Řecké ostrovy - Skiathos, Santorini a Karpathos očima českého turisty

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Řecké ostrovy - Skiathos, Santorini a Karpathos očima českého turisty Bakalářská práce Autor: Vladimíra Dubová Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2014

2

3 Anotace DUBOVÁ, Vladimíra: Řecké ostrovy - Skiathos, Santorini a Karpathos očima českého turisty. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014, 85 stran. Tato bakalářská práce je zaměřena na pohled českého turisty na ostrovy Skiathos, Santorini a Karpathos. Cílem je analyzovat předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu tří řeckých ostrovů (Skiathos, Santorini a Karpathos), což zahrnuje teoretická část. Praktická část zahrnuje interpretaci dotazníkového šetření, jehož cílem je analyzovat pohled českých turistů na danou oblast. Součástí praktické části práce jsou návrhy opatření, které by mohly vést ke zvýšení návštěvnosti oblasti. Klíčová slova: cestovní ruch, analýza, předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, Skiathos, Santorini, Karpathos Annotation DUBOVÁ, Vladimíra: The Greek Islands - Skiathos, Santorini and Karpathos by eyes of the Czech tourist. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. The leader of work Ing. Alice Grey Neckářová. The degree of qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2014, 85 Parties. This bachelor s thesis is focused on the perspective of the Czech tourist on Skiathos, Santorini and Karpathos. The aim is to analyze the prerequisites for the development of the tourism of three Greek islands (Skiathos, Santorini and Karpathos) which includes the theoretical part. The practical part involves the interpretation of the survey, which aims to analyze the view of the Czech tourists of the area. The practical part of the thesis proposals for measures that could lead to increased traffic of the area. Keywords: tourism, analysis, preconditions for the development of tourism, Skiathos, Santorini, Karpathos

4 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce, paní Ing. Alici Šedivé Neckářové za odborné vedení při jejím zpracování, za rady, připomínky, pomoc a čas, čímž přispěla k realizaci celé práce. Dále bych chtěla poděkovat svému manželovi a rodině, za podporu při zpracování mé práce a také všem respondentům, kteří byli ochotni věnovat svůj čas na vyplnění dotazníku.

5 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace uvedených pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č.121/2000 Sb., o právu autorské, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 2014 Vladimíra Dubová

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika zpracování Metodika zpracování Literární rešerše Předpoklady cestovního ruchu dle Petera Mariota Předpoklady cestovního ruchu na Skiathosu, Santorini a Karpathosu Vymezení tří ostrovů Skiathos Santorini Karpathos (latinsky Carpathum) Lokalizační předpoklady Přírodní Kulturně-historické předpoklady Realizační předpoklady Dopravní systém Ubytovací a stravovací zařízení Statistické srovnání návštěvnosti ostrovů (letecká doprava) Marketingový výzkum Výzkum na zjištění pohledu českých turistů na řecké ostrovy Skiathos, Santorini a Karpathos Interpretace dotazníkového šetření Vyhodnocení průzkumu pohledu českého turisty na Skiathos, Santorini a Karpathos SWOT analýza Návrhy pro rozvoj CR a zvýšení zájmu o ostrovy Zhodnocení cestovního ruchu na ostrovech Skiathos, Santorini a Karpathos a návrhy opatření na zvýšení návštěvnosti oblasti

8 12 Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek, grafů a obrázků

9 1 Úvod Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala Řecké ostrovy - Skiathos, Santorini a Karpathos očima českého turisty. Tyto méně turisticky známé ostrovy se nacházejí v Egejském moři. Návštěva těchto ostrovů je velkým a nezapomenutelným zážitkem. Každý ostrov je úplně jiný (např. vyprahlý, jen s pěstovanou zelení, nebo naopak celý zelený plný lesů a piniových hájů, smaragdové moře, rozmanité pláže), ale pro mne vždy okouzlující. V dané oblasti se cestovní ruch rozvíjí velmi pozvolna. Každoročně přijíždí na ostrovy noví návštěvníci, kteří vyhledávají oblasti s původním folklórem a krásnou přírodou. Snad jen na Skiathosu, který přilákal více turistů prostřednictvím filmu Mama Mia, se zvýšila návštěvnost v posledních letech. Tomuto zájmu se začali přizpůsobovat i obyvatelé ostrova, kteří se podíleli na zlepšení materiálně technické základny a začali být více závislí na příjmech z cestovního ruchu, který je významným faktorem rozvoje a místní ekonomiky. Za prací sem sezónně dojíždějí i obyvatelé z řecké pevniny. Rozlohou jsou tyto ostrůvky malé, ale nalezne na nich své zalíbení téměř každý, neboť jsou velmi klidné, nabízí zachovalou přírodu, tradice, krásné přírodní i kulturní památky a místní obyvatelé jsou milí a turistům otevření. Ze svého způsobu života dokázali vytvořit turistickou atraktivitu, aniž by změnili svůj styl života. Na všech třech ostrovech se nachází letiště, které bylo nezbytné vybudovat z důvodu vzrůstajícího zájmu o návštěvu těchto míst. Dokonce i na malém ostrově Skiathos vybudovali letiště s přistávací dráhou vedoucí z moře, aby byl ostrov lépe dostupný. Obyvatelé si návštěvníky hýčkají a i přesto, že správný Řek si dává na čas, vždy dokáží návštěvníky uspokojit a splnit jejich přání. V jedné knize, bohužel již nevím ve které, jsem četla, že člověk Řecko buď miluje, nebo nenávidí, nic mezi neexistuje. Nezbývá mi, než s touto větou souhlasit. Já si tento kraj zamilovala, ale na cestách po ostrovech jsem poznala i mnoho lidí, kteří měli úplně opačný pohled na tuto zemi a tvrdili, že už by se nikdy do Řecka nevrátili. 9

10 2 Cíl práce a metodika zpracování Cílem této bakalářské práce je analýza přírodních, kulturních a realizačních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu na Skiathosu, Santorini a Karpathosu na základě primárních a sekundárních zdrojů. Zároveň by měla přiblížit dané ostrovy návštěvníkovi jako velmi atraktivní a potřeby uspokojující destinaci. Stěžejní část práce tvoří marketingový výzkum na základě dotazníkového šetření, jehož cílem je analyzovat pohled českých turistů na danou oblast. Součástí praktické části práce jsou také návrhy opatření, které by mohly vést ke zvýšení návštěvnosti oblasti. 10

11 3 Metodika zpracování Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Jsou jimi teoretická a praktická část. V teoretické části jsem se zaměřila na charakteristiku těchto tří ostrovů a jejich význam pro cestovní ruch na základě informací primárních, neboli vlastních zkušeností, které jsem získala během cest po těchto ostrovech a sekundárních informací, které byly čerpány z odborných publikací, internetových stránek a prezentací cestovních kanceláří. Praktickou část bakalářské práce tvoří SWOT analýza, která analyzuje silné a slabé stránky ostrovů, dále příležitosti a možnosti ohrožení. Tyto tři ostrovy nepatří mezi často navštěvovaná místa, tudíž součástí práce jsou i návrhy opatření ke zvýšení návštěvnosti a atraktivity pro návštěvníky s ohledem na únosnou kapacitu území. Stěžejní část je věnována marketingovému výzkumu provedeného formou dotazníkového šetření mezi návštěvníky řeckých ostrovů, zaměřený nejen na návštěvníky Skiathosu, Santorini a Karpathosu, ale i ostatních ostrovů. Dotazníky byly rozdány mezi zájemce o dovolenou v Řecku v období od konce října do konce března, kdy vychází nové katalogy cestovních kanceláří s nabídkou letní dovolené a lidé se znovu začínají zajímat o tyto destinace. Na základě získaných odpovědí od 145 respondentů, lze vytvořit pohled českého návštěvníka na řecké ostrovy. Dotazník tvoří otevřené i uzavřené otázky a byl distribuován prostřednictvím cestovní agentury Diana tour a dále na internetové stránce pro respondenty, kteří již řecké ostrovy navštívili. Na základě získaných odpovědí lze vytvořit pohled českého návštěvníka na řecké ostrovy a obecně i konkrétní pohled návštěvníka na ostrovy Skiathos, Santorini a Karpathos. 11

12 4 Literární rešerše Cestovní ruch Cestovní ruch komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu neboli, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity. Toto pojetí CR rozšiřuje statisticky zaměřené vymezení UNWTO a obdobné vymezení v návrhu normy EU, vycházející z definice účastníka cestovního ruchu. Aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem. Rozšířené pojetí CR vychází z vnímání CR jako komplexního procesu, který zasahuje nejen jeho účastníky, ale také poskytovatele služeb, destinace, v nichž je cestovní ruchu realizován, a tranzitní destinace. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 221). Potenciál cestovního ruchu Jinak také řečeno potenciál rozvoje cestovního ruchu, je souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, které jsou oceněné na základě bodovací škály, snížené zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 221). 4.1 Předpoklady cestovního ruchu dle Petera Mariota Peter Mariot člení předpoklady pro cestovní ruch ve funkčně chronologické podobě. To se skládá ze tří základních skupin. Lokalizační Selektivní Realizační 12

13 Lokalizační předpoklady Tato skupina předpokladů je složena z komponentů, které určují místo výskytu cestovního ruchu a jejichž hodnocením lze vymezit územní celky, které mají nejpříznivější podmínky pro rozvoj různých forem cestovního ruchu. Je rozčleněna na dvě podskupiny: přírodní předpoklady kulturně-historické předpoklady Jedná se o dvě rozdílné části komplexu předpokladů cestovního ruchu (přírodní a vytvořené člověkem), které hrají příbuznou úlohu. Tato úloha je však zcela odlišná od ostatních předpokladů a vyplývá především z role, kterou cestovní ruch plní v životě společnosti, tj. umožňuje regeneraci fyzických a psychických sil člověka. Důležitým předpokladem pro regeneraci je změna zažitého stereotypu, a proto jsou pro umístění cestovního ruchu nejvhodnější takoví činitelé, kteří nejlépe umožňují změnu těchto stereotypů, a cestovní ruch se tak úzce váže na místa, kde se takoví činitelé nacházejí. Při hodnocení skupiny lokalizačních předpokladů se vychází z analýzy jednotlivých komponentů. Vzhledem k určitým odlišnostem se doporučuje analyzovat samostatně přírodní a samostatně kulturně-správní předpoklady. (Mariot, 1983, str. 94) Selektivní předpoklady Tyto předpoklady dokumentují účast obyvatel na cestovním ruchu, tedy kdo a jak často se zúčastňuje. Z ekonomického hlediska určují velikost a charakter poptávky. Poptávku je možné vyjádřit pomocí hodnocení různých činitelů, metod a ukazatelů. Ty pak umožňují charakterizovat zájem obyvatelstva o cestovní ruch. Obecně se ukazuje, že účast obyvatel určují především sídlení a socioekonomické činitele. Selektivní předpoklady jsou tedy rozčleněné na činitele sídelní, demografické, sociologické a politické. Pořadí jejich významu při určování účasti obyvatel na cestovním ruchu se na různých územích mění, není možné ho zevšeobecňovat. V rámci funkčněchronologického členění tvoří tato skupina protipól skupině lokalizačních předpokladů. 13

