Průvodce "Horni Bečva"

Transkript

1 Lysá hora Vrchol 49 32'41.77"N 18 26'49.26"E "Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podružné hřebeny: Malchor - Kyčera k severu, Lukšinec k severozápadu, Zimní polana k jihovýchodu a Čupel k jihu. Nejvyššímu hrotu se říká Gigola, leží nad hranici lesa, místy je porostlá uměle vysázenou kosodřevinou. Všechny rozsochy jsou prakticky úplně pokryty smrkovými či smíšenými lesy. Masív je vytvořen z vrstevnatého godulského pískovce. Mohutný masív Lysé hory oddělují údolí řek Ostravice, Řečice a Mohelnice. Na hřebeni Lukšince se nacházejí Ondrášovy díry - podzemní pseudokrásové prostory. Ojedinělá zoologická lokalia s koloniemi ohrožených druhů netopýrů. Přírodní památka v CHKO Beskyd. Na vrcholu Lysé hory, stojí telekomunikační věž (výška 78 m), služebna Horské služby s meteorologickou stanici a s bufetem vedle zbytků vyhořelé Bezručovy chaty. A pamětní deska padlým ve 2.světové válce. Pro svou polohu je Lysá hora vyhledávaným turistickým cílem, během léta i v zimní sezóně. Těsně pod vrcholem na severovýchodě a jihovýchodě, mají své stanice dva lyžařské vleky s nejdelší sezónou v Beskydech." Historie První psaná zmínka o Lysé hoře se datuje do ruku 1261, pod názvem Lissa heura. Ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. století. Na památku výstupu arciknížete Albrechta, byla roku 1880 postavena útulna. Roku 1894 bylo započato s výstavbou útulny s názvem Erzherzog Albrecht - Schutzhaus, jejímž provozovatelem byl Beskiden Verie. A roku 1895 byla poprvé otevřena. Chata Klubu československých turistů, byla postavena na Lysé, roku Později byla přejmenovaná na Bezručova chata. V sedmdesátých letech obě chaty do základů vyhořely. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: Radhošť Kopec 49 29'30.26"N 18 13'15.57"E Vrchol Radhošť (1129 m n.m.) se nachází 4 km od horského sedla Pustevny. Vrchol Radhoště je holý a můžeme z něj spatřit jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panoráma, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malou Fatru i Západní Tatry. Množství skalních puklin a podzemních jeskyní svádí k představám o nadpozemských bytostech. Jednou z nejznámějších jeskyní je puklinová jeskyně Volařka nacházející se na svahu hřebenu asi 200 m jižně od vrcholu u cesty do Rožnova pod Radhoštěm. Tato jeskyně je 2 m široká a 3 metry hluboká. Radhošť je turisticky hojně navštěvován, vede přes něj a na něj mnoho turistických stezek. Historie Radhošť je symbolickou horou opředenou pověstmi a mýty. Známá je například pověst o sirotku z Radhoště. Naši slovanští předci na tomto kultovním místě pořádali obřady, kterými si chtěli naklonit boha úrody, stád a pohostinství, Radegasta. V roce 1862 na Radhošti manifestovalo lidí na táboře lidu za národní práva. Odsud byl také vzat a slavnostně odvezen do Prahy jeden ze základních kamenů Národního divadla. Od roku 1898 na vrcholu stojí poutní kaple Cyrila a Metoděje s kopií obrazu Valašské Madony od A. Libschera a kříž se sousoším Cyrila a Metoděje od A. Poláška z roku Sochu pohanského boha slovanských Ratarů - Radegasta najdete asi 2 km východně, na hřebeni, směrem na Pustevny. Tato socha je dalším dílem sochaře Albína Poláška. Byla vytvořena ve Spojených státech v roce 1930 a v červenci roku 1931 přivezena do Frenštátu pod Radhoštěm, odkud ji koňské pětispřeží dopravilo až na Radhošť při příležitosti Slovanské pouti. Později byl na vrchol umístěn též stožár televizního převaděče, který malebný vzhled Radhoště trošku pokazil, ale dnes už k němu neodmyslitelně patří. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: Valašské muzeum Skanzen 49 27'46.86"N 18 9'4.09"E Dřevěné městečko je nejstarším areálem. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěn kostel podle kostela ve Větřkovicích a kopie fojtství z Velkých Karlovic. Posledním objektem, postaveným 1974, je rekonstrukce Žingorova domu z rožnovského náměstí. Doplňkem obytných staveb jsou stavby hospodářské, zvonice, studny. Hlavní sezóna trvá od začátku května do konce září. Od února do prosince zde probíhají lidové slavnosti, připomínající obřady a obyčeje zdejších obyvatel. Pravidelně jsou realizovány programy s ukázkami starých způsobů domácí práce, řemesel. Mezi hojně navštěvované akce patří Rožnovské slavnosti a jarmarky. O víkendech pravidelně folklorní pořady. Prohlídka s průvodcem 45 minut. Možnost individuální prohlídky. Mlýnská dolina je nejmladším areálem muzea. Byla otevřena v roce S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. První tři jmenované stavby jsou kopiemi objektů z Velkých Karlovic, hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice. Lisovna z Brumova je původní stavbou z 18. století. Všechny mechanismy jsou předváděny v provozu díky soustavě vodních náhonů. Areál je otevřen od začátku května do konce září. V červnu se zde konají kovářská setkání, v srpnu rybářský den. Prohlídka s průvodcem trvá 45 minut. Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn, kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí, cestami, skupinami stromů a políčky připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19.století v různých sociálních vrstvách. Areál je otevřen od začátku května do konce září. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření, zejména dětem jsou určeny Vánoce na dědině. Políčka, zahrádky i ovocné stromy uchovávají staré plodiny a odrůdy. Během prohlídky se setkáte s řadou domácích zvířat i stádem ovcí. Prohlídka s průvodcem trvá 120 minut. Autor článku: Martin Novotný Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Smrk Vrchol 49 30'29.04"N 18 22'14.41"E Smrk je druhou nejvyšší horou Beskyd a svou výškou 1276 m působí velmi majestátně. Je to hora osamocená s předvrcholem Malý Smrk (1173 m. n. m. ) a je tvořená godulskými pískovci. Jste- li nadšenci vrcholových hospůdek a občerstvení, musíme vás zklamat na Smrku nic takového nenaleznete. A možná i proto je méně navštěvován a výstup na tento vrchol je považován za nejnáročnější v Beskydech. Na druhou stranu, ale může nabídnout kouzelné ticho a nezkaženou přírodu, kromě severního svahu, který se nevyhnul vlivům emisí Ostravské pánve. K výstupu doporučujeme značku červenou, začínající v obci Ostravice. Druhou možností je značka modrá, začínající v Podolánkách, která se asi po dvou kilometrech napojuje na značku červenou, vedoucí z Horní Čeladné na Smrk. Východně nedaleko vrcholku byly vybudovány dva pomníčky, jeden je věnovaný památce Johna Lenona a druhý památce Jana Palacha. Další informace najdete zde: Hrad Hukvaldy 49 37'11.51"N 18 13'45.94"E Hrad Hukvaldy se nachází v Moravskoslezském kraji přibližně 14 km od Frýdku Místku a 9 km od Příbora. V obci Hukvaldy se nachází památník a rodný dům Leoše Janáčka. V červenci a srpnu se zde koná mezinárodní hudbní festival Janáčkovy Hukvaldy a mnoho dalších akcí pořádaných především na hradě. Na hrad se dostanete pěšky po cestě, která vede lesní oborou. V oboře se nachází památník Lišky Bystroušky. Když budete mít štěstí můžete vidět třeba daňky, muflony, jeleny a další druhy zvěře, které zde našly trvalý domov. Nachází se zde také 7 památných buků lesních s mohutnými kořeny, jejichž stáří se odhaduje na téměř 150 let. Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: CHKO Moravskoslezské Beskydy 49 33'18.19"N 18 23'4.88"E Moravskoslezské Beskydy patří horopisně k nejrozmanitějším v ČR. Hlavní hřeben se táhne od Velkého Polomu (1069 m) až po Radhošť (1129 m). K nejvyšším vrcholům patří Lysá hora (1323 m), Smrk (1276 m), Kněhyně (1257 m), Travný (1203 m). Moravskoslezské Beskydy svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor, hlavní horninou jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Na Radhošti a Lysé hoře se setkáte s kosodřevinou, která zde byla uměle vysazena. Pestré složení má beskydská květena, objevuje se zde řada vzácných rostlinných druhů - vstavačovité rostliny, naše orchideje. Rozmanitá je i zdejší zvířena. Budete-li mít štěstí, můžete zahlédnout jelena evropského, srnčí zvěř, žijí zde i šelmy - rys ostrovid, kočka divoká, vlk a medvěd. V rozsáhlých lesích je zastoupeno velmi početně i ptactvo - ze sov výr velký, kalous ušatý, sýc rousný, z dravců káně lesní a poštolka, dále pak ledňáček říční, skorec vodní, kos horský a vzácný strakapoud bělohřbetý. Na pohoří Beskyd pramení velká spousta řek a potoků - Ostravice, Bečva, Olše, Morávka, Lomná a Čeladenka. Beskydy patří k mírně teplým oblastem, v zimních měsících s teplotami - 3 až -5 C, v letním období 16 až 18 C, počet letních dnů se pohybuje mezi 20-30, počet dnů se sněhovou pokrývkou je Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: Kněhyně Vrchol 49 29'45.40"N 18 18'50.35"E Vrchol Kněhyně ( 1256 m. n.m. ) je jednou z nejmohutnějších hor Beskyd. Vrchol kopce je porostlý lesem a výstup na vrchol vede příjemným prostředím. Na vrcholu je vrcholová kniha, která toho může hodně prozradit a do které můžete své dojmy zaznamenat i vy. Cestou budeme míjet několik nevelkých skalních útvarů a na několika místech se před námi otevře krásný výhled na okolní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 vrcholky. Na jižní stráni Kněhyně na louce je památník věnovaný partyzánce R. Valentové a nedaleko něj studánka. Kolem vrcholku bylo vyhlášeno chráněné území a to národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn. U jihovýchodního úpatí vrcholku je přírodní památka Kněhyňská jeskyně, která není veřejnosti přístupná. Na vrchol Kněhyně už také není přístup povolen - turistická trasa je zrušena a vrchol je vyhlášel jako rezervace se zákazem vstupu. Další informace najdete zde: Velký Javorník Vrchol 49 31'37.70"N 18 9'37.14"E Velký Javorník ( 918 m. n. m. ) je výrazný vrchol, který se zvedá jihozápadním směrem od města Frenštát pod Radhoštěm. Na vrcholu je turistická chata Velký Javorník s příjemnou restaurací v přízemí. Turistická chata na vrcholku byla postavena v roce Najdeme tu rozcestí tří turistických tras. Za pěkného počasí je z Velkého Javorníku krásný výhled na Lysou horu, Smrk, Kněhyni, Radhošť, Nořičí, na Palkovické hůrky či na horský masív Ondřejník. Za dobré viditelnosti můžeme dohlédnout do Jeseníků, na Oderské vrchy či na Ostravsko. Na vrchol Velký Javorník se můžeme vydat z Frenštátu pod Radhoštěm, z Rožnova pod Radhoštěm či z obce Veřovice. Na severozápadním úbočí vrcholku je oblast přírodní památky Velký Kámen, kterou tvoří výchoz pískovcových vrstev rozrušený erozní činností s přirozeným lesním porostem. Další informace najdete zde: Skanzen - Rožnov Skanzen 49 27'44.50"N 18 8'53.31"E Valašský muzeum v přírode- skanzen lidové kultury a architektury v Rožnově pod Radhoštěm je vyhlášenou kulturním památkou. Je situován do třech samostatných lokalit. Rozcestí se nachází u vstupu do nejstarší části skanzenu - Dřevěného Městečka. Řada historických roubených staveb, historické expozice a bohatý kulturní program během celého roku patří k největším lákadlům pro návštěvníky. Asi 5 minut pěší chůze je další část skanzenu - mlýn a hamr, asi 15 minut pěší chůze je třetí část - Valašská dědina. Návštěva rožnovského skanzenu jistě stojí zato a určitě si každý najde to, co ho zaujme. Pokud chcete navštívit všechny tři části a užít si atmosféry Valašska 19.století, pak počítejte s celodenním výletem. Další informace najdete zde: Pulčínské skály Skalní útvar 49 13'39.63"N 18 4'47.68"E Chráněný přírodní útvar Pulčínské skály se nachází poblíž obce Pulčín, jižně od Vsetína. Jsou součástí NPR Pulčín- Hradisko. Není