MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lékařská fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Mgr. Martina Dudášová

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lékařská fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2010 Mgr. Martina Dudášová 1

2 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lékařská fakulta Doplňky stravy ve výživě vysokoškolských studentů Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jiří Totušek Vypracovala: Mgr. Martina Dudášová Obor: Nutriční terapeut Brno,

3 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod odborným vedením RNDr. Jiřího Totuška a pouţité zdroje řádně uvedla do seznamu literatury. Souhlasím, aby tato práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem. V Brně, dne Martina Dudášová 3

4 Poděkování: Ráda bych poděkovala za vedení, spolupráci a pomoc při zpracování bakalářské práce RNDr. Jiřímu Totuškovi. Dále bych také poděkovala MVDr. Halině Matějové za literární zdroje, které byly pouţity při zpracování bakalářské práce. Mé poslední díky patří Mgr. Pavlíně Jiránkové za korekturu bakalářské práce. 4

5 Abstrakt česky Bakalářská práce na téma Doplňky stravy ve výţivě vysokoškolských studentů je zaměřena na obecné informace o doplňcích stravy, jejich legislativních předpisech, jejich poţadavcích a rozdělení, obsahuje také několik informací o specifických skupinách lidí, které doplňky stravy uţívají. Jedna z kapitol popisuje doplňky stravy uţívané ve sportu. Pomocí dotazníků bylo zjištěno, jaké doplňky stravy uţívají studenti Masarykovy univerzity a jaké rozdíly v uţívání byly mezi studenty jednotlivých fakult porovnání mezi lékařskou, přírodovědeckou, filozofickou a sportovních studií. Abstrakt - anglicky The Bachelor Work on the theme Dietary supplements in the diet of college students is focused on general information about nutritional supplements, the legislative provisions, their requirements and distribution, also contains some information on specific groups of people who use nutritional supplements. One of the chapters describes the nutritional supplements used in sport. Using questionnaires to determine what nutritional supplements used by students at Masaryk University and what were the defferences in use between students og different faculties a comparison between medical, scientific, philosophical, and the Faculty of Sport Studies. 5

6 Osnova bakalářské práce 1 Úvod 10 2 Legislativní předpisy 11 3 Uvádění doplňků stravy na český trh 12 4 Doplňky stravy v porovnání s léky 14 5 Formy doplňků stravy Pevné látky Tekutiny Bioaktivní přípravky 17 6 Etiketa doplňků stravy 18 7 Pro koho jsou doplňky stravy určeny Děti Ţeny Ţeny před početím Těhotné ţeny Období laktace Menopauza Dospělí Senioři Sportovci 23 8 Přehled doplňků stravy a požadavky na jejich složení Vitaminy Vitamin A Vitamin D Vitamin E Vitamin K Vitamin B 1 - thiamin Vitamin B 2 riboflavin Niacin vitamin B Kyselina pantotenová vitamin B Vitamin B 6 pyridoxin Kyselina listová vitamin B

7 Vitamin B 12 kobalamin Biotin Vitamin C Minerální látky Vápník Hořčík Ţelezo Měď Jód Zinek Mangan Sodík Draslík Selen Molybden Fluor Některé rostliny Aloe vera aloe pravá, lékařská Citrus aurantium hořký pomeranč Echinacea purpurea, angustifolia třapatka nachová, úzkolistá Garcinia cambogia garcinie kambodţská Gingko biloba jinan dvoulaločný Hypericum perforatum třezalka tečkovaná Tribulus terrestris kotvičník zemní Valeriana officinalis kozlík lékařský Další látky Acetylkarnitin Kyselina orotová Taurin 37 9 Doplňky stravy užívané ve sportu Doplňky pro svalový růst, sílu a regeneraci BCAA (větvené aminokyseliny) Arginin a oxid dusnatý Glutamin 39 7

8 9.1.4 HMB (hydroxy-methyl-butyrát) Kreatin GABA (kyselina gama-aminomáselná) Pyruvát Doplňky jako zdroj energie Koenzam Q Doplňky na podporu hubnutí, vytrvalosti a uvolňování energie L-karnitin Kofein HCA (kyselina hydroxycitronová) CLA (konjugovaná kyselina linolová) ALA (kyselina alfa-lipoová) Chrom Doplňky na zvyšování imunity s cílem zdravotní prevence Glukosamin, chondroitin a MSM (methylsulfonylmethan) Antioxidanty Praktická část práce Cíle práce Předpoklady práce Metodika výzkumu Úkoly práce Charakteristika souboru Pouţité metody Okolnosti výzkumu Výsledky výzkumu Zhodnocení výsledků Závěr Literatura 58 8

9 Zkratky použité v bakalářské práci ATP adenosintrifostát CP kreatinfostát ČR Česká republika DDD doporučená denní dávka DHEA dehydroepiandrosteron MK mastná/é kyselina/y NPM nejvyšší přípustné mnoţství SZPI Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZÚ Statní zdravotní ústav WHO World Health Organization 9

10 1 Úvod Poslední dvě minulá desetiletí vzrostl nárůst poptávky po přípravcích, které dnes souborně označujeme jako doplňky stravy. V anglické literatuře se objevují pod názvem dietary supplements nebo také food supplements. Je otázkou, zda je tato poptávka odrazem toho, ţe nabídka doplňků stravy na trhu je dosti vysoká, nebo zda jejich účinek je skutečně tak nenahraditelný. Lidé si tyto přípravky poměrně často opatřují s vidinou činěného dobra pro své zdraví, které nabyli z reklamního pozlátka (35). K udrţení či zlepšení zdraví jistě neodmyslitelně patří dostatečná pohybová aktivita. Mnozí sportovci proto vyuţívají různé doplňky, které téţ spadají do skupiny doplňků stravy, aby svou sportovní činnost co nejvíce zefektivnili. Tato bakalářská práce obsahuje stručné informace a přehled o doplňcích stravy, o jejich poţadavcích, legislativě, různých typech a formách a o nejběţnějších skupinách uţivatelů. Poslední kapitola pojednává o doplňcích stravy uţívaných především ve sportu, jeden ze způsobů jejich rozdělení a několik informací o jejich účincích. V praktické části porovnávám výsledky uţívání doplňků stravy, které jsem získala z dotazníku vyplněného studenty Masarykovy univerzity. 10

11 2 Legislativní předpisy V platném znění dle zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích se doplňkem stravy rozumí potravina, jejímţ účelem je doplňovat běţnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsaţených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených mnoţstvích (44). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/46/ES jsou doplňky stravy potraviny, jejichţ účelem je doplňovat běţnou stravu a které jsou koncentrovanými zdroji ţivin nebo jiných látek s výţivovým nebo fyziologickým účinkem, samostatně nebo v kombinaci, jsou uváděny na trh ve formě dávek, a to ve formě tobolek, pastilek, tablet, pilulek a v jiných podobných formách, dále ve formě sypké, jako kapalina v ampulích, v lahvičkách s kapátkem a v jiných podobných aplikačních formách kapalných nebo sypkých výrobků určených k příjmu v malých odměřených mnoţstvích; (ţivinami jsou vitaminy a minerální dávky) (44). Mezi doplňky stravy patří i mnoho doplňků uţívaných při sportu jakéhokoliv charakteru (silového či vytrvalostního). Často bývají zaměňovány s dopingem, kterým rozumíme látky výslovně uvedené v Seznamu zakázaných látek Antidopingové komise Českého olympijského výboru (24). 11

