MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2004 Cena:?? Kč OBSAH

Transkript

1 V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LX SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2004 Cena:?? Kč OBSAH» st normativnì SmÏrnice MäMT pro st tnì zkouöky z psanì na kl vesnici, zpracov nì textu na poëìtaëi, tïsnopisu a stenotypistiky (Ë.j / ze dne ) str. 2 Mimo dnè opat enì k uzn nì kvalifikace na rovni vysokoökolskèho vzdïl nì poûadovanèho pro v uku cizìho jazyka absolvent m s vysokoökolsk m vzdïl nìm neuëitelskèho smïru (Ë.j / ze dne ) str. 11 Program dvoustrannè spolupr ce v oblasti vzdïl v nì mezi vl dou»eskè republiky a vl dou FrancouzskÈ republiky na lèta , podepsan v Praze dne 16. nora str. 12» st oznamovacì Vyhl öenì ve ejnè diskuse ke 3. verzi R mcovèho vzdïl vacìho programu pro z kladnì vzdïl v nì (Ë.j / ze dne ) str. 18 Informace o zmïn ch v sìti st ednìch a vyööìch zdravotnick ch ökol ve vztahu k n vrhu z kona o nelèka sk ch zdravotnick ch povol nìch a vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie (Ë.j / ze dne ) str. 18 Ozn menì o zmïn ch u organizacì z izovan ch MäMT (Ë.j / ze dne ) str. 20 SdÏlenÌ MäMT o ukonëenì pokusnèho ovï ov nì ÑIntegrace û k s ment lnìm postiûenìm do z kladnìch ökolì (Ë.j / ze dne ) str. 25 Ozn menì o kon nì kvalifikaënìch zkouöek (Ë.j / ze dne ) str. 26 Informace o schv lenì uëebnìch dokument (ze dne ) str. 27

2 strana 2 SEŠIT 3 ČÁST NORMATIVNÍ SMÃRNICE Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy PRO ST TNÕ ZKOUäKY Z PSANÕ NA KL VESNICI, ZPRACOV NÕ TEXTU NA PO»ÕTA»I, TÃSNOPISU A STENOTYPISTIKY».j.: 22706/ ze dne 16. prosince 2003 Ministerstvo ökolstvì ml deûe a tïlov chovy k realizaci ustanovenì ß 15 odst. 2 z kona Ë. 76/1978, o ökolsk ch za ÌzenÌch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, vyd v tuto smïrnici: I. OBECN USTANOVENÕ»l. 1 Druhy, Ëel a obsah st tnìch zkouöek 1. SmÏrnice upravuje st tnì zkouöky a) z kancel skèho psanì na kl vesnici, se zv öenou rychlostì a mistrovskèho, b) ze zpracov nì textu na poëìtaëi, c) z kancel skèho tïsnopisu, se zv öenou rychlostì a komornìho, d) ze stenotypistiky. 2. St tnì zkouöky z tïsnopisu, psanì na kl vesnici a stenotypistiky lze skl dat v jazyce ËeskÈm nebo jinèm. St tnì zkouöku ze zpracov nì textu na poëìtaëi lze skl dat pouze v jazyce ËeskÈm. 3. St tnì zkouökou prokazuje uchazeë roveú vïdomostì, dovednostì, n vyk a schopnostì umoûúujìcìch maxim lnï Ëinn v kon z kladnìch administrativnìch, sekret sk ch, novin sk ch a stenografick ch funkcì a efektivnìho kancel skèho vyuûitì v poëetnì techniky. 4. Zad nì st tnìch zkouöek z psanì na kl vesnici, tïsnopisu a stenotypistiky p ipravuje N rodnì stav odbornèho vzdïl v nì, Weilova 1271/6, Praha 10 (d le N OV). Zad nì st tnìch zkouöek ze zpracov nì textu na poëìtaëi p ipravuje N OV podle smlouvy uzav enè mezi N OV a jìm vybran m subjektem. P ehled poûadavk jednotliv ch st tnìch zkouöek je uveden v P Ìloze Ë. 1 a P Ìloze Ë. 2.»l. 2 ZkuöebnÌ komise 1. ZkuöebnÌ komisi pro st tnì zkouöky z psanì na kl vesnici, z tïsnopisu a ze stenotypistiky a zkuöebnì komisi pro st tnì zkouöku ze zpracov nì textu na kl vesnici z izuje z povï enì Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy N OV. 2. ZkuöebnÌ komise se skl d z p edsedy, jeho z stupc a komisa, kterè na z kladï jejich praxe jmenuje (pop. odvol v ) z ad pedagog st ednìch a vysok ch ökol, Ëlen vybranèho subjektu a pracovnìk N OV editel N OV. ÿeditel N OV jmenuje zkuöebnì komise na 5letÈ funkënì obdobì. 3. VlastnÌ st tnì zkouöku vede komisa spolu se z stupcem ökoly, ve kterè st tnì zkouöka probìh. 4. Komisa nesmì vèst st tnì zkouöku ve ökole, jejìmû je zamïstnancem.»l. 3 MÌsto a doba kon nì st tnìch zkouöek 1. St tnì zkouöky se konajì dvakr t v roce, a to v jarnìm zkuöebnìm obdobì (zpravidla v dubnu, kvïtnu a Ëervnu) a v zimnìm zkuöebnìm obdobì (zpravidla v prosinci a lednu). Mimo dnï se st tnì zkouöky mohou konat i u zvl ötnìch p ÌleûitostÌ (v roëì ökoly, soutïûe). Datum kon nì vöech st tnìch zkouöek, vëetnï mimo dn ch, stanovuje a schvaluje zkuöebnì komise. 2. St tnì zkouöky se konajì ve ökol ch a ökolsk ch za ÌzenÌch, kterè o jejich uspo d nì poû dajì zkuöebnì komisi, v budovï N OV nebo u subjektu, s nìmû N OV podepsal smlouvu ve smyslu Ël. 1, odst. 4. Kaûd st tnì zkouöka se uskuteënì pouze v p ÌpadÏ, ûe se k nì p ihl sì minim lnï 12 uchaze- Ë. V jimky m ûe v od vodnïn ch p Ìpadech povolit N OV. V p ÌpadÏ st tnì zkouöky ze zpracov nì textu na poëìtaëi a st tnì zkouöky z psanì na kl vesnici prov dïnè na poëìtaëi musì d t po adatel k dispozici uëebnu s odpovìdajìcì v poëetnì technikou a zajistit v nì technick dozor.»l. 4 PodmÌnky p ipuötïnì ke st tnìm zkouök m 1. St tnì zkouöky mohou konat û ci st ednìch a vyööìch odborn ch ökol, studenti vysok ch ökol a ostatnì osoby, kterè majì ukonëenè alespoú z kladnì vzdïl nì. 2. Specifickou podmìnkou p ipuötïnì ke zkouöce a) z komornìho tïsnopisu je ukonëenè plnè st ednì vzdïl nì nebo plnè st ednì odbornè vzdïl nì, b) z mistrovskèho psanì na kl vesnici je vykon nì st tnì zkouöky z kancel skèho psanì na kl vesnici, nebo z kancel skèho psanì na kl vesnici zv öenou rychlostì.

3 SEŠIT 3 Strana 3 3. O p ipuötïnì uchazeëe ke st tnì zkouöce, jakoû i o povolenì p Ìpadn ch v jimek ze stanoven ch podmìnek, rozhoduje zkuöebnì komise.»l. 5 P ihl öky ke st tnìm zkouök m a poplatky za nï 1. P ihl öky ke vöem st tnìm zkouök m je t eba zaslat pìsemnï do 15. kvïtna v jarnìm zkuöebnìm obdobì a do 15. listopadu v zimnìm zkuöebnìm obdobì, u mimo dnï konan ch st tnìch zkouöek pak mïsìc p edem. 2. Jednotlivci se p ihlaöujì ke st tnìm zkouök m z psanì na kl vesnici, z tïsnopisu a ze stenotypistiky v N OV. V p ihl öce uvede uchazeë jmèno, p ÌjmenÌ, adresu trvalèho bydliötï a informaci, zda bude skl dat st tnì zkouöku na poëìtaëi nebo na psacìm stroji. äkoly posìlajì hromadnè p ihl öky sv ch û k a student mïsìc p ed kon nìm st tnì zkouöky na adresu N OV nebo komisa i. V p ihl öce uv dïjì poëet uchazeë o st tnì zkouöku, jejich jmèna a p ÌjmenÌ, n zev ökoly, informaci, zda budou uchazeëi skl dat st tnì zkouöku na poëìtaëi nebo na psacìm stroji, a poûadovan termìn kon nì st tnì zkouöky spoleënï s n hradnìm termìnem. 3. Ke st tnì zkouöce ze zpracov nì textu na poëìtaëi se p ihlaöuje uchazeë u ökoly, kter st tnì zkouöku po d nebo zprost edkov v. V p ihl öce je nutno uvèst jmèno, p ÌjmenÌ a titul uchazeëe, datum a mìsto narozenì a adresu trvalèho bydliötï. äkoly zasìlajì seznam uchazeë na adresu N OV, kter zajistì podrobnou organizaci, tj. mìsto a termìn kon nì st tnì zkouöky a delegov - nì zkuöebnìho komisa e. 4. P ed zah jenìm st tnì zkouöky prok ûe uchazeë svou totoûnost obëansk m pr kazem nebo jin m rovnocenn m dokladem a p edloûì komisa i k nahlèdnutì origin ly dalöìch doklad o splnïnì podmìnek p ipuötïnì ke st tnì zkouöce podle Ël. 4, odst. 2b. 5. Poplatky za st tnì zkouöky jsou souë stì p Ìjm N OV a jsou rozdïlov ny na z kladï smlouvy uzav enè ve smyslu Ël. 1, odst. 4. Poplatky za st tnì zkouöky ËinÌ: a) KË 400,- u st tnì zkouöky z kancel skèho psanì na kl vesnici a z kancel skèho tïsnopisu, b) KË 450,- u st tnì zkouöky z kancel skèho psanì na kl vesnici zv öenou rychlostì, z kancel skèho tïsnopisu se zv öenou rychlostì a ze stenotypistiky, c) KË 600,- u st tnì zkouöky z mistrovskèho a cizojazyënèho psanì na kl vesnici, z komornìho a cizojazyënèho tïsnopisu a u st tnì zkouöky ze zpracov nì textu na poëìtaëi.»l. 6 Pr bïh, dèlka a v sledek st tnì zkouöky 1. St tnì zkouöka z kancel skèho psanì na kl vesnici, z tïsnopisu a ze stenotypistiky a) Ke st tnì zkouöce si uchazeë p inese psacì pot eby; m ûe si p inèst vlastnì hardware i software, kter zapojuje a instaluje pod dohledem technickèho dozoru uëebny. b) P ed zah jenìm st tnì zkouöky zkontroluje komisa totoûnost uchazeëe, p Ìp. dalöì doklady, vybere poplatek za st tnì zkouöku a sezn - mì uchazeëe s dobou, kterou m k dispozici na celou st tnì zkouöku, pop. na jejì jednotlivè Ë sti, a s pr bïhem st tnì zkouöky. c) V sledek st tnì zkouöky stanovì komisa, kter uchazeëe zkouöel, zn mkou Ëty stupúovè klasifikaënì stupnice (1 v born, 2 velmi dobr, 3 dobr, 4 neprospïl). V slednou zn mku stanovì p edseda zkuöebnì komise po p edchozì revizi pr ce jin m neû zkouöejìcìm komisa em. Zn mka je uvedena na VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce. d) NeuspÏl-li uchazeë u st tnì zkouöky nebo v jednè z jejìch Ë stì, je reprobov n. St tnì zkouöku m ûe opakovat teprve v nïkterèm z n sledujìcìch zkouökov ch obdobì za poplatek v plnè v öi. 2. St tnì zkouöka ze zpracov nì textu na poëìtaëi a) Ke st tnì zkouöce si uchazeë p inese psacì pot eby; m ûe si p inèst vlastnì hardware i software, kter zapojuje a instaluje pod dohledem technickèho dozoru uëebny. b) P ed zah jenìm st tnì zkouöky komisa za asistence z stupce ökoly zkontroluje totoûnost ËastnÌk, vybere poplatek za st tnì zkouöku, sezn mì uchazeëe s dobou, kterou majì k dispozici na celou zkouöku, a s pr bïhem zkouöky. c) V sledek st tnì zkouöky stanovì komisa, kter uchazeëe zkouöel, zn mkou Ëty stupúovè klasifikaënì stupnice (1 v born, 2 velmi dobr, 3 dobr, 4 neprospïl). Komisa potè odeöle zkuöebnì soubory s prezenënì a v sledkovou listinou zkuöebnì komisi. Zn mka je uvedena na VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce. d) NeuspÏl-li uchazeë u st tnì zkouöky, m ûe ji p i kterèmkoli z dalöìch termìn opakovat. Poplatek za opakovanè vykon nì st tnì zkouöky ËinÌ KË 300,-. II. ST TNÕ ZKOUäKY Z PSANÕ NA KL VESNICI»l. 1 St tnì zkouöka z kancel skèho psanì na kl vesnici 1. St tnì zkouökou z kancel skèho psanì na kl vesnici prokazuje uchazeë schopnost ËinnÏ pouûìvat

