Historie školství v Novém Kníně

Transkript

1 Novoknínský zpravodaj 1 srpen 1999 Historie školství v Novém Kníně Podle nejstarších písemných zpráv existovala škola v Kníně již v roce Společně s Příbramí (také 1379) má tedy Knín nejstarší tradici školství v okrese. Roku 1380 vykonával funkci správce zdejší tzv. triviální školy (ve smyslu školy elementární) Jan z Vranin, klerik nižšího svěcení. V 16. století ( ) se připomíná jako učitel knínské školy Jan Capr Knínský. Ne-li v této době, pak již na počátku 17. století byla tato škola dvoutřídní, neboť vedle rektora tu působil i pomocník. Rektor býval radním a městským písařem. Takovým byl roku 1601 i Šebestián Příbramský, o němž se zmiňuje spisovatel Zikmund Winter ve spise Ze školy a z domova. Knínskou školu tehdy navštěvovaly nejen městské děti, ale i žáci ze Sudovic, Starého Knína i celého okolí. Život učitelů nebyl lehký, sotva uhájili holé živobytí. Přivydělávali si hrou v kostele a na pohřbech. Situaci tehdejšího učitelského stavu přibližuje dochovaná stížnost místního školního pomocníka Samuela Xenophila univerzitnímu mistru Martinu Bacháčkovi z Nauměřic na neutěšené podmínky v knínské škole. Mistr Bacháček, ve své době uznávaný vynikající matematik, astronom a znalec antické literatury však na pomocníkovy nářky příliš neslyšel. Obdobných partikulárních škol bylo totiž v té době v Čechách 101, z toho kraj berounský měl 5 škol: v Berouně, Benešově, Příbrami, Sedlčanech a v Kníně. Právě mistr Bacháček se zasloužil o to, že r vydala pražská univerzita obecný řád školský, který přispěl ke zkvalitnění organizace vyučování. Je třeba zdůraznit, že tyto školy byly utrakvistické, neboť většina národa i sama univerzita byla utrakvistická. V době protireformační stojí za zmínku další stížnost - tentokrát knínského kantora chori Václava Kluzburského - na působení učitelky Kateřiny, příbramské rodačky, která měla úspěchy s vyučováním dětí po svém, kacířském způsobu. Jak dokazují historické prameny, celé toto období znamená pro školství v Čechách snížení úrovně výuky v městských i farních školách, neboť výuku již nevedli jako dříve bakaláři, vysílaní pražskou univerzitou, nýbrž lidé nekvalifikovaní - různí řemeslníci, kostelníci a dokonce i vysloužilí vojáci. Chyběly dobré učebnice i vyučovací pomůcky. Knínská škola, která si doposud pronajímala pro výuku místnosti po celém městě, se konečně dočkala: někdy v průběhu 17. století byla na severní straně náměstí vedle kostela postavena dřevěná školní budova. Na počátku 18. století (1713) na škole p ů sobil kantor Vojtě ch Žď árský, ve 2. polovině 18. století Vilém Fischler a Jiřík Sakař z Klince. To už je období, kdy je vývoj školství na našem území výrazně ovlivněn rozsáhlou reformou rakouského elementárního školství po zrušení jezuitského řádu roku Následující rok (1774) vypracoval J. I. Felbiger na popud císařovny Marie Terezie nový organizační statut, který obsahoval i metody výchovy a vzdělávání. Byla zavedena šestiletá školní docházka a předměty praktické povahy. Císařovna zasáhla do vývoje školství i přímo v Kníně. Roku 1776 založila pro povznesení

