Zdravotnictví. v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zdravotnictví. v České republice"

Transkript

1 Zdravotnictví v České republice Rozhovor s ministrem zdravotnictví Veřejné zdravotnictví je třeba rozvíjet Zvládání zdravotních nerovností Výzkum public health Evropská podpora výzkumu veřejného zdraví Zdravotní pojištění a zabezpečení Psychofyzická zátěž sester Příčiny fluktuace sester září 3/XIII/2010 Č a s o p i s j e v y d á v á n z a p o d p o r y M i n i s t e r s t v a z d r a v o t n i c t v í Č e s k é r e p u b l i k y

2 Zdravotnictví v České republice září 2010 Vydává Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ve spolupráci s nakladatelstvím Sdělovací technika spol. s r. o. Vážení čtenáři, s každým novým ministrem zdravotnictví přichází změna. Ne vždy je to však změna k lepšímu. Také ne všechny změny vyhovují všem. Velmi záleží na tom, z jakého hlediska změny, které nový ministr přinese, posuzujeme. Pokud můžeme soudit z rozhovoru s ministrem zdravotnictví MUDr. Leošem He - gerem, který poskytl exkluzivně našemu časopisu, pro obor sociálního lékařství by mohla nastat příznivá doba. Pan ministr se jasně vyjádřil v tom smyslu, že veřejné zdravotnictví je třeba pěstovat a rozvíjet. Můžeme společně doufat, že nezůstane jen u pěkných slov. Proto s trochou, snad oprávněné, skepse je do tohoto čísla zařazen i převzatý text o tom, co hodlá současná koaliční vláda prosadit během následujících čtyř let ve zdravotnictví. Další texty se tematicky příliš neodchylují od tónu rozhovoru s ministrem a věnují se public health nebo chcete-li veřejnému zdraví a veřejnému zdravotnictví, tomu jakou pozornost veřejnému zdraví věnují v Evropě a jakou úlohu přikládají výzkumu v tomto oboru. Řečeno slovy jednoho z autorů: V nemocnicích se zdraví netvoří, tam se jen s velkým úsilím napravuje to co se už pokazilo. Zdraví se vytváří v rodinách, ve školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí. V současné době v České republice je vzdělávání v oboru veřejného zdravotnictví velmi omezené. Zejména chybí nadstavbové vzdělávání v oboru, které je v zahraničí zastoupeno stupněm Master of Public Health. Chybí také nějaká institucionalizovaná základna veřejného zdravotnictví. Je potěšující slyšet z ústy nového ministra zdravotnictví, že si těchto nedostatků je vědom. Příznivci časopisu budou jistě nápomocni při snaze tyto nedostatky odstranit. Vít Černý Z obsahu Rozhovor s ministrem zdravotnictví Veřejné zdravotnictví je třeba pěstovat a rozvíjet 82 Jan Holčík Zvládání zdravotních nerovností 86 Miroslav Barták Výzkum public health 1. část 92 (využití v praxi zdravotní politiky ) Kateřina Ivanová, Radka Švíková Evropská podpora výzkumu veřejného zdraví 96 Jan Holčík Za profesorem MUDr. Adolfem Žáčkem 99 Jaroslav Vostatek Zdravotní pojištění a zabezpečení 100 (základní vývojové tendence) Sylva Bártlová, Hana Hajduchová Psychofyzická zátěž a příčiny fluktuace sester 110 Dubravka Jaganjacová, Petr Háva Zdravotní politika prevence a léčby CMP část 1I. 116 Předseda redakční rady: Ing. Alexandr Stožický, CSc. Redakční rada: RNDr. Petr Beneš Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc. Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc. Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. PhDr. Zdeněk Kučera MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc. Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc. MUDr. Mgr. Petr Struk Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc. Adresa redakce a administrace: Sdělovací technika spol. s r. o. Uhříněveská 40 Praha 10, tel.: fax: Vedoucí redakce: Mgr. Vít Černý mobil: Grafika a zlom: Matěj Feszanicz Příjem inzerce: Redakce Tisk zajišťuje: PRESS SERVIS s.r.o. Registrace MK ČR E 7600 ISSN Indexace a excerpce: Bibliographia Medica Čechoslovaca Příspěvky lze zveřejňovat v češtině, slovenštině a v angličtině. Texty jsou recenzovány. Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy (http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=503642) Cena ročního předplatného je 350 Kč (12 Euro), doporučená cena jednotlivého čísla je 100 Kč (4 Eura) Na obálce: Teoretická vize souhrnně pojaté reformy zdravotnictví viz Zdravotnictví v České republice III/XI/2008, Jan Holčík, Reforma zdravotnictví

3 Veřejné zdravotnictví je třeba pěstovat a rozvíjet (rozhovor s ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leošem Hegerem, CSc.) Pane ministře, znáte a čtete časopis Zdravotnictví v České republice? Časopis znám a čtu ho protože je to v současné době jediný odborný časopis, který se zabývá organizací zdravotnictví a veřejným zdravotnictvím jako komplexním oborem. Veřejné zdravotnictví (Public Health pozn. red.) prolíná vším a do organizace zdravotnictví zabrousí občas každá odborná společnost. Různé práce z oboru se objevují na různých odborných platformách, ale sjednoceno to není. Veřejné zdravotnictví se u nás dosud přesně nevymezilo oproti hygienické službě. Organizační část je zastoupena především v časopisu Zdravotnictví v ČR. Musím ještě dodat, že jsem byl jako člen Společnosti sociálního lékařství u toho, když se časopis Zdravotnictví v ČR zakládal. Myslím, že jsem právě v té době byl členem výboru společnosti. Jakou roli v péči o zdraví přisuzujete oboru veřejné zdravotnictví a sociální lékařství? Relativně brzy po revoluci v roce 1989 jsem se dostal do oblasti managementu přes Hradeckou nemocnici, a pak jsem byl na takovém velmi komplexním kurzu organizace zdravotnictví ve Spojených státech v rámci projektu HOPE. Pro všechny, kteří jsme tam byli z postsocialistických zemí, bylo překvapením objevit, že organizace zdravotnictví je něco víc než co bylo organizování zdravotnictví na principu marxismu leninismu a vědeckého řízení v tehdejší době. On ten obor existoval již před rokem 1989 a myslím, že se z té éry mezi padesátými a osmdesátými léty zachovaly některé věci, jako například systém vzdělávání lékařů, a to nemluvím o rozvoji hygieny a epidemiologie. Řízení bylo v praxi hodně zpolitizováno a tím to i na teorii hodilo takový nepěkný stín. Teprve po revoluci v devadesátých létech se jasně ukázalo, že je to obor, který je jasně plnokrevný a srovnatelný s řadou medicínských oborů, který má svoji akademickou i výzkumnou bázi a samozřejmě i bázi praktickou. Je tedy naprosto jednoznačné, že tento obor zde má své místo a je třeba ho pěstovat. Liší se od klinických oborů tím, nemedicínské obory. Ekonomie zdravotnictví se sice učí v rámci ekonomie veřejné správy, ale v zahraničí jsou fakulty, které se Ministr zdravotnictví ČR doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. že do něj vstupuje daleko větší množství vysokoškoláků nezdravotnického vzdělání. Jsou to lidé, kteří jsou z vyloženě jiných oborů než je medicína, odborníci z oblasti práva, ekonomie nebo například z oblasti technické. Tím vznikají trošku problémy se zařazením oboru do standardního medicínského vzdělávání. Jak vidíte budoucnost tohoto oboru, který nemá žádnou institucionalizovanou základnu po zrušení ÚSLOZu, IZPE, nyní i omezení Školy veřejného zdravotnictví IPVZ a zrušení oboru jako atestačního? Obor trpí tím, že řízení zdravotnictví je absolutně mezioborová disciplína. Řízením a organizací zdravotnictví se zabývají různé zabývají vyloženě ekonomikou zdravotnictví. Nějaká institucionalizovaná základna chybí v našem prostředí i v dalších oborech. Teprve nyní se konstituuje důkladněji medicínské právo. To je pohled zdola. Shora ten problém nastal, když se začal realizovat nový zákon o vzdělávání a nově se nadefinovaly obory. Obor veřejného zdravotnictví ze systému specializačního vzdělávání vypadl. Souvisí to s tím, že zákony, které definují atestace, jsou zdravotnické zákony, jsou to zákony pro zdravotnické pracovníky a každý kdo chce do téhle oblasti vstoupit, musí se stát zdravotnickým pracovníkem. Například klinickým inženýrem se můžete stát, když vystudujete fakultu biomedicínského inženýrství, ale můžete se jím také stát, když vystudujete běžnou elektrotech- 82 Veřejné zdravotnictví je třeba pěstovat a rozvíjet

4 niku a uděláte si doplňkový kurz. V tomto stojí obor organizace zdravotnictví tak trochu stranou, protože konečný produkt, specialista ve veřejném zdravotnictví většinou není zdravotníkem. Jistě, může být hygienikem, tam potom je zdravotnickým pracovníkem, ale řeknu příklad: Ředitel nemocnice není v systému našich povolání zařazen jako zdravotnický pracovník, ale jako THP pracovník. Proto se obor dostal mimo, to já jsem vnímal jako logický postup. Bohužel se neudělal další krok, aby se obor nějakým způsobem institucionalizoval. Dvacetiletí pokusů bylo strašně zajímavé protože se tady objevovala a mizela celá řada škol a kurzů, které se do toho pokoušely vniknout. V devadesátých létech vzniklo vzdělávání MBA, organizované top business schools. Byly pokusy udělat nějaký MBA kurz orientovaný na zdravotnictví, ale všechny, pokud vím, zůstaly ne - dokončeny. Až snad teď běží program v Čelákovicích a objevila se nová škola spojená s bývalým náměstkem ministra zdravotnictví panem Hroboněm. Tyto kurzy jsou na komerční bázi a jsou poměrně drahé i přesto, že jsou sponzorovány různými, často farmaceutickými firmami. Vzdělávání, které bylo organizováno vlastním zdravotnictvím pod hlavičkou ústavů jako je IPVZ v Praze je v útlumu, a právě tam běží poslední ročník frekventantů a není stanoveno jaký bude další postup. Myslím si, že obor je třeba posílit, že je třeba něco vymyslet. Jsem přesvědčen, že když na IPVZ existovala škola Veřejného zdravotnictví, že k tomu mělo být ještě doplněno něco jako podmínky pro práci ve zdravotnictví, jak je mají klinické obory. V nich je nadefinováno, jaké musíte mít vzdělání pro příslušnou funkci. Pro výkon některých činností ve zdravotnictví by mělo být také podmínkou příslušné mezioborové vzdělávání. Na pozicích ředitelů nemocnic, referentů a vyšších funkcí na MZ, na vysokých manažerských funkcích ve zdravotních pojišťovnách, je mnoho lidí, kteří ovlivňují zdravotnický systém a formují zdravotnictví. Pro všechny tyto lidi by nadstavba ve veřejném vzdělávání měla být podmínkou pro výkon funkce. V cizině je tato nadstavba ve vzdělávání formována do MPH, Master of Public Health (magistr veřejného zdravotnictví). U nás tento stupeň nástavbového vzdělávání chybí. Zde je možná ještě dobré zmínit, že teď se rodí idea, že by alespoň část analytické baze, kterou dříve nesl ÚSLOZ a později IZPE, mohla být v ÚZISu. Jsou to ale jenom první myšlenky, které ještě nejsou dosti propracované a definitivní. Jaký je vztah mezi ÚZIS a Koordinačním střediskem pro resortní zdravotnické informační systémy (KRZIS)? Je možné, že tyto dvě instituce splynou. ÚZIS je jakási nadstavbová část celého systému informatiky, který má sbírat data a produkovat z nich informace důležité pro řízení celého zdravotnictví. KRZIS je částí systému informatiky, která se stará o hardwarové vybavení, ale i o organizační zabezpečení registrů. Některé registry mají velikou tradici, jako např. onkologický, a některé se teprve rodí a hledají své postavení. Myslím, že by to vše mělo být pod jednou střechou. Obor je zastoupen v pregraduálním studiu na různých školách právnického, ekonomického a zdravotnického typu. Nestálo by za úvahu udělat systém postgraduálního vzdělávání na bázi těchto vysokých škol? Myslím, že by nebylo vhodné udělat nějakou fyzickou katedru, která by servírovala všechny tyto obory. Jednotlivé školy to nemají rády a jednotlivé fakulty si to zařizují samy. Když už ne centralizovanou bázi, tak by to dobře zastřešilo alespoň jednotné vzdělávání lidí v oboru a MPH. Na lékařských fakultách se dodnes přednáší obor, který je nazýván Sociální lékařství ale je to de facto veřejné zdravotnictví. Jak je to přesně na právech a ekonomii nevím, ale v každém případě je třeba říci, že kdo se chce zabývat medicínským právem nebo ekonomikou ve zdravotnictví nebo managementem zdravotnických zařízení nebo pojišťoven nebo celého systému, tak musí o zdravotnictví něco vědět a musí získat nějaké vzdělání z vlastní medicíny. Jinak se s lidmi, kteří ve zdravotnictví pracují, nedomluví. Zrovna tak zdravotník, když jde dělat ředitele nemocnice nebo do pojišťovny, musí něco vědět o právu ekonomice a managementu. Má odborná veřejnost očekávat nějaké změny ve financování vědy a výzkumu? V případě ministerstva zdravotnictví jde především o Interní grantovou agenturu? To je oblast, která je trochu mimo kontrolu zdravotnictví, asi tak z poloviny. Organizování výzkumu a vlastní provádění výzkumu je věcí zdravotnických institucí. Na ministerstvu organizace výzkumu pod hlavičkou grantové agentury běží, ale ta druhá polovina je jeho financování, a to je nyní výrazně ovlivňováno Radou pro vědu, výzkum a inovace. V té se odehrávaly velké změny a dramatické kroky, které se vizualizovaly aktivitami a spory mezi Akademií věd a sférou školství, která garantuje vědu. To se bude muset usadit. Já jsem o tom krátce hovořil s panem premiérem. Zdravotnictví nemá zastoupení v té Radě a bylo by to potřeba změnit. Pan premiér se chystá zaujmout pozici předsedy rady a je si vědom toho, že nějaké změny potřeba jsou. Jaký je Váš osobní vztah k informačním technologiím? Můj vztah k Informačním technologiím má dvě polohy. Jsem běžný konzument informačních technologií počínaje internetem, který naprosto převrátil knihovnickou sféru. Při svých pracovních pobytech v zahraničí jsem byl velikým obdivovatelem knihoven například ve Spojených státech. Tam bylo k dispozici všechno téměř okamžitě, zatímco u nás se musel půl roku shánět článek přes meziknihovní mezi - národní výpůjční službu. Pak samozřejmě pracuji běžně s počítačem ve sféře inteligentního psacího stroje, nějaké kalkulačky a prezentačního média. Tak to je jeden pohled na věc. Druhý pohled je asi ovlivněn mými dřívějšími funkcemi jak výkonného rentgenologa, tak ředitele nemocnice. V rentgenologii například došlo k obrovské změně zavedením obrazových sys - témů. Zpracování, ukládání a archivace obrazu to je naprostá revoluce. Z archivu si rychle vyvoláte snímky pacienta, kterého zrovna vyšetřujete a získáte tak naprosto dokonalou zpětnou vazbu. Samozřejmě jako ředitel nemocnice jsem byl u formování rozsáhlých nemocničních informačních systémů. Jaký je Váš názor na podporu ehealth? Může ehealth skutečně přinést úspory, nebo je to jenom vytváření prostoru pro byznis IT firem? Já vidím ehealth v jednotlivých kapitolách, které jsou víceméně svébytné. Jsou to nějaké technologické nástroje pro zpracovávání informací obecně. Celý systém ehealth můžete vidět jako takový balíček dobrého Honzy na cestu zabalený do nějakého uceleného systému, ale když jste škarohlíd tak ho můžete vidět jako třeba nějakou prázdnou bublinu. Záleží na tom čím se zrovna zabýváte. Není pochyb o tom, že elektronizace a digitalizace pronikla do společnosti úplně všude a také není pochyb o tom, že se hledají oblasti, kde by se to mohlo ještě použít a jak by se o tom mohlo vzletně hovořit. Je to stejné jako jinde v akademických sférách. Ukazuje se, že některé věci, které vypadají opravdu Veřejné zdravotnictví je třeba pěstovat a rozvíjet 83