4 strana 4 SEŠIT 3 kl vesnici v bïûnè administrativnì, korespondenënì a sekret skè praxi, a to ovï enìm dovednosti a) ps t rychlostì alespoú 200 Ëist ch hoz za minutu a alespoú 99,5procentnÌ p esnostì, b) upravit z kladnì druhy pìsemnostì z oblasti obchodnì korespondence normalizovan m zp sobem. 2. St tnì zkouöka se skl d a) z opisu z p edloûenèho textu, b) z normalizovanèho vypracov nì dvou r zn ch obchodnìch pìsemnostì podle zadan ch dispozic. 3. Na rychlopisnou Ë st st tnì zkouöky m uchazeë dobu 10 minut, na korespondenënì Ë st st tnì zkouöky dobu 90 minut.»l. 2 St tnì zkouöka z kancel skèho psanì na kl vesnici zv öenou rychlostì 1. St tnì zkouökou z kancel skèho psanì na kl vesnici zv öenou rychlostì prokazuje uchazeë schopnost ËinnÏ pouûìvat kl vesnici v n roënïjöì administrativnì, korespondenënì a sekret skè praxi, a to ovï enìm dovednosti a) ps t rychlostì alespoú 300 Ëist ch hoz za minutu a alespoú 99,5procentnÌ p esnostì, b) upravit z kladnì druhy pìsemnostì z oblasti obchodnì korespondence normalizovan m zp sobem. 2. St tnì zkouöka se skl d a) ze dvou desetiminutov ch opis dvou r zn ch p edloûen ch text, b) z normalizovanèho vypracov nì dvou r zn ch obchodnìch pìsemnostì podle zadan ch dispozic v ËasovÈm limitu 90 minut; uchazeë m, kte Ì p edloûì VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce z kancel skèho psanì na kl vesnici, se tato Ë st st tnì zkouöky promìjì.»l. 3 Mistrovsk st tnì zkouöka z psanì na kl vesnici 1. Mistrovskou st tnì zkouökou z psanì na kl vesnici prokazuje uchazeë schopnost optim lnï pouûìvat kl vesnici v administrativnì, korespondenënì a sekret skè praxi, a to ovï enìm dovednosti ps t rychlostì alespoú 400 Ëist ch hoz za minutu a alespoú 99,5procentnÌ p esnostì. 2. St tnì zkouöka se skl d ze dvou dvacetiminutov ch opis dvou r zn ch p edloûen ch text. III. ST TNÕ ZKOUäKA ZE ZPRACOV NÕ TEXTU NA PO»ÕTA»I 1. St tnì zkouökou ze zpracov nì textu na poëìtaëi prokazuje uchazeë schopnost efektivnï vyuûìvat v poëetnì techniku v kancel skè praxi, a to ovï- enìm dovednosti a) prov dït z kladnì operace v textovèm editoru, b) spr vnï interpretovat korekturnì znaëky a na jejich z kladï opravit v textovèm editoru p edloûen text, c) orientovat se v gramatice spisovnè Ëeötiny, d) ps t rychlostì alespoú Ëist ch hoz za 30 minut p i penalizaci 50 hoz za kaûdou chybu. 2. St tnì zkouöka se skl d a) z korektury textu, b) z opisu textu se souëasn m prov dïnìm korektur, c) z ovï enì znalosti ËeskÈ gramatiky, d) z rychlostnìho opisu. 3. Na splnïnì vöech kol st tnì zkouöky m uchazeë dobu 30 minut. IV. ST TNÕ ZKOUäKY Z TÃSNOPISU»l. 1 St tnì zkouöka z kancel skèho tïsnopisu 1. St tnì zkouökou z kancel skèho tïsnopisu prokazuje uchazeë schopnost pouûìvat tïsnopis jako Ëinn prost edek zefektivnïnì bïûnè administrativnì a korespondenënì pr ce, a to ovï enìm dovednosti tïsnopisnï zapsat a do obyëejnèho pìsma obsahovï plnï a jazykovï spr vnï p evèst dikt t rychlostì do 70 slov za minutu. 2. St tnì zkouöka se skl d ze dvou öestiminutov ch dikt t, z nichû prvnì je vöeobecnèho r zu, druh odbornèho r zu. 3. Na p evod kaûdèho dikt tu m uchazeë dobu 60 minut.»l. 2 St tnì zkouöka z kancel skèho tïsnopisu se zv öenou rychlostì 1. St tnì zkouökou z kancel skèho tïsnopisu se zv öenou rychlostì prokazuje uchazeë schopnost pouûìvat tïsnopis jako Ëinn prost edek zefektivnïnì n roënïjöì administrativnì, korespondenënì, pop. sekret skè praxe, a to ovï enìm dovednosti tïsnopisnï zapsat a do obyëejnèho pìsma obsahovï plnï a jazykovï spr vnï p evèst dikt t diktovan do 80, 90 nebo 100 slov za minutu. 2. St tnì zkouöka se skl d ze dvou öestiminutov ch dikt t, z nichû prvnì je vöeobecnèho r zu, druh odbornèho r zu. 3. Na p evod kaûdèho dikt tu do 80 slov za minutu m uchazeë dobu 70 minut, do 90 slov dobu 80 minut a do 100 slov dobu 90 minut.»l. 3 St tnì zkouöka z komornìho tïsnopisu 1. St tnì zkouökou z komornìho tïsnopisu prokazuje uchazeë schopnost pouûìvat tïsnopis v komornì stenografickè praxi (parlamentnì nebo jinè), a to

5 SEŠIT 3 Strana 5 ovï enìm dovednosti tïsnopisnï zapsat a do oby- ËejnÈho pìsma obsahovï plnï a jazykovï spr vnï p evèst obsahovï n roën dikt t diktovan rychlostì do 110 slov za minutu. 2. St tnì zkouöka se skl d ze dvou öestiminutov ch dikt t diktovan ch rychlostì do 110 slov za minutu, z nichû prvnì je vöeobecnèho r zu, druh odbornèho r zu. 3. Na p evod kaûdèho dikt tu m uchazeë dobu 110 minut. V. ST TNÕ ZKOUäKA ZE STENOTYPISTIKY 1. St tnì zkouökou ze stenotypistiky prokazuje uchazeë schopnost pouûìvat ËinnÏ tïsnopis a psanì na kl vesnici v administrativnì, korespondenënì a sekret skè praxi, a to ovï enìm dovednosti a) tïsnopisnï zapsat a vïcnï a jazykovï spr vnï p evèst na kl vesnici poëìtaëe nebo psacìho stroje pïtiminutov dikt t diktovan rychlostì do 70 slov za minutu, b) v normalizovanè pravï vypracovat alespoú dvï r znè obchodnì pìsemnosti podle tïsnopisnï zapsan ch dispozic. 2. St tnì zkouöka se skl d a) z pïtiminutovèho tïsnopisnèho dikt tu z oblasti podnikatelskè praxe, b) z jeho p evodu na kl vesnici poëìtaëe nebo psacìho stroje, c) z vypracov nì dvou r zn ch obchodnìch pìsemnostì podle tïsnopisnï zadanè dispozice. 3. Na p evod tïsnopisnèho dikt tu m uchazeë dobu maxim lnï 25 minut, na vypracov nì obchodnìch pìsemnostì dobu 90 minut. VI. Z VÃRE»N USTANOVENÕ Zruöuje se platnost SmÏrnice pro st tnì zkouöky z tïsnopisu, z psanì na stroji, ze stenotypistiky, z obchodnì korespondence a ze sekret sk ch pracì, zn. SM 813/92 ze dne 7. dubna Tato smïrnice nab v Ëinnost dnem zve ejnïnì ve VÏstnÌku MäMT. JUDr. Petra Buzkov v. r. ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy P Ìloha Ë. 1 POKYNY PRO ST TNÕ ZKOUäKY Z PSANÕ NA KL VESNICI, Z TÃSNOPISU A ZE STENOTYPISTIKY I. OBECN USTANOVENÕ 1. Komisa nem ûe a) bez zmocnïnì editele N OV sjedn vat zkuöebnì termìny s jednotliv mi ökolami, ökolsk mi za ÌzenÌmi Ëi jin mi pr vnick mi osobami, b) zkouöet û ky svè t Ìdy Ëi ökoly, ani revidovat jejich pr ce, c) zkouöet nebo dozìrat u dvou souëasnï probìhajìcìch nebo ËasovÏ se p ekr vajìcìch st tnìch zkouöek. 2. P i st tnìch zkouök ch lze pouûìvat pouze text a kol, kterè N OV schv lil pro p Ìsluön druh st tnì zkouöky a pro p ÌsluönÈ zkuöebnì obdobì. 3. Protokol o st tnì zkouöce je uchov van m ednìm dokladem. Z znamy v nïm proto musejì b t plnè a spr vnè, aby na jejich z kladï mohlo b t uchazeëi vystaveno VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce. Opravy v protokolech vypl vajìcì z revizì pracì je nutno dïlat p esnï a ËitelnÏ. 4. P ed zah jenìm st tnì zkouöky komisa a) ohl sì se u editele ökoly, ökolskèho za ÌzenÌ nebo z stupce pr vnickè osoby a projedn s nìm zajiötïnì podmìnek pro neruöen v kon st tnì zkouöky, b) uvìt uchazeëe, zjistì jejich prezenci a totoûnost podle obëanskèho pr kazu, c) vybere zkuöebnì poplatky (pokud to neuëinil z stupce ökoly) a vyplnì Z znam o vybran ch poplatcìch, d) vysvïtlì uchazeë m Ëel a profesnì v znam p ÌsluönÈ st tnì zkouöky, sdïlì jim jejì Ë sti, pr bïh a ËasovÈ rozvrûenì, e) rozd uchazeë m formul V sledek zkouöky a nech je vyplnit osobnì daje a mìstnì daje, f) pouëì uchazeëe o zp sobu identifikace (uvedenì osobnìch daj ) kaûdè str nky pìsemnè Ë sti st tnì zkouöky. 5. V pr bïhu st tnì zkouöky komisa a) neopouötì mìstnost, ve kterè zkouöì nebo dozìr na pr bïh st tnì zkouöky, b) db na regulèrnì pr bïh st tnì zkouöky, zejmèna na striktnì dodrûov nì doby vymezenè pro st tnì zkouöku nebo na jejì jednotlivè Ë sti a na samostatnou pr ci uchazeë, c) v p ÌpadÏ, ûe m uchazeë technickè problèmy na poëìtaëi, kv li kter m nem ûe ve zkouöce pokraëovat, rozhodne o opakov nì st tnì zkouöky s jin m zad nìm. 6. Po skonëenì st tnì zkouöky komisa a) vybere v sledky pìsemnè Ë sti st tnì zkouöky tak, aby znemoûnil jakoukoli neregulèrnost, b) vyplnì veökerè daje v Protokolu o st tnì zkouöce, ve V sledku zkouöky a v Z znamu o vybran ch poplatcìch, c) peëlivï opravì a klasifikuje pìsemnè Ë sti st t-