2 Novoknínský zpravodaj 2 srpen 1999 města první včelařskou školu v Čechách, jež se však dlouho neudržela (do r. 1781). Vyučovalo se v budově Salaše a jako učitel zde působil Jan Hallmann. V r již patrně existovala škola i ve Starém Kníně, neboť zde byl zřízen při škole tzv. industriální kurz, v němž se mládež vzdělávala v různých hospodářských pracech (štěpování, včelařství, pletení, atd.). Ke staroknínské škole byly přiškoleny Mokrovraty, Pouště, Kozí Hory, Sudovice, Velká a Malá Lečice, Záborná a Prostřední Lhota a Libčice. O historii staroknínské školy od 19. století se pak díky školním pamětním knihám a kronikám zachovalo poměrně dost informací (viz Prameny). Rok 1819 a 1820 veledůležit jest pro město Nový Knín a památným. Poněvadž totiž stará budova školní účelu svému již nedostatečným vyhovovala způsobem, počala obec Knínská nový stavěti stánek pro učení milé mládeže roku Hned roku následujícího, tedy roku 1820, byly práce na nové škole ukončeny a 9. měsíce června uvítalo radostně občanstvo hosty, spěchající sem ku slavnosti svěcení nové této školy. (Kronika Obecné školy v Novém Kníně, str.17) Tehdá byl učitelem na knínské škole schopný hudebník Josef Hejtmánek. Jeho žákem byl významný knínský rodák, spisovatel Petr Miloslav Veselský. Veselský se zmiňuje o učiteli Hejtmánkovi i o slavnostech kladení základního kamene a vysvěcení novostavby školy, kterých se jako chlapec zúčastnil, ve svých Pamětech. Dodnes nám tyto chvíle připomíná pamětní deska s latinským nápisem na budově staré školy: IUVENTUTI INSTITUENDAE FORMAN- DAQUE NEOKNYNENSIUM CIVITAS MDCCCXIX (Mládeži novoknínské ku vzdělání a vycvičení obec 1819). Tato pamětní deska byla zrestaurována v r při příležitosti otevření přístavby školy. Ve školní kronice můžeme číst dlouhou řadu jmen učitelů, kteří zde v 19. století působili: Fridrich, Čejda, Hrubý, Kinský, Jabulka, Opatrný, Henn, Eška, Mrkvička, Mareš, Rolf, Průcha, Diviš, Kutmann, Václavík, Jůzová, Riedl, Kubíček, Štrup, Fencl, Šimek, Landsinger, Firoch, Ungermann, Herolt, Šembera století je v historii knínského školství vůbec navýsost zajímavé: první školní rada, která byla ustavena roku 1873 v čele s městským lékařem Dr. Karlem Koptíkem, velice rychle pochopila, že pronájem dalších místností mimo školní budovu (díky výraznému nárůstu počtu žáků) není tím nejlepším řešením. Jaký tudíž div, že vždy více půdy nabývala myšlénka, že stavba nové školy jeví se nezbytnou. Liknavost, která se jevila před tím, vždy více a více ustupovala myšlence této, až konečně r skutečně přikročilo se ke stavbě nové dvoupatrové školy. (Pamětní kniha Obecné školy v Novém Kníně, str. 27). 9. června 1883 byl vysvěcen základní kámen, který byl vytesán v podobě kostky se zlaceným letopočtem 1883 a do něhož byly vloženy pamětní listiny, mince a časopisy. Zhotovení stavby bylo zadáno místnímu staviteli Janu Filipovskému za nejnižší podání zlatých. Slavnost svěcení nové školní budovy se uskutečnila 14. září 1884 (!) a je podrobně popsána ve školní kronice. Pětitřídní školu převzal do správy učitel Josef Kubíček. Od r řídil školu Em. Eška, po něm od r Jan Kobza. V té době působil na škole i Václav Skalička, významná postava hudebního života v Novém Kníně. V r. 1911

3 Novoknínský zpravodaj 3 srpen 1999 založil při místním Sokolu hudební a pěvecký spolek. Od r přešel na místo řídícího učitele do Starého Knína. Ve Starém Kníně se započalo se stavbou nové školy v r. 1905, vysvěcena byla v neděli 2. září Stavitelem byl Ant. Skalický, řídícím učitelem Karel Štrumpf. Od r přejímá správu Obecné školy v Novém Kníně Hynek Mařík, školu navštěvuje celkem 397 žáků: 1. třída třída třída třída 1. oddělení oddělení třída dívčí 56 třída chlapecká 59 Škola počátkem 20. století významně přispívala ke kulturnímu dění ve městě. Roku 1902 do školy zavítal známý cestovatel E.S. Vráz. Pořádaly se zde např. výstavy ručních prací žáků, škola se prostřednictvím místního odboru Ústřední matice školské podílela na organizování národní slavnosti, spojené se sjezdem rodáků (1913), 10. června 1918 vítala školní mládež spolu se zástupci