Analýza odvětví stavebnictví v ČR

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu Analýza odvětví stavebnictví v ČR Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D. Vypracovala: Bc. Brno 2009

2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza odvětví stavebnictví v ČR vypracovala samostatně s použitím odborné literatury, kterou uvádím v přehledu použité literatury. V Brně dne 20. května Podpis

4 PODĚKOVÁNÍ Děkuji svému vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Pavlu Žufanovi, Ph.D za cenné připomínky a odborné rady v průběhu zpracování diplomové práce.

5 ABSTRAKT Kubínová, M. Analýza odvětví stavebnictví v ČR. Diplomová práce. Brno, Předložená diplomová práce se zaměřuje na analýzu odvětví stavebnictví. Hlavím cílem je zhodnocení současné situace odvětví stavebnictví v České republice s návrhem vhodné strategie pro potenciální nově vstupující firmy. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části, nazvané Přehled literatury, je definováno prostředí managementu a jednotlivé typy podnikatelských strategií. Praktická část obsahuje PESTE analýzu, charakteristiku odvětví stavebnictví, analýzu konkurenčních sil v odvětví podle Portera a situační analýzu vnějšího prostředí. Na základě posouzení současné situace stavebního odvětví je navrhnuta vhodná strategie pro nově vstupující firmy. Klíčová slova: PEST analýza, stavebnictví, analýza konkurenčních sil, strategie. ABSTRAKT Presented Master s Degree Thesis is focused on the analysis of the building industry. The main aim of the thesis is to evaluate the present situation in the building industry in the Czech Republic with a proposal of suitable strategy for potential newly incoming companies. The thesis is subdivided into two parts - theoretical part and practical part. In the theoretical part called Overview of Literature is defined management environment and each types of business strategies. The Practical part includes a PESTE analysis, building industry characteristics, an analysis of competitive powers in the industry by Porter and a situation analysis of outer environment. A suitable strategy for newly incoming companies is proposed on the basis of examination of the present situation of the building industry. Keywords: PEST analysis, building industry, analysis of competitive powers, strategy.

6 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE PŘEHLED LITERATURY Pojetí managementu Prostředí managementu Vnější prostředí Analýza konkurenčních sil v odvětví Situační analýza vnějšího prostředí Vnitřní prostředí Situační analýza vnitřního prostředí Strategie podniku Cyklus strategického plánování Strategická vize a cíle Typy strategických alternativ Výběr strategie Implementace strategie Kontrola a vyhodnocování strategie Stavebnictví METODIKA VLASTNÍ PRÁCE Analýza vnějšího prostředí Politické a právní prostředí Ekonomické prostředí Sociální prostředí Technické a technologické prostředí Charakteristika odvětví Analýza odvětví Ohrožení ze strany nově vstupujících firem Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty

7 5.3.3 Vyjednávací vliv odběratelů Vyjednávající vliv dodavatelů Tlak ze strany náhradních výrobků - substitutů Vliv vlády v odvětvové konkurenci Souhrn Porterova modelu pěti konkurenčních sil Situační analýza vnějšího prostředí Navrhované strategie DISKUSE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ

8 1 Úvod Stavba obytných domů, administrativních budov, společenských center, pozemních komunikací, mostů a dalších stavebních děl je nezbytnou součástí dnešního života. Stavebnictví patří mezi významná odvětví národního hospodářství. Vyznačuje se mimořádnou rozmanitostí stavebních činností, kapitálovou náročností a vysokou citlivostí poptávky na vývoj kupní síly. Také poskytuje velké množství pracovních míst, které jsou manuálně náročné a vyžadují odborné znalosti. V současné době se Česká republika, tak jako ostatní státy celého světa, potýká s hospodářskou krizí, která prozatím nejvíce postihuje průmysl, finanční sektor a začíná se projevovat v ostatních odvětvích jako je stavebnictví, obchod a další. Ačkoliv se dopady této globální krize začnou plně projevovat až v dalších letech, nelze jednoznačně říci, do jaké míry dojde k poklesu poptávky, kolik firem zůstane na trhu ani jak výrazně se sníží stavební produkce. Na stavebním trhu působí velké množství podnikatelských subjektů, které se vzájemně odlišují podle předmětu vykonávané činnosti, právní formy podnikání, velikosti podniku, místa působení či zvolené strategie. Pro stávající i nově vstupující stavební firmy je velice důležité sledovat aktuální situaci na trhu, získávat informace o poptávce, konkurenci, novinkách v oblasti stavební výroby a nových používaných materiálech. Především kvůli vysoké konkurenci je zapotřebí mít správně zvolenou strategii, která firmě umožní růst a upevnění pozice na trhu. Velkou oporou při sestavování podnikatelských cílů a strategií je analýza odvětví, která pomocí zvolených metod identifikuje významné faktory z vnějšího prostředí ovlivňující stavební produkci a zhodnotí současnou situaci na trhu. Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení situace odvětví stavebnictví v České republice. Dále na základě výsledků aplikovaných analýz posoudit, zda je možné v současné době vstoupit na stavební trh a navrhnout vhodnou strategii pro potenciální nové firmy. 8

9 2 Cíl práce Hlavním cílem této diplomové práce bude zhodnocení situace odvětví stavebnictví v České republice s návrhem vhodné strategie pro potenciální nově vstupující firmy na základě analýzy vnějšího prostředí a analýzy pěti konkurenčních sil v odvětví dle Portera. Na subjekty v odvětví stavebnictví působí velké množství vlivů z vnějšího prostředí, které budou identifikovány pomocí PEST analýzy. Následovat bude charakteristika odvětví stavebnictví s popsáním vývoje stavební produkce, stavebního povolení, mezd a bytové výstavby. Na základě analýzy konkurenčních sil bude posouzeno, zda je z pohledu nové stavební firmy možné vstoupit do odvětví, popsání situace a současné konkurence na trhu, vyjednávací síla odběratelů a dodavatelů, tlak ze strany náhradních výrobků a působení vládní politiky v odvětví. 9

10 3 Přehled literatury 3.1 Pojetí managementu V průběhu celého uplynulého století se teoretici i praktici snažili management co nejvýstižněji definovat, výsledkem jsou desítky různých definic. [7] Management je proces systematického plánování, organizování, vedení lidí a kontrolování, který směřuje k dosažení cílů organizace. [1] Podle Pošváře je možno vymezit čtyři obsahové oblasti managementu: Management je chápán jako souhrn činností, jejichž hlavní obsahovou náplní je koordinace a vedení lidí, směřující k dosahování a plnění vytyčených cílů. Management je chápán v širším významu než vedení lidí a je zpravidla charakterizován jako souhrn specifických aktivit zahrnujících tzv. manažerské funkce, které vykovávají řídící pracovníci, manažeři, při využívání veškerých, nejen lidských, zdrojů organizace. Pojem management je používán pro označení pracovníků, kteří v organizaci vykonávají manažerské činnosti a funkce. Management jako vědní disciplína. 3.2 Prostředí managementu Prostředí managementu je prostor, ve kterém manažeři vykonávají manažerské funkce a plní manažerské role. Je to souhrn všech vlivů, které manažery při výkonu jejich činností obklopují, působí na ně a vytvářejí podmínky k tomu, aby mohli plnit plánované a očekávané úkoly. Prostředí managementu je velmi složitě provázaný systém a manažeři i organizace jsou jeho součástmi, objekty, a také zároveň i jeho aktivními spolutvůrci. Základní klasifikace faktorů prostředí managementu podle Pošváře je uvedena na Obr

11 Prostředí management Vnější prostředí Makroprostředí Oborové prostředí Mezinárodní prostředí Národní prostředí Regionální prostředí Vnitřní prostředí Obrázek č. 1: Prostředí managementu [7] Faktory prostředí managementu jsou proměnlivé v prostoru a v času a mění se také intenzita jejich vzájemného působení. Změna jednoho faktoru často vyvolává řetězovou změnu dalších faktorů. [7] Vnější prostředí Vnější prostředí managementu je tvořeno faktory, které mívají původ mimo organizaci, tzn. v makroprostředí, a v oborovém prostředí. Makroprostředí tvoří širší okolí podniku. Do jisté míry podnikům diktuje, co a jak mohou a nemohou provozovat. Existující makroelementy jsou v podstatě mimo dosah podnikové kontroly. Ovlivňují postavení i chování podniku a tím i jeho výrobní a obchodní úspěchy či neúspěchy a efektivnost jeho podnikatelských aktivit. [3] Makroprostředí managementu je tvořeno faktory vznikajícími v mezinárodním, národním a regionálním prostředí. [7] Základní analýzou makroekonomického prostředí je tzv. PEST analýza, tj. analýza politického a právního prostředí, analýza ekonomického prostředí, analýza sociálně-kulturního prostředí a analýza technologické vyspělosti země či regionu, které jsou předmětem zájmu firmy. [6] 11

12 Analýza PEST vychází z poznání minulého vývoje a snaží se o předvídání a analyzování budoucích vlivů prostředí ve čtyřech hlavních oblastech. Podrobnější rozdělení je zobrazeno na Obr. 2. POLITICKÉ - legislativa - pracovní právo - politická stabilita - stabilita vlády - daňová politika - integrační politika - podpora zahraničního obchodu - ochrana životního prostředí TECHNOLOGICKÉ - výše výdajů na výzkum - podpora vlády v oblasti výzkumu - nové technologické aktivity - obecná technologická úroveň - nové objevy a vynálezy - rychlost technolog. přenosu - rychlost morálního zastarání PEST analýza EKONOMICKÉ - trend HDP - úroková míra - množství peněz v oběhu - inflace - nezaměstnanost - spotřeba - výška investic - cena a dostupnost energie SOCIÁLNÍ - demografické trendy populace - mobilita - rozdělení příjmů - životní styl - úroveň vzdělání - postoje k práci a volnému času - charakteristika spotřeby - životní hodnoty, rodina Obrázek č. 2: PEST analýza vlivu prostředí [4] Tento výběr lze použít jako kontrolní záznam během analýzy prostředí. Na organizaci má obvykle vliv jen několik nejdůležitějších sil. [4] Tato klasifikace složek makroprostředí bývá doplněna o ekologické prostředí zahrnující faktory, které nabývají na významu v souvislosti s nutností tvorby a ochrany 12

13 trvale udržitelného rozvoje životního prostředí. Náklady na ochranu přírody, ovzduší, vody, půdy i kulturních památek neustále vzrůstají. Péče o životní prostředí je častěji pod dohledem státních orgánů, různých aktivistických hnutí a i veřejného mínění. [7] Další část vnějšího prostředí managementu je oborové (odvětvové) prostředí. Obor či odvětví podle Portera představuje skupinu firem, produkující stejné nebo navzájem zaměnitelné produkty. Odvětvové prostředí obsahuje mnoho velmi rozdílných složek, které působí na manažerské rozhodování a na organizace, které v odvětví podnikají nebo do něj chtějí vstoupit. Skupiny činitelů vytvářející podstatnou část odvětvového prostředí: Velikost trhu, segmentace trhu, kupní síla zákazníků, stupeň nasycenosti, růstový potenciál a atraktivita trhu. Úroveň odvětví, klíčové faktory úspěchu, bariéry vstupu, technologická náročnost, zásobování surovinami a výrobky z navazujících odvětví, flexibilita odvětví a bariéry výstupu. Životní stádium vývoje odvětví. Koncentrace a segmentace odvětví. Konkurence v odvětví, dominantní představitelé a jejich strategické záměry, hrozba substitutů, přechodové náklady. Závislost odvětví na konjunktuře, na zákonodárství a na státních zásazích, na veřejném mínění, na ekologických vlivech, na sezónní poptávce aj. Ziskovost odvětví, perspektiva jeho rozvoje, možnosti exportu, zájem o vstup nových subjektů do odvětví a celková atraktivita odvětví. Odvětvové prostředí je variabilní dynamické. Soustavné sledování a analýza odvětvového prostředí je klíčovým úkolem manažerů a organizací. Reagování organizací na změny prostředí jsou podmínkami jejich přežití v konkurenčním prostředí. [7] Všechna odvětví jsou charakterizována určitým vývojem a trendy, které postupně nebo i velmi nárazovitě způsobují v odvětví změny, jež si vyžadují určité strategické reakce zúčastněných podniků. 13

14 Model životního cyklu odvětví je odvozen z trhu, tj. zkoumání, zda počet zákazníků a poptávka roste, je nebo není stabilní, roste či klesá z hlediska objemu (viz. Obr. 3). Životní cyklus odvětví je silně vázán na vývoj poptávky, jenž se následně odráží v tempu růstu odvětví. Vývoj odvětví zpravidla prochází pěti etapami: vznik, růst, dospělost, dozrání a úpadek. Poptávka Vznik Růst Dospělost Dozrání Úpadek Čas Obrázek č. 3: Životní cyklus odvětví [12] V etapě vzniku odvětví kladou podniky důraz na rozvoj trhu a specifických předností. Cílem je získat vysoký tržní podíl a vytvořit si jedinečné dovednosti k přilákání zákazníků, aby si podnik vybudoval co nejpevnější konkurenční pozici. V etapě růstu je hlavním úkolem podniku upevnit si svoji pozici a vytvořit si tak základ pro přežití v nadcházejících etapách a zároveň profitovat na rostoucím trhu. Cílem je udržet konkurenční pozici a velice rychle zvýšit podíl. V etapě dospělosti poptávka roste jen zvolna a na intenzitě nabývá konkurence v oblasti cen a výrobkové diferenciace. V etapě dozrání roste poptávka už jen minimálně, dosahuje svého vrcholu. Podniky musí pečlivě sledovat chování konkurentů. V prostředí, kde je konkurence stále vysoká, musí podniky dále vynakládat prostředky na udržení pozice, vyvíjet své dovednosti a přednosti jako konkurenční podniky. 14

15 Etapa úpadku začíná, když poptávka po výrobcích daného odvětví začne klesat. Podniky musí zvažovat strategická rozhodnutí, zda se snažit nepříznivý vývoj poptávky obrátit nebo zda z odvětví odejít. [12] Konkurenční prostředí v odvětví je dále ovlivňováno tím, jestli se jedná o odvětví roztříštěné, v němž působí mnoho malých a středních organizací, nebo odvětví koncentrované, v němž působí malý počet velkých organizací. [7] Analýza konkurenčních sil v odvětví Významnou charakteristikou odvětví jsou konkurenční síly, které v daném odvětví působí. Konkurenční síly bezprostředně ovlivňují konkurenční pozici a úspěšnost podniku. Analýza konkurenčních sil zkoumá základ konkurence v odvětví. Velmi úzce a přímo navazuje na analýzu odvětví vzhledem k tomu, že právě to bývá nejbližším konkurenčním okolím podniku, ve kterém se odehrává konkurenční boj, a kde tedy působí většina konkurenčních sil. Tradiční metodou je Porterův model pěti sil, zaměřený na identifikaci vlivů působících na ziskovost odvětví. Cílem modelu je umožnit jasně pochopit síly, které v tomto prostředí působí, a identifikovat, které z nich mají pro podnik z hlediska jeho budoucího vývoje největší význam. [11] Úroveň konkurence v odvětví závisí na pěti základních konkurenčních silách nově vstupující firmy, nebezpečí substitučních výrobků, vyjednávací vliv odběratelů, vyjednávací vliv dodavatelů a soupeření stávajících konkurentů (viz Obr. 4). [9] Těchto pět dynamických faktorů rozhoduje o výnosnosti odvětví, protože ovlivňují ceny, náklady a potřebné investice firem v daném odvětví. [10] 15

16 POTENCIÁLNÍ NOVĚ VSTUPUJÍCÍ FIRMY Hrozba nově vstupujících firem Vyjednávací vliv dodavatelů KONKURENTI V ODVĚTVÍ DODAVATELÉ ODBĚRATELÉ Soupeření mezi existujícími firmami Vyjednávací vliv odběratelů Hrozba substitučních výrobků nebo služeb SUBSTITUTY Obrázek č. 4: Hybné síly konkurence v odvětví [1] Ohrožení ze strany nově vstupujících firem Nově vstupující firmy přinášejí do odvětví novou kapacitu, snahu získat podíl na trhu a často značné zdroje. To může vést ke stlačení cen nebo k růstu nákladů, a tím ke snížení ziskovosti. Hrozba vstupu nových firem do odvětví závisí na existujících překážkách vstupu v kombinaci s reakcí stávajících účastníků, kterou může vstupující firma očekávat. Jsou-li překážky vysoké nebo když nový účastník může očekávat ostrou reakci od zde zavedených konkurentů, je hrozba nových vstupů malá. [9] 16

17 Podle Portera existuje sedm hlavních zdrojů překážek vstupu: Úspory z rozsahu jde o snížení jednotkové ceny produktu v závislosti na zvyšování celkového objemu produkce za určité období. Tyto úspory z rozsahu odrazují nové účastníky tím, že je nutí, aby buď vstoupili na trh s velkým rozsahem výroby a riskovali silnou reakci ze strany stávajících firem, anebo s malým rozsahem produkce, a pocítili tak cenové znevýhodnění, což je pro ně stejně nežádoucí. Úspor z rozsahu lze dosáhnout například sdílením operací nebo činností s jinými útvary v rámci firmy. Stejný efekt vzniká i v činnostech zahrnujících výrobní procesy přinášející vedlejší produkty. Diferenciace produktu znamená, že zavedené firmy mají své zavedené značky a věrnost zákazníků vyplývající z minulé reklamy, servisu zákazníkům, rozdílnosti v produkci anebo z toho, že byly v odvětví mezi prvními. Diferenciace vytváří překážku vstupu, neboť nutí nově vstupující firmy k vysokým výdajům na překonání existující loajality zákazníků. Kapitálová náročnost nutnost investovat velké finanční částky jako podmínka konkurenceschopnosti vytváří vstupní překážku, zejména je-li nezbytné investovat do riskantní a nenávratné počáteční reklamy nebo do výzkumu a vývoje. Kapitál může být nezbytně nutný nejen na nákup výrobních zařízení, ale rovněž na získání důvěry zákazníka, na nákup zásob nebo na krytí počátečních ztrát. Přechodové náklady jednorázové náklady, jež musí vynaložit kupující, přecházející od produkce jednoho dodavatele k produkci jiného dodavatele. Tyto náklady mohou zahrnovat prostředky na přeškolení zaměstnanců, na nákup jiného doplňkového zařízení, náklady a čas, potřebné k otestování a zhodnocení nového zdroje. Jsou-li tyto přechodové náklady vysoké, musejí nově vstupující nabídnout podstatné zlepšení v ceně nebo v kvalitě produkce, aby zákazník změnil dodavatele. Přístup k distribučním kanálům potřeba zajistit distribuci vlastní produkce. Vzhledem k tomu, že přirozené distribuční kanály už jsou 17

18 zásobovány zavedenými firmami, musí nová firma přimět tyto kanály, aby akceptovaly její produkty, prostřednictvím cenových průlomů, podporou společné reklamy a podobnými způsoby, které však snižují zisk. Čím jsou velkoobchodní nebo maloobchodní kanály pro daný produkt omezenější, tím více je existující konkurenti svírají a tím těžší je vstup do odvětví. Nákladové znevýhodnění nezávislé na rozsahu - zavedené firmy mohou mít takové zvýhodnění v nákladech, jehož nemohou dosáhnout potenciální nově vstupující firmy, nehledě na jejich velikost a dosažené úspory v rozsahu. Rozhodující výhody jsou spojeny s vlastnictvím technologie výroby, výhodný přístup k surovinám, výhodná poloha, vládní subvence, znalostní a zkušenostní křivka. Vládní politika - vláda může limitovat, či dokonce uzavřít vstup do odvětví pomocí takových nástrojů, jako jsou udělování licencí nebo omezení přístupu k surovinám. [14] Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty Soupeření mezi stávajícími konkurenty má známou formu obratného manévrování k získání výhodného postavení. Používají se metody, jako cenová konkurence, reklamní kampaně, uvedení produktu a zlepšený servis zákazníkům nebo záruky. K soupeření dochází z důvodu, že jeden nebo více konkurentů buď pociťují tlak, anebo vidí příležitost k vylepšení své pozice. Ve většině odvětví mají konkurenční kroky jedné firmy viditelný efekt na soupeřící partnery a mohou vyvolat odvetu nebo snahu o kompenzaci. To znamená, že firmy jsou na sobě vzájemně závislé. Intenzivní soupeření je důsledkem řady vzájemně propojených strukturálních faktorů: Početní nebo vyrovnaní konkurenti v případě relativně malého počtu firem jde-li o vyrovnané soupeře z hlediska velikosti a dostupných zdrojů, dochází k nestabilitě, neboť soupeři mohou být náchylní ke vzájemnému 18

19 boji a mají dostatek zdrojů pro vytrvalou a intenzivní odvetu. Je-li odvětví vysoce koncentrováno nebo ovládáno jednou či několika málo firmami, chybuje se v hodnocení síly zřídka a vedoucí firma nebo firmy jsou schopny zavést disciplínu. Pomalý růst odvětví - při pomalém růstu odvětví se konkurence zvrhne v hru o podíl na trhu pro firmy, které usilují o expanzi. Zápas o podíl na trhu je pak mnohem vrtkavější než stav, kdy rychlý růst odvětví zajišťuje firmám možnost zlepšit výsledky, pokud udrží krok s vývojem odvětví. Vysoké fixní nebo skladovací náklady - vysoké fixní náklady vytvářejí silný tlak na všechny firmy k naplnění kapacity, což často vede k prudkému snižování cen, je-li v odvětví přebytečná kapacita. Obdobná situace jako u vysokých fixních nákladů nastává v případě produktů, které jakmile byly jednou vyrobeny je velmi těžké nebo nákladné skladovat. V takovém případě firmy rovněž snadno podlehnou pokušení snížit ceny, aby podpořily prodej. Nedostatečná diferenciace nebo přechodové náklady tam, kde produkt nebo služba mají povahu komodity nebo téměř komodity, řídí se zákazník při výběru především cenou a úrovní poskytovaných služeb. Diferenciace produkce na druhé straně vytváří jakési izolační vrstvy proti konkurenci, neboť zákazník preferuje určitého prodejce a zůstává mu věrný. Přechodové náklady působí stejně. Rozšíření kapacity ve velkých přírůstcích - tam, kde úspory z rozsahu diktují rozšíření kapacity ve velkých přírůstcích, může mít tento kapacitní růst chronicky rozkladný vliv na rovnováhu poptávky a nabídky, zejména za situace, kdy hrozí, že se rozšíření kapacity nahromadí. Odvětví se může ocitnout v situaci opakujícího se období nadměrných kapacit a poklesu cen. Různorodost konkurentů - konkurenti, lišící se strategií, původem, silou osobnosti a vztahem ke svým mateřským společnostem, mají rozdílné cíle 19

20 a metody přístupu ke konkurenci a eventuálně na sebe mohou navzájem narazit. Strategická volba, vhodná pro jednoho, může být nepřijatelná pro ostatní. Vysoké strategické záměry soupeření v odvětví se stává ještě vrtkavějším, jestliže větší počet firem vyčlenil na dosažení úspěchu vysoké částky. V takových situacích mohou být cíle těchto firem nejen rozdílné, ale navíc mohou přispět k další destabilizaci, neboť jsou expanzivní a jsou potenciálně ochotny obětovat zisk. Vysoké překážky výstupu - výstupní překážky jsou ekonomické, strategické a emocionální faktory, které nutí konkurující společnosti ke konkurenci v odvětví, přestože výnos z investovaného kapitálu je nízký, nebo dokonce negativní. Jsou-li výstupní překážky vysoké, nadbytečná kapacita z odvětví nezmizí a ziskovost celého odvětví může být v důsledku toho trvale nízká. Vyjednávací vliv odběratelů Odběratelé soutěží s odvětvím tak, že tlačí ceny dolů, usilují o dosažení vyšší kvality nebo lepších služeb a staví konkurenty navzájem proti sobě to vše na úkor ziskovosti odvětví. [9] Velká potenciální síla na straně kupujících může zostřit konkurenční vztahy. Výrobci, vedeni snahou získat zakázku, se budou vůči sobě chovat tvrdě. Kupující navíc mohou využít svoji sílu k tomu, aby si vymohli další výhody. [11] Skupina odběratelů je silná tehdy, platí-li následující okolnosti: Je koncentrovaná nebo nakupuje velké množství v relaci k dodavatelově celkovému objemu prodeje. Produkty, které nakupuje v daném odvětví, představují významnou část odběratelových nákladů nebo nákupů. Produkty, které nakupují v odvětví, jsou standardní nebo nediferencované. Jestliže nehrozí velké přechodové náklady. 20

21 Jestliže dociluje nízkého zisku. Odběratelé vytvářejí znatelnou hrozbu zpětné integrace. Produkt odvětví není důležitý z hlediska kvality odběratelovy produkce nebo jeho služeb. Odběratel je plně informován o poptávce, skutečných tržních cenách, či dokonce o dodavatelových nákladech. Většina těchto zdrojů vyjednávací převahy odběratele pochází od spotřebitelů, případně od odvětvových a komerčních odběratelů. K výběru skupiny odběratelů by měla daná společnost přistupovat jako ke strategickému rozhodnutí zásadní důležitosti. Společnost může vylepšit své strategické postavení tím, že najde odběratele, kteří mají co nejmenší schopnost ji zpětně negativně ovlivňovat. [9] Vyjednávací vliv dodavatelů Dodavatelé mohou uplatnit převahu při vyjednávání nad ostatními účastníky odvětví hrozbou, že zvýší ceny nebo sníží kvalitu nakupovaných statků a služeb. Vlivní dodavatelé tak mohou z odvětví neschopného kompenzovat růst nákladů zvýšením vlastních cen vytlačit ziskovost. Skupina dodavatelů má převahu, platí-li podmínky: Nabídka je ovládána několika málo společnostmi a je koncentrovanější než odvětví, jemuž dodává. Dodavatelská skupina nečelí jiným substitučním produktům při dodávkách danému odvětví. Odvětví není důležitým zákazníkem dodavatelské skupiny. Dodavatelův produkt je důležitým vstupem pro odběratelovo podnikání. Skupina dodavatelů má diferencovanou produkci nebo vytvořila přechodové náklady. 21

22 Skupina dodavatelů představuje výrazné nebezpečí perspektivní integrace do odvětví odběratelů. Podmínky, jež určují vliv dodavatelů, nejen podléhají změnám, ale často jsou mimo kontrolu firem. Tak jako v případě odběratelů, může často firma zlepšit své postavení pomocí strategie. [9] Tlak ze strany náhradních výrobků substitutů Substituty limitují potenciální výnosy v odvětví tím, že určují cenové stropy, jež si mohou firmy v odvětví se ziskem účtovat. Čím atraktivnější je cenová alternativa nabídnutá substituty, tím pevnější je strop nad ziskovostí odvětví. Identifikování substitutů znamená vyhledávání jiných produktů, které mohou splnit tutéž funkci jako produkt daného odvětví. Substituční produkty, které si zasluhují největší pozornost, jsou ty, kterým jejich zlepšující se cenová pozice umožňuje přiblížit se produkci odvětví, nebo jsou vyráběny odvětvími, jež dosahují vysokého zisku. V druhém případě vstupují substituty často rychle do hry za situace, kdy se z nějakých důvodů zostří konkurence v jejich odvětví a vyvolá snížení cen nebo zlepšení výkonů. Analýza těchto trendů je důležitá při rozhodování, zda strategicky usilovat o úplné vytlačení substitutu, anebo vyvinout strategii, která s ním bude počítat jako s nevyhnutelnou klíčovou silou. [9] Vliv vlády v odvětvové konkurenci Vládu je třeba uznávat na všech úrovních jako faktor potenciálně ovlivňující mnohé, ne-li všechny aspekty struktury odvětví, a to jak přímo, tak nepřímo. V řadě odvětví je vláda odběratelem nebo dodavatelem a prostřednictvím zvolené politiky může ovlivňovat konkurenci, stanovuje limity chování firem v odvětví, může působit na růst odvětví či strukturu nákladů, může ovlivňovat vstupní i výstupní překážky, regulovat postavení odvětví vzhledem k substitutům. [14] 22

23 Žádná strukturální analýza nemůže být úplná, aniž by zhodnotila, jak ovlivní strukturální podmínky na všech úrovních současná a budoucí vládní politika. [9] V poslední době se vyskytují názory, podle nichž uvedený Porterův model je nutno rozšířit minimálně o dva další faktory, kterými mohou být možné zásadní změny v podnikání, případně vliv komplementů Situační analýza vnějšího prostředí Konkrétním úkolem analýzy situace vnějšího prostředí je zjistit na jedné straně tržní příležitosti, které vnější prostředí organizaci nabízí a na druhé straně hrozby, kterým bude muset organizace čelit. [7] Příležitosti a ohrožení úzce souvisí s aktivitami konkurence. Závisí na [4]: intenzitě konkurence v odvětví, složitosti či jednoduchosti vstupu na trhy, existenci a postavení substitutů na trzích, síle a koncentraci kupujících a prodávajících. Tržní příležitosti definujeme jako oblast potřeby a zájmů kupujících v níž existuje vysoká pravděpodobnost, že tím, že podnik tuto potřebu uspokojí, dosáhne zisku. Hrozby jsou situace vznikající v okolním prostředí, které působí negativně na organizace např. tím, že snižují poptávku, zvyšují náklady na výrobky a služby aj. a v konečných důsledcích mohou vést k zániku organizace. [7] 23

24 3.2.2 Vnitřní prostředí Vnitřní prostředí zahrnuje každodenní působení faktorů, které jsou součástí organizace a které ovlivňují manažerskou činnost. Charakter těchto faktorů závisí značně na stupni řízení, na kterém manažer působí. [2] Situační analýza vnitřního prostředí Cílem analýzy vnitřních zdrojů a schopností organizace je identifikovat strategicky významné zdroje a schopnosti a následně specifické přednosti podniku jako zdroje konkurenční výhody. Má-li analýza naplnit uvedený účel, měla by být zaměřena široce a pokrývat prakticky celou činnost podniku. Analyzován by měl být jak současný stav, tak předpokládaný vývoj a potenciál jednotlivých funkčních oblastí. [5] K vnitřní situaci podniku se vztahují silné a slabé stránky. Silné stránky představují pozitivní faktory přispívající k úspěšné podnikové činnosti a výrazně ovlivňují jeho prosperitu. Jsou to odlišné způsobilosti zvýhodňující podnik vzhledem k trhu a konkurenci. Nejvítanějšími silnými stránkami jsou takové, které je těžko okopírovat, a kde je předpoklad, že budou po dlouhou dobu přinášet zisk, čili znamenají konkurenční výhodu. Pravým opakem jsou slabé stránky, které znamenají určitá omezení nebo nedostatky a brání plnému efektivnímu výkonu. [3] 3.3 Strategie podniku Má-li organizace formulované poslání a stanovené cíle, ví čeho chce dosáhnout. Následujícím úkolem manažerů je určit, jakým způsobem lze dosáhnout cílů. Tento velkolepý úkol představuje stanovení strategií. [2] Strategické plánování je proces, kterým se formulují dlouhodobé strategické cíle a strategie celé společnosti nebo její organizační složky tak, aby se naplno využily zdroje společnosti v součinnosti s příležitostmi na trhu. [1] Podle Sedláčkové je strategie zaměřena na budování vlastního jedinečného postavení podniku v rámci odvětví. 24

25 3.3.1 Cyklus strategického plánování Strategické plánování musí být nepřetržitý cyklus. Tento cyklus začíná formulováním poslání společnosti. Pokračuje analýzou vnějšího prostředí společnosti, konkurence, vnitřních zdrojů a schopností a současného stavu společnosti. Dalším krokem by mělo být stanovení reálné konkrétnější strategické vize a konečných strategických cílů pro společnost. Důležitou úlohu hraje vyhodnocení těchto strategií, výběr strategie na základě zvolených kritérií. Celý proces potom pokračuje stanovením krátkodobých cílů a vývojem odpovídající taktiky. Nejen na závěru tohoto cyklu je nutné celý proces vyhodnotit a porovnat dosažený stav s plánovanými strategickými cíli. Základní strategický plánovací model je uveden na Obr. 5. [4] 1. FORMULACE POSLÁNÍ SPOLEČNOSTI PROSTŘEDÍ 2. STRATEGICKÁ ANALÝZA 6. MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCENÍ 3. STRATEGICKÉ CÍLE / VIZE KOREKCE 5. IMPLEMENTACE STRATEGIE,TAKTIKA 4. VÝBĚR STRATEGIE Obrázek č. 5: Základní strategický plánovací model [1] 25

26 3.3.2 Strategická vize a cíle Mít pozitivní vizi, představu o budoucnosti, je jeden z nejvíce motivujících faktorů. Vize v podstatě představuje stav firmy, do kterého by ji manažeři rádi v průběhu let dostali. Současně to však nesmí být jen toužebné přání, ale výsledek poznání možností vnitřního a vnějšího prostředí společnosti. Vize musí být náročnou, ale dosažitelnou výzvou. Hlavní částí plánování na úrovni celé společnosti je stanovení jejích cílů. Cíle mohou být více druhů: ty, které vyjadřují všeobecný cíl nebo účel firmy a ty, jež určují dlouhodobé, strategické cíle i krátkodobé operativní cíle. Stanovení a znalost cílů společnosti dává manažerům základ pro formulování strategií. [1] Typy strategických alternativ Alternativní strategie je jednou z cest nebo jedním z prostředků jak dosáhnout cíle, vyřešit problém nebo využít příležitost. Alternativy jsou důležité z hlediska vymezení rozsahu možností a obvykle zahrnují příležitosti určující další směřování podniku. Alternativy lze rozdělit do následujících tří kategorií: Zřejmé, jasné alternativy, které vyplývají ze současných strategií podniku, obvykle jejich rozvíjením nebo drobnými úpravami. Kreativní alternativy, které obsahují nový přístup k řešení problémů. Vyžadují využití odlišného myšlenkového přístupu, opuštění dosavadních stereotypů a předpokladů, které leží v základech současné strategie podniku. Nemyslitelné alternativy, které odrážejí radikální rozchod tradičními myšlenkovými stereotypy podniku. Jsou nemyslitelné proto, že jsou nepřijatelné z hlediska pravidel, která určují, co je pro podnik vhodné. Existuje celá řada přístupů k členění strategických alternativ, přičemž mezi nejznámější patří Porterovo členění vycházející z toho, na čem firma staví svou konkurenční výhodu. Dále Kotlerovo členění, které vychází z toho, jakou pozici chce firma zaujmout na trhu a Ansoffovo členění vycházející z nabízeného produktu a obsluhovaného trhu. [8] 26

27 Porterovy generické strategie Každá obchodní společnost musí dělat rozhodnutí a výběr, který produkt bude vyrábět, vyvíjet nebo poskytovat a také ve kterých obchodních oblastech bude působit. Strategická analýza by měla pomoci a ulehčit tento výběr identifikováním atraktivních obchodních oblastí a produktů. Porter vypracoval teorii o způsobech získání konkurenční výhody (viz Obr. 6). STRATEGICKÁ VÝHODA Jedinečnost chápaná zákazníkem Postavení plynoucí z nízkých nákladů STRATEGICKÝ CÍL V celém odvětví Jen v určitém segmentu DIFERENCIACE PRVENSTVÍ V CELKOVÝCH NÁKLADECH SOUSTŘEDĚNÍ POZORNOSTI Obrázek č. 6: Základní konkurenční strategie podle M. Portera [8] M. Porter říká, že ve výběru konkurenční strategie mají manažeři v podstatě tři možnosti [1]: Vedení v nejnižších nákladech. Tato strategie znamená, že firma chce dosahovat nejnižších nákladů v porovnání s konkurenty. Tyto firmy obvykle prodávají standardní produkty a snaží se o co největší podíl na trhu. Cena jejich produktů bývá na průměrné úrovni nebo pod ní tak, aby byla vysoce konkurenční. Diferenciace. Při výběru této strategie se firma musí soustředit na vývoj nebo vytvoření obrazu o unikátním produktu pro zákazníky, s vysokou přidanou hodnotou vůči konkurentům. To potom umožní stanovit cenu 27

28 vysoko nad průměr trhu. Firma si však musí vybrat, v čem bude odlišná od konkurentů. Zaměření. Je nutné se rozhodnout, zda bude firma působit na širokém, masovém trhu nebo se bude specializovat na úzký segment. Typy strategií podle Kotlera Kotler se ve svém členění strategií zaměřuje na to, jakou pozici firma zaujímá nebo chce zaujmout na trhu. Podle toho rozlišuje čtyři typy strategií [8]: Strategie tržního vůdce jsou většinou ve znamení udržení a posilování tržní pozice. K tomu má firma následující možnosti: zvětšení celkového trhu snaha o vyhledávání nových uživatelů, nových užití svých produktů, většího užívání svých produktů, bránění tržního podílu, rozšiřování tržního podílu. Strategie tržního vyzyvatele zahrnuje plánované ofenzivní zvýšení tržního podílu útokem na tržního vůdce nebo na ostatní firmy v odvětví. Strategie tržního následovatele nepřináší vedoucí postavení na trhu, ale může přinést vysoký zisk. Firma se v podstatných bodech pravidel konkurence přizpůsobuje větším firmám, zejména tržnímu vůdci. Podle toho, jak firma přebírá opatření konkurentů, rozlišuje Kotler tři typy následovatelů: parazit prosté kopírování toho, co dělají ostatní, napodobitel kopíruje, ale hledá možnosti pro své odlišení, upravovatel přebírá produkty ostatních, ale snaží se je zdokonalovat. Strategie obsazování tržních výklenků se nabízí menším firmám, které obhospodařují takovou část trhu, která vyžaduje speciální schopnosti, a pro větší firmy je málo atraktivní. 28

29 Typy strategií podle Ansoffa Při zvažování možností, jak dosáhnout vytčených cílů, se musejí manažeři organizace rozhodnout, zda soustředí pozornost na zákazníky stávající, nebo budou vyhledávat zákazníky nové. Obr. 7 schematicky zobrazuje disponibilní strategické volby. Toto schéma, označované jako matice produkt-trh, ukazuje alternativní strategie, které může organizace použít pro dosažení svých cílů. Produkty Trhy Stávající zákazníci Noví zákazníci Stávající produkty PRONIKÁNÍ TRHU ROZVOJ TRHU Nové produkty ROZVOJ PRODUKTU DIVERZIFIKACE Obrázek č. 7: Matice produkt/růst trhu [2] Strategie pronikání trhu je charakteristická tím, že se organizace zaměřuje na zdokonalování své pozice u stávajících výrobků a stávajících zákazníků a je zaměřena na efektivnější provádění stávajících podnikatelských aktivit organizace. Strategie rozvoje trhu je zaměřena na vyhledávání nových zákazníků pro stávající produkty organizace. Obvykle je nutné věnovat pozornost prodejním technikám, balení, propagaci a vytvořit pro prodej zboží na nových trzích vhodný styl. Strategie rozvoje produktu je zaměřena na vyhledávání nových podnikatelských aktivit. Díky této strategii organizace vyvíjí a prezentuje zákazníkům nové produkty. U strategie diverzifikace organizace vyhledává zcela nový produkt, kterým by mohla uspokojovat zákazníky. [2] Výběr strategie Výběr strategie představuje složitý rozhodovací proces, jehož cílem je zvolit z několika variant takovou strategii, která vytváří pro dosažení zvolených strategických cílů nejlepší předpoklady. [5] 29

30 Obvykle probíhá na základě několika zvolených kritérií. Za nejvýstižnější a nejlépe odpovídající záměru lze považovat při základní kritéria [11]: Kritérium vhodnosti určuje míru, v jaké jsou navrhované strategie v souladu s výsledky strategické analýzy, charakterizující vývoj okolí podniku i vývoj samotného podniku. Pomocí tohoto kritéria se prověřuje racionalita a logika strategie. Kritérium proveditelnosti hodnotí míru a závažnost překážek pro realizaci strategie. Strategie totiž může být z hlediska ostatních kritérií přijatelná, ale přesto může být neproveditelná, protože organizace nedisponuje určitými technologiemi, materiálními zdroji apod. Kritérium přijatelnosti hodnotí, zda je navrhovaná strategie přijatelná pro rozhodující zainteresované stakeholdery, především pro vlastníky, zákazníky, management a pracovníky podniku. Ohled však bere i na další zainteresované, jako jsou například stát, místní orgány, obchodní partneři, banky apod Implementace strategie Implementací strategie se rozumí praktické uskutečňování strategie a její zavedení do reálného života. Východiskem implementace strategie je schválení obsahu strategie, její rozpracování do navazujících plánů, programů, rozpočtů a vytvoření organizačních podmínek pro implementaci strategie. Klíčovou podmínkou je vhodná organizační struktura, důležité však je také přizpůsobení systémů a procesů. Jen tak je totiž možné dosáhnout toho, aby se lidé se strategií, kterou stratégové formulovali, ztotožnili a aby ji promítali do své každodenní práce. [5] 30

31 3.3.6 Kontrola a vyhodnocování strategie Časový horizont realizace strategií je obvykle několik let. Je proto nepravděpodobné, že všechny záměry a předpoklady, na kterých jsou strategie založeny, zůstanou pro toto období neměnné. Při implementaci strategie je tak velmi důležité průběžně sledovat míru dosažení cílů strategií. V určených intervalech jsou monitorovány stanovené měřitelné veličiny odrážející stav realizace strategie, které jsou konfrontovány s předpokládanými plánovými hodnotami pro dané období. Na základě srovnání plánu a skutečnosti jsou určovány odchylky a jsou činěna příslušná opatření. [13] 3.4 Stavebnictví Stavebnictví patří podle CZ-NACE do sekce F. Tato sekce zahrnuje specializované i nespecializované stavební činnosti. Patří sem práce na novostavbách, opravy, provádění nástaveb a přestaveb budov i inženýrských děl, výstavba prefabrikovaných objektů na staveništi a staveb dočasného charakteru. Tyto práce mohou být prováděny na vlastní účet nebo na základě smlouvy nebo dohody. Část prací, někdy také veškeré práce, mohou být zadány subdodavatelům. Tuto sekci tvoří výstavba budov (oddíl 41), inženýrských děl (oddíl 42) a specializované stavební činnosti v případě, kdy představují pouze část z celkového stavebního procesu (oddíl 43). Tato sekce také zahrnuje developerskou činnost v oblasti bytových i nebytových stavebních projektů, a to formou zajištění finančních, technických a hmotných zdrojů. Oddíl výstavba budov zahrnuje výstavbu kompletních bytových, kancelářských, obchodních a ostatních veřejných budov, zemědělských budov, sportovních hal atd. Inženýrské stavitelství zahrnuje výstavbu inženýrských děl. Jedná se o velké stavby jako dálnice, silnice, mosty, tunely, železniční trati, vzletové a přistávací dráhy, přístavy a jiné vodní stavby, zavlažovací zařízení, kanalizace, průmyslová zařízení, potrubí a elektrická vedení, otevřené sportovní stadiony a hřiště atd. 31

32 Speciální stavební činnosti (řemesla) zahrnují dílčí práce na budovách a inženýrských dílech nebo přípravu pro ně. Obvykle se jedná o jednu specializovanou činnost společnou pro různé stavby, která vyžaduje speciální kvalifikaci nebo zařízení. Patří sem například činnosti jako pilotování základů, provádění hrubé stavby, betonování, zednické, pokrývačské práce a rovněž montáž ocelových stavebních konstrukcí. Tento oddíl rovněž zahrnuje kompletační a dokončovací práce na stavbách. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), byla zavedena sdělením Českého statistického úřadu s účinností od 1. ledna Klasifikace ekonomických činností nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Používání NACE je povinné pro všechny členské státy Evropské Unie. [15] 32

33 4 Metodika K dosažení cíle této diplomové práce bude využito základních metod popsaných v kapitole Přehled literatury. Nejdříve se zaměřím na aplikaci PEST analýzy, pomocí které se pokusím identifikovat hlavní faktory makroprostředí, z nichž vyplývají obecné vlivy na odvětví stavebnictví. Analýza politického a právního prostředí určí aktuální stav politické situace a poukáže na významné změny v legislativě ovlivňující stavební výrobu. Na základě analýzy ekonomického prostředí bude popsán vývoj základních ukazatelů ekonomického vývoje jako jsou například hrubý domácí produkt, průměrná míra inflace a nezaměstnanosti, výdaje domácností, úrokové sazby nebo směnné kurzy. V rámci analýzy sociálního prostředí se zaměřím na věkovou strukturu obyvatel a úroveň dosaženého vzdělání. Analýza technického a technologického prostředí určí celkovou výši finančních výdajů na výzkum a vývoj. Následovat bude charakteristika odvětví stavebnictví jejímž cílem je popsání vývoje a současného stavu stavební produkce, struktury stavební produkce, stavebního povolení a bytové výstavby. Pro shrnutí nejdůležitějších faktorů mající vliv na odvětví stavebnictví a odhalení jejich budoucího vývoje bude použita metoda MAP, která je založena na rozložení vnější analýzy do tří navazujících kroků. Nejprve se identifikují všechny důležité faktory ovlivňující rozhodování o strategii, poté následuje analýza jejich dosavadního působení a nakonec se určí předpoklad budoucího vývoje. Zhodnocení situace v odvětví stavebnictví provedu na základě Porterova modelu pěti konkurenčních sil, podle kterého zhodnotím, zda je možné v současné době vstoupit do odvětví, intenzitu soupeření mezi stávajícími konkurenty, vyjednávací sílu odběratelů a dodavatelů, tlak ze strany substitutů a působení vládní politiky v odvětví. Z výsledků uvedených analýz budou určeny příležitosti a hrozby a navrhnuty vhodné strategie pro potenciální nově vstupující firmy do odvětví stavebnictví. Vstupní data pro zpracování vlastní práce budou čerpána z internetových zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého statistického úřadu, Ministerstva financí České republiky a dalších internetových stránek týkajících se problematiky stavebnictví. 33

34 5 Vlastní práce 5.1 Analýza vnějšího prostředí K identifikaci faktorů, které mohou mít podstatný vliv na odvětví stavebnictví jsem použila PEST analýzu, která analyzuje jednotlivé složky makroekonomického prostředí Politické a právní prostředí Významnou událostí se stal vstup České republiky do Evropské unie v květnu roku Tento krok s sebou přinesl řadu legislativních změn vedoucích k harmonizaci právních předpisů s právem EU. Velkým přínosem pro Českou republiku je otevření vnitřního trhu, který tvoří území všech členských států Evropské unie. Na území vnitřního trhu platí takzvané čtyři základní svobody, a to volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Pro podnikatelské subjekty se tím otevřely nové trhy, které s sebou přináší nejen nové příležitosti, ale i hrozby v podobě zvýšené konkurence. K 5. listopadu roku 2006 došlo k harmonizaci s evropskými předpisy v oblasti stavebnictví. Základním evropským předpisem je směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků. Účelem směrnice je sjednocení základních požadavků kladených na stavební výrobky a zajištění volného pohybu těchto výrobků v rámci Evropské unie. Dále stanovuje základní požadavky na stavby a definuje technické specifikace. Dne 21. prosince 2007 se Česká republika stala součástí schengenského prostoru, čímž došlo ke zrušení kontroly na hranicích se všemi státy spadajících do tohoto prostoru. Ke správnému fungování státu je zapotřebí plnohodnotná vláda a politická stabilita. V současné době bohužel nastala situace, kdy ani jedna tato podmínka není splněna a pokud se politikům nepodaří co nejdříve sestavit novou vládu, může dojít k odlivu zahraničních i tuzemských investorů a propadu české měny. Právní prostředí je tvořeno velkým množstvím zákonů, novel dosavadních zákonů, vyhlášek a nařízení, kvůli kterým se stává nepřehledné a složité. Na podniky jsou tím kladeny vyšší nároky v podobě administrativní náročnosti, 34

35 nepřetržitého sledování legislativy a přizpůsobování se změnám v zákonech, které s sebou přináší zvýšení nákladů. Pro podporu podnikatelského prostředí vláda 19. listopadu 2008 schválila nový daňový řád, který zjednodušuje administrativní proces a vede ke snížení administrativní zátěže a nákladů. Od 1. ledna 2009 nabývá účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění, která přináší řadu změn pro zaměstnance i zaměstnavatele. Za nejdůležitější změny lze považovat komplexní úpravy systému nemocenského pojištění, zvýšení zainteresovanosti zaměstnavatelů a přenesení provádění nemocenského pojištění ze zaměstnavatelů na okresní správy sociálního zabezpečení. V roce 2009 by mělo dojít ke snížení sazby daně z příjmů právnických osob o jeden procentní bod z 21 % na 20 % a v následujícím roce 2010 se předpokládá snížení na 19 %. Ke snížení sazby daně z příjmů fyzických osob v roce 2009 nedojde, nadále zůstává 15 %. Dne 1. ledna roku 2008 došlo ke změně zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Hlavní změny se týkají zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %, zavedení skupinové registrace k DPH, zavedení ekologické daně do základu daně, nová definice sociálního bydlení a změna využití snížené sazby DPH u bytové výstavby. Dne 1. ledna roku 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který upravuje podmínky stavební činnosti. Nový zákon vycházející z předcházející právní úpravy přináší řadu změn. Mezi zásadní změny patří zjednodušení postupů stavebních úřadů, lepší přístup veřejnosti k informacím či rozšíření okruhu stavebních prací a staveb, které není potřeba povolovat ani ohlašovat. Výše zmíněné události a změny v legislativě ovlivňují nejen situaci na trhu stavebnictví. Sledování těchto i dalších faktorů by mělo patřit mezi důležité činnosti ve firmě, neboť každá změna vyžaduje rychlou reakci a přizpůsobení se novým podmínkám. 35

36 5.1.2 Ekonomické prostředí Základní ukazatele ekonomického vývoje České republiky jsou uvedeny v následující Tab. 1, která obsahuje údaje od roku 2005 včetně výhledu jednotlivých ukazatelů do roku Vstupní data jsou získána z internetových zdrojů Ministerstva financí České republiky. Tabulka č. 1: Vývoj makroekonomických ukazatelů a jejich predikce Ukazatel / Rok odhad predikce predikce HDP reálně mld. Kč předchozí r. = ,3 106,8 106,0 104,0 101,4 102,1 HDP v běžných cenách mld. Kč předchozí r. = ,0 107,8 109,8 105,4 103,2 103,9 Průměrná míra inflace průměr = ,0 102,5 105,4 112,1 113,6 116,0 růst v % 1,9 2,5 2,8 6,3 1,3 2,1 Zaměstnanost průměr v tis. osob předchozí r. = ,2 101,3 101,9 101,5 99,7 99,2 Nezaměstnanost průměr v tis. osob Míra nezaměstnanosti průměr v % 7,9 7,1 5,3 4,4 5,2 5,9 Průměr. nom. hrubá mzda Kč/měsíc Výdaje domácností předchozí r. = ,5 105,4 105,3 102,9 103,2 103,0 Úrokové sazby z úvěrů v % p.a. 4,27 4,29 4,85 5,60 4,70 4,30 CZK/EUR roční průměr 29,78 28,34 27,76 24,96 25,60 24,70 Zdroj: MF ČR Světová ekonomika prochází finanční krizí, která se postupně přenáší do reálné ekonomiky. Problémy vyspělých ekonomik se prohlubují a rozšiřují se na ekonomiky rozvíjející. V listopadu roku 2008 došlo podle zveřejněných údajů k poklesu hodnoty světového obchodu a průmyslové produkce. Zatím není známo, jak efektivní budou přijatá a realizovaná opatření jednotlivých vlád, a proto nelze spolehlivě odhadnout dopady a dobu trvání problémů globální ekonomiky. Podle fiskálních pravidel České republiky je v tuzemské ekonomice ponechán prostor pro automatické působení stabilizátorů. Vláda však přislíbila provést úpravy státního rozpočtu pro rok 2009 dodatečnými škrty. Hrubý domácí produkt České republiky vyjadřující výkonnost ekonomiky vykazuje od roku 2002 do roku 2006, kdy dosahuje nejvyššího tempa přírůstku 6,8 %, rostoucí tendenci. Na růstu HDP se nejvíce podílela konečná spotřeba domácností 36

37 a aktivní saldo zahraničního obchodu. Od roku 2007 se tempo růstu snižuje a podle prognózy Ministerstva financí ČR bude tento vývoj přetrvávat až do roku Graf č. 1: Vývoj reálného HDP v letech a predikce pro roky (v %) Vývoj reálného HDP v % ,9 3,6 4,5 6,3 6, ,4 2,1 3, odhad 2009 predikce 2010 predikce 2011 predikce Rok Zdroj: Vlastní práce na základě údajů MF ČR Inflace neboli růst cenové hladiny v čase se v Česku pohybuje od roku 2002 do 3 %. Výjimkou byl rok 2008, kdy průměrná míra inflace činila 6,3 %, což je nejvíce od roku Vyšší míra inflace je příznivá pouze pro občany dlouhodobě splácející úvěr, který se tím stává levnější. Pro většinu občanů však znamená ztrátu v podobě vyšších výdajů za nákup zboží a služeb a snížení výnosů z úspor a investic. Obecná míra nezaměstnanosti, která se počítá jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle vykazuje od roku 2004 do roku 2008 klesající tendenci. Tento pozitivní vývoj byl spojen s růstem ekonomiky a průmyslové a stavební produkce. V době ekonomické krize se nezaměstnanost zvyšuje a podle prognóz MF ČR by měla nadále stoupat. 37

38 Graf č. 2: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v letech s predikcí pro rok 2009 a 2010 (v %) Míra nezaměstnanosti v % ,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 5,2 5, odhad 2009 predikce 2010 predikce Rok Zdroj: Vlastní práce na základě údajů MF ČR Průměrná hrubá nominální mzda v České republice každoročně roste, v roce 2008 dosáhla výše Kč. Nárůst nejvíce ovlivňuje podnikatelská sféra, jejíž zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny sledovaných subjektů. Mzdový vývoj v podnikatelském prostředí je na rozdíl od vývoje v nepodnikatelském prostředí více plynulejší a je ovlivněn hospodářským výsledkem firem. Se zvyšováním mezd sledujeme nárůst výdajů domácností, který je však spojen i s růstem zadlužeností českých domácností. Půjčky jsou nejčastěji brány na bydlení ve formě hypotečních úvěrů, úvěrů ze stavebního spoření a spotřebitelských úvěrů na nemovitosti. S rostoucí sazbou z úvěru a nejistotou spojenou s globální krizí lze předpokládat zpomalení přírůstku domácích výdajů. Příznivý vývoj české ekonomiky lze zachytit i pomocí směnných kurzů, které v posledních letech vykazovaly klesající tendenci díky posilování české měny. Významný vliv na zahraniční obchod má pro Českou republiku euro a americký dolar. Rostoucí ekonomika, kvalifikovaná pracovní síla a nízká cenová hladina přitahuje zahraniční investory, čímž dochází ke zhodnocení domácí měny. Rekordní směnný kurz 22,97 CZK/EUR byl zaznamenán 21. července Tento vývoj má za následek omezení exportu, jenž je způsoben snížením marže vyvážejících firem. Některé z nich 38

39 nedokáží obstát v konkurenčním boji a ztrácí svoji pozici na zahraničním trhu. Silná koruna však přispívá k levnějším úvěrům a prostřednictvím levných dovozů tlačí dolů inflaci. Kvůli vysokému zhodnocení dochází ke snížení zahraniční poptávky a tím k odlivu finančních investic z rozvíjejících se trhů, čímž se kurz vrátil na průměrnou hodnotu, která se nyní pohybuje okolo 27,30 CZK/EUR Sociální prostředí Životní úroveň obyvatelstva úzce souvisí se sociálním, demografickým a kulturním vývojem. Graf č. 3: Demografický vývoj obyvatelstva České republiky v letech s predikcí na roky (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% odhad 2009 predikce 2010 predikce 2011 predikce Rok Věková skupina 0-19 let Věková skupina let Věková skupina 60 let a více Zdroj: Vlastní práce na základě údajů MF ČR Demografický vývoj obyvatelstva České republiky poukazuje na změnu věkové struktury. Přes to, že počet nově narozených dětí od roku 2000 roste, počet obyvatel ve věku od 0 do 19 let klesá. Stejný trend je zaznamenán i u věkové skupiny od 20 do 59 let. Naopak u osob žijících 60 let a více dochází k postupnému nárůstu. Ke konci roku 2008 měla Česká republika obyvatel. 39

40 Demografické stárnutí obyvatelstva může mít do budoucna negativní důsledky na růst ekonomiky v podobě poklesu ekonomicky aktivních obyvatel a na důchodový systém, kdy lze očekávat opětovné navýšení hranice odchodu do důchodu a pokles reálných příjmů z důchodů. Následující graf č. 4 zobrazuje procentuální podíl populace v produktivním věku od 15 do 64 let na celkovém počtu obyvatel České republiky v porovnání s mírou zaměstnanosti obyvatel ve stejné věkové skupině 15 až 64 let. Graf č. 4: Vývoj populace a míry zaměstnanosti ve věku 15 až 64 let v letech s predikcí na roky 2009 a 2010 (v %) 72 % 70 % 68 % 66 % 64 % 62 % 60 % odhad predikce predikce Rok Populace ve věku let Míra zaměstnanosti let Zdroj: Vlastní práce na základě údajů MF ČR Výsledky jsou příznivé, podíl populace v produktivním věku se po sledované období pohybuje kolem 70 %. Míra zaměstnanosti této věkové skupiny se od roku 2004 zvyšuje a v roce 2008 dosahuje nejvyšší hodnoty 66,5 %. S očekávaným nárůstem osob starších 60 let Ministerstvo financí ČR předpokládá pokles ekonomicky aktivních obyvatel v produktivním věku. Dalším ukazatelem souvisejícím s životní úrovní obyvatel je vzdělání, které má vliv na kvalitu uchazečů o práci a stává se tak základním předpokladem hospodářského a společenského rozvoje. Podle statistik má Česká republika ke konci roku 2008 nejvíce obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity a to 35,62 %. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby se středoškolským vzděláním s maturitou 33,77 %, následuje vysokoškolské vzdělání, které tvoří 18,32 % osob a základní vzdělání s 12,22 %. 40

41 Zatím co se počet pracujících se základním a středním vzděláním bez maturity snižuje, počet pracujících s maturitou a vysokoškolským vzděláním roste Technické a technologické prostředí S rozvojem vědy, výzkumu a lidského poznání dochází k novým objevům a k inovacím v oblasti informační technologie, průmyslu, stavebnictví, zemědělství a další. Díky vyspělejší modernější technice a výrobním postupům lze dosáhnout vyšší produktivity práce, vyšší kvality produktů nebo snížení výrobních nákladů. To jsou jen některé důvody, proč firmy i stát investují značné finanční prostředky do výzkumu a vývoje. Celkové výdaje České republiky na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2007 hodnoty téměř mil. Kč. Největším finančním zdrojem podpory výzkumu a vývoje byl podnikatelský sektor, jehož podíl dosahuje 54,0 %. Druhým důležitým poskytovatelem finančních prostředků byl s podílem 41,2 % vládní sektor, třetím byly zahraniční zdroje (4,1 %) a zbytek tvořily ostatní národní zdroje jako jsou například vyšší odborné a vysoké školy. Graf č. 5: Struktura celkových výdajů na výzkum a vývoj v ČR podle zdrojů financování v roce 2007 (v %) 4% 1% 41% 54% Soukromé zdroje Veřejné zdroje Zahraniční zdroje Ostatní národní zdroje Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z ČSÚ Informační a telekomunikační technika hraje v dnešní době velice významnou roli. Bez mobilního telefonu či internetu nelze aktivně pracovat a kvalitní a rychlý přenos informací se stává klíčovým faktorem úspěchu. 41

42 V roce 2008 je v České republice vybaveno 48 % domácností osobním počítačem a 42 % má doma připojení k internetu. S rychlým rozvojem techniky se také mění způsoby připojení, kdy velmi výrazně narůstá počet domácností (33 %) využívající vysokorychlostní bezdrátové připojení k internetu. Tabulka č. 2: MAP Ovlivňující faktory Česká republika součástí Evropské unie Stabilita politické situace Sazba DPH Zákon o územním plánování a stavebním řádu MAP Analýza dosavadního vývoje Politické a právní prostředí Vstupem ČR do EU došlo k řadě významných změn, které ovlivňují politický, hospodářský nebo sociální vývoj. Otevření vnitřního trhu s sebou přináší nové tržní možnosti, odstranění bariér či snadnější obchodování mezi tuzemskými a zahraničními firmami. V současné době nelze považovat politickou situaci za stabilní. Po vyslovení nedůvěry vlády v březnu tohoto roku byla sestavena nová přechodná vláda z nestranických odborníků Jana Fischera předsedající do předčasných voleb, které by se měly uskutečnit na podzim roku Začátkem roku 2008 došlo ke změně zákona o dani z přidané hodnoty. Změny, které mají vliv na stavebnictví se týkají zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 % a úpravy uplatňování této sazby u tzv. staveb pro sociální bydlení, které do snížené sazby patří. Již druhým rokem je v platnosti nový stavební zákon upravující podmínky stavební činnosti. Díky změnám tohoto zákona se například zjednodušily postupy stavebních úřadů a rozšířil se okruh staveb, které není potřeba povolovat ani ohlašovat. Postupně se však začínají objevovat legislativně technické nepřesnosti a chyby. Předpoklad vývoje Vzhledem k tomu, že je ČR součástí Evropské unie již 5 let, jsou zde pevné vazby. Do budoucna lze předpokládat další harmonizaci právních předpisů, pokračující spolupráci při řešení hospodářských problémů a podporu prostřednictvím strukturálních fondů. Přesné datum nových voleb není prozatím známo. Pokud prozatímní vláda dostane důvěru, bude se držet programových cílů, které jsou výsledkem politických dohod. Mezi nejdůležitější cíle patří dokončení předsednických úkolů, úprava stávajícího státního rozpočtu a jeho příprava na následující rok Vzhledem k nestabilní politické situaci, kdy se sestavuje nová prozatímní vláda, lze předpokládat, že v roce 2009 nedojde k žádné významné změně nebo úpravě v zákonech. Nový zákon klade velké nároky nejen na stavební úřady, ale i na investory, kteří podcenili čas na přípravu a získání potřebných povolení. Přínos nového zákona se začne projevovat až po roce Po pochopení a osvojení nové právní úpravy dojde k případné novelizaci stavebního zákona, která vyloučí nedostatky a chyby. 42

43 Finanční krize Hrubý domácí produkt Inflace Obecná míra nezaměstnanosti Průměrná hrubá nominální mzda Směnný kurz Demografický vývoj Vzdělání Výdaje na výzkum a vývoj Informační a telekomunikační technika Ekonomické prostředí Světová ekonomika prochází finanční krizí, která se prozatím nejvíce projevuje v poklesu hodnoty světového obchodu a průmyslové produkce. Jednotlivé státy přijaly opatření, která mají předcházet či eliminovat dopady. Tempo růstu HDP se od roku 2007 snižuje. Průměrná míra inflace (6,3 %) byla v minulém roce 2008 nejvyšší za posledních 10 let. V době ekonomické krize se nezaměstnanost zvyšuje. V 1. čtvrtletí tohoto roku se meziročně zvýšila o 1,1 procentního bodu. V roce 2008 dosahovala průměrná nominální mzda v ČR Kč. Na růstu se nejvíce podílela podnikatelská sféra, ve které pracuje více než ¾ sledovaných subjektů. Směnné kurzy vykazovaly klesající tendenci díky posilování české měny. Od polovičky července roku 2008 došlo k oslabení koruny, kvůli ekonomické krizi. Nyní je sledováno opětovné posilování. Sociální prostředí I přes růst nově narozených dětí dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva, což může mít negativní důsledky na růst ekonomiky a na důchodový systém. Koncem roku 2008 bylo nejvíce obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity (35 %) a s maturitou (33 %). Počet pracujících s maturitou a vysokoškolským vzděláním roste. Technické a technologické prostředí Celkové výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2007 téměř mil. Kč. Největším finančním zdrojem byl podnikatelský sektor (54 %), druhým byl sektor vládní (42 %). Sílící role informační a telekomunikační techniky. V minulém roce 2008 vlastnilo 48 % domácností osobní počítač a 42 % domácností mělo připojení k internetu. Nelze spolehlivě odhadnout, jak dlouho bude krize trvat ani její celkové dopady. Jak účinné budou zásahy státu se ukáže časem. Po skončení krize by mělo dojít ke zlepšení situace a k opětovnému růstu české ekonomiky. Ministerstvo financí ČR předpokládá trvání tohoto vývoje až do roku Podle MFČR se bude průměrná míra inflace snižovat. Podle prognóz MFČR by měla nezaměstnanost nadále stoupat. Značný negativní vliv na zaměstnanost bude mít pokles výkonnosti ekonomiky. Nominální mzda se každoročně zvyšuje, avšak v následujících letech lze předpokládat pozastavení tohoto růstu. Vše bude záviset na finančních výsledcích v podnikatelské sféře. V následujícím období bude kurz koruny pomalu sílit. Rychlost zhodnocení či opětovný propad koruny bude záviset na ekonomickém vývoji. Stárnutí obyvatelstva bude nadále pokračovat. MFČR předpokládá pokles ekonomicky aktivních obyvatel v produktivním věku. Podle dosavadního vývoje lze předpokládat i do budoucna vysoký podíl obyvatel se středoškolským vzděláním. Počet osob s vysokoškolským vzděláním bude růst. Kvůli ekonomické krizi dojde k poklesu finančních výsledků podniků a k řadě škrtů ve státním rozpočtu. Z toho důvodu lze předpokládat snížení výdajů na výzkum a vývoj. Díky rozšiřování internetových sítí, mobilních sítí a poklesu ceny informační techniky se bude zvyšovat procento domácností vybavené osobním počítačem a internetem. Zdroj: Vlastní práce 43

44 5.2 Charakteristika odvětví Od roku 2000 se stavebnictví v České republice dynamicky rozvíjí. V roce 2007 dosáhla celková stavební produkce (v hodnotě mil. Kč) meziročního růstu 6,7 % a to především díky pozemnímu stavitelství, které vykonávají převážně menší firmy. Pokračovala intenzivní bytová výstavba a realizace developerských stavebních projektů financovaných zahraničními investory zaměřených na výstavbu výrobních hal, administrativních a multifunkčních center. Naopak inženýrské stavitelství, ve kterém se koncentrují spíše velké firmy, zaznamenalo meziroční pokles vyvolaný zpožděním v přípravě a financování nových inženýrských staveb. V závěru roku došlo k uvolnění finančních prostředků do dopravní infrastruktury a inženýrské stavitelství začalo opět růst. Tento příznivý vývoj následoval i v dalším roce 2008, kdy pokračovala výstavba nových úseků dálnic, rychlostních komunikací, rekonstrukce hlavních železničních tratí a budování městských okruhů. V 1. pololetí 2008 byly stavebními podniky provedeny práce za 232,7 mld. Kč. Celková stavební produkce tak ve 2. čtvrtletí zaznamenala meziroční pokles o 1,3 % (viz graf č. 6) kvůli propadu produkce pozemního stavitelství na nové výstavbě. Podle posledních dostupných údajů byly v roce 2008 vykonány stavební práce v celkové hodnotě 536,6 mld. Kč. Celková stavební produkce tak meziročně vzrostla pouze o 0,6 % především díky inženýrskému stavitelství. Graf č. 6: Stavební výroba podle čtvrtletí v letech (meziroční změna v %) Zdroj: ČSÚ, graf MPO 44

45 Graf č. 6 znázorňující stavební výrobu podle čtvrtletí jednotlivých let poukazuje na kolísavý vývoj, který byl způsoben například sezónností umocněnou výkyvy ve vývoji počasí nebo očekáváním významných změn, jako byly regulační změny spojené se vstupem České republiky do Evropské unie. Projevují se zde i opatření hospodářské politiky, kdy se rozhodovalo o uvolnění finančních prostředků na infrastrukturu. Stavební práce vykonané malými firmami, které zaměstnávají maximálně 19 zaměstnanců, tvoří více jak třetinu z celkového objemu stavební produkce. Tyto firmy se podílejí především na bytové výstavbě, na opravách a údržbě a vystupují také jako subdodavatelé velkých stavebních společností. Zbylou část stavebních prací vykonávají firmy s 20 a více zaměstnanci. Objem růstu stavebních prací se u těchto podniků meziročně snížil na 0,4 %. Nejvíce prací bylo realizováno v tuzemsku na nové výstavbě, modernizacích a rekonstrukcích (86,1 %). Dalších 10,1 % z celkového objemu stavebních prací tvořily opravy a údržba, na kterých se výrazně podílelo inženýrské stavitelství. Ostatní práce zaujímaly 0,5 % a zbylých 3,3 % stavebních prací bylo provedeno v zahraničí. Kvůli negativním dopadům finanční krize, jež nutí tuzemské investory pozastavovat plánovanou výstavbu na trzích východní a jihovýchodní Evropy, došlo k klesu meziročního růstu na 13,6 %. V předešlém roce 2007 činil meziroční nárůst prací v zahraničí 72,3 %. Graf č. 7: Struktura stavebních prací podle dodavatelských smluv (organizace s 20 a více zaměstnanci) v 1. pololetí roku ,0%0,5%3,3% 5,1% 30,5% 55,6% Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace - PS v tuzemsku Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace - IS v tuzemsku Opravy a údržba - PS v tuzemsku Opravy a údržba - IS v tuzemsku Ostatní práce v tuzemsku Stavební práce v zahraničí Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z MPO 45

46 V roce 2008 se snížil počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci oproti předešlému roku meziročně o půl procenta a činil 158,8 tisíc osob. Průměrné nominální mzdy ve stavebnictví i průměrné reálné mzdy výrazně přesáhly tempo růstu produktivity práce ze stavebních prací, čímž došlo k navýšení jednotkových mzdových nákladů. Průměrná nominální měsíční mzda ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci dosahovala výše Kč, což je meziroční nárůst o 11,6 %. Průměrná hodinová mzda činila 166 Kč. V 1. pololetí roku 2008 bylo evidováno Český statistickým úřadem stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci, které vykonaly podle dodavatelských smluv stavební práce v hodnotě mil. Kč. Na tuzemském trhu měly největší zastoupení soukromé národní společnosti, jež tvořily 78,5 % stavebních prací a zaměstnávaly přes osmdesát procent zaměstnanců v odvětví. Při vysokém růstu mezd (o 11, 3 %) poklesla produktivita práce u těchto podniků meziročně o 1,0 %. Na celkovém objemu stavebních prací se s 18, 6 % podílely soukromé podniky pod zahraniční kontrolou. Oproti národním firmám měly firmy pod zahraniční kontrolou vysokou úroveň produktivity práce na jednoho zaměstnance (1 360,5 tis. Kč) a nejvyšší průměrnou nominální mzdu ze všech sektorů, která činila Kč. Veřejné firmy a firmy fyzických osob měly na stavebních pracích i na zaměstnanosti jen nepatrný podíl. Následující graf č. 8 zobrazuje procentní podíl stavebních prací podle institucionálních sektorů. Graf č. 8: Podíl stavebních prací podle institucionálních sektorů v 1. pololetí ,55 % Stavební podniky: Veřejné Soukromé pod zahraniční kontrolou 1,68 %1,17 % 18,61 % Soukromé národní Fyzické osoby s 20 a více zaměstnanci Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z MPO 46

47 Nejvyšší objem stavebních prací byl v 1. polovině roku 2008 tradičně vykázán podniky sídlícími v Praze (32,3 %), kde se velmi rychle rozvíjí infrastruktura, výstavba multifunkčních a logistických center a především také bytová výstavba. Tyto výsledky však mohly být částečně ovlivněny i tím, že v Praze sídlí velké stavební společnosti realizující svoji činnost mimo hlavní město. Na druhém místě se nachází Jihomoravský kraj, ve kterém bylo vykázáno 18,3 % stavebních prací, dále Moravskoslezský (8,0 %) a Středočeský kraj (6,8 %). Nejrychlejší tempo růstu stavebních prací bylo zaznamenáno ve Zlínském kraji (29,8 %). V ostatních uvedených krajích byl sledován meziroční růst o 5 % až 8 %. V roce 2008 bylo stavebními úřady vydáno celkem stavebních povolení, což je ve srovnání s předcházejícím rokem je o 4,1 % více. Orientační hodnota staveb činila 390,9 mld. Kč. Stavební úřady povolily výstavbu bytových budov (růst o 0,2 %) v hodnotě 121,8 mld. Kč. Dále bylo uděleno povolení na výstavbu ostatních staveb (s meziročním růstem o 9,3 %) v hodnotě 103,6 mld. Kč. Na nebytové budovy bylo uděleno povolení a povolení na stavby na ochranu životního prostředí. Bylo povoleno 24 velkých projektů v hodnotě vyšší než 1 mld. Kč. Jednalo se nejčastěji o stavby dopravní infrastruktury, administrativní objekty, výstavbu i přístavbu výrobních a skladovacích hal. Celková podlahová plocha schválená stavebními úřady tvořila 9 019,2 tis. m 2. U nové bytové výstavby byla průměrná podlahová plocha 123 m 2 s přibližnou hodnotou 20,5 tis. Kč za 1 m 2. V tuzemsku v 1. polovině roku 2008 bylo uzavřeno nových stavebních zakázek, jejichž průměrná hodnota dosáhla 3,9 mil. Kč (meziroční nárůst o 25,3 %). Většinu představovaly zakázky na novou výstavbu, modernizaci a rekonstrukci. Byla zahájena výstavba bytů, kdy největší meziroční nárůst (33,0 %) byl zaznamenán u bytů v bytových domech, které tvoří podíl na celkové bytové výstavbě 33,6 %. Počet bytů v rodinných domech s podílem 50,1 % vzrostl o 10,3 %, v domech-penziónech a v domech s pečovatelskou službou o 6,6 % a ve stavebně upravených nebytových prostorách o 7,6 %. Pokles nastal pouze u přístaveb, nástaveb a vestaveb k rodinným a bytovým domům o 4,7 %. 47

48 Ve 2. čtvrtletí se počet dokončených bytů meziročně zvýšil o 8,8 % na Nejvýznamnější přírůstky byly v kategorii rodinných domů s růstem o 28,1 % a pokles u bytových domů o 9,7 %. U celkového počtu rozestavěných bytů byla zaznamenána klesající dynamika růstu. Největší podíl na rozestavěných bytech (50,2 %) měly rodinné domy a nejmenší stavebně upravené nebytové prostory. Graf č. 9 zobrazuje meziroční procentní změnu výstavby dokončených, zahájených a rozestavěných bytů v letech Graf č. 9: Bytová výstavba v letech (meziroční změny v %) Zdroj: ČSÚ, graf MPO Finanční výsledky stavebních podniků opět dosáhly vysokého tempa růstu, nicméně ve srovnání s 1. pololetí roku 2007 došlo ke zpomalení růstové dynamiky, což bylo způsobeno vysokou srovnávací základnou z minulého roku. Na růstu stavební výroby, oproti průmyslu, který vykazuje negativní vývoj finančních ukazatelů, mělo značný vliv vyšší využívání peněz poskytnutých z evropských fondů směřujících do dopravní infrastruktury. 48

49 Tržby za vlastní produkci, které tvoří 97 % z celkových výkonů, byly ovlivněny nejen vysokou stavební poptávkou, ale i růstem cen stavebních děl o 4,9 %. Do výkonové spotřeby se promítl cenový nárůst energií, vstupních materiálů či nákladní dopravy. Výkony však nadále rostly rychleji než výkonová spotřeba, což mělo pozitivní vliv na růst účetní přidané hodnoty. Finanční výsledky pro tyto ukazatele jsou zpracovány za organizace s 50 a více zaměstnanci (788 podniků), které mají více jak poloviční podíl na celkových výkonech stavebnictví. U aktiv byl v 1. pololetí 2008 zaznamenán meziroční nárůst o 6,2 % na 150,6 mld. Kč. Významný vliv na růst měly peníze a účty v bankách a pohledávky. Největší podíl (51,2 %) na celkových aktivech představují pohledávky z obchodního styku, zatímco dlouhodobý majetek zaujímá pouze 14,9 %. Meziročně došlo ke vzrůstu podílu peněz a účtů v bankách a k poklesu dlouhodobého majetku. Graf č. 10: Struktura aktiv ve stavebnictví (v %) Zdroj: ČSÚ, propočty MPO Stav zásob klesl o 11,8 % na 13,5 mld. Kč. Největší vliv na tento stav měla nedokončená výroba (pokles o 14,5 %), která představuje 76 % z celkových zásob. Zásoby materiálu, jež tvoří druhou významnou část zásob, vzrostly o 10,5 %. Zásoby zboží a výrobků se na celkových zásobách podílejí minimálně. Pasiva se ve stavebnictví vyznačují vysokým podílem závazků a menším podílem vlastního kapitálu. U pasiv došlo k výraznému meziročnímu růstu přijatých úvěrů a půjček o 56,4 % a k poklesu vlastního kapitálu a celkových závazků. 49