14 V rámci sídelních předpokladů je třeba si všímat hustoty sídel, velikosti sídel, zástavby sídel a bytových fondů. Z demografických je možné za selektivní předpoklady označit ty, které určují rozdílné postoje obyvatelstva k účasti na krátkodobém i dlouhodobém cestovním ruchu. Jsou to hustota obyvatelstva, věková struktura obyvatelstva a struktura obyvatelstva podle pohlaví. Sídelní i demografické do jisté míry formují objektivní část selektivních předpokladů. Jejich objektivnost lze chápat tak, že podněty k účasti na cestovním ruchu vycházející z jejich činitelů působí na velké skupiny obyvatelstva. Naopak sociologické předpoklady vnášejí do selektivních předpokladů taková hlediska, která se přímo dotýkají konkrétního života a chování jedinců nebo specifických skupin obyvatel. Charakterizují je proto sociologické výzkumy a výsledky různých anket. K nejdůležitějším činitelům, které ovlivňují účast obyvatelstva na cestovním ruchu, patří ekonomická aktivita, sociální příslušnost, vlastnictví auta, vzdělání, průměrný příjem člena na domácnost, počet a struktura členů domácnosti. (Mariot, 1983, str ) Realizační předpoklady Lokalizační předpoklady určují nabídkový potenciál krajiny, selektivní dokumentují poptávkový potenciál krajiny z hlediska cestovního ruchu. Proto, aby se mohly uskutečnit vazby mezi nabídkou a poptávkou, jsou nevyhnutelné další prvky souboru předpokladů těmi jsou právě realizační předpoklady. Pro cestovní ruch a jeho rozvoj mají důležitou a nezastupitelnou roli stejně jako předpoklady lokalizační a selektivní. Mezi realizační se řadí: komunikační předpoklady materiálně-technická základna cestovního ruchu. (Mariot, 1983, str ) Účastníci cestovního ruchu Subjekty cestovního ruchu neboli účastníci jsou definováni v mnoha materiálech, ale většina rozdělení se shoduje. 14

15 Turista V domácím cestovním ruchu je návštěvník trvale usazen v zemi, který cestuje na dobu minimálně jednoho přenocování v hromadném ubytovacím zařízení nebo v soukromí, ale nikoliv na delší dobu než šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu je to návštěvník, který cestuje do jiné země na dobu alespoň jednoho přenocování, ale nikoliv na dobu delší než jeden rok. (Gúčik, 2001, s. 8). Z hlediska délky pobytu přitom rozlišujeme turistu na dovolené, tedy turistu, který pobude na daném místě více než určený počet nocí nebo dní a krátkodobě pobývajícího turistu, který cestuje na dobu nepřekračující určený počet nocí nebo dní, ale zahrnuje pobyt alespoň s jedním přenocováním. V podmínkách České republiky je krátkodobě pobývajícím turistou návštěvník, který se zdrží na území krajiny 1 až 3 přenocování, v krajinách kolem Středozemního moře je stanovený počet 7 až 8 přenocování. (Gúčik, 2001, str. 8). Výletník je návštěvník, který cestuje na kratší dobu než 24 hodin, aniž by přenocoval v navštíveném místě. (Gúčik, 2001, s. 8). Návštěvník V mezinárodním cestovním ruchu je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je návštěvníkem osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší než šest měsíců, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (Indrová, 2009, s. 13). 15

16 5 Předpoklady cestovního ruchu na Skiathosu, Santorini a Karpathosu Ke zpracování předpokladů cestovního ruchu jsem vybrala členění podle Petera Mariota. 5.1 Vymezení tří ostrovů Souostroví Sporady Souostroví, jehož název v překladu znamená roztroušené ostrovy, dominují 4 hlavní ostrovy. Cestovní ruch není na ostrovech rozložen rovnoměrně, například Skiathos je nejmenší a nejvíce navštěvovaný. Dříve k těmto ostrovům patřilo souostroví Kyklad. Dnes jsou Sporady od Kyklad odděleny a i samotné Sporady se dělí na Severní a Jižní. Severní Sporady "Magnéziové ostrovy" jsou tvořeny přibližně 135 ostrovy, z nichž je jen velmi málo osídleno. Nejznámějšími ostrovy jsou Skyros, Skopelos a Skiathos. Jižní Sporady je soubor přibližně 170 ostrovů a z nich je pouze 30 ostrovů obydlených. Částí Jižních Sporad je souostroví Dodakanés. Nejznámějšími a zároveň největšími jsou Samos, Rhodos, Karpathos (Mike Gerrard, National Geographic. Řecko. 2012, str. 224). 5.2 Skiathos Malebný ostrov v Egejském moři patří mezi nejmenší ostrovy této oblasti, ale i přesto k jedněm z nejrušnějších. Skiathos láká svou zelení, nádhernou přírodou a velkým množstvím nádherných písečných pláží. Ostrov v souostroví Sporady leží jen 4 kilometry od řeckého výběžku poloostrova Magnesia v Egejském moři, 15 km severovýchodně od ostrova Evia a asi 8 km východním směrem od ostrova Skopelos. [1] 16

17 Obrázek 1 Mapa Skiathosu Zdroj: Souostroví Kyklady Kykladské ostrovy jsou souostrovím v Egejském moři a největším z nich je Náxos. Toto souostroví je jedním z nejoblíbenějších turistických oblastí Řecka. Ostrovy tvořily skupinku okolo posvátného ostrova Délos, kde se podle legendy měla narodit bohyně Artemis a její bratr Apollón. Ke Kykladům patří 30 větších a přibližně 190 malých ostrůvků. Povrch ostrovů tvoří především rula, břidlice a granit a vyznačují se nedostatkem vláhy (Mike Gerrard, National Geographic. Řecko. 2012, str. 240). Historie Kultura ostrovů pochází pravděpodobně z jihovýchodního pobřeží Turecka od národu Káriů, čehož jsou důkazem dochované sošky a figurky. V 10 stol. př. n. l. byly ostrovy osídleny jónskými kmeny a vzkvétaly. V 6. stol. př. n. l. již vzkvétal pouze ostrov Délos a roku 1204 byly ostrovy věnovány Benátkám (Mike Gerrard, National Geographic. Řecko. 2012, str. 240). 17

18 5.3 Santorini Nejjižnější ostrov souostroví Kyklady v Egejském moři je vzdálen jihovýchodně 240 km od přístavu Piraeus v Aténách, 128 km od Kréty a 235 km od ostrova Rhodos. Pobřeží tohoto ostrova je asi 70 km dlouhé. Dnešní podoba Santorini vznikla velkým sopečným výbuchem, při němž se vytvořila přibližně 400 m hluboká laguna uprostřed původního ostrova nazývaného v té době Théra. Romantický ostrov vyhledávaný ke klidné dovolené s možností poznávání a mnoha příležitostí k nezapomenutelným zážitkům. Tento ostrov je nabízen mnoha cestovními kancelářemi k pořádání svateb nebo oslavám výročí. Na ostrově jsou nádherné architektonické skvosty i malebné pláže. [2] Obrázek 2 - Mapa Santorini Zdroj: Dodekanés Nejvýchodnější ostrovní oblastí Řecka jsou Dodekanské ostrovy poblíž tureckého pobřeží. Jejich název v překladu znamená dvanáct ostrovů, ale počet ostrovů je čtrnáct. Obydlené ostrovy v této oblasti však nalezneme jen tři (Mike Gerrard, National Geographic. Řecko. 2012, str. 224). 18

19 Historie Dodekanské ostrovy náležely k Římské a Byzantské říši. Od 12. století o ostrovy začaly projevovat zájem Benátky, Janova a Maltézský řád. Od roku 1522 patřily k Osmanské říši a až roku 1912 po italsko-turecké válce připadly Itálii a přejmenovaly tuto oblast na Italské egejské ostrovy. V roce 1945 oblast obsadilo Německo a následně od roku 1945 britské vojsko. Až v roce 1947 Dodekanské ostrovy oficiálně připadly k Řecku. [3] 5.4 Karpathos (latinsky Carpathum) Tento ostrov je velmi výjimečný, jako by návštěvník jel do úplně jiného světa. Lidé na ostrově, který se nachází uprostřed Egejského moře, žijí poklidným životem podle starých řeckých tradic a zvyků. Nachází se na jihovýchodě mezi ostrovy Rhodos a Kréta. Obrázek 3 - Mapa Karpathos Zdroj: 19

20 Základní charakteristika oblasti Tabulka 1 - Charakteristika oblasti Rozloha Délka Max. šířka Nejužší místo Nejvyšší hora Počet obyvatel Hlavní město SKIATHOS SANTORINI KARPATHOS 49,898 km 2 73 km km 2 12 km 18 km 48 km 6 km 6 km 12 km méně než 3 km 2 km méně než 3 km Profitis Ilias Karafiltzanaka 433 m (567 m n. m.) Kali Limni m přibližně přibližně Skiathos Fira Pigadia Zdroj: vlastní zpracování 20

21 6 Lokalizační předpoklady 6.1 Přírodní Reliéf a) Skiathos Severní část ostrova je drsná, skalnatá a nenachází se zde krásné pláže jako na jižní straně. Ovšem nabízí několik jeskyní a krásné zátoky dostupné pouze z moře. Jihovýchodní část ostrova je lemovaná písečnými plážemi. Na ostrově je pouze 17 km asfaltových silnic (Mike Gerrard, National Geographic. Řecko. 2012, str. 224). b) Santorini Malý ostrov sopečného původu. V roce 1450 p. n. l. zde vybuchla sopka a z původního ostrova zbyla pouze část ve tvaru půlměsíce. Na západním pobřeží je 200 až 300 m vysoká skalní stěna spadající do laguny (kráteru po sopce) hluboké 400 m. Na východní straně se ostrov z moře zvedá postupně. Na ostrově je povrch tvořen převážně sopečným popelem, který je velmi úrodný. Na plážích se nachází černý lávový písek. [4] c) Karpathos Ostrov je svým povrchem rozdělen na dvě části plné kontrastů. Karpathos je plný skal a na jihu jsou hustě osídlené kamenité planiny. Rozdělující částí je pohoří, které se táhne od středu ostrova až k severu a nalezneme zde také nejvyšší vrchol s Kali Limni (1 215 m). Hory jsou zároveň nejvyhledávanějším místem na celém ostrově, neboť se v nich ukrývají krásné vesničky s původním folklórem a při jejich návštěvě se ocitnete o několik desítek nebo i stovek let zpátky. Obyvatelé vesnic dodržují řecké tradice, žijí stejným způsobem jako jejich předci. Domečky vystavěné v horách mají jednu světnici a obvykle jednu velikou postel, kde spávali všichni obyvatelé domu. Jsou bohatě zdobené a všechno vybavení domu je jejich vlastní ruční práce. V těchto oblastech 21