12 3 Uvádění doplňků stravy na český trh Podle zákona 3d zákona č. 456/2004 Sb. se musí doplňky stravy notifikovat, tzn. před zahájením jejich uvádění do oběhu zaslat na Ministerstvo zdravotnictví ČR. Kromě posudku od SZÚ o dávkování a vymezení uţivatelů schvaluje Ministerstvo zdravotnictví doplněk stravy na základě laboratorního vyšetření vzorku, které provedl oblastní zdravotní ústav nebo akreditovaná laboratoř (24). Ke svému posudku vyţaduje SZÚ od výrobce nebo jeho zástupce podklady: 1. dokumentaci výrobku, z níţ vyplývá druh a mnoţství účinných látek a látek přídatných tzv. certifikát o sloţení 2. vzorek 3. navrhované dávkování 4. sdělení, pro koho je doplněk stravy určen potřeba vyjádření znalce (diabetolog, obezitolog, dietolog či pediatr) (24) Všem doplňkům stravy je uděleno Ministerstvem zdravotnictví ČR registrační číslo, které však není povinností uvádět na obalu přípravku. Spotřebitel pak tedy nemá informaci o tom, zda byl konkrétní přípravek opravdu schválen. Kontrolou pro běţného spotřebitele, který se o daný přípravek blíţe zajímá, můţe být databáze ROHY na internetové adrese 12

13 13

14 4 Doplňky stravy v porovnání s léky Doplňky stravy mají určitě zcela opodstatněné a téměř nezastupitelné místo v prevenci, při nadměrné fyzické a duševní námaze, u všech sportů (kondičním, výkonnostním i vrcholovém), při redukčních dietách a stavech s omezeným příjmem potravy, při stavech podvýţivy. V případě zdravotních problémů a onemocnění, ať uţ akutního či chronického rázu, by měl člověk poţádat o pomoc lékaře a sáhnout po předpisu na lék (24). V procesu uvádění na trh mají doplňky stravy a léky odlišný schvalovací proces: Lék podléhá přísné registraci národního, resp. evropského regulátora podpořené výsledky klinických studií. Musí obsahovat příbalový leták s přesným uvedením sloţení, kontraindikací, vedlejšími a neţádoucími účinky (45). U doplňků stravy se vyţaduje pouze to, aby výrobce doloţil SZÚ, ţe v přípravku který je posuzován jako potravina nejsou toxické látky a ţe obsahuje látku, která je uvedena na obalu. Nesleduje se však, zda je deklarovaná látka v přípravku obsaţena v deklarovaném a konstantním mnoţství a ani to, zda je opravdu účinná a také bezpečná (44). Léčivy se rozumí léčivé látky nebo jejich směsi a nebo léčivé přípravky, které jsou určeny k podání lidem nebo zvířatům, nejde-li o doplňkové látky. Léčivým přípravkem je jakákoliv látka nebo kombinace látek určená k léčení nebo předcházení nemoci u lidí a zvířat; lze ji podat lidem nebo zvířatům za účelem stanovení lékařské diagnózy nebo k obnově, úpravě či ovlivnění jejich fyziologických funkcí. Léčivou látkou se rozumí jakákoliv látka, určená k tomu, aby byla součástí léčivého přípravku, která způsobuje jeho účinek, kdy tento účinek je zpravidla farmakologický, imunologický nebo spočívá v ovlivnění metabolismu (11). 14

15 5 Formy doplňků stravy Doplňky stravy se dělí dle jejich formy, v jaké se přijímají v tzv. aplikační formě. Biologická využitelnost udává, jaké mnoţství je schopno naše tělo přijmout a jaké mnoţství se bez uţitku vyloučí. Nejlépe se vstřebávají tablety retardované a s postupným uvolňováním, bioaktivní přípravky, kapsle či granule. Jejich cena je samozřejmě o to vyšší, o kolik je technologie výroby draţší (26,35). 5.1 Pevné látky Draţé obalované a potahované; často vyrábí jen kvůli krytí nepříjemné chuti či retardované (s postupným uvolňováním) (9,24) Granulát perorální, rozpustný či s postupným uvolňováním, který zajistí pomalé rozpouštění a také rozpouštění aţ v daném úseku zaţívacího traktu; má tedy vysokou biologickou vyuţitelnost (9,24) Prášek perorální či rozpustný, nejjednodušší výroba této formy (24) Pastilka druh obalované okrouhlé lisované tablety, většinou se jedná o multivitaminové doplňky pro děti (9) Tableta obalovaná a potahovaná; vyrábí se kvůli ochraně tablety před působením ţaludečních šťáv, a proto se můţe rozpustit aţ ve střevě; pro přípravu roztoku, retardovaná, rozpustná - šumivá, s řízeným uvolňováním, sublinguální (rozpouští se pod jazykem); ţvýkací (9,24) Ţvýkací plátek tato forma je téměř ideální, protoţe se účinná látka vstřebává jiţ sliznicí úst; ţvýkání ale vyţaduje trpělivost (9) 15

16 5.2 Tekutiny Všechny tyto formy se vstřebávají snadněji neţ formy pevné, mohou je tedy uţívat i osoby mající problémy s polykáním, např. malé děti či senioři (9). Aerosol heterogenní směs malých pevných (dým) nebo kapalných částic (mlha) v plynu (11) Gel pevná látka rosolovitého charakteru; tvoří porézní síť z nanočástic, které zachycují určitý objem tekutiny (11) Kapky v plynném prostředí tvoří aerosol (mlhu), v prostředí nemísivé kapaliny emulzy; jako kapky se pouţívají především rostlinné extrakty, tzv. tinktury (24) Kapsle (tobolka) tvrdá se skládá ze dvou polovin, které lze otevřít, a obsahuje výhradně sypkou směs; měkká, retardovaná (s prodlouţeným uvolňováním) a s řízeným uvolňováním můţe být vyrobena z celulózy, ţelatiny či chitinu, které zadrţují tekutinu před pozřením v kapsli (9,24) Roztok tvoří homogenní směs, tedy systém dvou a více sloţek, v němţ neexistuje rozhraní mezi jednotlivými sloţkami (11) Sirup koncentrované roztoky cukrů nebo vícesytných alkoholů ve vodě, ovocných šťávách či drogových výluzích; obsahují účinnou látku (11) Sprej nazývaný téţ aerosolový rozprašovač je druh dávkovacího systému, který tvoří aerosol kapalných částic a pouţívá se s plechovou nádobkou či lahví obsahující kapalinu pod tlakem (11) Olej má menší hustotu neţ kapky, proto se nerozpouští ve vodě, jako doplňky se uţívají olejové rostlinné extrakty (24) 16

17 5.3 Bioaktivní přípravky Bioaktivní přípravky jsou vyrobené s ohledem na biologickou vyuţitelnost. U levných doplňků je jejich biologická dostupnost velmi nízká a většina se vyloučí z těla. U většiny doplňků také platí, ţe čím vyšší je mnoţství účinné látky v přípravku, tím niţší je vstřebatelnost, proto není vhodné uţívat jejich nadměrné dávky (26). 17