6 strana 6 SEŠIT 3 nì zkouöky; u st tnìch zkouöek, jejichû pìsemn Ë st proch zì revizì, je komisa ova klasifikace n vrhem, definitivnì klasifikaci stanovì p edseda zkuöebnì komise na z kladï svè revize, kter takè vyplnì datum na Protokolu o st tnì zkouöce, d) nejpozdïji do dvou t dn po kon nì st tnì zkouöky odevzd nebo zaöle opravenou a klasifikovanou pìsemnou Ë st st tnì zkouöky spolu s veökerou dokumentacì o st tnì zkouöce na adresu N OV. 7. St tnì zkouöku ani jejì jednotlivè Ë sti nelze opakovat ve stejnèm zkuöebnìm termìnu ani obdobì. NeuspÏl-li uchazeë u st tnì zkouöky jako celku nebo v nïkterè jejì Ë sti, m ûe celou st tnì zkouöku opakovat teprve v nïkterèm z n sledujìcìch zkuöebnìch obdobì. II. ST TNÕ ZKOUäKY Z PSANÕ NA KL VESNICI 1. Texty a koly a) jsou vzaty z oblasti korespondenënì praxe podnikatelsk ch subjekt a jsou st ednï obtìûnè, b) jejich spr vnè vypracov nì vyûaduje: z kladnì vïdomost o obsahov ch a struktur lnìch charakteristik ch z kladnìch druh obchodnìch pìsemnostì, z kladnì dovednost vïcnï spr vnï koncipovat, ËinnÏ stylizovat a pravopisnï i form lnï bezchybnï vypracovat z kladnì druhy obchodnìch pìsemnostì, dovednost efektivnï ovl dat kl vesnici desetiprstovou hmatovou metodou na rovni odpovìdajìcì druhu st tnì zkouöky, znalost textovèho editoru a tabulkovèho procesoru na rovni odpovìdajìcì druhu st tnì zkouöky. 2. St tnì zkouöku skl d uchazeë a) na poëìtaëi vlastnìm nebo ökolnìm, b) na psacìm stroji jakèhokoli druhu s kvalitnì p skou a dnï se ÌzenÈm (na p ÌpadnÈ technickè z vady - kromï nenad - l ch v pr bïhu st tnì zkouöky - nelze br t z etel), vlastnìm nebo ökolnìm. 3. koly se vypracov vajì a) na poëìtaëi na öablony dopis, kterè odpovìdajì»sn DopisnÌ papìry pro hospod skou a ednì korespondenci, desetiminutov opis a tabulka do pr zdnèho dokumentu, v jehoû z hlavì jsou uvedeny nacion lie uchazeëe, b) na psacìm stroji na papìry zkuöebnì komise, desetiminutov opis se pìöe dkov nìm 1 na zadnì stranu formul e V sledek zkouöky. 4. Chyby se vyznaëujì a) podtrûenìm, b) celkov m poëtem na dce, kter je uv dïn na pravèm volnèm okraji pìsemnosti; na jejìm levèm volnèm okraji se uv dïjì poëty vynechan ch nebo p idan ch hoz. 5. Desetiminutov opis a) se z hlediska spr vnosti posuzuje s p ihlèdnutìm k»sn prava pìsemnostì zpracovan ch textov mi editory nebo psan ch strojem, b) za jednu chybu se povaûuje zejmèna pìsmeno chybnï napsanè, vynechanè, p idanè nebo p eklepnutè, chybïjìcì mezera nebo mezera navìc (mezi slovy a uvnit slov), p esmyknutì 2 sousednìch pìsmen, slov, dk, odstavc, vynechanè nebo p idanè slovo, skupina slov, dek, vïta Ëi odstavec, z mïna slov, slovo nebo i vìce slov na stejnè dce psan ch posunutìm ruky ze z kladnì polohy, odchylka dku od jednotnè levè svislice postavenì zaë tk dk (poëìt se vöak nejvìce 5 chyb na str nce), nerovn nebo nedokonëen poslednì dek (na dolnìm okraji papìru), znak Enter vloûen pomocì kl vesnice poëìtaëe na konec dku (v p ÌpadÏ automatickèho hodnocenì opisu), c) za chybu se nepovaûuje, je-li pìsmeno (znamènko, znaëka, ËÌslice) otiötïno m lo, ale tak, ûe lze bezpeënï rozeznat, ûe jde o spr vn znak, d) v 1 slovï se poëìt pouze 1 chyba, e) chyba v poslednìch 10 hozech se nepoëìt a poëet hrub ch hoz se poëìt pouze k poslednìmu spr vnèmu hozu, f) ve zvl ötnìch p Ìpadech zv ûì, zda jde nebo nejde o chybu, komisa, pop. p edseda zkuöebnì komise, g) p i v poëtu hrub ch hoz se zapoëìt vajì hozy, kterè uchazeë napsal navìc, a nezapoëìt vajì se hozy, kterè byly vynech ny, Ëist ch hoz za 1 minutu se od celkovèho poëtu hrub ch hoz odeëìt za kaûdou chybu 10 hoz a zbytek se dïlì poëtem minut opisu, h) hodnocenì kvality opisu v z vislosti na procentu chyb a p i dodrûenì minim lnìho poëtu Ëist ch hoz za 1 minutu u jednotliv ch druh st tnìch zkouöek z psanì na kl vesnici ukazuje n sledujìcì tabulka:

7 SEŠIT 3 Strana 7 Maxim lnì % chyb St tnì zkouöka Minim lnì poëet Ëist ch hoz za 1 minutu pro zn mku (minim lnì p esnost v %) pro zn mku v born velmi dobr dobr v born velmi dobr dobr Kancel skè psanì Kancel skè psanì ,15 0,30 0,50 zv öenou rychlostì (99,85) (99,70) (99,50) Mistrovsk lohy z pìsemnostì a) jsou souë stì st tnì zkouöky z kancel skèho psanì na kl vesnici, b) jejich obsahem jsou obchodnì pìsemnosti, c) vypracov vajì se v normalizovanè pravï podle nejnovïjöìho vyd nì»sn prava pìsemnostì zpracovan ch textov mi editory nebo psan ch strojem, uvedenè hledisko je kritèriem jejich spr vnosti, d) klasifikace je d na n sledujìcìmi hledisky: zn mkou v born se hodnotì pìsemnosti napsanè bez chyb a p eklep, form lnï vzornï upravenè a bezvadnè po str nce stylistickè i jazykovè, zn mkou velmi dobr se hodnotì pìsemnosti, ve kter ch jsou jen malè strojopisnè, jazykovè nebo form lnì chyby, stylizace pìsemnostì je sice vhodn, ale mènï p esn, zn mkou dobr se hodnotì pìsemnosti, ve kter ch jsou vïtöì strojopisnè a jazykovè chyby, odchylky od normalizovanè pravy jsou n padnè, stylizace nejasn, zn mkou neprospïl se hodnotì pìsemnosti, ve kter ch lze na prvnì pohled rozeznat neznalost form lnì pravy p Ìsluön ch pìsemnostì nebo majì tolik chyb, ûe by se jich v praxi nedalo pouûìt. Pozn.:Za kaûdou hrubou pravopisnou chybu se sniûuje zn mka o jeden stupeú. Zn mku je nutno uvèst na kaûdè pìsemnosti zvl öù. 7. Na VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce se uv dì a) zn mka z opisu, vëetnï dosaûen ch Ëist ch hoz za 1 minutu a procenta p esnosti opisu, b) zn mka z pìsemnostì, kter je zpravidla pr mïrem jednotliv ch Ë stì, c) dìlëì nebo v sledn zn mka neprospïl z kterèkoli Ë sti st tnì zkouöky je d vodem reprobace uchazeëe. III. ST TNÕ ZKOUäKY Z TÃSNOPISU 1. Dikt ty u jednotliv ch st tnìch zkouöek z tïsnopisu je moûno zaznamen vat tïsnopisem grafick m nebo strojov m. a) Dikt ty jsou u st tnì zkouöky z kancel skèho tïsnopisu a z tïsnopisu se zv öenou rychlostì obsahovï i tïsnopisnï st ednï obtìûnè, u st tnì zkouöky z komornìho tïsnopisu kladou obsahovï i tïsnopisnï vïtöì n roky na vöeobecnè vzdïl nì a rozhled uchazeëe i na roveú jeho tïsnopisnè dovednosti. b) MajÌ celkov poëet slov, minutovè rychlostnì rozvrûenì a stanovenou dobu na p evod podle n sledujìcì tabulky: do 70 slov za minutu: 360 slov; 50, 50, 60, 60, 70, 70 slov za minutu; 60 minut na p evod, do 80 slov za minutu: 410 slov; 50, 60, 70, 70, 80, 80 slov za minutu; 70 minut na p evod, do 90 slov za minutu: 470 slov; 60, 70, 80, 80, 90, 90 slov za minutu; 80 minut na p evod, do 100 slov za minutu: 530 slov; 70, 80, 90, 90, 100, 100 slov za minutu, 90 minut na p evod, do 110 slov za minutu: 590 slov; 80, 90, 100, 100, 110, 110 slov za minutu, 110 minut na p evod. 2. Pr bïh st tnì zkouöky a) p ed kaûd m dikt tem sezn mì komisa uchazeëe struënï s jeho obsahem a s obtìûnïjöìmi v razy, kterè se v nïm vyskytujì, b) jako prvnì se diktuje dikt t vöeobecnèho r zu, c) stenogram dikt tu, kter se podepsan odevzd v spolu s p evodem, pìöe uchazeë na vlastnì papìr a v pravï, na kterou je zvykl. P i vyuûitì tïsnopisu strojovèho stenogram obvykle nevznik, uchazeë pìöe p Ìmo na kl vesnici poëìtaëe, d) p evod dikt tu do obyëejnèho pìsma Ëi dopracov nì z znamu dikt tu p i vyuûitì tïsnopisu strojovèho se vypracov v na papìr zkuöebnì komise ËitelnÏ perem, propisovacì tuûkou nebo v jimeënï na psacìm stroji, je-li zaruëena regulèrnost st tnì zkouöky a neruöen pr ce ostatnìch uchaze- Ë a povolì-li to komisa, na poëìtaëi v textovèm editoru a n slednï se vytiskne pod dohledem zkuöebnìho komisa- e na papìr. 3. Opravy a hodnocenì st tnì zkouöky a) opravuje a hodnotì se z sadnï pouze p evod dikt tu do obyëejnèho pìsma; stenogram se