22 můžete stále ještě zažít pravou velkou řeckou svatbu, na které se prohýbají stoly jídlem, tančí se a zpívá několik dní. Do jednotlivých vesnic již vedou asfaltové cesty, jen před Olymposem je přibližně 2 km cesta prašná. Dříve byl ostrov nazýván zeleným ostrovem s nádhernými piniovými a dubovými lesy, avšak jen do doby než většinu lesů zničily dva lesní požáry mezi Spoaou a Olympem, na jihu od Aperi až k Afiartis a také v okolí Mesohori. Představa krásných hájů se dochovala jen v oblasti Lefkosu, kam se požár nedostal. [5] Klima Velmi teplé středomořské podnebí na ostrovech s nejteplejšími měsíci od července do září patří ke všem třem ostrovům. Na ostrově Skiathos a Karpathos fouká v létě chladnější vítr Meltemi, který se střídá s klidným horkým obdobím a podle dlouhodobějších sledování bylo zjištěno, že tato období se střídají podle fází měsíce a pocitově teplotu mírně snižuje a pobyt na ostrově zpříjemňuje. V zimních měsících se teploty pohybují kolem 14 C a často prší. Déšť není příliš obvyklý v letních měsících, jen zřídka kdy lehce zaprší a osvěží místní zeleň. Někdy se může vyskytnout i sníh, který ihned roztává. [6] Hydrosféra a) Skiathos Malý ostrov je obklopen Egejským mořem ze všech stran. Na Skiathosu je velké množství podzemní vody, což dokazují zelené kopce, lesy a háje, kterými je pokrytý celý ostrov. Voda však není pitná. U domů jsou vybudovány vlastní studny, od nichž vedou rozvody na vodu i do okolních domů. [7] b) Santorini Ostrov se nachází v Egejském moři, které jej obklopuje. Santorini je velmi suchý ostrov, na kterém se nachází jen několik slabých pramenů. Tok nejvýznamnějšího pramenu je na úpatí hory Proroka Eliáše, avšak ani ten není žádným významným zdrojem vody. Druhým významnějším pramenem je Vryssakia na východě od hory a třetí nalezneme na západní straně ostrova blízko zálivu Aghios. Na ostrově se nachází 22

23 také horké prameny s příměsí kovu např. pramen v oblasti Magalohori nazývaný Atherma, Thermi nebo Kristův pramen. Dalším pramen je Plaka ve stejné oblasti a třetím pramen Anavrytos ve vesnici Emporio na jihu ostrova. Obyvatelé ostrova využívají dešťovou vodu, kterou sbírají v zimním období. Každý dům má svou vlastní cisternu na vodu (J. Švec. Santorini,2009 str. 14). c) Karpathos Ostrov obklopuje Egejské moře. Několik říčních koryt se nachází mezi kopci, ovšem přes léto jsou tato koryta vyschlá. Na ostrově je však dostatek podzemní vody, která dodává vláhu rostlinám a plodinám. [8] Fauna a flóra a) Skiathos Ostrov, stejně jako mnoho jiných řeckých ostrovů, poskytuje domov na zimu mnoha druhům migrujících druhů ptáků. Například můžeme zahlédnout různé druhy racků, volavky, jespáky křivozubé nebo káňata. Nejrozšířenějšími jsou na ostrově kozy a kočky, které mají dokonce i na silnicích vždy přednost a zastavuje se kvůli jejich přeběhnutí celá doprava. Při plavbě lodí kolem pobřeží je možné zahlédnou delfíny či u nedalekého Skopelu tuleně. Skiathos je nádherně zelený ostrov. Nalezneme zde piniové háje, louky plné kvítí, pláže navazující na les, které nabízí příjemnou procházku ve stínu stromů. Lidé se intenzivně věnují zemědělství, neboť půda je velmi úrodná. Pěstují se především rajčata, vinná réva, fíky a olivy. Olivové háje jsou na každém kroku a stejně tak vinohrady. [9] 23

24 Jednotlivé přírodní atraktivity: Galazia Spilia Na ostrově se nachází jedna z nejkrásnějších pláží Lalária, která je dostupná jen lodí a ukrývá několik jeskyní. Galazie, Spilia a Chalkini jsou dostupné také jen lodí nebo člunem a například Galazie (v překladu Modrá jeskyně) naskýtá pohled do opravdu modrého prostoru celé jeskyně. [10] Skotini Spilia Tato jeskyně se také nachází u pláže Lalária na severu Skiathosu. Jeskyně je přístupná pouze člunem nebo lodí a oproti Galazie, která je uvnitř nádherně modrá, je tato jeskyně tmavá. Kousek za pláží Koukounaries se nachází sladkovodní laguna, ve které žijí různé druhy sladkovodních živočichů. Místo je vyhlášeno přírodní chráněnou oblastí. [11] Pláže Na ostrově jsou pláže pokryty jemným žlutým pískem, vstup do vody je tedy převážně pozvolný a vhodný pro děti i neplavce. Ač je ostrov malý, pláží je možné napočítat více než 60. Tyrkysové moře a bohatá zeleň tvoří z pobytu na Skiathosu nezapomenutelný zážitek. Hlavní pláže bývají přeplněné a hlučné až do ranních hodin, ale je možné nalézti skrytá místa, kde nalezne klid každý, kdo netouží po vodních hrátkách a bujaré zábavě. Na své si přijdou i návštěvníci vyhledávající nuda pláže. Agia Paraskevi Jemný žlutý písek s pozvolným vstupem do moře na této pláži láká k odpočinku rodiny s dětmi. Nabízeny jsou vodní sporty (vodní lyžování, paragliding nebo plachtění) nebo možnost rybaření. Na pláž navazují háje, které lákají k romantickým procházkám. 24

25 Koukounari Jednou z nejkrásnějších pláží ze všech pláží, které je možné nalézt v severním moři je Koukounari na jihozápadní straně ostrova. Pláž je však přelidněná a velmi rušná. Pokrývá jí bílý jemný písek, vstup do vody je pozvolný a moře křišťálově čisté. Vysoké návštěvnosti pláže je přizpůsoben i plážový servis (vodní sporty a nabídka občerstvení). Platanias Dlouhá pláž s jemným pískem, na kterou navazují zelení pokryté kopce, tvoří ideální místo pro odpočinek, ale vstup do vody je prudký a velmi rychle voda přechází ve velkou hloubku. Není tedy vhodná pro děti a neplavce. Tyto její přednosti však tvoří ideální pláž pro milovníky vodních sportů, kterých je tu široká nabídka, doplňují ji plážové taverny a bary. Návštěvníci zde mohou zhlédnout i typické řecké oslavy, neboť přímo na pláži je malý kostelík. [12] Obrázek 4 - pláž Platanais Zdroj: vlastní fotodokumentace 25

26 b) Santorini Na ostrově se nevyskytují téměř žádná divoká zvířata, jen běžná domácí a typičtí migrující ptáci, kteří zde nachází úkryt na zimu např. vlaštovky, racci, poštolky, křepelky, vrabci, malé sovy a mnoho dalších druhů. V posledních letech bylo spočítáno přibližně 100 druhů ptactva, které je možné na ostrově spatřit. Dále můžeme vidět několik druhů netopýrů, hadů a různé druhy hmyzu. Na ostrově nenalezneme piniové háje, jak bývá u řeckých ostrovů zvykem, ani vyšší stromy, i když je vulkanická půda velmi úrodná. Oproti ostatním řeckým ostrovům je Santorini na zeleň velmi chudý, neboť zde chybí dostatek vláhy. Santorini je známé pěstováním vinné révy a lahodným vínem Visanto. Dále se tu daří favě, luštěnině, která vypadá jako čočka a je drobnější než hrách a rajským jablíčkům. Vzhledem k nedostatku vláhy, jsou jen velikosti vlašského ořechu, ale velmi chutná a sladká. Z rajčat se vyrábí bertes, santorinská rajčatová pasta (J. Švec. Santorini,2009 str ). Jednotlivé přírodní atraktivity: Palaia a Nea Kameni Sopečné ostrůvky s kráterem vulkánu je možné navštívit lodí. V celé oblasti je cítit síra, půda a kameny jsou v určitých místech horké. Thirassia Tento ostrůvek se oddělil od zbytku ostrova před lety při výbuchu sopky. Ve stejné době vznikla i Kaldera. Ostrůvek se nachází přímo naproti vesnici Oia. Na ostrůvku jsou 3 vesničky Manolasm, Potamos a Agrilia a dva malé přístavy Riva a Kofros. Stálých obyvatel je na ostrově přibližně 150. Místo je lékem na duši, i když sem v letní sezóně připlouvají výletní lodě s návštěvníky, je ostrov klidný a cestovním ruchem netknutý. [13] 26

27 Kaldera Tento přírodní úkaz vnikl před lety při mohutném sopečném výbuchu. Tehdy se část původně kruhového ostrova propadla a kráter zaplnilo moře, čímž vznikla laguna hluboká přibližně 400 m. Kaldera je tvořena strmými stráněmi, křišťálovou vodou a na vrcholcích skal vyrostly bílé vesničky. Z vrcholku skal se nabízí nádherný výhled na vulkanické ostrůvky Aspronisi, Nea, Palea Kameni a Thirassia. Obrázek 5 - Kaldera Zdroj: vlastní fotodokumentace Pláže Na ostrově převažují pláže s černým pískem a pozvolným vstupem do moře. Vlivem vulkanické činnosti jsou pláže velmi rozmanité. 27

28 Perissa Nádherná pláž se táhne celým přímořským letoviskem, které patří mezi nejkrásnější na celém ostrově. Letovisku dominuje skalnatá kupa Mesa Vouno, která se zvedá na východě od vesnice a je pozůstatkem starověké Aigiisi. V letovisku se nachází chrám Timios Stavros (Svatý kříž) z 19. století a má pět lodí. Další zajímavostí této oblasti jsou pozůstatky kostela sv. Ireny, na nichž byl vybudován klášter. Kamari Oblast Kamari se stejnojmennou pláží se nachází v jihovýchodní části ostrova. Od Perissy je pláž oddělena skalním masivem Mesa Vouno. Pláž je dlouhá téměř 2,5 km, v některých místech až 50 metrů široká s černým pískem smíšeným s malými oblázky. Je moderně vybavená a návštěvníci na ní naleznou veškeré vybavení pro strávení příjemné dovolené (bary, lehátka, slunečníky, vodní sporty atd.). Z pláže můžete dojít na vrchol Mesa Vouno, kde se nachází archeologické naleziště a nabízí velkolepý výhled na celou Perissu a Kamari. White Beach Podklad pláže je tmavý a vyskytují se zde i tmavé kameny, ale skály kolem pláže jsou světlé. Stejně tak i oblázky na pláži a vystupující kameny z vody. Red Beach Pláž je obklopena tmavě červeným až černým masivem, plynule přechází ve světle šedou až bílou barvu. Postupným odlamováním červené pemzy vzniklo toto pozoruhodné místo. Písek na pláži má také červenou barvu a voda je křišťálová. Jelikož krásy přírody začali využívat místní obyvatelé k obživě, je nyní pláž přeplněná lehátky a slunečníky za poplatek. Zátoka u pláže má jen v průměru 300 metrů, což znamená, že v hlavní sezóně bývá velmi přeplněná. Nachází se v blízkosti vesničky Akrotiri. 28

