!"#$%&&'(&%)*#$+,-)./0," 12+3).'2425/2,%&()*+ #*/22%#46)789 :;<)./0,"

Transkript

1 1

2 !"#$%&&'(&%)*#$+,-)./0," 12+3).'2425/2,%&()*+ #*/22%#46)789 :;<)./0," =;:;= ;:; *)(??,"? =:BC:D99 *)(?()E =:B;<<9 F&G =:BC:D: )H-&+(()E=/()*I/()*?3! 2

3 Úvod.....str. 4 Mimoškolní vzdlávání v astronomii..str. 6 Popularizace astronomie...str. 10 Spolupráce s hvzdárnami a dalšími organizacemi apod....str. 13 Výstavy, kultura a umní...str. 14 Výzkumný program.str. 16 Ocenní, významní hosté...str. 23 Propagace, spolupráce s médii, Internet str. 24 Provoz, ekonomika a ostatní....str. 27 Píloha 1 fotografie str. 36 3

4 VÝRONÍ ZPRÁVA HVZDÁRNY A PLANETÁRIA ESKÉ BUDJOVICE S POBOKOU NA KLETI ZA ROK 2009 Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti je jedinou profesionální astronomickou institucí v Jihoeském kraji. Jeho obyvatele i návštvníky dlouhodob seznamuje s poznatky z astronomie, podílí se na mimoškolním vzdlávání dtí, mládeže i dosplých, provádí astronomický výzkum a reprezentuje tak Jižní echy doma i ve svt. Rok 2009 byl pro Hvzdárnu a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti rokem velmi významným. Jednak byl rok 2009 vyhlášen Mezinárodním rokem Astronomie (IYA 2009) a série akcí pro širokou veejnost v rámci Mezinárodního roku astronomie byla mimoádn úspšná a siln navštívená. Zárove se v roce 2009 podailo úspšn realizovat rozsáhlou a náronou rekonstrukci kinosálu, výstavní haly a vstupu do budovy Hvzdárny a planetária v eských Budjovicích. Ta zajistila nové, podntné, moderní a výtvarn zajímavé prostedí i kvalitní projekní a zvukovou technologii pro návštvníky. Slavnostní otevení rekonstruovaných prostor HaP se spolu s významnými pedstaviteli Jihoeského kraje a msta eské Budjovice zúastnili americký astronaut R. Schweickart z Apolla 9 a první rumunský kosmonaut D. Prunariu, nynjší pedseda výboru OSN COPUOS. Tato akce byla zárove souástí jihoeské ásti Mezinárodního kongresu úastník kosmických let poádaného Association of Space Explorer ASE Community Day pro studenty i veejnost v. Budjovicích. Celkový poet návštvník HaP za rok 2009 byl tedy osob na 1036 akcích. Dosavadní výborné výsledky výzkumného programu na Hvzdárn Kle v oboru blízkozemních asteroid (NEOs) vetn rekonstrukce teleskopu KLENOT byly úspšn prezentovány na dvou mezinárodních astronomických konferencích. Poet potvrzených kleských objev planetek dosáhl 936. Kombinace Mezinárodního roku astronomie a rekonstrukce hlavní budovy HaP kladly mimoádné nároky na tým pracovník HaP, s nimiž jsme se však úspšn vyrovnali. 4

5 V roce 2009 jsme uskutenili tyto akce: Hvzdárna a planetárium eské Budjovice SKUPINA AKCE POET Mateské školy Základní školy (1.-5. roník) Základní školy (6.-9. roník) Stední odborná uilišt a Stední odborné školy Gymnázia Vysoké školy Dtské a mládežnické organizace 2 31 Klub mladých astronom Veejnost Ostatní Celkem Hvzdárna Kle SKUPINA AKCE POET Základní školy Školy vyšších stup 4 76 Dtské, mládežnické a jiné organizace Pednášky mimo zaízení Veejnost Zájezdy (rzné skup. a org., KT) Celkem eské Budjovice a Kle AKCE POET Celkem Celkový poet návštvník za rok 2009 byl tedy osob na akcích. Návštvnost za rok 2009 se oproti pedchozímu roku snížila práv z dvodu rekonstrukce, kdy veškeré prostory HaP musely být uzaveny pro veejnost. I pes toto tvrtroní uzavení byla návštvnost uspokojivá, což ukazuje i následné srovnání v delší asové ad (22 tis. r. 2005, 23 tis. r. 2006, 28 tis. r. 2007, 26 tis. r. 2008). V souvislosti s poty návštvník je teba uvést, že všechny akce pro veejnost jsou provázeny odborným výkladem lektor a že návštvnost voln pístupných výstav v. Budjovicích se do celkové návštvnosti nezapoítává. 5

6 Ve výše uvedené návštvnosti nejsou zahrnuti ani návštvníci výstavy v Jihoeské vdecké knihovn ani virtuální návštvníci našich webových stránek a e- zin ( návštvník za rok 2009). Srovnání s rokem 2008 AKCE POET eské Budjovice Kle Celkem (eské Budjovice a Kle) Rozbor píjm za vstupné: ,- K srovnání s rokem ,- K Roní rozbor návštvnosti: MSÍC AKCE NÁVŠTVNOST Leden Únor Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Záí íjen Listopad Prosinec Celkem ) MIMOŠKOLNÍ VZDLÁVÁNÍ V ASTRONOMII Školní exkurze dobe pijímají novou generaci poad pro všechny typy a stupn škol, technicky ešených prostednictvím poítaové velkoplošné projekce v eských Budjovicích. Stále stoupá zájem o poady v planetáriu pro pedškoláky. Od ledna do kvtna a poté od íjna do prosince 2009 probíhaly v eskobudjovickém planetáriu programy pro všechny typy a stupn škol, zahrnující seznámení s hvzdnou oblohou, souhvzdími, pohyby Slunce, Msíce a planet po 6

7 obloze, stídání fází Msíce, systémy souadnic aj. kombinované vtšinou s audiovizuálními poady v kinosále, velkoplošnou datovou projekcí astronomických film a pozorováním dalekohledem, odpovídající vždy úrovni znalostí daného roníku a doplující rozsah uiva. Koncepce program, technicky ešených jako multimediální velkoplošná poítaová projekce s využitím velkoplošného datového projektoru se již stala pevnou souástí naší innosti. Tento typ poad umožuje využívat nejnovjší snímky ze svtových observatoí, kosmických sond i kosmického dalekohledu získané prostednictvím Internetu stejn jako snímky poízené elektronickou CCD kamerou na Kleti. Na podzim 2009 nov instalovaná technologie v kinosále, tzn. full HD (ultra XGA) projekce a kvalitní ozvuení si ovšem žádají pechod na kvalitnjší softwarové ešení projekcí, tzn. pechod od MS Power Point na Adobe Flash a Pinacle Studio pro kvalitnjší obraz, animace, vkládání zvukových stop, stabilitu atd. Prvním komlexn pepracovaným poadem je Náš vesmírný domov, na dalších se postupn pracuje. Multimediální programy pro školy, doprovázené lektorem: - Rok v pírod - Virtuální telurium - Náš vesmírný domov - Náš vesmírný domov NEW - Kosmický vk - Zatmní Slunce a Msíce - Optika a dalekohledy - Vzdálený vesmír - Hubblv kosmický teleskop - Souadnice - Vzbuzují velký zájem žák i uitel a proto pracujeme na jejich aktualizaci i na píprav dalších. Programy pro pedškolní tídy mateských škol zahrnují seznámení s hvzdnou oblohou v planetáriu vhodn pizpsobené vku dtí a doplnné krátkou audiovizuální pohádkou s astronomickými námty (Rákosníek a hvzdy, Turecký msíc, Krtek a zelená hvzda, Signály z neznáma, Návštva z vesmíru aj.). Zájem o kvalitn pipravené programy v planetáriu pro pedškoláky ze strany MŠ stále roste. Jedná se vlastn o první setkání dtí s astronomií a zárove o velmi zajímavý podnt pro rozvoj jejich dovedností i obraznosti. Programy pro roník ZŠ zahrnují jednak poad o základních djích ve vesmíru a jejich vlivu na Zemi pro 1. a 2. roníky Rok v pírod a jednak programy o nco náronjší, z nichž nejvtší zájem je o poad Náš vesmírný domov, který se zabývá slunení soustavou - uivem 4. a 5. roníku. Charakter tohoto poadu, který se uvádí pod tradiním názvem, umožuje prbžné doplování o nejnovjší poznatky astronomie slunení soustavy, takže stále odpovídá souasné úrovni poznání. Pro názorné pedvedení pohyb Zem, Msíce a dalších tles slunení soustavy slouží poad Virtuální telurium. Zejména pro dti mladšího školního vku lze jako doplnk použít pohádky s astronomickými námty 7