8 strana 8 SEŠIT 3 kontroluje pouze co do plnosti a p ihlìûì se k nïmu v p Ìpadech vynech nì slov v p evodu, pop. zjevnèho p eslechu, b) opravit, obodovat a klasifikovat je z sadnï nutno kaûdou pr ci, c) evidentnï öpatnè pr ce je nutno opravit a obodovat alespoú do mìsta, kde je naprosto nepochybnï p ekroëen stanoven limit chyb; do v sledku st tnì zkouöky se v takovèm p ÌpadÏ poznamen Ñlimit chyb v raznï p ekroëenì, d) oprava chyby se provede podökrtnutìm chybnè Ë sti p evodu a nadeps nìm spr vnèho znïnì jinou barvou, neû jakou je ps n p evod, e) za chybu se povaûuje vïcn odchylka p evodu od diktovanèho textu, jakoû i kaûd gramatick a pravopisn chyba, f) hodnocenì z vaûnosti chyby se prov dì bodovou penalizacì s rozliöenìm mal ch chyb, penalizovan ch jednìm trestn m bodem, st ednìch, penalizovan ch pïti trestn mi body, a hrub ch, penalizovan ch deseti trestn mi body, za kaûdou chybu zvl öù (pokud nejde o vïcn, gramatick nebo analogick d sledek jednè chyby z kladnì), naps nìm poëtu trestn ch bod na voln okraj do rovnï dku, v nïmû je chyba, g) k usnadnïnì revize spr vnosti opravy a hodnocenì pr ce vyznaëì komisa v kaûdèm p evodu z etelnï poslednì dvï minuty diktovanèho textu. 4. P Ìklady z kladnìch druh chyb a) Za chybu se nepovaûuje z mïna souznaën ch slov, kter se od sebe liöì form lnï Ëi nepatrnï, nahrazenì teëky za vïtou Ë rkou Ëi st ednìkem a naopak, pokud to nem za n sledek zmïnu smyslu. b) Za malou chybu (1 trestn bod) se povaûuje zejmèna vynech nì, p id nì nebo z mïna p edloûek nebo spojek "a - i", zmïna slovosledu nemïnìcì smysl textu, kaûd mal pravopisn chyba. c) Za st ednì chybu (5 trestn ch bod ) se povaûuje zejmèna chybn p edpona nebo koncovka, pokud nemajì za n sledek podstatnou zmïnu smyslu, nahrazenì, vynech nì nebo p id nì slova, kterè m stejn nebo p ibliûnï stejn v znam, neochuzuje text a nemïnì smysl vïty, kaûdè vynechanè slovo ze skupiny slov, kter jsou ve stenogramu z etelnï naps na. d) Za hrubou chybu (10 trestn ch bod ) se povaûuje zejmèna chybnï p evedenè nebo vynechanè slovo, kterè znamen podstatnou zmïnu nebo ochuzenì obsahu textu, hruböì pravopisn chyba, chyba, kter by se jinak povaûovala za st ednì, m -li za n sledek podstatnou zmïnu smyslu. e) Za dvï hrubè chyby (20 trestn ch bod ) lze povaûovat zejmèna tak hrubï chybnï p evedenè slovo, ûe vïta je logick m nesmyslem, vynech nì slova, kterè m za n sledek, ûe vïta nenì logicky nebo gramaticky uzav ena. f) Obsahuje-li p evod nïkolik hrub ch logick ch chyb, m ûe b t povaûov n za nevyhovujìcì i p i celkovï menöìm poëtu chyb, neû stanovujì p ÌsluönÈ limity. g) P i urëenì druhu chyby je vûdy rozhodujìcì d sledek chyby pro vïcnou spr vnost a praktickou upot ebitelnost p evodu. 5. Klasifikace p evodu a) p evod dikt tu se povaûuje za vyhovujìcì, nem -li celkovï vìce neû 4 % hrub ch chyb a nenì-li v poslednìch dvou minut ch vìce neû 5 % hrub ch chyb; p itom 1 hrub chyba (10 trestn ch bod ) je rovna 2 st ednìm chyb m, 1 st ednì chyba (5 trestn ch bod ) je rovna 5 mal ch chyb m (po 1 trestnèm bodu), b) klasifikace p evodu dikt tu se prov dì podle n sledujìcì tabulky: Rychlost do Maxim lnì poëet trestn ch bod na zn mku Limit chyb slov za minutu v born velmi dobr dobr v 5. a 6. minutï Na VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce se uv dì zn mka a procento p esnosti p evodu kaûdèho z dikt t. IV. St tnì zkouöka ze stenotypistiky 1. Texty a koly a) jsou vzaty z oblasti korespondenënì praxe podnikatelsk ch subjekt a jsou st ednï obtìûnè, b) jejich vypracov nì vyûaduje spolehlivou dovednost grafickèho nebo strojovèho tïsnopisu. 2. Ke zkouöce si uchazeë p inese a) vlastnì hardware a software p i vyuûitì strojovèho tïsnopisu, b) vlastnì pom cky pro po ÌzenÌ tïsnopisnèho z znamu dikt tu vëetnï psacìho stroje nebo poëìtaëe na p evod,

9 SEŠIT 3 Strana 9 c) po dohodï s po dajìcì ökolou a jejìm technikem mu m ûe b t poskytnut ökolnì hardware. 3. K p evodu tïsnopisnèho dikt tu do obyëejnèho pìsma p i pouûitì grafickèho tïsnopisu a pro v tisk pr ce p i pouûitì strojovèho tïsnopisu pouûìv uchazeë papìr zkuöebnì komise. P ev dì-li dikt t v textovèm editoru, pouûìv bìl papìr. 4. PÏtiminutov dikt t a) se diktuje rychlostì 50, 60, 60, 70 a 70 slov za minutu, b) doba p evodu nebo dopracov nì z znamu dikt tu p i vyuûitì strojovèho tïsnopisu zaëìn skonëenìm dikt tu, ukonëenì p evodu nebo dopracov nì z znamu dikt tu p i vyuûitì strojovèho tïsnopisu ozn mì uchazeë zvednutìm ruky a komisa zaznamen p Ìsluönou dobu p evodu na uchazeëovu pr ci. Od okamûiku zvednutì ruky se nesmì uchazeë dot kat kl vesnice poëìtaëe nebo psacìho stroje a nesmì ruöit ostatnì, kte Ì pr ci jeötï nedokonëili. Teprve po dokonëenì p evodu vöech p Ìtomn ch uchazeë smì pod dohledem zkuöebnìho komisa e uchazeë vyuûìvajìcì strojovèho tïsnopisu zah jit v tisk zpracovanèho souboru, aniû by jiû zasahoval do jeho obsahu, c) p evod dikt tu do obyëejnèho pìsma p i vyuûitì grafickèho tïsnopisu se pìöe na poëìtaëi nebo psacìm stroji dkov nìm 1,5, kterè umoûúuje event. dodateënè pravy, hodnotì se z hlediska - tïsnopisnèho podle stejn ch z sad jako u zkouöek z tïsnopisu s tìm, ûe ve 4. a 5. minutï p evodu nesmì b t vìce neû 7 hrub ch chyb (70 trestn ch bod ), - pìsa skèho (technickè p esnosti p episu) tak, ûe kaûdè slovo libovolnè dèlky, kterè se odchyluje od diktovanèho textu a nebylo jiû penalizov no z hlediska tïsnopisnèho, se poëìt za jednu pìsa skou chybu, klasifikuje se podle n sledujìcì tabulky: TÏsnopis nejvyööì poëet trestn ch bod PsanÌ na kl vesnici nejvyööì poëet chyb»as p evodu nejvyööì poëet minut Zn mka v born velmi dobr dobr PÌsemnosti a) se zpracov vajì na z kladï dispozic diktovan ch rychlostì 50 slov za min. a zapsan ch uchazeëem tïsnopisnï, b) hodnotì se obdobn m zp sobem jako pìsemnosti u st tnì zkouöky z kancel skèho psanì na kl vesnici. 6. Na VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce se uv dì v sledn zn mka z p evodu dikt tu a v sledn zn mka z pravy pìsemnostì, kter je obvykle pr mïrem dìlëìch zn mek. DÌlËÌ nebo v sledn zn mka neprospïl je d vodem reprobace uchazeëe. P Ìloha Ë. 2 POKYNY PRO ST TNÕ ZKOUäKY ZE ZPRACOV NÕ TEXTU NA PO»ÕTA»I I. OBECN USTANOVENÕ 1. Komisa nem ûe a) bez zmocnïnì zkuöebnì komise sjedn vat zkuöebnì termìny s jednotliv mi ökolami nebo organizacemi, b) zkouöet û ky svè t Ìdy Ëi ökoly, c) zkouöet nebo dozìrat u dvou souëasnï probìhajìcìch nebo ËasovÏ se p ekr vajìcìch st tnìch zkouöek. 2. P i st tnìch zkouök ch lze pouûìvat pouze zkouökov zad nì, kter byla schv lena zkuöebnì komisì pro p ÌsluönÈ zkuöebnì obdobì a termìn. 3. Protokol o st tnì zkouöce je uchov van m ednìm dokladem. Z znamy v nïm proto musejì b t plnè a spr vnè, aby na jejich z kladï mohlo b t vystaveno uchazeëi VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce, resp. aby mohly b t zodpovïzeny jeho event. dotazy. 4. P ed zah jenìm st tnì zkouöky komisa a) spojì se se z stupcem ökoly, kter st tnì zkouöku uspo dala nebo pro jin subjekt zprost edkovala, b) uvìt uchazeëe, zjistì jejich prezenci a totoûnost podle obëanskèho pr kazu nebo jinèho rovnocennèho dokladu, c) vybere poplatky za st tnì zkouöku (pokud to neuëinil z stupce ökoly) a vyplnì Z znam o vybran ch poplatcìch, d) vysvïtlì uchazeë m Ëel a profesnì v znam st tnì zkouöky a sdïlì jim obsah, pr bïh a ËasovÈ rozvrûenì,

10 strana 10 SEŠIT 3 e) vyd instrukci, aby si kaûd uchazeë zkontroloval spr vnost systèmovèho Ëasu a data na svèm poëìtaëi (systèmov Ëas je jednìm z kontrolnìch prvk ), f) sdïlì uchazeë m oznaëenì jejich textov ch zkouökov ch soubor a adres poëìtaëe, p ÌpadnÏ sìtï, kde svè soubory vyhledajì a zobrazì na svèm poëìtaëi. Soubory mohou b t umìstïny podle moûnostì ökoly: na disketï, v sìti, g) po vyd nì p Ìkazu k otev enì soubor a kontrole spr vnosti zobrazen ch soubor rozd pïtistr nkovou p edlohu tak, aby ji p ed zah jenìm st tnì zkouöky nemohli uchazeëi studovat, a vyd pokyn k jejì kontrole a srovn nì. 5. V pr bïhu st tnì zkouöky komisa a) neopouötì mìstnost, ve kterè zkouöì nebo dozìr na pr bïh st tnì zkouöky, b) db na regulèrnì pr bïh st tnì zkouöky, zejmèna na striktnì dodrûov nì doby vymezenè pro zkouöku a na samostatnou pr ci uchazeë, c) v p ÌpadÏ, ûe m uchazeë technickè problèmy na poëìtaëi, kv li kter m nem ûe ve st tnì zkouöce pokraëovat, vyëk do doby, neû ukon- ËÌ zkouöku ostatnì uchazeëi, a potè ho nech zkouöku opakovat s jin m zad nìm. 6. Po skonëenì st tnì zkouöky komisa a) zajistì, aby uchazeëi odstoupili 1,5 metru od stolu a pod jeho dohledem uloûili v slednè soubory do adres e urëenèho z stupcem ökoly nebo na disketu a z roveú na pevn disk poëìtaëe, b) pod dohledem z stupce ökoly zajistì nakopìrov nì vöech v sledn ch soubor buô v p ÌsluönÈm form tu (nap. txt, doc, html) do spoleënèho adres e v sìti, nebo jejich shrom ûdïnì prost ednictvìm nosiëe (nap. diskety), c) pomocì vyhodnocovacìho software opravì a klasifikuje zkouöku, d) vyplnì veökerè daje v Protokolu o st tnì zkouöce a Z znamu o vybran ch poplatcìch, e) nejpozdïji do t dne po kon nì st tnì zkouöky odevzd nebo zaöle Protokol o st tnì zkouöce, Z znam o vybran ch poplatcìch a soubory k archivaci a p ÌpadnÈmu odvolacìmu ÌzenÌ do N OV. 7. NeuspÏl-li uchazeë u st tnì zkouöky, m ûe ji p i kterèmkoli z dalöìch termìn opakovat. 8. Distribuci VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce zajiöùuje N OV. II. ST TNÕ ZKOUäKA ZE ZPRACOV NÕ TEXTU NA PO»ÕTA»I 1. Texty a koly a) jsou vzaty z oblasti korespondenënì praxe a jsou st ednï obtìûnè, b) jejich vypracov nì vyûaduje efektivnì ovl d nì v poëetnì techniky, spolehlivou strojopisnou dovednost a znalost ËeskÈ gramatiky. 2. St tnì zkouöku skl d uchazeë na poëìtaëi. VlastnÌ hardware i software m ûe pouûìvat se souhlasem technickèho dozoru uëebny. 3. P ed zah jenìm st tnì zkouöky obdrûì uchazeë zkouökov soubor pro editaci v rozsahu textu 1. strany p edlohy a zkouökovè zad nì. 4. ZkouökovÈ zad nì se skl d z pïti stran ËlenÏn ch do sedmi skupin po pïti dcìch. a) Na pravèm okraji 1. strany p edlohy je vyzna- Ëeno 24 korektur: p ehozenì sousednìch slov (3x), p ehozenì (1x), zmïna koncovek (5x), vypustit sek textu (4x), z mïna slova za jinè slovo (5x), vsuvka do textu (3x), p esun bloku (1x), ponechat p vodnì (1x), zmïna malèho pìsmena na velkè (1x). UchazeË po otev enì zkouökovèho souboru edituje text podle vyznaëen ch korekturnìch znaëek. b) Na pravèm okraji 2. strany p edlohy je vyzna- Ëeno 36 korektur: p ehozenì sousednìch slov (3x), p ehozenì (2x), zmïna koncovek (8x), vypustit sek textu (7x), z mïna slova za jinè slovo (8x), vsuvka do textu (5x), p esun bloku (1x), ponechat p vodnì (1x), zmïna malèho pìsmena na velkè (1x). UchazeË text p edlohy opisuje a opravuje ho podle vyznaëen ch korekturnìch znaëek. c) Na 3. stranï p edlohy je v textu vynech no a podtrûeno 12 gramaticky obtìûn ch mìst. UchazeË text p edlohy opisuje a na vyznaëen mìsta doplúuje spr vnè gramatickè tvary. d) 4. a 5. strana obsahujì text, kter uchazeë opisuje do doby ukonëenì st tnì zkouöky. 5. Na VysvÏdËenÌ o st tnì zkouöce se uv dì zn mka a bodovè vyëìslenì v sledku st tnì zkouöky. Maxim lnï je moûno dos hnout bod a) bodovèmu vyëìslenì a vìce je p i azena zn mka v born, b) bodovèmu vyëìslenì je p i azena zn mka velmi dobr, c) bodovèmu vyëìslenì je p i azena zn mka dobr, d) bodovè vyëìslenì bod a niûöì je d vodem reprobace uchazeëe.