5 velmi vzletně jsou slepé cesty, nebo jsou v současné době technicky nerealizovatelné a odkládají se třeba na desetiletí. Ale jsou také některé cesty které vedou rychle k cíli a přenesou se do praxe. Je to takový dynamický proces, který je zajímavý a jistě není ve všem přímočarý. Jsem příznivec spíše zemitých praktických projektů, takže říkat, že uděláme jeden velký obří projekt pro ehealth aniž bychom říkali co si pod tím představujeme je dosti rizikové, protože tam se ty peníze ztratí. Tak jako se dokáží ztratit jinde. Je potřeba být opatrný a praktický. Já to pořád zdůrazňuji a nechtěl bych aby snad nevznikl dojem, že jsem proti ehealth nějak zaměřený. Je to ale podobné jako v me - dicíně. Kdyby jste před lety investoval do molekulární biologie, tak z toho nic nebylo, technologie nebyly připravené. Zrovna tak dnes můžete investovat do některých sfér v ehealth a nepřinese vám to nic. To se ukázalo třeba u telemedicíny a přenosu obrazu na dálku. Když to před deseti lety začalo, tak byly krásné projekty telekonferencí a sdílené diagnostiky na dálku, ale neukázalo se to příliš praktické. Teprve teď možná ta doba přichází. Takže abych to řekl ještě z druhého konce. Já jsem pro investování do ehealth, ale do konkrétních projektů, které se musí oponovat každý zvlášť. Jak elektronické vzdělávání a získávání rozvojových informací, tak rozvoj NIS, který musí vystoupit z jednotlivých nemocnic do rozsáhlých sítí, kterými se propojí systémy jednotlivých nemocnic. Dnes tady máme jediný praktický pokus IZIP, ale těch systémů může být víc a je třeba o tom přemýšlet. Takže ehealth ano, ale zcela konkrétní projekty a vždy k tomu projektu musí být jasně nadefinováno co nefunguje a co ten projekt má zlepšit. Někdy se na to zapomíná. Takže budoucnost úseku IT na ministerstvu je světlá. To zcela určitě. Za IT se nebudou utrácet zbytečné peníze ale budou se hledat cesty, aby peníze byly zrealizovány s největší možnou produktivitou. Existují nějaké plány na úspory formou centralizovaných nákupů? Například nákup velmi drahých technologií, což by mohlo přinést množ stevní slevy. Situace je zde zamotaná. Já nejsem přítelem černých myšlenek, ale kolem korupčních záležitostí existuje hodně faktů, které ukazují, že situace v této oblasti není nejlepší a to sféru nákupu drahých technologií velice ovlivňuje. Já si myslím, že pokud jsou zde problémy tak jsou spíše v nefér chování jednotlivých subjektů, než v celé organizaci. Dobrým příkladem, mohou být právě centrální nákupy zdravotnických technologií přes tak zvané kompletátorské firmy. Když zařizujete novou nemocnici nebo potřebujete vytvořit celé laboratorní oddělení, je třeba spousty dílčích dodávek od různých firem. Můžete si to zařizovat sám anebo to můžete dělat přes kompletátorskou firmu. Obojí může dopadnou dobře i špatně. Jak se ukazuje podle některých afér při velkých nákupech, které novináři rozplétají, nákupy se prodražují až o 30 %. Ale na druhou stranu mám dost zkušeností s tím, že když například nemocnice nakupuje radioterapeutické zařízení, tak se nemá s kým poradit. Problém není v těch nákupech, výbě - rových řízeních a obchodních jednáních. Problém je hlavně ve specifikacích přístrojů. Pochopitelně, v takovém případě se šéf radioterapie snaží z titulu své funkce specifikaci maximálně nafouknout a získat od svého chlebodárce co největší balík peněz, a dělá to v dobré víře, že svému oboru co nejvíce prospěje. Vy se můžete jít zeptat zase jen jiných radioterapeutů, protože ta problematika je velice specifická a rentgenologové samozřejmě drží basu a pomohou si navzájem. Nakoupíte proto podle specifikací, které jsou velmi rozmařilé. Při zpětném zkoumání se třeba zjistí, že ten nákup nebyl tak drahý kvůli předražení, ale jen proto, že nákup byl udělám podle příliš rozsáhlé specifikace. Tam kde by stačilo obyčejné auto, tam se nakoupilo auto luxusní.. Ale také jsou dodavatelské firmy, které mají komplexní přehled a řadu odborníků, kteří se v jednotlivých sférách pohybují a na tom můžete vydělat. Když se taková firma nechová seriózně a nechá si tyto své služby velmi draze zaplatit, tak pak na tom proděláte. Tak takhle to asi stojí, a kde je pravda lze těžko říci. Je také faktem, že byly pokusy o centrální nákupy léků ze strany zdravotních pojišťoven a že když se ukončily a nemocnice si začaly léky nakupovat samy, tak nákupy byly podstatně levnější, ale jsou i situace kdy tomu bylo naopak. Je to něco jako věčná otázka, zda je lepší outsourcing nebo jestli si služby máte provádět sám. Já jsem si to ověřoval v zahraničí a nedostal jsem jednoznačnou odpověď. Nakonec jsme to v nemocnici, kde jsem dlouho šéfoval, vyhodnotili tak, že se nedá udělat univerzální návod a že to záleží případ od případu. Častým tématem politiků i médií je možnost zavedení zdravotního připojištění. Vidíte v tomto směru nějaké zásadní přínosy pro zdravot - nictví? Současná vládní garnitura má snahu zvýšit spoluúčast na péči. Tam jistě bude prostor na připojištění. Ale musí být překročena nějaká limitní hranice, aby pojišťovenský business byl v dobrém slova smyslu pro subjekty, které ho dělají, zajímavý. Pojišťovna může fungovat jen při určitém počtu klientů a při určitém finančním objemu, aby se dala aplikovat pojistná matematika a všechny pravděpodobnosti, a aby se na tom pojišťovna uživila. V našem malém prostoru bylo dosud místo pouze pro doplácení za léky a za regulační poplatky. Poplatky za kosmetické zákroky vám samozřejmě nikdo nepojistí. Málokteré reformní návrhy, se kterými přišli různí ministři, se zabývaly situací zdravotního pojištění cizinců. Uvažuje se například o zahrnutí cizinců do veřejného zdravotního pojištění? Teď byla ve vládě novela zákona o cizincích. Konkrétně se řešil detail, jestli si cizinec musí přinést pojistku ze zahraničí nebo ji musí mít tady u nás doma. Změnilo se to po minulé novele o prakticky stoosmdesát stupňů zpátky, protože minulá novela ukázala, že nucení cizinců, aby se pojistili, vyvolává velký mezinárodní odpor a ostudu naší republiky. Když má někdo dokonalou pojistku ze Spojených států, která mu pokrývá kompletně zdravotní péči téměř na celém světě, a my ho nutíme aby se pojistil v České republice, tak to se těžko obhajuje. Já bych řekl, že u cizinců je třeba počítat s tím že není možné vytvořit dokonalý systém aby byli všichni pojištěni. V zahraničí se to řeší tak, že se počítá s tím, že existuje určité malé procento lidí, kteří musí dostat ošetření a péči nakonec nezaplatí. Nemocnice ale pracují v lehce výdělečném režimu s pozitivním hospodářským výsledkem, záměrně neříkám se ziskem, aby se to nezaměňovalo. Jestliže máte pozitivní hospodářský výsledek, pak můžete takové ztrátové činnosti pokrýt a je to mnohem jednodušší, než vymýšlet sofistikovaný systém, jak všechny případy zajistit tak, aby cizinci neutekli bez zaplacení. Je to pracné a asi bychom to nedokázali úplně zajistit. Ty nezaplacené částky nejsou tak závratné, jak se o tom hovoří. Takto vzniklé dluhy se pohybovaly v řádu deseti miliónů. Děkujeme za rozhovor Redakce 84 Veřejné zdravotnictví je třeba pěstovat a rozvíjet

6 Co můžeme čekat ve zdravotnictví od Nečasovy vlády? Konečný návrh textu koaliční smlouvy za expertní skupinu pro zdravotnictví, který zveřejnila ČTK dává tušit, co mohou lidé očekávat během příštích 4 let v oblasti zdravotnictví. V preambuli se píše o zajištění kvalitní a dostupné zdravotní péče na principu skutečné solidarity, o transparentním právním prostředí a o rovné soutěži poskytovatelů i zdravotních pojišťoven jako o účinném nástroji k omezování korupce. U těchto frází ale schází vysvětlení, jakým způsobem chce nová koalice dosáhnout transparentního prostření a rovné soutěže. Místo vytváření úhradových standardů mluví text návrhu o tom, že koalice definuje nárok jako rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, tedy péči, na kterou si nebudou pacienti muset doplácet. Bude velmi záležet na tom, jak široký bude tento nárok, protože všechno ostatní, co nebude zahrnuto v tomto nároku, si budou muset pacienti doplácet. Návrh obsahuje podporu prevence a motivaci pojišťoven na preventivní péči. Bohužel neobsahuje zlepšení primární prevence, což je základním předpokladem úspor ve zdravotním systému. Koalice chce zavést generickou preskripci a substituci u hrazených léčiv a větší roli a odpovědnost pojišťoven při rozhodování o úhradách léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, zrušit poplatek za položku na receptu a zavést poplatek za recept. Při stanovování cen a především úhrad léčiv došlo v minulém období k zásadní změně, kdy veškeré kompetence v oblasti stanovování cen léčiv a stanovování úhrad léčiv ze zdravotního pojištění byly převedeny na SÚKL Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tehdy se slibovalo, jak tato změna přinese obrovské úspory ve zdravotním pojištění. Bohužel se tak nestalo, systém je těžkopádný, obrovsky komplikovaný a znamená zafixování úhrad léčiv na velmi dlouhou dobu, což znamená velkou zátěž pro zdravotní systém. V rozporu se zákonem dosud nebyly dokončeny revize úhrad léčivých přípravků a tak je běžné, že po nástupu generik nedochází ke snižování cen originálních léků, ale často se stává, že vedle originálního léku mají plnou úhradu i první a další generické léky. Přestože Podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví inicioval změnu tohoto zákona, za celý rok ministerstvo neudělalo nic a jakékoliv změny k lepšímu v podstatě zablokovalo. Koalice chce vytvořit právní prostředí aby přeměnila fakultní nemocnice na nemocnice univerzitní s tvrdým rozpočtovým omezením. Není zřejmé, jaké právní prostředí má na mysli a co mají být ona tvrdá rozpočtován omezení. Obdobně bude koalice postupovat i u ostatních zdravotnických zařízení ve vlastnictví státu zde měli autoři zřejmě na mysli transformaci hygienické služby, zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu. Je třeba jasně říci, co se onou transformací myslí. Ta část smlouvy, která se týká vzdělávání lékařů jenom dokazuje, jaké škody se napáchaly v českém zdravotnictví v roce 2004 v oblasti vzdělávání lékařů i nelékařů. Bohužel změny, které se učinily v minulém volebním období, nebyly vedeny správným směrem a pokud se rychle nenapraví, budou nám velmi brzy chybět lékaři mnoha profesí. O posilování dozoru a kontroly nad zdravotními pojišťovnami se neustále mluví, není zřejmé, jak má tato kontrola vypadat, předchozí pokusy v tzv. Julínkově reformě nebyly dobře připraveny. Jednoznačně kladně lze hodnotit stanovení jasných a transparentních a efektivních podmínek, za kterých budou uzavírány smlouvy pojišťoven s poskytovateli zdravotní péče a stanovení reálné ceny výkonů, které nahradí dosavadní neprůhledný bodový systém. Ještě ale bude třeba napravit hodnoty výkonů v oborech, kdy byly hodnoty bodu nastaveny nepřiměřeně nízko, což mělo za následek zaostávání řady lékařských oborů. Koaliční smlouva také stanovuje, že Koalice bude iniciovat fúzování resorních pojišťoven ministerstva vnitra a obrany, přičemž nevysvětluje proč. Koalice chce sjednotit podmínky fungování pro všechny zdravotní pojišťovny, aby bylo umožněno další případné fúzování ostatních zdravotních pojišťoven. V překladu to znamená sjednocení odlišných zákonů pro fungování Všeobecné zdravotní pojišťovny a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Pro slučování pojišťoven není žádný reálný důvod s jedinou výjimkou, když se pojišťovna ocitne ve špatné finanční situaci. To ale nebyl případ sloučení ZPAgel, HZP a ČNZP, které v minulém období MZ ČR umožnilo. Tímto způsobem vznikla Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, která získala zcela zadarmo pojištěnců a obrat 14,5 mld korun. Oproti jiným zdravotním pojišťovnám je prostřednictvím svého zakladatele propojena s řetězcem 10 nemocnic a 20 dalších zdravotnických zařízení skupiny Agel, což vytváří nerovné podmínky jak mezi pojišťovnami, tak zejména mezi zdravotnickými zařízeními, která takové zázemí nemají. V závěru koaliční smlouvy se mluví o posílení kompetence a odpovědnosti primární péče a zvýšení regulace za návštěvu ambulatnícho specialisty bez doporučení. Pokud by skutečně došlo k posílení primární péče a jejímu adekvátnímu ohodnocení, byl by to bezpochyby úspěch. Zejména proto, že lékaři primární péče jsou vstupní branou do systému a mohou zdravotnictví uspořit značné finanční prostředky. V závěru nezbývá než vyslovit přání, aby budoucí pan ministr doc. MUDr. Leoš Heger dostal k sobě dobré a schopné náměstky. Především na něm a na jeho týmu bude záležet, jakým směrem se české zdravotnictví bude ubírat. Jsem velmi zvědav na to, jak vládní koalice zatočí s korupcí ve zdravotnictví. Redakčně kráceno. Celý text naleznete na adrese: (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ ludvik-hovorka.php?itemid=10274) Zdroj: aktualne.cz Ing. Ludvík Hovorka Co můžeme čekat ve zdravotnictví od Nečasovy vlády? 85

