Proč vlastně pečivo jíst

Transkript

1 Pečiv a děti Napsal uživatel Jitka Ruskvá Že pr svůj živt ptřebujeme energii, t je hlý fakt, stejně jak t, že tut energii získáváme z živin prstřednictvím jídla. Nejrychleji využitelným zdrjem energie pr lidský rganizmus jsu sacharidy a ddávání energie je také jejich hlavní funkcí. V jídelníčku by prt měly tvřit asi 55 % z celkvé přijaté energie. Sacharidy jsu nepstradatelnu sučástí dětské výživy a jejich příjem by neměl být zásadně mezván bez dstatečnéh příjmu sacharidů by ttiž dětský rganizmus neměl dstatek energie nejen na fyzické aktivity, ale ani na správný růst a vývj. Prč vlastně pečiv jíst Dbrým zdrjem sacharidů je pečiv a cereálie, které jsu bhaté také na vitaminy, minerální látky a vlákninu. Jejich mnžství závisí na tm, zda je pečiv bílé neb celzrnné, zda jsu cereálie celzrnné, rýže lupaná neb přírdní. Více zdraví prspěšných látek bsahují celzrnné výrbky, které jsu tak vhdnější pr zdravu výživu. Bílé pečiv napak tělu ddává téměř puze sacharidy a samtnu energii, z jídelníčku by prt měl tvřit jen menší část. U malých dětí t ale neplatí 100%. Ačkliv se dspělým dpručuje sníst denně cca g 1 / 6

2 Pečiv a děti Napsal uživatel Jitka Ruskvá vlákniny, dětský rganizmus by si s takvým mnžstvím neuměl pradit. Prt je vhdné, aby u dětí d přibližně deseti let převažval pečiv bílé. Celzrnné pečiv je dbré zařazvat pzvlna (například 3x týdně) s přibývajícím věkem. Mnh rdičů kupuje svým dětem v dbré víře tmavé pečiv. Většinu ale netuší, že s celzrnným pečivem nemusí mít vůbec nic splečnéh a že může být puze barvené. Je prt třeba sledvat infrmace na balech výrbků neb brát takvé, na kterých jsu hrubé kusky a zrníčka skutečně vidět. Glykemický index Pečiv a cereálie patří mezi sacharidvé ptraviny, pr které byla stanvena hdnta tzv. glykemickéh indexu (GI). GI mim jiné určuje, na jak dluh daná ptravina zasytí. Obecně lze říci, že bílé pečiv má vyšší GI, a tak zasytí na kratší dbu než pečiv celzrnné. Je prt vhdné upřednstňvat celzrnné pečiv a bilviny a také je správně kmbinvat například s bílkvinnu ptravinu (mas, mlék, mléčné výrbky) neb tukem (pečiv namazané kvalitním margarínem). Přidání bílkviny neb tuku ttiž ještě více glykemický index snižuje. Seznam některých ptravin a jejich hdntu glykemickéh indexu najdete například na Klik čeh 2 / 6

3 Pečiv a děti Napsal uživatel Jitka Ruskvá U sacharidů, stejně jak u statních živin, je však třeba se zaměřit na jejich výběr. Většina sacharidů v jídelníčku by měla pcházet z vce, zeleniny, luštěnin a celzrnných výrbků. Pečiv a bilviny jsu prt pvažvány za základ dspělácké i dětské stravy. Hdí se nejen ke snídani neb ke svačině, ale mhu být i sučástí večeří či bědů. Dpručené mnžství pečiva a cereálií na den pr dspělé a děti se liší. Dětem mezi druhým a čtvrtým rkem pstačí 2-3 prce, děti starší čtyř let ptřebují 3-4 prce, dspělí pak asi 3-6 prcí. Jednu prci představuje 1 krajíc chleba, 1 rhlík neb huska, ¾ hrnku vařené rýže či těstvin neb cereálií. Napak sacharidy ze sladkstí a slazených nápjů by měly tvřit pdstatně menší část, aby nedcházel k nadměrnému příjmu energie, a tím ke zvyšvání tělesné hmtnsti. Jak a kdy Pečiv neb cereálie by měly být de fact sučástí každéh denníh jídla, i prt jsu v ptravinvých pyramidách umísťvány úplně dle. Záleží ale také na celkvém mnžství, které dítě sní. Může se ttiž stát, že například k bědu sní mnžství rýže dpvídající dvěma prcím, některé z jídel předcházející neb následujících tak bude bsahvat sacharidů méně. Může t být například svačina slžená puze z jgurtu a vce neb sýra a zeleniny, neb večeře, k níž nebudu jak přílha těstviny neb pečiv, ale brambry neb vydatný zeleninvý salát. Obecně ale platí, že více sacharidů bychm měli sníst dpledne, kdy si s nimi naše těl dkáže lépe pradit. Tipy na vhdné zařazení sacharidů d dětskéh jídelníčku: - Snídaně: 3 / 6

