Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji"

Transkript

1 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Leden 2012

2 ÚVOD ZHODNOCENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY VE STŘEDOČESKÉM KRAJI ROZVOJ SPOLEČNOSTI A VZDĚLÁVÁNÍ Sociální a ekonomické podmínky rozvoje Sídelní struktura Ekonomická charakteristika Vývoj obyvatelstva Věkové složení obyvatel Projekce školských kohort do roku Vzdělanostní struktura ZÁSADNÍ STRATEGICKÉ CÍLE ROZVOJE ŠKOLSKÉ SOUSTAVY PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ Nejdůležitější zdroje pro dosažení stanovených cílů Vztah kraje k segmentům vzdělávací soustavy, stojícím mimo přímou zřizovatelnost a mimo řídící kompetence kraje Přehled strategických nástrojů kraje SOUSTAVA ŠKOL VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Předškolní vzdělávání Vliv demografického vývoje na předškolní vzdělávání Současný stav mateřských škol Základní vzdělávání Vliv demografického vývoje na základní vzdělávání Současný stav základního vzdělávání Sledování a hodnocení kvality základního vzdělávání Střední vzdělávání Vliv demografického vývoje na oblast středního vzdělávání Současný stav středního vzdělávání

3 4.3.3 Kritéria pro přijímání do středních škol Podpora středního odborného vzdělávání Sledování a hodnocení kvality středního vzdělávání Vzdělávání k udržitelnému rozvoji Speciální vzdělávání, zájmové vzdělávání Základní školy speciální Základní umělecké školy Střediska volného času Vyšší odborné vzdělávání Optimalizace nabídky vzdělávání Pracovní síla Pracovní trh Nezaměstnanost Uplatnění absolventů na trhu práce Rovné příležitosti ve vzdělávání Žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami Nadané děti, žáci a studenti Podpora volnočasových aktivit Zlepšení klimatu ve školách a školských zařízeních Systém poradenství ve školství Další vzdělávání (včetně DVPP) Další vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení Činnost Vzdělávacího institutu Středočeského kraje (VISK) UNIV2 - Kraje (Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby pro dospělé) FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Financování ze státního rozpočtu Normativně poskytované státní prostředky pod účelovým znakem Další prostředky státního rozpočtu poskytované účelově pod jinými ÚZ Financování z rozpočtu kraje

4 5.2.1 Provozní a účelové NIV výdaje škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem Provozní výdaje škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem (energie, materiál, služby) Další zdroje financování Stipendium Projektové záměry Středočeského kraje v programovém období Vlastní rozvojové programy...75 REJSTŘÍK ZKRATEK...77 POUŽITÉ ZDROJE

5 Úvod Dlouhodobý záměr 2012 (dále jen Dlouhodobý záměr 2012) je v pořadí čtvrtým koncepčně strategickým dokumentem, definujícím cíle a záměry vzdělávací politiky Středočeského kraje. Navazuje na Dlouhodobý záměr 2008 (dále jen Dlouhodobý záměr 2008) a vychází z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky z roku Podkladem pro vznik Dlouhodobého záměru 2012 byly zejména dokumenty a odborné publikace Českého statistického úřadu, Ústavu pro informace ve vzdělávání, úřadů práce a Národního ústavu odborného vzdělávání, jak je uvedeno vždy v odkazech. Důležitým zdrojem dat byla i vlastní šetření Odboru školství a sportu. Dlouhodobý záměr 2012 byl zpracován v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který podle odstavce 4 9 ukládá dlouhodobý záměr každé dva roky vyhodnotit a v případě potřeby upravit a doplnit. Současně s Dlouhodobým záměrem 2012 byla vypracována Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy za školní rok 2010/2011, která obsahuje komplexní popis stavu a vývoje vzdělávací soustavy, výsledků vzdělávání a informace o financování školství. Oba dokumenty nabízejí komplementární pohled na situaci počínaje demografickým vývojem, přes ekonomickou situaci a stav vzdělávacího systému v kraji až po stanovení strategických cílů a záměrů kraje. Struktura dlouhodobého záměru V první kapitole je stručně zhodnoceno plnění cílů Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy 2008 a vytyčení záměrů pro další programové období. Druhá kapitola popisuje vypovídajícím způsobem rozvoj společnosti a vzdělávání ve Středočeském kraji na podkladě demografické projekce jako jednoho z faktorů vývoje jednotlivých úrovní vzdělávání. Ve třetí kapitole Zásadní strategické cíle rozvoje školní soustavy pro programové období je nastíněn předpokládaný vývoj a vytyčeny strategické cíle. Čtvrtá část Soustava škol stručně analyzuje situaci v jednotlivých 5

6 oblastech vzdělávací soustavy. Pátá, poslední kapitola Financování regionálního školství, hodnotí zajištění finančních prostředků ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a dotačních programů v minulém období a nastiňuje předpokládaný vývoj v dalším období. 6

7 1 Zhodnocení plnění cílů Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2008 Dlouhodobý záměr 2006 stanovil pro období 2006 až 2010 na základě aktuálního vývoje vzdělávací soustavy a demografického vývoje, v návaznosti na Dlouhodobý záměr 2003 tyto základní koncepční cíle, které se staly v Dlouhodobém záměru 2008 východisky pro stanovení strategických záměrů kraje do roku 2010: 1. vytvoření podmínek pro dosažení nejvyššího možného vzdělání jednotlivců způsobem, odpovídajícím jejich studijním ambicím, motivacím, potřebám a možnostem a pro zvyšování jejich studijní motivace bez ohledu na jejich věk; 2. vytvoření podmínek pro trvalé zvyšování kvality a relevance vzdělávání; 3. vytvoření podmínek pro efektivní kompenzaci zdravotních a sociálních znevýhodnění jednotlivců při získání vzdělání i jejich uplatnění; 4. vytvoření podmínek pro rozvoj osobnosti dětí a mládeže a pro efektivní prevenci sociálně patologického chování; 5. vytvoření podmínek pro zajištění maximální možné efektivity fungování výchovně vzdělávací soustavy v kraji. Jejich plnění je popsáno v této kapitole. Změna v kvantitativním vývoji v učňovském školství a charakteru poskytovaných služeb Vedení Středočeského kraje zavedlo stipendijní program, který má motivovat mladé lidi v zájmu o řemeslné obory, které jsou požadované trhem práce. Stipendijní program běží od školního roku 2010/2011, a v tuto chvíli pobírá měsíční příspěvek už 1021 studentů. U některých oborů byl již zaznamenán větší zájem, než tomu bylo v roce loňském. V roce 2010 bylo poskytnuto 1,2 mil. Kč na výplatu stipendií pro žáky podporovaných oborů SOU. V roce 2011 je v rozpočtu účelově vyčleněno na výplatu stipendií 7,5 mil. Kč. V roce 2011 bylo ze státního rozpočtu (rozvojový program Hustota) poskytnuto 5 mil. Kč na posílení platů pedagogů v méně naplněných oborech SOU. Optimalizace institucionální struktury středního a speciálního školství Krajský úřad vznik speciálních tříd pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami při běžných 7

8 mateřských a základních školách podporuje a při splnění všech náležitostí vydává souhlasy s jejich zřízením. Ve školním roce 2010/11 bylo při běžných mateřských a základních školách zřízeno 77 speciálních tříd (2009/10 81 tříd). Rozvoj terciárních vzdělávacích příležitostí v kraji Krajský úřad podporoval všechny formy spolupráce jako poskytování výukových prostor, techniky a dalšího vybavení VOŠ pro potřeby vysokých škol, uplatňování pedagogů VOŠ při výuce vysokoškolských vzdělávacích programů. Metodicky vedl školy, které zahájily spolupráci s vysokými školami s cílem rozšířit a obohatit vzdělávací nabídku. Spolupráci s vysokými školami v minulých letech navázalo a ve sledovaném období ji dále úspěšně rozvíjelo 5 vyšších odborných škol. Podpora zvyšování kvality a efektivity řízení škol a školských zařízení Vzdělávací institut Středočeského kraje ve sledovaném období zvýšil, ve srovnání s obdobím předcházejícím, počty účastníků vzdělávání vedoucích pracovníků. Odbor školství a sportu poskytl Vzdělávacímu institutu podporu při podání projektů financovaných z ESF, které se ve sledovaném období realizovaly. Podpora zvyšování úrovně cizojazyčného vzdělávání na školách Vzdělávací institut Středočeského kraje (dále VISK) od školního roku 2010/2011 stanovil jako jednu z priorit podporu výuky cizích jazyků na školách. VISK se dále také podílí na poskytování elektronických dvojjazyčných anglicko-českých výukových materiálů pro školy (Newsletter). Podpora multikulturní výchovy na školách a vzdělávání cizinců VISK ve sledovaném období ve své nabídce vzdělávacích programů v průřezových tématech má standardně obsaženu problematiku multikulturní výchovy, interkulturních přístupů ve vzdělávání a výchovu demokratického občana. Rozvoj informační a počítačové gramotnosti na školách VISK ve sledovaném období realizoval semináře a kurzy pro pedagogické pracovníky v rámci podpory rozvoje informační a počítačové gramotnosti na školách Středočeského kraje s celkovou účastí okolo 350 účastníků. Zlepšování podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Školám, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, byly pro zlepšení a zkvalitnění jejich práce poskytnuty z prostředků kraje finanční prostředky na nákup rehabilitačních pomůcek. Došlo k finančnímu zohlednění tříd, ve kterých se vzdělávali žáci v oboru pomocné školy podle rehabilitačního programu. Ve školním roce 2010/11 bylo otevřeno 7 přípravných tříd základní školy pro žáky se sociálním znevýhodněním. 8

9 Motivace škol k účasti na pomoci dětem, umístěným v dětských domovech a zařízeních ústavní a výchovné péče, a při jejich adaptaci při přechodu do běžného života Středočeský kraj poskytuje v této oblasti podporu, pokud je o ni dětským domovem nebo jinou institucí požádán. V roce 2008 byl vybudován dětský domov v Unhošti, který nahradí dlouhodobě nevyhovující dětský domov v Sazené. Zvýšení efektivity poradenských služeb Dochází k pravidelné obnově diagnostických nástrojů, plánovitě probíhá další vzdělávání pracovníků a celkově dochází ke zlepšování služeb. Pedagogicko-psychologická poradna Středočeského kraje zajišťuje koordinovaný systém poradenství, jednotné metodické vedení a kvalitní poskytování odborných poradenských služeb v celém regionu. Spolupracuje s jinými odbornými subjekty na území Středočeského kraje. Bylo zřízeno odloučené pracoviště SPC ve Speciální základní škole Poděbrady, které je odloučeným pracovištěm ZŠ a MŠ Kolín. Dále bylo nově pověřeno koordinátorem logopedické péče ve Středočeském kraji SPC při ZŠ Mnichovo Hradiště, které též vypracovalo Dlouhodobý záměr rozvoje logopedické péče. Podpora v oblasti sportu a rozvoje sportovně talentovaných dětí a mládeže Sportovně talentovaná mládež je podporována prostřednictvím specifických sportovních projektů, soutěží a seminářů vyhlašovaných pro žáky i pedagogy škol. Od roku 2010 je Fond sportu volného času rozšířen o dva dotační tituly, podpora vrcholového sportu a podpora primární prevence. Od roku 2010 je podpora vrcholového sportu začleněna do Středočeského Fondu sportu, volného času a primární prevence. Robert Změlík a Roman Šebrle, olympijští vítězové v desetiboji připravili pro žáky základních škol pohybový program Odznak všestrannosti olympijských vítězů OVOV. Kladou si za cíl přispět ke zvýšení osobní aktivity co největšího počtu dívek a chlapců a dát současné generaci školáků příležitosti zkusit sportovní začátky podobnou formou, jaká se osvědčila jim. Na tento projekt poskytl Středočeský kraj příspěvek 500 tis. Kč. Středočeský kraj se zapojil do projektu Bezpečné branky, jehož cílem je zajistit bezpečnost na dětských sportovištích výměnou stávajících branek za branky vyrobené dle technických kritérií pro Bezpečné branky, které by neměly mladé sportovce ohrozit. V roce 2010 Středočeský kraj daroval celkem 135 ks bezpečných branek v celkové hodnotě 4 mil. Kč. Příjemci daru byly školy, obce a sportovní kluby. Podpora ostatního zájmového vzdělávání Kraj spolupracuje se středisky volného času při organizování soutěží, zajišťuje jim metodickou podporu. Střediska nadále 9