29 Perivolos Pláž navazující na Perissu pokrytá šedým pískem a malými oblázky je místy široká až 60 m lemovaná stromy a jinou zelení. Pláž není chráněná žádným masívem, nachází se v ploché části ostrova, tudíž je větrná a vhodná pro windsurfing. Vstup do vody je pozvolný. a) Karpathos Na ostrově se nachází přibližně 423 druhů různých ptáků. Na své cestě do teplých krajin se tu zastavují nebo na něm zimují před návratem do Ruska a Skandinávie. Na severu ostrova a na ostrově Saria hnízdí vzácný Orel jestřábí (Hieraaetus fasciatus) a Skalník modrý (Monticola solitarius). Téměř 10% světové populace mloka (lyciasalamandra helverseni) a tuleně středomořského (Monachus monachus) žije na tomto ostrově a jeho ochrana má národní a mezinárodní význam (informační brožura CK Firotour). Řecko je známé svými divoce rostoucími bylinami a ani Karpathos není výjimkou. Byliny a koření rostou na každém úrodném kousíčku půdy, voní po celém ostrově a dodávají mu kouzelnou atmosféru. Na kopcích se rozprostírají piniové a olivové háje, dále nalezneme fíkusy a mnoho druhů oleandrů a ibišků. Nejvhodnějším obdobím pro cesty za přírodními krásami je období Velikonoc a podzim (informační brožura CK Firotour). Ochrana přírody Pod záštitou Evropské Unie je ostrov zařazen do projektu Natura Cestovní ruch na Karpathosu je zakládán především na kvalitě než na kvantitě. Obyvatelé se snaží svou krajinu chránit a zachovat původní tradice i styl života. 1 Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Záměrem Natury 2000 je ochrana biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kritérií. [15] 29

30 Jednotlivé přírodní atraktivity: Vrchol Kali Limni Nejvyšším vrcholem pohoří, které je tvořeno vápencem a táhne se od severu až k jihu je Kali Limni. Jeho výška je až 1215 m n. m., je tedy nejvyšším vrcholem nejen Karpathosu, ale také celého souostroví Dodekanés. Z vrcholu lze za dobrého počasí vidět ostrovy Rhodos, Krétu a Kassos. [16] Pláže Na ostrově se nachází mnoho krásných, tichých a čistých pláží. Ahata (achata) Malá romantická pláž 6 km od Pigadie, kolem které jsou vysoké skály, kterými je chráněná před větrem. Vstup do vody není pozvolný, doporučená je tedy spíše pro plavce (informační brožura CK Firotour). Lefkos Lefkos jsou ve skutečnosti tři pláže poblíž vesničky a střediska Lefkos. Všechny tři pláže jsou písečné s pozvolným vstupem do moře a chráněné skalními výběžky, čímž nabízí pro mnoho návštěvníků vyhledávané ticho a soukromí (informační brožura CK Firotour). Diakoftis Písečná pláž rozdělená na dvě strany v jihovýchodní části Karpathosu na východ a na západ. Na plážích se nenachází žádné vybavení ani vyšší zeleň, tudíž nenaleznete nic k úkrytu před sluncem. Někdy je toto místo přezdíváno jako řecký Karibik. Voda má nádherně smaragdovou barvu a písek je jemně žlutý až bílý (informační brožura CK Firotour). 30

31 Michaliou kipos Křišťálově čistá voda, písečná pláž lemovaná stěnami z písku a lastur, taková krása se nabízí k vidění u jižního výběžku ostrova. Dostupná je tato pláž jen po prašné cestě a kousek od ní se nachází letiště. I přesto je místo velmi klidné, romantické a návštěva této pláže je velkým zážitkem (informační brožura CK Firotour). Obrázek 6 - pláž Michaliou kipos Zdroj: vlastní fotodokumentace 31

32 6.2 Kulturně-historické předpoklady a) Skiathos Historie Podle spisu z cest jednoho neznámého spisovatele byl Skiathos osídlen již v pravěku. Později byl ostrov osídlen Jónskými osadníky, kteří přišli na ostrov v 8. století a obydleli jej, při jejich cestě do Makedonie. První město vzniklo na jihovýchodě ostrova, odkud bylo možné zpozorovat, pokud by se blížilo nějaké nebezpečí. Město chránily hradby z mramorových cihel a dvě brány. Roku 480 př. n. l. skupinu perského krále Xerxese zasáhla na moři bouře při cestě ze Soluně a jejich lodě se poškodili o pobřeží Skiathosu, tím se ostrov výrazně zapsal v dějinách Perských válek. V té době patřil Skiathos k chudým ostrovům. V období Athénské nadvlády měl ostrov svou vlastní demokratickou a autonomní správu. Nakonec se však musel Athénám podrobit. Po porážce Athén ve válce se Spartou byl Skiathos podroben Spartě a musel přijmout pravidla Sparťanů. Znovu za nezávislý byl prohlášen v roce 404 př. n. l. Sparťané však mírová pravidla porušili a znovu ostrov okupovali a zavedli daně. Athény založily druhou Athénskou alianci pro účel obranného spojenectví s cílem zvítězit nad Spartou, která se snažila získat stále větší území. Athény opět převzaly vládu na Skiathosu a pod jejich nadvládou zůstal přibližně 40 let. V té době začal ostrov vzkvétat. Zlepšila se ekonomická situace ostrova tak, že ve 4. století př. n. l. již razili své vlastní bronzové mince. V pozdějších dobách Athéňané ostrov používali jako námořní přístav a základnu pro svá tažení proti Filipu II. Makedonskému. V roce 338 př. n. l. při bitvě u Chaeronea nastal konec nezávislosti jižních částí Řecka, nad kterými převzala vládu Makedonie. Makedonie nastolila oligarchický systém vlády a významné záznamy o Skiathosu se neobjevují až do dob Filipa V ( př. n. l.), makedonského krále, který se účastnil války s Římany. Druhá makedonská válka měla znamenat pro ostrovy Skiathos a Skopelos definitivní konec, aby nad nimi nemohl převzít vládu žádný jiný vládce. Makedonci je využili proti 32

33 nepřátelům. Tento úkol ostrov splnil proti římskému vojsku vedeného Attalem a Pergamem, kteří ostrov vyplenili a z velké části zničili. Navzdory velkým škodám se město Skiathos velmi brzy zotavilo a po porážce Filipa u Kynos Kephales v roce 197 př. n. l. se ostrov stal opět nezávislým. Pod vládou Římanů se ostrov ocitl opět v roce 146 př. n. l. Roku 42 př. n. l. jej znovu získali Athéňané a svobodu si udrželi ještě sto let po narození Krista, kdy vládu převzala Byzantská říše. V 7. století našeho letopočtu Skiathos trpěl pirátskými nájezdy v Egejském moři. Po svržení Byzantské říše, v roce 1204 převzali benátští obchodníci Andrea a Jelemia Ghisi, kteří zrušili pravoslavné biskupství. Benátští bratři ovládali ostrov až do roku 1259, poté převzali vládu další benátští kupci a o 17 let později roku 1276 zvítězila opět Byzantská říše. K ní Skiathos patřil až do roku Ostrov byl neustále sužován nájezdy pirátů a Turků a proto se obyvatelé rozhodli založit novou pevnost Kastro na severní straně ostrova na strmé skále. Když v roce 1453 padla Konstantinopol, uvědomili si obyvatelé, že jejich jedinou záchranou před Turky je ochrana od Benátčanů. Požadovali však navrácení ortodoxního biskupství. Druhá nadvláda Benátčanů trvala do roku 1538, kdy se pod tíhou benátské tyranie vzdali obyvatelé Turkům sami. Roku 1660 převzali již po třetí vládu nad ostrovem Benátčané, ne však na dlouho. Turecko opět zvítězilo a jejich nadvláda trvala až do začátku Řeckých válek o nezávislost. Od počátku 18. století lidé ze Skiathosu začali stavět malé lodě a obchodovali s okolními oblastmi. Postupně začali stavět i větší lodě a aktivně se účastnili bitev. Bojovali proti Turkům a velký zlom nastal ve chvíli, kdy vznikla první oficiální řecká vlajka v září roku V období Řeckých válek za nezávislost vlastnil Skiathos velké množství vybavených lodí s vyškolenými a zkušenými posádkami a mohly se aktivně účastnit boje. Uprchlíci z různých částí Řecka se uchylovali na tento malý ostrov, kde nacházeli útočiště. Docházelo mezi nimi však k boji, rabování a násilí, jelikož neměli dostatek jídla a přístřeší. 33

34 V roce 1823 se Turci pokusili ostrov znovu získat, ovšem byli poraženi. Roku 1829 po podpisu protokolu v Londýně byl založen Řecký stát a lidé začali obydlovat celý ostrov. [17] Města a památky Město Skiathos Městečko Skiathos je hlavní město ostrova a zároveň jako jedno z mála míst, si udržuje svou řeckou tradici. Ovšem i v tomto místě se začínají projevovat střípky stoupajícího cestovního ruchu a tlaku, jež je vyvíjen na obyvatele, aby se přizpůsobovali návštěvníkům. Příkladem je Mc Donalds, který je v typickém řeckém městě či vesnici nepředstavitelným prvkem. Město je centrem bohatého nočního života, nabízí velké nákupní možnosti, ale zároveň si stále ještě uchovává svou řeckou klidnou tvář bílých domků, krásných, kameny vykládaných úzkých uliček, taverničky s řeckou hudbou a tradičním jídlem. Příkladem může být taverna Mouria, kterou navštěvoval před sto lety nejznámější rodák tohoto ostrova spisovatel Alexander Papadiamintis. Muzeum tohoto spisovatele se nachází v blízkosti taverny. Město slouží i jako přístav, do kterého se každý den vrací místní rybáři. Kastro Středověké hlavní město ostrova leží na velké skále vyčnívající z moře omývané ze tří stran, na nejsevernějším výběžku ostrova. Svou polohou bylo místo chráněno a dostatečně zabezpečeno dřevěnými padacími dveřmi ze strany, kde městečko není odděleno mořem od pevniny. Kastro bylo vystaveno k ochraně obyvatel před piráty. Vzniklo v polovině 14. století a tvořilo jej přibližně 300 malých domečků postavených těsně vedle sebe. Výběžek, na kterém je město vystavěno, vstupuje ze tří stran do moře, tudíž neumožňovalo obyvatelům pěstování vlastních zemědělských produktů a lidé často trpěli hladem. Více než obyvatel zde žilo až do roku 1829, kdy se začali stěhovat do dnešního hlavního města Skiathosu. 34

35 Vesnice Kastro je nejstarším místem na ostrově, při jehož návštěvě i v horkém počasí pocítíte chlad, pokud si uvědomíte v jakých podmínkách a strachu zde místní obyvatelé žili. Na druhou stranu však nabízí neuvěřitelný výhled. Obrázek 7 - Kastro Zdroj: vlastní fotodokumentace Klášter Zvěstování Panně Marii Mužský klášter vybudovaný v letech 1794 až 1806 na místě, které je velmi dobře skryto, čímž nabízelo úkryt mnichů před piráty, je v současné době osídlen pouze třemi mnichy. Je posledním fungujícím klášterem na ostrově. Původně byly na ostrově 4 kláštery. Tento klášter založili mniši, kteří byli vyloučeni z komunity na Svaté hoře Athos, protože se odklonili od Písma svatého. Místo nabízelo vhodný úkryt i pro povstalce proti turecké nadvládě z řecké pevniny, která trvala až do roku 1807, kdy hlavní velitelé slíbili osvobození řecké vlasti. V té době také vznikla oficiální řecká vlajka. Tuto dobu připomíná sbírka, kterou nabízí k prohlédnutí muzeum v klášteře. 35

