Mendelova univerzita v Brně. Institut celoživotního vzdělávání. Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petra Kadlecová Vypracovala: Ing. Ivana Brhelová Brno

2 3

3 Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Petře Kadlecové za pomoc, cenné rady, odborné vedení a společně strávený čas nad konzultacemi při vypracování bakalářské práce. 4

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna studijním účelům. V Brně dne: Podpis:.. 5

5 OBSAH 1. ÚVOD CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ VYMEZENÍ POJMŮ CO JSOU TO SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY ( DÁLE SPJ) ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVECH CO JE TO DROGA DĚLENÍ DROG CO JE TO ZÁVISLOST DĚLENÍ ZÁVISLOSTÍ VÝVOJOVÉ FÁZE ZÁVISLOSTÍ TYPY DROGOVÝCH ZÁVISLOSTÍ TABÁK ALKOHOLOVÁ ZÁVISLOST ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA KONOPNÉ DROGY OPIÁTY STIMULAČNÍ DROGY HALUCINOGENY PSYCHOTROPNÍ LÉKY PREVENCE PRIMÁRNÍ PREVENCE SEKUNDÁRNÍ PREVENCE TERCIÁRNÍ PREVENCE SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY DROGY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI CENTRA PROTIDROGOVÉ PREVENCE NA ÚZEMÍ MĚSTA OPAVY

6 3.3 STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ STAVEBNÍ PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM NA SOU CHARAKTERISTIKA PRŮZKUMU NA SOU CHARAKTERISTIKA VÝBĚROVÉHO SOUBORU CHARAKTERISTIKA PRŮZKUMNÉHO VZORKU CÍLE A METODIKA VÝZKUMU DOTAZNÍKOVÁ METODA CHARAKTERISTIKA DOTAZNÍKU INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU NA SOU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU NA SOU VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ METODY MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOU OPAVA DISKUSE ZÁVĚR POUŽÍVANÉ ZKRATKY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOHY

7 ABSTRAKT Klíčová slova: sociální patologie, droga, závislost, prevence Tato bakalářská práce s názvem Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy se v první části zabývá vymezením pojmů, týkajících se sociální patologie, drog a drogové závislosti. Dále se zabývá vývojovou situací výskytu drog ve školských zařízeních na území Moravskoslezského kraje, zejména v Opavě. Druhá část je zaměřena na funkci protidrogových center na území Opavy. Závěr je věnován průzkumnému šetření školní protidrogové strategie na Středním odborném učilišti stavebním v Opavě. Cílovou skupinou byli žáci třetího ročníku oboru elektrikář. 8

8 ABSTRACT Key words: social pathology, drug, addiction, prevention This bachelor thesis named Evaluation anti-drugs strategy at selected high school deals with definitions which describes social pathology, drugs and drugs addiction in its first part. Then it explains development of the presence of drugs in the high schools in Moravskoslezsky region, especially in Opava. The second part is focused on the function of anti-drugs centers in Opava. The conclusion deal with the research method about high school drugs strategy on The civic high school in Opava for students who study electrician study program. The target group was students of third year of electrician study program. 9

9 1. ÚVOD Předkládaná bakalářská práce se zabývá zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy. Protidrogová prevence je v dnešní době velmi důležitým tématem především vzhledem k mládeží, jelikož tato skupina je nejvíce citlivá ke skupině sociálně patologických jevů. Proto bychom se neměli této problematice stavět lhostejně a na školách věnovat protidrogové strategii velkou pozornost, a pokusit se tak eliminovat počet potenciálních uživatelů na co nejmenší počet. Drogy tu vždy byly, jsou a budou, proto bychom se měli naučit k tomuto problému postavit čelem. 10

10 2. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem teoretické části mé bakalářské práce je shromáždění odborných poznatků a vypracování literární rešerše na téma protidrogová strategie na střední škole. Hlavní pozornost je zaměřena na protidrogovou prevenci ve školství s definicí základních pojmů. Naše odborná literatura poskytuje k tomuto tématu dostatečné množství ucelených informací, jak pro laickou tak odbornou veřejnost. Cíl zpracovávaného tématu zahrnuje: Základní vymezení pojmů k objasnění dané problematiky Co to je droga Jak se projevuje závislost Jednotlivé typy závislosti Členění prevence Analýza na konkrétní škole K dosaženi tohoto cíle byly stanoveny následující úkoly: Vyhledat odbornou literaturu a tyto zdroje prostudovat Analyzovat dokumenty středního odborného učiliště k protidrogové prevenci Správný výběr dotazníku Předat dotazník respondentům Vyhodnotit vrácené dotazníky Diskuze výsledku Praktická část je řešena na Středním odborném učilišti. 11

11 Přílohová část se skládá z tabulkové a obrazové dokumentace zabývající se danou problematikou. 2.1 Materiál a metodika zpracování Teoretická část práce vychází ze studia odborné literatury k dané problematice a je koncipována jako literární rešerše dle klíčových slov - sociální patologie, droga, závislost, prevence. K realizaci aktuálního průzkumu, tj. zjištění pravidel školní drogové strategie a preventivních aktivit na škole, byli zvoleni žáci třetího ročníku odborného učiliště, konkrétně žáci tříletého učebního oboru elektrikář (střední odborné učiliště). Žáci byli osloveni z důvodu znalosti protidrogové strategie na své škole. 2.2 Vymezení pojmů Pro správné pochopení dané problematiky je třeba si nejdříve vymezit základní pojmy, které se vážou k tématu dané bakalářské práce: Sociálně patologické jevy Droga Závislost Prevence Co jsou to sociálně patologické jevy ( dále SPJ) V každodenní praxi se setkáváme s jevy, jímž jsme postupem času (vzhledem k jejich etiologii a dopadu ) začali říkat sociálně patologické ( nebo sociálně deviantní ). Základním znakem SPJ je zřetelná odchylka od sociálního standardu společnosti. Proto se stále hovoří o sociálních deviacích. Je to porušení nebo podstatné odchýlení od některé sociální normy nebo od skupiny norem nerespektování 12

12 požadavků, které na individuum nebo skupinu klade určitá norma nebo soubor norem, alternativní forma chování v předepsané, popř. všeobecně akceptované normě. Jelikož při tomto tématu pracujeme s dětmi a dospívajícími, musíme tedy pozorovat výskyt těchto jevů velmi individuálně. Hranice patologie a normy je často vágní. Hranice, kdy se jedná o SPJ není jednoznačná. (Holeček, 2000) Dělení sociálně patologických jevů: A. Závislosti - tabakismus - alkoholismus - nealkoholové drogy - gambling - náboženský fanatismus B. Jednání vůči sobě - tetováž a automutilace - suicidua a suiciduální pokusy C. Jednání asociální - vandalismus - útěky z domova - grafitti - záškoláctví - agresivita a šikanování - týrání dětí - pohlavní zneužívání - kriminalita apod. 13

