy v MSK

Energetický potenciál biomasy v MSK Energetický potenciál biomasy v MSK Ing. Silvie Petránková Ševčíková, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky, 21. 23.4.2015, Hradec Králové VŠB Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Biomasa

Více

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina) Aktuální poznatky o možnostech trvale udržitelného pěstování energetických rostlin v Ústeckém kraji Jan Weger a kol. odbor fytoenergetiky a biodiverzity VÚKOZ, v. v. i., Průhonice Česko-německý seminář

Více

Worshop v rámci semináře: Development of the rurality situation and role of rural households in regions in Norway

Worshop v rámci semináře: Development of the rurality situation and role of rural households in regions in Norway strana 1 Worshop v rámci semináře: Development of the rurality situation and role of rural households in regions in Norway Ing. Stonawská Prostor pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Akce je realizována

Více

Tepelná čerpadla v roce 2006

Tepelná čerpadla v roce 2006 Obnovitelné zdroje energie Tepelná čerpadla v roce 2006 Výsledky statistického zjišťování srpen 2007 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové a energetické statistiky

Více

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny Město Třebíč - kraj Vysočina Počet obyvatel: cca. 39.000 Vytápěné objekty: 9.800

Více

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

PATRES Školící program. Bioplynové technologie využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Bioplynové technologie Ing. Jiří Klicpera CSc. Ing.Evžen Přibyl ENVIROS, s.r.o. 1 Motto "Já elektřinu ke svému životu nepotřebuji, televizi klidně mohu sledovat

Více

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu Ekonomika energetických plodin Životnost projektů výsadby energetických plodin: PROJEKTY s krátkým

Více

Další aktivity projektu SRCplus. Ing. Jan Vidomus Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s.

Další aktivity projektu SRCplus. Ing. Jan Vidomus Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. Další aktivity projektu SRCplus Ing. Jan Vidomus Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. Projekt SRCplus Pěstování RRD pro jejich lokální využití Podpora a urychlení rozvoje místních dodavatelských

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně?

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Možnosti ekologizace provozu stravovacích a ubytovacích zařízení Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Globální klimatická změna hrozí Země

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

Vedoucí partner biomasy-klubu Freiberg

Vedoucí partner biomasy-klubu Freiberg Re kulta Re kulta Projekt RekultA Inovační energetické rostliny na těžkými kovy zatížených plochách a regionální přidaná hodnota z bioenergie v euroregionu Krušných hor Chomutov, dne 12.10.2012 Přednáška:

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy Tadeáš Ochodek Rožnov pod Radhoštěm, Beskydský hotel RELAX 28.-29.2. 2008 Název projektu:

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

Podpora obnovitelných zdrojů energie z pohledu MŽP

Podpora obnovitelných zdrojů energie z pohledu MŽP Podpora obnovitelných zdrojů energie z pohledu MŽP seminář Biomasa jako zdroj energie II 28. 29.2. 2008 Rožnov pod Radhoštěm Jan Švec Ministerstvo životního prostředí OZE v ČR vývoj a cíle Cíle pro rok

Více

Projekt MŽP P SP/3g1/24/07 Metodika a analýza potenciálu biomasy v ČR Ústav pro hospodářskou skou úpravu lesů Brandýs nad Labem, organizační složka státu tu www.uhul.cz Řešitelský tým Výzkumný ústav Silva

Více

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Ing. Jiří Fryč, Ph.D. Školitel: doc. Ing. Rudolf Rybář, CSc. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské,

Více

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 Výsledky statistického zjišťování srpen 2007 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové a energetické

Více

Regionální přidaná hodnota s pomocí biomasy zatížené těžkými kovy výsledky a projektové postupy potencionální studie GIS

Regionální přidaná hodnota s pomocí biomasy zatížené těžkými kovy výsledky a projektové postupy potencionální studie GIS Regionální přidaná hodnota s pomocí biomasy zatížené těžkými kovy výsledky a projektové postupy potencionální studie GIS Dipl.-Wi.-Ing. Ronny Erler DBI Gas- und Umwelttechnik GmbH 7. listopadu 2013 Stanoviště

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Ing. Dagmar Sirotková. VŽP odpad?