10 zajišťují organizaci soutěží a přehlídek vyhlašovaných MŠMT, zabezpečují podporu talentů, primární prevenci sociálně patologických jevů, metodicky zabezpečují další činnosti podle vyhlášky MŠMT č. 109/2011 Sb. Řešení v oblasti prevence sociálně patologických jevů Středočeský kraj ve spolupráci se Vzdělávacím institutem Středočeského kraje pořádá odborné semináře a kurzy pro pedagogické pracovníky v oblasti primární prevence, zaměřené zejména na předcházení rizik společensky nežádoucích patologických jevů, protidrogovou prevenci se speciálním zaměřením zvláště na prevenci kouření, šikanu, rizikové a agresivní chování žáků a studentů, včetně kyberšikany. Od roku 2009 se změnil princip poskytování dotací MŠMT na prevenci nežádoucích společenských jevů. Je vyhlášen program na podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování na období , kde je každoročně vyhlašováno grantové řízení. Úkoly primární prevence vyplývající z Koncepce primární prevence Středočeského kraje na léta jsou plněny průběžně, včetně zajištění finančních prostředků. Strategie dalšího rozvoje školství Středočeského kraje pro období předpokládá pokračování v plnění cílů vytyčených předchozími Dlouhodobými záměry. Zájmem Středočeského kraje je podporovat sportovní centra mládeže, která fungují jako dlouhodobý program zařazený do systému přípravy talentované mládeže se státní podporou a pracují jako efektivní článek péče o talentovanou mládež dorostenecké a juniorské kategorie. I nadále pokračovat v podpoře vzniku míst pro asistenty pedagoga pro žáky se zdravotním postižením. Středočeský kraj prostřednictvím svých dotačních fondů bude i nadále uvolňovat finanční prostředky ze svého rozpočtu na podporu volnočasových a sportovních akcí pro děti a mládež, na výstavbu nových a rekonstrukci stávajících sportovišť a v neposlední řadě na prevenci sociálně nežádoucího chování dětí a mládeže. Bude zajišťovat individuální pomoc školám při vytváření projektových záměrů a následném zpracování příslušných projektových žádostí formou průběžných konzultací a seminářů. Bude pokračovat ve vytvořeném systému kofinancování a předfinancování projektů škol a školských zařízení zřizovaných Středočeským krajem, a ve zpracování krajských projektů Odborem školství a sportu, které budou mít přímý dopad na kvalitu a podmínky vzdělávání. 10

11 Strategickým cílem Středočeského kraje je vytvoření podmínek pro využívání a realizaci dalšího vzdělávání obyvatel kraje způsobem odpovídajícím jejich pracovním a životním ambicím, potřebám a možnostem, a pro zvyšování jejich motivace k celoživotnímu vzdělávání v průběhu celého jejich života v kontextu potřeb regionu. Cílem a prioritou Středočeského kraje v oblasti vzdělávání dospělých je přinést komplexní a koncepční nabídku vzdělávacích služeb v rámci celoživotního vzdělávání v kraji a postupně vybudovat strukturu, která svou činností osloví pracovníky škol a školských zařízení, pracovníky ve veřejné správě, volené zástupce obcí, měst a kraje a celou širokou veřejnost. Středočeský kraj podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků jako klíčové systémové a efektivní opatření ke zvýšení kvality vzdělávání a vzdělávací soustavy kraje a další vzdělávání pracovníků ve veřejné správě, které vede ke kvalitnímu a efektivnímu výkonu veřejné správy jako služby obyvatelům kraje. V rámci podpory odborného vzdělávání Středočeský kraj dále bude usilovat o vytvoření podmínek pro koordinovanou spolupráci škol, školských zařízení a dalších institucí, které zřizuje, v oblasti poskytování rekvalifikací pro široké spektrum cílových skupin. Umožní tak flexibilní reakci na potřeby trhu práce, ve spolupráci s profesními organizacemi a uskupeními. 11

12 2 Rozvoj společnosti a vzdělávání 2.1 Sociální a ekonomické podmínky rozvoje ve Středočeském kraji Sídelní struktura Středočeský kraj leží v centrální části české kotliny. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Pouhých 28 % rozlohy kraje (především v jeho jižní části) pokrývají lesy (mezi českými kraji má nižší zalesněnost pouze Praha). Jeho rozloha ( km 2 ) zabírá téměř 14 % území ČR a je přibližně 1,9krát větší než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a moravských krajů. Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Jeho reliéf je poměrně málo členitý. Sídelní struktura Středočeského kraje je ve srovnání s ostatními kraji velice specifická. Sever a východ území kraje se dělí na 12 okresů s 10 okresními městy. Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je pak Praha-západ (5 % rozlohy kraje). V roce 2009 bylo na území kraje obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Příbram (121 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí). Statut města je přidělen 82 obcím. K , kdy nabyla platnosti reforma státní správy, byly zrušeny okresní úřady, ne však okresy jako územní jednotky. Současně byly ustaveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Ve Středočeském kraji se nachází 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (což je téměř 13 % z celé České republiky), svou velikostí velice rozdílných. Největším správním obvodem obce s rozšířenou působností je obvod Mladá Boleslav, do kterého spadá 98 obcí, naopak správní obvod Lysé nad Labem tvoří pouze 9 obcí. 1 K měl Středočeský kraj obyvatel. Nejvíce lidnatým okresem Středočeského kraje je okres Kladno, ve kterém již počet obyvatel přesáhl V okresech Mladá Boleslav, Praha-východ, Praha-západ, Mělník a Příbram žije přes obyvatel. Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník s necelými obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-západ a Praha-východ, kde dosáhla hodnoty přes 190 obyvatel na km 2. Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního 1 Zdroj: Statistická ročenka Středočeského kraje

13 města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahuje 70 obyvatel na km 2. Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 047 obcí), ve kterých žije 42 % obyvatel. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje je 54 % a je nejnižší v celé České republice. Demografické ukazatele za okresy středočeského kraje v roce 2010 [Zdroj: ČSÚ] Administrativní funkci hlavního města Středočeského kraje plní Praha, kde také sídlí krajské instituce (včetně Krajského úřadu Středočeského kraje). Praha ovšem tvoří také přirozené jádro celého středočeského regionu a každodenně stahuje obyvatelstvo ze svého širokého okolí. Vytváří to zcela specifickou sídelní strukturu především pro okresy Prahazápad a Praha-východ, které společně tvoří kolem Prahy zhruba 5 20 kilometrový prstenec. Oba okresy totiž ani v rámci svého území nemají žádné přirozené centrum velké město jako ostatní okresy Středočeského kraje. Jejich území proto tvoří organický celek s Prahou, vazby mezi hlavním městem a tímto jeho zázemím jsou přitom mimořádně silné. 13

14 2.1.2 Ekonomická charakteristika Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál. Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje. Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, v příměstských částech pěstováním ovoce a zeleniny. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. ŠKODA 14

15 AUTO a.s. Mladá Boleslav je podnikem celostátního významu, pokračuje výroba malých aut v TPCA Czech, s.r.o. Kolín. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst. Průměrná měsíční hrubá mzda v přepočtu na plně zaměstnané dosáhla v roce 2010 v kraji výše Kč (předběžný údaj); vzrostla proti předchozímu roku o 2,1 %. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. K byla míra registrované nezaměstnanosti v kraji 7,73 %. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Příbram 10,97 %, nejnižší v okrese Praha-západ 4,14 %. Hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2010 vykazoval 89,9 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky, což jej zařadilo na třetí místo v porovnání s ostatními kraji. Tato skutečnost je vedle výsledku automobilového průmyslu výrazně ovlivněna strategicky výhodnou polohou Středočeského kraje, který obklopuje hlavní město republiky Vývoj obyvatelstva Koncem roku 2010 žilo celkem obyvatel, z nichž bylo žen (tj. 50,6 %). Průměrný věk obyvatel kraje dosahoval výše 40,1 let, ženám bylo v průměru 41,4 roků a mužům 38,8 let. Středočeský kraj byl touto hodnotou průměrného věku obyvatelstva po Ústeckém kraji věkově nejmladším krajem České republiky, z mezikrajského pohledu byl nejvyšší podíl dětí mladších 15 let, (15,6 %). Lidé ve věku nad 65 let se na celkovém obyvatelstvu kraje podíleli 14,7 %. Věkově nejmladšími okresy jak, tak i v celé republice, byly okresy Praha-západ s průměrným věkem 38,1 let a Praha-východ, kde dosahoval průměrný věk obyvatel výše 38,3 roků. Na druhé straně se na desáté místo mezi okresy s nejvyšším 2 Zdrojem dat je Statistická ročenka Středočeského kraje Vydal ČSÚ. 15

16 průměrným věkem v České republice řadil okres Kutná (41,5 let). Druhého nejvyššího průměrného věku dosáhlo obyvatelstvo v okrese Příbram (41 roků). Průměrný věk obyvatel podle pohlaví v okresech Středočeského kraje k [Zdroj: ČSU] Celkový, migrační a přirozený přírůstek za roky 2001 až 2010 [Zdroj: ČSU] 16

17 Během roku 2010 se počet obyvatel kraje zvýšil o osob, což bylo ve srovnání s přírůstkem v roce 2009 o 603 obyvatel více, avšak oproti roku 2008 byl nárůst počtu obyvatel o osob nižší. Celkový populační přírůstek Středočeského kraje byl zapříčiněn obdobně jako v posledních několika letech především saldem stěhování, díky němuž získal kraj nových obyvatel. Kladný byl i přirozený přírůstek obyvatelstva, který dosáhl výše osob. Především v důsledku poklesu počtu zemřelých osob o 2,2 % se v porovnání s rokem 2009 zvýšila hodnota přirozeného přírůstku o 11 %. K příznivým změnám došlo také u počtu stěhujících se osob. Touto cestou získal Středočeský kraj během roku 2010 o 2,3 % více nových obyvatel než v roce Výrazněji se na nárůstu migračního přírůstku projevilo zejména stěhování osob z ostatních krajů ČR, odkud získal Středočeský kraj meziročně o 10,8 % obyvatel více. K poklesu o více než čtvrtinu (o 28 %) došlo naopak u přírůstku zahraničním stěhováním. Zatímco počet uzavřených manželství zůstal na téměř stejné úrovni jako v roce 2009, velmi citelný byl meziroční nárůst počtu rozvodů (o 16,6 %). Počet ukončených manželství v roce 2010 byl vůbec nejvyšší od vzniku Středočeského kraje v roce O 6 % poklesl počet všech provedených potratů, z toho u umělých přerušení těhotenství o 8 %. Mimo manželství se narodilo 36,9 % z celkového počtu živě narozených dětí, což bylo o 2,4 procentního bodu více než v roce 2009, ale o 3,3 procentního bodu méně, než kolik činila celorepubliková hodnota pro rok 2010 (podíl dětí narozených mimo manželství za celou Českou republiku činil 40,3 %). Demografický vývoj začíná potvrzovat předpovědi demografů o pozvolném ukončování vlny zvýšené plodnosti žen silných ročníků ze sedmdesátých let, započaté již v roce V případě vývoje migrace je možné sledovat pokračující vliv nepříznivé situace na trhu práce, která v případě Středočeského kraje zapříčinila pokračující poměrně citelný pokles migračního salda osob ze zahraničí (meziročně se do Středočeského kraje přistěhovalo ze zahraničí o 16,4 % osob méně, přičemž počet vystěhovalých osob ze Středočeského kraje do zahraničí byl ve stejné době oproti předchozímu roku téměř stejný). I přesto se na celkovém nárůstu počtu obyvatel České republiky podílel Středočeský kraj ze 67,2 % a také celkový meziroční přírůstek byl největší v rámci všech krajů České republiky. V přepočtu na tisíc obyvatel se narodilo nejvíce dětí ze všech krajů ČR (12,1 ), relativně nejvyšší byl i migrační přírůstek (11,7 ). Obdobně jako v minulých letech, tak i v roce 2010 připadala převážná část celkového populačního přírůstku Středočeského kraje na okresy Praha-východ a Praha-západ (celkem 54,2 %). Oproti roku 2009 byl však za rok 2010 nárůst počtu obyvatel v polovině okresů kraje meziročně nižší, nejvíce v případě okresů Praha-východ (o 545 osob méně), Kolín 17