11 SEŠIT 3 Strana 11 Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»j.: / V Praze dne 5. nora 2003 Mimo dnè opat enì S ËinnostÌ od 1. z Ì 2003 do 30. Ëervna 2006 se uzn v kvalifikace na rovni vysokoökolskèho vzdïl nì poûadovanèho pro v uku cizìho jazyka absolvent m s vysokoökolsk m vzdïl nìm neuëitelskèho smïru, kte Ì majì: St tnì vöeobecnou jazykovou zkouöku nebo st tnì speci lnì jazykovou zkouöku nebo Studium JASPEX, p ÌpadnÏ INTEX nebo nïkterou nìûe uvedenou mezin rodnì zkouöku: CAE Certificate in Advanced English 4. stupeú ALTE* CPE Certificate of Proficiency in English 5. stupeú. ALTE ZMP Zentrale Mittelstufenpr fung 4. stupeú ALTE ZOP Zentrale Oberstufenpr fung 5. stupeú ALTE KDS Kleines Deutsches Sprachdiplom 5.stupeÚ ALTE DS DiplÙme SupÈrieur d Etudes FranÁaises Modernes 4.stupeÚ ALTE DELF DiplÙme ÈlÈmentaire de langue franáaise ( A5, A6 ) 4. stupeú ALTE DALF DiplÙme approfondi de langue franáaise 5. stupeú ALTE DSE DIPLOMA SUPERIOR DE ESPA OL 5. stupeú ALTE CELI 4 Certificato di Conoscenza della Lingua Italiana, Livello 4 4.stupeÚ ALTE CELI 5 Certificato di Conoscenza della Lingua Italiana, Livello 5 5.stupeÚ ALTE nebo absolvovali studium na vysokè ökole s cizìm vyuëovacìm jazykem. S tïmito uëiteli lze uzav Ìt pracovnì pomïr na dobu neurëitou jen v p ÌpadÏ, ûe zah jì vysokoökolskè studium v poûadovanè uëitelskè aprobaci. UvedenÈ jazykovè zkouöky se nerovnajì uëitelskè jazykovè aprobaci, kterou mohou absolventi uëitelsk ch i neuëitelsk ch studijnìch obor zìskat v rozöi ujìcìm studiu, kterè realizujì vysokè ökoly v r mci celoûivotnìho vzdïl v nì. *Mezin rodnï uzn van pïtistupúov tabulka ALTE Ing. Stanislav Karabec, v.r. vrchnì editel sekce spr vnìch ËinnostÌ a rozvoje lidsk ch zdroj

12 strana 12 SEŠIT 3 PROGRAM DVOUSTRANN SPOLUPR CE V OBLASTI VZDÃL V NÕ mezi vl dou»eskè republiky a vl dou FrancouzskÈ republiky na lèta Vl da»eskè republiky a vl da FrancouzskÈ republiky (d le jen ÑsmluvnÌ stranyì), odvol vajìce se na KulturnÌ dohodu mezi vl dou»eskoslovenskè socialistickè republiky a vl dou FrancouzskÈ republiky podepsanou v Pa Ìûi dne 26. Ìjna 1967, p ihlìûejìce k DohodÏ mezi vl dou»eskè a SlovenskÈ FederativnÌ Republiky a vl dou FrancouzskÈ republiky o spolupr ci v oblasti vzdïl v nì podepsanè v Praze dne 13. z Ì 1990, vyjad ujìce plnou spokojenost s rovnì a v sledky vzdïl vacì a jazykovè spolupr ce v uplynul ch letech, vìtajìce vstup»eskè republiky do EvropskÈ unie a kulturnì sblìûenì obou zemì, kterè z nïho vyplyne, vyjad ujìce uspokojenì ze skuteënosti, ûe»esk republika zìskala dne 5. z Ì 1999 na summitu v Monctonu statut pozorovatele ve Frankofonii, zavazujìce se podporovat jazyky a kultury st t obou smluvnìch stran ve ökol ch, zejmèna na z kladï dvoustrann ch konzultacì, projevujìce svè odhodl nì podporovat sbliûov nì vzdïl vacìch systèm obou zemì rozvìjenìm vz jemnè spolupr ce v tèto oblasti v r mci r zn ch evropsk ch program, se dohodly takto: I. JAZYKOV VZDÃL V NÕ»l nek 1 1. SmluvnÌ strany budou nad le podporovat v uku ËeskÈho jazyka na nïkter ch vysok ch ökol ch ve FrancouzskÈ republice a v uku francouzskèho jazyka na nïkter ch vysok ch ökol ch v»eskè republice. Seznam tïchto ökol je souë stì P Ìlohy SmluvnÌ strany se shodujì na tom, ûe lohou uëitel, lektor a pedagogick ch poradc je kromï koordinace jazykovï-vzdïl vacì spolupr ce takè zajiöùov nì dalöìch kulturnìch aktivit ve ökol ch nebo krajìch, kde p sobì.»l nek 2 SouË stì pr ce francouzsk ch uëitel z oddïlenì jazykov ch kurs FrancouzskÈho institutu v Praze je vedenì kurs francouzötiny, urëen ch pro pracovnìky st tnì spr vy»eskè republiky, zejmèna pro ty, kte Ì majì na starosti agendu EvropskÈ unie.»l nek 3 1. Francouzsk smluvnì strana zorganizuje kaûdoroënï v»eskè republice ve spolupr ci s Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky a jìm urëen mi za ÌzenÌmi kursy a semin e dalöìho vzdïl v nì pro uëitele z kladnìch, st ednìch, vyööìch odborn ch a st tnìch jazykov ch ökol. Kursy povedou zkuöenì ËeötÌ a francouzötì pedagogovè. 2. Ministerstvo ökolstvì, ml deûe, a tïlov chovy»eskè republiky doporuëì editel m ökol, prost ednictvìm ökolsk ch odbor krajsk ch ad, aby umoûnili uëitel m z Ëastnit se tïchto kurs bïhem jejich pracovnì doby.»l nek 4 1.»esk smluvnì strana p ijme kaûdoroënï studenty francouzsk ch vysok ch ökol, kte Ì studujì Ëesk jazyk, na LetnÌ ökoly slovansk ch studiì po danè Ëesk mi univerzitami. 2. PoËet stipendiì je uveden v P Ìloze 2.»l nek 5 SmluvnÌ strany doporuëì Ëesk m vydavatelstvìm, aby svè projekty na p eklady vybran ch metodick ch a teoretick ch pracì z oblasti pedagogiky a didaktiky p edloûily Komisi programu F. X. äalda na podporu ediënì Ëinnosti, kter je podporov n francouzskou smluvnì stranou.»l nek 6 1. Francouzsk smluvnì strana p ijme kaûdoroënï ke studijnìm pobyt m a k Ëasti na metodick ch kursech uëitele francouzötiny z kladnìch, st ednìch, vyööìch odborn ch, st tnìch jazykov ch a vysok ch ökol a studenty francouzskèho jazyka. 2. Francouzsk smluvnì strana diplomatickou cestou ozn mì do 1. b ezna kaûdèho roku poëet stipendiì, p idïlen ch pro jednotlivè druhy studijnìch pobyt podle odstavce 1, p iëemû si ponech pr vo p istoupit k Ë steën m zmïn m v p idïlov nì tïchto stipendiì v z vislosti na specifickè povaze û dostì, navrûen ch projektech nebo motivaci uchazeëe.

