V. Podmínky a charakter národního obrození

Transkript

1 V. Podmínky a charakter národního obrození Podmínky a charakter národního obrození V. V 18. století probíhal zápas pokrokových sil proti vládnoucímu absolutismu. Tento boj zdravého rozumu proti pov e, zlo- ádu, slepé náboºenské ví e a útlaku tvo í nápl sm ru zvaného osvícenství. Ve Francii, kde m ² anstvo bylo jiº v 18. století velmi hospodá sky vysp lé, vedl boj proti feudalismu nakonec k vzplanutí Velké francouzské revoluce. Zatímco ve Francii a v Anglii vedlo m ² anstvo boj proti feudalismu, v na²ich zemích, kde bylo m ² anstvo velmi slabé a málo uv dom lé, nabylo osvícenství odli²né podoby. Osvícenské my²lenky prosazoval osvícený panovník z obavy p ed nespokojeností lidu. Reformy Marie Terezie a Josefa II. odstra ovaly nejk iklav j²í feudální p eºitky. Nap íklad Toleran ní patent, zru²ení jezuitského ádu, zru²ení nevolnictví. Tyto reformy zabra ovaly úplnému odstran ní feudalismu, vycházely také z hospodá ské nutnosti, rozvíjející se pr mysl pot eboval stále v t²í po et d lník, proto bylo pot eba zru²it nevolnictví. Selský lid se tedy mohl st hovat do m st a dávat d ti na studia. V²eobecná ²kolská reforma od ala ²kolství církvi, zavedla povinnou ²kolní docházku a umoºnila tak d tem bývalých nevolník nabývat vzd lání. A práv z t chto d tí za ala vyr stat eská inteligence. P íliv venkovských lidí do m st pomohl získat v pon m ených m stech p evahu eského ºivlu a stával se základnou pro vznikající eské m ² anstvo. Nové m ² anstvo v²ak bylo slabé a muselo vést boj s n meckým, to posilovalo jeho národní uv dom ní a p edur ovalo je za hlavního nositele obrozenského procesu. Národní obrození (NO) ozna ujeme tak období od poslední tvrtiny 18. století do poloviny 19.století NO d líme nej ast ji na dv fáze: 1. Etapa (obranná) 2. Etapa (ofenzivní) Etapa obranná ( ) Tato etapa byla spojena s racionalismem a m la charakter jazykový, v decký a obranný. Cílem této etapy bylo elit germanizaci (latinské ²koly st ídají ²koly n mecké, esky se mluví jenom na venkov ), zachránit a obnovit eský jazyk, vytvo it jeho pevná pravidla (po pob lohorském úpadku nebyla e²tina ustálena). Byla vydávána díla na obranu eského jazyka. V. M. Kramerius zaloºil c.k. praºské noviny a vydavatelství ƒeská expedice. V decké a badatelské úsilí historické, vlastiv dné a jazykové se soust e ovalo v Královské eské spole nosti nauk. V tomto období dochází k vydávání tzv. obran studie které se zabývají problematikou eského jazyka, jeho vývojem a významem v d jinách, sou asn p ipomínají tená i, ºe je jazyku pot eba v novat náleºitou pozornost. Byla vydána Balbínova Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvlá²t pak eského. Dal²í obrany sepsali Karel Ignác Thám a Franti²ek Martin Pelcl. Josef Dobrovský nejv t²í osobnost obrozenské literatury na p elomu 18. a 19. století, p edstavuje dokonalý typ osvícenského v dce. Zabýval se studiem nejstar²ích d jin, eským a slovanským jazykozpytem a literárním d jepisem. Psal latinsky a n mecky, ale cítil esky, p esto byl skeptický k znovuobnovení eského jazyka. D jiny eského jazyka a literatury soub ºn s vývojem jazyka lí il i d jiny eské literatury, protoºe vývoj literatury spojoval se stavem jazyka, nejvý²e hodnotil dobu veleslavínskou. Zevrubná mluvnice jazyka eského shrnuje jeho mluvnické zásady, kniha m la zásadní význam pro ustálení spisovné e²tiny v dob obrozenské. Základy