7 SUMMARY: COPING WITH HEALTH INEQUALITIES IS ONE OF THE EU PRIORITIES Holčík J. Differences in health are linked to a number of socio-economic factors. Addressing health inequalities is a key action of the EU Health Strategy which identifies equity in health as a fundamental value. Reducing health inequalities means having an impact on the health of people in their everyday lives, at work, at school, and at leisure. Health 21, the program of World Health Organization is a good framework for both European and national health policy which can contribute to reduction of health inequalities and to better health of the whole population. A lot of questions which are connected with Health 21 targets should be an inspiration and motivation for implementation of Health 21. Key words: health inequalities, World Health Organization, social determinants of health, health, health policy. O autorovi: prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. je přednostou Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví LF MU, Komenského nám. 2, Brno Zvládání zdravotních nerovností Jedna z priorit Evropské unie Jan Holčík Úvod Když Komise Evropských společenství vydala v říjnu 2009 materiál týkající se nerovností ve zdraví [1], připojila se ke snahám mnoha evropských vlád. V textu zmíněného materiálu se mimo jiné uvádí: Protože nerovnosti v oblasti zdraví nejsou pouze věcí náhody, ale silně je ovlivňují činy jednotlivců, vlád, zúčastněných osob i společenství, nejsou nevyhnutelné. Jednat tak, aby se zdravotní nerovnosti snížily, to znamená vypo - řádat se s těmi faktory, které nestejným způsobem ovlivňují zdraví populace a kterým se lze vyhnout, a vyřešit je prostřednictvím veřejné politiky. Dnes již není pochyb o tom, že sociální determinanty podstatně ovlivňují zdraví lidí a vedou k nežádoucím zdravotním nerovnostem. Zvládat takové nerovnosti jen medicínskými technologiemi je neúčinné a ve svém důsledku vede k plýtvání vzácnými zdroji určenými na poskytování zdravotnických služeb. Aby mohly být zdravotní rozdíly omezovány, je nezbytné vnímat, měřit a hodnotit sociální a zdravotní rozdíly, ověřovat druh a sílu působení determinant zdraví a navrhovat i realizovat opatření, která by přispívala ke zlepšení zdravotní situace. Ukazuje se, že nestačí přijmout jakkoli dobře míněná plošná opatření, ale že je nezbytný diferencovaný přístup k jednotlivým, a zejména znevýhodněným sociálním skupinám. Historické poznámky Lékaři si odedávna kladli otázky o příčinách nemocí. Ještě před mikrobiologickou érou upozorňovali mnozí osvícení lékaři na zdravotní neštěstí, které je spojeno s chudobou, nečistotou a nebezpečným zaměstnáním [2]. Z mnoha podnětů, které lze čerpat z historie medicíny, lze připomenout např. studii Rudolfa Virchowa, který byl povolán, aby se pokusil odhalit příčiny tyfové epidemie, ke které došlo v zimě roku 1847 v Horním Slezku pruské provincii s významnou polskou menšinou. Virchow zjistil, že tyfem jsou postihováni zejména nemajetní polští obyvatelé Horního Slezka. Uvědomil si neblahý vliv nesmírné bídy a zaostalosti a konstatoval, že řešením by mělo být zvýšení prosperity, zlepšení ekonomické situace, výchovy a posílení svobody i demokracie. Nepřekvapuje, že jeho stanovisko bylo přijato vládnoucími kruhy s neskrývanou nelibostí [2]. Názory Rudolfa Virchowa na vliv sociálních faktorů na zdraví lidí nebyly zdaleka ojedinělé. Ve své analýze vycházel z prací Villermého a Chadwicka [2]. V Německu Salomon Neuman v roce 1847 napsal, že většina nemocí není zaviněna faktory přírodními, ale sociálními nerovnost před smrtí je především výsledkem zámožnosti a kultury na straně jedné, bídy a nevědomosti na straně druhé [3]. A podobně během revoluce ve Francii v roce 1848 volal Jules Guérin po ustavení oboru sociální medicíny, který by dokázal identifikovat společenská zla vedoucí k nejrůznějším nemocem [2]. Dnes už stovky, ne-li tisíce prací dokládají zásadní vliv sociálních faktorů na zdravotní nerovnosti. Oživení této problematiky ve druhé polovině minulého století bylo vyvoláno překotným nárůstem výdajů na zdravotní péči, stagnací úrovně zdraví ve společnosti a marnou snahou podstatně ovlivnit zdravotní nerovnosti metodami moderní klinické medicíny. Občas zmiňovaným problémem je skutečnost, že většina ze známých sociálních determinant zdraví leží vně tradičně chápaného rezortu zdravotnictví. Nosným řešením zmíněného problému je program připravený Světovou zdravotnickou organizací (SZO) Zdraví 21, který navázal 86 Zvládání zdravotních nerovností

8 na předchozí program Zdraví pro všechny do roku Příklad Velké Británie Základy soustavného studia vlivu sociálních faktorů na zdraví mají ve Velké Británii své kořeny už v 19. století, je to např. proslulá Chadwickova zpráva: Report on the Sanitary Condition of the Labouring Population of Great Britain [2] a následné zdravotnické zákonodárství, které se stalo inspirací pro mnohé další evropské země. Výrazným milníkem bylo i ustavení Národní zdravotní služby po II. světové válce. Silným impulzem pro hlubší studium a následnou analytickou práci v 60. a 70. letech minulého století bylo oslabení dosavadních příznivých trendů ve vývoji zdravotní situace, a zejména zdravotního stavu obyvatelstva. To se stalo podnětem pro ustavení Výzkumné vládní skupiny, jejímž úkolem bylo zabývat se nerovnostmi ve zdraví. Za předsednictví Sira D. Blacka byla vypracována významná zpráva publikovaná v roce 1980 [4]. Zmíněná zpráva byla aktualizována a znovu vydána v roce 1987 [5]. Následovala práce Komise pro nezávislé vyšetřování (independent inquiry) pod vedením sira Achesona. Její výsledky byly publikovány v roce 1998 [6]. Zpráva obsahuje 39 doporučení. Základní priority, na které zpráva poukázala byly tři: U všech opatření, u nichž se dá předpokládat dopad na zdraví lidí, by měl být hodnocen jejich vliv na zdravotní rozdíly. Prioritní je péče o zdraví rodin s dětmi. Měla by být přijata další opatření, která by omezila rozdíly v příjmech a zlepšila by životní úroveň chudých domácností. Achesonova zpráva se stala základem pro nově formulovanou zdravotní strategii britské vlády publikovanou v roce 1999 [7], v níž byly vytyčeny dva základní cíle: zlepšit zdraví lidí a snížit zdravotní nerovnost. Na tom stavěl i program britské vlády vyhlášený v roce 2003 [8]. Pozornost si jistě zaslouží nejen samotný program, ale i průběžné zprávy o jeho plnění a o dosahovaných výsledcích [9, 10, 11]. Záměrem programu z roku 2003 [8] bylo přispět k dosažení národního cíle pro rok 2010, což bylo jednak snížení rozdílů kojenecké úmrtnosti mezi sociálními skupinami, a jednak prodloužení střední délky života, a to zejména v deprivovaných oblastech. Navržená opatření počítala i s pomocí veřejné správě tam, kde střední délka života obyvatel byla velmi nízká. Kontrolní zpráva z roku 2005 [9] konstatovala malá zlepšení, např. zmenšení podílu dětí žijících v chudobě, zlepšení dostupnosti vzdělání, omezení kouření, snížení počtu dopravních nehod, rozšíření očkování proti chřipce, posílení primární péče a pokles počtu těhotenství mladistvých. Naproti tomu se v deprivovaných oblastech nepodařilo zvýšit konzumaci zeleniny. Druhá kontrolní zpráva z roku 2007 [11] potvrdila v některých oblastech další zlepšení. Častěji bylo prokázáno snížení zdravotních rozdílů v absolutních než v relativních číslech. Dosavadní aktivity nicméně potvrdily, že pokud je hlavním záměrem zdravotní politiky zlepšit zdraví lidí a snížit zdravotní rozdíly, pak je nezbytné se soustavně seznamovat s novými poznatky, formulovat doporučení, realizovat je, monitorovat měnící se situaci a dobře zhodnotit dosažené výsledky. I když se dá předpokládat, že úsilí zaměřené na omezení růstu a popřípadě na snížení zdravotních nerovností bude ve Velké Británii pokračovat, je zřejmé, že základní orientace nově připravovaných programů bude založena na ověřených zásadách: pomáhat rodinám, matkám a dětem, aktivizovat místní společenství k lepší péči o zdraví, rozšířit a zlepšit prevenci nemocí, poskytovat účinné i hospodárné zdravotnické služby a příznivě ovlivňovat známé a výrazně působící sociální determinanty zdraví. Přínos Světové zdravotnické organizace (SZO) V březnu roku 2005 na základě rozhodnutí Světové zdravotnické organizace ustavil tehdejší generální ředitel SZO LEE Jong-wook [12] Komisi pro sociální determinanty zdraví, jejímž předsedou byl jmenován sir Michael Marmot, který tehdy vedl Mezinárodní ústav pro společnost a zdraví a byl i profesorem a vedoucím Oddělení epidemiologie a veřejného zdravotnictví na univerzitě v Londýně. Sir Marmot působil rovněž jako člen již zmíněné Achesonovy komise i jako předseda vědecké komise již uvedeného vládního programu zaměřeného na zdravotní nerovnosti [8]. Publikoval mnoho prací s výrazným mezinárodním významem. K nejznámějším patří Social determinats of health [13] a Solid Facts [14] stručně shrnující dosavadní poznatky o sociálních determinantách zdraví. Pozoruhodné výsledky komise SZO pro sociální determinanty zdraví shrnuje závěrečná zpráva zmíněné komise [15], která jednak vymezuje stávající problémy, a jednak navrhuje reálné cesty, jak je řešit. Jde o materiál tak zásadní, že by se jím měly zabývat vlády všech zemí. Když sir Marmot přijel do Indie, věnoval závěrečnou zprávu ministerskému předsedovi indické vlády, který se jen zdvořile usmíval a ptal se, co s tím má dělat. Sir Marmot mu odpověděl: Předal jsem tuto zprávu ministerskému předsedovi Velké Británie. Ten svolal vládu, aby zprávu projednala a rozhodla, jak navržená doporučení realizovat za účasti všech ministerstev a většiny vládních organizací. Bude jistě dobře, když vláda Indie přistoupí k této zprávě podobně jako vláda Velké Británie. Za sirem Marmotem přijeli i poradci prezidenta Obamy se žádostí, zda by mohl výsledky zprávy shrnout, nejlépe do jedné věty. Sir Marmot poněkud zrozpačitěl. Vždyť na zprávě pracovala rozsáhlá skupina expertů několik let. Nakonec řekl: Dobře, kdybych měl výsledky naší práce shrnout pro prezidenta Obamu do jedné věty, pak by to byla asi tato věta: Prezidente Obamo, přečtěte si tu zprávu. Zmíněná zpráva je nosným podkladem pro účinnou i hospodárnou péči o zdraví. Pokud si jakákoli vláda klade za svůj cíl přispět ke zlepšení zdraví lidí, měla by se zmíněným textem seriózně zabývat. Dosavadní situace spíše naznačuje, že pro vlády v České republice bylo povětšině atraktivnější se zabývat financováním zdravotnictví, ekonomikou, možnostmi privatizace zdravotnických zařízení, investiční návratností a snahou o růst spoluúčasti pacientů. Není sporu o tom, že zavedení nejrůznějších poplatků může sice snížit počet pacientů ve zdravotnických zařízeních, ale zdraví lidí to nezlepší. Dílčí články o významu zmíněné zprávy asi moc nepomohou [16]. Nejtěžším, ale potřebným úkolem bude vysvětlit význam a dopad zprávy politické veřejnosti. Snižování rozdílů ve zdraví jako jeden z cílů programu Zdraví 21 Program Zdraví 21 je ucelená osnova zdravotní politiky [17]. Evropskou variantu programu Zdraví 21 označilo Evropské zdravotnické shromáždění v roce 1998 za základ evropské zdravotní politiky a vyzvalo členské státy, aby ji rozpracovaly na národní úrovni. Program Zdraví 21 znamená základní změnu strategie péče o zdraví. Do centra pozornosti staví aktivitu celé společnosti, vlády, organizací, institucí, rodin i všech občanů. Nikdo by neměl být vyloučen ani znevýhodněn.. Nejde tedy jen o činnost nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, ani jen o poskytování dílčích zdravotnických služeb jednotlivým pacientům. Jakkoli je pozornost věnovaná znevýhodněným skupinám občanů důležitá, je zřejmé, že rozdíly ve zdraví lidí se týkají celé sociální stratifikace společnosti, například mladých a starých, zdravých a nemocných, bohatších a chudších (v celém spektru sociálního gradientu), zaměstnaných v průmyslu i zemědělství, bydlících ve městech i na venkově apod. Zvládání zdravotních nerovností 87