13 SEŠIT 3 Strana V bïr z navrûen ch uchazeë na studijnì pobyty podle odstavce 1 bude ve st tech obou smluvnìch stran prov dït komise, sloûen z p edstavitel p Ìsluön ch org n st t smluvnìch stran. II. SPOLUPR CE V OBLASTI Z KLADNÕHO, STÿEDNÕHO A VYääÕHO ODBORN HO VZDÃL V NÕ»l nek 7 1. V oblasti jazykovèho vzdïl v nì smluvnì strany budou p ihlìûet k rezoluci Rady EvropskÈ unie z 31. b ezna 1995, kter se t k zlepöov nì kvality a diverzifikace v uky jazyk uvnit ökolsk ch systèm. 2.»esk smluvnì strana bude podporovat rozvoj v uky francouzskèho jazyka na Ëesk ch z kladnìch ökol ch, zejmèna na ökol ch s rozöì en m jazykov m vyuëov nìm od t etìho roënìku z kladnì ökoly. 3.»esk smluvnì strana bude i nad le vytv et podmìnky, umoûúujìcì n vaznost tèto v uky na st ednìch ökol ch na v uku uvedenou v odstavci Pro zv öenì z jmu o francouzsk jazyk p ÌsluönÈ org ny smluvnìch stran zorganizujì celost tnì soutïû, jejìû vìtïzovè budou odmïnïni jazykov mi a kulturnìmi pobyty ve FrancouzskÈ republice. Francouzsk smluvnì strana uhradì pobytovè n klady vìtïz soutïûe, Ëesk strana cestovnì v daje. 5. SmluvnÌ strany doporuëì organiz tor m soutïûe, aby se obr tili s v zvou o podporu tèto soutïûe na org ny mìstnì a zemnì samospr vy a asociace uëitel.»l nek 8 1. Francouzsk smluvnì strana v r mci sv ch moûnostì a ve shodï s Ëeskou smluvnì stranou podpo- Ì zesìlenou v uku francouzötiny na gymn ziìch v»eskè republice. 2. P ÌsluönÈ org ny st t smluvnìch stran posoudì moûnost rozöì enì poëtu ökol uveden ch v odstavci 1.»l nek 9 1.»esk smluvnì strana bude podporovat t Ìdy s v ukou vybran ch p edmït ve francouzötinï (d le jen dvojjazyënè t Ìdy) Ëesk ch gymn ziì z ÌzenÈ v Praze, BrnÏ, Olomouci a T bo e, ve kter ch se kromï francouzskèho jazyka a literatury vyuëujì francouzsky aû do rovnï dvojjazyënè maturity takè matematika, fyzika, chemie, dïjepis a zemïpis. 2.»esk smluvnì strana se bude snaûit usnadnit podmìnky pobytu uëitel m, p ijat m na n vrh francouzskè strany. Tito uëitelè budou povï eni vyu- Ëov nìm a takè pedagogick m vzdïl v nìm Ëesk ch uëitel tïchto dvojjazyën ch t Ìd. Francouzsk strana poskytne ökol m uveden m v odstavci 1 pedagogickou pomoc. 3. Vzhledem k v znamu dvojjazyën ch t Ìd uveden ch v odstavci 1 smluvnì strany budou podporovat poë teënì a dalöì vzdïl v nì Ëesk ch uëitel vöech p edmït, kterè jsou vyuëov ny ve francouzötinï. 4.»esk smluvnì strana uzn spïönè vykon nì zkouöky z francouzötiny, kter je souë stì maturity ve t Ìd ch zmìnïn ch v odstavci 1 jakoûto doklad, kter osvïdëuje roveú 3 znalosti francouzskèho jazyka podle Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky stanovenèho Seznamu standardizovan ch jazykov ch zkouöek, prokazujìcìch splnïnì kvalifikaënìch poûadavk u vybranèho okruhu zamïstnanc p sobìcìch ve spr vnìch adech»eskè republiky. 5.»esk smluvnì strana vezme v vahu zvl ötnì charakter dvojjazyën ch t Ìd a pedagogick ch a finanënìch pot eb, nezbytn ch pro jejich dalöì rozvoj. 6. SmluvnÌ strany vyjad ujì plnou spokojenost s dosaûenou kvalitou dvojjazyën ch t Ìd, kter je p edevöìm v sledkem promyölenè koncepce maturitnì zkouöky, a budou usilovat o to, aby forma i obsah tèto maturity z staly zachov ny v souëasnè podobï.»l nek V r mci Ëinnosti dvojjazyën ch t Ìd gymn ziì v»eskè republice francouzsk smluvnì strana zajistì ve spolupr ci s Ëeskou smluvnì stranou pedagogick dohled u v uky p edmït, kterè jsou vyuëov ny ve francouzötinï, a dalöì vzdïl v nì Ëesk ch uëitel prost ednictvìm studijnìch pobyt v»eskè republice a ve FrancouzskÈ republice. 2. Francouzsk smluvnì strana bude vyd vat do roku 2004 absolvent m-drûitel m maturitnìho vysvïd- ËenÌ z dvojjazyën ch t Ìd Ëesk ch gymn ziì uveden ch v Ël nku 9 osvïdëenì o jazykovè zp sobilosti, kterè jim umoûnì zìskat p Ìstup na vysokou ökolu ve FrancouzskÈ republice, pokud tito absolventi budou mìt takè p Ìstup na vysokou ökolu v»eskè republice. 3. Po vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie v roce 2004 budou osvïdëenì uveden v odstavci 2 upravena podle Ël nku 5 dekretu Ë z 23. kvïtna 2000 vydanèho Ministerstvem ökolstvì, v zkumu a technologie FrancouzskÈ republiky. Francouzsk smluvnì strana navrhne, aby se tato osvïdëenì vyvìjela podle evropskèho referenënìho r mce.

14 strana 14 SEŠIT 3»l nek Francouzsk smluvnì strana kaûdoroënï p ijme ËeskÈ û ky a û kynï ke studiu v lyceu Carnot v Dijonu a v lyceu Alphonse Daudeta v NÓmes. 2. V bïr û k provedou spoleënï Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky, VelvyslanectvÌ FrancouzskÈ republiky v»eskè republice a editelè obou ökol uveden ch v odstavci 1. PoËet mìst bude up esnïn editeli lyceì p ed kon nìm v bïrovèho ÌzenÌ. 3.»esk smluvnì strana zajistì v uku ËeskÈho jazyka pro ËeskÈ a francouzskè û ky lycea Alphonse Daudeta v NÓmes a pro ËeskÈ û ky lycea Carnot v Dijonu.»esk smluvnì strana zajistì v uku ËeskÈho jazyka takè pro francouzskè û ky lycea Carnot v Dijonu, pokud o to francouzsk smluvnì strana poû d. 4. Francouzsk smluvnì strana se zavazuje, ûe pro û ky uvedenè v odstavci 3 p ipravì pìsemnou maturitnì zkouöku z Ëeötiny jako volitelnèho p edmïtu, a to pokud moûno ve zkuöebnìm st edisku, pod kterè tito û ci spadajì. 5.»esk smluvnì strana uzn francouzskè maturitnì vysvïdëenì zìskanè Ëesk mi û ky na ökol ch uveden ch v odstavci 1 jakoûto doklad, kter osvïd- Ëuje roveú 3 znalosti francouzskèho jazyka podle Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky stanovenèho Seznamu standardizovan ch jazykov ch zkouöek, prokazujìcìch splnïnì kvalifikaënìch poûadavk u vybranèho okruhu zamïstnanc p sobìcìch ve spr vnìch adech»eskè republiky. 6.»esk smluvnì strana bude usilovat o to, aby ËeskÈ vysokè ökoly p i p ijìmacìm ÌzenÌ p ihlèdly ke specifickè situaci Ëesk ch absolvent lycea Carnot v Dijonu a lycea Alphonse Daudeta v NÓmes.»l nek 12 CÌlem spolupr ce smluvnìch stran v oblasti st ednìch odborn ch ökol s v ukou francouzötiny, v oborech strojìrenstvì, obchodu a zejmèna zahraniënìho obchodu, hotelnictvì a cestovnìho ruchu jsou: a) v mïnnè pobyty û k a st ûe uëitel p edevöìm v r mci programu Leonardo, b) v mïna informacì o uëebnìch pl nech a uëebnìch osnov ch ve st ednìm odbornèm a vyööìm odbornèm vzdïl v nì.»l nek P ÌsluönÈ org ny st t smluvnìch stran budou podporovat partnerskè vztahy a v mïny uëitel a û k z kladnìch a st ednìch ökol na z kladï pedagogick ch projekt t kajìcìch se zejmèna n sledujìcìch tèmat: v chova k obëanstvì, pouûìv nì nov ch technologiì, praktickè st ûe v podnicìch, v chova k ochranï ûivotnìho prost edì. 2. SmluvnÌ strany doporuëì organiz tor m tïchto v mïn hledat finanënì podporu u sponzor a org n mìstnì a zemnì samospr vy. III. SPOLUPR CE VE VZDÃL V NÕ»l nek P ÌsluönÈ org ny st t smluvnìch stran se budou vz jemnï informovat o v voji legislativy v oblasti z kladnìho, st ednìho, st ednìho odbornèho a vyööìho odbornèho vzdïl v nì a budou si vymï- Úovat na vyû d nì texty pr vnìch p edpis. 2. P ÌsluönÈ org ny st t smluvnìch stran budou pokraëovat ve spolupr ci v oblasti zmìnïnè v odstavci 1 a jednou aû dvakr t roënï uspo dajì sch zky nebo semin e pro vedoucì a pedagogickè pracovnìky. 3. Setk nì uveden v odstavci 2 budou Ìzena experty Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky a Ministerstva ml deûe, ökolstvì a v zkumu FrancouzskÈ republiky a budou se t kat z kladnìho a st ednìho ökolstvì. 4. CÌlem setk nì uveden ch v odstavci 2 bude prohloubenì diskuse o n sledujìcìch tèmatech: a) podpora politiky reformy ve ejnè spr vy v»eskè republice v oblasti vzdïl v nì, b) st ednì odbornè ökolstvì, c) ÌzenÌ celoûivotnìho vzdïl v nì ministerstvem ökolstvì. 5. SmluvnÌ strany si vymïnì n zory a zkuöenosti t kajìcì se: a) organizace a rozdïlenì pedagogick ch a spr vnìch kompetencì na ministerstvech ökolstvì st t smluvnìch stran, b) lohy ökolnì inspekce, c) vzdïl v nì editel ökol, d) pedagogickèho vyuûìv nì nov ch technologiì, e) pomoci ohroûen m û k m.»l nek 15 P ÌsluönÈ org ny st t smluvnìch stran nav ûì kontakty v oblasti vzdïl v nì a ökolnì doch zky û k s tïlesn m nebo ment lnìm postiûenìm a posoudì takè moûnosti rozvoje hluböì spolupr - ce, zejmèna v oblasti jejich profesnìho zaëlenïnì.»l nek SmluvnÌ strany budou nad le spolupracovat v oblasti distanënìho vzdïl v nì uëitel a ÌdÌcÌch pracovnìk ve ökolstvì v»eskè republice. Spolupr ce bude zahrnovat zejmèna : a) studium a vyuûitì francouzsk ch a Ëesk ch program a spoleënou p Ìpravu nov ch program distanënìho vzdïl v nì,

15 SEŠIT 3 Strana 15 b) vzdïl v nì uëitel vysok ch ökol, organizacì a institucì pro dalöì vzdïl v nì dospïl ch, kterè se zab vajì distanënìm vzdïl v nìm, c) pomoc francouzsk ch expert p i vytv enì systèmu distanënìho vzdïl v nì v»eskè republice. 2. P i spolupr ci uvedenè v odstavci 1 se smluvnì strany budou snaûit vyuûìvat moûnostì multilater lnìho nebo evropskèho financov nì.»l nek SmluvnÌ strany vyjad ujì uspokojenì se spolupracì, kter se rozvìjì mezi Francouzsk m lyceem v Praze a dvojjazyën mi t Ìdami v Ëesk ch gymn ziìch v Praze, BrnÏ, Olomouci a T bo e, p edevöìm v oblasti dalöìho vzdïl v nì uëitel. 2. SmluvnÌ strany se dohodly, ûe vytvo Ì pedagogickè propojenì, kterè umoûnì Ëesk m û k m FrancouzskÈho lycea v Praze kaûdoroënï skl dat zkouöky z ËeskÈho jazyka, p ÌpadnÏ rozdìlovè zkouöky z dalöìch p edmït na Z kladnì ökole v DrtinovÏ ulici 1, Praha 5 po dobu, po nìû budou plnit povinnou ökolnì doch zku. 3.»esk smluvnì strana zv ûì v budoucnu moûnost uznat doklad o absolvov nì FrancouzskÈho lycea v Praze jako doklad osvïdëujìcì roveú 3 znalosti francouzskèho jazyka podle Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky stanovenèho Seznamu standardizovan ch jazykov ch zkouöek, prokazujìcìch splnïnì kvalifikaënìch poûadavk u vybranèho okruhu zamïstnanc p sobìcìch ve spr vnìch adech»eskè republiky. IV. SPOLUPR CE VE VYSOK M äkolstvõ»l nek SmluvnÌ strany budou podporovat vytv enì spoleënèho EvropskÈho prostoru vysokoökolskèho vzdïl v nì navrûenè v SorbonskÈ deklaraci (1998) ministry zodpovïdn mi za vysokè ökolstvì NÏmecka, Francie, It lie a VelkÈ Brit nie, stvrzenè v BoloÚskÈ deklaraci (1999) a d le rozpracovanè konferencemi evropsk ch ministr ökolstvì v Praze (2001) a BerlÌnÏ (2003). 2. V souladu s dokumenty uveden mi v odstavci 1 smluvnì strany doporuëì vysok m ökol m, aby maxim lnï vyuûily evropsk ch vïdeck ch a vzdïl vacìch program k podpo e mobility akademick ch pracovnìk a student. 3. SmluvnÌ strany budou podporovat setk v nì z stupc»eskè konference rektor a francouzskè Konference prezident univerzit. 4. Na z kladï mluvy o uzn v nì kvalifikacì ve vysokèm ökolstvì v evropskèm regionu (tzv. Lisabonsk mluva) budou smluvnì strany usilovat o usnadnïnì vz jemnèho uzn v nì vysokoökolskèho studia ve st tech smluvnìch stran. 5. SmluvnÌ strany podpo Ì vysokè ökoly, aby v souladu se z vïry konference ministr zodpovïdn ch za vysokè ökolstvì v BerlÌnÏ (z Ì 2003) vyd valy automaticky a bezplatnï od roku 2005 absolvent m vysokoökolskèho studia Dodatek k diplomu. 6. SmluvnÌ strany se budou vz jemnï informovat o v voji pr vnìch d sv ch st t v oblasti vysokèho ökolstvì a na vyû d nì si vymïúovat texty pr vnìch p edpis.»l nek SmluvnÌ strany budou podporovat p Ìmou spolupr ci mezi vysok mi ökolami a v mïnnè pobyty akademick ch pracovnìk. 2. P ÌsluönÈ org ny st t smluvnìch stran poskytnou stipendia pro studijnì pobyty absolvent 1. nebo 2. cyklu vysokoökolskèho studia a pro studenty vöech obor podle podmìnek uveden ch v P Ìloze Pobytov stipendia poskytovan francouzskou smluvnì stranou budou urëena p edevöìm pro studenty doktorsk ch studijnìch program Ëesk ch vysok ch ökol, spoleënï vedenè Ëesk m a francouzsk m akademick m pracovnìkem. 4. V bïr z navrûen ch uchazeë na studijnì pobyty bude ve st tech smluvnìch stran prov dït komise sloûen z p edstavitel p Ìsluön ch org n smluvnìch stran.»l nek 20 Ve snaze zabezpeëit absolvent m dvojjazyën ch t Ìd gymn ziì studium ve francouzskèm jazyce p ÌsluönÈ org ny st t smluvnìch stran podpo Ì rozvoj Ëesko-francouzsk ch studijnìch program na Ëesk ch vysok ch ökol ch.»l nek SmluvnÌ strany budou pokraëovat ve spolupr ci v oblasti vysokèho ökolstvì a v p ÌpadÏ pot eby uspo dajì setk nì expert Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky a Ministerstva ml deûe, ökolstvì a v zkumu FrancouzskÈ republiky zamï en na vysokè ökolstvì. 2. Setk nì uveden v odstavci 1 se budou t kat problematiky budov nì spoleënèho EvropskÈho prostoru vysokoökolskèho vzdïl v nì, zejmèna pak priorit stanoven ch v z vïreën ch dokumentech konferencì evropsk ch ministr zodpovïdn ch za vysokè ökolstvì v Praze (2001) a BerlÌnÏ (2003).