jazyka staroslov nského tímto dílem se stal Dobrovský zakladatelem slavistiky. Slavistika m la velký význam, jelikoº poznáváním slovanských kultur posilovala národní sebev domí. Vzd lávací a lidovýchovná tvorba Obrozen²tí spisovatelé vydávali jednak díla star²ích spisovatel, jednak sami psali, nebo upravovali knihy, v nichº prosazovali osvícenské my²lenky. V této dob se nap íklad dostává k eskému tená i Defoe v Robinson Crusoe v n meckém zpracování. í ení vzd lání napomáhalo vydávání asopis a popularizování d jepisu. Tyto knihy m ly význam pro výchovu tená, pro rozvoj náro né literatury neznamenaly tém nic, slouºily jako zábavná etba. Václav Mat j Kramerius jako jeden z prvních pochopil význam novin. Vydával: Schönfeldské Praºské noviny (drºitel licence rytí ze Schönfeldu), pozd ji vlastní Praºské po²tovské noviny (p ejmenovány na Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny). 1

2 Roku 1791 zaloºil nakladatelství a knihkupectví ƒeská expedice. Vydával zejména díla star²í eské literatury, p eklady (Ezopovy bajky, Letopisy trojanské), p íru ky pro hospodá e, zem d lce, atd, knihy p j uje lidem z venkova Rozvoj divadla Voln j²í ovzdu²í josefínských reforem p álo také vzniku novodobého eského divadla. Vlastenci si uv domovali, ºe mluvené slovo p sobí siln ji neº psané (divák m ºe být i negramotný). Proto si kladli za úkol zajistit pravidelné eské p edtavení pro lidové obecenstvo. Praha m la stálé n mecké divadlo s inohrou i operou Stavovské divadlo. První pokus o eské p edstavení se uskute nil v divadle v Kotcích. Pozd ji se hrály odpolední ned lní p edstavení ve Stavovském divadle, jelikoº m la p edstavení úsp ch, zaloºili vlastenci eskou divadelní spole nost a zbudovali d ev nou Boudu, na Václavském nám stí. Kolem Boudy se sdruºila skupina herc, dramatik, i p ekladatel v ele s Václavem Thámem jeho vlastenecké hry erpají zejména z národních d jin. Byly velmi oblíbené. Vlasta a árka B etislav a Jitka Kutnohor²tí haví i tato skupina uvedla také poprvé n která Shakespearova dramata. Prokop edivý psal fra²ky z praºského prost edí (inspirován víde skými lokálními fra²kami). Napsal p es 300 her. Masné krámy Praº²tí sládci Karel Ignác Thám bratr Václava, ideový v dce Boudy, specializoval se zejména na p eklady. p echodn se hry uvád ly v dom U Hybern a ve Stavovském divadle. Kdyº byla Bouda strºena Za átky novo eské poezie Snaha o povznesení domácí literatury na úrove ostatních vysp lých literatur západní Evropy (podle dobových p edstav poezie je nejvy²²ím stun m literatury). Dv skupiny (Thámovci, Puchmajerovci) Prvním básnickým po inem bylo vydání sborníku Básn v e i vázané sborník zahrnuje básn star²ích autor, p eklady z cizí poezie star²í i sou asné a p ísp vky od sou asných eských autor. vydaného Václavem Thámem. Po deseti letech od vydání Bv V vystoupila almanachem Sebrání básní a zp v nová básnická skupina v ele s Antonínem Jaroslavem Puchmajerem vydal celkem p t almanach, v t chto se objevily v²echny tehdej²í oblíbené slovesné formy (poezie oslavující lásku, Boha, víno, p írodu...). Zcela zvlá²tní sm r p edstavovaly snahy oºivit v um lé literatu e látky z lidového prost edí. 2