36 Klášter se nachází v krásně zelených lesích s výhledem na moře a malou vinicí, ze které mniši vyrábí své vlastní klášterní víno. Komplex prošel rekonstrukcí a je velmi dobře udržovaným klidným místem vhodným pro relaxaci. [18] b) Santorini Historie Ostrov je považován za bájnou Atlantidu. Tak jako ostatní Kykladské ostrovy, obsadili Santorini 3000 př. n l. Dórové, Benátčané a Turci. Kolem roku 2000 až 1600 př. n. l. osadili tento ostrov Minojci, kteří přišli z Kréty. V této době byl ještě ostrov v původním kruhovém tvaru a nazýval se Strongili. Podobu jakou má Santorini dnes se vytvářel po celá staletí vlivem geologických jevů. Otřesy se na ostrovech objevují dodnes, neboť vulkán je stále aktivní. Před miliony let bylo Santorini součástí několika vulkánů, z nichž většina přestala chrlit lávu okolo roku 3000 př. n. l., čímž se oblast stala vhodným místem pro život. V té době přišli na ostrov první osadníci, které přilákala velmi úrodná půda. Okolo roku 1650 př. n. l. se řetězec několika výbuchů a zemětřesení stal největší explozí v historii celé planety. Třicet kubických kilometrů lávy se chrlilo vpřed a 36 metrů vysoký sloup popele unikal do atmosféry. Sopečnou činností se vytvořila Kaldera, propadl se střed ostrova a voda z moře zaplnila celý prostor. Archeologové se dle nalezených vykopávek domnívají, že tato přírodní katastrofa zničila celou podstatu Minojské civilizace. Na Krétě byla zcela zničena Minojská kultura. Santorini bylo znovu osídleno až o pět století později. Archeologové se domnívají, že ostrov roku 1200 př. n. l. osídlili Féničané a r př. n. l. dórskými Řeky. Obyvatelé Théry r. 630 př. n. l. za vlády krále Grinnose, založili na pobřeží severní Afriky kolonii Kyrené. Od konce Perských válek byla nejmocnějším státem Řecka mocnost Athény, pod jejíž vládou byla kolonií do r. 427 př. n. l. Pod svou vládu ostrov Athény znovu získaly r. 378 př. n. l. V době Alexandra Velikého připadla Théra ke království Ptolemaiovců v Egyptě, kteří zůstali na ostrově od r. 275 př. n. l. do roku 146 př. n. l. V roce 236 př. n. l. došlo k oddělení Thirassie vulkanickou činností. Nadvláda Ptolemaiovců skončila v době, kdy Řecko obsadili Římané. Théra neměla v Římské říši významné postavení. Roku 197 př. n. l. se v Kaldeře objevil ostrůvek Palia Kameni. 36

37 Když byla egejská oblast předána Benátkám jako odměna za námořní podporu, odpovědnost za oblast převzal šlechtic Marek Sanuda. Roku 1207 n. l. byla Théra obsazena a vzápětí jako léno předána Jacopovi Varoccimu. Na krátko získala Théru Byzancie a vzápětí jej znovu vybojoval Varocci. V roce1335 byla připojena k vévodství Naxos. V 15. století byla Théra věnována Marco Crispimu, pánovi Iosu, který ji předal jako věno r pánům Pisaniům. Roku 1537 připadla Turkům a v rpce 1579 předal turecký sultán Théru španělskému dobrodruhovi Josefu Nasi a následovalo vyhlášení Osmanské správy. Théra se připojila k nově založenému řeckému státu Londýnským protokolem r Ostrov znovu zpustošilo velké zemětřesení v roce 1956, které dosáhlo na Richterově škále 7,8 stupně. Toto zemětřesení zabilo mnoho lidí a zničilo téměř celou Firu a Oiu (J. Švec. Santorini,2009 str ). Města a památky Fira Město Fira rozkládající se na útesech nad mořem je hlavním městem Santorini, kterým se stalo na počátku 19. století. Do města z malého přístavu vede cesta přibližně 600 kroků do prudkého svahu, které může návštěvník absolvovat také na oslech, kteří jej dovezou až nahoru. Svah lze vyjet také lanovkou. Ve městě žije přibližně obyvatel, kteří se snaží udržet staré tradice, ale vzrůstající cestovní ruch tyto snahy postupně potlačuje. V letní sezóně je toto město velmi rušné, uličky mezi romantickými řeckými stavbami šumí davy lidí, kteří zde naleznou mnoho obchůdků, taveren i tržiště. Domky jsou vystavěné na skalách a nabízí výhled na moře či okolní krajinu, jejich linie jsou zakřivené, zapuštěné do země, čímž vznikla unikátní architektura typická pro domky ve Fiře. Jsou stavěny do hloubky, jejich výkopy (skafta) tvoří další patra domů vystavěná z kamene a půdy, která nejsou ze strany vchodu vidět. Ve Fiře se nachází Archeologické muzeum se sbírkou vykopávek z Mesa Vouno, z místa, kde je hřbitov starověké Théry a Sellady z Akrotiri. Sbírka zahrnuje amfory, 37

38 nádobí, ženské sošky, hliněné sudy, mince atd. z období 3000 př. n. l. až do dob antického Říma. Fira je sídlem ortodoxních i katolických biskupů, tudíž zde nalezneme mnoho kostelů. Roku 1827 byl postaven Ypapantiho chrám Marcem Belonaisem, ten byl však zničen při zemětřesení 9. července 1956 a na jeho místě stojí Metamorphosis chrám. Z benátských časů mezi sídly nalezneme katolickou stavbu zvanou Gyza. Stavba je využívána ke kulturním příležitostem a nalezneme v ní umělecké památky, nábytek, reliéfy a další starožitnosti z minulých století (J. Švec. Santorini,2009 str. 50). Oia Obrázek 8 - Fira Zdroj: vlastní fotodokumentace Mezi Firou a Oiou je vzdálenost necelých 10 km. I v tomto městečku jsou domky vystavené na skalních stěnách v neoklasickém stylu. Převažující barvou staveb je bílá a okrová, stěny jsou zdobené kamínky, kvádříky dlažebních kamenů a květinami, čímž působí harmonicky a romanticky. Náměstí tvoří jakýsi balkón odkud je krásný výhled na Kalderu a nekonečné moře. 38

39 Místní obyvatelé byli v minulém století námořníky, čímž velmi zbohatli a z této doby jsou dochovány sbírky v Námořním muzeu. Tato doba je však nenávratně pryč. Roku 1680 byl postaven kostel Aghiou Sozontos, z jehož blízkosti se naskýtá nezapomenutelný pohled na západ slunce (J. Švec. Santorini,2009 str. 60). Pyrgos Obrázek 9 - Oia Zdroj: vlastní fotodokumentace Ve vzdálenosti 8 km jižně od Firy se nachází bývalé hlavní město ostrova, kterým bylo až do roku Původní benátský majestátní hrad byl hlavním sídlem starověké Théry. Dnes jej již připomínají ruiny, které se zachovaly uprostřed vesnice. K odpočinku slouží tzv. Kasteli, odkud je nádherný výhled do okolí. Theotokaki, jak je nazýván kostel z 10. století, je nejstarší středověkou stavbou celé oblasti. Kostelů se v oblasti nachází mnoho a každý je něčím výjimečný např. Aghia Theodosie, Taxiarchise Michaela a další (J. Švec. Santorini,2009 str. 60). 39

40 Skaros Na nejsevernějším cípu ostrova se nachází nad pobřežím město Skaros, které bylo vystaveno na nepřístupném místě jako středověké hlavní město. Dominantou byl hrad postavený římským šlechticem Scaurusem, který byl zároveň guvernérem ostrova v dobách, kdy ostrov patřil Římanům. Ve vesnici jsou dochovány ruiny tohoto hradu. Dále zde nalezneme kostel Theoskepasti (Boží záštity) jež byl postaven námořníkem, který byl podle své víry ve velké bouři zachráněn svatou Pannou (J. Švec. Santorini,2009 str. 58). c) Karpathos Historie Staří Řekové byli ostrovem tak okouzleni, že se stal domovem mnoha mýtických postav. Podle legend byl prvním obyvatelem ostrova obr LAPETUS, jež byl synem Urania a Gary, bratr Crona. Další legenda popisuje, jak na tomto ostrově žili společně všichni Titáni. O antické historii ostrova existuje jen velmi málo psaných zpráv. Dochovaly se například od Homéra, Straba, Ptolemaia a dalších historiků na jejichž podkladu lze předpokládat, že ostrov byl osídlen roku 6000 př. n. l. během neolitu. Minojská kultura se na ostrov dostala s příchodem obyvatel Kréty roku 1600 př. n. l. V tomto období se Karpathos stal součástí minojské námořní říše a její součástí zůstal do roku 1450 př. n. l. V pozdějších letech převzali vládu Mykénští obyvatelé a s nimi se zúčastnil i Trojské války. V období dórského osídlení přibližně 1000 př. n. l. ostrov vzkvétal a stal se významným obchodním centrem. Podle 4 známých měst té doby: Potodeo (Pigadia), Arkessia (Arkasa), Vrykous, Nissyros (na ostrově Saria) byl Karpathos nazýván jako TETRAPOLIS. V tomto období vznikla řeč, ze které se dodnes některá slova na ostrově používají. 40

41 Karpathos byl podmaněn Římem v roce 42 př. n. l., v období, kdy byl vyhlášeným obchodním a uměleckým centrem. Umělci z Karpathosu se podíleli na budování Partheonu. V období Byzancie se na ostrově stavěly chrámy, jejichž mozaiková výzdoba je stále divem světa a nyní se nachází v muzeích na ostrově Rhodos. Horské vesnice, které byly budovány především v období od 7. do 10. století, kdy byl ostrov pustošen piráty, nabízely lidem úkryt v horách. Od roku 1306 se ostrov nazýval Scarpanto (italsky scarpanto = bota), neboť v té době připadl šlechtickému rodu Cornaroů. V rukou Osmanské říše se ostrov ocitl téměř na 400 let po válce Turků a Benátčanů v roce Ostrovy patřící k Osmanské říši se vzbouřily a připojily se k Rusům, ovšem hned v roce 1830 byly zpět navráceny Turkům. Dne byly ostrovy v Egejském moři předány Italům. V průběhu italskoněmecké okupace došlo k velkému hladomoru a roku 1944 se obyvatelé opět vzbouřili. 7 rybářů vyplulo pro pomoc z osady Finiki malou lodí bez rádia a kompasu do Egypta. Za týden je přivezla zpět britská válečná loď, která současně přivezla potřebné léky a jídlo pro obyvatele ostrovů se po více než šesti stoletích okupace Karpathos spolu s ostatními ostrovy patřících k souostroví Dodekany připojil k Řecku. I přesto, že ostrov čelil mnoha útokům a byl předáván různým národům, obyvatelé si až do současnosti zachovali mnoho prvků z řecké kultury a svých zvyků se nevzdávají. Například v horské vesničce Olymp lidé stále mluví starým řeckým dialektem, který byl použit v Homérových knihách Ilias a Odysea (informační brožura CK Firotour). 41