18 (o 296 osob méně) a Praha-západ (o 259 osob méně). K meziročnímu nárůstu celkového přírůstku došlo na druhé straně zejména u okresů Kladno (o 687 osob), Rakovník (o 416 osob) a Beroun (o 380 osob) Věkové složení obyvatel Z hlediska rozvoje vzdělávání a školství jsou pochopitelně nejdůležitější údaje o vývoji věkové struktury obyvatelstva v kraji počet obyvatelstva věk Složení obyvatelstva podle věku [Zdroj: ČSU] a více Z grafu je jasně zřetelné postupné narůstání populace věkových skupin 5 9, 10 14, let a naopak propad v počtu obyvatel spadajících do skupin 15 19, a let. Tento vývoj se velmi nepříznivě projeví v naplněnosti středních škol a odborných učilišť. 3 Data jsou čerpána ze Statistické ročenky ČSÚ, 18

19 Predikce věkového složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1. 1.) (bez migrace) 2009* [Zdroj: ČSU] * Predikce věkového složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1. 1.) (bez migrace) [Zdroj: ČSU] 19

20 2.1.5 Projekce školských kohort do roku 2015 Základní výsledky demografického modelu Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v aktuální verzi se skutečnými údaji z lze bezprostředně prezentovat v ukazatelích podstatných pro vývoj školství. Jedná se především o věkové skupiny, které odpovídají vzdělávání v jednotlivých vzdělávacích úrovních: v mateřských školách, v základních školách a v nižším stupni středních škol (v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří), ve středních školách (včetně nástaveb) a na vyšších odborných a vysokých školách. Uvedené věkové skupiny jsou poté vhodné pro porovnávání s výkony vyjmenovaných druhů a stupňů škol (počty dětí, žáků a studentů k populaci v odpovídajícím věku). Z následujícího grafu je zřejmé, že pro jednotlivé druhy škol již nelze počítat s tradičními kohortami ve věku 3 5 let, 6 14 let, let a let. Brání tomu nejen čtyřměsíční posun mezi údaji školské statistiky, šetřené k každého roku, a údaji o věkové struktuře obyvatelstva, které se vztahují k každého roku. Kromě toho totiž postupná diferenciace a posouvání věkových hranic přechodu z jednoho stupně na druhý a různě dlouhé průběhy samotného studia vedly k tomu, že skutečný věk dětí, žáků a studentů jednotlivých druhů a typů škol v současnosti podstatně přesahuje obvyklé představy o jejich věkových kohortách 4. Podstatné jsou i nástupní ročníky do jednotlivých stupňů a druhů škol, pro něž platí totéž co pro počty dětí, žáků a studentů. Po důkladné analýze věkové struktury nově přijímaných do jednotlivých stupňů a druhů škol jsou proto uváděny počty dětí ve věku 3 let pro mateřské školy (v tomto případě ovšem nejde o nástupní ročník v tom pravém slova smyslu), průměrný ročník ve věku 6 7 let pro základní školy, ve věku 16 let pro střední školy (k činil průměrný věk nově přijatých do denního studia středních škol 15 a tři čtvrtě roku, ale k se jejich věk zvýšil na 16,07 roku) a průměrný ročník ve věku let pro terciární vzdělávání. 4 V následujícím grafu jsou v souladu se zavedenou praxí u vyšších pětiletých věkových kohort (25 29 let, let, let) uváděny hodnoty za průměrný ročník v dané věkové skupině. U věkové kohorty 40+ je přitom poměr všech žáků a studentů ve věku nad 40 let vztahován k populaci ve věku let (opět se jedná o tzv. průměrný ročník). 20

21 [Zdroj: Analýza z údajů Českého statistického úřadu a Ústavu pro informace ve vzdělávání] Demografický vývoj v České republice bude mít v následujících letech nepříznivé dopady především pro střední školy, neboť velikost věkové kohorty, která na nich začíná studovat (šestnáctiletí) se postupně zmenší z dnešních zhruba 130 tisíc až na hodnoty kolem pouhých 90 tisíc dětí. Pokles začal již v roce 2008, ale nejsilněji na počet přijímaných na střední školy dopadne v letech Na úroveň kolem 90 tisíc se dostane v roce 2012 a setrvá na ní přibližně pět let až do roku 2016, po němž se začne opět mírně zvedat. V důsledku této tzv. druhé demografické vlny dojde během několika málo let ke snížení středoškolské populace téměř o 30 % (u populace nastupujících ročníků proběhl propad během období šesti let mezi roky ). Růst počtu dětí ve věku docházky do mateřských škol bude pokračovat ještě několik příštích let, během nichž se počet tříletých dětí zvýší na hodnoty kolem tisíc. Základní školy (a nižší ročníky víceletých gymnázií) již obdobím nejdramatičtějšího snižování počtu žáků prošly a počty žáků prvních tříd se již začínají pozvolna zvedat. Přesto však z hlediska celkového počtu žáků dosáhly základní školy kolem roku 2010 jakéhosi svého dna a nyní se postupně začnou opět zaplňovat vyššími počty žáků. Počty přijímaných do terciárního vzdělávání čekají dopady demografického poklesu až v letech , avšak razantnější pokles typické studentské populace ve věku let začnou vysoké a vyšší odborné školy silněji pociťovat až v období po roce

22 160 Vývoj populačních ročníků ve školním věku Česká republika Děti ve věku 3 let Osoby ve věku 16 let Děti ve věku 6-7 let Osoby ve věku let tisíce osob [Zdroj: Demografická projekce za Českou republiku a kraje z října Středisko vzdělávací politiky PedF UK] Charakteristiky dalšího demografického vývoje v České republice se na Středočeský kraj vztahují jen částečně. Vděčí za to především velice netypickým migračním poměrům, kdy jeho kladné migrační saldo řadu let výrazně převyšuje úroveň v kterémkoli jiném českém kraji, včetně Prahy. Rovněž věková struktura obyvatel, a proto i reprodukční charakteristiky jsou příznivější. Křivky všech školských kohort se proto nepropadají tak výrazně jako tomu je v celé České republice. I v následujících letech dojde k úbytku žáků přicházejících na střední školy, ale i v nejnižších hodnotách půjde o celkový pokles pouze ve výši kolem %, zatímco v České republice vývoj půjde ještě o 5 % níže. Podle projekce je zřejmé, že věková kohorta žáků nastupujících na střední školy (k je tato kohorta v průměru šestnáctiletá) se výrazněji snížila ve školním roce 10/11. Během dalších dvou let se dostane na své minimum kolem 11 tisíc dětí, na jehož úrovni zůstane až do roku 2015, po kterém se opět začne zvyšovat (v celostátním průměru k tomu dojde až o rok později). Také v důsledku toho, že pokles bude mít zhruba o rok kratší trvání, se populace ve věku docházky do středních škol sníží do roku 2015 přibližně pouze o 20 %. Samozřejmě i tak půjde o významný pokles. 22

23 17 Vývoj počtu obyvatel ve školním věku Středočeský kraj Děti ve věku 3 let Osoby ve věku 16 let Děti ve věku 6-7 let Osoby ve věku let tisíce osob [Zdroj: Demografická projekce za Českou republiku a kraje ze října Středisko vzdělávací politiky PedF UK] Příznivé migrační charakteristiky se podílejí na tom, že počty dětí ve věku docházky do mateřských škol již několik let rostou, takže naopak vznikají problémy s uspokojením poptávky po umístění dětí do mateřských škol. Růst počtu malých dětí bude pokračovat v celém horizontu projekce, a k jeho zmírnění dojde po roce Demograficky příznivý vývoj čeká i základní školy. Středočeská populace ve věku odpovídajícímu docházce do základní školy nebo nižších stupňů středních škol se do roku 2015 zvýší o 17 %, a dostane se tak dokonce na úroveň před rokem Zřizovatelé by měli tento vývoj vzít v úvahu a na růst počtu dětí ve školách se v předstihu připravit. Nepříznivým dopadem pro Středočeský kraj, ale zároveň celkem přirozenou součástí procesu suburbanizace je, že značná část mladých lidí z okolí Prahy dojíždí do středních škol v hlavním městě a jejich počet se navíc stále spíše zvyšuje. Je třeba počítat s tím, že i školy v Praze budou mít podstatně méně žáků, a proto se budou snažit získat další v okolí hlavního města, tedy. Napomáhat jim v tom bude skutečnost, že nejpříznivější demografický vývoj probíhá právě v obcích bezprostředně přiléhajících k Praze, které ve svém okolí mnohdy nemají jednoduše dostupné střední školy, ale naopak jejich občané většinou mají dobře zajištěnou dopravu do Prahy. 5 5 Zdroj: Demografická projekce za Českou republiku a kraje z října Středisko vzdělávací politiky PedF UK. 23

24 počet věk Odhad vývoje zastoupení věkových skupin v kraji. [Zdroj ČSÚ] V rámci podpory mateřských a základních škol zřizovaných obcemi byla v roce 2009 schválena radou Středočeského kraje (054-36/2009/RK) Strategie pomoci a rozvoje předškolního a základního vzdělávání. Strategie předpokládá dvě formy podpory. V první řadě to znamená přímou pomoc kraje formou realizace programu FROM pro stavbu, dostavbu a rekonstrukci mateřských a základních škol. Kraj dále poskytuje metodickou pomoc obcím při využití nabídky realizace staveb, dostaveb a rekonstrukcí mateřských a základních škol pomocí leasingu a při využití nabídky realizace staveb, dostaveb a rekonstrukcí mateřských a základních škol formou netradičních technologií (dřevostavby apod.). Prostřednictvím odboru školství a sportu poskytuje Krajský úřad Středočeského kraje metodickou pomoc obcím při zpracování žádostí o zápis do rejstříku škol a školských zařízení, při zpracovávání koncepce rozvoje v oblasti školství, podporuje navyšování nejvyšších povolených počtů žáků v základních školách, ve školních družinách a počtu dětí v mateřských školách. Vydává kladná doporučení při žádostech obcí o grant v oblasti předškolního a základního vzdělávání a při postupování žádostí o zápis základních škol a změn nejvyšších povolených počtů v základních školách MŠMT. Jako orgán vedoucí rejstřík zajišťuje bez odkladu a kladně do výše disponibilních prostředků zápis mateřských škol, školních družin a dalších školních zařízení a vyřizování veškerých změn v rejstříku škol a školských zařízení. 24

25 2.1.6 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura dospělého obyvatelstva se mění nejen v souvislosti se změnami, ke kterým dochází v celém státě, ale také se změnami, které jsou důsledkem rozsáhlé migrace. Pro vývoj školství to má poměrně důležité implikace, na které je třeba přinejmenším upozornit. Vývoj vzdělanostní struktury dospělého obyvatelstva v kraji má přitom některá pozitiva, ale zároveň i úskalí. Nejčastější ukončené vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva Středočeského kraje bylo v roce 2009 středoškolské bez maturity (41,5 %). Od roku 2003 se postupně pracovní síla vyučených bez maturity snižovala na úkor vystudovaných s plným středním vzděláním (38,6 % z celé pracovní síly 2009) nebo s vysokou školou (14,1 %). Podíl vysokoškolsky vzdělaných na celkové pracovní síle byl v kraji nižší než celorepublikový průměr. Ten v roce 2009 činil 16,4 %, byl ale silně ovlivněn strukturou pracovní síly velkých měst, především z Hl. m. Prahy (podíl 31,4 %). Pracovní síla podle vzdělání a ekonomického postavení dle VŠPS v kraji v letech 2001, 2005, 2009 [Zdroj: ČSÚ] Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazovali v kraji právě absolventi vysokých škol. Více pracujících žen než mužů bylo v kategorii se základním vzděláním a se středním vzděláním s maturitou. Muži byli naopak více zastoupeni v kategorii středního vzdělání bez maturity a s vysokoškolským vzděláním. Podíl mužů s vysokoškolským vzděláním na celkové pracovní síle mužského pohlaví (14,0 %) byl ovšem nižší než podíl vysokoškolsky vzdělaných žen (14,9 %). 25