3 ebestián Hn vkovský byl hlavní m p edstavitelem t chto snah, proslul hlavn eposem D vín hrdinská látka pojatá jako humorná parodie. Podmínky a charakter národního obrození V. Puchmajerova skupina roz²í ila obzory eské poezie, osvobodila ji od uºitkovosti; prov ováním schopností eského jazyka dosp la k obratné básnické technice, p edpokladu pro vznik náro né poezie. Etapa ofenzivní (20. léta 19. stol. 2. pol. 19. stol.) V této dob p estává být národní hnutí záleºitostí n kolika nad²enc, ale stává se organizovanou silou. M ní se národní ideály, n kdej²í územní vlastenectví p echází k pojetí národní svébytnosti (národní jazyk a kultura). Snahu o uzákon ní eského jazyka provází snaha o utvo ení v dy v národním jazyce. Preromantický kult dávnov ku a obdiv pro staré hrdinské zp vy vedou ke vzniku obou Rukopis. Stejný význam jako Dobrovský pro 1. etapu, má Jungmann pro 2. etapu. Josef Jungmann u itel gymnázia v Litom icích, pozd ji v Praze, u il K.H. Máchu. Byl jazykov dec, p ekladatel, spisovatel, historik a organizátor spole enského ºivota. Soust edil kolem sebe v dce, kte í pracovali mnohem agresivn ji, neº generace p ede²lá (ºádali zavedení e²tiny do ²kol, cht li navázat kulturní styky s ostatními slovanskými státy, cht li, aby se literární díla psala esky). Jungmann byl ovlivn n preromantismem, na rozdíl od Dobrovského je optimista. Nejv t²í význam má jeho lexikologické dílo (jeho slovníky jsou dodnes nejlep²ím pramenem pro poznání obrozenecké e²tiny, rozvinul slovní zásobu vytvo il nová slova, nebo p evzal z jiných slov. jazyk ). Slovesnost teorie literatury a zárove slohová ítanka, obsahující ukázky z literatury domácí,cizí, star²í i sou asné. Historie literatury eské je po Dobrovského D jinách druhým pokusem o souhrnný obraz d jin eské literatury. Slovník ƒesko n mecký nejv t²í Jungmannovo dílo, vznikal sou asn s Historií, slovní zásobu erpal z mnoha zdroj (ze star²í i nov j²í literatury, z lidové slovesnosti, z jiných jazyk a pouºil i n které své novotvary). V poezii nebyl tv r ím básníkem spokojil se s p eklady. Ideál hrdinského dávnov ku (Rukopisy) V letech 1817 a 1818 se objevily zásluhou Václava Hanky a Josefa Lindy dva proslulé zlomky v t²ích básnických skladeb. Rukopis královédvorský kladený do 13. stol. obsahoval ²est lyrických básní a dv skladby lyrickoepické. Rukopis se stal velmi rychle slavným, i v cizin. I Dobrovský uv il v jeho pravost. Rukopis zelenohorský kladený do 9. stol. obsahoval zlomek básn o staro eském sn mu kmet a vladyk a dal²í skladbu Libu²in soud. Dílo je natolik idealizované, ºe dílo vzbudilo okamºit pochybnosti o jeho pravosti, zejména u kritického Dobrovského, který neváhal ozna it za p vodce rukopisu Václava Hanku. V decké d kazy o podvrºenosti rukopis shromáºdili v 80. letech 19. stol. Jan Gebauer, T. G. Masaryk, Otakar Hostinský a Jaroslav Vl ek. Obraz minulosti posilou národního v domí Franti²ek Palacký si získal sympatie jak Jungmanna, tak Dobrovského, pozd ji jako ociáln jmenovaný historiograf stanul v pop edí eského ve ejného ºivota. Byl lov k moudrý a zásadový. Prosazoval my²lenku austroslavismu 1 D jiny národa eského v ƒechách i v Morav zachycující dobu od po átku národních d jin do r politická koncepce zviditeln ní, existence a zabezpe ení slovanských národ v habsburské monarchii. 3