18 6 Etiketa doplňků stravy Údaje o etiketě kontroluje při schvalování Ministerstvo zdravotnictví ČR. To kontroluje povolené dávkování a omezení. Za správnost a úplnost doplňků zodpovídá spotřebiteli a zdravotním i obchodním inspekčním orgánům pouze výrobce (24). Etiketa doplňků stravy splňuje určité poţadavky a zákazníkovi by měla přinést určité informace (44): 1. registrovaný obchodní název a stručnou charakteristiku doplňku 2. označení, ţe jde o doplněk stravy 3. velikost balení a formu jednotky balení 4. název, popř. adresu a spojení na výrobce 5. obsah hlavních účinných látek v jednotce balení (tabletě či jiné pevné formě, odměrce či lţíci, jde-li o prášek či tekutinu) ve 100 g a v DDD, téţ v objemových a hmotnostních % 6. DDD pro dospělého člověka s průměrnou hmotností 7. údaj o obsahu cukru, popř. dalších ţivin včetně energetické hodnoty 8. pokud je uveden obsah bílkovin, tak také uvedení jejího zdroje (rostlinná, ţivočišná) 9. údaj o obsahu laktózy, pokud je přítomna 10. údaje o sloţení včetně stabilizátorů, barviv, plnidel, aromat a dalších přídatných a pomocných látkách 11. údaje o obsahu případných alergenů a látek vyvolávající přecitlivělost 12. omezení zda je doplněk určen také dětem (od jakého věku), těhotným a kojícím ţenám 13. návod na uskladnění 14. celkovou hmotnost obsahu včetně přípustné záporné odchylky 15. datum pouţitelnosti 16. čárový kód výrobku a jeho identifikační číslo 17. informace, zda je obal recyklovatelný 18. údaj o kvalitě výrobku (24) 18

19 Při schvalování se nekontroluje, zda skutečný obsah jednotlivých sloţek odpovídá deklarovanému mnoţství. Dále se nekontroluje text etikety z hlediska její srozumitelnosti a jazykové správnosti (24). Etiketa doplňků stravy nesmí obsahovat tvrzení, ţe: 1. doplněk stravy má zvýšenou nebo zvláštní nutriční hodnotu v důsledku přídavku látek bez provedení nutričního hodnocení 2. doplněk stravy má zvláštní vlastnosti (pokud tyto vlastnosti vykazují všechny srovnatelné potraviny) 3. doplněk stravy je vhodný k prevenci, zmírnění nebo vyléčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům 4. doplněk stravy je určen pro zvláštní výţivu nebo je dietní, pokud k tomu nebyl dán souhlas Ministerstva zdravotnictví ČR (24) Z těchto všech bodů vyplývá, ţe výrobce by neměl doplněk stravy nabízet jako plnohodnotnou alternativu zdravé prevence, léků a léčiv, ale výhradně jen jako doplněk určený pro zdravé lidi, který pomůţe zdraví uchovat (24). 19

20 7 Pro koho jsou doplňky stravy určeny 7.1 Děti Jiţ kojenci (do jednoho roku ţivota) jsou odkázáni na suplementaci vitaminem D a K, i kdyţ jsou plně kojeni. Jakmile přestane matka kojit, přistupuje se k umělé dětské výţivě, kterou je obvykle adaptované kravské mléko, obohacené zpravidla ţelezem a vitaminem A, D a C. Ve věku do jednoho roku se další doplňky stravy nedoporučují (25). U batolat (1-3 roky) jsou rozhodující minerální látky jako vápník, ţelezo a zinek. Jejich poţadavky však lze uspokojit stravou. Děti v předškolním věku (3-6 let) občas trpí nechutenstvím, které lze potlačit tabletami vitaminů B-komplexu pro děti a tabletou zinku, který zlepšuje vnímání vůně a chuti. V období chřipkových infekcí lze doporučit vitamin C (25). U mladých dívek se můţe v důsledku začínající menstruace objevit anémie. V takovém případě se doporučuje stravu obohatit o ţelezo, které se můţe podávat i v podobě doplňku stravy. U dětských veganů je potřebná suplementace vitaminu B Ženy Ţeny před početím Uţ 2 3 měsíce před plánovaným těhotenstvím by měly ţeny přijímat 400 µg kyseliny listové za den aţ do prvního trimestru. Kyselina listová obsaţená v bioaktivních přípravcích je 2x více vstřebatelná neţ ta, která je obsaţená v běţné stravě (25) Těhotné ţeny Pokud chybí ve stravě jód, měly by těhotné ţeny sáhnout po nějakém doplňku, aby dosáhly celkového mnoţství 150µg na den (31). 20

21 V tomto období se dále zvyšuje příjem vápníku z 800 mg na 1200 mg za den. Pokud by tedy z nějakého důvodu nebyla matka schopna konzumovat dostatečné mnoţství mléčných výrobků, suplementace vápníkem je nevyhnutelná (31). Jelikoţ se vyskytuje v zemědělských půdách i málo selenu, doplňkem stravy by se dala tato situace zlepšit. Denní dávka by měla obsahovat 50 µg. V mnoha doplňcích stravy je selen doprovázen ještě zinkem (25). Dostatečný příjem ţeleza by se měl kontrolovat prostřednictvím hemoglobinémie. Jestliţe klesne pod 110 g l -1, je nutná suplementace ţelezem společně se zinkem (31). Pozor by se mělo v těhotenství dávat na vitamin A, jehoţ dávka by se neměla zvyšovat. Zvýšené mnoţství má teratogenní účinky, coţ znamená, ţe můţe poškodit plod. Často se takové důsledky objevily u plodů matek, které uţívali multivitaminové preparáty. Mezi tyto důsledky patří především riziko srdečních vad, poškození zraku a nervové soustavy (25). U tzv. vitaminových dětech se vyskytuje nadměrná porodní hmotnost (hypertrofie plodu), která můţe být způsobena zvýšenou dávkou vitaminu B 1. Tento vitamin by měl být z hlediska příjmu opět přísně limitován (25) Období laktace Vhodná farmakologická suplementace matky během kojení se doporučuje v doplnění jódu v dávce 150 µg denně v případě, ţe nekonzumuje ryby alespoň 2x týdně (31). Příjem vápníku je téměř dvojnásobný ( mg na den), takţe platí stejné pravidlo jako v období těhotenství (31). V případě nedostatečného oslunění se doporučuje doplňovat i vitamin D (31) Menopauza Ţeny v menopauze, tedy přibliţně okolo padesátky, by měly dbát na dostatečný příjem vápníku (500 mg denně z doplňku), hořčíku (250 mg denně z doplňku), nenasycených MK, vlákniny, vitaminů (C,D,E), flavonoidů. Tato kombinace je také nezbytná k omezení rizika osteoporózy, ke sníţení hladiny LDL cholesterolu a jako kompenzace při případné hormonální substituční léčbě (25). 21