13 D. Jednání pseudoprosociální - závadové party - patologické názorové proudy - prostituce - promiskuita - rowdies fanoušci (Braun, 1997, str ) Základní informace o SPJ V rámci výchovně vzdělávacího procesu zaměřeného zejména na zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže je nutné předat i určité základní informace o SPJ. Jedná se o problematiku šikany a násilí, záškoláctví, drogových závislostí, alkoholismu a kouření, kriminality a delikvence, rizikového sexuálního chování, vandalismu, virtuálních drog, patologického hráčství, dále pak jevů xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu. Je zde nutno zařadit i témata, jako komerční zneužívání dětí a syndrom týraných a zneužívaných dětí. Zvýšená pozornost musí být věnována také zneužívání anabolik a dalších látek a medikamentů. (Raveaneová, 2004, str.13) 2.3 Co je to droga Droga je návyková látka, původně surové léčivo, omamný prostředek. Tvrdá droga na rozdíl od měkkých drog vyvolává tělesné abstinenční příznaky. Toto kriterium je však dnes považováno za nedostačující a tvrdostí se rozumí též návykový potenciál a celková nebezpečnost. (Höschl, 1996, str.17) 14

14 2.3.1 Dělení drog Dělení drog dle míry rizika Jedná se o rozdělení, které je asi nejznámější a mediálně nejužívanější. Jeho použitelnost a vypovídací hodnota je však omezená, nebere v úvahu mnoho jemných nuancí, které jsou v praxi významné. V tomto rozdělení jsou látky s vyšší mírou rizika označovány jako tvrdé drogy, látky s nižší mírou jako drogy měkké. (Minařík, 2009) Tabulka č. 1 Zachycení míry rizikovosti některých běžně užívaných látek. MÍRA RIZIKA vysoká vysoká až střední střední relativně malá prakticky bez rizika "TVRDOST" ZÁSTUPCI Toluen Heroin Morfin tvrdé Durman Crack LSD Lysohlávky tvrdé Kokain Pervitin Alkohol Ecstasy tvrdé Efedrin Kodein Marihuana měkké Hašiš Kokový čaj Káva měkké Čaj Zdroj: Minařík, 2009 Dělení drog podle účinku Drogy se dají v zásadě rozdělit na čtyři základní skupiny. Tyto skupiny látek se mezi sebou odlišují vzhledem, účinky, průběhem závislosti, ale i mírou rizika pro uživatele. 15

15 (Bernard, 2010, ústní sdělení) Tabulka č. 2 Základní dělení drog Skupina Název skupiny Příklady zástupců I. skupina Konopné drogy Marihuana, Hašiš, Hašišový olej, II. skupina Opiáty Opium, Heroin, III. Skupina Stimulační drogy Kokain, Pervitin, Extáze, IV. skupina Halucinogeny Lysohlávka česká, Lysohlávka kopinatá, LSD-25, V. skupina Psychotropní léky Rohypnol, Diolan, Subutex, Alnagon, Zdroj: Bernard, 2010,ústní sdělení Třídění drog z hlediska legislativy Z právního (legislativního) hlediska rozlišujeme drogy na : - Legální (společnosti tolerované) - Ilegální (společnosti netolerované) 2.4 Co je to závislost Höschl, (1996) závislost z lékařského hlediska definuje jako: Psychologická nebo fyzická potřeba dalšího užívání látky. Psychologická závislost znamená neustálou a nebo opakovanou touhu po látce. Fyzická závislost (=somatická) znamená potřebu dalších dávek jako prevence abstinenčního syndromu. Výskyt abstinenčního syndromu obvykle znamená závislost. Návyk na léky, drogy nebo alkohol je podle definice WHO (Světové zdravotnické organizace) stav periodické nebo chronické intoxikace (otravy) psychotropními substancemi (návykovými látkami), jenž je vyvolán opakovaným 16

16 užíváním přirozené nebo syntetické drogy a je škodlivý pro jednotlivce a pro společnost. (Göhlert, Kühn, 2001) Podle Kaliny 2008, str. 32 K základním znakům závislosti patří vysoká touha užít drogu snížená kontrolou nad touto touhou a nad užíváním drogy a snížená odměňující hodnota biologicky přirozených zdrojů odměny Dělení závislostí WHO stanovila kromě samostatné definice závislosti také rozdělení typů závislostí, protože u lidí vznikly typické znaky užívání různých chemických substancí, které mohou být všechny shrnuty do různých typů závislosti. Typy závislosti se dělí na takzvané excitační, tedy aktivující, ty nazýváme také stimulancia. Dále rozeznáváme uklidňující typy, nazýváme sedativa. Stimulancia - konopný typ - amfetaminový typ - halucinogenní typ - kokainový typ Sedativa - opiátový typ - benzodiazepinový typ - barbirutárový / alkoholový typ - nikotinový typ (Göhlert, Kühn, 2001) Vývojové fáze závislostí Počátek Závislost začíná euforickým počátečním stádiem, ve kterém se s drogou volně nakládá, účinek je téměř jen pozitivní a eventuální negativní účinky drogy jsou podceňovány. Postižený se zbavuje úzkosti, prožívá uvolnění a omámení, 17