4 Slovanská my²lenka ve v d a poezii Pavel Josef afa ík zabýval se slovanskými otázkami, byl blízkým spolupracovníkem F. Palackého. Slovanské staroºitnosti vylí ení nejstar²ích d jin slovanských národ aº do konce prvního tisíciletí. Dokázal, ºe Slované pat í vedle ek, íman a Germán ke spolutv rc m evropské kultury. Jan Kollár ztvárnil my²lenku slovanské vzájemnosti básnicky. Jeho dílo spojilo osobní proºitky s nadosobními ideály. Slávy dcera soubor zn lek, alegorie slovanstva, kompozi ním základem se stalo putování slovanskými zem mi. p edzp v: Sála Dunaj Labe Léthé ( eka zapomn ní) Acheron (peklo) Bohyn Sláva st ºuje si v rad boh, jak jsou Slované utiskováni. Bohové rozhodnou, aby syn bohyn Lady stvo il dceru Slávy, která by od inila n kdej²í utrpení a postavila je mezi p ední národy sv ta. Léthé a Acheron, básníkova cesta rájem, kam umístil Slovany a peklem, kde se ocitli v²ichni nep átelé slovan a odrodilci, jsou sou ástí aº kone né podoby Slávy dcery. To uº se z básníka stal nekritický u enec slovanské archeologie, v níº docházel k pochybným záv r m. Franti²ek Ladislav ƒelakovský redaktor Praºských novin a jejich p ílohy ƒeská v ela, obohatil poezii o typ tzv. poezie ohlasové 2. Z p vodn zamý²lené koncepce ohlas v²ech slovanských národ vytvo il pouze dv její ásti. Ohlas písní ruských látku erpal z ruských bylin (Ilja Muromec, Rusové na Dunaji, Velká panychida) Ohlas písní eských obsahují skladby lyrické, milostné, ºertovné a satirické. (Toman a lesní pana, ƒeský sedlák, Prokop Holý). Odli²nost lidové poezie ruské a eské charakterizoval ƒelakovský odli²ností krajiny. Ruská poezie rozsáhlé hvozdy, mohutné eky a jezera ruské zem. ƒeská poezie drobné lesíky, í ky, potoky. Karel Jaromír Erben historik, právník, sb ratel lidové slovesnosti, p ekladatel. Zanechal cenné dílo literární, v decké a sb ratelské. Ve folkloru hledal ád jenº odedávna vládne v²emu lidskému konání. Prostonárodní písn a íkadla 2200 eských národních písní s komentá em Sto prostonárodních pohádek a pov stí slovanských v ná e ích p vodních pohádky (D B, Zlatovláska...) Kytice pov stí národních obsahuje t ináct básní, zejména balad téma viny a trastu. Divadlo ve 20. letech Václav Kliment Klicpera gymnaziální profesor, jeden z nejnadan j²ích dramatik. Ve svých hrách se dovedl vysmát ²osáctví své doby, p etvá ce a otup losti Divotvorný klobouk, Rohovín tverrohý, Kaºdý n co pro vlast Blaník, Jan za chrta dán historické hry, v t²inou volné zpracování kroniká ských látek Hadrián z íms veselohra Významný je také Klicper v podíl na vývoji prózy To ník historická povídka jejímº hrdinou je Václav IV. projevuje se v ní dobový preromantismus s citlivými p írodními popisy a kultivovaným jazykem. 2ohlasová poezie napodobuje a oºivuje poezii lidovou. 4

5 Josef Kajetán Tyl noviná, dramatik, herec, prozaik. Byl ovlivn n V. K. Klicperou, byl redaktorem asopisu Kv ty, a asopisu Praºský posel. Byl ideovým otcem stavby Národního divadla. próza: Rozina Ruthardova, Dekret kutnohorský historické povídky, historie obvykle bývá jenom kulisou pro dobrodruºný a málo pravd podobný d j. Poslední ƒech málo zda ená novela, dala podn t mladému Havlí kovi k ostré kritice, vytkl Tylovi, ºe usiluje o získání ²lechty, která jiº nem ºe národnímu boji prosp t; kritizoval ho i pro p íli²nou p ecitliv lost výrazu sentimentalitu. drama: Praºský Flamendr, Pali ova dcera dramatické obrazy sou asnosti, obsahují sociální kritiku Fidlova ka aneb šádný hn v a ºádná rva ka fra²ka, stala se oblíbenou díky písni Kde domov m j (náp v F. kroup), která znárodn la a stala se státní hymnou. Strakonický dudák dramatická báchorka o nadaném hudebníkovi, podléhajícím v cizin touze po pen zích. Ji íkovo vid ní, Lesní panna pohádkové hry Jan Hus, Jan šiºka, Kutnohor²tí haví i historické hry se soc. zam ením. 5