26 3 Zásadní strategické cíle rozvoje školské soustavy pro programové období Středočeský kraj klade hlavní důraz na zvýšení kvality a efektivity ve vzdělávání. V návaznosti na koncepční cíle Středočeského kraje, které byly stanoveny v Dlouhodobém záměru 2006, a s přihlédnutím k aktuálním problémům a stavu vzdělávací soustavy Středočeského kraje stanovuje kraj pro následující období zejména tyto základní koncepční cíle: 1. Vytvoření a zlepšování podmínek pro trvalé zvyšování kvality vzdělávání. 2. Podpora zavedení nových metod hodnocení škol. 3. Podpora rozvoje odborného vzdělávání v návaznosti na požadavky trhu práce. 4. Zajištění podpory pedagogickým pracovníkům. Výše uvedené cíle korespondují s celorepublikovými záměry Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jsou klíčovými východisky pro stanovení strategických záměrů kraje. Koncepčních cílů může být dosaženo pouze za předpokladu, že budou zohledňovány nejen při formulování a realizaci strategických záměrů, ale rovněž při operativním řízení a rozhodování na úrovni kraje, obcí i jednotlivých vzdělávacích či výchovných institucí. Strategické záměry a návazná opatření proto nemohou mít charakter výlučně direktivní, ale musí plnit především motivační funkci, tj. ovlivňovat žádoucím směrem chování a rozhodování jednotlivých zainteresovaných stran. Nepominutelnou součástí podpory koncepčních cílů proto musí být účinná a efektivní komunikace kraje se všemi relevantními partnery. 3.1 Nejdůležitější zdroje pro dosažení stanovených cílů K naplnění stanovených cílů počítá kraj s využitím finanční pomoci ze strukturálních fondů Evropské unie, a to zejména z Evropského sociálního fondu. Základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti zkvalitnění a modernizace systémů počátečního terciárního a dalšího vzdělávání včetně jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení na programové období tvoří Operační program 26

27 Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Prostřednictvím globálních grantů Středočeského kraje lze v rámci prioritní osy 1 čerpat evropské dotace pro rozvoj počátečního vzdělávání prostřednictvím oblasti podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání, oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a oblasti podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení. V rámci prioritní osy 3 lze čerpat evropské dotace pro rozvoj školství v oblasti dalšího vzdělávání prostřednictvím oblasti podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání. Rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání je podporován z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím prioritní osy 3 Integrovaný rozvoj území Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Nastavování procesů pro čerpání evropských prostředků v programovém období teprve Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje. 3.2 Vztah kraje k segmentům vzdělávací soustavy, stojícím mimo přímou zřizovatelnost a mimo řídící kompetence kraje Přímá působnost kraje je dána zákonnými a podzákonnými normami. Přímé kompetence kraje při realizaci výše zmíněných záměrů jsou proto omezené zejména na oblast středního, terciárního a speciálního školství. Je proto logické, že se koncepční cíle a z nich odvozené strategické záměry a návazná opatření kraje budou zaměřovat zcela prioritně právě na zmíněné segmenty vzdělávací soustavy. Školy a školská zařízení všech zřizovatelů chápe Středočeský kraj jako rovnoprávné subjekty. Mají možnost účastnit se většiny krajských rozvojových projektů bez ohledu na to, kdo je zřizuje. Žádosti neveřejných škol a školských zařízení o zápis nebo změny zápisu v rejstříku škol a školských zařízení kraj podporuje. Rovněž financování těchto škol a školských zařízení je v souladu se stanovenými právními předpisy. V ostatních segmentech vzdělávací soustavy musí kraj v zájmu dosahování svých koncepčních cílů v celém školství postupovat v přímé součinnosti s ostatními zřizovateli. V jasně stanovených předmětných oblastech hodlá Středočeský kraj v zájmu homogenního rozvoje vzdělávací soustavy ve své územní působnosti intervenovat formou motivačních opatření, která mohou ovlivnit rozhodování územní samosprávy ve prospěch záměrů, podporujících koncepční cíle kraje. Půjde však prakticky výhradně o takové věcné oblasti, 27

28 kde nekonzistentní přístup obecní a krajské samosprávy, popř. škol, nebo školských zařízení, které nejsou v přímé působnosti kraje, může vážně ohrozit plnění koncepčních cílů a strategických záměrů kraje, popř. snížit výrazně efektivitu strategických opatření vůči segmentům, které jsou v jeho přímé působnosti. Kraj se rovněž zaměří na zajištění maximální možné informovanosti obcí, škol a školských zařízení, které nejsou v přímé zřizovatelské či řídící kompetenci kraje. Kraj bude podporovat oboustrannou komunikaci s obecní samosprávou. Dosažení úzké součinnosti kraje a obcí je nezbytné při řešení klíčových problémů a při dosažení stanovených koncepčních cílů. 3.3 Přehled strategických nástrojů kraje Výše formulovaných cílů je možné dosáhnout pouze za předpokladu komplexního přístupu k formulování, podpoře a realizaci jednotlivých strategických záměrů. Koncepční cíl 1: Vytvoření a zlepšování podmínek pro trvalé zvyšování kvality vzdělávání. Tento koncepční cíl hodlá Středočeský kraj naplňovat zejména následujícími strategickými záměry: 1. Podpora jazykového vzdělávání ve školách. 2. Podpora matematické gramotnosti a výuky přírodních věd ve školách. 3. Podpora výuky informační a počítačové gramotnosti ve školách. 4. Podpora multikulturní výchovy a vzdělávání cizinců ve školách. 5. Podpora environmentální výchovy v rámci vzdělávání v základních a středních školách. 6. Podpora umělecké, sportovní, kulturní a odborné zájmové činnosti dětí a mládeže ve městech a obcích zejména ve školách a školských zařízeních, nestátních neziskových organizacích a sportovních organizacích. 28

29 Koncepční cíl 2: Podpora zavedení nových metod hodnocení škol a školských zařízení. Informace o kvalitě práce škol a školských zařízení jsou nezbytné nejen pro řízení školství, pro různé zřizovatele škol a školských zařízení, ale i pro jejich ředitele. Je třeba podpořit postupné vytváření různorodého evaluačního prostředí škol a školských zařízení, které zohlední jejich různé kvalitativní charakteristiky, tyto informace zveřejňovat, ovlivňovat tak poptávku po vzdělání a využít je pro řízení školství v kraji v nejširším smyslu slova. K naplňování tohoto cíle Středočeský kraj bude podporovat následující strategické záměry a opatření: 1. Podpořit využívání standardizovaného hodnocení výstupů vzdělávání po 5. a v 9. ročníku základních škol jako jednoho z kriterií hodnocení kvality vzdělávání, přidané hodnoty a jako zdroje zpětné vazby pro školy a školská zařízení, zřizovatele a veřejnost. 2. Podpořit využívání standardizované společné části maturitní zkoušky jako jednoho z kriterií hodnocení kvality vzdělávání a jako zdroje zpětné vazby pro školy. 3. Podporovat proces vlastního hodnocení škol a školských zařízení a proces hodnocení škol a školských zařízení zřizovatelem jako systémové nástroje zvyšování kvality vzdělávacího procesu, prostřednictvím vzdělávání a poradenství. 4. Kraj se bude podílet na vytvoření systému, který bude soustřeďovat a analyzovat klíčová data a vytvářet informační výstupy z oblasti vzdělávání, trhu práce a zaměstnanosti využitelné při vlastní evaluaci škol a školských zařízení i jako informační zdroj pro klienty a zřizovatele škol a školských zařízení. Koncepční cíl 3: Podpora rozvoje odborného vzdělávání v návaznosti na požadavky trhu práce. Dosahování tohoto cíle zamýšlí kraj podpořit realizací následujících strategických záměrů a opatření: 1. Ve spolupráci s regionálními partnery mapovat profesní strukturu zaměstnanců v jednotlivých odvětvích a tendenci jejího vývoje. 2. Podporovat projekty škol zaměřené na vykonávání praxe žáků a studentů v zahraničí. 3. Podporovat programy, které podpoří větší propojení vzdělávání s praxí, včetně modernizace nebo doplnění vybavení a prostorových úprav. 29

30 4. Podporovat vybrané obory vzdělání formou stipendií. 5. Podporovat propojení firem a škol formou uskutečňování odborných praxí a exkurzí ve firmách a případně vzdělávání zaměstnanců firem. 6. Zvyšovat kvalitu kariérového poradenství v základních i středních školách. Koncepční cíl 4: Zajištění podpory pedagogickým pracovníkům. Kraj se v tomto ohledu hodlá orientovat zejména na podporu těchto záměrů: 1. Podpora vzdělávání pedagogických týmů i jednotlivců v oblasti aktivizujících metod vzdělávání a podpora výměny zkušeností mezi učiteli i školami. 2. Podpořit vzdělávání odborných učitelů a mistrů ve firmách, podpořit pedagogické vzdělávání pracovníků zaměstnavatelů, kteří vyučují teoretické nebo praktické odborné předměty nebo praxi v programech středních škol. 3. Podporovat vzdělávání zaměřené na zvýšení odbornosti pedagogických a manažerských dovedností učitelů, vychovatelů a managementu ve školách a školských zařízeních, základních uměleckých školách, domech dětí a mládeže, střediscích pro volný čas, školních družinách a školních klubech a nestátních neziskových organizacích. 30

31 4 Soustava škol 4.1 Předškolní vzdělávání Vliv demografického vývoje na předškolní vzdělávání Mateřskou školu považujeme za důležitý počáteční stupeň celoživotního vzdělávání, který hraje významnou roli v založení a rozvoji předpokladů společenské integrace * Predikce věkového složení obyvatelstva ve věku 0-4 let a 5-9 let [Zdroj: ČSÚ] Z předchozího grafu je zřejmý trend navyšování počtu dětí ve věku vhodném pro zapojení do předškolního vzdělávání. Tento trend bude mít podle odhadů ČSÚ stoupající tendenci až do roku Současný stav mateřských škol Podle údajů z databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání bylo na 649 funkčních středočeských mateřských školách ve školním roce 2009/2010 zapsáno celkem dětí. Oproti předchozímu ročníku došlo k navýšení počtu o 14 mateřských škol (2,2 %) a o (4,6 %) dětí. Na jednu mateřskou školu připadalo průměrně 57 dětí, což bylo přibližně o 1 dítě více než ve školním roce 2008/2009. Na mateřskou školu v ČR průměrně 31

32 připadalo ve školním roce 2009/2010 přibližně 65 dětí, tj. o 8 dětí více než v mateřských školách Středočeského kraje MŠ třídy /06 06/07 07/08 08/09 09/10 Vývoj počtu MŠ a tříd [Zdroj: ČSÚ] Péči o děti ve středočeských mateřských školách zajišťovalo celkem učitelů, což bylo o 5,8 % (přepočtených na plně zaměstnané) více než v předchozím školním roce. Na 1 učitele mateřské školy připadalo průměrně 13 dětí, obdobně tomu bylo v celé ČR. 6 Ze šetření ČŠI za školní rok 2009/10 vyplývá, že disponibilní kapacity navštívených MŠ byly využity z 96,2 %, přičemž celorepublikový průměr je 89 %. 7 Zřizovatelé obce pociťují nedostatek volných míst v MŠ zvláště v tzv. satelitech (obcích kraje kolem Prahy). Někde tento problém řeší vznikem soukromých mateřských škol. V zájmu kraje zůstává i nadále podpora sítě obecních školek s možností financování z FROM (Fond rozvoje obcí a měst). V roce 2009 byly z FROMu podpořeny základní školy částkou 85,925 mil. Kč a mateřské školy částkou 48,462 mil. Kč. V roce 2010 bylo přiznáno základním školám 75,723 mil. Kč a mateřským školám 70,774 mil. Kč. 6 Zdroj: UIV, Školní statistika Středočeského kraje za školní rok 2009/ Zdroj: Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2009/

33 4.2 Základní vzdělávání Vliv demografického vývoje na základní vzdělávání * Predikce zastoupení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva účastných v procesu základního vzdělávání [Zdroj ČSÚ] Z předchozího grafu je zřejmé, že do roku 2017 bude nejvíce vzrůstat počet žáků vzdělávaných na prvním stupni základních škol. Na druhém stupni nebude nárůst žáků tak markantní. Na druhém vzdělávacím stupni by podle odhadu ČSÚ mohlo v roce 2015 dojít k 5,5 % nárůstu žáků oproti roku U žáků účastnících se vzdělávání na prvním stupni základních škol bude tento nárůst mnohem větší téměř 28 %, proti roku Velmi nedostatečná je kapacita základních škol v příměstském území hl. m. Prahy (okresy Praha-východ, Praha-západ), kde došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Zřizovatelé by měli na tento vývoj reagovat a na růst počtu dětí ve školách se v předstihu připravit Současný stav základního vzdělávání Ve Středočeském kraji bylo ve školním roce 2009/2010 v provozu celkem 522 základních škol, které navštěvovalo žáků. Počet dětí plnících povinnou školní docházku se v posledních letech postupně snižoval. Poslední meziroční propad činil 1,0 %, ve srovnání se školním rokem 2005/2006 byl pokles dětí na středočeských základních školách 8,1 %. 33