8 (Rákosníek a hvzdy, a další) nebo animované filmy z pásma Civilizace podávající formou pítažlivého píbhu vývoj dovedností lidstva (využívání vody, páry, kreslení, pstování obilí aj.). Programy se mohou za jasného poasí doplovat pozorováním Slunce v kopuli. Programy pro roník ZŠ jednak opakují a doplují uivo z pedchozích let pro 5. roník a hlavn navazují na uivo posledních roník ZŠ (kosmonautika Kosmický vk, dalekohledy Optika a dalekohledy, Zatmní Slunce a Msíce, Vzdálený vesmír poátek vesmíru, hvzdokupy, mlhoviny a galaxie, kvasary, erné díry, vývoj hvzd aj., Hubblv kosmický teleskop aj.). Doplujeme je astronomickými filmy s danou tematikou i pozorováním Slunce a ukázkou dalekohled v kopuli hvzdárny. O programy pro ZŠ mají zájem nejen školy celého Jihoeského kraje, ale ásten i školy z region Vysoina a Západoeského, kde není v souasnosti v provozu planetárium. Programy pro gymnázia, SOŠ a SOU jsou rozdílné dle požadavk a uiva té které školy (astrofyzika, optika, souadnicové systémy aj.). Poítaové projekce Vzdálený vesmír, Kosmický vk, Optika a dalekohledy, Hubblv kosmický teleskop jsou koncipovány tak, aby s pizpsobeným komentáem byly uvádny pro stední školy. Poad v planetáriu je vtšinou krom obvyklého rozsahu doplován výkladem souadnicových systém, k tomuto tématu je pipravena i poítaová projekce vnovaná souadnicovým systémm. Krom program v rámci výuky navštvují studenti tchto škol HaP ve skupinách z Domov mládeže i pi odpoledních a veerních programech (pozorování, pednášky). Speciálních program pro vysoké školy se úastní studenti rzných obor Jihoeské univerzity, kteí si jednak doplují vlastní znalosti z astronomie o nejnovjší poznatky, jednak píslušným oborm nabízí planetárium a jeho výzkumní pracovníci nejkvalitnjší možnost seznámení se souadnicovými systémy, a jednak se seznámí s možnostmi, které jim nabízí HaP pro výuku jejich budoucích žák. Mají možnost se též seznámit s výzkumným programem sledování planetek a komet na Observatoi Kle i jeho technickým a softwarovým zajištním. Naprosto mimoádnou akcí pro studenty stedních a vysokých škol v roce 2009 patila Jihoeská ást Mezinárodního kongresu úastník kosmických let poádaného Association of Space Explorer ASE Community Day v. Budjovicích zajišovaná naší HaP besedy s americkým astronautem R. Schweickartem a prvním rumunským kosmonautem D.D. Prunariem na eskobudjovických stedních školách (esko-anglické gymnázium a Gymnázium J.V. Jirsíka) a Jihoeské univerzit. Spolupráce s Masarykovu univerzitou v Brn úspšn pokrauje na základ oboustranného zájmu: Student Bc. Jindich Žižka dokonil v roce 2009 magisterské studium MU prací na téma zadané a konzultované Observatoí Kle Dynamika drah planetek. 8

9 Pro dtské a mládežnické kolektivy (skauti, junáci, táborníci, ochránci pírody aj.) HaP pipravuje rzné poady dle jejich zájmu, vetn orientace podle hvzd ap. jak bhem roku, tak i o prázdninách pro táborové exkurze. Pro nejrznjší zájezdy jsou též pipravovány exkurze, po domluv i cizojazyné. Školy z kraje Jihoeského i kraj ostatních mají zejména v sezón školních výlet zájem o exkurze na Hvzdárn Kle, poboce HaP. Budjovice na vrcholu Kleti. Pro návštvníky je pipraveno pozorování Slunce dalekohledem (za jasného poasí), procházka vesmírem na základ výstavy Z KLETI DO VESMÍRU, informace o dalekohledech a o práci hvzdárny vetn mezinárodn uznávaného výzkumného programu sledování planetek a komet. Poté pracovníci hvzdárny odpovídají na dotazy. Tyto akce jsou velmi vdné, nebo žáci a studenti se dozvídají o výsledcích astronomického výzkumu na míst, kde se skuten dlá vda, ale na druhé stran jsou velmi nároné pro výzkumné pracovníky, kteí je provázejí navíc ke své hlavní práci. Pipravujeme též programy pro rzn handicapované skupiny z Dtského diagnostického ústavu, Arpidy, Empatie, Ústavu sociální pée pro mládež, Speciálních škol, Svtlušky, Domova Petra ÚSP Makov, dtských domov aj. vhodn pizpsobované pípadnému fyzickému i mentálnímu stavu dtí i dosplých dle konzultace s jejich vychovateli. Pro mateské školy a školní družiny jsou promítána pásma film a filmových pohádek. Klub mladých astronom pro žáky a studenty ZŠ a SŠ s hlubším zájmem o astronomii se schází na HaP každý týden bhem školního roku. Jeho lenové si prohlubují poznatky z astronomie teoreticky i prakticky (pozorování, hvzdná obloha v planetáriu, testy, mapy, sestavování rzných model). Lektor kroužku poskytuje rady a návody pro studium a pozorování doma. lenstvo KMA není poetn píliš rozsáhlé, sdružuje však opravdové zájemce. Po rozšíení spektra inností se aktivní úast len na schzkách KMA zvýšila, což potvrzuje i poet pihlášených len. V tomto zapoatém trendu bude dobré s ohledem na vývoj zájm dtí a mládeže pokraovat. I v tomto roce je záhodno zmínit úspchy lena našeho KMA Ondeje Theinera, který se zúastnil 6. roníku Astronomické olympiády (2008/9). V pátek 29. kvtna 2009 se v Praze na Akademii vd uskutenilo finále kategorie E-F, kterou poádá eská astronomická spolenost pro žáky šestých až devátých tíd základních škol a studenty ekvivalentních tíd gymnázií. Obsadil výborné místo. Jeho dalším velkým úspchem bylo 1. místo ve finále soutže Okno do vesmíru, kterou poádala dne 28. února 2009 Hvzdárna a radioklub lázeského msta Karlovy Vary s eskou kosmickou kanceláí. 2) POPULARIZACE ASTRONOMIE 9