9 Rozdíly ve zdraví způsobené sociálními determinantami lze sice částečně kompenzovat mechanizmy v rámci rezortu zdravotnictví. Dá se však předpokládat, že to bude nákladné a málo účinné. Slibnější je, jak k tomu ostatně nabádá program Zdraví 21, chápat problematiku zdravotních rozdílů v jejich sociální podmíněnosti; nereagovat jen na následky, ale snažit se postihnout příčiny takových rozdílů. Reálnou cestu ukazuje již zmíněná závěrečná zpráva komise věnovaná sociálním determinantám zdraví [1]. Na oblast zdravotních rozdílů jsou přímo zaměřeny dva cíle programu Zdraví 21, a to první a druhý: 1. Solidarita ve zdraví v evropském regionu. 2. Spravedlnost (ekvita) ve zdraví. Jak známo, časové plnění programu začíná posledním, tedy 21. cílem, což je dobrá příprava zdravotní politiky podle zásad programu. Jejím výsledkem by měl být návrh opatření a postupů vedoucích ke zdraví pro všechny (zdravotní politika založená na zájmu o zdraví, odpovědnosti za zdraví lidí a na spravedlnosti). V této souvislosti se ukazuje, že problematika zdravotních rozdílů se netýká jen prvních dvou cílů programu, ale všech jeho 21 cílů. Jsou jistě na místě otázky, které bychom si měli klást, pokud usilujeme o výkonnost a spravedlnost zdravotního systému. Význam otázek týkajících se zdravotních nerovností (spravedlnosti ve zdraví) Dále jsou stručně uvedeny jednotlivé cíle programu podle časové posloupnosti (tzn. od 21. do 1. cíle) a příklady otázek, které by měly být podkladem inspirativních úvah směřujících ke zvládání zdravotních nerovností. 2l. Politika pro zdraví Je v České republice přijata zdravotní politika orientovaná na zdraví, na zdravotní potřeby lidí a na spravedlnost ve zdraví? Nebo přetrvává a dominuje rezortně orientovaný zájem o zdravotnické služby, jejich finanční stránku, majetkové poměry ve zdravotnictví a o možnosti podnikání? Vzhledem k tomu, že se jedná o časovou prioritu v harmonogramu programu Zdraví 21, je žádoucí se ptát, co se dá konkrétně udělat pro všeobecné pochopení i realizaci nově pojímané zdravotní politiky. 20. Získávání partnerů pro zdraví Daří se získávat partnery pro zdraví? Rozvíjí se zdravotní výchova vedoucí občany ke zdraví, nebo se nechává volné pole nevěrohodné reklamě, která vyvolává na jedné straně strach a na druhé straně poskytuje zákazníkům klamnou naději, že právě nabízené zboží jim zajistí zdraví? Jsou instituce, organizace, občanská sdružení a další společenské struktury vhodně motivovány k péči o zdraví? Bylo dosaženo v tomto ohledu věrohodných výsledků? 19. Výzkum a znalosti pro zdraví Je rozvíjen odpovídající výzkum věnovaný zdraví a jeho determinantám, nebo se preferuje výzkum převážně zaměřený na stále komplikovanější medicínské technologie? Máme k dispozici dostatečné informace o nerovnostech ve zdraví, o jejich úrovni, variabilitě i o jejich vývoji? Jaké ukazatele pro nerovnosti ve zdraví jsou používány? Jaká je jejich vypovídací schopnost, validita a riziko zkreslení, popřípadě nebezpečí nesprávné interpretace? Jaké vstupní informace přispívají k věrohodnosti dosahovaných výsledků? 18. Příprava zdravotnických pracovníků Jak je to s přípravou zdravotnických pracovníků? Vyhovuje pregraduální i postgraduální výuka? Odpovídá odborná příprava v oblasti veřejného zdravotnictví, preventivního lékařství, v řízení a organizaci péče o zdraví a zdravotnictví náročným úkolům nové zdravotní politiky? Je příprava orientována v potřebné míře na komunikaci s pacienty i občanskou veřejností? Dovedou zdravotničtí pracovníci vysvětlit politikům ekonomickou, a zejména humánní hodnotu zdraví lidí? 17. Financování zdravotnických služeb a přidělování zdrojů Podporuje financování zdravotnictví prevenci nemocí a podporu zdraví? Je náležitě rozvíjena základní zdravotní péče? Je práce praktických lékařů těžištěm zdravotnictví? 16. Řízení směřující k vyšší kvalitě Je zdravotnictví náležitě řízeno s ohledem na široké pojetí péče o zdraví? Jsou řídící zdravotničtí pracovníci náležitě kvalifikováni? Jak se v oblasti řízení projevuje snaha omezit zdravotní rozdíly? Přispívá snaha o zlepšení kvality zdravotnických služeb ke snížení rozdílů v úrovni zdraví mezi jednotlivými sociálními skupinami? 15. Integrovaný zdravotnický sektor Je zdravotnický sektor v potřebné míře integrován? Navazují na sebe zdravotnická zařízení? Jak jejich struktura a návaznost ovlivňuje rozdíly ve zdraví? 14. Spoluodpovědnost všech rezortů za zdraví Jak je v jednotlivých rezortech projevován zájem o zdraví, jakou odpovědnost za zdraví lidí jednotlivé rezorty přijaly, s jakými výsledky a jaký to má vliv na rozdíly ve zdraví? 13. Zdravé místní životní podmínky Jak se liší životní podmínky lidí doma, ve škole, na pracovišti i v místních společenstvích? Jak to ovlivňuje jejich zdraví a co se s tím dá dělat? 12. Snížení škod způsobovaných alkoholem, drogami a tabákem Jaké jsou rozdíly mezi lidmi, pokud jde o konzumaci alkoholu, drog a tabáku? Jaká je vazba na tyto látky u jednotlivých sociálních skupin a jak by to mělo být ovlivňováno? Odpovídá tomu rozvoj zdravotní výchovy, zdanění těchto látek a účinná zákonná úprava? 11. Zdravější životní styl Jsou občané vedeni ke zdravému životnímu stylu? Jsou respektována specifika dětí, mládeže a starších občanů? Dominuje pozitivní motivace, nebo se dává přednost negativní motivaci (strach, postihy apod.)? 10. Zdravé a bezpečné životní prostředí Je životní prostředí v České republice zdravé? Jaké jsou relevantní odlišnosti mezi jednotlivými regiony? Jak na to reaguje celostátní i regionální politika? Jak mohou k bezpečnosti životního prostředí přispět občané, rodiny, organizace i instituce? 9. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Daří se snižovat výskyt poranění v celé populaci i v jednotlivých sociálních skupinách? Jaké jsou překážky a problémy? 8. Snížení výskytu neinfekčních nemocí Snižuje se výskyt neinfekčních nemocí? Ve kterých skupinách obyvatel se to daří a u koho ne? Co brání příznivějšímu vývoji? 7. Snížení výskytu přenosných nemocí Jak je to se snižováním výskytu přenosných nemocí v návaznosti na sociální pozici občanů? Které sociální skupiny jsou vystaveny největšímu riziku a proč? Jak by se dalo takové riziko snížit? 6. Zlepšení duševního zdraví Jaká je psychosociální pohoda lidí? Zlepšuje se? Jak jsou na tom jednotlivé skupiny obyvatel? Dá se to řešit metodami psychiatrie? Jaká opatření by mohla být účinná? 5. Zdravé stárnutí Je zdravé stárnutí jednou z uznávaných priorit? Jak a do jaké míry je stárnutí ovlivněno celým dosavadním životem a jeho okol- 88 Zvládání zdravotních nerovností

10 nostmi? Jaké jsou zdravotní problémy starších lidí a jak jsou rozvrstveny v populaci? Dají se ovlivnit? Jaké by byly nejvhodnější metody? Využívají se v potřebném měřítku? 4. Zdraví mladých lidí Jaké vzory mají mladí lidé? Jakých hodnot si váží? K čemu směřují? Doceňují hodnotu zdraví a důležitost péče o zdraví? Jaké dosahují úrovně zdravotní gramotnosti? Jak jsou zdravotní problémy mládeže rozloženy v jednotlivých sociálních skupinách? Jak se sociální skupiny liší ve svých schopnostech účinně zvládat zdravotní problémy. 3. Zdravý start do života Jak jsou na tom děti? Respektuje stát a veřejná správa jednoduchou zásadu, že zdravé a vzdělané děti jsou budoucností národa? Jsou děti v potřebné míře preferovány, pokud jde o dostupnost zdravotnických služeb i o jejich kvalitu? Jak se rozvíjí dětské lékařství a další péče o děti? Jsou náležitě podporovány ženy na mateřské dovolené? 2. Spravedlnost (ekvita) ve zdraví Jak aktivita všech společenských struktur posiluje spravedlnost (ekvitu) v péči o zdraví? Jaké jsou konkrétní výsledky? Jaká je velikost, rozložení i vývoj zdravotních rozdílů? Do - vedeme rozlišit spravedlivé a nespravedlivé zdravotní rozdíly? Za rozdíly, které nejsou nespravedlivé, se obvykle považují ty, které jsou dány biologickou variabilitou a způsobené vlastní svobodnou volbou (např. výhoda získaná zdravějším životním stylem, nebo postižení v důsledku riskantního sportu). Za nespravedlivé jsou naproti tomu považovány rozdíly vyvolané zhoršenými životními podmínkami, kdy je omezena možnost svobodné volby, rozdíly způsobené nebezpečným pracovním prostředím, popřípadě neschopností uhradit potřebnou péči [18]. Lze rovněž připomenout, že nespravedlivé jsou takové zdravotní rozdíly, které jsou velké a které lze odstranit. Malé rozdíly a ty neodstranitelné se obvykle nepovažují za nespravedlivé. 1. Solidarita ve zdraví v evropském regionu Jaké poznatky lze získat z mezinárodního srovnání, pokud jde o rozdíly ve zdraví i co se týče vhodných opatření? Zde je možné čerpat z rozsáhlé literatury, kterou prezentuje již zmíněná závěrečná zpráva [15]. Závěr Z uvedených otázek je zřejmé, že při úvahách o žádoucím snížení zdravotních rozdílů nemůže jít jen o samotné zdravotní rozdíly, ale o hodnotové směřování celé společnosti, o náležitou zdravotní politiku, o pochopení hodnoty zdraví a zdravotní gramotnosti. Nestačí izolovaně zhodnotit péči o deprivované skupiny obyvatel. Je nutné uvažovat programově a systémově, tak jak k tomu nabádá program Zdraví 21. Je na čase uvažovat o zásadní reformě péče o zdraví v České republice. O reformě, která by byla vedena (jak doporučuje tzv. Lublaňská charta) [17] hodnotami, a to solidaritou, spravedlností a demokracií, o reformě, která by byla zaměřena na zdraví jako na individuální i sociální hodnotu, o reformě, která by usilovala o spravedlnost a slušnost a snažila by se zmírnit rozdíly ve zdraví lidí, o reformě, která by plně vycházela z faktu, že v nemocnicích se zdraví netvoří, že tam se jen s velkým úsilím i vysokými náklady napravuje to, co se už pokazilo. Je známo, že zdraví se vytváří v rodinách, ve školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí. Takovou zdravotní reformu potřebujeme. Pokud se i nadále budeme orientovat jen na otázky diagnostických a terapeutických zdravotnických služeb a jejich financování a nebudeme doceňovat determinanty zdraví, bude zdravotní stav obyvatelstva horší, než by mohl být, a náklady na zdravotnictví porostou do nezvladatelných výšek. Dosud, bohužel, podceňujeme jak problémy spojené se zdravotními rozdíly, tak význam spravedlnosti v péči o zdraví. Je dobře, že Evropská unie naléhavě poukazuje na důležitost zdravotní politiky směřující ke zdraví a stavějící na zájmu o zdraví, na sdílené odpovědnosti i na lidské sounáležitosti a důstojnosti. Program Zdraví 21 a výsledky studia determinant zdraví takovou cestu ukazují. Jen je potřeba pochopit hodnotu zdraví a využít těch zkušeností a poznatků, které jsou k dispozici. Cesta ke snížení nerovností ve zdraví by měla stavět na takové zdravotní politice, jejíž osnovou je program Zdraví 21. Nestačí rozpracovat jednotlivé úkoly. Je nutno respektovat systémovou a hodnotovou podstatu programu Zdraví 21 a podle možností se ji snažit uvádět do praxe. SOUHRN Rozdíly ve zdraví jsou spojeny s mnoha socio-ekonomickými faktory. Zvládnutí zdravotních nerovností je základním obsahem zdravotní strategie EU, v níž je spravedlnost ve zdraví pojímána jako základní hodnota. Předpokladem snížení zdravotních nerovností je ovlivňování zdraví lidí v jejich každodenním životě, v práci, ve škole i ve volném čase. Program Světové zdravotnické organizace Zdraví 21 je dobrou osnovou Evropské a národní zdravotní politiky, která je schopna přispět ke snížení zdravotních nerovností a k lepšímu zdraví celé populace. Mnoho otázek, které jsou spojeny s cíli programu Zdraví 21, by se mělo stát inspirací i motivem pro jeho realizaci. Klíčová slova: zdravotní nerovnosti, Světová zdravotnická organizace, sociální determinanty zdraví, zdraví, zdravotní politika. Publikace byla podpořena výzkumným záměrem MŠMT číslo MSM Literatura 1. Komise Evropských společenství: Solidarita v oblasti zdraví: Snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU. (http://ec.europa. eu/health/ph_determinants/socio_economics/documents/com2009_cs.pdf), [ ]. 2. Porter, R.: Největší dobrodiní lidstva. Historie medicíny od starověku po současnost. Praha, Prostor Kolektiv autorů: Sociální lékařství. Praha, Avicenum Black, D., Morris, J., Smith, C., Townsend, P.: Inequalities in health: report of a Research Working Group. London, Department of Health and Social Security Black, D., Morris, J. N., Smith, C., Townsend, P.: The Black Report. In: Townsend, P., Davidson, N. (eds): Inequalities in health. London, Penguin Books Ltd Acheson, D.: Independent Inquiry into Inequalities in Health (the Acheson Report). London, The Stationery Office (http://www.archive.official-documents.co.uk/document/doh/ih/part1a.htm), [ ]. 7. Department of Health: Saving lives: our healthier nation. London, The Stationery Office 1999, (http://www.archive.officialdocuments.co.uk/document/cm43/4386/ /4386.htm), [ ]. 8. Department of Health: Tackling Health Inequalities: A Programme for Action, en/documents/digitalasset/dh_ pdf), [ ]. 9. Department of Health: Tackling Health Inequalities: Status Report on the Programme for Action, (http://www. dh.gov.uk/prod_consum_dh/groups/dh_d [ ]. 10.Department of Health: Tackling Health Inequalities: data update for the National 2010 PSA Target, Zvládání zdravotních nerovností 89

11 (http://www.dh.gov.uk/prod_consum_dh/ [ ]. 11.Department of Health: Tackling Health Inequalities: 2007 Status Report on the Programme for Action, (http:// [ ]. 12.LEE Jong-wook: Official Commission Launch. Santiago, Chile, (http:// [ ]. 13.Marmot, M., Wilkinson, R. G. (eds): Social determinants of health. Second edition. Oxford, Oxford University Press Marmot, M., Wilkinson, R. G.: Social determinants of health The Solid Facts. Second edition. Copenhagen, WHO (www.euro.who.int/document/e81384.pdf), [ ]. 15.WHO, Commission on Social Determinants of Health: Final Report, Closing the gap in a generation. Health equity through action on the social determinants of health. Geneva, WHO (http://whqlibdoc. who.int/publications/2008/ _eng.pdf), [ ]. 16.Holčík, J.: Nespravedlnost, která zabíjí. Zpráva o sociálních determinantách zdra - ví. Časopis lékařů českých, 2009, 148, číslo 1, s Holčík, J.: Zdraví 21, Výklad základních pojmů. Praha, MZ Whitehead, M.: Spravedlnost ve zdraví. Praha, MZ Projekty zaměřené na vstřícnou péči pro migranty ze třetích zemí V současné době žije v České republice více než 430 tisíc cizinců, z toho dvě třetiny ze zemí mimo EU. S cizinci se dnes zdravotníci setkávají téměř ve všech zdravotnických zařízeních. V České republice není prozatím zavedeno systematic - ké a specificky zaměřené vzdělávání lékařů i ostatních zdravotníků, kteří ve svých ordinacích či nemocnicích tyto cizince léčí. Proto se 1. lékařská fakulta University Karlovy v Praze a Institut mikroelektronických aplikací s.r.o. zapojily do programu Solidarita a řízení migračních toků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí EIF, který nabídl možnost tuto mezeru ve vzdělávacích programech vyplnit. Uvedené instituce se spojily a od ledna do června 2010 společně řešily 2 projekty Středisko vzdělávání ke vstřícné zdravotní péči o příslušníky třetích zemí 1 a Výměna zkušeností ke vstřícné zdravotní péči o příslušníky třetích zemí. Výstupem prvního z uvedených projektů je vznik vzdělávacího centra, kde by se daná problematika dlouhodobě a systematicky rozvíjela. V následujících měsících je naplánováno pokračování ve vzdělávacích akcích a další rozšiřování výsledků projektu směrem k odborné zdravotnické veřejnosti po celé ČR. Zatím byly realizovány následující aktivity: vzdělávací program semináře informační a vzdělávací portál (www.eifzvip.cz) elektronické vzdělávání určené všem skupinám zdravotníků, přímo nebo nepřímo poskytujících služby občanům třetích zemí v celé České republice. Potenciálními adresáty projektových aktivit je cca lékařů a až sester a ostatního ošetřovatelského personálu. Lze počítat případně i s manažery zdravotnických zařízeních, zejména těch, ve kterých cizinci ze třetích zemí patří k častým pacientům. Důležitým výstupem druhého z realizovaných projektů je vybudování základů sítě spolupracujících institucí (na národní úrovni i v rámci EU) na podporu poskytování odborně kvalitní a přátelské zdravotní péče pro cizince ze třetích zemí, kteří v naši zemi dlouhodobě žijí a pracují, často i se svými rodinami. Tyto sítě napomůžou vytvářet odborné zázemí a ucelenou databázi praktických poznatků, které mohou různé skupiny zdravotníků snadno a rychle využít v praxi. V rámci projektu byla navázána spolupráce s partnerskými organizacemi z Rakouska a Velké Británie. Skupiny odborníků z ČR navštívily tyto země a seznámily se se zkušenostmi, které zde zdravotníci získali během desetiletí při péčí o cizince s odlišných kulturních podmínek, včetně modelových příkladů péče o migranty ze třetích zemí. Všechny tyto iniciativy by měly směřovat ke kultivaci poskytování zdravotní péče migrantům ze třetích zemí v ČR. Závěrem lze zdůraznit, že obecným a dlouhodobým záměrem je pomoci vybudovat v ČR systematické vzdělávání zaměřené na migranty a zvyšovat odbornou, ale i etickou a lidskou úroveň zdravotnických služeb, které jsou osobám ze třetích zemí u nás poskytovány. Je zřejmé, že se tomuto tématu se nedostává takové pozornosti, jak by bylo žádoucí a jak je to běžné v Evropské Unii. V dalších měsících budou proto tyto problémy dále specifikovány, rozvíjeny a připraveny návrhy na zlepšení stávající neuspokojivé situace. Více informací lze najít na projektovém portálu MUDr. Mgr. Petr Struk, IMA, Praha PhDr. Helena Hnilicová, Univerzita Karlova v Praze, 1.lékařská fakulta, Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Tento text vznikl v rámci projektu Středisko vydělávání ke vstřícné zdravotní péči o příslušníky třetích zemí 1 EIF , který je spolufinancován obecným programem Solidarita a řízení migračních toků. 90 Zvládání zdravotních nerovností