22 7.3 Dospělí Naši předci na tom byli o mnoho lépe z hlediska výţivových hodnot tehdejších skutečně přírodních a nerafinovaných potravin, i kdyţ jejich výběr potravin byl omezenější. Dnešní populace je ve spotřebním koši omezována jednak znalostmi (co která potravina obsahuje), stravovacími návyky (uţívání soli a tuků, nepravidelnost ve stravování, nedostatek tekutin), sezónností a s ní spjatou cenou (zelenina a ovoce) a objemem potravin (25). Některé důleţité minerální látky intenzivními zemědělskými a některými potravinářskými technologiemi z potravinového řetězce v poslední době uţ skoro vymizely nebo jsou v něm zastoupeny zcela nedostatečně (selen, chrom, fluor). Další velkou chybou s tím související je konzervování, smaţení pokrmů, při nichţ dochází ke zjevnému znehodnocování vitaminů teplem a některými konzervanty. Podle zjištění WHO bychom měli například přijmout 2x více selenu neţ průměrně spotřebováváme, jelikoţ zemědělské půdy v Evropě jsou na selen všeobecně velmi chudé. Také je známo, ţe s věkem stoupá i potřeba některých látek, protoţe účinnost jejich vstřebávání klesá (vápník) nebo jejich tvorba v těle se postupně s přibývajícími léty zastavuje (vitagen důleţitý při tvorbě buněčné energie). Na zvýšení příjmu vitaminů a minerálních látek by měli myslet ti, kteří holdují alkoholu, cigaretám, kávě. Tito lidé mají obecně velmi nezdravé ţivotní návyky, trpí různými nemocemi (diabetes) nebo jsou vystaveni častým stresům. Ţeny, které uţívají orální antikoncepci, musí počítat s tím, ţe jejich organismus bude mít vyšší nároky na vitaminy (kyselina listová, vitamin B 6, vitamin C) (6,25). Když doplněk stravy opravdu zabere, tak je to většinou způsobeno tím, že v organismu aktivní látka z doplňku prostě chybí nebo je jí nedostatek. To většinou poznáme nejdéle za jeden měsíc od začátku užívání (25). 7.4 Senioři Seniorský věk se počítá od šedesáti let a výše. V tomto věku je časté sníţené vstřebávání vitaminu B 12, β-karotenu, kyseliny listové, vápníku a ţeleza. Jejich niţší vyuţití je proto vhodné suplementovat pomocí kvalitních doplňků, které se dobře vstřebávají. Problémy nedostatečného příjmu vitaminů a minerálních látek jsou způsobeny často nechutenstvím, neúplným chrupem, sociálními a psychickými bariérami. Velmi moderní jsou tzv. geriatrika, 22

23 která oddalují některé symptomy stáří a pomáhají předcházet civilizačním nemocem (DHEA, lecitin, melatonin, tablety s česnekem, extrakt ze zeleného čaje aj.) (25). 7.5 Sportovci Svět sportu je zaplaven výrobky, které slibují delší vytrvalost, lepší zotavení, sníţení mnoţství tělesného tuku, zvýšení svalové hmoty, omezení rizika onemocnění či dosaţení jiných vlastností, které zvyšují sportovní výkon. Sportovci, ať uţ rekreační či vrcholoví, jsou největší skupinou konzumentů doplňků stravy a také důleţitou cílovou skupinou pro průmysl doplňků stravy (28). Mezi aspekty, na které by se měl kaţdý sportovec zaměřit, patří v první řadě účinnost doplňku stravy: je třeba znát dávku, časové rozloţení jejího podávání a specifické podmínky zátěţe, při kterých je dosaţeno maximálního účinku dávky. Také je nutné znát, zda není uţívání přípravku v rozporu s oficiálním antidopingovým kodexem, jinak to můţe vést k vyloučení ze soutěţe. Třetí a moţná nejdůleţitější aspekt je zdravotní bezpečnost doplňku, která se ne vţdy ukazuje u řady sportovců jako prioritní (2,28). Stručný přehled a určité dělení dle charakteru a poţadavku na účinky doplňků stravy uţívaných ve sportu obsahuje blíţe kapitola č

24 8 Přehled doplňků stravy a požadavky na jejich složení Zde uvádím jen některé doplňky stravy jako stručný přehled. Ve skupině minerálních látek, některých rostlin a dalších doplňků jich existuje samozřejmě mnohem více. 8.1 Vitaminy Vitaminy jsou biologicky aktivní látky, které musí lidský organismus přijímat ve stravě, jelikoţ je není schopen sám syntetizovat. Působí jako prekursory biokatalyzátorů (kofaktory enzymů a hormonů) nebo jako antioxidanty. Pro kaţdý vitamin existuje optimální denní dávka, při niţším příjmu vitaminu se po čase můţe vytvořit hypovitaminóza, u některých vitaminů se můţe při nadměrném příjmu naopak vytvořit hypervitaminóza. Vitaminy jsou velice heterogenní (zcela odlišné chemické struktury i biochemické funkce, i většinou odlišné zdroje), proto se do skupin dělí dle své rozpustnosti. Mezi vitaminy rozpustné v tucích patří vitamin A, D, E a K, vitaminy rozpustné ve vodě jsou vitaminy skupiny B, biotin a vitamin C (32,40). Vitaminy, které se označují jako doplňky stravy, lze pouţít jen v určité formě (44) Vitamin A (DDD 800 µg) Vitamin A, jinak nazývaný také retinol, je potřebný pro funkce a růst buněk, významně se účastní procesu vidění, má antioxidační účinky. Je to jeden z vitaminů, kterým se lze předávkovat především při chybném uţívání koncentrovaných vitaminových preparátů, proto je jeho příjem nutno sledovat, zvláště pak v těhotenství (10,32). Retinol se vykytuje pouze v ţivočišných potravinách jako játra, ţloutek či mléko. Jeho provitaminy (karotenoidy, betakaroten, lykopen) získáváme z potravin rostlinného původu, především v červené a ţluté zelenině a v ovoci (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě retinolu, retinyl-acetátu, retinylpalmitátu a β-karotenu (44). Obohacování chleba vitaminem A můţe sníţit mortalitu dětí o 23-34% a mortalitu těhotných a kojících ţen o 40% u populace chudých rodin v mnoha zemích (nedostatek 24

25 vitaminu A přispívá také k nedostatku ţeleza). Mlynáři a pekaři uvádějí, ţe ztráty vitaminu A, ke kterým při obohacování mouky dochází, jsou zanedbatelné ve srovnání s výsledkem, který obohacování přináší. Upečený obohacený chléb obsahuje 99% vitaminu A ještě po třech dnech skladování při teplotě 22 C (4) Vitamin D (DDD 5 µg) Vitamin D, jinak také nazývaný kalciferol, působí na hospodaření organismu s vápníkem, fosforem a na stav kostí. Důleţité jsou jeho dvě formy, vitamin D 2 (ergokalciferol) rostlinného původu a vitamin D 3 (cholekalciferol) ţivočišného původu. Prvkem pro jeho aktivaci je působení UV paprsků, v létě probíhá syntéza ve větším měřítku neţ v zimě. Hypovitaminóza se projevuje v dětství jako křivice, v dospělosti jako osteomalacie (u ţen po menopauze je dnes hojná osteoporóza) (10,32). Kalciferol se nachází v rybím tuku, játrech, mořských rybách, ţloutku a másle, také ve fortifikovaných výrobkách jako mléko a margaríny (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě cholekalciferolu a ergokalciferolu (44). Ve Švýcarsku dospěli v květnu roku 2003 k rozhodnutí, ţe hodnota 125 μg vitaminu D denně bude mít příznivý vliv na zdraví seniorů bydlících v domově důchodců s nedostatkem slunečního záření a trpících osteomalácií.. Této hodnoty se dosáhlo díky obohacování chleba vitaminem D, coţ se prokázalo jako účinné, hustota kostí u seniorů vzrostla a také hladina vitaminu v séru se zvýšila (29) Vitamin E (DDD 10 mg) Vitamin E neboli tokoferol patří mezi hlavní přírodní antioxidanty a vykazuje protektivní působení v biologických membránách, je přítomen ve všech tkáních. Regenerace probíhá vitaminem C, kyselinou močovou nebo glutathionem. Při hypovitaminóze se zkracuje doba přeţívání erytrocytů, vzniká anémie, dále dochází k poruchám reprodukce, neurologickým poruchám či svalové dystrofii. Jeho příjem závisí na obsahu polynenasycených MK v potravě jejich zvýšený příjem vyţaduje vyšší přívod vitaminu E (10,31). 25