10 Rozsáhlou oblastí innosti je popularizace astronomie a píbuzných obor pro nejširší veejnost. Rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem Astronomie (IYA 2009). Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy - IYA 2009) byl celosvtovou aktivitou vyhlášenou Mezinárodní astronomickou unií a UNESCO pro podporu zájmu o astronomii. Jeho hlavní motto znlo YOURS TO DISCOVER ili "Objevujte vesmír", ili pedstavení astronomie a jejího pispní k rozvoji spolenosti a kultury s drazem na vzdlávání a zapojení veejnosti. Série akcí pro širokou veejnost, kterou jsme v rámci Mezinárodního roku astronomie pipravili, byla mimoádn úspšná a siln navštívená (zejména Novoroní den otevených dveí na Kleti s pozorováním Slunce, 100 hodin astronomie, pednášky pro veejnost na téma exoplanet, velkého tesku, vztahu lidstva a hvzd a díla Johanna Keplera, výstavy na Kleti i v. Budjovicích). K nejvýznamnjším a nejúspšnjším akcím pro veejnost v roce 2009 patila Jihoeská ást Mezinárodního kongresu úastník kosmických let poádaného Association of Space Explorer ASE Community Day pro studenty i veejnost v. Budjovicích. Pro nejširší veejnost se konají poady v planetáriu v. Budjovicích (vždy v úterý veer a ve tvrtek odpoledne, o letních prázdninách v pracovní dny dopoledne a odpoledne), zamené na seznámení s hvzdnou oblohou, které jsou doplovány videoprogramy, filmy, audiovizuálními poady, poítaovou projekcí i pozorováním v kopuli dle zájmu návštvník, a aktuálními informacemi. leden únor bezen duben kvten erven ervenec srpen záí íjen listopad prosine Zimní souhvzdí Únorová obloha Jarní rovnodennost Aprílová obloha Kvtnová obloha uzávra z dvodu rekonstrukce uzávra z dvodu rekonstrukce uzávra z dvodu rekonstrukce uzávra z dvodu rekonstrukce Podzimní obloha Podzimní obloha Zimní slunovrat Zajímavým tématm z astronomie a píbuzných obor jsou vnovány pednášky odborník doplnné poítaovou projekcí zaazované veer bhem týdne nebo v rámci Víkend na hvzdárn. Pednášky jsou zajišovány bu pracovníky HaP nebo pozvanými hosty: Únor Bezen Nekonen mnoho svt (Jakub Rozehnal, editel Štefánikovy hvzdárny Praha) Velký tesk z pohledu souasné fyziky (prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.z VUT Praha) 10

11 Kvten íjen Listopad Johannes Kepler a nová astronomie ( doc.rndr. Alena Šolcová, Ph.D.z VUT Praha) Beseda kosmonaut s veejností ASE Communitz Day (astronaut Rusty Schweickart, USA, Apollo 9 a kosmonaut Dumitru Prunariu, Rumunsko, Sojuz-Saljut 6) Hvzdy a my ( doc. RNDr. Zdenk Mikulášek, CSc. z Masarykovy univerzity v Brn) Dobrodružná chemie experimentální show (Mgr. Jan Píšala z Hvzdárny a planetária M.Koperníka v Brn) Bhem roku byly uspoádány dva Víkendy na hvzdárn s komponovaným programem pro celou rodinu od dopoledne do veera, obsahujícím videopoady, besedy, audiovizuální poady, filmy, poady v planetáriu, pozorování Slunce i veerní pozorování hvzdné oblohy. Konaly se pod názvy 100 hodin astronomie ( ) a Sobota na hvzdárn ( ). V rámci akce poádané Evropskou komisí byl uspoádán dne 25.záí 2009 od 19:00 do 22:00 hodin mimoádný poad pro veejnost v budov eskobudjovické hvzdárny pod názvem Noc vdc. Veer zahrnoval podzimní oblohu v planetáriu, pozorování noní oblohy a pekvapení. K nejvýznamnjším akcím pro veejnost v roce 2009 patila Jihoeská ást Mezinárodního kongresu úastník kosmických let poádaného Association of Space Explorer ASE Community Day v. Budjovicích beseda s americkým astronautem Rusty Schweickartem, Apollo 9 a prvním rumunským kosmonautem D.D. Prunariu na eskobudjovické HaP. V rámci program pro veejnost jsou uvádny též filmy a filmová pásma vnovaná nejrznjším tématm, v pípad odborných film doplnná úvodním komentáem, pípadn filmy pro dti: íjen Prosinec Astronomické filmy Filmové pohádky Sobota na hvzdárn Krtek o vánocích a další filmové pohádky Pozorování v kopuli eskobudjovické hvzdárny zahrnuje jednak pozorování Slunce bhem dne od pondlí do pátku, o nž je nejvtší zájem z ad veejnosti o prázdninách bhem letní turistické sezóny, výklad je v menším rozsahu podáván i v nmin a anglitin. Pro veerní pozorování Msíce, planet, komet, mlhovin, hvzdokup, galaxií a dalších vesmírných objekt je pak hvzdárna otevena pravideln v úterý veer, pi Víkendech na hvzdárn, v zim pípadn i ve tvrtek odpoledne. Zájem projevuje jak veejnost, tak skupiny (Domovy mládeže, oddíly, školy). Pozorování je ovšem možné pouze za jasného poasí. 11

12 Hvzdárna Kle, poboka HaP. Budjovice na vrcholu Kleti, významném jihoeském turisticky pitažlivém míst, je pro veejnost otevena bhem roku o vybraných sobotách, nedlích a svátcích, bhem letních prázdnin vždy od úterý do nedle. Pro návštvníky je pipraveno pozorování dalekohledem s výkladem o sledovaných objektech (za jasného poasí), procházka vesmírem na základ výstavy pod názvem Z KLETI DO VESMÍRU aneb KRÁSA POZNÁNÍ, informace o dalekohledech a o práci hvzdárny vetn mezinárodn uznávaného výzkumného programu sledování planetek a komet. Poté pracovníci hvzdárny odpovídají na dotazy návštvník z nejrznjších oblastí astronomie, vysvtlují nové poznatky aj. Nejvíce dotaz se týkalo planetek (asteroid) pohybujících se v blízkosti Zem a pedstavujících potenciální nebezpeí srážky se Zemí a ohrožení lidské civilizace, trpasliích planet, jmen planetek. Vzhledem k tomu, že Hvzdárna Kle patí k nejvýznamnjším observatoím, které se na svt podílejí na sledování tchto tles, jsou odpovdi zdejších pracovník dostaten fundované a obsahují i nejaktuálnjší informace. Pro organizované skupiny (školy, oddíly, tábory, domovy, zájezdy, vítzové soutží Bambiriády aj.) jsou po dohod uskuteovány speciální prohlídky i mimo uvedené dny a návštvní hodiny, výjimen vetn podveerních pozorování (je ovšem závislé na poasí) a výklad je též možné pizpsobit jejich zájmm. Pro návštvníky ze zahranií (Rakousko, Nmecko, Holandsko, JAR atd.), jichž je zejména v letních msících až jedna tetina, je poskytován výklad v anglitin i nmin, pípadn zapjován text ve francouzštin, italštin, anglitin i nmin. Jako speciální akce pro veejnost byly na Kleti v r poádány: Novoroní den otevených dveí se Sluncem, zahájení IYA 2009 v Jižních echách - 1. ledna Krom program prezentovaných v našich zaízeních v. Budjovicích a na Kleti jsme pipravili i pednášky a další akce mimo zaízení. Jejich obsahem byla hlavn témata související s programem sledování komet a planetek na Kleti, a tak pisply nejen k piblížení nejnovjších poznatk o slunení soustav, ale i k seznámení širší veejnosti s naším výzkumem: Keltský festival Lugnasad keltský kalendá, svátky a vztah k astronomii (M. Tichý) Tísov (1.srpna 2009). Astrofestival (M. Tichý) komentá a diskuze v rámci pednášky doc. Perka o výpotech drah tzv. kosmického smetí, Brno (11.záí 2009). Šance 1989 aneb Window of Opportunity o úkazech a dní na obloze 17.listopadu 1989, polární záe atd., (J. Tichá, M. Tichý) Divadlo Archa Praha (16. záí 2009). Asteroidy, komety a my (J. Tichá, M. Tichý) výroní schze Jihoeské poboky AS v. Budjovicích + dotazy + diskuze (5.prosince 2009). Slavnostní otevení IC Holubov vetn informace o práci Hvzdárny Kle a pipomenutí planetek jejichž jména se vztahují k obcím Podkletí (J. Tichá, M. Tichý) (10.prosince 2009). 12