42 Památky a) PIGADIE a kulturní památky ve městě Z řečtiny přeloženo jako studny, je hlavním městem a přístavem, ve kterém jsou soustředěny všechny úřady a leží v zálivu Vrontis. Ve městě žije přibližně obyvatel. Tento počet je však jen odhadem, neboť na zimu z nich mnoho odjíždí do Atén. Pigadie je moderní město, kde zde žije mnoho emigrantů, kteří si zde postavili domky s prvky stylu jejich kultury a tím potlačili řeckou kulturu. Ve městě se nachází ruiny Akropole antického města Poseidon. Dochovaly se zbytky obvodových zdí, sloupy, a několik dekorativních prvků. U ruiny se nachází 2 kostelíky. Agioi Apostoloi je kostel s ručně vyřezávanými ikonami a je vystaven v centru města. Další historické vykopávky a nalezené předměty jsou v městském parku naproti radnici. K vidění je například raně křesťanská mramorová křtitelnice a předměty objevené v mykénských hrobech z 15 st. př. n. l. Na pláži poblíž hotelů je Bazilika Agia Fotini neboli Poseidonův chrám, v níž byly objeveny ikony z 5. a 6. století. Směrem do Aperi jsou vytesány do skal dvě pohřební komory z minojského nebo mykénského období. b) Kulturní památky Vesnice Aperi Nejbohatší vesnička na ostrově nacházející se 8 km severně od Pigadie leží 300 m n. m. na úpatí hory Kali Limni. Dříve byla tato vesnice hlavním městem ostrova a nachází se v ní sídlo arcibiskupa řecké ortodoxní církve pro Karpathos a Kassos. Hlavními znaky Aperi jsou domy se zahradami z první poloviny 19. století, kostel Kira Panagia, kašny a na vrcholu kopce tyčícího se nad vesnicí jsou zbytky středověkého chrámu Koraki (informační brožura CK Firotour). 42

43 Arkassa 16 km od Pigádie na jihozápadní straně ostrova v oblasti antického města Arkesia se nachází vesnice změněna na rekreační letovisko. V letovisku jsou pozůstatky kostela Agia Anastasia ze 4. století, jež byly objeveny v roce 1923 a kaple Agia Sophia označující místo tří raně byzantských bazilik velkých rozměrů, které mají mozaikové podlahy. Antické město Akresia se nacházelo na celém poloostrově vybíhajícím do moře a nalezneme zde pozůstatky kyklopské zdi, starořecké hradby a základy chrámů (informační brožura CK Firotour). Diafani Od roku 1850 je místo používáno obyvateli Olympu jako přístav a centrum zásobování. Nachází se pod vesnicí Olymp přibližně 70 km od Pigadie. Přístav je využíván i k přepravě z Pigadie do Olympu, neboť silnice vedoucí do Olympu není zcela dostavěna. V přístavu je několik pláží a taveren (informační brožura CK Firotour). Menetes Vesnička položena ve skalách se nachází 8 km jihozápadně od Pigadie, na kterou nabízí velkolepý výhled. Menetes se vyznačuje tradičními bílými domky, tavernami, krásným kostelem Nanebevzetí Panny Marie z 19. století, jehož sloupy a materiál v základech byly dříve součástí křesťanské baziliky Sv. Anastazie, která stávala v středověké Arkase. Dále můžeme vidět byzantský kostel Agios Mamas s mozaikovou podlahou, vnitřní výzdobou a vyřezávaným oltářem. Kostel Koimisis of Theotokou stojí vysoko na kopci a láká návštěvníky i na výhled, který se od kostela nabízí (informační brožura CK Firotour). 43

44 Mesochori Vesnice, která působí jako by se v ní zastavil čas. Pohybovat se po vesnici můžete pouze na oslích nebo pěšky. Všechny motorové dopravní prostředky musí parkovat nad vjezdem do vesnice, která se nachází na západní straně ostrova 35 km od Pigadie a nabízí velkolepý výhled na moře a západ slunce. Ve vesnici protéká chladný a křišťálově čistý pramen vody, nad kterým byl vystaven kostel Panagia Vrissiani (informační brožura CK Firotour). Olympos Tradiční vesnice založena v roce 1420 leží ve výšce 300 m n. m. přibližně 63 km od Pigadie se nachází v horách severní části ostrova. Až do roku 1979 bylo toto místo odříznuto od zbytku světa, poté ji propojili s jižní částí ostrova prašnou cestou. V dnešní době je možná kombinovaná doprava autobus a loď, která připlouvá do přístavu Diafani. Izolovanost vesnice podpořila zachování tradic a také zůstala jednou z mála, ve které stále vše řídí ženy. Dodnes se zde používají tradiční zemědělské metody, ženy i muži chodí v tradičních krojích, používají starořecký dialekt, pečou chleba dohromady ve vesnických pecích a bydlí v původních domech (informační brožura CK Firotour). 44

45 Obrázek 10 - Olympos Zdroj: vlastní fotodokumentace Tradiční kroje Nádherné kroje, které nosí ženy i muži v této vesnici a zachovávají tím starou tradici. Krásný černý kroj krétského horala je velmi slavný. Skládá se z holínek, objemných černých kalhot, košile a hedvábných šátků. Typickým pracovním oblečením je vytahaná bílá košile, kalhoty, lněné vesty a obrovský slamák. Na nohou nesmí chybět holínky, které chrání nohy před hadím uštknutím. U žen je denní kroj složený z košile, vestičky, dlouhé sukně s krajkovou šněrovačkou, šátku a holínek. Obrázek 11 - Tradiční kroj Zdroj: vlastní fotodokumentace 45

46 Othos Asi 12 km severozápadně od Pigadie je nejvýše položená obec Othos ve výšce 450 m n. m. V této vesnici jsou původní karpatské domy a je jednou z nejstarších vesnic na ostrově. Nalezneme zde Národopisné muzeum schraňující textilie a hrnčířské výrobky (informační brožura CK Firotour). Piles Na západě ostrova asi 14 km od Pigadie je malá vesnička s nádhernými západy slunce a z vesnice je možné vidět ostrov Kassos a za jasného počasí i ostrov Kréta (informační brožura CK Firotour). Spoa Tato vesnice leží v nejužší části ostrova na polovině cesty mezi Pigadií a vesnicí Olympos. Hlavním cílem návštěvníků v této vesnici je kostel sv. Jiří, ve kterém probíhají největší oslavy 4. listopadu a v polovině léta oslava svatého Jana. Dalším lákadlem jsou Miloi větrné mlýny, které mají středověké konstrukce umístěny tak, aby zachytily nechvalně známý severní vítr Beneti. Některé z mlýnů jsou stále funkční a mele se v nich mouka z obilí (informační brožura CK Firotour). 46

47 7 Realizační předpoklady 7.1 Dopravní systém Všechny tři ostrovy mají své vlastní letiště, což usnadňuje dopravu do těchto míst a také přístav, kam připlouvají trajekty, zajišťující pravidelné spojení s okolními většími ostrovy a pevninou. Na ostrov Skiathos lze využít trajekt pravidelně vyplouvající ze Soluně. Santorini a Karpathos jsou dostupné trajektem společnosti Blue Star Ferries z přístavu Pireus u Athén. a) Skiathos Na ostrově bylo dosud vybudováno pouze 17 km asfaltové cesty. Je zde pouze jedna zpevněná silnice, která vede podél jižního pobřeží a spojuje dole na jihu všechny pláže a letoviska od východu k západu, respektive vše od města Skiathos až po Koukounaries. Pokud chcete být nezávislí a cestovat sami podle sebe využijete více automobilovou dopravu. Můžete zkusit některou z půjčoven aut, které se na ostrově nachází. Doporučovala bych však raději využít čtyřkolku nebo motorku, se kterou můžete jezdit i na prašných cestách. U aut se na prašných cestách nevztahuje pojištění vozidla. Autobusová doprava je nepravidelná a místa, kam se můžete dopravit, jsou velmi omezená. Autobus jezdí každých pár minut (20 30 min) a občas jezdí autobus i nahoru na sever ke klášteru Evangelistria. Interval je ale menší, ráno a večer okolo 45 minut, přes den cca 3 hodiny. [19] b) Santorini Automobilová doprava je dobrou volbou pro návštěvníky, kteří chtějí poznat všechny kouty ostrova. Na rozdíl od ostrova Skiathos, je zde vybudovaná hustší síť asfaltových cest, snadnější přístup k památkám a příjezdy k plážím. Půjčoven zde najdete více a nebývají nijak předražené. Bývá dobré si dopředu zajistit kompletní pojištění. Pozor si dávejte také na dopravní předpisy, především na bezpečnostní přilby, které, ač by se to na první pohled nemuselo zdát, jsou na skútrech povinné a policie jejich používání hlídá. [20] 47

48 Autobusová doprava je na tomto malém ostrově pravidelná, avšak nástupní místa jsou opět omezená. Problém je, že autobusy nezajíždějí k malým plážím ve vzdálenějších oblastech. Pokud tedy chcete navštívit střediska a města (Fira, Oia), stačí bus. Autobusovou dopravu na ostrově zajišťuje společnost Ktel. [21] c) Karpathos Automobilová doprava je opět nejlepší a nejsnadnější dopravou po ostrově, který má hustší silniční síť. Dopravní prostředky je možné zapůjčit ve větších městech, kde se nachází půjčovny nebo si je do odlehlejších oblastí nechat dovézt. Jelikož je ostrov malý a nachází se zde pouze 2 benzínky, může se bohužel stát, že dojdou pohonné hmoty. Této skutečnosti se již majitelé půjčoven přizpůsobili a tvoří si vlastní zásoby. Autobusová doprava je na ostrově poměrně pravidelná, avšak ne častá a zajišťuje spojení s většími vesnicemi. Autobus vyjíždí vždy z Pigadie. [22] 7.2 Ubytovací a stravovací zařízení Ubytovací kapacity Na ostrově Skiathos se nachází 161 ubytovacích zařízení různých kategorií. Z toho je 40 hotelů, 120 studií a apartmánů, 40 pokojů v soukromí a 1 kemp. Nejvíce jsou využívány apartmány a studia, která nabízí kuchyňský kout se základním vybavením. [23] Santorini má dle posledních statistických údajů 277 hotelů různých kategorií. Na stránkách statistického úřadu Řecka byla uvedena jen celková čísla ubytovacích kapacit celého souostroví Kyklady. Celkově zde nalezneme hotelů a apartmánů a 30 kempů. [24] Karpathos uvádí počet hotelů 114 v různých kategoriích. Stejně jako Santorini, ani u Karpathosu neuvádí statistický úřad jednotlivá čísla jen pro tento ostrov, ale pro celé souostroví Dodekanés. Nalezneme zde 1043 hotelů a apartmánů a 3 kempy. Na oficiálních stránkách ostrova Karpathos je zaregistrováno pouze 76 ubytovacích zařízení. [25] 48

49 Stravovací zařízení Na všech ostrovech nalezneme mnoho taveren, barů, plážových občerstvení a nočních klubů. Jedná se většinou o rodinné podniky a taverny se nachází obvykle i u každého ubytovacího zařízení. Bohužel statistická data zaznamenávající přesný počet těchto zařízení jsem nenalezla na žádných stránkách se statistickými údaji. 49

50 8 Statistické srovnání návštěvnosti ostrovů (letecká doprava) V tabulkách níže jsou uvedené přílety a odlety na jednotlivé ostrovy v letech ze stránek řeckého statistického úřadu EL.STAT. Data poslouží k posouzení, jakým směrem se cestovní ruch na ostrovech ubírá. Statistická data za rok 2013 nejsou stále zveřejněna. [26] Tabulka 2 - Letecké příjezdy a odjezdy 2009 Letecká doprava vnitrostátní a mezinárodní v roce 2009 Ostrov Přílety - odlety Příjezd osob (tisíce) Odjezd osob (tisíce) Skiathos Santorini Karpathos Zdroj: vlastní zpracování základě údajů z Řeckého statistický úřad EL.STAT Tabulka 3 - Letecké příjezdy a odjezdy 2010 Letecká doprava vnitrostátní a mezinárodní v roce 2010 Ostrov Přílety - odlety Příjezd osob (tisíce) Odjezd osob (tisíce) Skiathos Santorini Karpathos Zdroj: vlastní zpracování základě údajů z Řeckého statistický úřad EL.STAT Tabulka 4 Letecké příjezdy a odjezdy 2011 Letecká doprava vnitrostátní a mezinárodní v roce 2011 Ostrov Přílety - odlety Příjezd osob (tisíce) Odjezd osob (tisíce) Skiathos Santorini Karpathos Zdroj: vlastní zpracování základě údajů z Řeckého statistický úřad EL.STAT 50

51 Tabulka 5 - Letecké příjezdy a odjezdy 2012 Letecká doprava vnitrostátní a mezinárodní v roce 2012 Ostrov Přílety - odlety Příjezd osob (tisíce) Odjezd osob (tisíce) Skiathos Santorini Karpathos Zdroj: vlastní zpracování základě údajů z Řeckého statistický úřad EL.STAT Podle tabulek můžeme pozorovat, že cestovní ruch z pohledu letecké dopravy, na těchto ostrovech spíše klesá. Nejpoužívanějším dopravním prostředkem pro dopravu na ostrovy je letadlo. Rozdíly v příletech a odletech jsou v daných čtyřech letech velmi malé i přesto však zaznamenáváme, že v posledních letech došlo k mírnému poklesu. Situace se pravděpodobně odvíjí od politické a ekonomické situace v Řecku, i když kdo na řecké ostrovy cestuje, zjistí, že kromě legislativní problematiky nemají ostrovy s pevninou téměř nic společného a žijí si svým vlastním životem. 51

52 9 Marketingový výzkum Následující část bakalářské práce zahrnuje interpretaci provedeného dotazníkového šetření. Primární data byla získána mezi zájemci o dovolenou v Řecku v cestovní agentuře Diana tour a dále mezi lidmi, jež už řecké ostrovy navštívili na internetových stránkách Výzkum na zjištění pohledu českých turistů na řecké ostrovy Skiathos, Santorini a Karpathos Metodika sběru primárních dat Cílem tohoto šetření je vytvoření pohledu českých turistů na řecké ostrovy Skiathos, Santorini a Karpathos. Každý člověk má svůj vlastní názor a od dovolené očekává vždy něco jiného. Provedené dotazníkové šetření poskytuje informace o subjektivních názorech jednotlivých respondentů, které nám pomohou přiblížit, co lidé očekávají a odhalí případné nedostatky, které mohou být příčinou nízké návštěvnosti ostrovů. Dotazníky byly rozdány mezi zájemce o dovolenou v Řecku v období od konce října do konce března, kdy vychází nové katalogy cestovních kanceláří s nabídkou letní dovolené a lidé se znovu začínají zajímat o tyto destinace. Dále byl dotazník zveřejněn na internetových stránkách Vyhodnocení proběhlo na základě 145 vyplněných dotazníků od náhodně vybraných respondentů. Z 90 tištěných dotazníků byly všechny vyplněny a vráceny k šetření. Zbylé dotazníky byly vyplněny pomocí internetu, kde bylo k dispozici 100 dotazníků, ovšem pouze 55 jich bylo vyplněno. Dotazník se skládal z dvaceti tří otázek, které byly vybírány tak, aby pomohly k získání profilu návštěvníka řeckých ostrovů a odhalení nedostatků snižující návštěvnost ostrovů Skiathos, Santorini a Karpathos. Tvořilo jej dvacet jedna otevřených otázek, jedna uzavřená a jedna otázka nabízející stupnici hodnocení k podotázkám. 52

53 9.2 Interpretace dotazníkového šetření Cílem první otázky bylo zjistit, za jakým účelem respondenti navštěvují řecké ostrovy. Měli na výběr z pěti odpovědí, přičemž pátou možnost mohli doplnit o vlastní důvody. Graf č. 1 - Účel návštěvy ostrovů 82% 16% 2% Dovolená Ozdravný pobyt Jiné důvody (uvedeno: poznávací pobyt) Zdroj: vlastní šetření Na základě nabízených možností jsem zjistila, že 82% respondentů navštěvují ostrovy za účelem dovolené, 16% respondentů za účelem ozdravného pobytu a 2% uvedli jiný důvod, jakým může být poznávací pobyt. Dalšími možnostmi v dotazníku byly návštěva příbuzných a služební cesta, které však nebyly označeny ani jednou. Druhý graf zobrazuje, kolikrát respondenti řecké ostrovy navštívili a zda se opětovně vrátili. Na výběr bylo opět několik odpovědí. Graf č. 2 - Četnost návštěv ostrova 12% 9% 25% 54% Jedenkrát Dvakrát Třikrát Vícekrát Zdroj: vlastní šetření Řecko respondenti navštívili v 54% pouze jedenkrát. Na odpověď nabízející možnost, že se do této země vrátili dvakrát, zvolilo 25% dotazovaných osob, tedy čtvrtina všech dotazovaných. Třikrát se vrátilo jen 12% a vícekrát 9% dotázaných. 53

54 Odpovědi na třetí otázku ukazují, jaký typ organizace volí návštěvníci při svých cestách. Na výběr měli ze tří odpovědí. Graf č. 3 Způsob organizace zájezdu 29% 71% Prostřednictvím CK nebo CA Individuálně Zdroj: vlastní šetření Respondenti využívají nabídek cestovních kanceláří v případě cest do Řecka v 71% případech. Ale postupně také více jezdí individuálně a to dokonce 29% respondentů. Záleží, kterou oblast si lidé vybírají, ale často je cesta po vlastní ose méně ekonomicky nákladná, návštěvník je více flexibilní. Například může měnit oblasti, pokud se mu původně vybrané místo nelíbí a také časově si vše přizpůsobí dle potřeby. Otázkou číslo čtyři bylo zjišťováno, ve kterém ročním období jsou ostrovy nejvíce navštěvované. Na výběr byly čtyři roční období. 54

55 Graf č. 4 - Období návštěvnosti 13% 2% 8% 77% Jaro Léto Podzim Zima Zdroj: vlastní šetření Řecko a řecké ostrovy jsou navštěvovány především v letní sezóně. Je to nejen kvůli počasí, které je teplé a slunečné, ale také lepší dopravní dostupností, neboť v létě a na začátku podzimu do těchto oblastí organizují letecké společnosti charterové lety a lidé jsou zvyklí cestovat především o letních prázdninách. Z šetření vyplývá, že rodiny s dětmi a senioři dávají přednost dnům před začátkem plné letní sezóny (začátek června) nebo ke konci letní sezóny (polovina září), kdy již počasí není tak teplé, ale přesto umožňuje příjemně strávenou dovolenou. Na ostrovy v zimě nejezdí trajekty a jsou dopravně špatně dostupné. Z odpovědí dotázaných tedy vyplývá, že v letních měsících řecké ostrovy navštíví 77% turistů, na podzim 13%, na jaře 8% a v zimě už pouze 2% z dotázaných. Úkolem otázky č. 5 bylo zjistit nejobvyklejší a zároveň nejoblíbenější délku pobytu v daných destinacích. Na výběr byly čtyři odpovědi. 55

56 Graf č. 5 - Délka pobytu na ostrovech 7% 4% 28% 61% 3,6 dnů 7-9 dnů dnů 13 a více dnů Zdroj: vlastní šetření Nejvíce lidé využívají nabídku dovolených v délce trvání dnů. Z dotazovaných osob odpovědělo 61%, že využívá tuto délku pobytu, která je ideální pro pasivní odpočinek i poznávání krajiny. Tato nabídka je finančně dostupnější a výhodnější než 13 a více dnů, i když finanční rozdíly nebývají příliš vysoké v rozmezí délky pobytu od 12 do 15 dnů pobytu, kdy setrvá na dovolené jen 7% respondentů. Pro 28% dotazovaných osob je délka pobytu přijatelnější na 7-9 dní. Důvodem mohou být pracovní povinnosti nebo finanční situace. Délka pobytu v rozmezí 3 6 dnů je zajímavá pouze pro 4% respondentů. Z odpovědí na otázku č. 5 vyplývá, jaký typ zájezdu respondenti vyhledávají. Výběr byl ze čtyř druhů zájezdu. Graf č. 6 - Typ vyhledávaného zájezdu 48% 41% 11% pobytový poznávací poznávací s pobytem u moře Zdroj: vlastní šetření Řecké ostrovy jsou ideálním místem pobytového zájezdu pro 48% respondentů. Jedná se především o ty pobytové zájezdy, v rámci kterých lze dokoupit fakultativní výlety u delegáta. Některé cestovní kanceláře nabízejí tyto pobyty kombinované 56

57 i s poznáváním. Tato nabídka láká 41% respondentů. U poznávacích zájezdů je nabízena především pevnina, která láká i k víkendovým pobytům a ostrovy jsou často navštěvovány v rámci okružních plaveb. Tento typ dovolené je vyhledáván 11% dotazovaných osob. Žádný z respondentů by ostrovy nevolil pro typ zájezdu eurovíkendy, který tvořil čtvrtou možnost. Sedmý graf znázorňuje druhy ubytování, ze kterých si respondenti mohli zvolit ty, které nejvíce vyhledávají na své dovolené. Graf č. 7 - Zvolený druh ubytování 65% 6% 26% 3% Kemp Hotel, penzion Ubytování v soukromí Jiné: na pláži, apatmán Zdroj: vlastní šetření Kempy nejsou na Skiathosu, Santorini a Karpathosu zcela běžné, což v teoretické části uvádí odstavec věnovaný materiálně-technické základně, ale pokud se v cíli pobytu nachází, 6% dotazovaných osob by si je vybralo. Velmi oblíbené jsou také ubytování v soukromí u 26 % respondentů. Avšak nejvyšší sloupec grafu s 65% odpovědí od návštěvníků má nabídka hotelů či penzionů. V posledních letech si lidé čím dál více oblíbili možnost cestování s karavanem nebo v upraveném autě, v němž je možné přenocovat u pláže. Na tento způsob trávení dovolené reagovaly hotely, které nabízejí za poplatek využít teplou sprchu. A to ve 3% případů. 57

58 Odpovědi na další otázku zachycené v osmém grafu ukazují, který typ stravování je respondenty nejvíce žádaný. Na výběr bylo šest odpovědí. Graf č. 8 - Způsob stravování 29% 39% 12% 19% 1% Zdroj: vlastní šetření Řecko je ideálním místem pro skvělé gastronomické zážitky. Turisté v 39% volí dovolenou s polopenzí nebo v 29% jen se snídaněmi, neboť ostrovy nabízí velké množství taveren a barů, které navštěvují na obědy a večeře. Stravování all inclusive využívají především rodiny s dětmi a to v 19% případů, neboť chtějí mít pro své děti zajištěné pravidelné jídlo a nápoje. Individuální stravování není v Řecku až tolik využívané. Volí si jej pouze 12% respondentů, ale myslím si, že je to také z toho důvodu, že české cestovní kanceláře nenabízí dostatečnou kapacitu studií či apartmánů, ve kterých by bylo možno připravit si vlastní jídlo nebo alespoň teplé nápoje. Plná penze není v katalozích cestovních kanceláří téměř vůbec nabízena a pravděpodobně i z tohoto důvodu ji označlo jen 1% respondentů. 58

59 V následující otázce č. 10 bylo zjišťováno, zda některý ze tří ostrovů respondenti již navštívili. Bylo možné zvolit pouze ano/ne. Graf č. 9 - Návštěvnost ostrovů 40,00% 60,00% Ano Ne Zdroj: vlastní šetření Tyto tři ostrovy nepatří mezi příliš známá místa u českých turistů a ani nabídka českých cestovních kanceláří do této oblasti není rozsáhlá. 60% respondentů navštívilo jeden nebo i více ze tří nabízených ostrovů, 40% respondentů ani jeden nenavštívilo. Otázkou Který z ostrovů jste navštívili? (možno více odpovědí), bylo zjišťováno, který z ostrovů je nejvíce navštěvovaný, nebo jestli respondent navštívil některý z uvedených ostrovů. Jelikož se nejedná o masově navštěvované ostrovy, byla uvedena i odpověď jiný řecký ostrov. Uvedená data v grafu nejsou v procentech, ale uvádí počet návštěv respondentů v číslech, neboť bylo možno označit více odpovědí. Graf č Návštěvnost vybraných ostrovů Karpathos Santorini Skiathos Jiný řecký ostrov Zdroj: vlastní šetření Vzhledem k malé nabídce českých cestovních kanceláří tří prvních ostrovů a malé propagaci, jsou více navštěvované ostatní ostrovy např. Kréta, Rhodos, Samos a jiné. 59

60 Označilo je 54 respondentů. Ovšem i ostrov Santorini si mezi respondenty našel oblibu. Navštívilo jej 46 respondetů. Ostrov bývá propagován fotografiemi romantických staveb a nádherných zákoutí, jež bývají velmi často v reklamách, časopisech a médiích. Pokud by se cestovní kanceláře zaměřily na větší propagaci ostatních i méně známých ostrovů, jistě by jejich popularita stoupla. Ostrov Karpathos navštívilo 33 respondentů a Skiathos přilákal 31 dotazovaných osob. Následující graf znázorňuje odpovědi na otázku způsobu motivace k návštěvě některého ze tří ostrovů. Graf č Způsob motivace k návštěvě 48% 26% 17% 1% 6% 1% Reference od známých Informace od CK nebo CA Tištěné informace Vlastní zkušenost Média Internet Zdroj: vlastní šetření Respondenty ve 48% případech motivovaly informace poskytnuté v cestovní kanceláři nebo cestovní agentuře. Nabídka zájezdů na tyto ostrovy není v Čechách široká. Nabízí je jen některé cestovní kanceláře. Santorini má v nabídce například cestovní kancelář Firotour, Brenna, VTT, ESO Travel. Karpathos nabízí Firotour, Viamare, novinkou je v nabídce CK Fischer, Melissa Travel a CK Alex. Skiathos nabízí z větších cestovních kanceláří jen CK Alex. Na ostrovy vycestovalo 27% dotázaných na základě referencí od známých, 17% zaujalo Řecko z internetové prezentace, 6% navštěvuje Řecko z vlastní zkušenosti a 1% respondentů vycestuje do Řecka na základě médií a tištěných informací. Turistická centra nebo jiné způsoby motivace neoznačil žádný z respondentů. 60

61 Z otázky č. 12 bylo zjištěno, co respondenti od ostrovů očekávají. Na výběr bylo šest odpovědí a poslední otázka nabízela přidat další typy očekávání. Respondent tak mohl uvést vlastní názor a také označit více odpovědí. Z toho důvodu jsou uvedeny počty odpovědí v číslech a ne v procentech. Graf č Druh očekávání od ostrovů Zdroj: vlastní šetření 97 dotazovaných očekávalo v daných destinacích čisté moře a krásné pláže, kterými jsou tato místa proslavená, ale nechybí jim ani zájem o přírodní a kulturní památky, které označilo 79 respondentů. Klidné prostředí vyhledává 66 respondentů a 27 dotazovaných jezdí do Řecka za původním folklórem. 34 oslovených osob vyhledává vyhlášenou řeckou kuchyní. Zbývající tři návštěvníky zaujala mentalita národa, počasí nebo si zde nalezli přátele. V otázce č. 13 byly zjišťovány priority při výběru ostrova. Otázka nabízela více možností, není tedy uvedena v procentech, ale v počtu odpovědí respondentů na jednotlivé možnosti. 61

62 Graf č Priority při výběru ostrova Zdroj: vlastní šetření Pro 104 respondentů je důležitá příroda a čisté životní prostředí při výběru dovolené. S tím je spojeno i klidné prostředí, které je prioritou pro 67 respondentů. U předchozí otázky mnoho lidí označilo odpověď týkající se kulturních a přírodních památek, což se projevilo i u této otázky, neboť 60 dotazovaných osob právě tuto možnost považuje za prioritu při výběru destinace. Zajímavostí může být, že pouze 4 respondenti označili možnost důležitosti ceny a dostupnosti. Tato dvě kritéria nebyla do odpovědí zahrnuta, ale bylo očekáváno velké procento těchto odpovědí u možnosti jiného důvodu. 12 respondentů uvedlo, že prioritou je dobře vybavená materiálně-technická základna, 17 respondentů vyhledává místní folklór a 13 respondentů přicestuje z pracovních důvodů. Vyhodnocení otázky č. 14 ukazuje, s kým nejčastěji respondenti cestují. K dispozici byly 4 určité odpovědi a 5. odpověď nabízela možnost vlastního názoru. 62

63 Graf č Výběr doprovodné osoby 64% 3% 26% 2% 6% Zdroj: vlastní šetření Největší část dotazovaných, celých 64%, cestuje s rodinou, kam jsem zahrnula i odpovědi s manželem nebo manželkou, které byly vyplněny u možnosti odpovědi s někým jiným, neboť je považuji za rodinu. 25 % respondentů rádo cestuje s přáteli a známými. Jen 3% respondentů tráví dovolenou samostatně a 2% respondentů si vybírají dovolenou organizovanou skupinou (zájezdem). 6% respondentů tráví dovolenou s přítelem či přítelkyní v partnerském vztahu. Otázkou, která se vztahovala na Způsob dopravy na ostrovy, se ukázala nejoblíbenější použitá doprava do uvedených destinací. 63

64 Graf č Způsob dopravy na ostrovy 88% 3% 1% 8% Zdroj: vlastní šetření K přepravě na dovolenou 88% respondentů využilo leteckou dopravu, která je v případě ostrovů nejsnadnějším a časově nejvýhodnějším dopravním prostředkem. Ostatní dopravní prostředky musí být vždy v kombinaci s trajektem, což je komplikovanější a časově zdlouhavé. Leteckou dopravu nabízí ke svým zájezdům do těchto destinací všechny cestovní kanceláře v hlavní sezóně od června do poloviny září, stejně jako možnost zakoupit si pouze letenku. 8% respondentů využilo možnosti autobusu v kombinaci s trajektem. Tento typ dopravy využívají i cestovní kanceláře v případě prvního a posledního turnusu na jeden ze tří ostrovů. Kombinaci automobilu s trajektem využilo 3% respondentů. Jeden z respondentů, který tvoří z celkového počtu dotazovaných 1%, využil k cestě do Řecka kombinaci kola a trajektu. 64

65 Graf č. 16 zachycuje způsob zjišťování informací, přičemž bylo uvedeno 5 možností a jedna otevřená možnost k vlastnímu názoru. Graf č Způsob zjištění informací 40% 39% 17% 2% 1% 1% Zdroj: vlastní šetření V dnešní době mnoho lidí tráví svůj volný čas na internetu, což se projevilo i ve způsobu, jakým se respondenti o ostrovech čerpali. 40% respondentů získalo informace na internetových stránkách, 39% respondentů zaujala nabídka cestovních kanceláří nebo cestovních agentur. U méně známých destinací má velký vliv i zkušenost osob v okolí respondenta. Tuto odpověď si vybralo 17% respondentů. 2% dotazovaných osob využilo informace z médií, i když jsou tato místa málo propagována. Zbývající 2% respondentů se dělí mezi informaci z veletrhu cestovního ruchu a jiné, ve kterých byl uveden například zaměstnavatel. 65

66 K dalším zjištěním byla využita tabulka hodnocení služeb v daných oblastech. Stupnicí od 1 (nejlepší) 5 (nejhorší) a také možnost nevím, jelikož všechny služby nemusely být využity. Z těchto hodnocení vznikly výsledky v podobě průměrné známky hodnocení. Tabulka 6 - Stupnice hodnocení služeb Nabídka služeb Průměrná známka Nevím Služby turistických center 2,6 24 Přístup a vstřícnost v ubytovacích a stravovacích zařízeních 2,4 5 Nabídka výletů 2,4 10 Úroveň průvodcovských služeb 2,5 15 Služby půjčoven (auta, kola, čluny, motocykly, atd.) 2,7 27 Čistota a servis na plážích 2,4 2 Zachovalost a přístupnost kulturních památek 2,3 5 Celkový dojem z ostrova 2,2 3 Přístup obyvatel 2,5 5 Celkem 2,4 96 Zdroj: vlastní šetření Celková průměrná známka hodnocených služeb na ostrovech je 2,44. U všech služeb známka přesáhla číslo 2. Udržet výbornou kvalitu služeb v destinacích, které se snaží udržet svou tradici a obyvatelé se na zimu stěhují většinou zpět na pevninu, není jednoduché, ale průměrné hodnocení není špatné. Ostrovy se rok od roku zlepšují ve svých službách s postupným přírůstkem návštěvníků, ovšem zlepšit tyto služby na ostrovech, kde je potřeba vše přivážet, nelze najednou. Vyšší známka 2,69 u služeb půjčoven může být způsobena nedostatečným počtem dopravních prostředků k počtu návštěvníků, neodpovídající stav a pojištění těchto prostředků a cena půjčení. Úroveň průvodcovských služeb 2,51 je také vyšší. Na ostrovech jeden delegát mívá obvykle na starosti klienty více cestovních kanceláří. Tudíž jeho časový harmonogram je více napnutý a na jednotlivé klienty nemá dostatek času. 66

67 V turistických centrech je používán anglický jazyk, který může být problémem především pro starší návštěvníky, a tudíž hodnotí jejich služby hůře. Také laxní přístup Řeků může uspěchané Čechy více znervózňovat. Doporučením jiným osobám se zabývá otázka č. 17. Respondenti na základě svých zkušeností mohli pomocí pěti odpovědí doporučit či nedoporučit dané ostrovy. Graf č Doporučení jiným osobám 9% 38% 53% Určitě ano Spíše ano Nevím Zdroj: vlastní šetření Návštěvu ostrovů by doporučilo 53% dotazovaných osob, což je více než polovina ze 145 respondentů. Odpověď spíše ano zahrnuje 38% respondentů. Dohromady s jednoznačným ano tvoří velké procento spokojených návštěvníků a poukazuje na to, že v nich navštívená místa zanechala velmi pozitivní pocity. Ani jeden dotazovaný neodpověděl, že by destinaci nedoporučil a 9% z dotázaných osob váhá, zda tato místa doporučit, či nikoliv. 67