26 Tokoferol se vyskytuje v rostlinných olejích, obilných klíčkách, ořechách a semenech, ve vnitřnostech, vejcích a mléce a v tmavě zelené listové zelenině (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě D-α-tokoferolu, DL-α-tokoferolu, D-αtokoferyl-acetátu, DL-α-tokoferyl-acetátu a D-α-tokoferyl-sukcinátu (44) Vitamin K (DDD 1 µg na 1 kg tělesné hmotnosti) Vitamin K ovlivňuje sráţení krve, tvoří hemokoagulační faktory, dále je zodpovědný za syntézu bílkovin plazmy, je potřebný ke kalcifikaci kostí a na oxidativní fosforylace (10,31). Vitamin K je produkován mikroflórou střeva, jinak se vykytuje v listové zelenině, obilovinách, ovoci, dále pak v játrech, mase a vejcích (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě fylochinonu (fytomenadionu) (44) Vitamin B 1 thiamin (DDD 1,4 mg) Thiamin je povaţován za kritický vitamin, jehoţ příjem je často nedostatečný. Je to způsobeno nízkým příjmem celozrnných potravin a preferencí bílého chleba jeho obsah v moukách totiţ závisí na stupni vymletí. Thiamin je koenzymem v reakcích energetického metabolismu a ovlivňuje uvolňování energie ze substrátů. Při akutním nedostatku se můţe vyskytnout nemoc beri-beri, která se projevuje poruchami nervového a kardiovaskulárního systému (10,31). Thiamin se vyskytuje například v mase, vnitřnostech, kvasnicích či tmavé mouce, v luštěninách a bramborách (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě thiamin-hydrochloridu a thiaminmononitrátu (44) Vitamin B 2 riboflavin (DDD 1,6 mg) Riboflavin má funkci v energetickém metabolismu a úlohu v metabolismu bílkovin. Stupeň vymletí mouky ovlivňuje jeho obsah stejně jako u thiaminu. Zvýšit jeho příjem se doporučuje u infekčních onemocnění, chirurgických zákroků, polytraumat, abúzu alkoholu a vysokého příjmu tuků (10). 26

27 Riboflavin se vykytuje ve stejných zdrojích jako thiamin, ale navíc je ve vyšším mnoţství obsaţen v mléce a listové zelenině (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě riboflavinu a riboflavin-5-fosfátu (sodná sůl) (44) Niacin vitamin B 3 (DDD 18 mg) Niacin se účastní pochodů v dýchacím řetězci a dalších oxido-redukčních reakcích. Jeho deficit není příliš běţný, v organismu se tvoří z aminokyseliny tryptofanu, s jeho nedostatkem se setkáváme jen u osob s extrémními stravovacími odchylkami jako jsou populace odkázané na kukuřici a kukuřičné výrobky coby hlavní zdroj výţivy (tryptofan je v kukuřici limitující aminokyselinou). U takových populací vzniká nemoc zvaná pelagra, projevující se průjmem, demencí a dermatitidou (10). Niacin se nachází v kvasnicích, tmavé mouce, luštěninách, rýţi, těstovinách, také v mase, játrech a v tuňácích (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě kyseliny nikotinové a nikotinamidu (44) Kyselina pantotenová vitamin B 5 (DDD 6 mg) Přívod kyseliny pantotenové je smíšenou stravou pravděpodobně pokryt. Je součástí koenzymu A, který je ústřední látkou metabolismu. Má vliv na růst a regeneraci, obranu proti infekci, hojení a epitelizaci, působí proti stresu (10,31). Kyselina pantotenová se vyskytuje v mase, mléce, ţloutku a v potravinách rostlinného původu jako ovoce, zelenina a semena (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě D-pantothenanu vápenatého, D-pantothenanu sodného a dexpanthenolu (44) Vitamin B 6 pyridoxin (DDD 2 mg) Pyridoxin působí jak koenzym v metabolismu aminokyselin, ovlivňuje nervové funkce, imunitní systém a syntézu hemoglobinu. Zvýšený příjem se doporučuje těhotným a kojícím ţenám, adolescentům, starším osobám a kuřákům (10). 27

28 Výskyt pyridoxinu je stejný jako u předchozích vitaminů skupiny B. Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě pyridoxin-hydrochloridu a pyridoxin-5- fostátu (44). Obsah vitaminu B v tabletách B-komplexu: B 1 2 mg B 2 2 mg B 3 20 mg B 5 3 mg B 6 1 mg (10) Kyselina listová vitamin B 9 (DDD 200 µg) Deficit kyseliny listové můţe být poměrně častý, jelikoţ ve smíšené stravě je jí poměrně málo, při vaření a působení světla dochází ke ztrátám. Podílí se na biosyntéze DNA, regeneruje dělící se buňky. Nedostatek můţe vést nepřímo k nádorovému bujení a také k hyperhomocysteinemii, která je povaţována za nezávislý rizikový faktor kardiovaskulárních nemocí. Zásoba v těle je asi na 100 dní. Nedostatek působí krevní poruchy a poruchy sliznic a u těhotných ţen můţe vést ke vzniku poruch vývoje plodu (10,31). Dobrými zdroji kyseliny listové jsou játra, obilné klíčky, listová zelenina a květák (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě kyseliny pteroylmonoglutamové a kalcium-l-methylfolátu (44) Vitamin B 12 kobalamin (DDD 1 µg) Kobalamin se nachází pouze v potravinách ţivočišného původu, z toho také plyne jeho nedostatek ve stravě vegetariánů a veganů. Vstřebává se v ileu jedině tehdy, pokud byl vytvořen komplex z vitaminu a vnitřního faktoru tvořeného v buňkách ţaludeční sliznice. Vitamin B 12 tvoří zásobu v játrech, příznaky nedostatku se mohou projevit aţ po několika letech. Jeho úkol v organismu je při syntéze hemu, aminokyselin, nukleových kyselin, účastní se metabolismu MK (10,31). Kobalamin najdeme především v játrech, mase, mléce, vejcích a ústřicích (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě kyanokobalaminu a hydroxykobalaminu (44). 28