34 Na jednu základní školu připadalo průměrně 180 žáků, což bylo přibližně o 12 žáků méně, než je celorepublikový průměr. V porovnání s ročníkem 2005/2006 se průměrný počet žáků na jednu středočeskou základní školu snížil přibližně o 4 žáky. Žáci základních škol podle ročníku docházky v letech 2008/09 a 2009/10. [Zdroj: UIV] Vzhledem k vývoji porodnosti v 90. letech minulého století a posledním desetiletí došlo v současnosti na obou stupních základní školy k rozdílné naplněnosti tříd. V ročnících prvního stupně bylo v posledních letech znatelné přibývání žáků, naopak na 2. stupni základních škol docházelo k postupnému ubývání žáků, v posledním školním roce především v 8. a 9. ročnících, tj. děti ve věku 14 až 15 let Sledování a hodnocení kvality základního vzdělávání ve Středočeském kraji Všechny děti začínají plnit povinnou školní docházku v základní škole. Po ukončení pátého ročníku mohou žáci přejít na 8leté gymnázium nebo na konzervatoř. Ze sedmého ročníku mohou nastoupit do 6letého gymnázia. Závazným dokumentem pro vzdělávání je Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV), schválený MŠMT v roce 2004 (Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání č.j / , ve znění pozdějších předpisů). V souladu s RVP ZV si školy vytvářejí své školní vzdělávací programy. Prostřednictvím ŠVP dochází k profilaci jednotlivých škol. Ve školním roce 2009/2010 probíhala výuka ve většině ročníků již podle ŠVP. Kromě výuky nabízely 8 Zdroj: UIV, Školní statistika Středočeského kraje za školní rok 2009/

35 základní školy svým žákům i celodenní výchovu a mimoškolní aktivity ve školních zařízeních. Nově zajišťovaly všechny základní školy přednostně výuku anglického jazyka od 3. ročníku ZŠ. V přípravných třídách, zřizovaných pro děti se sociálním znevýhodněním došlo k největšímu poklesu ze všech krajů republiky (-38,5 %). Současný problém hodnocení výsledků v základním vzdělávání spočívá v tom, že na národní úrovni neexistuje komplexní systém pro ověřování výsledků žáků v uzlových bodech vzdělávací dráhy. Cíle formulované v RVP jsou velmi volné a umožňují tedy velké rozdíly. 9 9 Zdroj: Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2009/

36 4.3 Střední vzdělávání Vliv demografického vývoje na oblast středního vzdělávání * Predikce zastoupení jednotlivých věkové skupiny obyvatelstva v procesu středního vzdělávání [Zdroj ČSÚ] Ze zjištění ČSÚ vyplývá, že věková skupina let je skupinou nejvíce ohroženou populačním poklesem. Klesající tendence budou pokračovat až do roku 2016, kdy se směr křivky obrátí a dojde v důsledku nástupu populačních ročníků, které v současné době nastupují do předškolních zařízení, ke zlepšení Současný stav středního vzdělávání Obory středních odborných škol ve školním roce 2009/2010 navštěvovalo celkem žáků, z toho 96,9 % tvořili žáci denního studia. Do 1. ročníku bylo nově přijato celkem žáků, což bylo o 4,4 % méně než v předcházejícím školním roce. V oborech nástavbového studia si ve školním roce 2009/2010 zvyšovalo vzdělání celkem osob, z toho bylo 51,3 % žáků denního studia. Nově bylo do 1. ročníku přijato celkem osob, což bylo o 3,7 % méně než v předcházejícím školním roce. 36

37 /08 08/09 09/ Odborné střední školy bez nástavbového studia Odborné střední školy nástavbového studia Gymnazia Vývoj počtu středních škol [zdroj: UIV] Ve školním roce 2009/2010 se vyučovalo na 34 gymnáziích, studovalo zde celkově žáků, z toho 99,8 % denní formou studia. Každoročně dochází k velmi mírnému poklesu počtů gymnazistů, ve školním roce 2009/2010 nastoupilo na gymnázia o 1,3 % méně žáků než v předchozím školním roce Kritéria pro přijímání do středních škol ve Středočeském kraji Výchozí stav (hodnocení za školní rok 2010/11) Požadovaný stav v DZ 2015 Podíl počtu nově přijatých žáků do maturitního studia SŠ (včetně nástavbového studia) Podíl nově přijatých žáků do maturitního studia v roce 2010/11 dosáhl 65 %. Je žádoucí, aby tento podíl nepřesáhl hranici 68 %. 10 Zdroj: UIV, Školní statistika Středočeského kraje za školní rok 2009/

38 Podíl počtu nově přijatých do nástavbového studia Podíl nově přijatých do všech forem nástavbového studia k počtu absolventů Vzhledem k zavedení společné maturitní zkoušky a demografickému propadu lze očekávat snížení zájmu o nástavbové studium. středního vzdělávání s výučním listem v roce 2010/11 činil 76,6 %. U nově přijatých do denní formy studia to bylo 40 %. Lze předpokládat pokles i ke 30 %. Poměr mezi všeobecným vzděláváním, odborným vzděláváním s maturitní zkouškou a odborným vzděláváním bez maturitní zkoušky (nově přijatí do 1. ročníku SŠ a středním školám odpovídajících ročníků 6 a 8letých gymnázií, bez nástavbového a zkráceného studia, denní forma vzdělávání) Poměr mezi všeobecným vzděláváním, odborným vzděláváním s maturitní zkouškou a odborným vzděláváním bez maturitní zkoušky v roce 2010/11 byl 21,4 % : 48,4 % : 30,2 %. Podíl maturitních a nematuritních oborů je žádoucí udržet v poměru 70 % : 30 %. Hodnoty mezi všeobecným a odborným maturitním vzděláváním % : 38-45%. Podíl počtu přijímaných do prvních ročníků SŠ zakončených výučním listem vzhledem k počtu absolventů ZŠ (denní forma vzdělávání) Podíl přijímaných do SŠ zakončených výučním listem v roce 2010/11 dosáhl hod- s pomocí podpůrných aktivit procentuální Je žádoucí stávající stav nesnižovat, naopak noty 37,9 %. (Což odpovídá cca 30 % ze poměry navyšovat s ohledem na oborovou všech nově přijatých do SŠ.) strukturu a potřeby trhu práce. Podíl počtu žáků odcházejících ze ZŠ do 6 a 8letých gymnázií Podíl žáků odcházejících ze 7. ročníků ZŠ do 6letých gymnázií v roce 2010/11 dosáhl 0,32% a z 5. ročníků do 8letých gymnázií 9,2 %. Bylo by třeba nepřekročit hranici 10 %. Naopak se snažit procentní hodnotu snížit Podpora středního odborného vzdělávání Podporou středního odborného školství se Středočeský kraj zabývá dlouhodobě. Rozvíjí se spolupráce kraje se zaměstnavateli, Krajskou hospodářskou komorou Střední Čechy a úřady práce. Kraj bude i nadále usilovat o změny v postojích a myšlení zaměstnavatelů. Učební obory se stanou atraktivnějšími, pokud se zaměstnavatelé budou 38

39 ve vlastním zájmu podílet na zvyšování společenské prestiže řemesel, a to především propagací řemesel zaměřenou na žáky základních škol a jejich rodiče - inzeráty, exkurze, přednášky, leták. Kraj podporuje aktivní spolupráci zaměstnavatelů se středními školami (zajištění praxí žáků, pořádání vzdělávání učitelů odborných předmětů a učitelů odborného výcviku, spoluúčast při tvorbě rámcových vzdělávacích programů odborných oborů, účast v komisích při závěrečných zkouškách, finanční podpora na modernizaci odborných učeben a dílen, prospěchová stipendia žákům, úhrada ubytování, pracovních oděvů a stravného žákům vybraných oborů, soutěže v odborných dovednostech, exkurze, ). Přímá finanční podpora z rozpočtu kraje je určena na: pozitivní propagaci řemesel spojenou s prezentací zainteresovaných škol (propagace a inzerce v tisku a na internetových stránkách kraje, letáky a brožury pro žáky a rodiče distribuované do ZŠ) ve spolupráci se zaměstnavateli a školami, ve kterých budou učební obory podporovány, a dále se zřizovateli ZŠ; kraj se bude aktivně zapojovat do projektů zaměřených na podporu odborného vzdělávání; motivační příspěvek formou stipendia a odměny za výborné studijní výsledky; příp. příspěvek na ubytování, pracovní oděv či stravné pouze u ohrožených oborů vzdělání, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce dlouhodobý; zajištění kurzů pro žáky vytipovaných oborů vzdělání, jejichž absolvováním by si rozšířili získané kvalifikační dovednosti (autoškola řidičská oprávnění skupiny B, C, T, svářečské kurzy, řízení vozíků, ); vzdělávání učitelů odborných předmětů a odborného výcviku, které bude probíhat ve spolupráci se zaměstnavateli a povede ke zvyšování kvality odborného vzdělávání ve škole a kariérnímu růstu učitelů; rekonstrukce a modernizace odborných učeben a dílen ve vybraných školách a modernizaci jejich vybavení; krajem vyhlášené přehlídky a soutěže v odborných dovednostech žáků v podporovaných učebních oborech (na okresní a krajské úrovni); soutěže zaměřené na prezentaci škol; individuální potřeby škol při zajišťování a zvyšování atraktivnosti problémových oborů vzdělání (např. prezentace škol na výstavách a přehlídkách, organizování odborných soutěží, mezinárodní spolupráce škol, zajištění praxí ) z fondu kraje 39

40 zřízeného na podporu a zatraktivnění vybraných učebních oborů, ze kterého by školy mohly získat dotaci při splnění předem daných kritérií; na kofinancování a předfinancování úspěšných projektů škol při čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů EU/EHP. Podpora kraje bez nároku na finanční prostředky (partnerství, metodika) je určena pro: zapojení Středočeského kraje do národního projektu UNIV 2 - KRAJE, jehož řešitelem je Národní ústav odborného vzdělávání; projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky; projekt je zaměřen na vznik center celoživotního vzdělávání ve vybraných středních školách; cílem projektu je vytvoření center, která budou zajišťovat formou různých vzdělávacích aktivit další vzdělávání dospělých, navíc pomůže školám vyrovnat se s propadem počtu žáků v období demografického poklesu; do projektu je zapojeno 33 středních škol za Středočeského kraje; zapojení Středočeského kraje do projektu CZECHTECHYes zaměřeného na podporu technických oborů (v říjnu 2009 byla mezi Středočeským, Libereckým a Ústeckým krajem podepsána smlouva o partnerství pro léta ); zápis nových potřebných oborů vzdělání (zejména technické obory) do rejstříku škol a školských zařízení; zápis změny v rejstříku ve věci potřebných úprav nejvyšších povolených počtů oborů vzdělání podle potřeb trhu práce; vytváření prostoru pro přijímání vyšších počtů uchazečů (tzv. doporučené počty); zavádění zkrácených forem studia pro získání výučního listu nebo maturity; podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zapojení do projektu Bosch IG Auto vzdělávání odborných učitelů. Na základě výsledků šetření Národního ústavu odborného vzdělávání mezi zaměstnavateli zaměřeného na zjištění nedostatkových a současně perspektivních profesí na trhu práce, aktuální poptávky úřadů práce a úřadů práce v celé ČR a údajů Odboru školství a sportu byly vytipovány obory vzdělání s výučním listem (učební obory), příp. obory vzdělání s výučním listem a maturitní zkouškou, u nichž panuje dlouhodobý nesoulad mezi nabídkou a poptávkou trhu práce, nebo které jsou přímo ohroženy úplným 40