12 Konference INMED 2010 Informační systémy nástroj efektivního zdravotnictví Ve dnech 25. a 26. listopadu 2010 proběhne v prostorách Domu hudby v Pardubicích jubilejní desátý ročník konference INMED. Organizátor společnost STAPRO se opět snaží navázat na úspěšnou tradici setkání odbor - níků z oblasti zdravotnické informatiky. INMED je manažerskou konferencí, která na zdravotnickou informatiku nahlíží jako na disciplínu podporující provozní a rozhodo - vací procesy a jako takovou se jí zabývá na manažerské úrovni. Konference je určena pro zástupce vrcholového managementu zdravotnických zařízení, hejtmany, zdravotní rady a vedoucí odborů zdravotnictví jednotlivých krajů, zástupce zdravotních pojišťoven a firmy, které v IT ve zdravotnictví významně působí. Na konferenci jsou diskutovány aktuální problémy z oblasti zdravotnictví. Na pro - gramu letošního ročníku budou čtyři bloky přednášek a jejich témata jsou následující: Aktuální trendy v krajském zdravotnictví Bezpečí pacienta Efektivní řízení ve zdravotnictví Využití dotací k financování poskytova - telů zdravotní péče Spoluorganizátory konference jsou tradičně Univerzita Pardubice a město Pardubice. Více informací o konferenci, program konference a on-line přihlašovací formulář je k dispozici na Vznikla Vědecká lékařská rada ministra práce Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ustavilo v červnu 2010 devítičlennou Vědeckou lékařskou radu ministra práce a sociálních věcí pro využití poznatků lékařské vědy v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Pod vedením prof. MUDr. Jaroslava Blahoše, DrSc., předsedy České lékařské společnosti J.E. Purkyně (ČLS JEP), v ní zasedli přední lékařští odborníci z ČLS JEP. Samotná ČSL JEP již několik let poskytuje expertní stanoviska zpracovaná předními českými lékaři, na jejichž základě se připravují právní předpisy. Nová koncepční řešení nebo změny stávajících řešení potřeb lidí se zdravotním postižením v sociálním zabezpečení a zaměstnanosti se tak vždy opírají o odborné lékařské vědecké názory a odpovídají pokrokům v medicíně. Příkladem lze uvést podklady ČLS JEP, zpracované na základě projektu výzkumu a veřejné zakázky, které MPSV transformovalo do návrhu vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity. V rezortním pojetí používá sociální politika legislativní prostředky, které by však měly být vyváženě kompenzovány etickými přístupy. Ustavení Vědecké lékařské rady na ministerstvu práce je zárukou, že se nejen zajistí včasnost a správnost implementace pokroků lékařské vědy do oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti a tím i správnost nastavené sociální kompenzace, ale především, že budou aplikovány základní etické zásady při tvorbě a aplikaci právních předpisů s ohledem na kvalitu života. Vznik první Vědecké lékařské rady na ministerstvu práce má proto nejen medicínský, sociální, pracovněprávní a ekonomický přínos, ale především nesmírný význam etický. MUDr. Libuše Čeledová, Ph.D., tajemnice Vědecké lékařské rady Objednávka časopisu Zdravotnictví v České republice Objednávám závazně dodání čtyř čísel časopisu Zdravotnictví v České republice na rok 2011 (roční předplatné 350 Kč) Jméno Příjmení Firma Ulice, číslo PSČ, město IČ/DIČ Plátce DPH ano ne Datum Podpis Roční předplatné 350 Kč Cena jednotlivého čísla 100 Kč Objednávky zasílejte na adresu: Sdělovací technika spol. s r. o., redakce Zdravotnictví, Uhříněveská 40, Praha 10, fax: , Konference INMED

13 SUMMARY: HEALTH POLICY AND ECONOMICS RESEARCH AND ITS UTILIZATION IN POLICY-MAKUNG PROCESS 1ST PART Barták M. The first part of the paper is deals with the synthesis of relevant knowledge in the field of health system research utilization in policy-making. The text summaries main problem issues, theoretical concepts of policy-making. The atten - tion is paid also to the interface bet - ween research community and decision makers that are most important for evidence based health policy-making. Key words: public health, health system research, research utilisation. O autorovi: PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., Vedoucí katedry obchodu a služeb na Fakultě sociálně ekonomické UJEP Výzkum public health 1. část Využití v praxi zdravotní politiky Miroslav Barták Oblast výzkumu public health a zejména jeho části, která se věnuje otázkám zdravotní politiky a ekonomiky je předmětem zájmu široké veřejnosti. Není také pochyb o tom, že oblast péče o zdraví na jedné straně zdroje veřejné i soukromé odčerpává, na straně druhé přispívá k růstu produktivity, konkurenceschopnosti a kvality života. Celkové výdaje na zdravotnictví představují ve vyspělých státech v průměru téměř 10 % jejich hrubého domácího produktu a stále existuje tlak na jejich zvyšování na straně jedné a také více či méně úspěšné pokusy tento růst určitým způsobem regulovat na straně druhé. Tvorba a realizace zdravotní, politiky může být definována jako snaha o rozpoznání, prosazování a naplňování veřejného zájmu v oblasti naplňování potenciálu zdraví společnosti [viz Potůček a kol. 2005, Purkrábek 1999], a to jak prostřednictvím systému zdravotnických služeb, respektive podpory zdraví, tak i začleněním otázky zdraví do všech dalších politik. Veřejný zájem v oblasti zdraví (zájem, který se týká cílů a hodnot většiny společnosti, případě obrany hodnot a využívání rozvojových příležitostí) může být naplňován na národní, regionální i lokální úrovni, stejně tak jako na úrovni mezinárodní. Jeho naplňování je v kompetenci a odpovědnosti veřejného sektoru, ale také organizací občanské společnosti i komerčních společností [Potůček a kol. 2005, Purkrábek 1999]. V souvislosti s výzkumem zdravotní politiky a ekonomiky vzniká také otázka, zda a jak jsou výsledky výzkumů využívány v praxi veřejné politiky. Můžeme se ptát na řadu celou otázek [Hanney et al 2003, up - raveno, rozšířeno]. Odpověď na ně bude různá, a to v závislosti na pozici toho, kdo na ně odpovídá. Jinak bude odpovídat výzkumník jinak politik, jinak úředník a jinak občanská veřejnost. Tyto otázky mohou zahrnovat: Jsou priority výzkumu stanovovány tak, že výsledky mají šanci být využívány v praxi? Jsou priority stanovovány tak, že zajistí angažovanost výzkumnické komunity? Jsou výzkumníci motivováni hodnotami, zájmem o poznání nebo pouze finančními zdroji, které jsou alokovány na výzkum určitých témat? Existují zde výzkumy, které jsou relevantní k politickým tématům, nebo mohou přispět k otevření nové politické agendy? Potkává se společenská potřeba výzkumu (často ne zcela pociťovaná) s nabídkou výzkumníků? Existují módní a naopak opomíjená, ale z hlediska veřejného zdraví důležitá témata? Jedná se o výzkumy politiky, tj. toho co se odehrává, či o výzkumy pro politiku, kdy jsou poznatky vytvářeny na něčí objednávku? Jsou výsledky výzkumů politikům dobře prezentovány, pokud vůbec? Dozví se rozhodovatelé informace včas a ve formě, která je převeditelná do praxe? Jsou politici schopni absorbovat výzkumná zjištění? Jsou tato zjištění schopni absorbovat také další významní aktéři? Nejsou výzkumná zjištění srozumitelná pouze dalším výzkumníkům a neodborná veřejnost jim vůbec nerozumí? Existují situace, kdy politici chtějí a jsou schopni výsledky výzkumů využít? Jak je případně motivovat k využívání poznatků? Proč by měl být výzkum v této oblasti financován z veřejných prostředků? Není možné využít analytické kapacity jiných než výzkumných institucí? Co výzkumné instituce v oblasti veřejného zdraví mohou přinést? Jak měřit jejich společenskou užitečnost? 92 Výzkum public health 1. část

14 Tématu využívání výsledků výzkumů v oblasti zdravotnického systému, respektive veřejného zdraví je věnována zejména v zahraničí stále větší pozornost [viz Klein, R. 2000, Black 2001, Hanney et al. 2003]. Právě třetí, zde citovaný článek britských a švýcarského autorů, který byl otištěn v časopise Health Research Policy and Systems shrnuje diskusi nad tímto tématem. Hanney et al [Hanney et al. 2003] soudí, že význam výzkumu v oblasti zdraví a mechanismů, které jeho výsledky zprostředkovávají politikům je stále frekventovanějším tématem. Autoři shrnují, že v posledních letech je velká pozornost věnována otázce využívání výsledků výzkumů v oblasti systémů péče o zdraví v praxi veřejné politiky. V této souvislosti hovoří autoři o existenci určitého rozhranní mezi výzkumníky na straně jedné a politickými rozhodovateli na straně druhé. Návrh rámce pro hodnocení vztahu výzkumu a politiky podle Hanneyho a kolektivu [Hanney et al. 2003, str. 4] představuje celou sérii úrovní, jejichž uvědomění si může být důležité pro zhodnocení míry využitelnosti výzkumu v oblasti tvorby a realizace politiky. Autoři se domnívají, že zapojení veřejnosti do tohoto procesu může být klíčové z hlediska využitelnosti výzkumných závěrů v praxi (tj. lobbing pro využívání poznatků, identifikace s danou politikou atd.). Model v sobě zahrnuje koncept zásobárny respektive rezervoáru poznání a myšlenku existence různých rozhranní mezi výzkumem a jeho širším politickým, odborným a sociálním prostředím. Výzkum pro tyto potřeby rozdělují autoři [Hanney et al. 2003] na fáze stanovení potřeb (témat) výzkumu, vstupy výzkumu (k tématům relevantní existující informace), dále pak proces výzkumné práce (metody a metodologie) a primární výstupy (výsledky) daného výzkumu. V této poslední fázi jsou pak výsledky rozšířeny do politické praxe. Model samotný počítá s tím, že tyto poznatky k tvůrcům politiky doputují, ovšem skutečnost může být značně odlišná (toto však již autoři neuvádějí). Proces tvorby politiky pro účely tohoto modelu rozdělují autoři na: sekundární výstupy výzkumů na straně tvůrců politiky (tj. jak jsou využity poznatky při tvorbě politiky), dále na aplikaci poznatků v praxi (při implementaci) a konečně na výsledné výstupy politiky, která využívá poznatky v praxi (skutečný stav). Dvě nejdůležitější rozhraní v tomto řetězci vidí, výše uvedení autoři, mezi fází stanovení potřeb výzkumu formulací výzkumných cílů, kdy dochází k specifikaci výzkumu, sestavení projektu a výběru výzkumných témat apod. a vstupy výzkumu (souhrnem existujícího poznání). Zde může docházet k mnohdy k selekci pro dané téma důležitých informací. Druhé je pak rozhraní mezi primárními výsledky výzkumu a jejich využití při tvorbě politiky. Tato dvě rozhraní hrají klíčovou úlohu v tom, zda budou poznatky využity či nikoliv. Podle této logiky je tedy pro daný výzkum nejdůležitější dobrý výzkumný záměr a prezentace výsledků výzkumů tvůrcům veřejné politiky. Hanney et al. [Hanney et al. 2003, str. 4 5] považují politiky tvořené na základě poznání za sekundární výsledek využitých výzkumů. V této souvislost také upozorňují, že některé výzkumné poznatky jsou využívány v praxi, ačkoliv ještě neprošly úrovní politického rozhodování. Jako příklad uvádí klinické směrnice, které jsou odborníky využívány v rámci praxe medicíny založené na poznání, ještě dříve než jsou přijaty např. Ministerstvem zdravotnictví. Přes určitou vzdálenost výzkumu v oblasti zdravotnictví a aplikací v praxi veřejné politiky patří zdravotnický sektor k oblastem, kde jsou výzkumné poznatky využívány vůbec nejčastěji. Tato situace se týká spíše klinických oborů a ne zcela nutně oblasti zdraví veřejnosti sociálního lékařství, kde je situace přece jen odlišná, vzhledem k charakteru a povaze zkoumaných jevů a procesů [srovnej Hanney et al. 2003]. Pokud vycházíme z klasických modelů veřejné politiky, které jsou v praxi používány pro tvorbu analýz (např. na úrovni WHO, OECD a dalších institucí) můžeme rozlišit následující modely veřejné politiky [Hanney et al. 2003, dále viz např. Parsons 1995, Howlet a Ramesh 1995, Potůček a kol. 2005, Schubert, Fiala 2000]. Racionální model, který je založen na určitém systémovém pojetí, kdy tvůrce politiky nejdříve identifikuje problémy ve svěřené oblasti, poté zkoumá dostupné poznatky, analyzuje data o potencionálních možnostech řešení a jeho následcích a v konečné fázi vybírá to řešení, které je nejlepší pro dosažení předem stanoveného cíle. Tento model má určitá omezení, protože ne vždy jsou k dispozici všechna data, respektive i samotná interpretace dat a informací může být velmi různá. Zatímco jedna skupina může rozhodovatatele přesvědčovat o výhodnosti daného opatření, další skupina prosazuje pravý opak. Dostupné informace také samozřejmě ovlivňují kvalitu rozhodování o alternativních možnostech řešení. Pokud jsou k dispozici omezené nebo dokonce zkreslené informace, lze přijmout pouze uspokojivé nikoliv ideální řešení. Inkrementální model naopak sází na uplatnění zájmů různých zájmových skupin. Mimo vědeckých poznatků ovlivňuje tvorbu veřejné politiky také celá řada dalších informací. V rámci tohoto modelu není dosahování cílů lineárním procesem, naopak je spíše procesem malých krůčků a úkroků (dílčích změn) tvorbou politiky na základě střetávání různých zájmů a hledání určitých kompromisů a vzájemných ústupků. V dnešní době rozšířeným modelem je model sítí. V rámci tohoto modelu je politika tvořena vztahy mezi skupinami a politickými rozhodovateli. V některých případech jsou vazby mezi jednotlivými aktéry a zájmovými skupinami (ať již zastávají postoj v rámci veřejného zájmu nebo zajišťující prosazení partikulárních zájmů) velmi silné. Posledním modelem, který je vhodné zmínit, je model odpadkového koše. Tento model předpokládá, že některá řešení mohou být odložena a v budoucnu opět vytažena jako pověstní králíci z klobouku společně s určitým problémem aktuálním společenským tématem. Tento model předpokládá, že tvorba politiky je značně neuspořádaný proces, který je dalek existenci určitých úrovní tvorby politiky. Pokud bychom pokračovali v metafoře s králíky v klobouku, záleží také na osobě kouzelníka. Stejně tak, jako můžeme pohlížet různě na tvorbu a případně realizaci veřejné politiky může do určité míry klasifikovat také výzkumné poznání [viz Hanney et al. 2003]. Můžeme rozlišovat základní, klinický nebo aplikovaný výzkum (v ČR existují na základě zákona exaktně vymezené kategorie základní a aplikovaný výzkum). Odlišně bude tvůrci politiky využíván výzkum, jehož priority stanovují samotní výzkumníci a jinak výzkum, který byl podpořen z veřejných prostředků, kdy výzkumné priority byly předem definovány (např. veřejnou institucí). Ačkoliv ani zájem například veřejné instituce nemusí automaticky znamenat, že získané poznatky budou posléze využívány. Nicméně obdobná situace může nastat také v případě soukromého výzkumu. Dalším důležitým rozlišením výzkumu je otázka, zda se jedná o výzkum na národní nebo nadnárodní úrovni. Druhý jmenovaný má spíše větší naději na přenos do praxe. Přenos poznatků do praxe je také podmíněn osobou výzkumníka nebo složením výzkumného týmu. Pokud je výzkumník, respektive výzkumný tým tvůrci politiky a veřejností uznáván a všeobecně respektován, mají výzkumné výsledky Výzkum public health 1. část 93