16 strana 16 SEŠIT 3 V. VäEOBECN A FINAN»NÕ USTANOVENÕ»l nek 22 Vöem osob m, kterè budou vysìl ny v r mci tohoto Programu, a) vysìlajìcì smluvnì strana uhradì v daje na dopravu do mìsta p ijetì a zpït, b) p ijìmajìcì smluvnì strana uhradì p ÌpadnÈ v daje na dopravu po zemì svèho st tu podle schv lenèho programu pobytu, a to v souladu s platn mi pr vnìmi p edpisy svèho st tu.»l nek 23 P ijìmajìcì smluvnì strana zajistì bezplatnè ubytov nì a vypl cenì stravnèho a kapesnèho osob m vysìlan m podle ustanovenì Ël nku 10, Ël nku 14, odst. 2, Ël nku 16, odst.1, pìsm.c) a Ël nku 21 tohoto Programu, a to v souladu s platn mi pr vnìmi p edpisy st tu p ijìmajìcì smluvnì strany.»l nek Osob m p ijìman m podle Ël nku 19, odst.2 p ijìmajìcì smluvnì strana v souladu s platn mi pr vnìmi p edpisy svèho st tu a) poskytne studium za stejn ch podmìnek, jako majì obëanè st tu p ijìmajìcì smluvnì strany, b) uhradì nezbytnou lèka skou pèëi v p ÌpadÏ n hlèho onemocnïnì nebo razu, c) poskytne stipendium, jehoû v öe bude stanovena podle platn ch pr vnìch p edpis st tu p ijìmacì smluvnì strany a ozn mena kaûdoroënï diplomatickou cestou. 2. UstanovenÌ uvedenè v odst.1, pìsm.b) pozbude platnosti dne 1. kvïtna 2004.»l nek 25 P ijìmacì smluvnì strana uhradì osob m p ijìman m podle Ël nku 4 odst. 1 a Ël nku 6, odst. 1 z pisnè, ubytov nì, stravov nì a exkurze.»l nek Ve ejnè vysokè ökoly v»eskè republice, kterè zajiöùujì v uku francouzskèho jazyka (P Ìloha 1), mohou p ijìmat lektory francouzskèho jazyka. 2. VysokÈ a st ednì ökoly ve FrancouzskÈ republice (P Ìloha 1), kterè zajiöùujì v uku ËeskÈho jazyka a disponujì odpovìdajìcìmi finanënìmi prost edky ve svèm rozpoëtu, mohou p ijìmat lektory ËeskÈho jazyka. 3. P ijìm nì lektor se bude Ìdit podle n sledujìcìch pravidel: a) û dosti o prodlouûenì doby trv nì pracovnìho pomïru lektor, stejnï jako novè kandidatury, budou p edkl d ny vysìlajìcì smluvnì stranou vûdy do konce dubna bïûnèho roku (P Ìloha 1), b) p ijìmajìcì smluvnì strana ozn mì stanovisko k nominaci lektor v pr bïhu lh ty dvou mïsìc od obdrûenì nominace, c) lekto i budou navrhov ni na obdobì jednoho roku aû Ëty let, d) p ijìmajìcì smluvnì strana zajistì odmïúov nì lektor podle platn ch p edpis svèho st tu. 4. Francouzsk smluvnì strana poskytne pomoc ökol m v»eskè republice p i zìsk v nì francouzsk ch lektor. 5. P ÌsluönÈ org ny st t smluvnìch stran budou napom hat lektor m v ot zce povolenì k zamïstn nì, bude-li to nutnè.»l nek Francouzsk smluvnì strana, po vz jemnè dohodï s editeli gymn ziì s dvojjazyën mi t Ìdami v»eskè republice (P Ìloha 1), zajistì francouzskè uëitele pro tyto t Ìdy. 2. P ÌsluönÈ org ny ËeskÈ smluvnì strany zajistì francouzsk m uëitel m dvojjazyën ch t Ìd na gymn ziìch v»eskè republice plat, kter p ÌsluöÌ uëiteli stejnèho vzdïl vacìho stupnï podle vnitrost tnìch pr vnìch p edpis. 3. P ÌsluönÈ org ny francouzskè smluvnì strany zajistì francouzsk m uëitel m uveden m v odstavci 1 Ë st platu. 4. P ÌsluönÈ org ny st t smluvnìch stran budou napom hat uëitel m uveden m v odstavci 1 v ot zce povolenì k zamïstn nì, bude-li to nutnè.»l nek ZodpovÏdnÌ pracovnìci Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky na jednè stranï a Ministerstva zahraniënìch vïcì FrancouzskÈ republiky a Ministerstva ml deûe, ökolstvì a v zkumu FrancouzskÈ republiky na stranï druhè se budou setk vat, aby zajistili pokraëov nì tèto dohody a zhodnotili jejì plnïnì. 2. Ze setk nì uveden ch v odstavci 1 mohou p ÌpadnÏ vyplynout n vrhy t kajìcì se zmïn nebo doplnïnì a realizace tohoto Programu.»l nek 29 NedÌlnou souë stì tohoto Programu jsou P Ìlohy 1 a 2.»l nek 30 Tento Program vstupuje v platnost dnem podpisu a z st v v platnosti do 31. prosince Pokud nebude sjedn n nov Program spolupr ce, prodlouûì se automaticky platnost tohoto Programu do 31. prosince D no v Praze dne 16. nora 2004 ve dvou p vodnìch vyhotovenìch, kaûdè v jazyce ËeskÈm a francouzskèm, p iëemû obï znïnì majì stejnou platnost. PhDr. Jana Ungr dov v. r. HÈlène Farnaud - Defromont v. r. Za vl du»eskè republiky Za vl du FrancouzskÈ republiky

17 SEŠIT 3 Strana 17 PÿÕLOHA 1 PODPORA V UKY A STUDIA»ESK HO A FRANCOUZSK HO JAZYKA 1. Podpora v uky a studia ËeskÈho jazyka na francouzsk ch vysok ch ökol ch: Univerzita Paris IV INALCO Paris Univerzita Aix-Marseille I Univerzita Dijon Univerzita Grenoble III Univerzita Rennes II Univerzita Nancy II 2. Podpora v uky ËeskÈho jazyka v lyceu Alphonse Daudeta v NÓmes PÿÕLOHA 2 STIPENDIA»esk smluvnì strana 1.»esk strana kaûd rok nabìdne alespoú 135 stipendijnìch mïsìc pro absolventy 1. cyklu a dalöìch cykl vysokoökolskèho studia. StudijnÌ pobyt bude trvat nejmènï dva mïsìce a nejvìce deset mïsìc. V bïr stipendist provede v bïrov komise sloûen z akademick ch pracovnìk francouzsk ch vysok ch ökol, z stupc Ministerstva zahraniënìch vïcì FrancouzskÈ republiky a VelvyslanectvÌ»eskÈ republiky ve FrancouzskÈ republice. 2.»esk strana nabìdne 35 stipendijnìch mìst na LetnÌ ökoly slovansk ch studiì. Francouzsk smluvnì strana Francouzsk strana se zavazuje, ûe nabìdne nejmènï stejn poëet stipendijnìch mïsìc jako strana Ëesk. Bude se jednat o n sledujìcì stipendia:»esk republika PhDr. Jana UNGR DOV povï ena zastupov nìm editele odboru mezin rodnìch vztah Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy Mgr. Jaroslava TL SKALOV odborn referentka odbor mezin rodnìch vztah Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy Francouzsk republika HÈlène FARNAUD-DEFROMONT vedoucì odboru francouzötiny ÿeditelstvì pro kulturnì spolupr ci a francouzötinu VrchnÌ editelstvì pro mezin rodnì spolupr ci a rozvoj Ministerstvo zahraniënìch vïcì 3. Podpora v uky a studia francouzskèho jazyka na Ëesk ch vysok ch ökol ch: Univerzita Karlova v Praze Masarykova univerzita v BrnÏ Z padoëesk univerzita v Plzni Univerzita PalackÈho v Olomouci JihoËesk univerzita v»esk ch BudÏjovicÌch Ostravsk univerzita v OstravÏ Technick univerzita v Liberci Univerzita Hradec Kr lovè 4. Podpora v uky a studia francouzskèho jazyka v gymn ziìch s dvojjazyën mi Ëesko-francouzsk mi t Ìdami Gymn zium Jana Nerudy v Praze Gymn zium Maty öe Lercha v BrnÏ Gymn zium Pierra de Coubertina v T bo e SlovanskÈ gymn zium v Olomouci a) stipendia pro uëitele francouzötiny z kladnìch a st ednìch ökol, (pedagogick stipendia ke kr tkodobèmu pobytu udïlen na z kladï p edloûenè û dosti), b) stipendia pro uëitele francouzötiny vysok ch ökol a studenty doktorsk ch studijnìch program, (pedagogick stipendia nebo vïdeck stipendia na vysokè rovni udïlovan na z kladï p edloûenè û dosti), c) stipendijnì st ûe za Ëelem p Ìpravy diplomovè pr ce, diplomu DEA, DESS, Masters a doktorandsk ch studiì pod spoleën m vedenìm. V bïr stipendist provede v bïrov komise sloûen ze z stupc vysok ch ökol, Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»eskè republiky a VelvyslanectvÌ FrancouzskÈ republiky v»eskè republice, d) spolufinancov nì studia Ëesk ch û k v lyceu Carnot v Dijonu a v lyceu Alphonse Daudeta v NÓmes. Jean-Luc GOESTER rada pro spolupr ci a kulturnì Ëinnost VelvyslanectvÌ FrancouzskÈ republiky v»eskè republice Franck HIVERT ataöè pro spolupr ci ve francouzötinï vedoucì oddïlenì pro jazykovou a vzdïl vacì spolupr ci VelvyslanectvÌ FrancouzskÈ republiky v»eskè republice Ji Ì VOTAVA odborn referent VelvyslanectvÌ FrancouzskÈ republiky v»eskè republice