41 zmizením z pracovního trhu. V rámci zatraktivnění těchto oborů mají žáci 1. ročníků podle Radou kraje schváleného Záměru strategie podpory odborného vzdělávání (usnesení č /2009/RK ze dne ) nárok na měsíční stipendium ve výši 300 Kč, žáci 2. ročníků na stipendium ve výši 400 Kč a žáci 3. ročníků mohou získat pololetně odměnu ve výši 400 Kč. Stipendijní program nabíhá postupně. Ve školním roce 2010/2011 bylo měsíční stipendium určeno pouze žákům 1. ročníků, ve školním roce 2011/12 je určeno žákům 1. a 2. ročníků, následující školní rok se již bude vztahovat na všechny žáky podporovaných oborů vzdělání. Stipendium mohou obdržet pouze žáci, kteří splní předem stanovená kritéria (veškerá jejich absence ve škole bude řádně omluvena a jejich chování bude bezproblémové hodnocení chování bude odpovídat stupni velmi dobré ). Součástí stipendijního programu je i poskytnutí jednorázové pololetní odměny v případě, že žák získá na vysvědčení vyznamenání. Pro žáky 1. ročníků je stanovena odměna ve výši Kč, 2. ročníků Kč a 3. ročníků Kč. Nárok na odměnu za výborné studijní výsledky je navíc podmíněn kritérii uvedenými v předchozím odstavci. 41

42 Aktualizovaný seznam oborů vzdělání podporovaných Středočeským krajem v rámci Strategie podpory odborného vzdělávání : 1. Autolakýrník H/ Elektrikář - silnoproud H/02 3. Elektrikář H/01 4. Elektromechanik pro zařízení a přístroje H/01 5. Elektrotechnické a strojně montážní práce E/01 6. Instalatér H/01 7. Karosář H/02 8. Klempíř H/01 9. Klempířské práce ve stavebnictví E/ Kominík H/ Lesní mechanizátor H/ Opravář zemědělských strojů H/ Malíř a lakýrník H/ Malířské a natěračské práce E/ Mechanik seřizovač L/ Mechanik strojů a zařízení L/ Nástrojař H/ Obráběč kovů H/ Opravářské práce E/ Ošetřovatel H/ Pekař H/ Pokrývač H/ Potravinářská výroba E/ Řezník - uzenář H/ Strojírenské práce E/ Strojní mechanik H/ Tesař H/ Tesařské práce E/ Zahradnické práce E/ Zahradník H/ Zednické práce E/ Zedník H/ Zemědělec - farmář H/ Zemědělské práce E/01 42

43 4.3.5 Sledování a hodnocení kvality středního vzdělávání ve Středočeském kraji Novela školského zákona z roku 2007 posunula zahájení reformy maturitní zkoušky na rok 2010 a rozložila ji na období Nová maturitní zkouška proběhla poprvé ve školním roce 2010/2011. Její podrobné vyhodnocení úspěšnosti škol ve Středočeském kraji bude zveřejněno ve Výroční zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy za školní rok 2010/2011. V oborech s výučním listem proběhla reforma zkoušky k ukončování studia, tzv. jednotné zadání oborové závěrečné zkoušky v rámci projektu OP VK realizovaného Národním ústavem odborného vzdělávání (pozdější Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) ve více oborech. Středočeský kraj se rovněž aktivně zapojil do projektu Cesta ke kvalitě, který začal v květnu 2009 a trvá do dubna Tento projekt je národním projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s plným názvem AUTOEVALUACE - Vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení (CZ.1.07/4.1.00/ ). Projekt partnersky realizují Národní ústav odborného vzdělávání a Národní institut pro další vzdělávání. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky. Projekt Cesta ke kvalitě je zaměřený na všestrannou podporu škol v oblasti vlastního hodnocení. Jedním z cílů projektu je vhodné provázání autoevaluace škol s jejich externí evaluací. Tento cíl není dosažitelný bez spolupráce s externími orgány, které mohou či musí školy hodnotit. Jedním z výstupů bylo vytvoření metaevaluačních kritérií Kritéria pro hodnocení plánu, procesu a zprávy vlastního hodnocení školy s metodikou včetně SW podpory jako konsenzuální pohled na kvalitu realizace autoevaluace školy. Dalším výstupem je materiál Doporučení pro hodnocení škol zřizovatelem. Dokument obsahuje i možné zdroje informací k hodnocení školy včetně doporučení vztahujícího se ke zprávě o vlastním hodnocení školy. Tyto výsledky projektu slouží jako pomůcky, které mohou školy využít při vlastním hodnocení, vzdělávací kurzy a další aktivity pomáhající výměně zkušeností mezi školami. 43

44 4.4 Vzdělávání k udržitelnému rozvoji Strategie udržitelného rozvoje České republiky se opírá o řadu principů, z nichž je nejdůležitější úcta k lidskému životu a k přírodě, k civilizačním a kulturním hodnotám. Dalšími významnými principy jsou sociální soudržnost a solidarita, rovné příležitosti, pozitivní ekonomické stimulace. Na základě stanovení specifických cílů a s přihlédnutím k prioritním oblastem nadřazených strategických dokumentů EU, ČR a kraje byly definovány následující prioritní osy ROP NUTS 2 Střední Čechy: prioritní osa č. 1 doprava, prioritní osa č. 2 cestovní ruch, prioritní osa č. 3 integrovaný rozvoj území, prioritní osa č. 4 technická pomoc. V rámci prioritní osy č. 3 integrovaný rozvoj území budou intervence zaměřeny prioritně na rozvoj regionálních center a dalších měst a doplňkově na rozvoj venkovských oblastí. Podpora rozvoje a revitalizace regionálních center a dalších měst bude zahrnovat komplexní obnovu fyzického prostředí ve vybraných městech nebo městských částech a modernizaci infrastruktury veřejných služeb (v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb a volnočasových aktivit). V oblasti základního a středního vzdělávání probíhá v současnosti kurikulární reforma. Z toho důvodu je třeba poskytnout pedagogům v rámci VUR materiální a metodickou podporu a umožnit jejich další vzdělávání v této oblasti (viz kap. 4.10). Ve středu zájmu VUR je i rozvoj spolupráce VOŠ a VŠ s praxí. Mezi klíčové oblasti v rámci dalšího vzdělávání patří systematické vzdělávání zaměstnanců veřejné správy a doplňování si vzdělání (viz kap. 4.10). 44

45 4.5 Speciální vzdělávání, zájmové vzdělávání Základní školy speciální Krajský úřad Středočeského kraje podporuje vznik speciálních tříd pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami při běžných mateřských a základních školách, podporuje a při splnění všech náležitostí vydává souhlas s jejich zřízením. Ve školním roce 2010/11 bylo při běžných mateřských a základních školách zřízeno 77 speciálních tříd. Počet zřízených speciálních tříd se odvíjí od počtu žádostí škol a jejich zřizovatelů. Struktura speciálních tříd se neustále vyvíjí v důsledku přesnější diagnostiky poruch učení Pedagogickopsychologickou poradnou Středočeského kraje. V rámci zlepšování podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami byl pro školní 2010/11 dán souhlas s navýšením finančních prostředků nad rámec normativního financování ve výši 221,94 úvazků pro 512 asistentů pedagoga. Zvýšil se počet žáků v základních školách speciálních. Zároveň došlo k finančnímu zohlednění tříd, ve kterých se vzdělávali žáci v oboru pomocné školy podle rehabilitačního programu. Školám byl navýšen rozpočet podle počtu těchto tříd, tak, aby v nich mohli asistenti pedagoga působit. Došlo tak k navýšení celkem o 41 úvazků. V 7 školách probíhalo 8 kurzů pro získání základů vzdělání, které navštěvovalo celkem 47 frekventantů. Školám, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, byly pro zlepšení a zkvalitnění jejich práce poskytnuty z prostředků kraje finanční prostředky na nákup rehabilitačních pomůcek. Ve školním roce 2010/11 bylo otevřeno 7 přípravných tříd základní školy pro žáky se sociálním znevýhodněním. Krajský úřad Středočeského kraje uděluje v souladu se školským zákonem souhlas se zřízením přípravných tříd základní školy pro žáky se sociálním znevýhodněním. Ze strany škol není o zřízení těchto tříd velký zájem. Po schválení Národního akčního plánu (NAP) k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011 vládou, byla ustavena na KÚ pracovní skupina k prosazení a konkretizaci NAP v zařízeních Středočeského kraje. Cílem transformace systému práce s ohroženými dětmi a rodinami je zvýšení kvality práce a dostupnosti služeb pro ohrožené děti a rodiny a zároveň snížení počtu dětí dlouhodobě umístěných v ústavní péči. Dětské domovy poskytují odborné komplexní služby a svou kapacitou naplňují požadavek rodinného prostředí. Dětské domovy jsou v zařazování dětí do náhradní rodinné péče soběstačné, řídí se zákonem č. 109/2002 Sb., který bude novelizován a na připomínkování spolupracoval Středočeský kraj s Asociací náhradní výchovy. Spolupracují s institucemi z oblasti sociální také s Odborem sociálních věcí KÚ SK, diagnostickými ústavy, soudy apod. 45

46 4.5.2 Základní umělecké školy Základní umělecké školy poskytují základní umělecké vzdělávání v hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém oboru. Síť základních uměleckých škol je dlouhodobě stabilizovaná. Zřizovatelem 34 škol je obec, 18 škol kraj, 3 školy jsou soukromé. Podíl žáků v základních uměleckých školách vzhledem k populaci 6 18letých mírně narůstá. Struktura žáků základních uměleckých škol podle uměleckých oborů se příliš neliší od průměrného rozložení žáků v oborech při celorepublikovém porovnání. Nejvíce žáků navštěvuje hudební obor (62,2 %), výtvarný obor navštěvuje 20,8 % žáků, taneční obor 13,1 % a literárně-dramatický obor 3,8 % žáků. V červnu 2010 byla dokončena pilotní verze rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV), v rámci individuálního projektu národního Pilot ZUŠ, který je spolufinancován z ESF a z rozpočtu České republiky. Dva roky mají školy na vypracování a ověření vlastních školních vzdělávacích programů. Od roku 2007 pořádá Středočeský kraj akci Festival ZUŠ, která je přehlídkou nejúspěšnějších žáků vždy za vyhlašované soutěžní umělecké obory v daném roce. V roce 2011 se konala přehlídka ZUŠ k příležitosti 170. výročí narození A. Dvořáka Střediska volného času Významné místo mezi subjekty zabezpečujícími a rozvíjejícími zájmové aktivity dětí, žáků a studentů ve volném čase zaujímají střediska volného času. Stěžejní činností středisek byla pravidelná zájmová činnost, která probíhala v zájmových útvarech. Do programu středisek byla zařazována vzdělávací, osvětová a informační činnost, metodická a odborná činnost a další volněji pojaté aktivity realizované formou krátkodobých kurzů či akcí příležitostného charakteru. Střediska se zaměřovala také na individuální práci s nadanými dětmi, žáky a studenty. Středočeský kraj i nadále podporuje rozvoj středisek volného času, o jejichž služby stále stoupá zájem ze strany dětí, mládeže a jejich rodičů. Střediska nadále zajišťují organizaci soutěží a přehlídek vyhlašovaných MŠMT, zabezpečují podporu talentů, primární prevenci sociálně patologických jevů, metodicky zabezpečují další činnosti podle vyhlášky. Kraj spolupracuje se středisky volného času při organizování soutěží, zajišťuje jim metodickou podporu. V roce 2010 a 2011 se uskutečnily dva ročníky Umělecké soutěže pro žáky a studenty Náš kraj, kterou organizuje a financuje Středočeský kraj. Hlavním smyslem této soutěže je rozvoj umělecké stránky osobnosti dětí a mládeže, podpora jejich 46