Ing. Dagmar Sirotková. VŽP odpad? Ing. Dagmar Sirotková VŽP odpad? je VŢP odpad? Základní předpis nařízení EP a Rady (ES) č.1069/2009 Požadavky na nakládání, využití, zneškodnění Odpad- zejména odpady z kuchyní a stravoven Nakládání podle

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

Z e l e n á e n e r g i e

Z e l e n á e n e r g i e Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Využití biologicky rozložitelných odpadů Využití biologicky rozložitelných odpadů Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Dagmar Vološinová Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. Definice Odpad movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

ití biomasy v Ms kraji Seminář Podpora lokálního vytápění biomasou Luhačovice 13.-14.5.2009

ití biomasy v Ms kraji Seminář Podpora lokálního vytápění biomasou Luhačovice 13.-14.5.2009 Praktické využit ití biomasy v Ms kraji Seminář Podpora lokálního vytápění biomasou Luhačovice 13.-14.5.2009 Proč biomasa v Ms kraji? vhodný region (teritoriální determinace) - potenciál biomasy - charakter

Více

Obnovitelné zdroje. Rozvoj výroby elektřiny a tepla, legislativní podmínky připojení. Rozvoj výroby elektřiny a tepla, legislativní podmínky připojení

Obnovitelné zdroje. Rozvoj výroby elektřiny a tepla, legislativní podmínky připojení. Rozvoj výroby elektřiny a tepla, legislativní podmínky připojení Obnovitelné zdroje Obsah Výroba elektřiny a tepla - statistika Podpora využívání OZE v teplárenství Provozní podpora Investiční podpora Připojování Elektřina Biometan Teplo Podíl druhů biomasy na výrobě

Více

Brikety a pelety z biomasy v roce 2006

Brikety a pelety z biomasy v roce 2006 Obnovitelné zdroje energie Brikety a pelety z biomasy v roce 2006 Výsledky statistického zjišťování Mezinárodní srovnání srpen 2006 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

Compliance se směrnicemi EU o udržitelnosti výroby biopaliv do roku 2020 Splnění kritérií udržitelnosti, systém certifikace ISCC 19. 1.

Compliance se směrnicemi EU o udržitelnosti výroby biopaliv do roku 2020 Splnění kritérií udržitelnosti, systém certifikace ISCC 19. 1. Praha, 2011 1 Compliance se směrnicemi EU o udržitelnosti výroby biopaliv do roku 2020 Splnění kritérií udržitelnosti, systém certifikace ISCC 19. 1. 2011 Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Výzkumný ústav

Více

Příloha č. 3. Kopie zdrojů informací pro stanovení obvyklé ceny

Příloha č. 3. Kopie zdrojů informací pro stanovení obvyklé ceny Příloha č. 3 Kopie zdrojů informací pro stanovení obvyklé ceny Prodej, pozemek trvalý travní porost, 25 746 m² Celková cena: 2 650 000 Kč za nemovitost včetně provize Cena za m²:103 Kč za m² Poznámka k

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE PRO VÝROBU ELEKTRICKÉ ENERGIE, JEJICH VÝHODY A RIZIKA

ALTERNATIVNÍ ZDROJE PRO VÝROBU ELEKTRICKÉ ENERGIE, JEJICH VÝHODY A RIZIKA 1 (celkem 6) 30.10.2007 ALTERNATIVNÍ ZDROJE PRO VÝROBU ELEKTRICKÉ ENERGIE, JEJICH VÝHODY A RIZIKA Ing. Zbyněk Bouda V přístupové smlouvě k EU se ČR zavázala k dosažení 8% podílu elektřiny z obnovitelných

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008 Energetická statistika Kombinovaná výroba a tepla v roce 2008 Výsledky statistického zjišťování duben 2010 Oddělení surovinové a energetické statistiky Impressum oddělení surovinové a energetické statistiky

Více

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Ing. Jiří Trnka Ministerstvo zemědělství ČR Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 2.6.2013 Anotace a)

Více

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Program EKO-ENERGIE investiční podpora projektů OZE a úspor energie v období 2007-2013 Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha duben 2007 Projekty podpořené v období 04-06 Program eko-energie

Více

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Výhled pro nakládání s BRO v ČR Výhled pro nakládání s BRO v ČR Kamila Součková MŽP Odbor odpadů Nový zákon o odpadech Platná legislativa OH ČR Rozšířené teze rozvoje OH v ČR (schváleny vládou 25. srpna 2010) Věcné záměry zákon o odpadech

Více

Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích

Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích P. Volákov ková 1,M. MíkaM 2, B. Klápště 2, V. Verner 3 1 Žlutická teplárenská, a.s. 2 Ústav skla a keramiky, VŠCHT Praha 3

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky dendromasa zbývající na pracovišti po kácení stromů, jejich odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014

Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014 Metodické vysvětlivky Komentář Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014 Odhad výnosů a sklizně zemědělských plodin k 20. 6. 2014 porovnání s výsledky v roce 2013 celkem kraje pšenice ječmen žito, oves,

Více

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004 Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24 Tato zpráva obsahuje analýzu provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24, která byla uvedena do provozu v roce 2 a

Více

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha Význam zemědělství pro kulturní krajinu v Krušných horách Zpracovala: Ing. Helena Součková, CSc. UJEP Ústí nad Labem 1 Půdní fond regionu Severozápad Budeme-li se zamýšlet nad kulturní krajinou a sledovat

Více

Cape Verde Kapverdská republika

Cape Verde Kapverdská republika Cape Verde Kapverdská republika 1975 získání nezávislosti 1990 vyhlášení pluralismu 2006 parlamentní volby Vyhrává vládní strana - Africká strana za nezávislost Kapverd (PAICV) Jejím hlavním cílem je přiblížení

Více

Trh s lesní dendromasou pro energetické účely

Trh s lesní dendromasou pro energetické účely Regionální využití biomasy 27. 4. 2012 Trh s lesní dendromasou pro energetické účely Ing. Dalibor Šafařík Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky strana 2 Úvod Vývoj trhu s lesní energetickou štěpkou.

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického

Více

Česká republika Biomasa Bioplyn Biopaliva Pelety. Ing. Vladimír Stupavský CZ Biom & Klastr Česká peleta

Česká republika Biomasa Bioplyn Biopaliva Pelety. Ing. Vladimír Stupavský CZ Biom & Klastr Česká peleta Česká republika Biomasa Bioplyn Biopaliva Pelety Ing. Vladimír Stupavský CZ Biom & Klastr Česká peleta 1. BIOMASA Teplárny na biomasu v ČR Na území České republiky je v současné době v provozu 15 velkých

Více

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013 www.czso.cz Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském

Více

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Akční plán energetiky Zlínského kraje Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších

Více

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč Analýza potenciálu produkce odpadu Datum: 28.11.2013 Razítko a podpis zpracovatele Razítko a podpis žadatele Obsah: 1.Identifikační údaje...3 1.1Název

Více

Biomasa Zdroj energie pro život

Biomasa Zdroj energie pro život Materiál, který vznikl v živé přírodě Biomasa Zdroj energie pro život Jan Habart CZ Biom (Biomasa tedy jsem) Biomasa vzniká primárně fotosyntézou 6CO2 + 6H2O + Energie C6H12O2 + 4O2 Glukosa pak slouží

Více

NAKLÁDÁNÍ S BRKO VE MĚSTĚ BRNĚ

NAKLÁDÁNÍ S BRKO VE MĚSTĚ BRNĚ NAKLÁDÁNÍ S BRKO VE MĚSTĚ BRNĚ Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Ing. František Piliar Mgr. Jiří Kalina ECO Management, s.r.o. Konference BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY Mendelova univerzita v Brně 22. -

Více

Obnovitelné zdroje energie v roce 2005

Obnovitelné zdroje energie v roce 2005 Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie v roce 2005 Výsledky statistického zjišťování srpen 2006 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové a energetické

Více

Topení a chlazení pomocí tepla z odpadní vody - HUBER ThermWin

Topení a chlazení pomocí tepla z odpadní vody - HUBER ThermWin WASTE WATER Solutions Topení a chlazení pomocí tepla z odpadní vody - HUBER ThermWin Zpětné získávání tepelné energie z komunálních a průmyslových odpadních vod Uc Ud Ub Ua a stoka b šachta s mechanickým

Více

ENERGETICKÉHO S PRŮMYSLOVÝM. Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008

ENERGETICKÉHO S PRŮMYSLOVÝM. Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008 STŘET ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ DŘÍVÍ S PRŮMYSLOVÝM ZPRACOVÁNÍM M DŘEVAD Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008 Dřevo první materiál použitý člověkem všestranná využitelnost dřeva vedoucí k přílišné exploataci

Více

Nedostatek energetické biomasy

Nedostatek energetické biomasy Nedostatek energetické biomasy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu Kontakt : vpetrikova@volny.cz Tel. 736 171 353 Obnovitelné zdroje energie (OZE) lze jednoduše rozdělit na :

Více

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 1 Zdroj znečištění povrchových a odpadních vod Hnůj, močůvka, hnojůvka Nevhodné uložení odpadu Škodlivé mikroorganismy

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Brikety a pelety v roce 2009

Brikety a pelety v roce 2009 Pevná paliva Brikety a pelety v roce 2009 Výsledky statistických zjišťování prosinec 2010 Oddělení surovinové a energetické statistiky Brikety a pelety v roce 2009 2 Obsah 1. Úvod... 4 2. Metodika statistiky.

Více

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Energetická politika a rozvoj města Litoměřice Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Strategický plán rozvoje Strat města Litoměřice Činnosti energetického managementu a ochrany

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA

Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA Efektivní financování úspor energie www.energy-benefit.cz Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA kavárna Foodoo, Danube House, 4. listopadu 2008 Ing. Libor Novák Efektivní financování

Více

Potenciál zemědělské a lesní biomasy. Ministerstvo zemědělství

Potenciál zemědělské a lesní biomasy. Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě ě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou

Více