Průvodce obnovitelných energií. v Euroregionu Elbe/Labe. - Biomasa a Geotermálie -

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Průvodce obnovitelných energií. v Euroregionu Elbe/Labe. - Biomasa a Geotermálie -"

Transkript

1 Miniprojekt: Průvodce obnovitelných energií v Euroregionu Elbe/Labe - Biomasa a Geotermálie - Vedoucí partner: Ingenieurbüro Dr.-Ing. Fred Winkler Gostritzer Str Dresden Projektový partner: CZ Biom České sdružení pro biomasu U Čtyř domů 1201/ Praha Za podpory Evropské unie Fondu malých projektů euroregionu Elbe/Labe

2 Inhalt 1.Díl I - Sasko - Biomasa Úvod Fytomasa Dřevní biomasa Bioodpady Teoretický vs. technický potenciál využití biomasy Zařízení zpracovávající biomasu... 9 Fytomasa: Závěrečné shrnutí Díl II - Sasko - Geotermální energie Úvod Geotermální energie k výrobě tepla Geotermální energie k výrobě elektrické enenergie Další možné aplikace geotermální energie Potenciální stanoviště pro výstavbu geotermálních zdrojů Výhled do budoucna Díl III Česko - Biomasa Úvod Výběr vhodného druhu biomasy Druhy biomasy Cíleně pěstovaná biomasa Zbytková biomasa Ústecký region potenciál biomasy Základní charakteristika Díl IV: Česko Geotermální energie Úvod Tepelná čerpadla Situace v ČR Závěr Zdroje:

3 5. Příloha Saské subjekty zabývající se biomasou Saské subjekty zabývající se geotermální energií České subjekty zabývající se biomasou České subjekty zabývající se geotermální energií

4 1.Díl I - Sasko - Biomasa 1.1 Úvod Pod pojem biomasa spadá obecně všechna hmota organického původu. Patří sem rostliny, živočichové, jejich zbytky, vedlejší produkty, odpady a posklizňové zbytky. V rámci zákonu o obnovitelných energiích se považují za biomasu látky definované v nařízení o biomase, na které se vztahují následující popisy. Bez povšimnutí zůstávají mimo jiné skládky a skládkový plyn, stejně tak i čistírenské kaly. Obr. 1: Biogenní paliva Významné je především využívání biomasy pro produkci tepla, nasazení kapalných bioenergií (jako například bionafta, rostlinné oleje první generace a bioethanol) pro účely mobility a využití bioplynu pro produkci elektřiny a tepla. 1.2 Fytomasa V současné době se v Sasku využívá pro pěstování obnovitelných zdrojů energie téměř 62 % půdy ležící ladem. Tím se Sasko řadí v Německu na samý vrchol, neboť celostátní průměr činí 34,8 %. V jakém rozsahu se mohou tyto plochy pro obnovitelné zdroje energie dále využívat, můžeme jen odhadovat. Agentura obnovitelných zdrojů e.v (FNR) předpokládá, že by v Německu mohlo být získáno pro nepotravinářské účely na ha základní plochy (vedle půdy ležící ladem a ploch s energetickými plodinami). Pokud bychom vzali v potaz celkovou plochu, která činí v současné době 11,9 mil. ha, připadá na ně 6,7 %. Když přeneseme tento poměr na saskou výsadbu, získáme dalších cca ha základní plochy (vedle půdy ležící ladem a ploch s energetickými plodinami) pro 4

5 obnovitelné zdroje energie v technickém sektoru. Celkově bylo tedy v roce 2006 v Sasku pro tuto oblast využíváno přibližne ha, což představuje 14,9 % orné půdy (viz. obr. 2). Obr. 2: Vývoj pěstování obnovitelných surovin / energetických plodin v Sasku Pro další rozšíření pěstování rostlin k energetickým nebo látkovým účelům se v současné době využívají plochy určené k nepotravinářským účelům. V Sasku se nacházelo v roce 2007 pro tyto účely ha 8, což odpovídá podílu 18,6 % zemědělské půdy. Za předpokladu průměrného výnosu 10 t/ha sušiny za rok, se vypěstuje na této výměře ročné 1,34 mil. tun suché biomasy, které dávají energii cca 23,7 PJ. Odhadnout budoucí vývoj rozšiřování ploch pro pěstování biomasy k energetickému nebo látkovému využití je velmi obtížné a závisí na globálních faktorech, jako je například oteplování klimatu, vývoj světového hospodářství a spotřeba energie. 5

6 Obr. 3: Prognóza pro nepotravinářské využití půdy do roku 2020 V souladu s udržitelným využíváním zemědělské půdy by se měl technický potenciál biomasy do roku 2020 zvýšit ze stávajících 23,7 PJ/rok až na 51,3 PJ/rok, což odpovídá zdvojnásobení využívání biomasy. 1.3 Dřevní biomasa Lesní plochy zaujímají v Sasku celkovou plochu ha ( stav k ). Se zalesněním 28,3 % leží Sasko pod celoněmeckým průměrem, který činí 31 % ( Bundeswaldinventur II, ). Při relativně vysoké hustotě osídlení, tak připadá na každého obyvatele Saska průměrných 0,14 ha lesní plochy. Saské lesy jsou v průměru staré 65 let. Jsou tak o 7 let mladší, než je průměr v SRN a většina stromů je ve stáří mezi 41 a 60 lety (23 %). Starších než 100 let je jen 15 % z celkové plochy. Produkce dřeva s krátkým obmytím na zemědělské půdě s cílem energetického využití se nachází zatím v počáteční fázi. Jedná se zde o rozhraní mezi zemědělstvím a lesnictvím. Zásadní opatření a rozhodnutí se však vztahují především na zemědělskou výrobu. Plantáže rychlerostoucích plodin skýtají v Sasku značný energetický potenciál, skutečná produkce je však ještě v plenkách. Momentální rozsah ploch především založených v rámci BMBF sdruženého projektu AGROWOOD I - přibližně 90 ha. Zbytková dřevní hmota z lesní výroby představuje cca t sušiny/rok, zbytků z průmyslové výroby pak cca t. Dohromady tak dosahuje množství zbytkové dřevní hmoty z lesnictví a z průmyslové výroby v Sasku cca t/rok, čemuž odpovídá technický potenciál 5,9 PJ/rok. V Sasku bylo díky konkrétní poptávce po dřevních odpadech z lesnictví a z výroby dosaženo vysokého využití biomasy. Na druhé straně komplikuje ještě lepší využití současné ekonomické, 6