13 3) SPOLUPRÁCE S HVZDÁRNAMI A DALŠÍMI ORGANIZACEMI, S AMATÉRSKÝMI ASTRONOMY, KONZULTACE AJ. HaP spolupracuje s astronomickými institucemi a kolektivy nejen v jihoeském regionu, ale v celé eské republice i zahranií, a vnuje se též jednotlivcm s hlubším zájmem o astronomii. HaP je lenem Sdružení hvzdáren a planetárií (SHaP). SHaP se vnuje zejména spolupráci pi vzdlávání lektor a spolupracovník hvzdáren a planetárií, spolupráci pi rozvoji astronomie a astronomického vzdlávání v R, podílí se dle možností na píprav norem a pedpis souvisejících s inností hvzdáren a planetárií a na píprav astronomických akcí celorepublikového dosahu. editelka hvzdárny byla na Snmu SHaP v beznu 2009 opt zvolena lenkou Rady SHaP. Dva zamstnanci HaP se aktivn zúastnili Astrofestivalu 2009 poádaného SHaP v záí 2009 v Brn. Αstronomickým kroužkm a ostatním hvzdárnám v jihoeském regionu jsou zasílány propaganí materiály a informace o innosti HaP, jsou jim poskytovány odborné konzultace, pednáší u nich naši odborní pracovníci aj. S prací HaP se bhem roku seznámili také lenové astronomických kroužk i zamstnanci a spolupracovníci hvzdáren v R i zahranií. Konzultace v rzných odborných otázkách byly poskytnuty nkterým hvzdárnám a redakcím astronomických asopis. Rozsáhlejší spolupráce existuje se Štefánikovou hvzdárnou v Praze na Petín, jejíž nkteí pracovníci a spolupracovníci obas konají svá pozorování na Kleti. lenské schze jihoeské poboky eské astronomické spolenosti (AS) konané na eskobudjovické hvzdárn 5.prosince 2009 se zúastnili dva pracovníci HaP a prezentovali zde práci HaP v roce 2009 nejnovjších informací o sledování planetek a komet na Kleti a ukázek našich snímk tchto tles i poad pro školy a veejnost. Vzhledem k tomu, že vtšina vedoucích astronomických kroužk a lidových hvzdáren v kraji je zárove leny AS, prolíná se navzájem okruh spolupráce s nimi i s AS. lenové AS a jimi vedených kroužk navštvují nejrznjší akce HaP bhem roku, jsou jim poskytovány konzultace, pjována literatura aj. HaP se podílí na vydávání nepravidelného zpravodaje jihoeské poboky AS - JihoAS. Obsahuje hlavn píspvky o dní v amatérské astronomii v Jižních echách od len poboky, HaP pispívá informacemi o svých programech a dalších aktivitách (webové stránky a aplikace, prodej astronomických publikací a pomcek) a pochopiteln novinkami ze svtové astronomie (nové teorie, zprávy z konferencí, efemeridy a mapky nových tles aj.), k nimž má díky programu hvzdárny Kle snadný pístup. HaP spolupracuje s kulturními organizacemi zizovanými Jihoeským krajem i s dalšími kulturními, vzdlávacími a podobnými organizacemi v regionu. 13

14 V roce 2009 jsme se ve spolupráci s Jihoeskou vdeckou knihovnou v ervnu 2009 v rámci Mezinárodního roku astronomie instalovali v jejích prostorách výstavu ZE ZEM DO VESMÍRU - astronomické snímky z Evropské jižní observatoe (viz kapitola VÝSTAVY). Byla pipravena speciální pednáška pro leny Historického klubu pi Jihoeském muzeu. Pozornost vnuje HaP i jednotlivým zájemcm, také jim jsou kvalifikovan zodpovídány dotazy (telefonické, ové, pípadn osobní), poskytovány konzultace aj. Nejvíce dotaz se letos týkalo informaních zdroj na internetu, úkol z Astronomické olympiády, optiky pro amatérská pozorování, planetek pohybujících se v blízkosti Zem, viditelnosti planet, jmen planetek a Mezinárodního roku astronomie. 4) VÝSTAVY, KULTURA A UMNÍ V hale HaP jsou poádány výstavy, jejichž dramaturgie zahrnuje bu výtvarné výstavy nebo výstavy vnované astronomii. Jejich cílem je pedstavit to, co je na astronomii nejen odborn, ale i vizuáln, ba tém výtvarn zajímavé, co ukazuje krásu v pírodovdných snímcích, co spojuje vdeckou pesnost s emocionálním zážitkem a co pochopiteln tématicky navazuje na poady HaP. Bhem roku byly uspoádány v. Budjovicích následující výstavy: Výstava VE VÍRU GALAXIÍ. Galaxie jsou základní jednotky struktury vesmíru. Mžeme je také nazývat hvzdnými ostrovy. Výstava je pedstavila na unikátních barevných velkoformátových snímcích poízených pomocí Spitzer Space Telescope v infraervené ásti spektra. ást snímk kombinuje infraervená data se snímky poízenými ve viditelné ásti spektra pomocí Hubblovým kosmickým teleskopem i velkými pozemskými dalekohledy. Krom známé Velké galaxie v Andromed, Vírové galaxie v souhvzdí Honících ps i Velkého Magellanova mrana bylo vidt i snímky galaxií pomrn neznámých. Naší snahou však bylo nejen piblížit velmi zajímavý a pínosný astronomický výzkum, ale zárove ukázat mimoádné estetické i pímo výtvarné kvality vdeckých snímk. Mohli jsme tak žasnout nad prolínáním nejmodernjších technologií s podivuhodnou krásou vzdáleného vesmíru a ponoit se do hlubin vzdáleného vesmíru. (íjen prosinec 2008 a leden bezen 2009) Výstava NEBE NAD MAUNA KEA. Výstava byla pipravena na Hvzdárn a planetáriu eské Budjovice Kle ve spolupráci s kolegy z Institute for Astronomy University of Hawaii. Zavedla návštvníky pes pl zemkoule na Mauna Kea, spící sopku na ostrov Havaj uprosted Tichého oceánu, která je domovem nejvtších dalekohled svta. Unikátní fotografie poízené astronomy, kteí pracují na svtoznámé observatoi na Havaji, pedvedly skvostné hvzdné nebe nad Mauna Kea, observato veer, bhem noci i za východu Slunce, ale mohli prostednictvím fotografií nahlédnout i dovnit kopulí a ídícího centra havajských teleskop. Díky tmavým nocím, extrémn suchému vzduchu, nezneištné atmosfée a vrstv tropické inverzní oblanosti oddlující vrchol Mauna Kea od vlhkého moského vzduchu jsou zde ideální 14