47 schopností v uměleckém světě, rozvoj kreativního myšlení a vnímání vlastního okolí a aktivního života v kraji a jeho vztahu k němu. Předpokládá se, že v dalších letech bude tato soutěž pokračovat. Situace v naplněnosti kapacit odpovídá demografickému vývoji, kdy na 1. stupni počet žáků přibývá. Počet žáků ve školních klubech vzrostl, přestože pokračuje pokles počtu žáků navštěvujících 2. stupeň. Ve víceletých gymnáziích se počet žáků ve školních klubech výrazněji nezměnil. 4.6 Vyšší odborné vzdělávání Dlouhodobější možnost rozšíření vzdělání po ukončení středoškolského studia nabízelo v kraji ve školním roce 2009/2010 celkem 21 vyšších odborných škol, na kterých studovalo celkem osob, z toho na denním studiu. Na jednu vyšší odbornou školu tak průměrně připadalo 141 studentů, což bylo přibližně o 15 studentů méně než celorepublikový průměr. Průměrný počet studentů středočeských vyšších odborných škol denního studia (74) byl přibližně o 38 studentů menší než celorepublikový průměr VOŠ. 11 Středočeský kraj podporoval a nadále bude podporovat všechny formy spolupráce VOŠ a vysokých škol, jako je poskytování výukových prostor, techniky a dalšího vybavení VOŠ pro potřeby vysokých škol, uplatňování pedagogů VOŠ při výuce vysokoškolských vzdělávacích programů. Metodicky vedl školy, které zahájily spolupráci s vysokými školami s cílem rozšířit a obohatit vzdělávací nabídku. Spolupráci s vysokými školami v minulých letech navázaly a ve sledovaném období ji dále úspěšně rozvíjely Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram pokračovala ve spolupráci s Vysokou školou sv. Alžbety v Bratislavě při výuce bakalářského programu Ošetřovatelství. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Kladno pokračovala ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK a s Fakultou biomedicíny ČVUT při výuce bakalářského programu Fyzioterapeut. Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola, Mělník úspěšně spolupracovala s Fakultou agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze na výuce společně akreditovaného bakalářského programu Zahradní a krajinářské úpravy. Vyšší 11 Zdroj: UIV, Školní statistika Středočeského kraje za školní rok 2009/

48 odborná škola a Střední zemědělská škola, Benešov spolupracovala se Zemědělskou fakultou JU v Českých Budějovicích a Přírodovědeckou fakultou UK v Praze. Přírodovědecká fakulta UK začleňuje nadané studenty do svých výzkumných týmů. Vyšší odborná škola a Střední odborná škola, Březnice spolupracovala s Fakultou životního prostředí ČZU v Praze při zajištění kombinovaného studia bakalářského programu Územní a technická správní služba. 4.7 Optimalizace nabídky vzdělávání Pracovní síla Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil se pracovní síla od roku 2000 nepřetržitě zvyšuje a v roce 2009 dosáhla výše 629,2 tis. osob. Mezi lety 2000 až 2009 vzrostla nejvíce ze všech krajů ČR, zejména pak v případě mužů. V ČR se pracovní síla 15letých a starších ve stejném období zvýšila o 1,9 %, tj. o 100,3 tis. osob ( o 11,8 %). Podíl kraje na celkové pracovní síle ČR se zvýšil z 10,9 % v roce 2000 na 11,9 % v roce 2009 (nejvíce ze všech regionů), čímž se Středočeský kraj přesunul ze čtvrté pozice hned za Hl. m. Prahu, kde byla pracovní síla ze všech krajů nejpočetnější. Význam pracovní síly v celé populaci je jeden z nejvyšších ze všech regionů ČR. V roce 2009 se jednalo o 59,6 % celkového počtu obyvatel. Z pohledu celé Evropské unie však patřil v roce 2009 Středočeský kraj k regionům s průměrnou mírou ekonomické aktivity. Navíc vzhledem k dlouhodobě příznivé míře nezaměstnanosti byla v kraji také relativně vysoká míra zaměstnanosti a celkový počet zaměstnaných představoval 48,4 % obyvatel kraje. Stejně jako v celé České republice, tak i působila největší část zaměstnaných (tj. využité pracovní síly) na trhu práce v postavení zaměstnanců. Zaměstnanci představovali v roce 2009 přibližně 80,5 % zaměstnaných, což byl s výjimkou Hl. m. Prahy z celorepublikového pohledu nejvyšší podíl. Podíl zaměstnavatelů byl vůbec nejvyšší ze všech regionů ČR. Třebaže ještě v roce 2000 činila míra ekonomické aktivity 15letých a starších ve Středočeském kraji 60,3 % (v roce 1998 to bylo 61,5 %), do roku 2009 se její hodnota snížila o 0,7 procentního bodu na 59,6 %. To však byl nejnižší pokles po Hl. m. Praze. Největší pokles byl zaznamenán ve věkové skupině 15 až 19letých (ze 74,4 % na 56,5 %, tj. o 24 %) a 20 až 24letých (z 20 na 9 %, tj. o 55 %), což lze vysvětlit především vyšší 48

49 účastí mladých lidí v terciárním vzdělávání. Na druhé straně byl patrný více než 1,7násobný nárůst (z 16,5 na 28,6 %) u osob ve věkové skupině 60 až 64 let, a to v souvislosti s pozdějším odchodem do penze. Na nárůst pracovní síly v kraji měl ve sledovaném období vliv jak migrační přírůstek, tak i posun ve věkové struktuře obyvatelstva, resp. jeho stárnutí. Zatímco koncem 90. let bylo zastoupení věkové skupiny 20 až 24letých, tedy těch, co vstupují na trh práce, v porovnání se skupinou 60 až 64letých přibližně dvojnásobné, od roku 2007 již počet osob opouštějících trh práce převyšuje osoby vstupující na pracovní trh. Uvedené reflektuje také skutečnost, že se počet obyvatel ve věku 20 až 64 let zvýšil podle výběrového šetření pracovních sil mezi roky 2000 a 2009 o 105,1 tis. osob, zatímco pracovní síla osob ve věku 20 až 64 let ve stejném období vzrostla jen o 86,3 tis. osob. Přibližně do konce 90. let docházelo k růstu pracovní síly v kraji v důsledku toho, že se do produktivního věku dostávaly silné ročníky narozené v 70. letech a do důchodového věku odcházely osoby z méně početných ročníků osob narozených koncem první republiky. Okolo roku 2005 však z trhu práce začali odcházet lidé z početných ročníků narozených koncem druhé světové války a krátce po ní. Nárůst pracovní síly v kraji zejména po roce 2005 je možné přisoudit také silné migrační vlně, především mladších osob s vyšší mírou ekonomické aktivity. Na základě demografické projekce lze očekávat, že v roce 2019 bude ve věku 20 až 64 let o 5,7 % osob méně než v roce 2009, do konce roku 2029 o 7 % a koncem roku 2039 by měl být počet osob v této věkové skupině v porovnání s rokem 2009 nižší již o desetinu. Čím vzdálenější je však časový horizont projekce, tím větší je možnost odchylky od skutečnosti. Navíc není v projekci zahrnuta migrace, která je rovněž velmi významným faktorem vývoje věkové struktury obyvatelstva a tím pádem i pracovní síly v regionu. Zejména pak v případě Středočeského kraje je vliv migrace velmi důležitý. Migrací z ostatních krajů ČR získal Středočeský kraj v letech 2000 až 2009 nejvíce nových obyvatel ve věkové skupině 30 až 34 let (13,5 tis.) a 25 až 29 let (12,1 tis.), zatímco v případě zahraniční migrace to bylo nejvíce ve věkové skupině 20 až 24 let (10,1 tis.) a 25 až 29 let (8,3 tis.) Zdroj: ČSÚ, výběrové šetření pracovních sil 49

50 4.7.2 Pracovní trh Podle údajů z výběrového šetření pracovních sil pracovalo v roce 2009 v civilním sektoru v hlavním městě celkem 98,4 tis. osob ze Středočeského kraje, přičemž ještě v roce 2000 to bylo 74,5 tis. osob. Celkově tak byl Středočeský kraj regionem, v němž pracují obyvatelé nejčastěji mimo svůj kraj (z 17,5 % případů v roce 2009, v roce 2000 to bylo 15,5 %). Středočeský kraj zaznamenal mezi lety 2000 a 2009 z celorepublikového pohledu také mírně nadprůměrný nárůst počtu cizinců; jejich počet se za uvedené období zvýšil 2,2násobně. Zatímco mezi roky 2000 až 2008 se každoročně počet cizinců v kraji zvyšoval (absolutně nejvíce to bylo 9,9 tis. osob mezi lety 2007 a 2008), mezi roky 2008 a 2009 však došlo k poklesu o 1,6 tis., a to pravděpodobně v důsledku odchodu cizinců v souvislosti se zhoršením situace na českém pracovním trhu (např. na Mladoboleslavsku poklesl počet cizinců o 1,3 tis., resp. o 11,2 %). Středočeský kraj se tak zařadil mezi dvanáct krajů (s výjimkou Hl. m. Prahy a Jihomoravského kraje), kde se počet cizinců mezi roky 2008 a 2009 snížil. V porovnání s celorepublikovým průměrem vstupovali lidé mezi ekonomicky aktivní brzy, a naopak, pracovní trh však později opouštěli. I tak se, obdobně jako v celé ČR, doba přípravy na budoucí povolání prodlužovala, o uvedené skutečnosti svědčil i nárůst počtu osob s trvalým pobytem na území Středočeského kraje studujících na vysoké škole. Jejich počet se zvýšil mezi roky 2000 a 2009 více než 2,5 násobně (u žen trojnásobně, u mužů 2,1násobně). Od roku 2003 byl podíl žen mezi studenty vysokých škol nadpoloviční (v roce 2009 činil podíl žen už 56,7 %). Patrné změny nastaly také v poměru studujících v učilištích a na středních školách. Zatímco učiliště navštěvovalo v roce 1993 celkem 42,6 % ze všech osob účastnících se sekundárního vzdělávání, v roce 2000 to bylo 27,1 % a v roce 2009 již pouze 23,0 %. 13 Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst. 14 Počet volných pracovních míst nabízených úřady práce Středočeského kraje ke konci roku 2010 v porovnání s předchozím rokem vzrostl o 303 míst na Zdroj: Vývoj lidských zdrojů ve středočeském kraji v letech 2000 až Analýza trhu práce v kraji za rok

51 Struktura a počet volných pracovních míst nabízených úřady práce Středočeského kraje [Zdroj Analýza trhu práce v kraji za rok 2010] Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání ISCED 97 uchazeči volná místa uchaz./ 1 místo uchazeči volná místa uchaz./ 1 místo bez vzdělání , ,7 neúplné zákl. vzdělání , ,1 základní vzdělání , ,2 nižší střední vzdělání , ,1 nižší střední odborné , ,2 vzdělání střední odborné , ,2 vzdělání s výuč. listem stř. nebo stř. odb , ,9 bez mat. i výuč. listu ÚSV , ,1 ÚSO s vyučením i , ,7 maturitou ÚSO s maturitou , ,7 (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání , ,4 bakalářské vzdělání , ,9 vysokoškolské vzdělání , ,5 doktorské vzdělání ,0 Celkem , ,2 [Údaje ze čtvrtletní statistiky MPSV] 51

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 4.4 Školství Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ... 53 KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ...

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ... 53 KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ... Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2006/2007 ÚVOD 4 Obsah 1 STAV A VÝVOJ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY... 5 1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SÍTI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ...

Více

2 Koncepce a rozvoj vzdělávání v MSK, naplňování DZ MSK, jeho cílů a opatření... 41

2 Koncepce a rozvoj vzdělávání v MSK, naplňování DZ MSK, jeho cílů a opatření... 41 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2006/2007 Obsah Úvod...................................................................... 4 1 Stav a vývoj vzdělávací

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Analýza profil města a úřadu 2008-2012

Analýza profil města a úřadu 2008-2012 Město Rožnov pod Radhoštěm Analýza profil města a úřadu 2008-2012 Zpracoval odbor vnitřního auditu : Mgr. Čeněk Kraus, Ing. Zuzana Mazánková Rožnov pod Radhoštěm červenec 2013 Cílem benchmarkingové analýzy

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje 2006 Mgr. Josef Slovák náměstek hejtmana Zlínského kraje pro oblast školství, mládež a sport Vážené dámy, vážení pánové, po třech

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy PRAHA 2006 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ ODBOR UMĚLECKÝCH ŠKOL, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Obsah

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Libereckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji

Více

2011/12. Ing. Jiří Vojtěch Ing. Daniela Chamoutová

2011/12. Ing. Jiří Vojtěch Ing. Daniela Chamoutová Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii 2011/12

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Městská část Praha-Libuš

Městská část Praha-Libuš Městská část Praha-Libuš Podklady pro zpracování Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hl. m. Prahy 2016 2020 1. Demografický vývoj v městské části do roku 2025 s důrazem na věkové

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE Metodika komplexního hodnocení kvality /VŠ REGIONÁLNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE 1 Regionální analýza Ústeckého kraje Analýza je rozdělena do čtyř částí, kde první část je věnována demografickému vývoji kraje,

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Ve Středočeském kraji převažoval v roce 2001 počet ekonomicky aktivních osob (584 628) nad osobami ekonomicky neaktivními (529 576). U třech správních

Více

ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Květen 2016 Obsah 1. Úvod do problematiky... 1 1.1. Úvod... 1 1.2. Metodika... 1 2. Vstupní analýza a