4 Pečiv a děti Napsal uživatel Jitka Ruskvá 2 krajíce celzrnnéh tastvéh chleba (32 g sacharidů) namazané kvalitním margarínem, blžené sýrem neb šunku, paprika (4 g sacharidů) 2 krajíce vícezrnnéh chleba (32 g sacharidů) namazaný kvalitním margarínem a džemem (6 g sacharidů) neb medem (8 g sacharidů), jablk (8,5 g sacharidů) Miska celzrnných cereálií (26 g sacharidů) s mlékem (9,5 g sacharidů), nakrájeným banánem (18,5 g sacharidů) a mletými řechy (2 g sacharidů) Miska celzrnných cereálií (26 g sacharidů) s mlékem (9,5 g sacharidů), krájenu brskví (18,5 g sacharidů) a mletými řechy (2 g sacharidů) Miska bilninvé kaše (35 g sacharidů) se sušeným vcem (10 g), medem (4 g sacharidů) a skřicí Dmácí závin s jablky (44 g sacharidů), bílý jgurt (6 g sacharidů) Dmácí brůvkvý kláč (44 g sacharidů), bílý jgurt (6 g sacharidů) - Svačina: Grahamvá večka (31 g sacharidů) namazaná kvalitním margarínem 4 / 6

5 Pečiv a děti Napsal uživatel Jitka Ruskvá a naplněná dětsku šunku či eidamem a kusky papriky (4 g sacharidů) Miska celzrnných cereálií (26 g sacharidů), 200 ml jgurtvéh mléka (24 g sacharidů) a banán (9 g sacharidů) Cereální tyčinka (25 g sacharidů), jgurt (19 g sacharidů), pmeranč (9 g sacharidů) - Oběd: 150 g uvařených těstvin (35 g sacharidů) či 140 g uvařené rýže (38 g sacharidů) jak přílha k hlavnímu jídlu 3 palačinky (55 g sacharidů), 4 lívance (60 g sacharidů) Miska bilninvé kaše sypaná kakaem (49 g sacharidů), třešňvý kmpt (20 g sacharidů) - Svačina: Slunečnicvý chléb (22 g sacharidů) s pmazánku (základem pmazánky je kvalitní margarín a čerstvý sýr tvarh, žervé a nejrůznější zelenina, vejce, řechy, šunka aj.) Krnspitz (35 g sacharidů) s bílým jgurtem (6 g sacharidů), jablk (9 g sacharidů) - Večeře: 5 / 6

6 Pečiv a děti Napsal uživatel Jitka Ruskvá 150 g uvařených těstvin (35 g sacharidů) či 140 g uvařené rýže (38 g sacharidů) jak přílha k hlavnímu jídlu neb sučást zeleninvéh salátu (7 g sacharidů) 1 krajíc celzrnnéh tastvéh chleba (16 g sacharidů) namazaný kvalitním margarínem jak přílha k zeleninvému salát (7 g sacharidů) 1 krajíc celzrnnéh chleba (16 g sacharidů) namazaný kvalitním margarínem a blžený dětsku šunku, tvrdým sýrem a rajčetem (4 g sacharidů) Pzn.: jedná se puze rientační hdnty určené pr zdravé děti ve věku cca 10 let s průměrnu fyzicku aktivitu. Mnžství sacharidů v nejrůznější pkrmech a ptravinách je mžné spčítat například pmcí n-line nástrje na stránkách Více tipů pr dětský jídelníček je mžné nalézt na Pradenské centrum Výživa dětí také nabízí mžnst zknzultvat jídelníček dětí sbně s nutričními terapeutkami v pradně neb na bezplatné infrmační lince Jitka Ruskvá, DiS. Nutriční terapeutka, Pradenské centrum Výživa dětí, Praha 6 / 6