29 Biotin (DDD 0,15 mg) Nedostatek biotinu neboli vitaminu H nebyl zjištěn při konzumaci běţné smíšené stravy. Biotin je koenzymem karboxylačních reakcí, při kterých přenáší skupiny CO 2 (10). Mezi zdroje biotinu patří játra, ledviny, kvasnice, některé luštěniny a zelenina (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě D-biotinu (44) Vitamin C (DDD 60 mg) Vitamin C je snad nejznámějším vitaminem. Opice, člověk a morče ztratili schopnost jej syntetizovat, proto ho musí přijímat v potravě. Dlouhodobý deficit způsobuje u dospělých kurděje s poruchami pojivových tkání a nehojením ran. Má významnou antioxidační aktivitu, čímţ chrání před aterogenesí a onkogenesí. Je rovněţ kofaktorem enzymu, který se účastní reakce vzniku kolagenu, který zajišťuje funkci vazivové tkáně. Při hypovitaminóze vzniká únava a sniţuje se odolnost k infekcím (10,31). Vitamin C se nachází v čerstvém ovoci (především černý rybíz, citrusy, jahody) a zelenině (paprika) (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě kyseliny L-askorbové, L-askorbanu vápenatého, L-askorbanu draselného, L-askorbanu sodného a L-askorbyl-6-palmitátu (44). 8.2 Minerální látky Minerální látky mají v potravě funkci jako anorganické substráty, protoţe se účastní výstavby tkání a také jako anorganické biokatalyzátory. Asi 80% veškerých anorganických látek v organismu tvoří tzv. makroelementy, jejich denní potřeba se pohybuje vesměs v mnoţství několika set miligramů. Prvky, u kterých se denní potřebný příjem pohybuje v rozmezí miligramů (mg), se nazývají mikroelementy a u stopových prvků se denní doporučený příjem pohybuje v jednotkách mikrogramů (µg) (31,32). Minerální látky, které se označují jako doplňky stravy, lze pouţít jen v určité formě (44). 29

30 8.2.1 Vápník (DDD 800 mg) Kromě katalytické funkce při sráţení krve, účinku na svalovou kontrakci, excitaci nervů, aktivaci enzymů a dalších regulačních vlivů je vápník obsaţen hlavně v kostech a zubech. Plazmatická hladina vápníku je řízena velmi přesně hormonálně, výkyvy na obě strany mají své klinické projevy (hypokalcemie, hyperkalcemie). Denní potřeba se zvyšuje u těhotných a kojících ţen, při nedostatku se vykytuje osteomalacie a osteoporóza (10,31). Vápník se vyskytuje hlavně v mléce a mléčných výrobcích, v měkkých kostech ryb, obilovinách, luštěninách a máku (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě uhličitanu vápenatého, vápenaté soli kyseliny citrónové, chloridu vápenatého, glukonanu vápenatého, glycerofosforečnanu vápenatého, mléčnanu vápenatého, vápenaté soli kyseliny fosforečné, hydroxidu vápenatého a oxidu vápenatého (44) Hořčík (DDD 300 mg) Hořčík je druhý nejrozšířenější intracelulární kationt, více neţ z poloviny je obsaţen v kostech, částečně ve svalech, kde při jeho nedostatku vznikají křeče. Je důleţitý pro kardiovaskulární systém, imunitu, omezení alergických reakcí (10). Hlavním zdrojem hořčíku jsou zelené rostliny (součástí chlorofylu) i jiný rostlinný materiál, maso a vnitřnosti (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě octanu hořečnatého, uhličitanu hořečnatého, chloridu hořečnatého, hořečnaté soli kyseliny citrónové, glukonanu hořečnatého, glycerofosforečnanu hořečnatého, hořečnaté soli kyseliny fosforečné, mléčnanu hořečnatého, hydroxidu hořečnatého, oxidu hořečnatého a síranu hořečnatého (44) Ţelezo (DDD 14 mg) Ţelezo je součástí barviv hemoglobinu a myoglobinu, v nichţ zprostředkovává přenos kyslíku. Je také součástí cytochromů a řady enzymů. Zásobárnou ţeleza je ferritin, který je uloţený v játrech, transportní formou v plazmě je transferrin. K jeho vstřebávání je potřeba vitaminu C. Klinickým projevem nedostatku je anémie (31,32). 30

31 Ţelezo se vykytuje hlavně v mase a masných výrobcích, v rostlinných materiálech je většinou vázán v nevyuţitelné formě (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě uhličitanu ţeleznatého, citronanu ţeleznatého, citronanu ţelezito-amonného, glukonanu ţeleznatého, fumaranu ţeleznatého, difosforečnanu sodno-ţelezitýho, mléčnanu ţeleznatého, síranu ţeleznatého, difosforečnanu ţelezitého, sacharátu ţelezitého, oxidu ţelezitého se sacharosou a bisglycinátu ţelezitého (44) Měď (DDD 1,5 mg) Měď je ve stravě přítomna hlavně ve formě metaloproteinů jako součást enzymů či aktivátor enzymů. Katalyzuje tvorbu hemových barviv, a proto její nedostatek můţe vyvolat anémii (32). Dobrým zdrojem mědi jsou játra a jiné vnitřnosti, masné výrobky a luštěniny (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě uhličitanu měďnatého, citronanu měďnatého, glukonanu měďnatého, síranu měďnatého a komplexu mědi a lysinu (44) Jód (DDD 150 µg) Jód je součástí hormonů štítné ţlázy (tyroxin a trijodtyronin). U nás je v běţné stravě jodu nedostatek, proto se doplňuje příjem jodidací jedlé (kuchyňské) soli. Fortifikuje se také mléko pro kojence či piškoty. Jód ovlivňuje a reguluje celý řád fyziologických reakcí (32). Hlavním zdrojem jódu jsou mořští ţivočichové a produkty z nich, dále pak vejce, mléko a zmiňovaná jodidovaná sůl (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě jodičnanu sodného, jodidu sodného, jodičnanu draselného a jodidu draselného (44) Zinek (DDD 15 mg) Zinek je přítomen hlavně v metaloenzymech, k významným funkcím patří udrţování hladiny vitaminu A v krevní plazmě. Denní příjem zinku je potřeba zvýšit při vyšším příjmu ţeleza a mědi a naopak. Tyto prvky mají totiţ důleţitou roli ve významném antioxidačním enzymu (superoxiddismutáza) (32). 31

32 Zinek se vyskytuje v mase masných výrobcích, játrech, vejcích a cereáliích (hlavně oves) (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě octanu zinečnatého, chloridu zinečnatého, citronanu zinečnatého, glukonanu zinečnatého, mléčnanu zinečnatého, oxidu zinečnatého, uhličitanu zinečnatého a síranu zinečnatého (44) Mangan (DDD 3 mg) Mangan je součástí či aktivátorem enzymů, je nutný pro správnou tvorbu kostí a pro činnost centrálního nervového systému (10). Dobrým zdrojem manganu jsou masné výrobky, z rostlinných pšeničné klíčky, oves, čaj a kakao (10,31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě uhličitanu manganatého, chloridu manganatého, citronanu manganatého, glukonanu manganatého, glycerofosforečnanu manganatého a síranu manganatého (44) Sodík (DDD 500 mg) Sodík je hlavním kationtem v těle, který udrţuje objem extracelulární tekutiny i krve. Ovlivňuje děje na membránách, kde dochází ke směně sodíku za draslík, tím dochází k udrţování draslíku intracelulárně a sodíku extracelulárně. Dále umoţňuje přenos nervových vzruchů a podílí se na úpravě dráţdivosti svalů (10,31). Potravou přijímáme mnoţství sodíku nepoměrně vyšší neţ je nutné, jelikoţ se vyskytuje především v kuchyňské soli. Mezi další zdroje patří minerální vody a glutaman sodný (1). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě hydrogenuhličitanu sodného, uhličitanu sodného, chloridu sodného, citronanu sodného, glukonanu sodného, mléčnanu sodného, hydroxidu sodného a sodné soli kyseliny fosforečné (44) Draslík (DDD 1800 mg) Draslík je hlavním kationtem intracelulárního prostoru. Je důleţitý pro svalovou aktivitu a funkci myokardu, napomáhá v prevenci vysokého krevního tlaku. Při katabolismu dochází k uvolňování a ztrátám (10,32). 32