města prezidenta T.G.Masaryka, který Novým Knínem projížděl. V roce 1925 proběhla ve školní budově a v jejím těsném okolí výstava školská, živnostenská, sokolská a hospodářská. Výstavní výbor věnoval obecné a občanské (měšťanské) škole z výtěžku výstavy po 500 Kč na nákup školních pomůcek. Prvním ředitelem měšťanské školy byl v roce 1920 jmenován Václav Manda, odborný učitel z Příbrami, který se místa vzdal. Správy se ujal Václav Milinovský, do té doby učitel obecné chlapecké školy v Dobříši. Do prvního ročníku bylo zapsáno 56 dětí, do druhého ročníku 99 dětí. Od 1. ledna 1924 přichází do školy Jaroslav Vácha, který se později stává jejím ředitelem a působí zde až do roku Kaplan ve Starém Kníně a říd. uč. Antonín Jarolímek uprostřed IV. třídy z roku 1922

4 Novoknínský zpravodaj 4 srpen 1999 Velmi se zasloužil o kulturní rozvoj města. Kromě jiného v r obnovuje Okrašlovací spolek a jeho zásluhou jsou zalesněna Hůrka pod Mikulí. Dalším významným pedagogem, který na škole působil, je Josef Valenta. V roce 1924 založil městskou kroniku a v roce 1932 vydal tiskem Paměti zlatohorního města. Tragicky zahynul při náletu na Drážďany v roce Ke zkvalitnění výuky přispěla výstavba sokolovny, která byla slavnostně otevřena 3. června V tomto roce se stal řídícím učitelem na obecné škole František Veleman, byla provedena oprava školní budovy (především výměna oken) nákladem Kč. Konec 30. let našeho století je opět poznamenán nedostatkem místa ve školní budově. Tento problém se řešil i na ustavující schůzi újezdní školní rady, která se konala 8. září 1938 v zasedací síni radnice. Okresní školní inspektor Josef Štěch zde kromě jiného projevil naději, že v brzké době dojde ke stavbě nové budovy (velmi častý problém v historii knínského školství!) pro měšťanskou školu a povzbuzoval k urychlení postupu. Období, kdy na Měšťanské škole v Novém Kníně působili učitelé Vácha, Granát, Kalač, Vitásek a Thorovský, je velmi pěkně zachyceno ve vzpomínkách pana učitele Fafejty (To byli naši učitelé, Novoknínský zpravodaj, 1989, č.2, str. 5-6). 1. prosince 1938 se řízení školy ujímá Vladimír Vitásek. Z doby okupace se zachovaly zápisy pouze z Obecné školy ve Starém Kníně. Manželka řídícího Františka Matějky v zimním období vařila polévky pro potřebné Sbor učitelský z roku 1922 Vl. Vitásek, Ant. Jarolímek, Jos. Saip, M. Kohoutová, Fr. Fridrichová, A. Matějková a M. Vojnová děti: v roce 1940 tak bylo vydáno 2320 porcí polévky. Protože byly zakázány veškeré stavební práce, nebyla škola opravována. Díky nedostatku otopu se během zimy často nevyučovalo a děti si docházely jednou týdně do školy pro úkoly. Vzhledem k zavedení povinné výuky němčiny se v září 1942 podrobili všichni zdejší učitelé zkoušce z němčiny před komisí v Příbrami. Po válce byl na Obecné škole v Novém Kníně ustanoven řídícím učitelem Vojtěch Muzikář. V prvních zápisech do školní kroniky konstatuje, že díky odchodu některých občanů Nového Knína do pohraničí poklesl počet žáků (34 chlapců, 46 dívek). Dne 15. ledna 1947 provedl úřední prohlídku školy okresní školní inspektor František Kubát. Školní budovu uznal za nevyhovující. Po komunistickém puči v únoru 1948 byla školským zákonem č. 95/1948 zavedena