7 strukturální a právní podmínky. To se týká například odpadů vzniklých ze zemědělských zbytků (s výjimkou chlévské mrvy) a technického potenciálu biomasy, který skýtají soukromé lesy. Díky vývoji cen fosilních paliv v posledním roce prudce stoupla poptávka po pevných palivech z biomasy, především po palivech dřevěných. Obrázek 4 udává charakteristiku těchto paliv. Výhody dendromasy jsou známy, kromě ní je tu však také rostoucí zájem o fytomasu, která má rovněž značnou výhřevnost. Je také nezbytné zajistit optimalizaci emisí z biomasy, pro což je nutné nejdříve stanovit právní rámec tak, aby bylo možné využít např. obilí jako paliva v malých a středně velkých výtopnách (< 100 kw). Obr. 4: Prodaná dendromasa pro energetické využití v Sasku (m 3 ) Souhrnně bylo např. v roce 2007 cca m 3 (plm) dřeva (což odpovídá asi m 3 (prm) pokáceném v celém saském lese. Vztaženo na roční přírustky ve výši 4,5 mil. m3 (prm) to představuje podíl 49 %. Na rozdíl od zemědělství může lesnictví reagovat na měnící se životní prostředí jen velice dlouhodobě, a proto lze vyvinout na produkci lesní biomasy jen velmi omezený krátkodobý vliv. Bezpečný odhad produkce dřeva v důsledku měnícího se klimatu, jako je zvyšující se teplota a snižující se množství srážek, a složení dřevního sortimentu zatím není možný. Proto se následné scénáře zaměřují hlavně na zvýšení stability lesních ekosystémů. 7

8 Využívání lesních ploch podléhá již dnes řadě technologických a funkčních omezení. Upozornění na omezení vyplývají z celostátního lesního mapování. Jedná se například o technologické omezení hospodaření na strmých svazích. Do jaké míry ovlivňují hospodářská omezení potenciál biomasy není v současné době bohužel možné zjistit. 1.5 Bioodpady Další potenciál se skrývá v biologicky rozložitelných odpadech, jejichž množství každoročně kontinuálně stoupá. Toto dokazuje statistika posledních pěti let na území Saska. Obr. 5: Objemy odděleně separovaných bioodpadů zelených odpadů z domácností podle jednotlivých správních obvodů. S dodatečným přihlédnutím k odpadům z parků, zahrad, trhů a odpadům z podniků, se odhaduje celkové množství v roce 2005 na t. V odpadovém hospodářství má značný význam domácí kompostování, je hodnoceno pozitivně jak z hlediska ekologického, tak z hlediska zachování přírodních zdrojů. Spalování přichází v úvahu jako alternativa pro kompostování jen ve velmi omezené míře. Naopak výroba bioplynu by mohla nabýt velkého významu, zvláště kdyby byl fermentační zbytek zkompostován a použit pro úpravu krajiny. 1.6 Teoretický vs. technický potenciál využití biomasy S pomocí teoretického potenciálu může být v průběhu jednoho roku stanovena teoretická fyzická využitelnost nabídky energie, která se nachází na území Saska. Stanovení tohoto potenciálu však neumožňuje učinit žádné závěry o jejím skutečném využití. Může však posloužit jako orientační hodnota maximálního možného energetického přínosu. 8

9 Obr. 6: Teoretický potenciál biomasy Vypočtený teoretický potenciál Saska ve výši 185,7 PJ /rok odpovídá 56 % současné konečné spotřeby. 1.7 Zařízení zpracovávající biomasu V Sasku se nachází 209 podniků, zpracovávajících biomasu na bázi dřeva, s elektrickým výkonem 74,5 MW a tepelným výkonem 242,6 MW (viz. tab. 6). Kromě toho se zde nachází téměř kotlů na dřevo (5 514 podporovaných a nepodporovaných), které poskytují dohromady dalších cca 236 MW tepelných. Abb. 7: Podniky zpracovávající biomasu V Sasku bude roční potřeba pro zajištění dostatečného zajištění současných kapacit pro produkci pelet, elektráren a tepláren na biomasu a domácností splaujících dřevní biomasu celkově asi m 3 /rok ( t/a) dřeva. 9

10 Dřevěné pelety se vyrábějí mimo jiné v následujících zařízeních: - Pellinos Holzpellets Pfaffroda- Hallbach t/rok - Neue Energie- Gesellschaft Großenhain t/rok - Bioverwertungsgesellschaft Klix t/rok (očekáváno rozšíření na t/rok) Potřeba Saských závodů ve výši cca m 3 /rok je v současné době pokryta ze Saského lesa a z dřevních odpadů lesnické a průmyslové výroby. Fytomasa: - Wiesenburg: Stanice pro zplynování velkokapacitních balíků slámy - Poskytování zemědělských služeb v oblasti sušení - Grimma s.r.o: Výroba pelet z fytomasy (kapacita: t/rok) Nedostatečná nabídka vhodných druhů a klonů a výrazná sucha počátkem léta se ztrátami mezi % jsou výraznými překážkami pro nová zařízení. 1.8 Závěrečné shrnutí V Sasku je roční technický potenciál ze zemědělství a lesního a odpadového hospodářství 5,15 mil. t biomasy a organických zbytků, což odpovídá produkci cca. 209 mil. m 3 bioplynu (viz obrázek a příloha 5). Toto množství představuje 87,2 PJ energie. Tento potenciál (87,2 PJ) by při výlučně energetickém využití pro výrobu elektrické energie a tepla pokrýval 26,3 % saské spotřeby. Z tohoto technického potenciálu bude energeticky nebo látkově využito pouze 32,9 PJ. Příčiny využitelnosti technického potenciálu z pouhých 37,7 % jsou zapříčiněny - ztrátami v přeměně energie, - chybějícími nebo nedostatečnými technologickými předpoklady, - struktuálním znevýhodněním, - přihlédnutím k procesní energii spotřebované na její přeměnu, - nedostatečným využitím nejlepší dostupné technologie. Pokud by byl v Sasku skutečný využitelný technický potenciál 32,9 PJ, využit výhradně pro energetické účely, mohlo by být pokryto 9,9 % konečné spotřeby energie (teplo a elektrická energie) 10

11 Saska. Národní cíl pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů byl stanoven přijetím nařízení 2001/77/ES1 Evropské unie, pro Německo a má hodnotu 12,5 %. Skutečně využitelný technický potenciál biomasy lze zvýšit do roku 2020 ze současných 32,9 PJ/rok - pod podmínkou využití všech rezerv - až na 67,2 PJ/rok. Energetické využití (proud, teplo, paliva) boduo i nadále hlavním využitím obnovitelných zdrojů energie/biomasy. Této oblasti je přiřazeno přibližně 66 % z budoucího odhadovaného potenciálu. Energetické a látkové využití skutečného technického potenciálu biomasy ve výší 32,9 PJ/rok je zřetelné z tabulky 8. V roce 2007 byl využit potenciál biomasy k výrobě elekrické energie a tepla ve výši 11,3 PJ. Vztaženo na saskou spotřebu energie (elektřina a teplo) odpovídá tento potenciál podílu 3,41 %. Na základě toho byl v rámci saského programu na ochranu klimatu stanoven cíl zvýšit podíl na konečné spotřebě do roku 2010 na 11,08 PJ, což bylo dosaženo již koncem roku Další rozšíření využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla je nezbytné. Potenciál se spatřuje především v: - cíleném zvýšení mobilizace surového dřeva v soukromých lesích, - začlenění nevyužitého potenciálu v zemědělství (např. krátkodobé plantáže, jedno- a víceleté travní porosty), - zvýšení efektivity, zvláště u tepla, - testování sytémů pro spalování fytomasy, - rozvoj nových oblastí pro zpracování biomasy, především bioplynu. Obr. 8: Využití skutečného potenciálu biomasy 11

12 Saská vláda vidí v udržitelném pěstování a využívání přírodních zdrojů biomasy smysluplnou alternativu pro tuto zemi a pro rozvoj venkova a lesnictví. To znamená pro mnoho odvětví v Sasku možnost udržitelného rozvoje. V budoucnu bude při využití přirodních zdrojů energie kladen důraz především na energetické využití pro výrobu elektřiny, tepla a biopaliv. 12

13 2. Díl II - Sasko - Geotermální energie 2.1 Úvod Pod pojmem geotermální energie nebo zemské teplo rozumíme energii uloženou v zemi. V hloubce cca. od 10 do 20 m pod zemským povrchem je teplota ovliněna slunečním zářením a klimatickými teplotními výkyvy. Pod touto zónou se teplota v našich zeměpisných šířkách pohybuje okolo 10 C a zvyšuje se v závislosti na struktuře a složení zemské kůry v této oblasti asi o 3 C na 100 m hloubky (průměrný geotermální gradient na území Saska). Geotermální energie je z hlediska dimenze lidského času nevyčerpatelným zdrojem energie. Její použití má pozitivní vliv na životní prostředí, neboť zachovává přírodní zdroje a pomáhá snižovat emise CO 2. Z hospodářského hlediska je pro saské podniky v současné době významná pouze podpovrchová geotermální energie, i přesto, že často představuje pouze jednu z činností v portfoliu podniků. Hodnotový řetězec je v této oblasti velmi komplexní, protože zahrnuje domovní, vrtnou a geotermální techniku. V Německu je jen velmi málo dodavatelů, kteří poskytují kompletní servis, což skýtá velký potenciál. Kompetence saských společností leží především v konstrukčních a inženýrských službách, ale také v produkci jednotlivých komponentů, jako například geotermální sondy, které se v Sasku úspěšně vyrábějí. 2.2 Geotermální energie k výrobě tepla V současné době je v Sasku provozováno asi tepelných čerpadel, využívajících podpovrchovou geotermální energii (vrty do hloubky 150 m), o instalovaném výkonu 90 MWh. Touto energií jsou vytápěny, nebo naopak ochlazovány, jak jednotlivé budovy, tak bytové a kancelářké komplexy, ale třeba i obchodní centra a kryté bazény. K nejčastěji využívaným formám patří na sondy vázaná geotermální zařízení, následované geotermálními zařízeními se systémy kolektorovými a studňovými. I přesto je geotermální energie z pohledu zajištění bezpečných dodávek energie a potenciálu na trhu s teplem uznávána jako významná domácí zásoba energie prozatím pouze v omezené míře. Se stále vzrůstajícími náklady na energii lze však v budoucnu počítat s dalším rozvojem geotermální energií vytápěných a klimatizovaných budov. 13

14 Obr. 9: Stav využívání a dodávek obnovitelných zdrojů energie v Sasku Ve výzkumné oblasti vynikají v Sasku díky zkušenostem a dlouholeté praxi hlavně Bergakademie Freiberg a Hochschule Zittau / Görlitz. Současný vývoj v oblasti podpovrchové geotermální energie se týká především účinnosti a skladování energie. Dalším zajímavým výzkumným záměrem je také kombinace geotermální energie s ostatními obnovitelnými zdroji. Hlubinné geotermální projekty nejsou díky nedostatku teplé užitkové vody v kolektorech v Sasku zatím realizovány. Takováto, na termální vodě nezávislá, petrothermální hloubková energie se nalézá zatím z velké části pouze ve stádiu základního výzkumu. Obecně lze však říci, že se hloubková geotermální energie nachází v přímé konkurenci celosvětového boomu v oblasti těžby ropy a zemního plynu, a tudíž nemůže dosáhnout svého plného potenciálu. K problematice výroby elektřiny z geotermálních zdrojů se ozývají první pozitivní ohlasy, tudíž by se měla dále rozvíjet. 14

15 2.3 Geotermální energie k výrobě elektrické enenergie Technologie pro získávání geotermální energie jsou v současné době v procesu vývoje. V Německu existuje řada pilotních projektů, které si kladou za cíl, v co nejkratším časovém měřítku dodávat tuto el. energii do rozvodné sítě. Vzhledem k potenciálnímu významu této technologie pro ekologickou a energetickou politiku a vzhledem ke stále trvajícím nejistotám, zvláště v oblasti technického potenciálu, ekonomických možností a možných ekologických následků, byl podán návrh z okruhu parlamentních zpravodajů, tuto problematiku a možnosti v Německu podrobněji analyzovat v rámci běžícího monitoringu Obnovitelné zdroje energie. Toto je k nalezení v TAB Arbeitsbericht Nr. 84 Möglichkeiten geothermischer Stromerzeugung in Deutschland. (Deutscher Bundestag Ausschuss für Bildung, Forschung und Technikfolgeabschätzung). 2.4 Další možné aplikace geotermální energie Často preferované využití zemského tepla spočívá ve vytápění jak jednotlivých budov, tak i budovových komplexů (vytápění a teplá voda), a ve výrobě el. Proudu; možné je i využití termálních vod pro terapeutické účely. Méně známé je, že se zemské teplo může využít ke chlazení budov, k ukládání tepla a chladu v podzemí v podobě sněhu a ledu ze silnic, železnice, mostů eventuelně i z přistávacích drah. Geotermální energii můžeme rozdělit na následující oblasti: podpovrchová geotermální energie zvláštní případy (přechod k hloubkové geotermální energii) hloubková geotermální energie hydrotermální energie Hot Dry Rock (HDR) - eventuelně Hot Fractured Rock (HFR) -technologie 2.5 Potenciální stanoviště pro výstavbu geotermálních zdrojů Podpovrchový geotermální potenciál Saska bude v průběhu několika let zobrazen s celoplošným pokrytím na interaktivní digitální mapě odstupňované do 130m hloubky v měřítku 1 : Vzniká takzvaný Geotermální atlas, který obsahuje mapy pro odběr ze čtyř rozdílných hloubek (40 m, 70 m, 100 m, 130 m) jak i pro případ pouze vytápění, tj pracovních hodin ročně, tak pro vytápění a ohřev vody, což představuje ročně pracovních hodin. Tyto mapy jsou k nalezení na internetu v podobě interaktivní mapové aplikace. Tištěné a vázané kopie nebudou vzhledem k této skutečnosti k dispozici. Geotermální mapy naleznetete na této adrese: 15

16 SÄCHSISCHES LANDESAMT FÜR UMWELT, LANDWIRTSCHAFT UND GEOLOGIE Projektgruppe Geothermie Abteilung 10 Geologie Halsbrücker Straße 31a Freiberg Postanschrift: Pillnitzer Platz Dresden Pillnitz Tel.: Fax: Pokud kliknete na mapu, otevře se interaktivní okno s celkovým pohledem na Sasko. Zde budou barevně označeny oblasti s dokončeným geotermálním mapováním. Mapování je provedeno v řezu listů TK-50 a obnáší vysoké náklady na zpracování, tudíž se dokončení plánuje podle LfUG na rok Ovládání interaktivní mapy, příklady výpočtů a informace ke vzniku mapy mohou být nalezeny v příslušném návodu k mapě. (také na Sächsischen Geothermietag Dresden ) 2.6 Výhled do budoucna Výrobě elektřiny z geotermálních zdrojů je připisován zvláštní význam především pro to, že jako domácí zdroj energie by byla schopna zajišťovat stálé dodávky elektrického proudu, a tím i potřebu kontinuálního zajišťení Obnovitelného zatížení. Kromě toho existuje v Německu značný technický potenciál, který může posunout výrobu elektřiny v budoucnu do energeticko-ekonomicky relevantního měřítka. To by umožnilo přispět geotermální energii k ochraně životního prostředí a zachování zdrojů. Tyto přednosti se však střetávají i s problémy, a to hlavně z hlediska ekonomického. Především, pokud bude geotermální elektřina získávána současně s využitelným teplem v kombinované výrobě tepla a el. energie, se otevírá otázka, jaký podíl potenciálu by mohl být začleněn do současného energetického systému. 16

17 3. Díl III Česko - Biomasa 3.1. Úvod V podmínkách České republiky je k výrobě obnovitelných zdrojů energie možno využít energii vody, větru, biomasy, bioplynu, solární energii, geotermální energii a energii okolního prostředí a kapalná biopaliva. V rámci tohoto dokumentu bude stručně objasněn a popsán potenciál biomasy na území České republiky, jedna kapitola bude zaměřena na potenciál v rámci Ústeckého kraje. Při využívání biomasy pro energetické účely dochází ke spalování dřevní a rostlinné hmoty. Biomasa se rozděluje na následující kategorie (MPO, 2009): Palivové dřevo Dřevní odpad, piliny, kůra, štěpky, zbytky po lesní těžbě Rostlinné materiály Brikety a pelety Celulózové výluhy Dřevěné uhlí Výroba elektřiny z biomasy v České republice je prozatím na minimální úrovni, hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 % (MPO, 2009), podíl biomasy z celkové hrubé domácí výroby činí pouhých 1,34 %. Národní cíle pro ČR jsou stanoveny na 8 % v roce V roce 2008 bylo k výrobě elektřiny využito 865 tisíc tun biomasy, což je o 200 tisíc tun více než v roce 2007 (MPO, 2009). V roce 2008 bylo vyrobeno GWh elektřiny z biomasy, což je více než v roce předchozím (968 GWh). Narostlo zejména využívání dřevního odpadu, pilin a štěpky. Vedle tradičních paliv dřevního odpadu, pilin a štěpky (578 tisíc tun) a celulózových výluhů (224 tisíc tun) byl v roce 2008 zaznamenán pokles spotřeby neaglomerované rostlinné hmoty (v roce tisíc tun, 16 tisíc tun v roce 2007 a 15 tisíc v roce 2008). Spotřeba pelet a briket oproti tomu vzrostla o 8 tisíc tun (24 tisíc tun) (MPO, 2009). Počet Výroba Vlastní Dodávka do Přímé Spotřeba subjektů elektřiny spotřeba vč. sítě (MWh) dodávky paliva (t) (MWh) ztrát (MWh) (MWh) , , ,7 0, ,3 Tab. 1: Výroba elektřiny z biomasy v roce

18 V České republice je z biomasy primárně produkována tepelná energie. Největší podíl na této produkci pak má produkce tepla v domácnostech, kde je přednostně využíváno palivové dřevo. V níže uvedené tabulce je znázorněna výroba tepla v ČR. Palivo Počet Hrubá výroba Vlastní Prodej tepla Spotřeba respondentů tepla (GJ) spotřeba a (GJ) paliva (t) ztráty (GJ) Odpad, štěpky, ,, , , ,9 apod. Palivové dřevo , ,2 458, ,8 Rostlinné materiály , , , ,4 Brikety a pelety , , , ,8 Celulózové výluhy , , , ,4 Ostatní biomasa Celkem , , , ,3 Tab. 2: Výroba elektřiny z biomasy podle jejich typů v roce 2008 *Bez domácností a drobných spotřebitelů Počet Výroba Vlastní Dodávka do Přímé Spotřeba respondentů elektřiny spotřeba vč. sítě (MWh) dodávky paliva (t) (MWh) ztrát (MWh) (MWh) Dř. štěpka, , , , ,1 odpad Celulózové , , , ,2 výluhy Rostlinné , , ,4 materiály Brikety a , , , ,6 pelety Ostatní biomasa Tab. 3: Výroba tepelné energie z biomasy v roce 2008* V tabulce nejsou zahrnuty domácnosti a drobní spotřebitelé, jelikož množství tepla vyrobených tímto způsobem není zjistitelné, nejsou plně známy jejich zdroje. Nejvíce využívány jsou celulózové výluhy (787 tisíc tun). Podíl neaglomerovaných rostlinných materiálů je stále nízký, a to 22 tisíc tun. V domácnostech připadá největší podíl na palivové dříví z lesa, z údržby zeleně, ze samosběru či z nákupu od specializovaných prodejců. 18

19 Palivo Na výrobu elektřiny Na výrobu tepla Celkem Dřevní odpad, štěpka, piliny atd Palivové dřevo Rostlinné materiály Brikety a pelety Celulózové výluhy Ostatní biomasa Celkem Odhad spotřeby dřeva v domácnostech Vývoz biomasy vhodné k energetickým účelům Celkem energeticky využitá či vyvezená biomasa Tabulku 4: Celkové energetické využití biomasy v roce 2008 (tuny) 3.2 Výběr vhodného druhu biomasy Pro energetické využití je možné využít celou škálu paliv z biomasy. Rozhodnutí pro využití daného druhu biomasy jsou dána několika charakteristikami. Mezi nejdůležitější patří samozřejmě cena biomasy vůči vyprodukované energii, dostupnost biomasy, vhodnost pro energetické využití, manipulovatelnost a další. Z důvodu kategorizace se většinou biomasa vhodná pro spalování rozděluje dle jejího původu na biomasu zbytkovou a biomasu cíleně pěstovanou. Biomasa zbytková vhodná pro energetické využití pochází především ze zemědělské výroby, coby vedlejší produkt potravinářské produkce. Cíleně pěstovaná biomasa se v poslední době začíná prosazovat díky možnosti využití ploch, které nejsou vhodné pro potravinářskou produkci a dále díky vyvážení nadprodukce potravin. Biomasa těchto dvou původů pak může být dále buď využívána přímo, nebo je dále upravována na kompaktní biopaliva Druhy biomasy Biomasu lze dělit dle základních kritérií. Jednak dle původu lze rozlišovat biomasu cíleně pěstovanou a odpadní a dále dle formy biomasy. Vzhledem k tomu, že energetické využívání biomasy je procesem, jehož ekonomičnost je silně ovlivněna i právními podmínkami, respektive bonusy za produkci energie, bude přehled druhů biomasy proveden dle kategorizace vyhlášky č. 453/2008 sb. 19

20 Skupina Druh biomasy Původ Konkurence Vhodnost využití ve velkých energ. zdrojích 1 Energetické plodiny Cíleně pěstované RRD Cíleně pěstované Obilná sláma Zemědělské zbytky Živočišná produkce, hnojení + 2 Sláma olejnin Zemědělské zbytky Hnojení + 2 Kukuřičné zbytky Zemědělské zbytky Živočišná produkce, hnojení + 2 Otruby Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Slunečnicový šrot Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Řepkový šrot Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Znehodnocené zrno a semena olejnin Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Ostatní rostlinná pletiva Zemědělské zbytky Živočišná produkce + 2 Řepné řízky Cukrovarnictví Živočišná produkce, anaerobní digesce 0 2 Pivovarnické mláto Pivovarnictví Živočišná produkce, anaerobní digesce 0 2 Tráva Úprava krajiny, úprava Živočišná produkce městských prostorů + 2 Kaly z ČOV ČOV Hnojení, anaerobní digesce - 2 Dřevo do průměru 7cm Lesní zbytky Hroubí do délky 1 m Lesní zbytky Zelená štěpka Lesní zbytky Použité dřevo Odpady Zbytky z produkce celulózy Produkce celulózy Kompost nevyhovující jakosti Kompostárny Výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky Odpady, recyklace Deinkingové kaly Papírnické odpady

21 2 Zbytková biomasa z Kožedělný a textilní kožedělného a textilního průmysl průmyslu - - Vhodnost využití ve Skupina Druh biomasy Původ Konkurence velkých energ. zdrojích 3 Piliny Dřevařský průmysl Hobliny Dřevařský průmysl Odřezky a dřevo určené pro materiálové využití Dřevařský průmysl Krajiny, odřezy, řezivo Dřevařský průmysl Palivové dřevo Dřevařský průmysl, Vytápění lesní zbytky domácností + 3 Sulfátový, sulfitový výluh, surové tálové mýdlo Papírnické odpady Hnojení - 4 Zbytkový jedlý olej a tuk Odpady, Průmysl Anaerobní digesce - 4 Rostlinné oleje a živočišné tuky Zemědělství Anaerobní digesce - 4 Výpalky Lihovarnictví Anaerobní digesce 0 4 Alkoholy z biomasy Lihovarnictví Ostatní kapalná biopaliva Produkce biopaliv Doprava, malé motory - 4 Kůra Lesní zbytky, Dřevařský průmysl BRO z kuchyní a stravoven Gastroodpady Anaerobní digesce - 5 BRKO a průmyslové BRO Vytříděný komunální a průmyslový odpad Anaerobní digesce - Poznámka: + lze využívat, 0 omezená využitelnost, nutná úprava paliva, - nevhodné k využití Tabulka 5: Přehled druhů biomasy a jejich původu a konkurenčních odvětví dle vyhlášky 453/2008 sb. 21

22 3.2.2 Cíleně pěstovaná biomasa Energetické plodiny V České republice máme několik skupin cíleně pěstovaných energetických plodin, které se dají dělit na jednoleté, víceleté či trvalé, dále dle botanického rozdělení na obiloviny, traviny a velká skupina rostlin dvouděložných. Hlavním kritériem při pěstování biomasy je vysoký výnos nadzemní hmoty, pro přímé spalování jsou vhodné zejména plodiny, které dosahují výnosu kolem 10 t suché hmoty z 1 ha. Následující tabulka nabízí přehled vybraných energetických plodin, pěstovaných v rámci České republiky. Plodina Termín setí Výsevek [kg/ha] Šířka řádků [cm] Výnos suché hmoty [t/ha] Spalné (s popelovinami) [GJ/t] Čirok cukrový květen ,5 17,588 Sorghum sacharatum (L.) Moench. Čirok obecný květen zrno 5,8 17,633 Sorghum bicolor (L.) Moench Hyso (kříženec) začátek ,6 17,657 Sorghum x Sorghum sudanense května Katrán přímořský Krambe duben zrno 2,09 Crambe maritima L. sláma 2,11 Konopí seté květen ,5 8,85-10,5 18,060 Cannabis sativa L Koriandr setý duben Koriandrum sativum L. Laskavec kříženec Sterch. duben 0, Amaranthus chlorostachys Willd. Lnička jarní Camelina sativa (L.) březen 10 12,5 zrno 1,8 Crantz. sláma 2,59 Lnička ozimá Camelina sativa (L.) konec 10 12,5 zrno 1,8 Crantz. srpna sláma 3,52 Proso seté Panicum miliaceum L. začátek května Roketa setá Eruca sativa Miler. duben ,5 teplo 22

23 Plodina Termín setí Výsevek [kg/ha] Šířka řádků [cm] Výnos suché hmoty [t/ha] Spalné (s popelovinami) [GJ/t] Slunečnice setá Helianthus annus březenduben ,3 16,7 (výhřevnost) L. Sudánská tráva Sorghum začátek sudanense (Piper) Staf in Prain května Světlice barvířská Saflor březen zrno 2,59 Carthamnus tinctorius L. sláma 4,91 Zdroj: VÚRV Tab. 6: Přehled vybraných energetických plodin teplo Energetické dřeviny plantáže rychle rostoucích dřevin Výhřevnost rychle rostoucích dřevin (RRD) je srovnatelná s ostatními dřevinami. Mezi nejvíce perspektivní dřeviny se v našich podmínkách jeví topoly a vrby, které snáší zdejší podmínky a poskytují dostačující výnos (za dobrý výnos můžeme považovat 8-10 tun na hektar sušiny za rok). Plantáže v ČR nejsou zakládány a do budoucna ani nebudou na nejúrodnějších půdách, proto se před založením musí vybrat území, vhodné klimaticky, půdně i ekonomicky. Pro zdárný růst a životodárnost plantáže je důležitý zejména dobrý výběr stanoviště a správné klony řízků na danou lokalitu. VÚKOZ zpracoval rámcovou typologii zemědělských půd, která může při výběru pomoci. Seznam s druhy dřevin (klony) povolenými pro zakládání porostů r.r.d. s využitím finanční podpory státu (NV 505/2000 a jeho novelizace) je každoročně zpřesňován metodickými pokyny MŽP a Mze. Řada druhů a klonu topolů a vrb preferuje vodou dobře zásobená stanoviště a některé snesou i dočasné zaplavení po dobu až dní. Velmi dobře rostou na říčních náplavách nebo i na površích bez vegetace např. náspech, stavebních úpravách, navážkách, lesních pasekách dobře zásobených vodou Zbytková biomasa Rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby: kukuřičná, obilná, řepková sláma, zbytky po likvidaci křovin a lesních náletů, dřevní odpady ze sadů a vinic, luk a pastvin. Lesní odpady: dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny, palivové dřevo, manipulační odřezky, klest. Organické odpady z potravinářských a průmyslových výrob (odpady z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce, odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, cukrovarů, konzerváren, z vinařských provozů, odpady ze stravovacích provozů, odpady z dřevařských provozů odřezky, hobliny, piliny, odpady z papíren), Organický podíl tuhých komunálních odpadů, komunální organické odpady z venkovských 23

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Identifikace regionálních disparit v oblasti obnovitelných zdrojů energie na Jesenicku Bc. Krystyna Nováková Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES 1 všech ploch celkem 1 455 hektarů Kategorie ploch Procento z celkové plochy Plocha Energeticky využitelná produkce Zemědělská půda 678

Více

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy Tadeáš Ochodek Rožnov pod Radhoštěm, Beskydský hotel RELAX 28.-29.2. 2008 Název projektu:

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Tepelná čerpadla v roce 2006

Tepelná čerpadla v roce 2006 Obnovitelné zdroje energie Tepelná čerpadla v roce 2006 Výsledky statistického zjišťování srpen 2007 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové a energetické statistiky

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou

Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Akční plán pro biomasu pro ČR na období 2009 2011 Biologicky rozložitelné odpady 9. - 11.9.2009, Náměšť nad Oslavou Ing. Jiří Trnka Ministerstvo zemědělství ČR Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu

Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč. Analýza potenciálu produkce odpadu Systém odděleného sběru bioodpadů ve městě Proseč Analýza potenciálu produkce odpadu Datum: 28.11.2013 Razítko a podpis zpracovatele Razítko a podpis žadatele Obsah: 1.Identifikační údaje...3 1.1Název

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu Ekonomika energetických plodin Životnost projektů výsadby energetických plodin: PROJEKTY s krátkým

Více

Tepelná čerpadla v roce 2012

Tepelná čerpadla v roce 2012 Obnovitelné zdroje energie Tepelná čerpadla v roce 2012 Výsledky statistického zjišťování prosinec 2013 Oddělení datové podpory koncepcí Obsah 1. Abstrakt 3 2. Úvod 3 3. Tepelná čerpadla (energie prostředí)

Více

Projekt MŽP P SP/3g1/24/07 Metodika a analýza potenciálu biomasy v ČR Ústav pro hospodářskou skou úpravu lesů Brandýs nad Labem, organizační složka státu tu www.uhul.cz Řešitelský tým Výzkumný ústav Silva

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Vyhodnocení programu Efekt 2007

Vyhodnocení programu Efekt 2007 Vyhodnocení programu Efekt 2007 Program EFEKT (dále jen Program) je součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašovaného každoročně vládou ČR. Program

Více

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Využití biologicky rozložitelných odpadů Využití biologicky rozložitelných odpadů Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Dagmar Vološinová Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. Definice Odpad movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má

Více

ČISTÉ TEPLO: PŘÍLEŽITOST LEŽÍ LADEM Potenciál výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie

ČISTÉ TEPLO: PŘÍLEŽITOST LEŽÍ LADEM Potenciál výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie ČISTÉ TEPLO: PŘÍLEŽITOST LEŽÍ LADEM Potenciál výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie Tato studie ukázala, že Česká republika má velmi dobré podmínky pro mnohokrát větší výrobu energie z obnovitelných

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Program EKO-ENERGIE investiční podpora projektů OZE a úspor energie v období 2007-2013 Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha duben 2007 Projekty podpořené v období 04-06 Program eko-energie

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Z e l e n á e n e r g i e

Z e l e n á e n e r g i e Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném

Více

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o.

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. Úvod do problematiky Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické

Více

Ing. Dagmar Sirotková. VŽP odpad?

Ing. Dagmar Sirotková. VŽP odpad? Ing. Dagmar Sirotková VŽP odpad? je VŢP odpad? Základní předpis nařízení EP a Rady (ES) č.1069/2009 Požadavky na nakládání, využití, zneškodnění Odpad- zejména odpady z kuchyní a stravoven Nakládání podle

Více

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS Zdeněk Abrham, Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract Paper deals with economy

Více

Pěstování plodin pro energetické účely

Pěstování plodin pro energetické účely Projekt reg. č. CZ 1.07/2.3.00/45.0029 VĚDA PRO ŽIVOT, ŽIVOT PRO VĚDU Soutěž projektů žáků a studentů Pěstování plodin pro energetické účely Autor: Petra Víšková žákyně 3. ročníku oboru vzdělání 41-41-M/01

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

Optimalizace energetického hospodářství obcí a měst

Optimalizace energetického hospodářství obcí a měst Optimalizace energetického hospodářství obcí a měst Bronislav Bechník Czech RE Agency V. Setkání starostů a místostarostů Moravskoslezského kraje 25.02.2010 Ostrava Clarion Congress Nevládní nezisková

Více

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Výhled pro nakládání s BRO v ČR Výhled pro nakládání s BRO v ČR Kamila Součková MŽP Odbor odpadů Nový zákon o odpadech Platná legislativa OH ČR Rozšířené teze rozvoje OH v ČR (schváleny vládou 25. srpna 2010) Věcné záměry zákon o odpadech

Více

Možnosti snížení energetické náročnosti a vhodné OZE pro ZK. Brumov-Bylnice 24. září 2013

Možnosti snížení energetické náročnosti a vhodné OZE pro ZK. Brumov-Bylnice 24. září 2013 Možnosti snížení energetické náročnosti a vhodné OZE pro ZK Brumov-Bylnice 24. září 2013 Územní energetická koncepce Zlínského kraje Požadavek max. energetická soběstačnost Implementace směrnice EP a R

Více

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Ladislav Jelínek, Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací Presentace pro seminář pořádaný Glopolis Biopaliva: příležitosti, rizika

Více

Příloha č. 3. Kopie zdrojů informací pro stanovení obvyklé ceny

Příloha č. 3. Kopie zdrojů informací pro stanovení obvyklé ceny Příloha č. 3 Kopie zdrojů informací pro stanovení obvyklé ceny Prodej, pozemek trvalý travní porost, 25 746 m² Celková cena: 2 650 000 Kč za nemovitost včetně provize Cena za m²:103 Kč za m² Poznámka k

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA

ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA RESPONSIBLE CARE ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA PRO UŽITU ITÍ BIOSLOŽEK V DOPRAVĚ A CHEMICKÉM PRŮMYSLU USTAVUJÍCÍ VALNÁ HROMADA 19.6.2008 Pavel Švarc ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA BIOPALIVA Cílem Platformy

Více

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice 1. Úvod V současné době je na celém světě dlouhodobě zaznamenáván výrazný úbytek organické

Více

VERNER udává směr vývoje v ČR

VERNER udává směr vývoje v ČR EXPERT NA TEPLO společnost VERNER přední český výrobce kotlů na biomasu vlastní konstrukce a vývoj moderní výroba EN ISO 9001:2008 tradice a zkušenost -18 let na trhu export do celého světa komfortní obsluha

Více

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015

Energetická politika a rozvoj města Litoměřice. Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Energetická politika a rozvoj města Litoměřice Podnikatelské Fórum Ústeckého kraje Ústí nad Labem, 21. září 2015 Strategický plán rozvoje Strat města Litoměřice Činnosti energetického managementu a ochrany

Více

Topení a chlazení pomocí tepla z odpadní vody - HUBER ThermWin

Topení a chlazení pomocí tepla z odpadní vody - HUBER ThermWin WASTE WATER Solutions Topení a chlazení pomocí tepla z odpadní vody - HUBER ThermWin Zpětné získávání tepelné energie z komunálních a průmyslových odpadních vod Uc Ud Ub Ua a stoka b šachta s mechanickým

Více

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice Hradec Králové BISE FÓRUM Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice 25. dubna 2005 Vojtěch Jurčík, statutární náměstek hejtmana Způsob zpracování ÚEK ZK Územní

Více

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika bcsd VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika Jan Čermák Praha, 3.12.2014 PRŮMYSL VS. VODA ČASOVÁ HISTORIE PRŮMYSL -PŮDA VODA MALÝ PRŮMYSL =/=

Více

Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE)

Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE) RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE) Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn Město Rakovica, vědomo si svého přírodního bohatství a zeměpisné výhodné polohy, se rozhodlo

Více

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015

Energetický management města Litoměřice. Praha, 12. května 2015 Energetický management města Litoměřice Praha, 12. května 2015 Strategický plán rozvoje Strat města Litoměřice Činnosti energetického managementu a ochrany klimatu A Energetický plán města Geotermální

Více

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn Manažerský souhrn Nakládání s komunálním odpadem není v současné době ve Zlínském kraji nijak výrazně odlišné od situace v ostatních krajích České republiky. Výjimkou jsou kraj Liberecký a Jihomoravský

Více

VYTÁPĚNÍ BIOMASOU VE FORMĚ DŘEVNÍ ŠTĚPKY A DŘEVNÍCH PELET ZKUŠENOSTI A PRAXE Z DLOUHOLETÉHO PROVOZU SEMINÁŘ VYTÁPĚNÍ BIOMASOU - VEC VŠB OSTRAVA -13. 05. 2009 LUHAČOVICE OBEC TŘANOVICE : - 1020 obyvatel

Více

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. Příloha k č.j.: 22631/2006 12000 Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 Obsah: I. Úvodní komentář II. Plnění

Více

Sběr a zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D.

Sběr a zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D. Sběr a zpracování biologicky rozložitelných odpadů Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D. Legislativa Směrnice o skládkování Plány OH Zákon o odpadech Vyhláška o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Současný

Více

Evidence čerpacích stanic pohonných hmot. Zpráva o aktualizaci a stavu Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 30. 6. 2014

Evidence čerpacích stanic pohonných hmot. Zpráva o aktualizaci a stavu Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 30. 6. 2014 Evidence čerpacích stanic pohonných hmot Zpráva o aktualizaci a stavu Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 30. 6. 2014 srpen 2014 Odbor surovinové a energetické bezpečnosti Oddělení analýz a

Více

Vícepalivový tepelný zdroj

Vícepalivový tepelný zdroj Vícepalivový tepelný zdroj s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla z biomasy systémem ORC v Třebíči Historie projektu vícepalivového tepelného zdroje s kombinovanou výrobou el. energie a tepla

Více

Zavedení podpory tepla v rámci nového zákona o podporovaných zdrojích. Ing. Jan Habart, Ph.D. Předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu

Zavedení podpory tepla v rámci nového zákona o podporovaných zdrojích. Ing. Jan Habart, Ph.D. Předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu Zavedení podpory tepla v rámci nového zákona o podporovaných zdrojích Ing. Jan Habart, Ph.D. Předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu Kdo jsme? Profesní sdružení firem se 17ti letou tradicí, působíme

Více

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO POSTUP ŘEŠENÍ VYJASNĚNÍ PROBLÉMU ZADAVATELE NÁVRH POSTUPU ŘEŠENÍ ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A STANOVENÍ POTENCIÁLU VARIANTY ŘEŠENÍ -> STUDIE PROVEDITELNOSTI

Více

MODERNÍ VYUŽITÍ BIOMASY TECHNOLOGICKÉ A LOGISTICKÉ MOŽNOSTI

MODERNÍ VYUŽITÍ BIOMASY TECHNOLOGICKÉ A LOGISTICKÉ MOŽNOSTI MODERNÍ VYUŽITÍ BIOMASY TECHNOLOGICKÉ A LOGISTICKÉ MOŽNOSTI ČESKÁ ENERGETICKÁ AGENTURA TECHNOLOGICKÉ A LOGISTICKÉ MOŽNOSTI OBSAH 1. ÚVOD 6 1.1 CÍL PUBLIKACE 6 1.2 HISTORICKÁ ROLE BIOMASY V OBLASTI USPOKOJOVÁNÍ

Více

KOGENERACE PLYNOVÉ MOTORY

KOGENERACE PLYNOVÉ MOTORY KOGENERACE PLYNOVÉ MOTORY SPOLEHLIVOST ŽIVOTNOST ZÁRUKY BIOPLYNOVÉ STANICE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD SKLÁDKY PRŮMYSL KOMFORT FLEXIBILITA APLIKACE VÝKONY MOTORY KONTAKTY SLYŠELI JSTE, ŽE KOGENERACE JE JEDNODUCHÁ.

Více

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD)

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) Regionální sítě pro rozvoj udržitelného Regional Networks trhu s bioenergií for the development v Evropě of a Sustainable Market for Bioenergy in Europe Bioenergetický

Více

PROGNÓZA NAKLÁDÁNÍ S BIODEGRADABILNÍM ODPADEM V ČR DO ROKU 2020

PROGNÓZA NAKLÁDÁNÍ S BIODEGRADABILNÍM ODPADEM V ČR DO ROKU 2020 PROGNÓZA NAKLÁDÁNÍ S BIODEGRADABILNÍM ODPADEM V ČR DO ROKU 2020 Jiří Hřebíček, Michal Hejč, František Piliar ECO - Management s.r.o. Brno 1. ÚVOD Vstupem České republiky do Evropské unie se zásadně změnil

Více

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky Tab. č.: 6 Opatření v rámci PRV 1 Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., změna NV č.113/2008 Sb. Znevýhodněné oblasti - LFA - vyrovnávací příspěvek na hospodaření v znevýhodněných oblastech- jejich specifikace

Více

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s.

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s. Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s. 1 2000 Udržitelný scénář vývoje spotřeby energie spotřeba PEZ (PJ) 1800 1600 1400 1200 1000

Více

Nové kotlíkové dotace z OPŽP

Nové kotlíkové dotace z OPŽP Nové kotlíkové dotace z OPŽP Současný stav Emise z malých spalovacích zdrojů v domácnostech mají velký podíl na celkových emisích PM10 (cca 40%) a benzo(a)pyrenu (až 90 %) a velký dopad na kvalitu ovzduší.

Více

Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy PROTOKOL PRŮKAZU Účel zpracování průkazu Nová budova užívaná orgánem veřejné moci Prodej budovy nebo její části Pronájem budovy nebo její části Větší změna dokončené budovy Jiný účel zpracování : Základní

Více

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g5 221-221 07

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g5 221-221 07 Seznam analyzovaných opatření a jejich ji logika výběru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu VAV-SP-3g5-221-07 Oblasti analýz výzkumu Energetika původních PD ve zkratce Problémy dnešních rekonstrukcí panelových

Více

Oponenti Prof. Ing.Radomír Adamovský, DrSc., ČZU Praha MZe Praha. Technická spolupráce Pavla Měkotová

Oponenti Prof. Ing.Radomír Adamovský, DrSc., ČZU Praha MZe Praha. Technická spolupráce Pavla Měkotová V publikaci jsou využity výsledky výzkumných prací z projektů v oboru obnovitelných zdrojů energie a bioplynu, které se řešily ve VÚZT, v.v.i., jedná se o významnou část výzkumného záměru VÚZT, v.v.i.