15 podmínky na pozorování. To umožuje astronomm na observatoi na Mauna Kea získávat nové poznatky jak objektech vzdáleného vesmíru tak i o malých tlesech slunení soustavy s pomocí dvou proslulých 10-m Keck teleskop se zrcadly ve tvaru velích plást složených ze šestiúhelník, japonského 8,3-m Subaru teleskopu, 8,1-m Gemini North Telescope, 3,6-m CFHT (Canada-France-Hawaii Telescope) i 2,2-m UH teleskopu (University of Hawaii). Fotografie poídila Jana Pittichová, slovenská astronomka, která se na Institute for Astronomy, University of Hawaii, od roku 1999 zabývá výzkumem komet a její dva kolegové Minghui Chen a Timm-Emanuel Riesen ze stejného pracovišt. Výstavu doplnilo nkolik astronomických snímk J. Pittichové. zejm nejzajímavjší byla kometa 9P/Tempel 1 krátce ped, bhem a po srážce s impaktorem ze sondy Deep Impact 4.ervence 2005 sledovaná pomocí 3,6-m CFHT dalekohledu. Z jihoeské strany se píprav výstavy podíleli Jana Tichá a Miloš Tichý z Observatoe Kle (duben kvten 2009). Výstava navázala na projekt Mezinárodního roku astronomie SHE IS AN ASTRONOMER ili Ženy astronomky. Výstava DIGITÁLNÍ KOMETÁRIUM. Komety pilétají do blízkosti Slunce ze vzdálených, chladných a temných oblastí slunení soustavy. Zásobárnou stamilion kometárních dlouhoperiodických komet je Oortv oblak, který tvoí vnjší obal slunení soustavy ve vzdálenosti zhruba až AU (astronomických jednotek). Zdrojem krátkoperiodických komet je Kuiperv pás, prstenec tles zaínající za drahou Neptunu a sahající zhruba do vzdálenosti AU. Komety, malá tlesa patící do slunení soustavy, jsou špinavé snhové koule, složené z led (pedevším voda, oxid uhliitý, metan a formaldehyd) a prachových ástic. Komety se pohybují kolem Slunce zpravidla po velmi protáhlých drahách, které vtšinou dosahují až za dráhu Neptunu. Nkteré komety se dokonce nikdy zpátky ke Slunci nevrátí. Kometa bývá nejjasnjší, když je Slunci nejblíže.velké jasné komety, viditelné pouhým okem na obloze jako tpytící se vlasatice jsou velkou vzácností. Statisticky pipadá cca. Jedna taková kometa na desetiletí. Mnohé komety jsou vidt jen ve hvzdáských dalekohledech avalná vtšina komet je rozlišitelných pouze na elektronických (díve fotografických) snímcích poízených velkými astronomickými teleskopy. S pomocí poítaových program mžeme na pvodních ernobílých (nebo spíše šedo-šedých) digitálních snímcích zvýraznit jemné struktury v kom a ohonu komety i ukázat jejich zmny v ase, a to bu prostednictvím nepravých kontrastních barev nebo ve 3D. Takové snímky jsou pak základem pro astronomické výzkumy. Zárove však psobí jako doklad zjevné i skryté krásy vesmíru. Všechny použité snímky byly poízeny i následn zpracovány na Observatoi Kle. Výstava navázala na projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 THE BEAUTY OF SCIENCE (íjen-prosinec 2009). Výstava ZE ZEM DO VESMÍRU. Výstavu astronomických snímk z Evropské jižní observatoe v rámci Mezinárodního roku astronomie v Jihoeské vdecké knihovn (budova JVK, Lidická t., pízemí) uspoádala Hvzdárna a planetárium eské Budjovice v ervnu Jedním z celosvtových projekt Mezinárodního roku astronomie byl "FROM THE EARTH TO THE UNIVERSE " ili "Ze Zem do vesmíru"- rozsáhlá série výstav astronomických snímk ve více i mén obvyklých výstavních místech. Vystavené barevné velkoformátové astronomické snímky pedstavily výbr z nejkrásnjších a zárove vdecky nejzajímavjších objekt ve vesmíru nasnímaných obími dalekohledy Evropské jižní observatoe (ESO - 15

16 European Southern Observatory) na vrcholcích chilských And. Mohli jsme mezi nimi najít mlhoviny s oblastmi vzniku nových hvzd, tpytivé hvzdokupy, pohled do stedu naší Galaxie i rozštpené kometární jádro. Evropská jižní observato je mezivládní evropská vdecko technologická organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli. V souasnosti ji tvoí 14 lenských zemí. eská republika se stala lenem ESO od roku (erven 2009) Výstavy na Observatoi Kle: Výstava Z KLETI DO VESMÍRU aneb KRÁSA POZNÁNÍ. Hvzdárna na jihoeské Kleti patí k nejvýznamnjším eským pírodovdným pracovištím. Každou jasnou noc míí z Kleti k hvzdnému nebi velké dalekohledy a zdejší astronomové sledují planetky a komety, tlesa známá i dosud neznámá. Na léto Mezinárodního roku astronomie 2009 pipravili zdejší hvzdái pro návštvníky hory Kle letní exkurze a výstavu pod názvem Z KLETI DO VESMÍRU aneb KRÁSA POZNÁNÍ. Výstava astronomických fotografií ukázala zejména planetky a komety, neopomenula však ani vzdálený vesmír mlhoviny, hvzdokupy a galaxie. Barevné i ernobílé snímky byly poízeny nkolika dalekohledy Observatoe Kle - velkou fotografickou komorou, 0,57-m zrcadlovým dalekohledem i nejnovji mohutným teleskopem KLENOT o prmru hlavního zrcadla 1,06-metru, vybaveným moderní elektronickou kamerou. V roce 2009 jsme si zárove pipomnli 15 let systematických pozorování s moderní elektronickou technikou tzv. CCD detektory na Kleti ( ). Astronomické fotografie byly doplnny informacemi o stovkách planetek objevených na Kleti a jejich pojmenování. Fotografická galerie komet pedstavila známé komety jako je kometa Halley, Hyakutake i Hale-Bopp, stejn jako nejzajímavjší komety posledních let. K nim bezesporu patí kometa Tichý, jediná kometa objevená v nynjší eské republice. Vystavené snímky v sob spojují vdeckou preciznost s krásou, poezií a tajemstvími vesmíru. Krom výstavních aktivit jsme se podíleli jsme se na projektu Divadla Archa, Praha ŠANCE 1989 aneb WINDOW OF OPPORTUNITY. Využili jsme píležitosti, kterou pinesl rok 1989? Autoi projektu : Tomáš Vrba, Ondej Hrab, Jana Svobodová, scéná: Jana Svobodová a Anna Grusková, scéna a režie : Jana Svobodová, úinkovali : Jaroslav Rudiš, Eva Hromníková, Phillip Schenker a studenti stedních a vysokých škol, v diskuzích vystoupili : Václav Havel, Jacques Rupnik, Petruška Šustrová, Martin C. Putna, Jurgen Danyel, Jií erný, Miloš Tichý a Jana Tichá. Projekt vznikl ve spolupráci s Ústavem pro soudobé djiny v Praze a Ústavem pro souasné djiny, Postupim, Nmecko, Knihovnou Václava Havla a eskými centry. Byl realizován za finanní podpory Evropské unie a je uvádn v rámci projektu 68/89 Divadlo. Doba. Djiny. (premiéra 16. záí 2009, Praha). 5) VÝZKUMNÝ PROGRAM Vedení programu : Ing. Jana Tichá Odpovdní pracovníci: Bc. Miloš Tichý, Dr. Michal Koer Mgr. Michaela Honková 16