bez zajímavosti, že skály byly útočištěm člověka již v prním tisíciletí před naším letopočtem. Pokud by jste někdy zatoužili vydat se po krásách našich chráněných přírodních památek, určitě navštivte tento přírodní útvar. Oblast Pulčínských skal o rozloze 73 ha byla prohlášena za Národní přírodní rezervaci. Jejím posláním je ochrana význačných skalních útvarů a lesních společenstev přirozené druhové skladby. Území rezervace je situováno v jihozápadní části horského pásma Javorníků v blízkosti průlomového údolí řeky Senice, zvaného též Lomensko (Čertovy skály), kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovických vrchů. Součástí rezervace je i archeologická památka - sídliště lidu popelnicových polí s nálezy z doby bronzové, kultury lužické, laténské a slovanské. Autor článku: Dan Sojka Další informace najdete zde: Ondřejník Hřeben 49 33'12.34"N 18 18'3.39"E Osamocený horský masív se majestátně zvedá severním směrem nad obcí Kunčice pod Ondřejníkem. Horský masív má dva vrcholky a to Skalku (965 m.n.m.) a Solárku ( 890 m.n.m.). Na východním úbočí Solárky je postaven horský hotel Solárka. V okolí hotelu je několik chat a v letním Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 období je tu venkovní posezení a nevelké dětské hřiště. Před hotelem stojí malebná kaplička. Od kapličky je krásný výhled na dole se rozkládající město Frýdlant nad Ostravicí a za ním se zvedající vrcholky Beskyd a to především na Lysou horu. V blízkosti hotelu Solárka je vybudovaná sjezdová trať. Další sjezdovku najdeme u chatové osady u obce Pstruží, která se rozkládá u východního úpatí Ondřejníku. Také západně od obce Čeladná byla vybudovaná sjezdovka. Kolem vrcholku Skalka bylo vyhlášeno chráněné území a to přírodní rezervace Skalka, kterou tvoří přirozený jedlosmrkový porost. Další informace najdete zde: Rozhledna Bílá hora Rozhledna 49 35'36.19"N 18 7'31.81"E Rozhledna Bílá hora stojí u vrcholku stejnojmenného kopce Bílá hora ( 556 m.n.m.), který se zvedá mezi městy Štramberk a Kopřivnice. Již počátkem 20. století se měla na vrcholku postavit nejprve dřevěná rozhledna a po té kamenná mohyla jako památník obětem první světové války. Výstavba současné rozhledny byla zahájena v roce 1999 a stavba byla ukončena v roce Zajímavostí rozhledny je její tvar. Kolem betonového středu stoupá venkovní schodiště, jehož spirála připomíná šroubovici DNA. Rozhledna je vysoká 43 metrů a vyhlídkové místo je ve výšce 26 metrů. K rozhledně byla vyznačena z náměstí ve Štramberku Sluneční Naučná stezka a podél cesty je na kamenech vyobrazeno dvanáct znamení zvěrokruhu. Za příznivého počasí je možné z rozhledny dohlédnout do Ostravy a můžeme také vidět vrcholky Beskyd. Další informace najdete zde: Zámek Žerotínů - Valašské Meziříčí Zámek 49 28'17.16"N 17 58'19.00"E Rozsáhlý zámek se nachází nad levým břehem Rožnovské Bečvy v severní části historického jádra města Valašské Meziříčí na Vsetínsku ve Zlínském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova. V přízemí a v 1. patře nádvoří jsou zčásti zasklené barokní arkády. Historie Jako náhradu za zbořený hrad v Rožnově pod Radhoštěm nechali Žerotínové v polovině 16. století postavit renesanční zámek. V roce 1648 poškodili zámek Švédové. Počátkem 18. století byl zámek rozšířen a barokně upraven. Po bitvě u Slavkova sloužil zámecký areál nějaký čas jako vojenská nemocnice, v roce 1855 tu byla zřízena ženská trestnice. Tehdy byla odstraněna umělecká výzdoba a pokračovala devastace památky. Zámek také zčásti sloužil jako kasárna a k bytovým účelům. V letech 1956? 1958 byl zámek restaurován a poté byl zámecký objekt účelově využit, v posledních letech byly uskutečněny úpravy zámku pro kulturní účely. Další informace najdete zde: Pustevny Rekreační oblast 49 29'23.55"N 18 15'54.17"E Horské sedlo Pustevny je významným turistických střediskem, vyhledávaným jak v zimních, tak i v letních měsících. Rozkládá se v Radhošťské hornatině mezi Radhoštěm a Tanečnicí, na katastru obcí Trojanovice a Prostřední Bečva. Nachází se zde nejznámější lyžařský areál v Beskydách s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami, proto se v zimě Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem. Směrem na Čertův mlýn je skokanský můstek. Spokojeni budou i příznivci pěší turistiky, kteří mohou využít hned několika turistických tras. Po červené značce se mohou vydat z Rožnova pod Radhoštěm na Radhošť (trasa dlouhá osm kilometrů), modrá je zavede Z Pusteven na Radhošť (trasa dlouhá čtyři kilometry) a zelená značka z Radhoště na Dolní Bečvu a Ráztoku. Na Pustevny je možno se dopravit též pohodlným způsobem, a to buď autobusem, který vás zaveze z Rožnova p. R. až na Pustevny nebo vlastním autem. Za naprosto nejzajímavější a velmi originální způsob dopravy se považuje sedačková lanová dráha, jejíž nástupní stanice je v Trojanovicích. Původní sedačkový výtah byl z roku Z výšky můžete obdivovat krásu zdejší přírody. Historie Pustevny byly pojmenovány po místních poustevnících, kteří zde kdysi žili. Pověst vypráví o synovi frenštátského tkalce, který zde poustevničením vykupoval posmrtný klid svého hříšného otce, či o francouzském princi, který zde byl poustevníkem. Poslední zdejší poustevník zemřel v roce V r Pohorská jednota Radhošť vystavěla na Pustevnách první útulnu Pustevna. Po ní následovaly Šumná , Maměnka a Libušín - do r a Tanečnice - Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 1926. Maměnka a Libušín jsou dřevěné stavby postavené v lidovém, secesním slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Tyto turistické chaty mají budit dojem slovanské lidové architektury. Libušín je postaven v čičmanské a Maměnka ve valašské formě dřevěných venkovských staveb. Dalším dílem Dušana Jurkoviče je i místní dřevěná zvonička zdobená barevnými ornamenty. V roce 1893 byl postaven vyhlídkový altán Cyrilka na skalách zvaných Podstupně. Asi 300 kroků od tohoto altánu se nachází nepřístupná jeskyně stejného jména. V letech byla zbudována tzv. Knížecí silnice z Trojanovic. V době 2. světové války 2. slovenská partyzánská brigáda M. R. Štefánika zabránila ustupujícím německým vojákům zničit stavby na Pustevnách a tak je zachránila pro současnou veřejnost. Další informace najdete zde: Lysá hora Ski areál ski areál Lysá hora 49 32'49.94"N 18 26'46.85"E lyžování (běžecké, sjezdové) paragliding, rogalo vlek (350 m) běžecká trať, sjezdovka jsou pravidelně upravované výchozí body lysohorské běžecké magistrály: Ivančena, Albínovo nám., Zimný, Papežov lyžařské kurzy panoramatické výhledy na Tatry i Jeseníky Další informace najdete zde: Lázně Beskydské rehabilitační centrum - Čeladná Beskydské rehabilitační centrum 49 32'28.90"N 18 18'46.51"E Beskydské rehabilitační centrum (dále jen BRC) najdete na úpatí horského masivu Ondřejníku na rozhraní obcí Kunčice pod Ondřejníkem a Čeladná. BRC navázalo na léčebnou tradici založenou již v r věhlasným lékařem Dr. Janem Mayem, který v Kunčicích pod Ondřejníkem začal budovat a provozovat lázně. Tehdejší Lázně Skalka, pojmenované podle nejvyššího ondřejnického vrcholu Skalky s 964,4 m n.m., měly původně sloužit jako ozdravné sanatorium pro ostravské horníky. Postupně se však staly vyhlášeným léčebným a rekreačním centrem, do něhož se sjížděli lidé už nejenom z Ostravska, ale také z dalších oblastí Moravy i Čech. Lázně sloužily až do 50. let 20. století - v této době byla v areálu zřízena oblastní nemocnice s vyhlášenou porodnicí, která byla v provozu až do rokuce 2000 kdy vzniklo Odborný léčebný ústav se specializací na léčebnou rehabilitaci - dnešního BRC. Na podzim roku 2007 se novou dominantou areálu Lázní Čeladná stal Apartmánový dům Lara s možností ubytování a wellness služeb - to vše v nadstandardní kvalitě. Další možnosti ubytování pro lázeňské hosty představují další lázeňské domy jako např. Polárka, Běla, Kněhyně, Dr. Maye, Dr. Storcha, Ondřejka a Penzion Jurášek. Kromě klasických rehabilitačních metod můžete v BRC absolvovat celotělovou Kryoterapii, která se zde začala používat jako první v republice. Jedná se o léčebnou a regenerační metodu, která využívá k terapii extrémně nízkých teplot C až C. Pro terapii byla vybudována speciální kryokomora (Polarium), která je umístěná v LD Polárka. Další zajímavou terapií, kterou BRC nabízí je Terapie tmou. Terapie tmou, jinak také dunkelterapie, se provádí v dokonale zatemněné místnosti vybavené veškerým potřebným zařízením, kde klient stráví v naprosté tmě a odhlučněném prostředí nejméně 7 dnů. Za tímto účelem byl v lazeňském parku vybudován objekt Vila Mátma.. V objektu je k dispozici plně vybavený apartmán se samostatným sociálním zařízením a cvičebními stroji. Obytný prostor je plně klimatizován a před započetím terapie si jej klient může důkladně prohlédnout, aby si zapamatoval rozložení místností a nábytku. V průběhu pobytu se může, dle potřeby, kdykoliv telefonicky spojit s terapeutem, nebo službu konajícím lékařem. Klient má také možnost kdykoliv terapii přerušit a svobodně odejít. Od započetí terapie až do jejího ukončení setrvává v naprosté tmě, v níž provádí i veškeré běžné denní úkony. Je podávána vegetariánská strava, která je sestavená tak, aby byl zajištěn nutričně kompletní denní doporučený přísun energie a živin, včetně minerálních látek, vitaminů a stopových prvků. V průběhu pobytu platí přísný zákaz kouření, požívání alkoholických nápojů, drog a používání jakýchkoliv elektrických a elektronických přístrojů. Hlavní propagátor této metody psycholog PhDr. Andrew Urbiš ukončil svůj pobyt ve vile Mátma, který trval 50dní. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: Přehrada Bystřička Přehrada 49 25'18.87"N 18 1'47.09"E Přehrada byla postavena již v letech , za Rakouska? Uherska, ve spojitosti s již tehdy plánovaným kanálem Odra - Dunaj. Bystřička měla (a má) hráz 36.5 m vysokou a 170m dlouhou, což bylo na tehdejší dobu výjimečné a nevídané. V nedávných letech byla přehrada zpevněna cementovými injekcemi. Úkolem nádrže je zachycovat povodňové přívaly tak, aby nezpůsobily větší škody. Na začátku léta může výška hladiny kolísat až o několik metrů. Celková plocha je 38 ha. Okolí Bystřičky slouží jako příjemná rekreační oblast. Malebně působí pískovcové skály nad jižním břehem přehrady. Jsou to Havranka na Klenově a vrcholek Klenova se zbytky pravěkých valů a pozůstatky středověkého obydlení. Přehrada se nachází v obci Bystřička asi 8 km jihovýchodně od města Valašské Meziříčí. Další informace najdete zde: Ski areál Bílá Ski areál 49 26'30.84"N 18 27'24.70"E Lyžařská sezóna: od poloviny prosince do začátku Dubna Nadmořská výška: m. n. m. Převýšení: 256 m Index zalidněnosti:index zalidněnosti se počítá jako přepravní kapacita dělená délkou sjezdovek. Udává tedy kolik lidí jsou schopny "vychrlit" lanovky a vleky na 1 km sjezdovek, tzn. čím je index nižší, tím je na sjezdovkách méně lyžařů. 956 Lanovky a vleky Přepravní kapacita: osob / h Počet vleků: 3 Počet sedačkových lanovek: 1 Tratě Celkem sjezdovek: 4,5 km Umělý sníh: 4,5 km Noční lyžování: 2,2 km Sjezdovky modré: 57% červené: 43% Hodnocení sjezdovky (carving): freeride: freestyle: rodiny s dětmi (cvičné svahy): sněhová jistota: komfort: sjezdová turistika: dopravní dostupnost: Další informace o středisku najdete na portálu snow.cz. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Autor článku: SNOW.CZ portál pro lyže a lyžování Další informace najdete zde: Ski areál Karolinka Ski areál 49 21'4.54"N 18 14'24.18"E Ski areál Karolinka SKIAREÁL KAROLINKASkiareál Karolinka se nachází na okraji města Karolinka, těsně vedle hlavní silnice Vsetín - Velké Karlovice. Skiareál Karolinka nabízí jeden lyžařský vlek se sjezdovkami v délce 2, 2km, určenými spíše pro náročnější lyžaře. Všechny hlavní sjezdovky jsou uměle zasněžovány. Objízdná trasa rukáv však umožní i méně zdatným lyžařům objet nejprudší část sjezdovky a tím vyhoví i rodině s dětmi nebo lyžařským kurzům. Ve středu, čtvrtek, pátek a sobotu mohou návštěvníci využít večerní lyžování od 17:30 do 20:30 obě strany sjezdovky jsou osvětleny. Z horní stanice vleku je krásný výhled na hřeben Vsetínských vrchů a Javorníků. Celá plocha hlavní sjezdovky je uměle zasněžována, rovněž je osvětlena a nabízí tak ideální podmínky i pro večerní lyžování. Areál je dostupný vlakem, autobusem nebo autem parkoviště u spodní stanice s kapacitou 200 aut je ZDARMA. Návštěvníci mohou využít zrekonstruovanou Restauraci a pizzerii U Vleku, která rovněž nabízí posezení na venkovní terase se samostatným občerstvením. V areálu funguje lyžařská škola, skiservis a půjčovna lyží. Lyžařská škola kromě obvyklých služeb nabízí výuku carvingového lyžování, freestyle snowboardingu a spoustu akcí během lyžařské sezóny testování lyží, netradiční závody pro celou rodinu, zábavné akce pro děti. Skiareály Karolinka je součástí SKIREGIONU Soláň-Karolinka, který nabízí společné permanentky pro 3 areály (Soláňsedlo, Soláň-vrchol a Karolinka). Skiareál Karolinka vyniká především pestrou a náročnou hlavní sjezdovou tratí, s vynikajícím zasněžovacím systémem a špičkovou úpravou, dále pak výbornou dopravní dostupností s možností bezproblémového parkování. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: Technické muzeum Tatra Muzeum 49 35'44.96"N 18 8'37.72"E Technické Muzeum Tatra je součástí Regionálního muzea v Kopřivnici o. p. s.. Dalšími objekty jsou Muzeum Šustalova vila a Muzeum Fojtství. V reprezentativních prostorách Technického muzea, zprovozněných r. 1997, se laické i odborné veřejnosti naskýtá fascinující odraz epoch, ve kterých se pomocí průkopnických metod podařilo dosáhnout kopřivnické automobilce TATRA až na vrcholy technického vývoje motorových vozidel. Vystavené automobily samotné, ale i jejich součásti (včetně unikátních vzduchem chlazených motorů) umožňují vnímat dobově nekonvenční myšlenky, které se staly zásadou místních konstruktérů. Expozici tvoří nejen vystavené osobní, nákladní a závodní vozy, ale také nejroztodivnější vynálezy jako prototyp motorových saní, osmiválcový tankový motor či mraznička. Chybět nesmí ani Präsident - první automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku. Na své si přijdou také milovníci letectví. Pro ty je zde zavěšen akrobatický dvouplošník TATRA 131 a kolekce leteckých motorů. K vidění jsou také designérské návrhy automobilů, trofeje z mnoha sportovních klání a fotografie připomínající další z mnoha výrobků, které se nepodařilo zachovat do dnešní doby. Expozici doplňují audiovizuální boxy, které poskytují vyčerpávající dodatkové informace. Výčet exponátů uzavírá největší z nich, reprezentant tatrovácké železniční výroby, rychlíkový motorový vagón, známý také pod názvem Slovenská strela, který je umístěn před vchodem do muzea. Součástí Technického muzea je také expozice Emila a Dany Zátopkových. Tato velmi moderně pojatá expozice nabízí kromě informací o sportovních úspěších manželů Zátopkových také autentické fotografie, medaile, trofeje, plakety, upomínkové předměty a různé osobní věci těchto vyjímečných sportovců. Součástí expozice je i dokumentární film vzniklý ve spolupráci s finskou TV, který je sestříhán do délky 14 minut a šest vteřin - právě tolik potřeboval největší běžec epochy ke světovému rekordu na pět kilometrů. Otvírací doba a vstupné Otevírací doba: úterý - neděle, pondělí zavřeno říjen - duben: 9:00-16:00 květen - září: 9:00-17:00 Vstupné: dospělý Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 75,- děti, důchodci, studenti, ZTP 45,- děti do 6 let, ZTP- P zdarma a různé množstevní slevy foto 30,- kamera 50,- Okružní vstupné (platí do všech třech objektů): dospělý 100,- sleva 50,- Služby průvodce jsou za úplatek a vyžadujeme telefonickou či ovou rezervaci minimálně 10 dnů předem! Bezbariérový přístup www. tatramuseum.cz, www. lasskabrana.cz Další informace najdete zde: Velká Lhota - evangelický toleranční kostel Kostel 49 26'16.01"N 18 2'8.20"E Dřevěný kostel ve Velké Lhotě je opravdový unikát je to jediný zachovalý toleranční kostel v původním stavu na světě. Jeho prohlídku jsme si proto nemohli nechat ujít během výletu v okolí Valašského Meziříčí. Stavba však připomíná spíše hospodářskou budovu než kostel. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 skončilo sice pronásledování protestantů, avšak budovy pro její církevní obřady se musely stavět podle přísných pravidel. A tak ani kostel ve Velké Lhotě z roku 1783 nemohl mít věž ani zvony a dokonce ani vstup do něj nemohl být obrácen k hlavní přístupové cestě. Ze dvou stran je obehnán podsíní. Mansardová střecha kostela pokrytá šindelem má údajně připomínat obdobnou střechu zámku majitelů zdejšího panství zámku rodu Kinských. Za budovou kostela je hřbitov a u vchodu je umístěná listina připomínající jeho historii. Po vydání tolerančního patentu šlo po dlouhou dobu o jediný kostel protestantského vyznání na území Žerotínského panství. Až v roce 1866 byl postaven další Evangelický kostel v nedaleké Střítěži. Brzy poté se také rozdělil i zdejší původní jednotný evangelický sbor. Právě po jeho rozdělení se stal farářem v Hrubé Lhotě ( ) Jan Karafiát, autor známé knihy Broučci. Zajímavostí také je,že se zde nepřetržitě slouží mše od samého založení kostela. Tak jako všechny toleranční kostely, byl interiér kostela ve Velké Lhotě velmi skromný - bez soch, obrazů. Lavice byly soustředěny kolem oválného stolu a jediným výraznějším zdobením jsou švabachem psané citáty z Bible na černých tabulích a citát z Matoušova evangelia na stropě kostela. Okna kostela musela být malá a samozřejmostí byla absence věže. Dodnes se tento stav nezměnil. Pod kostelem se nachází fara, kde si můžete prohlédnout pamětní desku věnovanou Janu Karafiátovi. Její osud je také velmi zajímavý, což se dozvíte během prohlídky kostela. Kostel nám otevřel a o historii vyprávěl - a to velmi zaníceně a zároveň srozumitelně a zajímavě - pan Zajíček. Bydlí v bílém domku naproti kostela. Prohlídku kostela si raději domluvte předem, zvenku jej vidět nestačí. Kostel není totiž kromě nedělní mše běžně otevřený. Pan Zajíček bydlí ve Velké Lhotě č.32, tel.č Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Chrám Panny Márie Matky Cirkvi Chrám 49 24'49.36"N 18 32'29.04"E Chrám byl dokončena vysvěcen v říjmu Po dokončení vznikla na známém poutním mariánském místě nádherná stavba vypínající se nad údolím obce Korňa. Stavba je nyní viditelná při dobré viditelnosti také z Lysé hory v ČR. Je to obvivuhodná ukázka moderní architektury, která nenásilně zapadá do místní přírody. Stavba může pojmout až 2500 poutníků, zvonice chrámu slouží také jako vyhlídková věž z vynikajícím kruhovým výhledem. Autor článku: Vladimír Pustka Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Lašské muzeum Muzeum 49 35'46.24"N 18 8'47.67"E Lašské muzeum je součástí Regionálního muzea v Kopřivnici o. p. s.. Dalšími objekty jsou Technické muzeum Tatra a Muzeum Fojtství. Budova Šustalovy vily z roku 1889 byla pro potřeby Lašského muzea využívána v letech Následně byla pro veřejnost uzavřena a po rekonstrukci opět jako Lašské muzeum znovuotevřena v r Nyní nabízí stálou expozici věnovanou někdejší kopřivnické továrně na hliněné zboží, malíři a ilustrátoru Zdeňku Burianovi a kopřivnickým rodákům. Za 150 let své existence továrna vyprodukovala nepřeberné množství keramických výrobků. Najdete zde na 350 kusů talířů, hrníčků, mís, džbánů a pohárů, od těch jednodušších až po bohatě malovanou a zlatem zdobenou majoliku. Také kachle a kachlová kamna vás jistě upoutají svou krásou a neobyčejností tvarů a barev. Během prohlídky expozice věnované Zdeňku Burianovi na vás dýchne atmosféra exotiky a dobrodružství. Burianovo dílo je zde mimo jiné prezentováno projekcemi ozvučených DVD filmů sestříhaných ze záběrů malířových obrazů. Výstavu dále doplňují zkamenělé pravěké organismy, nerosty a vykopávky. V podkroví muzea je dále výstavní ateliér, kde se konají příležitostné výstavy. K dispozici je také konferenční místnost(pro cca osob)vybavena AV technikou, vhodná ke konání seminářů, přednášek, prezentací či rautů. Vstupné do muzea: dospělí 40,- Kč děti do 15 let, studenti, důchodci 20,- Kč děti do 6 let zdarma Autor článku: Lašské muzeum Další informace najdete zde: Muzeum Beskyd Muzeum 49 40'42.08"N 18 20'17.62"E Jako první muzeum ve Frýdku se konstituovala jedna ze slezských poboček Československého zemědělského muzea ve Frýdku. Muzeum bylo formálně ustaveno , fakticky bylo činné již od Tato pobočka byla v roce 1934 připojena k pobočce v Opavě, kam byla rovněž přemístěna větší část sbírek? fondy dokumentující život slezské vesnice. Městské muzeum v Místku bylo otevřeno Orientovalo se na dějiny Místecka a hradu Hukvaldy. V roce 1949 bylo vytvořeno Lašské muzeum, ve kterém se spojily dosavadní frýdecké a místecké sbírkové fondy. Instalované sbírky byly umístěny v Sekerově vile. Po reorganizaci okresu v roce 1960 bylo muzeum přestěhováno do Frýdeckého zámku. Od roku 1964, v rámci úpravy krajské muzejní sítě, byl zřízen Vlastivědný ústav, pozdější Okresní vlastivědné muzeum. Působnost byla dána rozsahem frýdecko-místeckého okresu. Dne zřizovatel změnil název muzea na Muzeum Beskyd Frýdek- Místek. Stanovil geograficky rozsah činnosti muzea na oblast Moravskoslezských Beskyd a Pobeskydské pahorkatiny. Další informace najdete zde: Muzeum Fojtství Muzeum 49 35'27.72"N 18 8'20.37"E Muzeum Fojtství je součástí Regionálního muzea v Kopřivnici, o. p. s.. Dalšími objekty jsou Technické muzeum Tatra a Muzeum Šustalova vila. Budova muzea je nejstarší dochovanou budovou na území Kopřivnice a je současně centrem bohaté historie našeho města. První zmínky o nynější, zděné podobě objektu pocházejí z roku Expozice je věnována výrobě kočárů, bryček a saní, ale také zakladateli kočárové výroby? Ignáci Šustalovi. Ve stodole Muzea Fojtství je vystaveno šest zachovaných výrobků kopřivnické?kočárovky?, např. ruské saně, pohřební vůz či bryčka Mylord. Celá muzejní expozice je uspořádána jako řeka času, po které můžete plout a pátrat po zajímavých a důležitých událostech města Kopřivnice. Část expozice je věnována historii města a jeho okolí, zejména hradu Šostýn. Tu tvoří archeologické artefakty nalezené v ruinách hradu a okolí, např. Šostýnská Venuše, staré mince či dochovaná torza středověkých zbraní. V další části muzea se můžete dočíst o nejvýznamnějších kopřivnických rodácích, např. o zakladateli místního muzea Emilu Hanzelkovi. Dále se zde Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 dozvíte o zajímavých místech města Kopřivnice a kdo všechno se stal jeho čestným občanem. V horním patře budovy měl v minulosti kopřivnický fojt svou sýpku. Dnes je celý prostor stylovou galerií, kde v průběhu celého roku pořádáme výstavy. Jestliže máte vlastní námět na výstavu, neváhejte nás kontaktovat. K muzeu náleží rozlehlý ohrazený dvůr s posezením a bývalý kopřivnický hřbitov. Zde se dochovala pseudogotická kaple a novogotická pískovcová hrobka. Otvírací doba a vstupné Otevírací doba: úterý - neděle, pondělí zavřeno říjen - duben: 9:00-16:00 květen - září: 9:00-17:00 cz, www. lasska- brana.cz Vstupné: dospělý 30,- děti, důchodci, studenti, ZTP 15,- děti do 6 let, ZTP- P zdarma foto 15,- kamera 30,- Okružní vstupné (platí do všech třech objektů): dospělý 100,- sleva 50,- Další informace najdete zde: Město Kopřivnice - TATRA muzeum Muzeum 49 35'58.13"N 18 8'38.18"E V Kopřivnickém muzeu najdete rozsáhlou sbírku vozů Tatra i jejich předchůdců. Exponáty mapují celý vývoj automobilky. V třípodlažním rekonstruovaném objektu naleznete cca 70 osobních a nákladních automobilů ze všech etap výroby, expozici doplňují podvozky, motory, modely, designérské návrhy, trofeje ze sportovních klání, dobové fotografie a různé rarity. Spoustu zajímavých a vyčerpávajících informací poskytují vícejazyčné videoboxy s filmovými sekvencemi automobilových skvostů. Sbírka je rozsáhlá a je opravdu na co koukat - Tatra a Sodomkovi karoserie, prototypy, hasičské a závodní speciály, vojenské stroje, nákladní automobily, letecké motory... Postupem času vám budeme formou monografií přinášet podrobné informace o jednotlivých strojích z expozice. květen září od 9:00 do 17:00 hodin; říjen duben od 9:00 do 16:00 hodin Ceník najdete zde Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Radegast Socha 49 28'56.90"N 18 15'9.91"E Radhošť je podle legend spojen s uctíváním údajného pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Pověsti praví, že na vrcholku hory stávala odpradávna jeho modla. Tu prý nechali zbořit slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu rovněž zavítali i sem. Pravdou ovšem je, že bůh tohoto jména zřejmě nikdy neexistoval, neboť v nejstarších kronikách o něm nejsou zmínky. První zmínka o Radegastu se objevuje teprve na počátku 11. století v díle Dětmara z Meserburku "Chronicon Thietmari Merseburgensis". Ovšem, zde se nejedná o boha, nýbrž o název svatyně, kde byl uctíván bůh Svarožic. Jeho následovník Adam Brémský při sepisování "Gesta Hammaburgensis Ecclesiae Pontificum" zaměnil jméno boha a svatyně. Tento omyl poté přebírali další a další kronikáři. Originální sochu Radegasta vytvořil Albín Polášek v roce Původní socha byla z umělého kamene se železnou vložkou, ale špatně odolávala povětrnostním podmínkám a proto byla v roce 1998 nahrazena novou, vytesanou ze žuly. Původní socha byla poté umístěna ve vstupní hale Frenštátské Radnice. Autor článku: Jitka Štěpánková Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Ivančena - památník Památník 49 33'59.85"N 18 26'14.94"E Památník. nedaleko rozcestí červené a modré turistické značky. Modrá směr Lysá hora po červené se dostanete až do Pražma. Mohyla je symbolem vlastenectví, statečnosti a přátelství. Roku 1999 mohyla zabírala asi 40 metrů čtverečních a zhruba 195 metrů krychlových, sahá do výšky 4 metrů. Do roku 1989 byla ivančenská mohyla i symbolem odboje proti nesvobodě. V období totality sledovaly hromadné výstupy bezpečnostní síly a shromáždění doprovázela represivní opatřením. Snahou skautů je, aby mohyla byla zařazena do památek UNESCO. Další informace najdete zde: Komorní Lhotka - sauna Rozcestí 49 38'59.59"N 18 30'57.36"E Rozcestí Komorní Lhotka - sauna se nachází v blízkosti Finské sauny, kterou najdeme u jihozápadního okraje obce. Rozcestím prochází žlutá turistická trasa vedoucí z Komorní Lhotky na Malou Prašivou ( 706 m. n. m.), což je vyhdledávaný cíl rodinných turistických výletů. Obec Komorní Lhotka leží na východ od Frýdku- Místku. Rozkládá se na úpatí Moravskoslezských Beskyd v údolí říčky Stonávky. Obec je oblíbeným celoročním rekreačním střediskem. Najdeme tu řadu hotelů, penzionů, horských chat a rekreačních středisek. Pěší turisté uvítají řadu značených tras, které mohou sloužit i vyznavačům horských kol, vedoucích do blízkých hor. Můžeme se vydat na Prašivou, která je ve výšce 843 metrů nad mořem. Na Prašivé je možné navštívit rozhlednu. Další z řádky značených cest vede na Godulu (738 m.n.m.). Dále pak můžeme pokračovat například na Ropičku do výšky 918 metrů nad mořem. Vyznavači cykloturistiky tady také najdou řadu značených tras. Z Komorní Lhotky se na kole můžeme například vydat přes Kalužný na Podgrúň v délce 24,5 kilometrů. Další z tras vede přes Hnojník do Ropice a je dlouhá 12 kilometrů. V blízkosti obce na Godule v bývalém lomu najdeme místo, které využijí horolezci. Po náročném dni si můžeme odpočinout v místních bylinkových lázních, které jsou na řece Stonávce jihovýchodně od středu obce. Navštívit můžeme také finskou saunu, kde používají tradiční bukové dřevo. Historie První písemná zmínka o obci je z roku V 16. století byla Komorní Lhotka sídlem vojvodů těšínského knížectví. Jako středisko nevolníků při povstání sloužila obec v letech 1796 a V 19. století se v obci těžila železná ruda. Dominantou obce je Evangelický kostel z roku 1782 s novogotickou svatyní. V roce 1880 tu byly postaveny lázně pro plicní a nervové choroby. V roce 1903 vyhořely, na jejich původním místě najdeme pamětní desku.. Komorní Lhotka je vesnickou památkovou zónou. Můžeme tu vidět typické těšínské roubené chalupy i s jejich hospodářskými budovami a seníky. Další informace najdete zde: Morávka - Lipový Rozcestí 49 35'38.99"N 18 31'24.75"E Morávka je horská obec, kterou najdeme v Moravskoslezských Beskydech. Obec se rozkládá v malebném údolí stejnojmenné horské řeky Morávky. Pro svou polohu je obec vyhledávaným celoročním rekreačním střediskem. V Morávce najdeme řadu hotelů, penzionů a horských chat. V okolí jsou chatové osady a rekreační střediska. Na konci obce byla vybudována vodní nádrž Morávka, která slouží jako zdroj pitné vody pro nedaleká města. Ve vodní nádrži není povoleno koupání. Osvěžení, ale můžeme najít v chladné vodě horské řeky. Z obce vede řada značených turistických tras do Beskyd, které mohou využít pěší i cyklisté. Vydat se můžeme přes Kotař