17 jakož i vzrůstající pocit sebehodnocení. V euforii, v opojení se často projevuje zvýšené sebevědomí. Druhé stádium Toto stádium bývá označováno jako kritické stádium navykání. Účinek drogy ustupuje, stává se nutností zvyšování dávek a častější konzum. K tomu přistupují kombinace různých druhů látek. Vedle konopných drog, nikotinu či alkoholu začíná postižený s konzumem amfetaminů nebo halucinogenů (tzv. chemie). Tato fáze je nebezpečná, protože po ní není cesty zpět bez pozdních následků. Tělo přestaví svou látkovou výměnu a hledá možnosti, jak se látek opět zbavit. Orgány jsou po této fázi vždy nějak poškozeny. Nejprve je poškozen mozek (poruchy koncentrace, pozornosti a schopnosti zapamatování). Typickým znakem jsou poruchy najít slovo. Nápadné je to nevhodnými přestávkami v řeči a odpovědích. Dochází k finančním potížím, dluhům a začátku obchodování s drogami. U jednotlivců se zvětšuje propast mezi ideálním a reálným obrazem sebe sama. Ubývá schopnosti snášet nepříjemné pocity, jako je úzkost, napětí či bolest. Jednotlivec si brzy už vůbec nedovede představit, že by se obešel bez fetování. Upevní se klasický řetězec denního kouření konopných produkt, víkendová dávka chemie a nutná večerní porce TFC na spaní. Třetí stádium Je to stádium návyku či závislosti. Dochází ke značnému stupňování dávek na základě ještě většího vývoje tolerance. Nastává ztráta kontroly nad užíváním narkotik, s konzumem se už nedá přestat. Konzument zůstává věrný již jen skupinám účinku, tedy buď stimulanciím nebo sedativům. Čtvrté stádium Označuje se jako chronické stádium rozkladu. Počíná zde poškození orgánů; játra už nemohou odbourávat jedovaté substance, ledviny je nemohou vylučovat. Projevují se postupující procesy tělesného rozkladu jako cirhózy jater, žaludeční vředy či poškození centrálního nervového systému. (Göhlert, Kühn, 2001) 18

18 2.5 Typy drogových závislostí Tabák Nikotin se užívá buď kouřením nebo žvýkáním tabáku, popř. nikotinových žvýkaček (NICORETTE) určených původně k odvykání kouření. Vznik závislosti je vysoce ovlivněn společenskými vlivy a vlivy prostředí. (Höschl, 1996) Alkoholová závislost Alkoholismus je definován jako nadměrné užívání nápojů obsahujících alkohol. Alkoholická závislost je nadměrné používání alkoholu s poškozením fyzického nebo duševního zdraví. (Höschl, 1996) Tabulka č. 3 Alkohol Alkohol Vzhled Účinek Předávkování Odvykání Bezbarvá tekutina v lahvich nebo ampulích. Všeobecně uklidňuje a tlumivý, uvolňující úzkost a napětí, zbavující zábran. Poruchy chůze, třes rukou, dráždivost, zakalené vědomí, ochromení dechu, šok, selhání oběhu, smrt. Záchvaty křečí, úzkost, nespavost, nevolnost, pocení, třes, žaludeční křeče, selhání oběhu, bludné představy, bez lékařské pomoci možná i smrt. Zdroj: Göhlert, Kühn, 2001, str Organická rozpouštědla Skupina látek vyznačující se narkotickým účinkem, snadno dochází k předávkování. Z chemického hlediska se jedná o uhlovodíky. Mezi nejběžnější patří toluen, aceton, chemopren, které jsou volně prodejné. (Anonym, organická rozpouštědla, 2012, online) 19

19 Tabulka č. 4 Organická rozpouštědla Organická rozpouštědla Vzhled Čirá tekutina s výrazným zápachem Otupění, polospánek, psychický útlum, poruchy vnímání, halucinace, Účinek bolesti hlavy, pocit na zvracení Předávkování Poškození jater, dýchacích cest, mozkových tkání, možné úmrtí Odvykání Abstinenční příznak není uveden Zdroj: Drogin, 2012, online Konopné drogy Mezi konopné drogy řadíme ty drogy, které jsou vyrobeny z konopí, tj. tzv. marihuana, hašiš a hašišový olej. (Presl, 2004) Tabulka č. 5 Konopné drogy Konopné drogy (hašiš a marihuana) Vzhled Účinek Předávkování Odvykání Hnědé plátky, hrudky nebo rozemleté části rostliny Krátké zvýšení podnětů, později uklidnění. Konzument je duchem nepřítomný, má pocit, že čas plyne pomalu. Při chronickém užívání dochází k psychotickým symptomům s prožitky odosobnění a neskutečnosti. Zakalené vědomí, problémy s dýcháním, poruchy motorické koordinace, křeče. Afektiví labilita, nespavost, předrážděnost nervového systému. Zdroj: Göhlert, Kühn, 2001,str Opiáty Opiáty jsou drogy s tlumivým účinkem, pocházejí ze surového opia získaného z nezralých makovic opiového máku. Patří zde především heroin v nejrůznějších podobách, ale i tradiční český pouliční braun (směs derivátů kodeinu). (Presl, 2004) 20

20 Tabulka č. 6 Opiáty Opiáty (heroin) Vzhled Účinek Předávkování Odvykání Bílý čí hnědý prášek, tablety, kapsle, ampule. Transcendentální únik s pocitem teplapodobným orgasmu asi 45 minut po injekci, reduke bolesti, agrese a strachu před konfrontací s reálným světem. Dýchací potíže, podchlazení, pokles krevního tlaku, poruchy srdečního rytmu, slabé reflexy, plicní edém, křeče, smrt. Nevolnost, zvraceí, průjem, pocení, rozšíření zornic, bušení srdce, nespavost, flush, selhání krevního oběhu silnou ztrátou tekutin. Zdroj: Göhlert, Kühn, 2001,str Stimulační drogy Budivé látky, k nimž patří zejména pervitin, ale i efedrin nebo kofein. (Nešpor, Provazníková, 1999) Tabulka č. 7 Stimulační drogy Vzhled Účinek Předávkování Odvykání Stimulační drogy Hnědý až bílý prášek, roztok Pokles soustředěnosti, excitace, euforie, pokles tepové frekvence a krevního tlaku, ztráta chuti k jídlu, celková stimulace, pocit zvýšené psychické a fyzické výkonnosti, schopnost vcítit se do druhého, nespavost Pokles tělesné teploty, křeče, halucinatozorně-paranoidní psychóza, možné úmrtí Abstinenční syndrom nebyl popsán Zdroj: Drogin, 2012, online Halucinogeny Do skupiny halucinogenních drog patří několik stovek různých látek. Obecně je lze rozdělit do tří základních skupin: přírodní halucinogenní drogy rostlinného původu a z hub (např. mezkalin, durman, psilocybin atd.) 21