17 V oblasti astronomického výzkumu se dlouhodob soustedíme na vyhledávání, astrometrii a astrofyzikální výzkum planetek a komet, zejména tles s neobvyklými typy drah. Program, známý pod jménem poboky Hvzdárny (Observatoe) Kle, je vysoce hodnocen u nás, ale hlavn v mezinárodním celosvtovém srovnání. Rok 2009 byl zásadním rokem pro rekonstrukci a budování nové paralaktické montáže hlavního pístroje Observatoe Kle - 1,06-m teleskopu KLENOT. Název KLENOT znamená, že jde o kleský teleskop pro sledování asteroid a komet s neobvyklými drahami. S prmrem zrcadla 106 cm se jedná o druhý nejvtší dalekohled v eské republice. V souasnosti je to nejvtší specializovaný pístroj urený pouze pro sledování planetek v Evrop. Pro snímkování oblohy slouží velmi výkonný elektronický detektor CCD chlazený kapalným dusíkem (první svého druhu v R), s nímž má KLENOT teleskop dosah na nejslabší objekty z R vbec. V rozmezí let 2002 až 2008 kleští astronomové s pomocí telekopu KLENOT významn pispli k poznání populace blízkozemních asteroid a podíleli se na výzkumu komet i jasnjších tles za drahou Neptunu. Nová poítaem ovládaná paralaktická montáž nahradí pvodní konstrukci z 50.let 20.století a umožní dosad teleskopu po vtšin oblohy a efektivnjší využití pozorovacího asu i kvalitní optiky KLENOTu (hlavní parabolické zrcadlo od fy. Zeiss a v R vyrobený tyokový optický korektor). Pro pozorování byl proto v roce 2009 využíván hlavn 0,57-m reflektor vybavený CCD kamerou SBIG ST-8 (pod IAU kódem 046), nebo 1,06-m teleskop KLENOT, (s IAU kódem 246), který byl kvli rekonstrukci a modernizaci doasn mimo provoz. V roce 2009 bylo vzhledem k extrémn špatnému poasí a vytížení výzkumného týmu dohledem nad rekonstrukcí pozorováno pouze 6 nocí s 0,57-m zrcadlovým dalekohledem. Proto za rok 2009 byla objevena 1 dosud neznámá planetka a ureny parametry její dráhy. Vtšina našich objev jsou typické planetky hlavního pásu. Pro upesnní drah jsme sledovali i tlesa objevená na Kleti v pedchozích letech. Díky tmto pozorováním poet potvrzených kleských objev k dosáhl celkového potu 936 planetek (tzv. íslovaných) a Kle je tak ve statistice nejproduktivnjších planetkových observatoí i pes rostoucí celosvtovou konkurenci na prvním míst ze stále fungujících evropských observatoí a v první celosvtové dvacítce za velkými, pevážn americkými, observatoemi. Ve stejné statistice jsme ovšem. Kleské objevy pocházejí už ze tí dalekohled (0,63- fotografické komory, 0,57-m reflektoru s CCD a 1,06-m KLENOT teleskopu s CCD). Pi zapotení všech objev a spoluobjev na Kleti je naším (a tedy i eským) nejúspšnjším objevitelem planetek kleský astronom Miloš Tichý. Vtšinu asu se ovšem vnujeme potvrzování nových objev a mení pesných poloh blízkozemních tles s dosud nedostaten pesn urenou 17

18 dráhou. ást tchto pozorování je provádna ve spolupráci i pímo na žádost Minor Planet Center IAU (celosvtové centrum pro sledování planetek Mezinárodní astronomické unie psobící pi Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoi v Cambridge, Massachusetts v USA), pípadn jednotlivých zahraniních pozorovacích projekt (CSS, MLSS, SSS, LINEAR, Spacewatch, LONEOS, NEAT, radioteleskopy Goldstone a Arecibo aj.). Menší poet pozorování v roce 2009 byl zpsoben rekonstrukcí montáže teleskopu KLENOT, která probíhala bhem celého roku. Bylo zmeno 82 pesných poloh 11 asteroid patících do kategorie Near- Earth Objects (NEO), tj. tlesa blížící se i kižující dráhu Zem (2 typu Aten, 4 typu Apollo a 5 typu Amor), z toho je 1 nov objevený tzv. PHA (potenciáln nebezpený asteroid). Souástí projektu astrometrie asteroid s neobvyklými drahami je znovuvyhledávání tch tles, která byla pozorována pouze v jedné (objevové) opozici (tzv. recovery) a dohledávání pedobjevových pozorování zajímavých tles na archívních snímcích poízených pvodn k jinému úelu (tzv. precovery). V prbhu roku 2009 jsme využili odstávky dalekohledu a v archivu snímk poízených teleskopem KLENOT takto nalezli a zmili pesné polohy 5 Kentaur (2003 QA92, 2004 LR31, 2005 VJ119, 2007 RW10 a 2007 UM126) a 4 transneptunických tles (2002 GD32, 2003 QZ111, 2004 PW107 a 2007 JH43). Byla získána astrometrická pozorování i dalších typ planetek s neobvyklými drahami 1 kíži dráhy Marsu, 14 tles s vtším sklonem i výstedností dráhy, 5 kíži drah vnjších planet a 4 tlesa pohybující se ve vzdálených oblastech slunení soustavy (tzv. Kentaui) i pímo za drahou planety Neptun (transneptunická tlesa TNOs i tlesa rozptýleného disku SDOs). Spolehlivá dráha byla spotena a následn bylo oíslováno tchto 26 našich planetek : Výsledky pozorování pesné pozice, nové objevy, identifikace - byly publikovány v msíních cirkuláích Minor Planet Circular vydávaných International Astronomical Union. Výsledky pozorování nov objevených asteroid s neobvyklou dráhou a nov objevených komet byly publikovány zárove ve 2 speciálních cirkuláích MPEC (Minor Planet Electronic Circulars). Celkem bylo v roce 2009 publikováno 140 pesných pozic, vetn urení magnitud pozorovaných objekt, z toho: 117 pesných pozic planetek 18