na Ropičku do výšky 918 metrů nad mořem. Dojít nebo dojet je také možno na Velký Lipový (1003 m. n.m.) nebo na Ropici (1082 m. n.m). Také výlet na Malý Travný do výšky 1100 metrů nad mořem nebo případně na Travný (1203 m. n. m. ) může být zajímavý. Na Malém Travném si můžeme prohlédnout zbytky partyzánského krytu a pomník. Pro cyklisty tady najdeme značené cyklotrasy, které nás dovedou přes Frýdlant nad Ostravicí a Malenovice na Lysou horu. Vyjet můžeme také do Frýdku- Místku k přehradní nádrži Olešná. V zimním období využijeme zdejší lyžařskou sjezdovku a vlek. Vyznavači běžek tady také najdou své trasy. Historie První zmínka o obci je z roku V 18. století v obci byly v provozu železné hamry. Za druhé světové války byla Morávka střediskem partyzánského odboje. Vodní nádrž Morávka byla postavena v polovině 20. století. Hráz nádrže je dlouhá 396 metrů a vysoká 44 metrů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Další informace najdete zde: Radegast - socha Rozcestí 49 29'3.81"N 18 15'20.31"E Sochu pohanského boha úrody, Radegasta, vytvořil Albín Polášek s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval ji obyvatelům zdejšího kraje. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti. Asi tři metry vysoký kolos z betonu a žulové drti, umístěný v nadmořské výšce kolem jedenácti set metrů, však špatně odolával drsným klimatickým vlivům. Největší újmu utrpěl poté, co do něho při bouřce uhodil blesk. Krajský ústav památkové péče v Ostravě proto rozhodl, že bude vhodnější instalovat na Radhošti místo vzácného originálu dokonalou kopii sochy. Pro tento záměr, který si vyžádal náklady ve výši jednoho milionu korun, se podařilo získat jako sponzora nošovický pivovar, používající ve svém logu siluetu Radegasta. Socha Radegasta byla nahrazena kopií z pravé jihočeské žuly. Vytesání žulového Radegasta trvalo kamenosochaři Janu Sobkovi a Miroslavu Zubíčkovi dva roky. V jejich dílně v Leskovci u Vsetína po celou dobu stály stará i nově vznikající socha vedle sebe. Přírodní žula, z níž sedm tun těžkou sochu Radegasta vytesali, je natolik pevným materiálem, že i v extrémních horských podmínkách vydrží bez vážnějšího poškození několik století. Originál se nyní nachází ve vstupní hale frenštátské radnice. Hora Radhošť nebyla v minulosti jediným místem, kde Radegast prožíval úcty. Kronikář brémsko - hamburské diecéze Adam, píšící v 11. století, nám zanechal zprávu, že v jednom z kultovních míst pobaltských Slovanů, zvaném Rethra, byl Radegastovi jako bohu řemesel a obchodu (podle jiné teorie byl původně bohem slunce, později války) postaven chrám a zhotovena socha ze zlata na nachovém lůžku. Původ tohoto božstva spojil s gótským náčelníkem Radagaistem, jenž se spřátelenými slovanskými kmeny v období stěhování národů neúspěšně zaútočil na Řím. Po smrti jej Slované uctívali jako božstvo, jemuž přinášeli oběti za vítězství v boji. Radegastova socha prý byla zhotovena z lesklého zlata, ozdobena kovovou korunou na načechraných vlasech, na hrudi se mu vyjímala černá býčí hlava, v levici držel dvojsečnou sekyru. Popsat vzhled Radegasta není tak jednoduché. Každý z autorů zkoumající minulost Radhoště si ve své mysli vytvořil vlastní podobu. Moravský kronikář z počátku 18. století Jan Jiří Středovský nešetřil fantazií; pro něj byl Radegast švarný jinoch s tuří hlavou na prsou a s halapartnou v levé ruce. Hluboké proměny doznal Radegast v pojetí dalšího moravského kronikáře Josefa Heřmana Agapita Galláše, píšícího na počátku 19. století. Gallaš ovšem líčil podobu Radegasta podle vzpomínek svého otce Františka, jenž viděl obraz tohoto božstva v jakémsi rožnovském spisu v roce Radegast byl zobrazen jako mladý muž bez rukou s kučeravými vlasy, beraními rohy, ženskými ňadry a těhotným břichem. Uvnitř jeho duté modly mohl dospělý muž prostřednictvím rohů slyšet prosby příchozích. Nejvíce znetvořenou Radegastovu podobu nám zanechal Josef Růžička, rozporný autor publikující na počátku 20. století. V jeho pojetí měla modla lví hlavu, na níž seděla kachna, v pravé ruce držela při hrudi tuří hlavu. Radegasta ztvárnil i malíř Mikoláš Aleš, samozřejmě na koni. Nejznámější Radegast se zrodil ve fantazii frenštátského rodáka, sochaře Albína Poláška, působícího v USA. Již roku 1925 vytvořil první model Radegastovy sochy, nejprve dřevěný, pak upravený do trvanlivějšího kamenného materiálu. Definitivní verze Poláškovy sochy, instalována na hřebeni Radhoště v roce 1931, působí zřejmě nejbojovnějším dojmem. K býčí hlavě, rohu hojnosti s kačenou a mohutné sekyře přibyl masivní pás a suknice s ornamenty. Ve výstřizích suknice jsou vidět nohy obuté do valašských krpců. Původní Poláškova Socha Radegasta byla zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti, zevnitř zpevněna cementem. Byla dutá, vysoká 3,20m, vážila 20 q a stála na podstavci vysokém 1, 5 m. V moravském pojetí zůstal Radegast uctíván především jako bůh hojnosti a pohostinství. Vyprávění o Radegastově modle úzce souvisí s radhošťským podzemím, fenoménem již méně známým veřejnosti, ale o to pozoruhodnějším. Tradice praví, že Radegastova modla byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. To na první pohled vypadá jako pohádková fantazie, ale nutno upozornit, že jak na Radhošti, tak na blízkých Pustevnách existuje soustava puklin, tzv. pseudokrasových jevů, v současnosti již téměř nepřístupná, avšak ještě pořád patrná. V minulosti vedla do radhošťského podzemí trojice vchodů a radhošťské útroby byly daleko prostornější než dnes, neboť celá soustava chodem byla zatěžována zemětřesnou aktivitou a postupně zatarasována. Je pravděpodobné, že ještě v průběhu 18. století se dalo projít Z Pusteven na Radhošť pod zemským povrchem. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13