5 Novoknínský zpravodaj 5 srpen 1999 jednotná státní soustava, která měla plně podporovat vládnoucí ideologii. První stupeň tvořila škola národní (1.-5. ročník), druhý stupeň č tyř letá škola stř e d n í (6.-9. ročník), která sjednocovala veškerou mládež bývalých škol obecných, měšťanských a nižších středních ve věku od jedenácti do patnácti let. Třetí stupeň tvořily školy povinné a výběrové (sem patřila i gymnázia). I v období následujících čtyřiceti let působili v novoknínské škole učitelé, kteří si získali úctu a přízeň svých žáků. Je jen škoda, že právě o tomto poměrně nedávném období knínského školství je tak málo záznamů! Národní škola v Novém Kníně měla při zahájení školního roku 1948/49 celkem 81 žáka. V 1. třídě vyučoval V. Muzikář, ve 2. třídě J. Janoušková, ve 3. třídě A. Chmelíková, ručním pracem vyučovala M. Vimmerová (též ve Starém Kníně, Prostřední Lhotě a Korkyni). Národní školu ve Starém Kníně navštěvovalo 35 žáků, řízením školy byl pověřen Jindřich Vimmer, který však dne 18. ledna 1949 zemřel ve věku 35 let. Dne 18. června 1949 byla staroknínská škola spolu s Národní školou v Novém Kníně na zájezdu v Praze. Děti se podívaly do zoologické zahrady, navštívily památník v Lidicích, zámek v Lánech a hrad Křivoklát. Zápisy školní kroniky Obecné školy (národní školy) v Novém Kníně jsou ukončeny 31. srpna 1953 ředitelem V. Muzikářem, Národní školy ve Starém Kníně 18. června 1960 M. Vimmerovou. Na Osmileté střední škole v Novém Kníně působila v padesátých letech celá řada učitelů: Janoušková, Mašková, Patočková, Hamanová, Matějček, Fafejta, Kostka, Bartošová, Kodeda, Peták, Sedláčková, Pavelková, Matějíčková, Šefrna, Havlíčková, Velebil, Chlumecký, Šrámek, Novotná, K ř ížová, Balabánová, Dražanová, Jechort, Pecková, Javůrková, Vokněrová, Němečková, Javůrková, Čepelka, Urešová, Škodová, Tikovský, Cihelková, A d a m o v á, Vaněčková, Machatková, Ulrichová, Hostonská, Nováková, Sosnová, Křepelková, Kůrková, Příhodová... Funkci ředitele vykonával František Burian. V roce 1951 byla na střední škole založena pionýrská organizace. Dnem 1. září 1953 se spojuje podle zákona národní škola se střední ve školu osmiletou. V bývalém hostinci na náměstí se zřizuje školní kuchyně. Dne 9. listopadu 1954 byla založena školní tělovýchovná jednota při osmileté střední škole pod patronací Sokola Nový Knín. V roce 1955 přešel do užívání školy dům č. 52 (spořitelna). V roce 1960 vstoupil v platnost nový školský zákon: osmiletá střední škola byla nahrazena základní devítiletou školou V této době na škole působili: Patočková, Zajícová, Dudková, Smrčková, Lívanec, Žák, Jiřičková, Hamanová, Sosnová, Podehradská, Podehradský, Pavelková, Němcová, Kroftová, Matějček, Velebil, Kodeda, Fafejta, Filipová, Dolejšová, Brynda, Kodrasová, Vokněrová, Košťák, Havlíčková, Kadlecová, Kozohorská, Benešová, Sirotek, Dvořáková, Haltman, Formáčková, Veselá, Burian... V roce 1976 byla zkrácena základní škola na osm let, všeobecná školní docházka byla naopak prodloužena na deset let.. V roce 1977 se uvažovalo o výstavbě 22 třídní pavilonové školy za sídlištěm, k výstavbě však nedošlo. V této době řídí školu Františka Kodrasová. Stav školních budov je již neudržitelný. Lokální topení v kamnech (!) se na počátku 80. let mění s výstavbou kotelny na ústřední vytápění, provádějí se i další drobnější úpravy. V pedagogickém sboru v této době působí:

6 Novoknínský zpravodaj 6 srpen 1999 Synek, Turková, Topinková, Novotný, Velebil, Sklenářová, Burian, Vrzáková, Čermák, Chlumecký, Kodeda, Zunová, Maršík, Bártová, Nosákovcová, Hamanová, Podehradská, Vitásková, Matějček... V roce 1983 dochází MNV k závěru, že výstavba školy na zelené louce je nereálná a začíná se uvažovat o přístavbě ke stávajícím budovám. V prosinci 1985 je na světě nová studie dostavby školy. V letech byly zahájeny zemní práce. Lze však konstatovat, že celá akce, která měla proběhnout po etapách, byla nedostatečně zajištěna po finanční i projektové stránce. Nebyla zcela domyšlena technická náročnost v obtížných terénních podmínkách, ani organizační těžkosti pro provoz základní školy při propojování jednotlivých částí nového školního komplexu. Prakticky se nepočítalo s odbornými učebnami, ani se základním vybavením i podle tehdy platných typizačních směrnic pro výstavbu ve školství (školní zvonky, rozhlas, družina, dílny...) V 80. letech na škole učí Novotný, Novotná, Oktábcová, Weberová, Hamanová, Zunová, Janíková, Smrčková, Hájková, Synková, Švestková, Králíčková, Beldíková, Bambas, Píchová, Vondráčková, Kunrtová, Zouchová, N ě motová, Patáková, Nosákovcová, Maršík, Matějček... Po roce 1989 dochází ve školství k významným změnám: uvolňuje se prostor likvidací všemocné ideologie, učitelé dostávají volné ruce ve výběru metod a forem práce, zkvalitňují se možnosti ve výběru učebnic, vyučovacích pomůcek a didaktické techniky, mohou významně zasahovat do organizace života školy. Ve školním roce 1991/92 se stává po konkurzu ředitelem školy učitel 1. ZŠ Dobříš PaedDr. Miloš Petřík. Na škole se uskutečňuje celá řada stavebních úprav : oprava stř ech a okapů na hlavní budově a spořitelně rekonstrukce osvětlení ve všech budovách, výměna podlahových krytin, opravy a výměny tabulí (magnetický povrch, popis fixem), postupná výměna radiátorů, vybudování vestavěných skříní ve třídách, v neposlední řadě pak nákup nového školního nábytku, pomůcek a didaktické techniky, počítačů. V r škola jako jedna z prvních v rámci okresu vstupuje do právní subjektivity, což jí umožňuje lépe využívat svěřené finanční prostředky. Zlepšuje se stabilita a aprobovanost pedagogického sboru. Škola dosahuje dobrých výsledků ve vlastním projektu ekologické výchovy, pořádá pro děti zajímavé akce: Den Země, školní akademie, sportovní dny, výuku hry na hudební nástroje, výlety, exkurze a zájezdy (Rakousko, Řecko...), dobře zvládá péči o žáky se specifickými poruchami učení a tělesným postižením. Cílevědomě se buduje učitelská a žákovská knihovna, velká péče je věnována i další zájmové činnosti. Pro toto období si připomeňme jména pedagogů: Vondráčková, Píchová, Patáková,

7 Novoknínský zpravodaj 7 Němotová, Hájková, Novotná, Novotný, Hanusová, Vojancová, Zajíčková, Beldíková, Nosákovcová, Hamanová, Bartošová, Kušníráková, Hrabáková, Budková, Kůr, Růžička, Kalačová, Šmejkalová, Vltavská, Toupalová, Weberová, Zouchová, Tichá... Především díky aktivitě starosty pana Jiřího Krásy se po roce 1994 významně mění situace ve financování přístavby základní školy a dochází i k přehodnocení pojetí fungování celého školního areálu. Rok 1999 se tak stává dalším významným mezníkem v historii knínského školství: všechny třídy srpen 1999 školy jsou konečně v jedné budově, škola má moderně vybavenou učebnu fyziky a chemie, 15 počítačů Pentium v učebně informatiky, učebnu přírodopisu, jazyků... Pomůcky se již nemusí skladovat na půdě nebo na chodbách k dispozici je deset nových kabinetů, škola má konečně vyhovující hygienické zázemí a vlastní kuchyni s prostornou jídelnou. Višničkou na dortu je moderní tělocvična s nářaďovnou a posilovnou.naplnilo se očekávání několika generací. Josef Mácha, Dr. Miloš Petřík Současní zaměstnanci Základní školy Nový Knín se starostou města. PRAMENY: Malý, L.: Příbramsko a Dobříšsko. Příbram Novoknínský zpravodaj (mimořádné číslo u příležitosti 800 let Knína ze 17. srpna 1986) Archiv J. Máchy Pamětní kniha Obecné školy v Novém Kníně ( , ) Pamětní kniha Obecné školy ve Starém Kníně ( ) Školní kronika Obecné školy ve Starém Kníně ( , , , ) Archív Základní školy Nový Knín Štverák,V.: Stručné dějiny pedagogiky. Praha 1983.