21 přírodní halucinogenní drogy živočišného původu (např. bufetenin) semisyntetické a syntetické, tj. poloumělé a umělé halucinogenní drogy (např. LSD a PCP andělský prach ). (Kalina, 2012) Tabulka č.8 Halucinogeny Halucinogeny (LSD) Vzhled Účinek Předávkování Dodatečný účinek Odvykání Tablety, kapsle, papírové balení, výpěstky hub. Zrakové a sluchové bludné vjemy s formálně pseudohalucinačními obsahy, časové a místní orientace, změny v sensorických modalitách. Úzkost a stihoman na základě poruch vnímání, poruchy vlastního já, extremní vzestup krevního tlaku. Ještě po týdnech spontánní poruchy vnímání bez nového užití drogy (flash back). Afektivně emociální nestabilita, vegetativní labilita, nespavost, craving. Zdroj: Göhlert, Kühn, 2001,str Psychotropní léky Tabulka č.9 Psychotropní léky Vzhled Účinek Předávkování Odvykání Psychotropní léky Tablety, ampule Celkový útlum, setřená řeč, dezorientace Povrchní dýchání, lepkavá kůže, rozšířené zorníce, slabý a rychlý puls, koma, možné úmrtí Zdroj: Drogin, 2012, online 22

22 2.6 Prevence Drogovou prevenci můžeme definovat jako iniciativy, aktivity a strategie určené k tomu, aby se zamezilo negativním následkům spojeným se (zne)užívání legálních a nelegálních drog. Patří sem jak možná zdravotní poškození, tak i právní, sociální a další důsledky pro uživatele drog a jejích okolí. Cíle těchto aktivit mohou být různé: předejít (prvnímu) užití drogy, zabránit zneužívání drog a závislosti na drogách, snížit míru obtěžování okolí uživatele nebo předcházet problémům do nichž se uživatel drog může dostat (např. konflikt se zákonem). Školní prevence drog obsahuje všechny výše uvedené aspekty, omezuje se ale na specifické školní prostředí. Zahrnuje prevenci zneužívání drog i pravidla a předpisy ohledně drog, předávání ohrožených studentů do rukou profesionálních zdravotnických služeb či jakékoli dalších aktivity a strategie týkající se užívání drog ve školách. (Maurice, 2005) Všeobecná prevence se zaměřuje na celou populaci (např. veškeré obyvatelstvo určité země, místní komunitu, školu nebo městskou čtvrť), přičemž preventivní programy mají přinést prospěch každému členovi dané populace. Cílem všeobecné prevence je působit na mladé lidi tak, aby nezačali užívat návykové látky. Příkladem všeobecné prevence je školní protidrogová prevence jako součást školních osnov. (McGrath,Sumnall, McVeigh, Bellis, 2007) Protidrogová prevence je na školách všech typů velmi důležitým faktorem. Co se týče protidrogové prevence je stěžejním dokumentem Školní minimální preventivní program (MPP). Podle Skácelové (2012) je MPP konkrétní dokument školy zaměřený na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. MPP je založen na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce se žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy. 23

23 Zpracovává se na jeden školní rok, školním metodikem prevence a podléhá kontrole České školní inspekce. MPP vychází z pokynu MŠMT, č.j.: 1454/ , který do prevence sociálně patologických jevů zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu, kouření, kriminalitu, virtuální drogy a gambling, záškoláctví, šikanování a jiná násilí, rasismus, intoleranci apod Primární prevence Primární prevence má za cíl předcházet problémům s návykovými látkami u těch, kdo je ještě nezačali užívat. (Nešpor, 2005, str. 6) Zahrnuje veškeré aktivity školy realizované s cílem předejít problémům spojených s užíváním návykových látek, případně co nejvíce oddálit první kontakt s drogou. (Kalina, Bém, 2003) Aktivity primární prevence máji podporovat zrání jedince, aby co nejbezpečněji prošel cestou hledání vlastní identity. Má rozvíjet jednotlivé předpoklady bio-psychosociálně-spirituálního celku. (Kalina, Kudrle, 2003) K užívání drogy dochází v určitém systému. Bio-psycho-sociální model znázorňuje vztah mezi drogou jejím (třeba i potencionálním) uživatelem a prostředím, ve kterém k interakci mezi drogou a uživatelem dochází. Úkolem prevence je podpora projektivních a omezování rizikových faktorů. (Kalina, Bém, 2003, str.274) Vznik závislosti: Biologický předpoklad návykové látky jsou zprvu používaná jako analgetika pro chronickou a špatně léčenou bolest - starost o výživu - starost o fyzické zdraví - včasná léčba nemocí - prevence úrazu - účinná rehabilitace fyzických hendikepů 24

24 Psychologický předpoklad rozvíjení přiměřeného sebevědomí Sociální předpoklad zdravé sebehodnocení Spirituální předpoklad smysl života (Kalina, Kudrle, 2003) Sekundární prevence Sekundární prevence se také nazývá časnou intervencí. Jejím cílem je intervenovat u těch, kdo začali návykové látky zneužívat, kde ale stav příliš nepokročil. Cílem je zneužívání návykových látek a s ním spojené problémy zastavit nebo omezit na co nejnižší míru. (Nešpor, 2005, str. 6) Předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání závislosti u osob, které jsou již užíváním drogy zasaženy a postiženy, případně se na ni stály závislými. Obvykle používána jako souborný název pro včasnou intervenci, poradenství a léčení. (Kalina, 2003) Biologický předpoklad Psychologický předpoklad Sociální předpoklad Spirituální předpoklad (Kalina, Kudrle, 2003) Škola zde působí jako sprostředkující činitel Terciární prevence Terciální prevence je fakticky léčba závislosti na návykových látkách. (Nešpor, 2005, str. 6) Předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog. Řadíme zde sociální rehabilitaci, doléčování, podporu v abstinenci, ale i prevenci zdravotních rizik u neabstinujících pacientů. (Kalina, 2003) Škola zde žádné aktivity nevyvíjí. 25

25 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 Drogy v Moravskoslezském kraji Dokument Strategie protidrogové politiky (2006) představuje následnou situaci, kdy nejčastěji zneužívanou drogou u problémových uživatelů drog v Moravskoslezském kraji zůstává, tak jako v minulých letech, pervitin (metamfetamin). Ubývá případů, kdy je metamfetamin vyráběn z léčiv tato výroba probíhá převážně v malých nelegálních laboratořích a metamfetamin je určen pro okruh osob blízkých výrobci. Byl zaznamenán nárůst výroby metamfetaminu z efedrinu. Nadále pokračuje trend geneticky modifikované marihuany, která obsahuje vyšší podíl účinné látky THC (až o 30%) v profesionálně vybavených pěstírnách, řízeným hydroponiím způsobem. Z hlediska užívání nelegálních drog zaujímá marihuana a kanabinoidy druhé místo. Ve velké oblibě u mládeže je stále extáze, která se distribuje na tanečních technoparty a v rockových klubech. Školní protidrogová strategie v Moravskoslezském kraji ve školní roce 2007/2008 Školní preventivní strategií se rozumí dlouhodobý preventivní program školy či školského zařízení, jenž je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného školního vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů. Vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu a jejím hlavním cílem je oddálení nebo snížení výskytu rizikového chování. Definuje dlouhodobé, střednědobé a v rámci programu (MPP) krátkodobé cíle. 26 minimálního preventivního

26 Preventivní program je každoročně vyhodnocován z roviny školy či školského zařízení, z roviny oblasti a kraje. Výsledky jsou zapracovány do strategií kraje vedoucí k eliminaci výskytu rizikového chování, jsou vytvářeny priority pro dotační tituly kraje. Školní preventivní strategie v Moravskoslezském kraji jsou realizovány v různé kvalitě ve 154 středních školách. (Moravskoslezský kraj, 2008) Bohužel nepodařilo, se dostat k aktuálním údajům, tak alespoň uvádím údaje ze školního roku 2007/2008. Uvádím jednotlivé okresy Moravskoslezského kraje, ať je možno srovnat okres Opava s ostatními. Je možno porovnávat jednotlivé okresy s různou úrovní života. Tabulka č.10 Snížená známka z chování SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium) Průměr Počet žáků Počet žáků Počet žáků Počet (počet sn. ve škole s 2. s 3. škol známek celkem celkem stupněm stupněm na 1 žáka celkem) Bruntál ,041 Frýdek- Místek ,061 Karviná ,049 Nový Jičín ,022 Opava ,044 Ostrava ,05 Celkem ,047 Zdroj: Moravskoslezský kraj,

27 SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Žáků zapojených do školních preventivních strategií dané školy je v kraji Na středních školách jsou dle tabulky Snížená známka z chování výsledná data tato: (zvýšení) Frýdek-Místek 6,1 % žáků, Ostrava 5 % žáků (snížení) Nový Jičín 4,9 % žáků, Bruntál 4,1 % žáků Z celkového počtu 154 středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 77,9 % škol, tedy o 13,2 % více než v loňském školním období. (Moravskoslezský kraj, 2008) Tabulka č.11 Neomluvené hodiny SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium) Průměr Počet žáků ve škole celkem Počet žáků Počet neomluvených hodin celkem Počet škol (poče neoml. hod na 1 vykázaného žáka ) Bruntál ,6 Frýdek- Místek ,4 Karviná ,4 Nový Jičín ,1 Opava ,1 Ostrava ,2 Celkem ,1 Zdroj: Moravskoslezský kraj,

28 SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Nejvyšší počet neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka s tímto jevem je v okresech: Karviná - 37,4 neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka Opava 37,1 neomluvených hodin na 1 vykázaného žáka, Ostrava 5,2, Frýdek-Místek - 13,4 Z celkového počtu žáků středních škol mělo neomluvené hodiny 20,6% žáků, což je o 11,1% více než v loňském školním roce. Z celkového počtu 154 středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 81,2 % škol, což je nepatrný nárůst. Při hodnocení průměrného počtu neomluvených hodin na všechny žáky je to takto: BR: 1,6 FM: 2,3; KI: 5,7; NJ: 1,7; OP: 2,5; OV: 2,0. Jednoznačně nejohroženějším okresem je Karviná. Nejlépe, co se týče školní docházky, je na tom okres Bruntál. (Moravskoslezský kraj, 2008) Tabulka č. 12 Zneužití alkoholu SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet žáků ve škole celkem Počet řešených případů Počet škol Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Zdroj: Moravskoslezský kraj,

29 SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 37 % středních škol. (Moravskoslezský kraj, 2008) Tabulka č.13 Kouření SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet žáků ve škole celkem Počet řešených případů Počet škol Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Zdroj: Moravskoslezský kraj, 2008 SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 61 % středních škol. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál, nebyl tento okres zahrnut do výpočtů. (Moravskoslezský kraj, 2008) 30

30 Tabulka č.14 Zneužití návykových látek SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet žáků ve škole celkem Počet řešených případů Počet škol Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Zdroj: Moravskoslezský kraj, 2008 SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Zneužívání návykových látek, jiných než alkohol a tabák, bylo nuceno řešit 44,1 % středních škol. (Moravskoslezský kraj, 2008) 31

31 3.2 Centra protidrogové prevence na území města Opavy Zařízení na území města Opavy poskytující služby v protidrogové prevenci: Tabulka č.15 Centra poskytující služby ohledně protidrogové prevence Název zařízení Zřizovatel Adresa Telefon Nespecifická primární prevence a nízkoprahová zařízení pro děti Mozaika kontaktí místo pro děti a mládež Club Legal Centrum Elim Eurotopia o.p.s Elim, křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii Slezská diakonie K - centra a poradentství Krizové a kontaktní o.s. Pod centrum Pod slunečníkem slunečníkrm Léčba a resocializace Psychiatrická léčebna stát Olomoucká 46, Opava Hradecká 16, Opava Rolnická 21 A, Opava Hradecká 16, Opava Olomoucká 88, Opava opava@euroterapia.cz libor.mensik@ .cz nemcova@elimopava.cz k.centrum@seznam.cz chvila@silesia.cz Zdroj: STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY , Střední odborné učiliště stavební Charakteristika školy: SOU stavební bylo založeno v roce Je jediným a nejstarším zařízením tohoto druhu v celém regionu Opavska, od svého vzniku zabezpečuje výchovu a výuku 32

32 absolventů pro stavebnictví, což v obecnějším pojetí je oblast materiálů a výrobků pro stavebnictví, jejich zpracování do stavebního díla, potřebných pomůcek, nářadí a mechanismů pro zhotovení díla, následně údržba, opravy a rekonstrukce stavebního díla. Tradice školy se vyznačuje vysokou kvalitou absolventů, kteří jsou žádáni podnikateli i podniky pro práce v klasických i moderních technologiích. (Střední odborné učiliště stavební, 2012) 33

33 4. PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE 4.1 Dotazníkový průzkum na SOU Charakteristika průzkumu na SOU Stěžejní praktickou částí této bakalářské práce Zhodnocení protidrogové strategie vybrané střední školy, je realizace vlastního aktuálního průzkumu. K realizaci bylo použito netestové diagnostické metody. Tato metoda byla využita u dotazníku s názvem Pravidla, školní drogová strategie a preventivní aktivity. Informace byly získány u studentů tříletého učebního oboru elektrikář Středního odborného učiliště stavebního v Opavě (dále jen SOU). Do tohoto průzkumu byli zařazeni žáci třetího ročníku Charakteristika výběrového souboru Pro realizaci vlastního průzkumu šetření bylo zvoleno SOU v Opavě. Škola nabízí aktuálně sedm tříletých učebních oborů a dva čtyřleté studijní obory. V učebním oboru elektrikář jsou žáci připravováni na montáž, instalaci, zkoušení, údržbu a opravy elektroenergetických zařízení, elektrorozvodných sítí a kabelových rozvodů, transformoven, rozvoden a elektrického zařízení všeho druhu, včetně instalace domovních slaboproudých zařízení, sloužících k vnitřní komunikaci. V domovní elektroinstalaci provádějí připojení HDS k vnější rozvodné síti a dále veškeré vnitřní rozvody v obytných stavbách i v průmyslových objektech, včetně instalace veškerých elektrospotřebičů. (Střední odborné učiliště stavební, 2012) 34

34 Obor elektrikář byl vybrán proto, že u tohoto oboru je kladen velký důraz na vysokou bezpečnost práce Charakteristika průzkumného vzorku Dotazník byl předložen 60 studentům tříletého učebního oboru elektrikář Středního odborného učiliště v Opavě. Všichni respondenti byli mužského pohlaví, věkového rozmezí let, pro tento dotazník byli vybráni učni oboru elektrikář, jelikož u tohoto oboru se klade větší důraz na bezpečnost práce. Návratnost dotazníku byla 100%. Díky osobní přítomnosti bylo možno jasným zadáním a vysvětlením případných nejasností odstranit neporozumění respondentů a předejít tak nesprávnému zaznamenávání odpovědí. 4.2 Cíle a metodika výzkumu Cílem této metody bylo získat informace od studentů o jejich informovanosti o pravidlech školní drogové strategie a preventivních aktivitách ve škole Dotazníková metoda Dotazník je způsob psaného řízeného rozhovoru. Na dotazy, které jsou na rozdíl od rozhovoru psané, se vyžadují písemné odpovědi. Dotazník je méně časově náročný než rozhovor. Při sestavování dotazníků je třeba promyslet a přesně určit hlavní cíl dotazníkového průzkumu, logicky a stylisticky správně připravit konkrétní otázky. Otázky by měly být anonymní. Tím lze zvýšit upřímnost odpovědí. 35

35 Dotazník bývá řazen do tzv. metod subjektivních. Subjektivnost dotazníku je dána tím, že vyšetřovaný zde může různým způsobem ovlivňovat své výpovědi. Může se snažit jevit společensky lepší nebo naopak horši; mohou se zde velmi nápadně ukazovat takové tendence, jako je simulace, disimulace, případně argavace apod. Výsledky metody dotazníku jsou často značně zkresleny velkou vnitřní korekcí, autocenzúrou některých zkoumaných osob, které usilují odpovídat ve shodě s tzv. sociální deziderability (sociální žádoucností), tedy adaptivně, nikoliv expresivně (upřímně, ryze, pravdivě). (Kohoutek, 2012) Charakteristika dotazníku Dotazník s názvem Pravidla, školní drogová strategie a preventivní aktivity byl přebrán z publikace Jak ve kole vytvořit zdravější prostředí, příručka o efektivní drogové prevenci, 2005, kterou vytváří Úřad vlády ČR, program je podporován MŠMT. Dotazník obsahoval 9 otázek, všechny otázky byly uzavřené (respondenti měli možnost výběru z uvedených možností). Celé znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 11. Žáci byli vyzvání k upřímnosti a pravdivosti svých odpovědí. Byli informováni o tom, že dotazník je anonymní a jeho výsledky budou využity ke studijním účelům. Otázky použité v dotazníku: - Otázka č. 1 6 vypovídá o spolupráci studentů a školy na školní preventivní strategii - Otázka č. 7 8 vypovídá o znalosti školní preventivní strategie žáků na dané škole - Otázka č. 9 vypovídá o zhodnocení důležitosti jednotlivých zdrojů k získávání informací 36

36 4.2.3 Interpretace výsledků dotazníkového průzkumu na SOU Pro interpretaci výsledků byl zvolen postup rozboru jednotlivých otázek, jak na něj odpovídali respondenti při vyplňování dotazníku. Interpretace výsledků jde v pořadí sledu otázek tak, jak jdou v dotazníku za sebou v pořadí otázka č Otázka č. 1 Myslíš, že by studenti měli mít dovoleno kouřit na nějakém místě v areálu školy? Graf č. 1 Grafické znázornění otázky č.1 Podle respondentů by nemělo být dovoleno na nějakém místě v areálu školy kouřit. Pro bylo 28% respondentů z celkových 60 oslovených. Otázka č. 2 Myslíš si, že by studentům při určitých aktivitách (např. při školních výletech a exkurzích) mělo být dovoleno kouřit? Graf č. 2 Grafické znázornění otázky č.2 37

37 Podle respondentů by mělo být dovoleno kouřit při určitých aktivitách (např. při školních výletech a exkurzích). Pro bylo 51% respondentů z celkových 60 oslovených. Otázka č. 3 Měli by se učitelé a studenti ohledně užívání drog (kouření, alkohol, nelegální drogy, léky na předpis) řídit stejnými pravidly? Graf č. 3 Grafické znázornění otázky č.3 Podle respondentů by se měli učitelé a studenti ohledně užívání drog (kouření, alkohol, nelegální drogy, léky na předpis) řídit stejnými pravidly. Pro bylo 68% respondentů z celkových 60 oslovených. Otázka č. 4 Jak by se ve škole měla řešit otázka kouření? Tabulka č.16 Otázka č.4 Otázka č. 4 Znění otázky a možnosti odpovědí Jak by se ve škole měla řešit otázka kouření? Odpovědi respondentů souhlas nesouhlas a) Studentům by nemělo být dovoleno kouřit b) Mělo by se zakázat kouřit ve všech uzavřených místnostech c) Po kuřáky by měla být na školním dvoře vyhrazena zastřešená plocha d) Učitelé by měli mít svou kuřárnu

38 e) Studenti by měli mít svou kuřárnu f) Měla by být společná kuřárna pro učitele i studenty g) Učitelům by nemělo být dovoleno kouřit Graf č. 4 Grafické znázornění otázky č.4a Podle respondentů by nemělo být dovoleno kouřit ve škole. Pro bylo 63% respondentů z celkových 60 oslovených. Graf č. 5Grafické znázornění otázky č.4b 39

39 Podle respondentů by mělo být zakázáno kouřit ve všech uzavřených místnostech školy. Pro bylo 92% respondentů z celkových 60 oslovených. Graf č. 6 Grafické znázornění otázky č.4c Podle respondentů by měla být na školním dvoře vyhrazena zastřešená plocha pro kuřáky. Pro bylo 58% respondentů z celkových 60 oslovených. Graf č. 7 Grafické znázornění otázky č.4d Podle respondentů by měli mít učitelé svou kuřárnu. Pro bylo 57% respondentů z celkových 60 oslovených. 40

40 Graf č. 8 Grafické znázornění otázky č.4e Podle respondentů by měli mít studenti svou kuřárnu. Pro bylo 60% respondentů z celkových 60 oslovených. Graf č. 9 Grafické znázornění otázky č.4f Podle respondentů by neměli mít učitelé i studenti společnou kuřárnu. Proti bylo 85% respondentů z celkových 60 oslovených. 41

41 Graf č. 10 Grafické znázornění otázky č.4g Podle respondentů by nemělo být dovoleno učitelům kouřit. Pro bylo 62% respondentů z celkových 60 oslovených. Otázka č. 5 Myslíš si, že by studenti měli mít ve škole na určitých místech dovoleno pít alkohol? Graf č. 11 Grafické znázornění otázky č.5 Podle respondentů by nemělo být dovoleno studentům pít alkohol na některých místech školy. Pro bylo 85% respondentů z celkových 60 oslovených. 42

42 Otázka č. 6 Myslíš si, že by studenti během určitých školních aktivit (školní výlet a exkurze) měli mít dovoleno pít alkohol? Graf č. 12 Grafické znázornění otázky č.6 Podle respondentů by nemělo být dovoleno studentům pít alkohol během určitých školních aktivit (školní výlet a exkurze). Pro bylo 58% respondentů z celkových 60 oslovených studentů. Otázka č. 7 Víš, co se stane když: Tabulka č.17 Otázka č.7 Otázka č. 7 Znění otázky a možnosti odpovědí Víš, co se stane když: ano ne a) někdo kouří na školním pozemku (např. na hřišti nebo na dvoře)? 55 5 b) někdo na školním pozemku pije alkohol? c) u sebe někdo má nelegální drogy? d) někdo ve škole užívá nelegální drogy? 51 9 Odpovědi respondentů e) někdo ve škole distribuuje alkohol? f) je někdo ve škole pod vlivem alkoholu nebo drog (intoxikován)? g) někdo ve škole prodává drogy?

43 Graf č. 13 Grafické znázornění otázky č.7a Z oslovených 60 studentů ví 92% respondentů co se stane, když někdo kouří na školním pozemku (např. na hřišti nebo na dvoře). Graf č. 14 Grafické znázornění otázky č.7b Z oslovených 60 studentů ví 82% respondentů co se stane, když někdo pije alkohol na školním pozemku. 44

44 Graf č. 15 Grafické znázornění otázky č.7c Z oslovených 60 studentů ví 80% má u sebe nelegální drogy. respondentů co se stane, když někdo Graf č. 16 Grafické znázornění otázky č.7d Z oslovených 60 studentů ví 85% respondentů co se stane, když někdo ve škole užívá nelegální drogy. 45

45 Graf č. 17 Grafické znázornění otázky č.7e Z oslovených 60 studentů ví 73% respondentů co se stane, když někdo ve škole distribuuje alkohol. Graf č. 18 Grafické znázornění otázky č.7f Z oslovených 60 studentů ví 75% je ve škole pod vlivem alkoholu nebo drog (intoxikován). respondentů co se stane, když někdo 46

46 Graf č. 19 Grafické znázornění otázky č.7g Z oslovených 60 studentů ví 83% respondentů co se stane, když někdo ve škole prodává drogy. Otázka č. 8 Co si myslíš, že by ve škole udělali, kdyby: Tabulka č.18 Otázka č.8 Otázka č. 8 Znění otázky a možnosti odpovědí Co si myslíš, že by ve škole udělali, kdyby: poslali nic by dopis rodičům a) nějaký student kouřil na školním pozemku? b) nějaký student na školním pozemku pil alkohol? c) nějaký student měl u sebe ve škole nelegální drogy? d) nějaký student ve škole užíval nelegální drogy? e) nějaký student ve škole prodával alkohol? f) byl nějaký student ve škole opilý? g) byl nějaký student ve škole zfetovaný? 47 Odpovědi respondentů poslali by ho domů vyloučili by ho ze školy něco jiného

47 h) nějaký student ve škole prodával drogy? Graf č. 20 Grafické znázornění otázky č.8a Z oslovených 60 studentů si myslí 58% když nějaký student kouří na školním pozemku. respondentů, že se nic nestane, Graf č. 21 Grafické znázornění otázky č.8b Z oslovených 60 studentů si myslí 45% respondentů, že by škola poslala dopis rodičům, kdyby nějaký student na školním pozemku pil alkohol. 48

48 Graf č. 22 Grafické znázornění otázky č.8c Z oslovených 60 studentů si myslí 43% respondentů, že by byli vyloučení ze školy kdyby, nějaký student měl ve škole nelegální drogy. Graf č. 23 Grafické znázornění otázky č.8d Z oslovených 60 studentů si myslí 48% respondentů, že by byli vyloučení ze školy kdyby, nějaký student ve škole užíval nelegální drogy. 49

49 Graf č. 24 Grafické znázornění otázky č.8e Z oslovených 60 studentů si myslí 47% respondentů, že by škola poslala dopis rodičům, kdyby nějaký student ve škole prodával alkohol. Graf č. 25 Grafické znázornění otázky č.8f Z oslovených 60 studentů si myslí 50% respondentů, že by ho poslali domů, kdyby nějaký student byl ve škole opilý. 50

50 Graf č. 26 Grafické znázornění otázky č.8g Z oslovených 60 studentů si myslí 55% respondentů, že by byli vyloučení ze školy, kdyby byl nějaký student ve škole zfetovaný. Graf č. 27 Grafické znázornění otázky č.8h Z oslovených 60 studentů si myslí 57% respondentů, že by byli vyloučení ze školy, kdyby nějaký student prodával drogy. Otázka č. 9 Které zdroje jsou podle vás důležité pro získávání informací o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách? 51

51 Tabulka č.19 Otázka č.9 Otázka č. 9 Znění otázky a možnosti odpovědí Odpovědi respondentů Které zdroje jsou podle vás důležité pro získávání informací o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách? důležitý zdroj nepříliš důležitý ani trochu důležitý a) učitelé ve škole b) školní materiály (knihy, prospekty, aktivity atd.) c) kampaně prokouření d) kampaně proti alkoholu e) kampaně proti drogám f) zprávy v rádiu g) další programy v rádiu h) televizní noviny i) další televizní programy j) noviny k) časopisy l) internet m) reklamy na tabák n) reklamy na alkohol o) konverzace s mými rodiči/zákonnými zástupci p) konverzace s dalšími dospělými q) konverzace s přáteli r) další zdroje informací

52 Graf č. 28 Grafické znázornění otázky č.9a Podle 48% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných od učitelů ve škole nepříliš důležitý zdroj. Graf č. 29 Grafické znázornění otázky č.9b Podle 42% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných ze školních materiálu (knihy, prospekty, aktivity atd.) ani trochu důležitý zdroj. 53

53 Graf č. 30 Grafické znázornění otázky č.9c Podle 62% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z kampaně pro kouření důležitý zdroj. Graf č. 31 Grafické znázornění otázky č.9d Podle 55% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z kampaně proti alkoholu důležitý zdroj. 54

54 Graf č. 32 Grafické znázornění otázky č.9e Podle 58% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z kampaně proti drogám důležitý zdroj. Graf č. 33 Grafické znázornění otázky č.9f Podle 60% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z rádia nepříliš důležitý zdroj. 55

55 Graf č. 34 Grafické znázornění otázky č.9g Podle 59% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z dalších programů v rádiu nepříliš důležitý zdroj. Graf č. 35 Grafické znázornění otázky č.9h Podle 53% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z televizních novin důležitý zdroj. 56

56 Graf č. 36 Grafické znázornění otázky č.9i Podle 43% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z dalších televizních programů nepříliš důležitý zdroj. Graf č. 37 Grafické znázornění otázky č.9j Podle 50% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z novin důležitý zdroj. 57

57 Graf č. 38 Grafické znázornění otázky č.9k Podle 57% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z časopisů nepříliš důležitý zdroj. Graf č. 39 Grafické znázornění otázky č.9l Podle 78% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z internetu důležitý zdroj. 58

58 Graf č. 40 Grafické znázornění otázky č.9m Podle 50% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z reklam na tabáku důležitý zdroj. Graf č. 41 Grafické znázornění otázky č.9n Podle 45% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z reklam na alkohol důležitý zdroj. 59

59 Graf č. 42 Grafické znázornění otázky č.9o Podle 58% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z komunikace s rodiči/zákonnými zástupci důležitý zdroj. Graf č. 43 Grafické znázornění otázky č.9p Podle 53% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z konverzace s dalšími dospělými důležitý zdroj. 60

60 Graf č. 44 Grafické znázornění otázky č.9q Podle 57% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z konverzace s přáteli důležitý zdroj. Graf č. 45 Grafické znázornění otázky č.9r Podle 40% respondentů z celkově 60 oslovených studentů jsou informace o tabáku, alkoholu anebo nelegálních drogách získávaných z dalších zdrojů ani trochu důležitý zdroj. 61

61 4.2.4 Shrnutí výsledků dotazníkového průzkumu na SOU Vyhodnocení dotazníkové metody Cílem šetření dotazníkovou metodou bylo zjistit informovanost žáků o pravidlech školní protidrogové strategie. Žáci byli vyzvání k upřímnosti a pravdivosti svých odpovědí. Byli informování o tom, že dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity ke studijním účelům. Cílovou skupinou byli studenti 3. ročníku oboru elektrikář. Dotazník byl vyhodnocován metodou poměrné četnosti jednotlivých odpovědí. Data jsou zpracována formou tabulek (jak celkovou tabulkou, tak jednotlivě tabulkami ke konkrétním otázkám) a grafů (ke konkrétním otázkám). Koláčové grafy jsou procentuálním znázorněním četnosti volených variant odpovědí u jednotlivých otázek Minimální preventivní program SOU Opava Cílem minimálního preventivního programu je ve spolupráci s rodinou formovat takovou osobnost jedince, který je s ohledem na svůj věk schopen se v dané problematice orientovat, zkoumat ji, ptát se, dělat vlastní rozhodnutí, bude si vážit vlastního zdraví, bude umět nakládat s volným časem, zvládat sociální dovednosti, schopnosti apod. Cílovou skupinou tohoto programu jsou všichni žáci školy ( důležité je zaměřit se na žáky nově přicházející do 1.ročníků). Nezbytné je nejen žáky otevřeně informovat o problematice sociálně patologických jevů ve společnosti, ale zejména se věnovat příčinám osvojování si negativních návyků a životních postojů. Za velmi důležitou oblast se pavažuje prohlubování komunikačních dovedností mezi učitelem, rodiči a žáky, rozvíjení správných životních hodnot, posilování sebevědomí, sebeúcty a vzájemné úcty, řešení konfliktů, překonávání překážek a boj proti nudě smysluplné využívání volného času. (MPP, SOU, 2008) Celý MPP SOU Opava se nachází v příloze č

62 5 DISKUSE Chceme-li předcházet problémům s návykovými látkami, chránit tak studenty před kontakty s nimi, k tomuto nám na škole slouží komplexní program protidrogové strategie. Tento program by měl připravit základy pro vzájemnou spolupráci a informovanost mezi jednotlivými subjekty. Dále by měl ukázat, že problémy s protidrogovou prevencí se dají řešit společnými silami. Hlavní složkou protidrogové prevence je MPP (minimální preventivní program) zpracován školním metodikem prevence. MPP musí být nastaven tak, aby žáci měly možnost o něm diskutovat, jak se školním metodikem prevence, popřípadě s celým učitelským sborem, včetně učitel odborného výcviku (UOV). Tento program se musí neustále vyvíjet a reagovat na konkrétní situaci školy. V rámci průzkumu na vybrané škole na území města Opavy, kde byl předložen dotazník s názvem Pravidla, školní drogová strategie a preventivní aktivity, bylo zjištěno, jak jsou studenti seznámení s protidrogovou strategii na své škole. Průzkum otázek č. 1 6 vypovídá, jak by mohla škola spolupracovat se studenty při tvorbě ŠPS (školní protidrogová strategie). Tyto otázky řeší problematiku kouření, alkoholu a řízení pravidel mezi učiteli a studenty. Slouží jako vodítko pro školního metodika prevence při tvorbě ŠPS. Z průzkumu otázek č. 7 8 vyplívá, že většina oslovených respondentů má dobré znalosti o ŠPS. Znají postihy, které mohou dostat v souvislosti se SPJ. Tyto postihy se nacházejí ve směrnici ředitele č. 13-1/2002 k zamezení negativních jevů. 63