15 větší naději na realizaci v praxi [srovnej Hanney et al. 2003]. V této souvislosti může vzniknout otázka o angažovanosti výzkumníka, ale také angažovanosti témat. Sigmund Bauman [Bauman 1966] již v šedesátých letech minulé století k této angažovanosti podotkl, že výzkumník by se neměl zajímat pouze o poznání a čistě vědecké cíle svých výzkumů. Pouze takový zájem považuje Bauman za buď naivní, nebo alibistický, kdy výsledky výzkumů mohou sloužit k přijímání rozhodnutí, které badatel neměl na mysli a s nimiž nesouhlasí, nebo lhostejnost ke společenským normám a zásadám. Jde tedy o to, že výzkum v oblasti public health je vždy normativně, sociálně a alespoň do určité míry také politicky angažovaný. Zdá se, že tento přístup je aplikovatelný i po padesáti letech od své první publikace. Stejně jako existuje typologie modelů tvorby politiky a typologie výzkumu, existují také typologie využívání výsledků výzkumů [Hanney et al. 2003]. Prvním modelem je model přímého využívání výzkumných poznatků v praxi. Tento model předpokládá lineární vztah mezi existencí poznání a jeho využití v praxi veřejné politiky. Dalším modelem je problémově orientovaný model. Zjednodušeně řečeno pokud politik objeví problém, požádá výzkumníky o zhodnocení alternativ a možností řešení. Dalším modelem je model sociální interakce, kdy výzkumníci a tvůrci politiky vzájemně poznávají svůj způsob uvažování a své potřeby. Zajímavý model je také osvětový model, kdy výzkumné poznatky spíše kultivují prostředí, což může vést následně k většímu používání výsledků výzkumů. Politický model sází na využití výzkumných poznatků jak střeliva proti nepřátelské politice nebo názorům. Posledním zmiňovaným modelem je model taktický, kdy v případě určitého problému tvůrce politiky oznámí, že záležitost je nyní zkoumána, že tomuto tématu je aktuálně věnována výzkumná pozornost. Zatímco jedni mohou tento postup vidět jako cynický a přirovnat ho k přístupu ze seriálu Ano, pane ministře jiní mohou vidět v tomto přístupu nástroj, který omezuje přijímání iracionálních rozhodnutí. Vztah poznání v oblasti public health a výzkumných výsledků na straně jedné a tvorba zdravotní politiky na nadnárodní, národní, regionální a lokální úrovni na straně druhé mohou být formalizovány nejrůznějšími způsoby. Některé, v tomto článku představené koncepty, jsou jistě použitelnější pro naši soudobou praxi více než jiné. Reálná politika, stejně tak jako výzkum v oblasti public health se nevyvíjí lineárně, ale jsou závislé nejen na materiálních podmínkách a aktérech politiky. Jistě najdeme oblasti, kde je poznání využíváno bezezbytku a jiné, kde není o poznání takový zájem. Jistě existují politicky, výzkumně a společensky odlišně atraktivní témata a navíc jejich přitažlivost je v čase proměnlivá. Přínosem je uvědomit si, a stále si uvědomovat, existenci rozhraní mezi výzkumem na straně jedné a politiky, ale i občanskou společností na straně druhé. Zdá se, že stále existují mezery v komunikaci a přenosu poznání do praxe, ať jsou již zapříčiněny jakoukoliv stranou. Otázkou zůstává, kdo může uvedené rozhraní řídit, či alespoň obrušovat hrany. Zahraniční zkušenosti, kterým bude věnována pozornost v druhé části článku, ukazují, že významný podíl na řízení tohoto rozhraní mohou mít výzkumné instituce, kterým vznikají buď jako samostatné organizace, jsou zřizovány státní správou či nadnárodními organizacemi nebo jsou součástí jiných institucí, jakými jsou např. zdravotní pojišťovny, univerzity, ale také organizace neziskového sektoru. SOUHRN První část dvoudílného článku je věnována syntéze poznatků, které jsou relevantní z pohledu zkoumání vlivu výzkumu v oblasti public health na tvorbu a realizace zdravotní politiky. V textu jsou shrnuty základní problémové okruhy, teoretické koncepty tvorby a implementace zdravotní politiky. Pozornost je věnována také problematice a rozhraní mezi výzkumnou a deci zní sférou, která je rozhodující pro využití poznatků výzkumů pro tvorbu evidence-based zdravotní politiky. Klíčová slova: zdraví veřejnosti, public health, výzkum zdravotnického systému, využití výzkumu, zdravotní politika Literatura: 1. Bauman, S. Sociologie. Praha, Orbis Black, N. Evidence based policy: proceed with care. BMJ 2001, 323: Fiala, P. - Schubert, K.. Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Praha, Barrister & Principal Hanney, S., R., Gonzalez-Block, M., A., Buxton, J. M., Kogan M. The utilisation of health research in policy-making: concepts, examples and methods of assessment. Health Research Policy and Systems 2003, 1:2doi: / Howlet, M. Ramesh, M. Studying Public Policy: Policy Cycles and Policy Subsystems. Oxford, Oxford University Press Klein, R. From evidence-based medicine to evidence-based policy.j Healht Serv Res Policy 2000, 5: Parsons, W. Public Policy. Cheltenham, Edward Elgar Publishing Potůček, M. et al. Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství Purkrábek, M. Veřejný zájem a stárnutí. Praha, ISS FSV UK, Mgr Jiří Holub nový ředitel ÚZIS ČR Od 3. září 2010 byl řízením Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) pověřen Mgr Jiří Holub, absolvent Matematicko-fyzikální fakul - ty Univerzity Karlovy, obor statistika a dlou - holetý pracovník ústavu s více jak 30letou praxí, zejména v oblasti sledování zdravotního stavu obyvatelstva. V ústavu dosud zastával funkci vedoucího Odboru analýz, publikací a externí spolupráce (APS) a zá - roveň funkci zástup - ce ředitele. Jiří Holub je členem Společnos ti sociálního lékařství a řízení péče o zdra - ví České lékařské společnosti Jana Evan - gelisty Purkyně, České demografické společnosti. V rámci pracovních struktur Eurostatu a DG Sanco je členem několika pracovních skupin zaměřených na zdravotnickou statistiku a Evropský systém zdravotnických výběrových šetření a na Monitoring evropských zdravotnických ukaza telů (ECHI). Redakce 94 Výzkum public health 1. část

16 Recenze na knihu Ekonomika zdraví Barták, M., EKONOMIKA ZDRAVÍ 1.vyd. Wolters Kluwer ČR, a. s., s. ISBN Publikace nabízí některé poznatky z oblasti ekonomiky zdraví tak, jak jsou diskutovány v rámci disciplíny Public health (zdraví veřejnosti). Práce využívá východiska, která byla vypracována pro analýzu a hodnocení zdravotnických systémů organizacemi, jako je specializované pracoviště Evropského regionu Světové zdravotnické organizace European Observatory on Health Systems and Policies (Evropská observatoř zdravotnických sys - témů a zdravotní politiky), Health Unit (Skupina pro zdravotnictví) Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Přístup pub likace v neposlední řadě vychází z analytického rámce, který byl vytvořen pro reflexi vývoje zdravotní politiky v domácím prostředí v kontextu mezinárodního vývoje v rámci oboru Veřejná a sociální politika. Autor publikace PhDr. Miroslav Barták, Ph.D. absolvoval obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd UK Praha. Během doktorského studia oboru Veřejná a sociální politika na FSV UK Praha pracoval jako výzkumný pracovník v Institutu zdravotní politiky a ekonomiky v Kostelci nad Černými lesy, později na Oddělení analýz v Centru sociálních služeb Praha. V současné době je odborným asistentem na Fakultě sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem. Odborně se zaměřil na analýzu tvorby a realizace veřejných politik na lokální, regionální, národní a nadnárodní úrovni (EU, OECD), zejména v oblasti zdravotní, sociální a vzdělávací politiky. Během posledních pěti let byl na za - hraničních stážích v USA, Rakousku, Itálii a Švédsku, kde pracoval na prestižních univerzitních pracovištích. Od roku 2004 publikuje v odborných časopisech a je spoluau - torem několika monografií. Je pravidelným přispěvatelem odborného časopisu Zdravotnictví v České republice. O publikaci napsali: Doc. Ing. Jitka Peková, CSc. (Fakulta sociálně ekonomická UJEP) Téma publikace je velmi aktuální, a to jak z pohledu ekonomické teorie, tak z pohledu praxe, zejména v posledních letech, kdy je předmětem četných diskusí reforma zdravotnictví, a to zejména z pohledu ekonomického. Financování zdravotní péče se potýká s nedostatkem finančních prostředků, a to i ve vyspělých zemích, kde je významným zdrojem financování zdravotní péče povinné veřejné zdravotní pojištění. Proto je přínosná snaha autora využít alespoň v základních rysech i přehled o financování zdravotnických systémů za země EU a některých dalších vyspělých zemí. Obsahově je publikace pojata poměrně velmi komplexně. To sebou nese problém, že není vždy možné věnovat důkladnější pozornost analýzám a hodnocení jednotlivých oblastí dotýkajících se péče o zdraví. Publikaci považuji za užitečnou zejména proto, že se snaží podat komplexní pohled na problematiku péče o zdraví a segment zdravotnictví ve veřejném sektoru a zahrnuje jak teoretické zdůvodnění péče o zdraví jako veřejný statek, tak analýzu praktických problémů organizace a financování zdravotní péče zejména v ČR včetně právního prostředí. Není mi známo, že by na knižním trhu v ČR byla podobná publikace, která by byla pojata takto komplexně. Doc. Ing.Mgr. Martin Dlouhý, Dr. MSc. (VŠE Praha) Význam publikace o ekonomice zdraví si nejlépe uvědomíme při shrnutí několika faktů: Zdraví je jednou z nejvyšších individuálních i společenských hodnot, což potvrdí každý člověk v situaci, kdy je jeho zdraví ohroženo vážnější nemocí. Zdravotní politika a financování zdravotnictví jsou tématy politického boje v ČR, což znamená, že je to také téma pro každého občana, neboť každý z nás je v kontaktu se zdravotnickým systémem. V českém zdravotnictví utrácíme ročně více než 250 mld. Kč, což činí zhruba 7 % HDP. Je vlastně s podivem, jak málo učebnic v oboru ekonomiky zdravotnictví, či v příbuzných oborech, jako např. veřejné zdravotnictví, zdravotnické právo apod., máme v české odborné literatuře k dispozici. Ekonomika zdravotnictví v současnosti není jen specializovaným ekonomickým oborem, ale vzhledem ke komplexnosti péče o zdraví jde nutně o obor multidisciplinární, který obsahuje poznatky z lékařství, podpory zdraví, zdravotnického prá - va, sociální politiky, politologie a dalších oborů. O tom svědčí i struktura a obsah této publikace. Kniha Ekonomika zdraví je podle mého názoru vítaným pomocníkem nejen pro studenty, ale také pro lékaře, kteří chtějí vědět něco více o sektoru, v kterém pracují, pro manažery ve zdravotnictví, pro pracovníky veřejné správy, a nakonec také pro politiky, kteří o rozhodují o budoucnosti českého zdravotnického systému. Doc. Ing. Jaroslav Pilný, CSc. (Ústav ekonomie, Fakulta ekonomicko správ - ní, Univerzita Pardubice) Publikace Ekonomika zdraví je koncipována jako uspořádaná suma důležitých vědomostí, které jsou nutné pro posuzování základních ekonomických aspektů ve vztahu ke kvalitě života člověka. Celý text je rozdělen do třinácti základních kapitol, z nichž je každá věnována jednomu z ekonomických odvětví zdravotnictví jako celku. Nosnou kapitolou je kapitola Ekonomika zdraví a zdravotnictví se svými specifiky, zejména pokud jde o charakter poptávky a nabídky péče o zdraví a dostatek potřebných informací. Dále je charakteri - zována organizace zdravotnických služeb v České republice v současném období včetně údajů a druzích a počtech zdravotnických zařízení. Důležité jsou údaje o základních způsobech financování zdravotnických služeb. Text je doplňován řadou originálních grafů zpravidla z cizojazyčných zdrojů. Další nosnou kapitolou je kapitola, jež se věnuje fungování péče o zdraví a fungování příslušných výkonných mechanismů. K aktuálnosti této části přispívá řada původních aktuálních číselných údajů sestavených v tabulkách a grafech. Autor zcela zákonitě věnuje přiměřenou pozornost řešení ekonomiky zdravotnictví ve státech Evropské unie. Speciální podkapitola je věnována stručné charakteristice metod přístupu financování zdravotnictví ve státech OECD. Podrobně jsou naznačeny základní finanční toky v Českém zdravotnictví s dílčí pozorností financování nemocniční péče, která patří ve všech státech mezi nejvyšší položky v oblasti zdravotní péče. Podrobněji je charakterizována zdravotní péče v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Irsku a USA včetně prováděných reforem. Mezi důležité součásti ekonomické efektivnosti a spravedlnosti v rámci poskytování veřejné zdravotní péče patří odpovídající zákonodárství. Jsou vyjmenovány hlavní druhy zákonů, včetně jejich podrobného výkladu, které musí být respektovány při poskytování veřejné zdravotní péče. Redakce Recenze na knihu Ekonomika zdraví 95

17 SUMMARY: EUROPEAN SUPPORT FOR PUBLIC HEALTH RESEARCH PROJECT STEPS IN THE CZECH REPUBLIC Ivanová K., Švíková R. Project STEPS (Strengthening Engagement in Public Health Research) in particular focuses on engagement of the civil society in the field of public health research. It is financed from the 7th EU Framework Programme. The University College London is the main solver. The target group of this project are the acceding EU countries. The project is structured into individual steps. The basic step is selection of national partner, national topic and organisation of national workshop, creation of profiles of individual countries. In the CZ the Healthy Cities of the Czech Republic serve as the national partner, the national topic is children's injuries. The professional guarantor of the workshop is the Institute of Social Medicine of the Medical Faculty Palacký University Olomouc (PUOL). The workshop supported collaboration among state and non-state organisations in the field of public health. Key words: Project STEPS, research, public health, non-state organisations, collaboration, national topic, workshops. O autorkách: Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D., Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Hněvotínská 3, Olomouc Mgr. Radka Švíková Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR), Evropská podpora výzkumu veřejného zdraví Projekt STEPS v ČR Kateřina Ivanová, Radka Švíková 1. Východiska a záměr projektu STEPS Projekt STEPS (Strengthening Engagement in Public Health Research) se zaměřuje na vydatnější zapojení občanské společnosti do spolupráce v oblasti výzkumu veřejného zdraví. Podobně byly zaměřeny i projekty, které projektu STEPS předcházely (projekty DG SANCO a SPHERE), které kladly důraz především na aktivizaci činnosti nestátních organizací (CSO Civil Society Organization), působících ve veřejném zdraví, v oblasti vzájemné spolupráce na národní i evropské úrovni. Výchozí projekty v každé ze zúčastněných zemí vytvářely pracovní sítě v oblasti veřejného zdraví, mapovaly politické spektrum, mající vliv na veřejné zdraví, hodnotily obecný dialog na toto téma. Projekt STEPS přímo navazuje a je propojen zejména s projektem SPHERE (Strengthening Public Health Research in Europe), který vzešel z 6. rámcového programu EU [1]), a byl zahájen v lednu 2005 pod vedením fakulty veřejného zdraví UCL (University College London). Hlavními partnery projektu byla EUPHA (European Public Health Association, zastřešující organizace pro sdružení v oblasti veřejného zdraví) a EPHA (European Public Health Alliance, síť nevládních organizací a dalších neziskových organizací působících v oblasti veřejného zdraví). Konkrétními cíli projektu SPHERE bylo prozkoumat prostředky, kterými mohou být na evropské úrovni identifikovány výzkumné priority v oblasti veřejného zdraví za pomoci nestátních organizací, vytvoření diskuze o výzkumu v oblasti veřejného zdraví se zainteresovanými stranami a přezkoumání jeho fungování ve vybraných zemích EU, včetně přehledu národní publikační činnosti na toto téma. Projekt STEPS [2] je logickým (a plánovaným) vyústěním projektu SPHERE (částečně i projektu DG SANCO), je financován ze 7. rámcového programu EU, konkrétně z priority věda ve společnosti a jeho cílovou skupinou projektu jsou přistoupivší země EU. Projekt STEPS je vystavěn na předpokladu, že současné zdravotní problémy nemohou být řešeny pouze individuální zdravotnickou péčí, je nutno se pozorně zaměřit i na populaci jako na celek v rámci systému péče o veřejné zdraví, specifičtěji v rozsahu subsystému veřejného zdravotnictví. Výzkum v oblasti veřejného zdraví má mnoho podob, zahrnuje mnoho otázek [3] a zahrnuje celou řadu vědních disciplín epidemiologii, ošetřovatelství, sociologii, psychologii, statistiku, ekonomii, ekologii, politologii, právo, etiku a management vědy. Výchozí myšlenkou projektu STEPS je, že výzkum v oblasti veřejného zdraví je základem pro dobrou politiku a praxi a je nutné jej podporovat na národní i mezinárodní (evropské) úrovni. Cílem projektu STEPS je zjistit situaci v oblasti výzkumu veřejného zdraví ve 12 nových členských státech EU, vytvoření databáze participujících organizací i jednotlivých kontaktů. 2. Struktura projektu STEPS Projekt je přesně od začátku strukturován do jednotlivých kroků (steps). Prvním krokem bylo prostřednictvím rozhovorů v průběhu návštěv ve vybraných zemích a prostřednictvím prozkoumání internetových zdrojů, které popisují stávající systémy veřejného zdraví, navázat kontakty v každé zemi s funkční nestátní organizací. Druhým krokem bylo mezinárodní setkání všech vybraných partnerů s vedením projektu, a to v Polsku, v Lodži ( ). Na setkání se jednalo o systémech veřejného zdraví zúčastněných zemí, o typech nestátních orga - nizací, zabývajících se veřejným zdravím, o funkci výzkumu v této oblasti, a o možnos- 96 Evropská podpora výzkumu veřejného zdraví

18 tech, jak může být propojenost a angažovanost všech tří zásadních fenoménů (výzkumu, veřejného zdraví a občanské společnosti) zvýšena a zda a jak k tomu mohou dopomoci evropské kontakty. Důležitou součástí setkání bylo plánování národních workshopů, které byly třetím (a zásadním) krokem projektu STEPS. Hlavní myšlenkou národních workshopů bylo spojit dohromady aktéry a sdružení, zabývající se v té které zemi veřejným zdravím nestátní organizace, výzkumné organizace, ministerstvo zdravotnictví (případně sociální práce), národní kanceláře WHO apod. Cílem národního workshopu měla být podpora spolupráce a rozvíjení znalostí o možnostech výzkumu v oblasti veřejného zdraví a otevření širší národní diskuze na toto téma. Workshopy se konaly v národním jazyce, hlavní koordinace workshopu byla svěřena vybrané (kontaktní) nestátní organizaci. Jejím úkolem bylo oslovit v anketě další nestátní organizace a zjistit národní téma v oblasti veřejného zdraví. Na základě tohoto zjištění Na workshopu probíhala aktivní diskuze pozvat na workshop zajímavé prezentující odborníky a udělat marketing workshopu pro odbornou veřejnost. Čtvrtým krokem bylo mezinárodní hodnocení jednotlivých workshopů a jejich národních témat, které se uskutečnilo na Maltě Zároveň zde byly stanoveny další úkoly pro národní partnery, zejména vytvoření podkladů pro Přednášky byly zajímavé a v hodnocení pokládány za přínosné internetové stránky projektu, tzv. country profiles, ukazující strukturu řízení výzkumu v oblasti veřejného zdraví (PHR Public Health Research). Pátým krokem bude setkání všech účastníků projektu STEPS na konferenci v Amsterdamu v listopadu 2010, což je pojato jako součást 3. Evropské konference o veřejném zdraví, pravidelné roční vědecké konference EUPHA a ASPHER (Association of Schools of Public Health in the European Region), jejímž aktuálním tématem bude Integrace v oblasti veřejného zdraví. Cílem konference je podpora rozvoje společné strategie výzkumu v oblasti veřejného zdraví. Výsledky workshopů a konference budou prezentovány na mezinárodních fórech, včetně Rady EU pro výzkum a rozvoj zdraví a na globálním fóru EU pro výzkum zdraví. 3. Národní workshop v České republice Národním partnerem projektu STEPS v České republice se stala Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM), kterou zastupuje Ing. Petr Švec [4]. Národní síť Zdravých měst ČR je asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel. NSZM ČR má bohaté zkušenosti s pořádáním odborných seminářů pro zástupce municipalit. Zdravá města, obce a regiony spolupracují s řadou odborných partnerů v oblasti podpory zdraví, a to jak na národní úrovni, tak i na úrovni regionální a místní. Při přípravě semináře proto NSZM oslovila své partnery, kteří se následně podíleli na odborné i organizační přípravě semináře a v anketě stanovili národní téma workshopu Úrazy v dětském věku. Kromě výsledků ankety mělo na výběr tématu vliv, že úrazy jsou v ČR velkým problémem, nicméně jsou k dispozici statistické údaje a probíhá též řada aktivit k posílení prevence úrazů. Pozvánka na workshop byla distribuována zejména prostřednictvím tematické ové konference NSZM, zaměřené na podporu zdraví a zdravého životního stylu. Národním partnerem workshopu bylo Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR), na jehož půdě se seminář uskutečnil. MZ ČR zastupovala MUDr. Lidmila Hamplová, vedoucí oddělení podpory veřejného zdraví. O odbornou spolupráci a garanci byl požádán Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), jež na semináři zastupovala přednostka ústavu doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Na přípravě akce se také podílela také Kancelář Světové zdravotní organizace (WHO) v ČR, konkrétně její ředitelka MUDr. Alena Šteflová, Ph.D. S ohledem na odbornou stránku semináře i na cílovou skupinu občanské společnosti byli vybráni prezentující pro jednotlivá témata. Na semináři vystoupili zástupci mezinárodní organizace (WHO), státních institucí (MZ ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ÚZIS), akademické sféry (UPOL), nestátních organizací (Český Červený kříž ČČK, Česká společnost podpory zdraví ČSPZ) a sdružení místních samospráv (NSZM). Témata jednotlivých prezentací se zaměřovala na stávající situaci výzkumu veřejného zdraví ve vztahu k občanské společnosti (doc. PhDr. Kateřina Evropská podpora výzkumu veřejného zdraví 97

19 Ivanová, Ph.D.); roli občanské společnosti ve výzkumu veřejného zdraví (Ing. Petr Švec); činnost nestátní organizace v oblasti veřejného zdraví (RNDr. Marek Jukl, prezident ČČK); současnou situaci v oblasti úrazů v dětském věku (MUDr. Iva Truellová, mezirezortní pracovní skupina pro prevenci dětských úrazů MZ ČR); statistické údaje z Národního registru hospitalizovaných (NRHOSP), Statistiky zemřelých (ČSÚ) a Výkazu o činnosti MZ ČR se zaměřením na dětský věk (MUDr. Tomáš Srb, ÚZIS); evropskou dimenzi výzkumu veřejného zdraví (MUDr. Alena Šteflová, Ph.D.); minulost i současnost výzkumu veřejného zdraví v ČR (PhDr. Zdeněk Kučera, předseda ČSPZ). Hodnocení workshopu vyznělo příznivě a v diskuzi byl jednoznačně formulován zájem o další spolupráci. Účastníkům akce byly po jejím skončení předány nejen jednotlivé výstupy, které zde byly prezentovány, ale také (dle zájmu) kontakty pro další případnou spolupráci. Workshop projektu STEPS splnil svůj účel a byl výzvou pro tvorbu silnější odborné sítě v činnostech i výzkumu v rámci veřejného zdraví. 4. Výstupy a význam projektu STEPS v ČR Na národní úrovni projekt podpořil propojení partnerů, kteří spolu dosud aktivně nekomunikovali. Přínosem pořádaného národního semináře byla především možnost setkání mezi zástupci státních institucí a na druhé straně zástupci občanské společnosti. Projekt také podpořil vznik nového partnerství mezi NSZM a UPOL. Jedná se o velmi zajímavé a funkční spojení mezi municipální asociací a univerzitou, tedy mezi občanskou společností a organizací, zabývající se i výzkumem, které je výhledově velmi cenné. Na mezinárodní úrovni projekt obdobným způsobem umožnil setkání partnerů, kteří by se za jiných okolností jen složitě hledali. Z pohledu českých realizátorů projektu jsou cenné zejména příhraniční kontakty na blízké sousední země Slovensko, Polsko apod., s nimiž v budoucnu velmi pravděpodobně bude i nadále spolupráce pokračovat. Projekt STEPS (Strengthening Engagement in Public Health Research) se zaměřuje zejména na zapojení občanské společnosti do spolupráce v oblasti výzkumu veřejného zdraví. Je financován ze 7. rámcového programu EU. Hlavní řešitelem je University College London. Cílovou skupinou projektu jsou přistoupivší země EU. Projekt je strukturován do jednotlivých kroků. Zásadním krokem je výběr národního partnera, národního tématu a uspořádání národního workshopu, vytvoření profilů jednotlivých zemí. V ČR je národním partnerem asociace místních samospráv Národní síť Zdravých měst ČR, národní tématem jsou úrazy v dětském věku. Odborným garantem workshopu byl Ús - tav sociálního lékařství Lékařské fakulty UPOL. Workshop podpořil spolupráci mezi státními i nestátními organizacemi v oblasti veřejného zdraví. Klíčová slova: projekt STEPS, výzkum, veřejné zdraví, nestátní organizace, spolupráce, národní téma, workshopy. Literatura 1. Strengthening Public Health Research in Europe (dostupné on-line, hyperlink [cit ]. 2. Strengthening Engagement in Public Health Research (dostupné on-line, hyperlink [cit ]. 3. HOLČÍK, Jan. Zdraví veřejný zájem a evropská priorita. In Zdravotnictví v ČR, 2010, roč. XIII, č. 1. S ISSN Národní síť zdravých měst ČR (dostupné on-line, hyperlink index.shtml), [cit ] Recenze na knihu Klinické doporučené postupy LÍČENÍK, R. Klinické doporučené postupy. Obecné zásady, principy tvorby a adaptace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN Vydavatelstvím Univerzity Palackého v Olomouci byla v loňském roce (2009) vydána unikátní monografie v kontextu České republiky. Jedná se o historicky první publikaci, která českému odbornému i laickému čtenáři srozumitelným jazykem předkládá přehledně, systematicky a strukturovaně zpracované informace a poznatky o problematice klinických doporučených postupů. Dílo mající všechny atributy přehledové studie lze považovat za obecný a základní průvodce tvorbou klinických doporučených postupů. Autor monografie MUDr. Mgr. Radim Líčeník je absolventem studijního oboru všeobecné lékařství a navazujícího magisterského oboru management zdravotnictví. Pracuje jako lékař na oddělení akutní medicíny University Hospital of North Staffordshire (Velká Británie) a současně jako odborný asistent Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Monografie je zamýšleným prvním dílem série publikací o klinických doporučených postupech. Práce je členěna do devíti kapitol. V první kapitole jsou podány podstatné definice, vysvětleny základní pojmy. Na příkladech z několika jazykových oblastí autor prezentuje sémantické složitosti a jazykové problémy zejména při překladech do češtiny. Obecné zásady týkající se klinických doporučených postupů jsou součásti druhé kapitoly. KDP jsou zde kategorizovány podle typů se specifikací jejich podstatných vlastností a součástí. V dalších šesti kapitolách se autor zabývá problematikou vzniku nových klinických doporučených postupů tvorba či adaptace? Jsou zde uvedeny a charakterizovány nejdůležitější metodologické návody a příručky pro tvorbu, implementaci a evaluaci klinických doporučených postupů. V šesté kapitole je pak proces adaptace KDP rozpracován podrobněji. Algoritmus, fáze plánování a přípravy tvorby původních klinických doporučených postupů jsou součástí sedmé a osmé kapitoly. V závěru publikace autor představuje činnost Centra pro klinické doporučené postupy Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Publikace je vhodná pro studenty medicíny a lékaře, pro zástupce dalších zdravotnických profesí, pro poskytovatele a plátce zdravotní péče, ale také i pro pacienty příjemce zdravotní péče. doc. PhDr. Darja Jarošová, Ph.D. 98 Evropská podpora výzkumu veřejného zdraví

20 Za profesorem MUDr. Adolfem Žáčkem, DrSc. Dne zemřel prof. MUDr. Adolf Žáček, DrSc., který byl výraznou osobností oboru Sociální lékařství. Nebyl pro nás všechny jen neocenitelným příkladem svými rozsáhlými odbornými znalostmi a životními zkušenosti. Zdrojem jeho autority bylo i ušlech tilé a neokázalé jednání. Samozřejmou úctu si získával upřímným odhodláním pokračovat v solidní práci a hájit základní humánní hodnoty, a to bez ohledu na vrtkavost osudu a rychle se měnící krokové variace dobových tanců. Na svou pozoruhodnou životní pouť vykročil , kdy se narodil v Němčicích na Hané. Promoval v Brně v roce 1946 a hned po promoci nastoupil na Ústav sociálního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jehož přednostou byl 26 let, od roku 1956 do roku V letech působil jako předseda společnosti sociálního lékařství ČLS JEP. Prof. dr. Žáček navštívil řadu zemí jako expert Světové zdravotnické organizace (Anglie, Itálie, Francie, Švýcarsko, Polsko, Pákistán), přednášel na zahraničních fakultách a svým širokým rozhledem i hlubokými teoretickými i praktickými zkušenostmi pomáhal formovat několik generací lékařů. Napsal více než 130 vědeckých publikací. Respekt odborné veřejnosti získal už svou habilitační prací Rakovina v ČSR jako zdravotně sociální problém, v níž v březnu roku 1950 naléhavě poukázal na to, že je žádoucí, aby zhoubné nádory podléhaly pravidelnému hlášení a aby byl vytvořen centrální ústav, který by vedl a studoval statistiku nemocnosti. Vyhláškou ministerstva zdravotnictví bylo poté od zavedeno povinné hlášení každého onemocnění, podezření z onemocnění a úmrtí na zhoubné nádory. V roce 1952 prof. dr. Žáček vydal monografii Základy statistiky pro zdravotníky, která předznamenala snahu o ob - jektivní statistické hodnocení nejen dat rutinní zdravotnické statistiky, ale i výsledků klinických studií. V letech působil ve statistickém oddělení Světové zdravotnické organizace v Ženevě. Získané zkušenosti využil po návratu ve výuce, připravil několik učebních textů a posléze vydal monografii Metody studia zdraví a nemocí v populaci, která vyšla ve dvou vydáních (v roce 1974 a 1984) a stala se jednou z nejcitovanějších pub likací v oblasti sociálního lékařství. Významné jsou zásluhy profesora dr. Žáč - ka zejména o rozvoj teorie a koncepce obo - ru Sociálního lékařství. Právě jeho zásluhou se podařilo v 60. letech opustit tehdejší název Organizace zdravotnictví, který byl oboru vnucený podle sovětského vzoru, a vrátit se k názvu Sociální lékařství, který použil prof. dr. Hamza, když v roce 1922 založil na Masarykově univerzitě v Brně Ústav sociálního lékařství. V roce 1966 byl prof. dr. Žáček hlavním autorem koncepce Sociálního lékařství, ve které se obor programově přihlásil ke studiu a zvládání dominantních sociálně-zdravotních problémů. Rovněž začátkem 90. let sehrál nesmírně důležitou úlohu, když hájil význam oboru a byl proti některým snahám přejmenovat obor na Zdravotnický management. Prozíravě argumentoval, že řízení musí stavět na věrohodných poznatcích, na pochopení struktury a vývoje společnosti a musí brát v úvahu vývoj i determinanty zdraví lidí. Vzhledem k rozsahu sociálních změn a potřebě studovat zdraví a nemoci jak na individuální, tak na populační úrovni navrhl ponechat název Sociální lékařství, který současně poukazuje na zásadní význam sociálních determinant zdraví při studiu a zvládání zdravotních problémů konkrétních sociálních celků. Prof. Žáček významně přispěl i k rozvoji postgraduálního vzdě lávání v oboru or - ganizace a řízení zdravotnictví. V této souvislosti zdůrazňoval zejména systémový přístup, odbornou kompetenci řídících zdravotnických zdravotníků, a to zejména pokud jde poznávání zdravotních potřeb populace a o hledání a poskytování nejvhodnějších modalit zdravotnických služeb. Často připomínal, že zdravotnický systém spotřebovává hodně veřejných zdrojů a dostává se do úzkého kontaktu s politickou mocí. Tím vzniká riziko preference dílčích skupinových zájmů. Čelit takovému riziku znamená zajistit otevřenost a dostupnost informací o činnosti těch institucí a organizací, které za veřejné peníze poskytují zdravotnické služby a vykonávají další aktivity v oblasti péče o zdraví. Jedním z důležitých kritérií kvality a výkonnosti zdravotnického systému je posouzení, zda a do jaké míry je zdravotnická soustava přístupná veřejné kontrole a kritice. Je rovněž důležité, jestli jsou adekvátní zdravotnické služby plně dostupné těm, kteří je skutečně potřebují. Obdivuhodné výsledky vědecké, pedagogické i organizační práce prof. MUDr. Adolfa Žáčka, DrSc. nám dodávají odvahu překonávat dílčí občasné těžkosti a rozvíjet obor Sociální lékařství v nových evropských souvislostech. prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Za profesorem MUDr. Adolfem Žáčkem, DrSc. 99

Problémy, které se dlouhodobě neřešily

Problémy, které se dlouhodobě neřešily ZDRAVOTNICTVÍ v ČR Jeden z nejlepších a nejdostupnějších systémů v Evropě a na světě Široké pokrytí nároků občanů garantované Ústavou čl. 31 Nejmodernější technologie Vysoce kvalifikovaný personál 2 Problémy,

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 31. května 2012 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ODBORNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ I ZAMĚSTNANCI DALŠÍCH ODVĚTVÍ ZÍSKALI ODPOVÍDAJÍCÍ VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI K OCHRANĚ A ROZVOJI ZDRAVÍ

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR Leoš Heger, Praha 24. 11. 2010 PROBLÉMY spokojenost pacientů / zdravotníků napětí mezi zdroji a objemem péče chování pacientů v mezních stavech implicitní

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Zdravotní registry, NZIS a konsolidace resortních dat Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky Mezirezortní koordinační výbor pro podporu zavedení ehealth v České republice Ministerstvo

Více

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR R. Vyzula 12.10.2015 Právní postavení českého lékaře 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních nerovností Hana Janatová Státní zdravotní ústav This work is part of EQUITY ACTION which has received funding from the European

Více

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Obsah Co se již podařilo prosadit Připravované zákony Co se již podařilo prosadit Zákon o zdravotních službách platný od

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV. Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV. Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE Věci veřejné reforma zdravotnictví Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE Navrhujeme jasnou koncepci zdravotnictví

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností Hana Janatová Státní zdravotní ústav This work is part of EQUITY ACTION which has received funding from

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Tomáš Julínek Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001 Zvýraznění role občana Zdravotnická zařízení realizují nabídku v konkurenčním prostředí Zachování

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ PŘIPRAVENÉ REFORMNÍ KROKY Hlavní pilíře reformy Definice nároku pacienta a vytvoření úhradových standardů Definování správného postupu při poskytování péče Kontrola vstupu nových

Více

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz TEZE ROZVOJE ehealth V ČESKÉ REPUBLICE ABSTRAKT České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712 www.ehealthforum.cz Abstrakt, strana 2 (celkem 5) Motto:

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

Programové teze ČLK. MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK

Programové teze ČLK. MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK Programové teze ČLK 1 Lékaři a pacien, Zákon o právech pacientů a lékařů upravující základní vztahy. Zachování a ochrana plné autonomie lékařů v rozhodování o odborných otázkách léčby jako základní podmínka

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

Legislativní novinky pro r. 2011

Legislativní novinky pro r. 2011 Legislativní novinky pro r. 2011 Leden 2011 - Návrh zákona, kterými se mění: 1. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 2. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně

Více

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Česká asociace sester již několik měsíců upozorňuje na nedostatek sester i zdravotnických asistentů v českém zdravotnictví.

Více

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 CESTY K REALIZACI STŘEDOVÉHO MODELU I. Definice a plošné zajištění solidárně hrazené péče. II. Třístupňová garance péče. III. Řízená péče.

Více

Informace. v ceně života

Informace. v ceně života Informace STAPRO s.r.o. Pernštýnské nám. 51 530 02 Pardubice v ceně života www.stapro.cz STAPRO s. r. o. Významný dodavatel a poskytovatel: - informačních systémů - zdravotnické techniky - služeb v oblasti

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2013 2014

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2013 2014 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2013 2014 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 14. prosince 2012. Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky Tomáš Julínek ministr zdravotnictví Etapy reformy Reforma svéprávného pacienta Reforma pro ohroženého pojištěnce Pro současnost 2007-2010 Odpovídá ministr Julínek

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 1. Zlepšení informovanosti o Cíle Úkoly Termín Výstupy Gestor Spolupráce Předpoklady 1.1. Provoz, rozvoj a aktualizace webových portálů pro ;

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Efektivní právní služby

Efektivní právní služby PRÁVNÍ POHLEDY NA POUŽÍVÁNÍ BIOSIMILARS Efektivní právní služby 1 Co nás čeká? 2 PRÁVNÍ POHLEDY NA POUŽÍVÁNÍ BIOSIMILARS základní paragrafy a biosomilars; systém cen a úhrad biosimilars; zaměnitelnost

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví Martin Doležal, Oddělení koncepcí zdravotní péče Konference Efektivní strategie podpory zdraví III. SZÚ, Praha, 18. 6. 2015 Zvýšení

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Personalistika a vzdělávání ve firemní praxi SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 1 Úvod Personální útvar má za úkol ovlivňovat vztahy mezi organizací a

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 Příloha č. 2 VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 OBECNÉ DOKUMENTY Zdraví 2020 evropský rámec pro politiky pro zdraví a prosperitu (SZO,

Více

Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Proč v IPVZ? zachování kontinuity (projekt Vývoj a ověřovací provoz klasifikačního systému

Více

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská

Více

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice Aktuální stav přípravy Národní strategie elektronického zdravotnictví v České republice 17. září 2014 Malostranský palác, Praha Konference ICT ve zdravotnictví Ing. Martin Zeman Oddělení poradců a strategií

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2009 Obsah sdělení o NZIS základní pojetí o Legislativa

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 18.11.2010

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 18.11.2010 Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 18.11.2010 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček Vliv farmaceutických firem na chování lékařů Jiří Vorlíček Základní léčebné možnosti v onkologii chirurgie radioterapie farmakoterapie Farmakoterapie Česká onkologická společnost ČLS JEP dlouhodobě usiluje

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. přednáška Normy ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 Doc.

Více

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY

VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY PŘEDNÁŠKA 12. ŘÍJNA 2011, KONFERENCE ČZF, Hotel Palace, Jindřišská PRAHA 1 VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení E-health pohled SÚKL a reálné zapojení Martin Beneš Státní ústav pro kontrolu léčiv SÚKL a e-health Za stávajícího stavu se SÚKL na e-health podílí zejména elektronickou preskripcí ereceptem Nepřímo pak

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Konference ČZF 30. březen 2012 Ján Palguta, M.A. 1 Základní cíle průzkumu Analýza dat z průzkumu veřejného mínění dokáže zachytit společenské vnímání

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK

MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK Hlavní problémy českého zdravotnictví Nedostatek peněz Nedostatek kvalifikovaných zdravotníků MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK 2 Nedostatek peněz - hlavní problém českého

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

MUDr. Milan Cabrnoch, MEP AIM konference, Praha 23. září 2005

MUDr. Milan Cabrnoch, MEP AIM konference, Praha 23. září 2005 MUDr. Milan Cabrnoch, MEP AIM konference, Praha 23. září 2005 Vážené dámy, vážení pánové, je mi velkou ctí, že Vás mohu pozdravit zde v Praze, v hlavním městě České republiky. Velice si vážím pozvání organizátorů

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 ZAJIŠTĚNÍ KVALITY (vstupy, postupy a výstupy) * * * všeobecné aspekty / předpisy bezpečnostní stavební elektro požární pracovní,... NÁSTROJE

Více

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Hodnocení spokojenosti zaměstnanců ZPRÁVA ZA ROK 2013 z k r á c e n é v y d á n í v e ř e j n o s t Dotazník hodnocení spokojenosti ze strany zaměstnanců nastavuje

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011 Reformní kroky MZ ČR Leoš Heger, květen 2011 Vývoj příjmů a nákladů systému mld. Kč mld. Kč Legislativní témata Zlepšení legislativního rámce poskytování zdravotních služeb (def. lege artis) Definování

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Národní zdravotnický informační systém

Národní zdravotnický informační systém NZIS je celostátníinformační systém Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2007 Ke sběru a zpracováníinformací

Více

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ PŘÍSTUPY Historický vývoj zdravotní situace a její interpretace

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ

DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ Prof. Ing. Miroslav Václavík, CSc., generální ředitel a předseda představenstva VÚTS, a.s.

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová

úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová úvod do veřejného zdravotnictví Hana Janečková, Helena Hnilicová KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Janečková, Hana Úvod do veřejného zdravotnictví / Hana Janečková, Helena Hnilicová. Vyd. 1. Praha

Více

CÍL 19: VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ

CÍL 19: VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ CÍL 19: VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ DO ROKU 2005 ZAVÉST TAKOVÝ ZDRAVOTNÍ VÝZKUM A INFORMAČNÍ I KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM, KTERÝ UMOŽNÍ VYUŽÍVAT A PŘEDÁVAT ZNALOSTI VEDOUCÍ K POSILOVÁNÍ A ROZVOJI ZDRAVÍ VŠECH

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více