33 Hlavním zdrojem draslíku jsou potraviny rostlinného původu (zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy) (31). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě hydrogenuhličitanu draselného, uhličitanu draselného, chloridu draselného, citronanu draselného, glukonanu draselného, glycerofosforečnanu draselného, mléčnanu draselného, hydroxidu draselného a draselné soli kyseliny fosforečné (44) Selen (DDD 50 µg) Selen se váţe hlavně v aminokyselinách, v nichţ můţe nahradit síru. Jeho podíl v potravinách značně záleţí na obsahu v půdách. Selen je součástí antioxidačního enzymu (glutathionperoxidáza), který můţe inaktivovat volné radikály a tím bránit vzniku zhoubných nádorů. Zvýšený příjem ale můţe působit toxicky (32). Jediným přijatelným zdrojem u nás jsou mořské ryby, jelikoţ u nás se v půdě prakticky nevyskytuje (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě selenanu sodného, hydrogenseleničitanu sodného a seleničitanu sodného (44) Molybden (DDD 200 µg) Molybden je součástí lavinových enzymů a je také antagonistou mědi (32). Vydatným zdrojem molybdenu jsou játra a jiné vnitřnosti, také luštěniny a rýţe (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě molybdenanu amonného a molybdenanu sodného (44) Fluor Fluor je nezbytný pro tvorbu kostí a zubů, v nichţ tvoří součást skloviny, která chrání zub před zubním kazem (31). Fluor se nachází v mořských rybách, dříve také v pitné vodě, která se kvůli nedostatku fluoru v půdě fluoridovala (32). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá ve formě fluoridu sodného a fluoridu draselného (44). 33

34 8.3 Některé rostliny Dle vyhlášky č. 225/2008 Sb. se některé rostliny, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy, pouţívají jen za určitých podmínek. Tato vyhláška zároveň ale obsahuje i rostliny, které jsou při výrobě doplňků stravy naopak zakázány (44). Pokud rostlina splňuje podmínky pro výrobu doplňku stravy pouţívá se buď její extrakt, jinak také zvaný tinktura, nebo často jen určitá část rostliny kořen, oddenek, nať, kůra, květ, plod, lístky nebo slupka. Doplňky stravy z nich vyrobené se často vykytují ve formě kapek či oleje, mohou se ale také vyskytnout i v pevných formách (44) Aloe vera aloe pravá, lékařská (NPM 20 mg) Aloe vera obsahuje více neţ 200 účinných látek mezi které patří enzymy (oxidáza, amyláza, superoxid dismutáza), minerální látky (vápník, draslík, hořčík), sacharidy (glukóza, galaktóza, xylóza), aminokyseliny, lignin, kyselina salicylová, antrachinony a další. Ve formě doplňku stravy je vyuţívána u řady chorobných stavů jako jsou zaţívací obtíţe, onemocnění jater či slinivky. Ve formě gelu pomáhá při bodnutí hmyzem, mykózách, spálení sluncem a popáleninách (30). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívají listy, ze kterých se nechá odkapat šťáva, nebo se lisuje z rozemletých duţnatých listů. Poté se zahřívá a zahušťuje, aţ vznikne sklovitě lesklá, tmavě hnědá hmota (suchý extrakt) (12) Citrus aurantium hořký pomeranč (NPM 10 mg) Citrus aurantium je rostlina, která také nese název bigarádie. Ve svém citrusovém plodu obsahuje rostlinný stimulant synefrin, který urychluje metabolismus. Synefrinu je připisováno pozitivní ovlivnění beta-3 adrenergních receptorů, coţ stimuluje lipolýzu a termogenezi. Zvyšuje krevní tlak, i kdyţ nezrychluje srdeční frekvenci jako efedrin, coţ je chemicky podobná látka, která je ale pro svou závislost na seznamu zakázaných látek pro sportovce (25,35). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá extrakt, NPM je přepočteno na mnoţství synefrinu (44). 34

35 8.3.3 Echinacea purpurea, angustifolia třapatka nachová, úzkolistá (NPM 500 mg) Echinacea obsahuje celou řadu látek s léčebnými účinky (fenolové látky, silice, pryskyřice, polysacharidy, estery MK atd.). Vyuţívá se pro prevenci a léčbu virových onemocnění, působí protibakteriálně, posiluje náš nespecifický imunitní systém, má rovněţ protiplísňové a protizánětlivé účinky (36,38). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá sušený kořen nebo nať (44). V roce 2008 provedla SZPI kontrolní akci zaměřenou na komerční produkty, u kterých byl deklarován obsah Echinacei. Bylo analyzováno celkem 19 typově rozmanitých vzorků (tablety, kapsle, sirupy, kapky aj.) Z kontrolní akce vyplynulo, ţe situace pro spotřebitele na českém trhu v oblasti doplňků stravy s obsahem Echinacie je poměrně příznivá, neboť naprostá většina výrobků s deklarovaným obsahem Echinacei tuto rostlinu prokazatelně obsahuje, nicméně její celkový obsah se u jednotlivých komerčních produktů pohybuje v širokém rozmezí (38) Garcinia cambogia garcinie kambodţská (NPM 2000 mg) Extrakt Garcinie obsahuje kyselinu hydroxycitrónovou (HCA), jejíţ účinky jsou popisovány v kapitole č Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá slupka z plodů, NPM je přepočteno na mnoţství kyseliny hydroxycitronové (44) Ginkgo biloba jinan dvoulaločný (NPM 40 mg extrakt, 2500 mg list) Ginkgo biloba je součástí jak léčivých přípravků, tak i doplňků stravy, v poslední době začíná být vyuţíván na periferní cévní systém, a je proto moţné setkat se i s indikacemi, jako jsou intermitentní klaudikační bolesti vyvolané obstrukcí periferního cévního řečiště, závratě či tinnitus. Je to silný antioxidant, působí selektivně na mozek, prokrvuje a zahřívá tělesné periferie (končetiny, hlava). Sniţuje krevní tlak a sráţlivost krve, depresi, stres, prospívá paměti a soustředění (35,39). 35