19 23 pesných pozic komet Publikované pvodní vdecké práce - lánky v mezinárodních asopisech, sbornících aj. : - lánek Tichá J., Tichý M., Koer M., Honková M., : KLENOT PROJECT Contribution to NEO Astrometric Follow-up byl pijat k publikování v recenzovaném mezinárodním asopise Meteoritics & Planetary Science - lánek autor Tichý M., Tichá J., Koer M., Honková M. : KLENOT Project - European Contribution to Detecting and Tracking Near Earth Objects Poster on 1st IAA Planetary Defense Conference: Protecting Earth from Asteroids, 2009, Granada, Spain (in press) - lánek autor Koer M., Honková M., Tichá J., Tichý M., :KLENOT Project Contribution to Follow-up Astrometry of PHAs and VIs Poster on Asteroid-Comet Hazard 2009 Conference, St.Petersburg, Russia (in press) - lánek autor J. Tichá, Brian G. Marsden : A short history of the Commitee on Small Bodies Nomenclature byl publikován v buletinu Mezinárodní astronomické unie IAU Information Bulletin No. 104, 2009 Publikované lánky v eských odborných asopisech : - lánek Tichá J. : Hvzdárna Kle byl publikován v asopise Geografické rozhledy 2/09-10, str , 2009 vydávaném eskou geografickou spoleností - lánek Tichá J. : Observato Kle byl publikován v asopise eskoslovenský asopis pro fyziku, roník 2009, svazek 59, íslo 5, str.307 vydávaném Fyzikálním ústavem AV R, Praha - lánek Tichá J. : Hvzdárna a planetárium eské Budjovice byl publikován v asopise eskoslovenský asopis pro fyziku, roník 2009, svazek 59, íslo 5, str.334 vydávaném Fyzikálním ústavem AV R, Praha Úast na mezinárodních konferencích, workshopech aj. : Cílem první zahraniní služební cesty r byla mezinárodní astronomická konference 1st IAA Planetary Defense Conference : Protecting Earth from Asteroids konané v Granad ve Španlsku. V termínu od 24.dubna do 2.kvtna 2009 se jí zúastnili 2 pracovníci - lenové výzkumného týmu (J. Tichá, M. Tichý). Tato konference byla významným mezinárodním fórem vnovaným ochran Zem ped nebezpenými asteroidy. Mezi úastníky byli jak profesionální astronomové tak i odborníci dalších obor, vetn tí bývalých astronaut. Konference se vnovala jak astronomickému výzkumu blízkozemních asteroid (hledání, další sledování, jejich 19

20 vlastnosti), tak možnostem ochrany ped tímto nebezpeím, a v neposlední ad i souvislostem sociologickým, psychologickým, mediálním a spoleensko-politickým. Na konferenci jsme prezentovali píspvek pod názvem KLENOT Project European Contribution to detecting and Tracking Near Earth Object, který pedstavil jak dosavadní významné výsledky observatoe na Kleti v pesných astrometrických meních blízkozemních asteroid tak i budoucí možnosti 1,06-m teleskopu KLENOT po rekonstrukci jeho paralaktické montáže. Jedná se o obor v nmž má Hvzdárna Kle mezinárodn uznávané výsledky. Na konferenci jsme byli jedinými úastníky z R. O naši práci byl zájem, mnozí úastníci (USA, Nmecko, Japonsko, Rusko, Velká Británie, Slovensko, dále ESA, DLR) si vyžádali kopie našeho píspvku i další informace o práci Observatoe Kle. Zárove byl pipraven lánek do mezinárodního sborníku z této konference. Krom našeho vlastního píspvku byla práce Observatoe Kle uvedena v píspvku prof. M. A Hearna z University of Maryland, vnovaného celosvtové kooperaci pi sledování potenciáln nebezpených asteroid (A Hearn zmínil, že mezinárodn významné projekty v tomto oboru mohou být podporovány jak na národní tak regionální úrovni), a abstrakt naší práce prezentoval Dr. D. Yeomans, editel z NASA NEO Office. Naše úast byla velmi pínosná též pro možné budoucí zapojení do mezinárodní spolupráce pi sledování blízkozemních asteroid v Evrop, jež se zaíná práv nyní pipravovat pod hlavikou Evropské kosmické agentury (ESA). Úelem druhé zahraniní služební cesty r byla mezinárodní astronomická konference Asteroid Comet Hazard 2009 v Petrohrad v Rusku. V termínu od záí 2009 se jí zúastnili 2 pracovníci - lenové výzkumného týmu (M. Koer, M. Honková). Konference se konala v Institutu aplikované astronomie Ruské akademie vd (IPA RAN). Prezentace byly zameny zejména na téma malých tles Slunení soustavy, pozorování a detekci blízkozemních tles, což je problematika, která se hvzdárny Kle úzce dotýká. Vyslechli jsme 25 odborných prezentací na toto téma. Zvlášt zajímavá byla kupíkladu prezentace softwarového balíku AMPLE3, o kterém pedpokládáme že jej budeme v nejbližší dob zkoušet na naší observatoi, a detaily popisující vliv YORP efektu na rotaci malého tlesa slunení soustavy. Pínosné byly i prezentace, vnující se výzkumu Tunguzské katastrofy, pvodu a podílu komet na ohrožení Zem, výpoty jejich drah a elektronický katalog komet Halley, který nám bude na naši žádost také poskytnut. Byly prezentovány také výsledky robotické mise k planetce Deep Impact. Z poster pro nás byly pínosné zvlášt prezentace, vnující se databázím pesných drah planetek i komet, detekci YORP efektu u blízkozemních planetek i pesnosti urení dráhy planetky Apophis, která má nenulovou pravdpodobnost srážky se Zemí v roce Na konferenci jsme prezentovali píspvek (poster) Koer M., Honková M., Tichá J., Tichý M., :KLENOT Project Contribution to Follow-up Astrometry of PHAs and Vis, vnovali jsme se zodpovídání dotaz k naší práci i úasti v diskuzích. 20

21 Hovoili jsme kupíkladu s Donaldem Yeomansem, vedoucím kanceláe pro blízkozemní planetky v NASA (NASA NEO Office), který vyjádil spokojenost s výsledky naší hvzdárny, a doufá, že naše kvalitní práce bude nadále pokraovat, s profesorem Michaelem A Hearnem z univerzity v Marylandu, vedoucím mise Deep Impact, Alanem Harrisem, pracovníkem v Space Science Institutu v USA, i s prof. Viktorem Shorem s IPA RAN. Souástí konference byla odborná exkurze k radiovému teleskopu Svetloe. Byla nám pedstavena jak technika, softwarové vybavení, tak i technické zázemí observatoe i plány do budoucna. Naše úast na jednáních obou konferencí i získané podklady jsou velmi pínosné jak pro naši další práci, tak pro rozšíení mezinárodních kontakt i pro reprezentaci hvzdárny a potažmo Jihoeského kraje. Poznatky získané na konferenci budou zárove využity v rámci vzdlávacích a popularizaních poad a aktivit Hvzdárny a planetária, zejména s ohledem na to, že o téma možné srážky Zem s asteroidem je velký zájem veejnosti a pitom je teba jej interpretovat bez zbytených senzací a na základ nejnovjších poznatk. Aktivní úast na výše uvedených mezinárodních akcích profesionálních astronom pln potvrdila, že je pro nás nanejvýš nutné se orientovat na širší než jen domácí spolupráci v našem oboru a že jsme zejména díky projektu KLENOT pro mezinárodní astronomii pln akceptovanými partnery. lenství v mezinárodních astronomických organizacích : J. Tichá je lenkou Mezinárodní astronomické unie (IAU), nejvtší celosvtové prestižní organizace profesionálních astronom. Zde je lenkou 6.komise IAU (pro astronomické telegramy) a 20.komise IAU (pro astrometrii planetek a komet), v roce 2003 byla zvolena pedsedkyní the Committee for Small Bodies Nomenclature (CSBN - komise pro nomenklaturu, schvalující též jména planetek a komet), a to jako vbec první a jediná eská (i eskoslovenská) lenka této komise a lenkou organizaního výboru 6.komise IAU (pro astronomické telegramy) Mezinárodní astronomické unie. Práce v tchto mezinárodních výborech a komisích je podntná a pínosná pro innost HaP, zárove však je reprezentací našeho regionu a R v mezinárodním mítku. J. Tichá je lenkou eského národního komitétu astronomického pi Rad pro zahraniní styky AV R. Komitét je uren pro lenství eských astronom v Mezinárodní astronomické unii (IAU), nov se v souasné dob vnuje i otázkám souvisejícím s lenstvím R v Evropské jižní observatoi (ESO) a Evropské kosmické agentue (ESA) a podílí se na akcích Mezinárodního roku astronomie IYA M. Tichý je též konzultantem 6.komise Mezinárodní astronomické unie. Dva lenové výzkumného týmu (J. Tichá, M. Tichý) jsou leny The Spaceguard Foundation, mezinárodní organizace pro výzkum blízkozemních planetek a jejich potenciálního nebezpeí pro Zemi, a J. Tichá a M. Tichý jsou též 21

22 hostujícími leny The Spaceguard UK (britské organizace pro ochranu Zem ped kosmickými tlesy). V roce 2009 byly pojmenovány následující planetky, objevené na Kleti a jejich jména s píslušnou citací byla po schválení Mezinárodní astronomickou unií publikována v mezinárodním msíníku Minor Planet Circulars : (5548) Thosharriot - Thomas H., renesanní astronom, anglický Galileo (6544) Stevendick historik astronomie, psobil na U.S. Naval Observatory (36035) Petrvok - renesanní velmož, poslední z rodu Rožmberk (49698) Váchal - Josef V., eský grafik, malí, spisovatel (58664) IYAMMIX International Year of Astronomy 2009 (111913) Davidgans židovský uenec, astronom, psobil v rudolfinské Praze (152750) Brloh - obec v Podkletí (155438) Velásquez Diego V., španlský malí (217628) Lugh keltský bh Slunce a svtla Pojmenování planetek se spolehliv urenou dráhou a pidleným poadovým íslem patí mezi astronomické tradice. Jména navrhují jednotliví objevitelé i objevitelská hvzdárna, nebo odborníci podílející se na identifikacích pozorování a výpotech drah, a schvaluje je píslušná komise Mezinárodní astronomické unie (the Committee for Small Bodies Nomenclature). Jména jsou pak celosvtov závazná a používaná. Vzhledem k mezinárodnímu charakteru výzkumu planetek nesou i kleské planetky jak jména zahraniních osobností, tak osobností, míst i reálií eských. Z kleských pojmenovaných planetek vzbudila v roce 2009 nejvtší zájem planetka (58664) IYAMMIX pojmenovaná na poest Mezinárodního roku astronomie. Na našem vlastním webserveru (viz dále) provozujeme mirror MPCORB databází drah planetek a komet z Minor Planet Center vetn automatických denních update, který je hojn navštvovaný download cca 30 GB msín a mirror ASTORB databází drah planetek a komet z Lowell Observatory vetn automatických denních update, který je hojn navštvovaný download cca 3 GB msín. Souástí výzkumného programu je též spravování, rozšiování a udržování archivu negativ a elektronických astronomických snímk poízených na Observatoi Kle, samozejm vetn píslušných databází. Archiv uložený z prostorových dvod ve staré ásti budovy HaP v. Budjovicích obsahuje cc fotografických negativ poízených na Kleti rznými dalekohledy od roku 1968 do roku 1996 a více než elektronických snímk poízených CCD kamerami umístnými na 0,57-m zrcadlovém dalekohledu a na 1,06-m teleskopu KLENOT. Elektronické snímky jsou nkolikanásobn zálohovány. Archiv slouží jak k vlastní výzkumné práci pracovník HaP, tak po dohod je možné vyhledání podklad i pro zájemce z jiných výzkumných institucí. Snímky zajímavých astronomických objekt zárove používáme do vzdlávacích poad, výstav i propaganích materiál HaP. Ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV R, odd. radianí dozimetrie je na Observatoi Kle dlouhodob umístn detektor neutron (Ing.Karel Turek, 22

23 CSc). Ve spolupráci s Pírodovdeckou fakultou Masarykovy univerzity je na Kleti umístn též detektor pro pasívní vzorkování obsahu zneišujících látek v ovzduší v rzných místech a nadmoských výškách R. (RECETOX Výzkumné centrum pro chemii životního prostedí a ekotoxikologii Mgr. Ing.Jií Kohoutek). Výzkumný program hvzdárny pináší ve svém oboru nepehlédnutelný píspvek k celosvtovému astronomickému výzkumu, je vysoce hodnocen mezinárodn a zárove pedstavuje neocenitelný prostedek k propagování a šíení dobrého jména Jižních ech i celé eské republiky v zahranií. Výzkumný program zárove našim pracovníkm umožuje návštvníkm poskytovat objektivní informace o nových objevech ve slunení soustav a dostatek aktuálních podklad pro pednášky, odpovdi pi poadech, na besedách i doplování internetových stránek. 6) VÝZNAMNÍ HOSTÉ Astronaut Russell Louis Rusty Schweickart (USA, Apollo 9, testování lunárního modulu) a kosmonaut Dumitru Dorin Prunariu (Rumunsko, Sojuz 40 - Saljut 6, nyní pedseda výboru OSN pro mírové využití kosmického prostoru (UN - COPUOS) navštívili Hvzdárnu a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti dne 7.íjna Návštva byla souástí jihoeské ásti Mezinárodního kongresu úastník kosmických let poádaného Association of Space Explorers (ASE) ASE Community Day. Krom odborných oblastí je cílem ASE podpora mezinárodní spolupráce, podpora rozvoje znalostní spolenosti, popularizace kosmonautiky, podpora projekt ochrany zem ped kolizí s vesmírnými tlesy, a inspirace a motivace mladých lidí ke studiu pírodovdných a technických obor. Kosmonauti se setkali s leny Rady Jihoeského kraje, zúastnili se slavnostního otevení rekonstruované Hvzdárny a planetária. Budjovice, besedovali s veejností, diskutovali s žáky a studenty stedních a vysokých škol, leny našeho KMA, s VIP osobnostmi regionu i zástupci médií. Partnerky kosmonaut Nancy Ramsey- Schweickart a Crina Prunariu navštívily Alšovu jihoeskou galerii v Hluboké nad Vltavou a ZOO Ohrada. Na Observato Kle, kde si oba kosmonauti i jejich manželky prohlédli ob kopule, postupující rekonstrukci teleskopu KLENOT i software pro zpracování snímk asteroid a komet. Výsledky našeho výzkumného programu v oblasti sledování blízkozemních asteroid potenciáln nebezpených pro naši civilizaci znali ze své práce. Oba hosté jsou významnými osobnostmi kosmonautiky, kteí i po ukonení "inné služby" vnují své úsilí mírovému využití kosmického prostoru v OSN, NASA, ESA, ASE, IAA i B612 Foundation. Návštva probhla v úžasn píjemném, pátelském a neformálním duchu. Pro 23