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie konference Hospodaření s energií v podnicích 20. října 2011, Praha OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace v energetice 3. Podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod. Odbočení od vzdušného vedení končí hlavní domovní

Začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod. Odbočení od vzdušného vedení končí hlavní domovní Elektrická přípojka nn Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky http://fei1.vsb.cz/kat420 Technická zařízení budov III Fakulta stavební Elektrická přípojka

Více

Výtopna na biomasu - zdroj energie pro obec ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Ing. Karel Srdečný, EkoWatt

Výtopna na biomasu - zdroj energie pro obec ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Ing. Karel Srdečný, EkoWatt Výtopna na biomasu - zdroj energie pro obec ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Ing. Karel Srdečný, EkoWatt Jednou z možností, jak zajistit ekologické a komfortní vytápění v obci, je výstavba centrálního zdroje

Více

Hlavní zásady pro používání tepelných čerpadel

Hlavní zásady pro používání tepelných čerpadel Co je třeba vědět o tepelném čerpadle ALTERNATIVNÍ ENERGIE 2/2002 Co je vlastně tepelné čerpadlo a jaký komfort můžeme očekávat Tepelné čerpadlo se využívá jako zdroj tepla pro vytápění, ohřev teplé užitkové

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 503 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 21. 3. 2012 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

F. Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů

F. Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů F. Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů F.1. Úvodní teze Záměry ČR v oblasti úspor energie a využití netradičních a obnovitelných zdrojů vyplývají mimo jiné z Dohody k

Více

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa Jana Střihavková odbor odpadů Zákon č. 185/2001 Sb. 23 spalování odpadů odstraňování D10 využívání R1 Energetické využívání odpadů podle zákona o odpadech

Více

Možnosti využití TEPLA z BPS

Možnosti využití TEPLA z BPS Možnosti využití TEPLA z BPS Proč využívat TEPLO z bioplynové stanice Zlepšení ekonomické bilance BPS Výkupní ceny, dotace Tlak na max. využití TEPLA Možnosti využití TEPLA Vytápění objektů, příprava teplé

Více

Návaznost na RVP: Člověk a životní prostředí Biologické a ekologické vzdělávání.

Návaznost na RVP: Člověk a životní prostředí Biologické a ekologické vzdělávání. Návaznost na RVP: Všechny hlavní cíle a navazující dílčí cíle se týkají průřezového tématu Člověk a životní prostředí a vzdělávací oblasti Biologické a ekologické vzdělávání. Průřezové téma má návaznost

Více

Kotle na biopaliva. KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw. dřevní štěpka, pelety, brikety

Kotle na biopaliva. KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw. dřevní štěpka, pelety, brikety Kotle na biopaliva dřevní štěpka, pelety, brikety KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw Plně automatické kotle na štěpku, dřevěné a slaměné pelety a brikety s výkonem 350 1000 kw Kotle značky KSM-Stoker vyrábí

Více

Složení a výroba pelet. čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max.

Složení a výroba pelet. čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max. Složení a výroba pelet čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max. 2 % škrobu Energie na výrobu pelet 15 % na sušení pilin (využití odpadního

Více

PODPOŘENO NORSKÝM GRANTEM

PODPOŘENO NORSKÝM GRANTEM PODPOŘENO NORSKÝM GRANTEM V RÁMCI NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU ÚVOD Projekt PERSPEKTIS 21 obnovitelné zdroje perspektiva pro 21. Století vznikl za podpory norského grantu prostřednictvím Norského Finančního

Více

R E A L I Z U J E M E V A Š E P Ř E D S T A V Y

R E A L I Z U J E M E V A Š E P Ř E D S T A V Y R E A L I Z U J E M E V A Š E P Ř E D S T A V Y HISTORIE Historie společnosti 1993 - založena společnost s ručením omezeným 1999 - TENZA transformována na akciovou společnost 2000 zavedení systému managementu

Více

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 Program 1. Ekologizace výroby v kontextu obnovy a rozvoje výrobního portfolia Skupiny ČEZ 2. Úvod do technologie nízkoemisních

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1. PROVOZNÍ PODPORA VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC 1.A) JAKÉ TEPLO MÁ NÁROK NA PODPORU (1/4) Podpora využití tepla z BPS formou

Více

VÝKON ZDROJE ENERGIE PRO DOMÁCNOST?

VÝKON ZDROJE ENERGIE PRO DOMÁCNOST? Středoškolská technika 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT VÝKON ZDROJE ENERGIE PRO DOMÁCNOST? Michal Brückner, Miloslav Smutka, Tomáš Hanák VOŠ a SPŠ Studentská 1, Žďár nad

Více

edí inovace radim machů

edí inovace radim machů obec životní prostřed edí inovace radim machů obec Projekty realizované v posledních 15 letech: voda energie krajina ekologické stavitelství udržitelný regionáln lní rozvoj Ekonomické přínosy Udržitelnost

Více

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem České vysoké učení technické v Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem prof.ing.karel 1 Energetický audit

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

ROZVOJ ENERGETICKÝCH ZDROJOV V PRIEMYSELNEJ A KOMUNÁLNEJ SFÉRE V SÚLADE S REGIONÁLNOU ENERGETICKOU POLITIKOU ČR

ROZVOJ ENERGETICKÝCH ZDROJOV V PRIEMYSELNEJ A KOMUNÁLNEJ SFÉRE V SÚLADE S REGIONÁLNOU ENERGETICKOU POLITIKOU ČR ROZVOJ ENERGETICKÝCH ZDROJOV V PRIEMYSELNEJ A KOMUNÁLNEJ SFÉRE V SÚLADE S REGIONÁLNOU ENERGETICKOU POLITIKOU ČR František Strmiska Asociace Energetických Manažerů - sekce Energetická zařízení a technologie

Více

EKOR, s.r.o. Řešení pro Vaše odpady

EKOR, s.r.o. Řešení pro Vaše odpady Řešení pro Vaše odpady ODLOUČEN ENÍ HODNOTNÝCH SUROVIN zařízen zení pro látkovl tková využit ití aneb: CO DĚLÁME D S KOMUNÁLN LNÍM M ODPADEM NA JIŽNÍ MORAVĚ ZÁKLADNÍ ÚDAJE místo podnikání ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Více

ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ

ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ

Více

Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Stávající stav obnovitelných zdrojů energie v ČR a konflikty Národní akční plán OZE a výzkum Jan

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020 B L I Ž Š Í S P E C I F I K A C E P Ř E D M Ě T U V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Příloha č. 2 ZD k veřejné zakázce dle ust. 44 zákona č. 137/2006 Sb. (dále také jako zákon ), o veřejných zakázkách, v platném

Více

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD Ing. Václav Včelák Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007 2013 European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) EAFRD rozdělen na

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více