36 list (44). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá standardizovaný extrakt 24/6 z listů nebo sušený Hypericum perforatum třezalka tečkovaná (NPM 300 mg) Třezalka obsahuje látky účinné proti nespavosti, na uklidnění, zlepšení nálady, zmenšení deprese, melancholii a stresu. Zmírňuje premenstruační syndrom a klimakterické obtíţe, působí antibakteriálně a antivirově, proti chřipce a oparům. Při uţívání doplňků z třezalky není vhodné se vystavovat slunci (25). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá usušená kvetoucí nať, která se sbírá dříve neţ začnou zrát plody (12) Tribulus terrestris kotvičník zemní (NPM 2000 mg) V 70. letech 20. století se zjistilo, ţe látky obsaţené v kotvičníku zemním plní funkci anabolických steroidů, jak je známe u savců a u člověka. Tyto fytosteroly dokáţí stimulovat a harmonizovat anabolické procesy v lidském organismu ze zdravotního hlediska bezpečněji neţ anabolické hormony podané formou suplementů získaných z tkání savců. Ve sportu se tribulus díky svým anabolickým účinům vyuţívá na podporu síly. Kromě toho zlepšuje muţskou sexuální výkonnost a libido, jelikoţ stimuluje hladinu testosteronu (23,25). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá sušená nať nebo plody (44) Valeriana officinalis kozlík lékařský (NPM 500 mg) Kozlík lékařská je vytrvalá bylina, která zlepšuje spánek a jeho vydatnost. Posiluje imunitu, propívá trávení, urychluje metabolismus a pocení, působí proti neuróze, přidává se do čajových směsí (12,39). Pro výrobu doplňků stravy se pouţívá sušený kořen (44). 36

37 8.4 Další látky Acetylkarnitin (NPM 500 mg) Acetylkarnitin zastavuje přirozený pokles hladiny testosteronu. Testosteron je steroidní hormon, který má anabolické účinky (zvyšuje proteosyntézu) a u muţů zodpovídá také za sekundární pohlavní znaky. Stimulací tvorby bílkovin zesiluje tvorbu kostí a stimuluje růst svalové tkáně (33) Kyselina orotová (NPM 50 mg) Kyselina orotová je účinný vitagen, podobný vitaminu B. Urychluje tvorbu nukleových kyselin, působí jako růstový faktor, sniţuje hladinu cholesterolu a odstraňuje únavu. Je obsaţen v kvasnicích, játrech a mléčných výrobcích (25) Taurin (NPM 2000 mg) Taurin jako neesenciální aminokyselinu můţe lidské tělo vytvořit z vitaminu B 6. Tato nejvíce zastoupená intracelulární aminokyselina působí jako energizér, protoţe stimuluje mozkovou aktivitu. Zajímavým efektem pro sportovce je, ţe taurin má schopnost napodobovat funkci insulinu a umoţňuje tak zlepšit vyuţití sacharidů podobným mechanismem, přičemţ nedojde k poklesu krevního cukru nebo dokonce k hypoglykémii (5,26). 37

38 9 Doplňky stravy užívané ve sportu Stejně jako v praktickém ţivotě, tak i ve sportu by měly být doplňky stravy vyuţívány pouze jako přídavek k běţné stravě. Pokud je člověk přesvědčen, ţe v těchto doplňcích je vše, co potřebuje, můţe se odklonit od sportovně vedeného ţivotního stylu a správné výţivy. Právě z tohoto důvodu je nutné chápat doplňky stravy jako něco, co pouze doplňuje sportovní ţivotní styl a zdravou stravu a ne něco, co by umoţňovalo tyto zásady porušovat (19). Dosud asi neexistuje konkrétní dělení doplňků stravy uţívaných ve sportu. Uvádím jeden z moţných způsobů dělení, přičemţ některý doplněk se můţe vyskytovat i ve více skupinách a to z důvodu svého kombinovaného účinku. Podrobnějšími informacemi o historii, účincích či dávkování jsem se zabývala ve své první bakalářské práci, která nese název Sportovní doplňky (7). 9.1 Doplňky pro svalový růst, sílu a regeneraci BCAA (větvené aminokyseliny) Branched Chain Amino Acids jsou nejen esenciální, ale vyznačují se také výjimečným postavením v metabolismu a díky tomu se uplatňují v klinické praxi. Tyto tři aminokyseliny (valin, leucin, isoleucin) se na rozdíl od ostatních aminokyselin jen nepatrně zachycují v játrech, těmi jen proplouvají a zpracovávají se aţ na periferii, především svalem a mozkem. Jejich účinek je antikatabolický. BCAA nemají své opodstatnění jen v objemové fázi, ale samozřejmě i během diety, jelikoţ je v období tréninkové zátěţe svalová tkáň mnohem více náchylná k destrukci (8,18,20) Arginin a oxid dusnatý Arginin je semiesenciální aminokyselina, kterou za určitých podmínek náš organismus nedokáţe vyrobit sám a v dostatečném mnoţství (nemoc, období růstu, zvýšená tělesná námaha). Oxid dusnatý, který vzniká z argininu, způsobuje mimo jiné dilataci cév, čímţ zlepšuje průtok krve do svalu a tím jeho zásobení ţivinami (33,34). 38

39 9.1.3 Glutamin Glutamin je nejrozšířenější aminokyselinou v těle (60% v kosterním svalu). Zvyšuje koncentraci aminokyselin v tkáních, slouţí jako palivo pro metabolické děje, transportuje dusík. Spotřeba glutaminu stoupá během stresových stavů a katabolických procesů. Při tréninkové zátěţi byla zjištěna aţ 5x vyšší spotřeba neţ za normálního klidového stavu organismu. Hladina glutaminu v krvi reaguje na oba druhy tréninku vysoce intenzivní (45-60 minut) i prodlouţený (75 minut a déle). Suplementace glutaminem je oblíbená především v kulturistice (22,42) HMB (hydroxy-methyl-butyrát) Hydroxy-methyl-butyrát se v osmdesátých letech pouţíval pro urychlení růstu hospodářských zvířat. HMB je přirozenou látkou, kterou naše tělo dokáţe vyrobit z aminokyseliny leucinu, v malém mnoţství ho najdeme i v různé potravě. Jeho zvýšený přísun působí antikatabolicky a zmírňuje poškození membrán svalových buněk. Má i anabolický efekt - zlepšuje regeneraci, čímţ urychluje a potencuje zvyšování síly a nárůst svalové hmoty při pravidelné intezivní svalové zátěţi. Obecný princip efektu spočívá v regulaci hladiny katabolického hormonu kortizonu (8,21,28) Kreatin V lidském těle je kreatin produkován v játrech, slinivce břišní a ledvinách a následně se ukládá do svalů pomocí krevního oběhu. Ve svalech je více jak 90% ve formě volného kreatinu a zbytek jako kreatin fosforylovaný (CP). Těchto 90% se z těla vyloučí močí v podobě kreatininu (5,16). Kreatin způsobuje nárůst hmotnosti. Prvním důvodem tohoto děje je, ţe společně do svalu s kreatinem se dostává voda, dochází k rehydrataci buněk. Druhým důvodem je zvýšení proteosyntézy, neboť díky zvýšené hydrataci jsou příznivě ovlivněny anabolické děje v buňkách. Třetí příčina spočívá v lepší obnově ATP, coţ zintenzivňuje trénink a zlepšuje se odezva při svalovém růstu (27,37). Kdyţ se kreatin objevil na scéně poprvé, vyskytoval se jen ve formě kreatin monohydrátu. Dnes je na trhu spousta druhů, ale otázkou stále zůstává, která forma kreatinu je 39