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

vodní plochy 1,2% lesní pozemky 25,2% trvalé travní porosty 3,6% ovocné sady 0,8%

vodní plochy 1,2% lesní pozemky 25,2% trvalé travní porosty 3,6% ovocné sady 0,8% Mladá Boleslav Správní obvod Mladá Boleslav leží v severní části Středočeského kraje, kde sousedí s kraji Libereckým a Královéhradeckým. Dále hraničí s obvody Mělník, Brandýs n.l.-st.bol., Lysá n.l., Nymburk

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 Ministerstvo práce a sociálních vě cí Č eské republiky III. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 VERZE ÚNOR 2007 OBSAH OBSAH... 2 1. ÚVOD... 4 2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE

Více

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství 3. Rozvodovost 3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství Počet rozvodů se v čase zvyšoval, nejvyšší hodnota byla dosažena v roce V roce 196 připadalo na sto sňatků 16,7 rozvodů, v

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ A MLÁDEŽE 2 OBSAH Úvod...4 1. Krajská specifika

Více

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje na období 2012 2015

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje na období 2012 2015 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje na období 2012 2015 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje na období 2012 2015 byl zpracován v rámci individuálního

Více

6.1 Kandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014

6.1 Kandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014 6. Aktivity seniorů 6.1 Kandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014 Stárnutí populace neznamená jen přibývání starých lidí a prodlužování věku dožití, ale je to komplexní proces

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji 2012 Schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 36/2012/ZK-29 ze dne 7. 2. 2012. Zveřejněno na www.kraj-jihocesky.cz,

Více

Základní teze analýzy potřeb v území. v rámci Krajského akčního plánování vzdělávání Středočeského kraje. Únor 2016

Základní teze analýzy potřeb v území. v rámci Krajského akčního plánování vzdělávání Středočeského kraje. Únor 2016 Základní teze analýzy potřeb v území v rámci Krajského akčního plánování vzdělávání Středočeského kraje Únor 2016 1. Které jsou rozvojové priority kraje a jak se promítají do oblasti vzdělávání? 2. Které

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013 5 Potratovost V roce bylo hlášeno 10 37,7 tisíce potratů, z toho 13,7 tisíce samovolných potratů a 22,7 tisíce umělých přerušení těhotenství (UPT). Celkový počet potratů se dlouhodobě snižuje, přitom klesá

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy Zpracovala: Mgr. Pavla Šimoňáková Ing. Dana Diváková Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6 702 00 Ostrava www.ikor.cz Obsah dokumentu 1. Úvod

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1599/02-S. Mateřská škola Trhový Štěpánov, okres Benešov

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1599/02-S. Mateřská škola Trhový Štěpánov, okres Benešov Česká školní inspekce Středočeský inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1599/02-S Mateřská škola Trhový Štěpánov, okres Benešov Adresa: Sokolská 3, 257 63 Trhový Štěpánov Identifikátor: 600

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Vlivy na utváření sídelní struktury kraje... z pohledu historie, nedávné minulosti Rozmístění stva na určitém území je zákonitě spjato s dlouhodobým

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-254/08-02. Předmět inspekční činnosti 1 :

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-254/08-02. Předmět inspekční činnosti 1 : Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-254/08-02 Název školy: Střední zemědělská škola, Čáslav, Sadová 1234 Adresa: Sadová 1234, 28 601 Čáslav Identifikátor: 600 007 278

Více

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Kvalifikovaní

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Karlovarského kraje 2008

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Karlovarského kraje 2008 KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE odbor školství, mládeže a tělovýchovy Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Karlovarského kraje 2008 V Karlových Varech dne 13. března 2008 Ing. Martina

Více

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-490/08-14. Předmět inspekční činnosti

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-490/08-14. Předmět inspekční činnosti Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-490/08-14 Základní škola a Mateřská škola Havířov - Město Na Nábřeží, příspěvková organizace Adresa: Na Nábřeží 49/1374,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Krajský úřad Královéhradeckého kraje o d b o r š k o l s t v í VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ZA ŠKOLNÍ ROK 2011/2012 Obsah 1. Hodnocení stavu jednotlivých

Více

Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1128/09-12. Základní škola Dubňany, příspěvková organizace

Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1128/09-12. Základní škola Dubňany, příspěvková organizace Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1128/09-12 Základní škola Dubňany, příspěvková organizace Adresa: Hodonínská 925, 695 03 Dubňany Identifikátor: 618600672

Více

2.4. Vysoké školy od roku 1989-2000 2.4.1. Zákony a dokumenty, které ovlivnily vývoj vysokého školství po roce 1989 Magna Charta Universitatum

2.4. Vysoké školy od roku 1989-2000 2.4.1. Zákony a dokumenty, které ovlivnily vývoj vysokého školství po roce 1989 Magna Charta Universitatum 2.4. Vysoké školy od roku 1989-2000 Po tzv. sametové revoluci, o niž se rozhodující měrou přičinili pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní

Více

Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-297/08-05. Gymnázium Cheb. Předmět inspekční činnosti

Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-297/08-05. Gymnázium Cheb. Předmět inspekční činnosti Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-297/08-05 Gymnázium Cheb Adresa: Nerudova 7, 350 40 Cheb Identifikátor: 600 009 009 IČ: 47 723 386 Místo inspekce: Gymnázium

Více

SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ

SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ Pavel Linha Abstrakt I když se Česká republika rozkládá na poměrně malém území, je možné zde nalézt velké rozdíly v hodnotách různých ukazatelů.

Více

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011 Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011 1 ÚVOD... 5 2 SBĚR DAT... 7 3 STRUKTURA SOUBORU... 10 3.1 Regionální zastoupení... 10 3.2 Struktura dotazovaných organizací

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.

Více

Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIC-147/13-C. Mg. Vladimírem Trávníčkem, ředitelem školy Zřizovatel:

Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIC-147/13-C. Mg. Vladimírem Trávníčkem, ředitelem školy Zřizovatel: Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIC-147/13-C Název právnické osoby Základní Vitějovice vykonávající činnost školy: Sídlo: 384 27 Vitějovice 12 IČO: 70993378 Identifikátor:

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-517/13-S. příspěvková organizace. Předmět inspekční činnosti

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-517/13-S. příspěvková organizace. Předmět inspekční činnosti Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Základní škola a Mateřská škola Kolešovice, okres Rakovník Sídlo: 270 02 Kolešovice 235

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIT-418/10-T. Základní škola a Mateřská škola Razová, příspěvková organizace

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIT-418/10-T. Základní škola a Mateřská škola Razová, příspěvková organizace Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIT-418/10-T Název školy: Základní škola a Mateřská škola Razová, příspěvková organizace Adresa: 793 64 Razová 353 Identifikátor:

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Kraj se vyznačuje průměrnou ekonomickou výkonností Graf č. 3 Vývoj HDP a zaměstnanosti v národním hospodářství (rok 199 = 1) Určujícím prvkem využití a rozvoje lidských zdrojů

Více

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Lékaři

Více

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Zlínském kraji za školní rok 2010 2011

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Zlínském kraji za školní rok 2010 2011 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Zlínském kraji za školní rok 2010 2011 b ř ezen 2012 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Zlínském kraji za školní rok 2010 2011

Více

Bc. Petr Berný Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 84 532 10 Pardubice. petr.berny@seznam.cz

Bc. Petr Berný Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 84 532 10 Pardubice. petr.berny@seznam.cz VÝVOJ SOCIODEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ STRUKTURY POPULACE ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ DEVELOPMENT OF SOCIO-DEMOGRAPHIC AND SOCIAL STRUCTURE OF THE POPULATION IN THE MUNICIPALITY WITH EXTENDED COMPETENCE

Více

Česká školní inspekce Zlínský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIZ-104/10-Z. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace

Česká školní inspekce Zlínský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIZ-104/10-Z. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Česká školní inspekce Zlínský inspektorát Název školy/školského zařízení: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIZ-104/10-Z Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Adresa: Školní 666, 763 26 Luhačovice Identifikátor:

Více

Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIB-245/11-B. Mgr. Romanem Tlustošem, ředitelem školy Zřizovatel:

Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIB-245/11-B. Mgr. Romanem Tlustošem, ředitelem školy Zřizovatel: Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIB-245/11-B Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Základní škola a mateřská škola Brno, Husova 17 Sídlo: Husova 17/219,

Více

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ

ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZE ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍCH LETECH 21/22-211/212 Zpracoval: Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví 2007-2013 1 Analytická část 2 I. Úvod... 5 II. Jednotlivé části integrované strategie rozvoje MAS... 5 II. Analytická část... 6 A. Situační analýza regionu...

Více

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020. Programu rozvoje KHK 2008 2010 Výstupy evaluace Programu rozvoje KHK 2008 2010 Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 PŘÍLOHA 4 Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec

Více

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Úřad práce České republiky krajská pobočka v Příbrami Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Prosinec 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIT-599/13-T

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIT-599/13-T Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIT-599/13-T Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Základní škola, Ostrava-Poruba, Porubská 832, příspěvková organizace

Více

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Oldřich Solanský Abstrakt Uvedený příspěvek je stručnou analýzou současného stavu populace v Ostravě a výhledem věkového složení obyvatel tohoto

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)

Více

ROZVOJOVÝ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE

ROZVOJOVÝ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE ROZVOJOVÝ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÉ BUDĚJOVICE 2013 2018 [1] Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního

Více

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod.

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pracovníci

Více

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1082/07-09. Mateřská škola, Sloupno. Předmět inspekční činnosti:

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1082/07-09. Mateřská škola, Sloupno. Předmět inspekční činnosti: Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1082/07-09 Mateřská škola, Sloupno Adresa: Sloupno 69, 503 53 Smidary Identifikátor: 600 088 138 IČ: 70 993 505 Místo

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-421/09-T

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-421/09-T Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-421/09-T Název školy: Základní škola a Mateřská škola Andělská Hora, okres Bruntál Adresa: Andělská Hora 215, 793 32 Andělská

Více

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Obsah 1 Demografické východiska... 3 1.1 Demografická východiska... 3 1.2 Obyvatelstvo... 5 1.2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL... 5 1.2.2 PŘÍRŮSTEK

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. č. j. ČŠIL-31/12-L. Mgr. Václavem Tichým, ředitelem školy Zřizovatel:

Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. č. j. ČŠIL-31/12-L. Mgr. Václavem Tichým, ředitelem školy Zřizovatel: Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA č. j. ČŠIL-31/12-L Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Střední škola tvorby a designu nábytku, s.r.o. Sídlo: Horská 167, 460 14

Více

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou trhu práce a politikou zaměstnanosti

Více

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují 3. Vzdělání Kapitola poskytuje podle pohlaví tříděný přehled žáků a studentů na všech stupních vzdělávání, místy ukazující i vývoj v čase a hlavní trendy. Seznamuje čtenáře s počty učitelů na jednotlivých

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-572/08-14

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-572/08-14 Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát Název školy INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-572/08-14 Základní škola a mateřská škola Ostrava- Hrabůvka, A. Kučery 20, příspěvková organizace Adresa: A. Kučery

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího

Více

Bytová výstavba očima statistiky

Bytová výstavba očima statistiky 18 téma Bytová výstavba očima statistiky Statistika bytové výstavby je jednou z prvních statistik, které byly obnoveny a rozšířeny po druhé světové válce. První data byla získána již za rok 1946, kdy bylo

Více

IN SP EKČ N Í ZP R ÁVA

IN SP EKČ N Í ZP R ÁVA IN SP EKČ N Í ZP R ÁVA Čj. ČŠIC-3/16-C Název právnické osoby vykonávající činnost školy/školského zařízení Sídlo E-mail právnické osoby IČ 60816929 Identifikátor 600008347 Právní forma Zastoupená Zřizovatel

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

PRACOVNÍ MATERIÁL MŠMT NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ 2016-2018

PRACOVNÍ MATERIÁL MŠMT NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ 2016-2018 PRACOVNÍ MATERIÁL MŠMT NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ 2016-2018 Obsah Úvod... 2 VIZE... 4 Struktura akčního plánu... 5 Strategická cesta 1: Čím dříve, tím lépe... 6 Strategická cesta

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1356/08-04. Předmět inspekční činnosti:

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1356/08-04. Předmět inspekční činnosti: Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1356/08-04 Název školy: Mateřská škola Obora, okres Plzeň-sever Adresa: Obora 82, 331 51 Kaznějov Identifikátor: 600 070 778 IČ: 60 611

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím

Více

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci

Více