18 strana 18 SEŠIT 3 ČÁST OZNAMOVACÍ SdÏlenÌ ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy Vyhl öenì ve ejnè diskuse ke 3. verzi R mcovèho vzdïl vacìho programu pro z kladnì vzdïl v nì Ë.j / V Praze dne 16. nora 2004 Dne projednala porada vedenì Ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy (MäMT) 3. verzi R mcovèho vzdïl vacìho programu pro z kladnì vzdïl v nì. Na z kladï doporuëenì porady vedenì MäMT jsem rozhodla o p edloûenì tohoto materi lu k ve ejnè diskusi. P edloûen verze R mcovèho vzdïl vacìho programu pro z kladnì vzdïl v nì je v sledkem t ÌletÈ pr ce V zkumnèho stavu pedagogickèho v Praze a öirokèho t mu spolupracovnìk z ad uëitel, editel ökol a dalöìch odbornìk pedagogick ch i nepedagogick ch profesì. P i tèto pr ci byly vyuûity vöechny dostupnè dom cì i mezin rodnì zkuöenosti. Jde o r mcov programov dokument, kter nenì urëen p Ìmo k v uce, ale k p ÌpravÏ ökolnìch vzdïl - vacìch program. Jeho hlavnìm smyslem je vymezit v sledky vzdïl v nì a soubor uëiva k jejich dosaûenì, kterè je ökola povinna za adit do sv ch ökolnìch vzdïl vacìch program a nabìdnout k osvojenì vöem û k m, jako z vaznè. Na ökol ch pak ponech v, stejnï jako dosud, volbu nejvhodnïjöìch postup, jak k tïmto oëek van m v stup m dojdou. TÌm R mcov vzdïl vacì program pro z kladnì vzdïl v nì podporuje pedagogickou autonomii ökol a uëitel, umoû- Úuje r znè p Ìstupy k z kladnìmu vzdïl v nì û k v souladu s jejich individu lnìmi vzdïl vacìmi pot ebami, navozuje lepöì podmìnky pro promïnu vnit nì atmosfèry ökol a celkovï vyööì efektivitu vzdïl v nì. Vzhledem k z sadnìmu v znamu dokumentu, kter bude ovlivúovat z kladnì vzdïl v nì v n sledujìcìch letech, vyhlaöuje MäMT ve ejnou diskusi ke 3. verzi R mcovèho vzdïl vacìho programu pro z kladnì vzdïl v nì s moûnostì vyj d it pìsemnï svè n zory. Ve ejn diskuse je organizov na prost ednictvìm internetu na webov ch str nk ch MäMT ( a V zkumnèho stavu pedagogickèho v Praze ( Diskuse potrv od 9. nora do 16. dubna PodrobnÏjöÌ vysvïtlenì k danè problematice a pokyny k organizaci diskuse naleznete na v öe uveden ch webov ch str nk ch. Po ukonëenì a vyhodnocenì diskuse dojde k definitivnìmu schv lenì dokumentu a k zah jenì intenzivnìho vzdïl v nì uëitel a editel ökol realizujìcìch z kladnì vzdïl v nì v problematice tvorby ökolnìch vzdïl vacìch program, kterè budou ökoly vytv et v pr bïhu dvou ökolnìch rok po schv lenì dokumentu. VÏnujte prosìm dokumentu pat iënou pozornost, d kladnï se seznamte s cel m textem a vyj d ete k nïmu svè n zory. Prostudov nì a projedn nì dokumentu doporuëuji vïnovat jarnì pr zdniny, p ÌpadnÏ editelskè volno. Vyuûijte moûnost vyj d it sv j n zor na dokument, s nìmû budete pracovat p i tvorbï ökolnìch vzdïl vacìch program. JUDr. Petra Buzkov, v. r. ministrynï ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy Informace o zmïn ch v sìti st ednìch a vyööìch zdravotnick ch ökol ve vztahu k n vrhu z kona o nelèka sk ch zdravotnick ch povol nìch a vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie».j / Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy po dohodï s Ministerstvem zdravotnictvì v souvislosti s p ipravovan m vstupem»eskè republiky do EvropskÈ unie a p edpokl dan m p ijetìm Z kona o podmìnk ch uzn vanì zp sobilosti k v konu nelèka sk ch zdravotnick ch povol nì a k v konu ËinnostÌ souvisejìcìch s poskytov nìm zdravotnì pèëe a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (d le jen z kon o nelèka sk ch zdravotnick ch povol nìch) informuje o zmïn ch v sìti st ednìch a vyööìch zdravotnick ch ökol. 1. StudijnÌ obory Vöeobecn sestra/zdravotnick asistent/diplomovan vöeobecn sestra Vyhl ökou Ë. 144/2003 Sb., kterou se mïnì vyhl öka 354//1991 Sb., o st ednìch ökol ch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, byl studijnì obor M/001 Vöeobecn sestra nahrazen od nov m studijnìm oborem M/007 Zdravotnick asistent poëìnaje prvnìm roënìkem. UËebnÌ dokumenty novèho

19 SEŠIT 3 Strana 19 studijnìho oboru schv lilo MäMT dne Ë.j / po dohodï s Ministerstvem zdravotnictvì. UËebnÌ dokumenty studijnìho oboru N/001 Diplomovan vöeobecn sestra budou inovov ny tak, aby odpovìdaly poûadavk m smïrnic EU, dèlka v uky bude 3,5 roku. 2. OstatnÌ oöet ovatelskè obory V souvislosti se vstupem»r do EU je nutnè ukon- Ëit takè p Ìpravu v dalöìch studijnìch oborech pro p Ìpravu povol nì upravovan ch sektorov mi smïrnicemi EU. Tyto zmïny jsou implementov ny do n vrhu z kona o nelèka sk ch zdravotnick ch povol nìch. T kajì se studijnìch obor N/003 Diplomovan porodnì asistentka, N/002 Diplomovan dïtsk sestra, N/005 Diplomovan sestra pro intenzivnì pèëi, N/006 Diplomovan sestra pro psychiatrii. Do zmìnïn ch oöet ovatelsk ch studijnìch obor û ci naposled nastoupili do prvnìch roënìk dne RovnÏû do studijnìch obor J/001 Oöet ovatel, oöet ovatelka a J/002 Oöet ovatelka se zamï enìm na rodinnou v chovu û ci naposled nastoupili do prvnìch roënìk dne Oba studijnì obory budou nahrazeny nov m studijnìm oborem J/003 Oöet ovatel, v nïmû bude sjednocena dèlka v uky na 3 roky. 3. OstatnÌ zdravotnickè obory Z n vrhu z kona d le vypl v transformace nebo ukonëenì nïkter ch studijnìch obor st ednìch a vyööìch zdravotnick ch ökol (SZä a VZä): 3.1 UkonËenÌ se t k tïchto studijnìch obor VZä, do nichû û ci naposled nastoupì do prvnìch roënìk : N/001 Diplomovan ergoterapeut N/004 Diplomovan radiologick asistent N/005 Diplomovan asistent hygienickè sluûby 3.2 UkonËenÌ se t k studijnìho oboru VZä, do nïhoû û ci naposled nastoupili do prvnìch roënìk : N/002 Diplomovan fyzioterapeut 3.3 Transformace st vajìcìho studijnìho oboru VZä N/002 Diplomovan dietnì sestra, do nïhoû û ci naposled nastoupì do prvnìch roënìk a bude nahrazen nov m oborem Diplomovan nutriënì terapeut N/001 Diplomovan oënì technik, do nïhoû û ci naposled nastoupili do prvnìch roënìk a bude nahrazen nov m studijnìm oborem N/003 Diplomovan oënì technik bez zìsk nì zp sobilosti zdravotnickèho pracovnìka 3.4 Vznik nov ch studijnìch obor VZä: Diplomovan ortotik-protetik m ûe b t za azen ode dne schv lenì uëebnìch dokument a platnosti z kona o nelèka sk ch zdravotnick ch povol nìch Diplomovan farmaceutick asistent, v uka bude zah jena v n vaznosti na ukonëenì studijnìho oboru M/002 Farmaceutick laborant 3. 5 UkonËenÌ studijnìch obor SZä bez n hrady M/002 Farmaceutick laborant, do nïhoû û ci naposled nastoupì do prvnìch roënìk dne Transformace st vajìcìch studijnìch obor SZä do nov ch obor SZä: M/003 OËnÌ technik, do nïhoû û ci naposled nastoupili do prvnìch roënìk dne a bude nahrazen studijnìm oborem M/006 OËnÌ technik bez zìsk nì zp sobilosti zdravotnickèho pracovnìka M/001 ZdravotnÌ laborant, do nïhoû û ci naposled nastoupì do prvnìch roënìk dne a bude nahrazen oborem LaboratornÌ asistent M/002 Ortopedicko-protetick technik, do nïhoû û ci naposled nastoupì do prvnìch roënìk dne a bude nahrazen oborem Ortoticko-protetick technik M/001 DietnÌ sestra, do nïhoû û ci naposled nastoupì do prvnìch roënìk dne a bude nahrazen oborem NutriËnÌ asistent M/001 ZubnÌ technik (ZubnÌ technik pro sluchovï postiûenè), do nïhoû û ci naposled nastoupì do prvnìch roënìk dne a bude nahrazen oborem Asistent zubnìho technika N vrh z kona o nelèka sk ch zdravotnick ch povol nìch d le umoûúuje vznik novèho oboru SZä ZubnÌ instrument ka. V Praze dne Ing. VojtÏch är mek v. r. editel odboru st ednìho a vyööìho odbornèho vzdïl v nì

20 strana 20 SEŠIT 3 Ozn menì o zmïn ch u organizacì z izovan ch MäMT Ë.j / n zev organizace: V chovn stav pro dïti a ml deû, St ednì odbornè uëiliötï, OdbornÈ uëiliötï a UËiliötÏ, Kostomlaty pod Mileöovkou, Poû rnick 168 sìdlo organizace: Kostomlaty pod Mileöovkou, Poû rnick 168 I»O: n zev organizace: V chovn stav a DÏtsk domov se ökolou, Kostomlaty pod Mileöovkou, Poû rnick 168 sìdlo organizace: Kostomlaty pod Mileöovkou, Poû rnick 168 I»O: n zev organizace: V chovn stav pro ml deû, D evohostice, Novosady 248 sìdlo organizace: D evohostice, Novosady 248 I»O: n zev organizace: V chovn stav, D evohostice, Novosady 248 sìdlo organizace: D evohostice, Novosady 248 I»O: n zev organizace: DÏtsk v chovn stav, LibÏchov, Rumbursk 54 sìdlo organizace: LibÏchov, Rumbursk 54 I»O: n zev organizace: DÏtsk domov se ökolou, LibÏchov, Rumbursk 54 sìdlo organizace: LibÏchov, Rumbursk 54 I»O: n zev organizace: V chovn stav pro ml deû, St ednì odbornè uëiliötï a OdbornÈ uëiliötï, Buökovice 203 sìdlo organizace: Buökovice 203, Podbo any I»O: n zev organizace: V chovn stav, Buökovice 203 sìdlo organizace: Buökovice 203, Podbo any I»O: n zev organizace: V chovn stav pro ml deû, Pöov 1 sìdlo organizace: Pöov 1, Podbo any I»O: