CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální problémy vnitřně přesídlených osob na příkladu Gruzie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální problémy vnitřně přesídlených osob na příkladu Gruzie"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální problémy vnitřně přesídlených osob na příkladu Gruzie Iveta Majerová Olomouc 2013

2 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální problémy vnitřně přesídlených osob na příkladu Gruzie Téma práce: Sociální problémy vnitřně přesídlených osob na příkladu Gruzie Iveta Majerová Vedoucí práce: Mgr. Ing. Květoslava Princová, Ph.D. Olomouc 2013

3 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne

4 Děkuji paní Mgr. Ing. Květoslavě Princové, Ph.D za vedení mé absolventské práce, cenné rady a motivaci.

5 Obsah 1 Úvod Vymezení základních pojmů Sociální problém Vnitřně přesídlená osoba Historie státního zřízení Gruzie Přehled konfliktů v Gruzii Sociální problémy vnitřně přesídlených osob Bydlení Nízké příjmy Nezaměstnanost Zdraví Sociální politika Gruzie Integrace vnitřně přesídlených osob do gruzínské společnosti Sociální programy Program státního zdravotního pojištění Peněţitá sociální pomoc Podpora pro rehabilitaci válečných veteránů Poskytování podpůrných zařízení Podpora komunikace neslyšících Denní centra... 29

6 5.2.7 Komunitní organizace Zaopatření osob s duševními poruchami Finanční částky vyplácené státem Státní důchody Příspěvek na domácnost Náhrada za mateřskou dovolenou a péči o dítě a adopci novorozeného dítěte Státní podpora Kazuistika Teoretické zakotvení kazuistiky Kazuistika rodiny vnitřně přesídlených osob ţijících v Gruzii Popis ţivotní situace Identifikace rolí Identifikace klíčových rovnováh a nerovnováh v sociálním fungování Popis moţností skrze existující systém sociálního zabezpečení Popis moţností pomoci skrze sociální sluţby Závěr Seznam pouţitých zdrojů... 47

7 1 Úvod Gruzie se za posledních dvacet potýkala s třemi ozbrojenými konflikty, a to s Abcházií, Jiţní Osetií a Ruskem, které stále ještě nejsou zcela vyřešeny a mezi všemi zainteresovanými stranami panuje napětí, pocit ukřivdění a nesmířlivost. Nejen díky těmto konfliktům Gruzii trápí mnoho problémů, k nimţ patří například zničená infrastruktura, vysoká míra nezaměstnanosti, nízké příjmy, špatný systém sociálního zabezpečení a také rozsáhlá migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků do zahraničí, zejména do evropských zemí, nicméně je nutno podotknout, ţe migranti svou rodinu finančně podporují, a tak jim pomáhají vyrovnat se s některými problémy způsobenými nízkými příjmy. Jednou z nejzranitelnějších skupin Gruzie jsou vnitřně přesídlené osoby. Osoby, které byly následkem konfliktu donuceny odejít z místa svého bydliště a usídlit se na jiném místě v rámci hranic daného státu. Tyto osoby tak musely opustit svůj domov, rodinu, přátele, zaměstnání, veškerý majetek a najednou se ocitly na cizím místě bez jakýchkoli prostředků. Gruzínská vláda uvolnila některé budovy, aby jim zajistila dočasné ubytování, z kterého se nakonec stalo ubytování trvalého charakteru. Kvůli neustupujícímu napětí a prakticky neprůstupným hranicím s Abcházií a Jiţní Osetií se tyto vnitřně přesídlené osoby stále nemohou vrátit do svých domovů. Nevyhovující podmínky bydlení, ohroţení zdraví, vysoká nezaměstnanost, traumatické vzpomínky a ztráta sociálních kontaktů, to jsou jen některé důvody, které z vnitřně přesídlených osob dělají jednu z nejzranitelnějších skupin obyvatel. Poznávacím cílem této absolventské práce bude představit problematiku vnitřně přesídlených osob v Gruzii, poukázat na jejich sociální problémy a moţnosti jejich řešení na konkrétním příkladu. Aplikačním cílem bude vytvoření komplexního přehledu sociálních problémů vnitřně přesídlených osob a systému sociálního zabezpečení Gruzie, který by mohl slouţit organizacím, které se zaměřují na práci s vnitřně přesídlenými osobami

8 Symbolickým cílem této práce bude poukázat na sloţitost a nefunkčnost sociálního zabezpečení Gruzie při řešení některých sociálních problémů vnitřně přesídlených osob. O sociálních problémech vnitřně přesídlených osob v Gruzii se v českém prostředí nenachází mnoho dostupné literatury. Velká část práce bude čerpat z anglické literatury. K vysvětlení sociálních problémů vnitřně přesídlených osob budu čerpat zejména z Tarkhan-Mouraviho (Assessment of IDP Livelihoods in Georgia: Facts and Policies), systém sociálního zabezpečení bude popsán na základě informací zveřejněných na webových stránkách Social Service Agency. Metodou práce bude analýza dostupné literatury a webových stránek. Dále budou zpracovány rozhovory s uţivateli sluţeb organizace Society Biliki, pracovnicemi této organizace a pracovníky Social Service Centre provedené v měsících únor aţ květen v roce 2012 během zahraniční praxe. Tyto rozhovory jsou základem pro zpracování kazuistiky. V teoretické části budou nejprve definovány základní pojmy, kterými budou sociální problémy a vnitřně přesídlená osoba. Dále představím průběh a následky ozbrojených konfliktů v Gruzii, které zapříčinily přesídlení mnoha osob. V následující kapitole budou vymezeny jednotlivé sociální problémy vnitřně přesídlených osob. Poté se budu věnovat popisu systému sociálního zabezpečení, jeho jednotlivými programy a dávkami. V praktické části se pokusím ukázat sociální problémy a moţnosti jejich řešení skrze systém sociálního zabezpečení a sociálních sluţeb na konkrétním příkladu. Kazuistika tohoto případu byla provedena v únoru roku 2012 s uţivateli sluţeb organizace Society Biliki ve městě Gori v Gruzii

9 2 Vymezení základních pojmů V této kapitole budou postupně vymezeny pojmy, které úzce souvisí s tématem absolventské práce. V první řadě bude vydefinován pojem sociální problém, následujícím vysvětleným termínem bude vnitřně přesídlená osoba. 2.1 Sociální problém Neexistuje univerzální, konstantní nebo absolutní definice toho, co představuje sociální problém. Spíše se za sociální problém povaţují kombinace subjektivních a objektivních kritérií, které se v různých společnostech, mezi jednotlivci a mezi skupinami ve společnosti napříč historickými obdobími různí (Mooney, Knox, Schacht, 2013, s. 2). Za sociální problém je povaţován stav, který větší počet lidí pociťují odchylku od normy, která je ve společnosti dána. Kaţdý sociální problém tedy tvoří objektivní stav a subjektivní definice. Objektivní stav je přezkoumatelný nestrannými odborníky, je to tedy ověřitelná situace. Zatímco subjektivní definice je pocit některých lidí, ţe určitý stav ohroţuje jejich zakořeněné a udrţované hodnoty (Becker podle Thompson, 2001, s. 120) Objektivní prvky sociálního problému se odkazují na existenci sociálních podmínek, které jsme si začali uvědomovat na základě našich vlastních ţivotních zkušeností, prostřednictvím vzdělávání a také prostřednictvím médií. Subjektivní prvek sociálního problému se vztahuje k přesvědčení, ţe konkrétní sociální situace škodí společnosti nebo segmentu společnosti, a ţe by měla být a můţe být změněna. Kombinací těchto objektivních a subjektivních prvků se dochází k následující definici: Sociální problém je sociální stav, který určitý segment společnosti povaţuje za škodlivý pro členy společnosti a potřebuje nápravu (Mooney, 2013, s. 2, 3)

10 2.2 Vnitřně přesídlená osoba Vnitřně přesídlené osoby (anglicky Internally Displaced Person IDP s) patří mezi nejvíce zranitelné osoby na světě. Na rozdíl od uprchlíků, vnitřně přesídlené osoby nepřekročily hranice států k nalezení útočiště, ale zůstaly ve svých domovských zemích. I kdyby uprchli ze svých domovů ze stejných důvodů jako uprchlíci, vnitřně přesídlené osoby zůstávají pod ochranou jejich vlastní vlády, a to i kdyby samotná vláda byla důvodem jejich útěku. Jako občanům jsou jim zachována jejich práva a ochrana v rámci lidských práv a mezinárodního humanitárního práva (UNHCR: Internally Displaced Person, nedatováno). Vnitřně přesídlena osoba je tedy osoba nebo skupina osob, kteří byli nuceni nebo povinni opustit svůj domov nebo místo obvyklého bydliště, a to zejména kvůli zabránění nebo v důsledku ozbrojeného konfliktu, situacím obecného násilí, porušování lidských práv a kvůli následkům katastrof a nepřekročili mezinárodně uznávané státní hranice (ICRC, 2009, s. 6). Přesunutí lidí v rámci vlastní země v důsledku války je předmětem stále rostoucího zájmu. Přímé útoky, špatné zacházení, zvýšené riziko rozdělení rodiny a oddělení dětí od ostatních členů rodiny, velké nebezpečí sexuálního násilí páchaného na ţenách a dívkách, vystavení zdravotním rizikům a omezený přístup ke zdravotní péči a dalším základním sluţbám patří mezi běţné hrozby, kterým musí vnitřně přesídlené osoby čelit. Zatímco se snaţí uspokojit vlastní základní potřeby, jsou vystavováni dalšímu nebezpečí, vzniká napětí mezi nimi a hostitelskou komunitou, jsou umísťováni do nebezpečných nebo nevhodných míst a mohou být nuceni k návratu do nebezpečných míst (ICRC, 2009, s. 4). Existují oficiální tábory pro vnitřně přesídlené osoby, ve kterých ţije obrovské mnoţství populace. Avšak tyto osady jsou jen špičkou ledovce, největší problémy jsou totiţ mimo osady, zejména v hostitelských komunitách, ve kterých se obyvatelé často potýkají s problémem zajištění vlastních potřeb, přesto se však musí uskromnit a poskytnout jídlo a přístřeší vnitřně přesídleným osobám (ICRC, 2009, s. 4). Proces přesídlení by měl sestávat ze čtyř částí. První fází je útěk z domova, následuje příchod do nových hostitelských komunit, dočasných ubytoven nebo

11 uprchlických táborů. Další fází je pobyt v novém místě usídlení, který je povětšinou dlouhodobějšího charakteru. Proces by měl být ukončen zánikem stavu vnitřního přesídlení (Mooney podle Tománková, 2010, s. 14). Vnitřně přesídlená osoba je gruzínským zákonem o vnitřně přesídlených osobách definována jako osoba, která je občanem Gruzie nebo osoba bez státní příslušnosti trvale ţijící v Gruzii a která byla donucena opustit místo svého původního bydliště a byla přesídlena (v rámci území Gruzie) kvůli ohroţení ţivota svého nebo člena její rodiny, zdraví nebo svobody z důvodů agresivity cizí země, vnitřních konfliktů nebo hromadného porušování lidských práv (IDP Issue: nedatováno). Následkem konfliktu v regionu Abcházie a Tskhinvali (Jiţní Osetie) se přibliţně lidí stalo vnitřně přesídlenými osobami. V srpnu roku 2008, po válce s Ruskou federací, se počet vnitřně přesídlených osob zvýšil o (IDP Issue: nedatováno)

12 3 Historie státního zřízení Gruzie V této kapitole se pokusím vysvětlit historii státního zřízení Gruzie, a to zejména od konce devatenáctého století, neboť v právě v tomto období se začalo objevovat napětí mezi zeměmi dnešního Ruska, Gruzie, Abcházie a Jiţní Osetie. Následně budou popsány jednotlivé konflikty. Kavkaz se řadí mezi oblasti, které byly obydleny nejdříve, důkazem jsou různé archeologické nálezy či starořecké prameny, jako příklad je moţné uvést pověst o zlatém rounu, která se odehrává na území Kolchidy, která je dnešní Gruzií. Na Kavkaze ţije mnoho národností, coţ je zdrojem mnoha konfliktů. Navíc byl Kavkaz uţ od pradávna středem zájmu velkých mocností (perských, mongolských, ruské říše a jiných), války byly a zdá se, ţe i jsou velmi častým jevem (Darchiashvili, 2007, s. 6). V roce 1891 byla Gruzie kompletně připojena k Ruské říši. Rusové ignorovali gruzínské zvyky a tradice a snaţili se vymítit gruzínský jazyk a kulturu. V roce 1917 byla zaloţena Demokratická republika Gruzie s prozatímní vládou. Dne 26. května 1920 Rusko uznalo nezávislost Gruzie. V roce 1921 bylo Tbilisi hlavní město Gruzie obsazeno Rudou armádou a vláda Gruzie byla nucena uprchnout. V letech 1921 aţ 1991 byla Sovětská socialistická republika Gruzie jednou z patnácti zemí, které byly součástí Sovětského svazu (About Georgia: 2009). Gruzie byla jednou z prvních sovětských republik, které podnikly kroky k nezávislosti. Tento proces byl urychlen událostmi ze dne 9. dubna 1989, kdy sovětští vojáci brutálně potlačili mírové shromáţdění v Tbilisi a zabili 21 protestantů. V roce 1991 se uskutečnily první prezidentské volby, ve kterých zvítězil Zviad Gamsakhurdia a stal se prvním prezidentem nezávislé Gruzie. V témţe roce se proti němu konaly protesty a část inteligence se tak ocitla v opozici. Aţ do konce roku 1991 byla v Tbilisi občanská válka v plném proudu a počátkem roku 1992 byl prezident Gamsakhurdia i s jeho přívrţenci vyhoštěn z Gruzie. Po následující dva měsíce byla země řízena takzvanou Vojenskou radou, jejímiţ členy byli například bývalý ministr obrany, bývalý premiér a velitel milice. V březnu roku 1992 přijel z Moskvy do Gruzie Eduard Shevardnadze, aby se postavil do čela Vojenské rady (About Georgia: 2009)

13 Další konflikty vznikly v autonomní republice Abcházie a autonomní oblasti Jiţní Osetie. S pomocí některých ruských vojenských divizí a Konfederace národů severního Kavkazu porazili gruzínské vojenské síly a stali se de facto nezávislými, avšak od té doby ani Abcházie ani Jiţní Osetie nezískaly mezinárodní uznání své nezávislosti. V roce 1995 byla přijata ústava a konaly se prezidentské a parlamentní volby. Prezidentem byl zvolen Shevardnadze, který byl do té doby vůdcem Gruzie, post prezidenta si udrţel aţ do roku 2003, kdy se konaly další volby, které však byly zfalšovány. Proti platnosti těchto voleb se konaly protesty vedené mimo jiné taky Mikheilem Saakashvilim. Bylo poţadováno odstoupení prezidenta Shevardnadzeho a opětovné konání voleb. Shevardnadze odstoupil a následující prezidentské volby vyhrál Mikheil Saakashvili, který si post udrţuje dodnes (About Georgia: 2009). 3.1 Přehled konfliktů v Gruzii Gruzínské konflikty se odehrávají na třech úrovních, a to místní, regionální a geopolitické. Gruzínsko-osetinské a gruzínsko-abchazské konflikty jsou hluboce zakořeněny v sovětských dějinách, které všechny strany interpretují po svém. Oba konflikty přerostly v rozsáhlé násilí, po rozpadu Sovětského svazu se objevily protichůdné nároky - Tbilisi chtělo zachovat územní integritu, proti tomu Abcházie a Jiţní Osetie prohlašovaly své národní sebeurčení situace tedy nebyla udrţitelná (Frichova Grono, 2010, s. 9). Boj v Jiţní Osetii trval od ledna roku 1991 do června roku Během boje zemřelo okolo mrtvých, několik desítek tisíc obyvatel bylo nuceno přesídlit a rozsáhlé území regionu bylo zdevastováno. Osetinci získali kontrolu nad velkou částí Jiţní Osetie, i kdyţ několik vesnic etnických Gruzínů v zóně konfliktu zůstalo pod kontrolou Tbilisi. Šachovnicové rozmístění osídlených území způsobilo problémy v oblasti bezpečnosti a správy na obou stranách. V červnu 1992 Rusko zprostředkovalo uzavření příměří, které bylo zajištěno spojením gruzínských, osetinských a ruských sil pod ruským velením (Frichova Grono, 2010, s. 9). Osetinci byli tradičně jednou z nejpočetnějších etnických skupin v Gruzii. Podle posledního sovětského sčítání v roce 1989 bylo Osetinců celkem , z toho ţilo mimo bývalou autonomní oblast Jiţní Osetie. To se velmi změnilo

14 v důsledku etnického konfliktu v roce 1990, protoţe Osetinci ţijící v jiných regionech Gruzie násilně vysídleni nebo se jejich ţivotní podmínky natolik změnily, ţe se nakonec rozhodli přemístit do Ruska, zejména do Severní Osetie (Sordia, 2009, s. 6). Období srpna roku 1992 aţ září 1993 se vyznačuje ozbrojeným konfliktem v Abcházii (Frichova Grono, 2010, s. 9). Rozhodujícím faktorem konfliktu byl etnický prvek, nicméně důvodem války byl zejména nárůst nacionalistických nálad obou společností. Zatímco komunistická vláda Ruska vţdy dokázala napravit vzrůstající napětí jedné nebo druhé strany poskytnutím výhod nebo ústupků té straně, která byla v pozici stěţovatele, nezkušená gruzínská vláda však dělala jednu chybu za druhou, a to zejména ve vztahu k jiným národnostem ţijícím na území Gruzie (Darchiashvili, 2007, s. 15). Konflikt zanechal mrtvých, zraněných a abchazskou infrastrukturu v troskách. Přibliţně lidí, převáţně etnických Gruzínů, bylo přesídleno, naprostá většina z nich nebyla schopna návratu, výjimkou bylo nejjiţnější území Abcházie Gali. Abchazští vojáci získali kontrolu nad celým územím bývalé autonomie, s výjimkou soutěsky Kodori. Jednání mezi stranami probíhalo pod vedením Spojených národů aţ do konfliktu v srpnu roku Od devadesátých let je politická a bezpečnostní situace zajištěna tak, aby konflikty zůstaly benigní nebo zmrazené. Příměří se z velké části drţelo v prvním desetiletí od jeho uzavření, ačkoli bezpečnost a dodrţování lidských práv na obou stranách konfliktu zůstaly nejisté (Frichova Grono, 2010, s. 9, 10). Působení Ruska v separatistických územích Gruzie a politika asertivního řešení konfliktu před válkou v srpnu roku 2008 se staly novými zdroji konfliktu k jiţ existujícím příčinám, hluboce zakořeněným křivdám a napětí mezi Gruzíny, Abcházci a Osetinci. Ale gruzínsko-ruský konflikt sahá mnohem dál. Napětí mezi Gruzií a Ruskem se prohloubilo, kdyţ Gruzie vystoupila ze Sovětského svazu a vyhlásila nezávislost v roce Gruzie, dotčena smrtícím násilím spáchaném na protisovětských demonstrantech v dubnu roku 1989 ve Tbilisi, hledala nejrychlejší moţný způsob, jak se co nejrychleji separovat od Sovětského svazu. Autonomní republiky a regiony Gruzie doufaly v podporu Moskvy, neboť byly zcela vyčerpány rostoucím gruzínským nacionalismem. Kdyţ vypukly boje v Jiţní Osetii a Abcházii, mnoho aktérů od dobrovolníků ze severního Kavkazu aţ po nezávisle orientované

15 armády z jiţní části Ruska přispělo k vítězství separatistů v obou konfliktech. Moskva zprostředkovala příměří a převzala roli mírových sil. Avšak postupem času její politicko-ekonomické a vojenské investice do Abcházie a Jiţní Osetie narušily její nestrannost (Frichova Grono, 2010, s. 10). Vztahy mezi oběma zeměmi se propadly na nebývalé minimum poté, co se dostal k moci Mikheil Saakashvili. Ten chtěl změnit dosavadní politiku řešení konfliktů a snaţil se o rychlou integraci do NATO a Evropské unie. Období v letech bylo poznamenáno bezpečnostními a diplomatickými incidenty mezi oběma zeměmi. V dubnu a květnu roku 2008 byly do Abcházie nasazeny ruské vojenské jednotky, které byly údajně mírovými silami, a vojenská technika, coţ vyvolalo velké obavy o bezpečnost v Tbilisi (Frichova Grono, 2010, s. 10). Konflikt naplno vypukl v srpnu roku Po vybudování ruských vojsk na severním Kavkaze se rapidně zhoršila bezpečnost v Jiţní Osetii. Tbilisi zahájila vojenskou operaci proti Moskvě a poté rychle spěchala pomoci ruským občanům v Jiţní Osetii. Rusko přesunulo velký počet svých vojsk do Abcházie a Jiţní Osetie a později i hlouběji do gruzínského území. Gruzínská armáda byla rozptýlena. Rusko okupovalo gruzínské území aţ do staţení se zpět do Abcházie a Jiţní Osetie, a to na základě dohody o příměří. Konflikt měl tragické následky: stovky civilistů zahynulo, asi osob bylo přesídleno a nemohlo se vrátit do svých domovů. Rusové, Gruzíni a Osetinci porušili válečné zákony, zanechali po sobě tisíce obětí násilí a zneuţívání. Došlo k váţnému poškození infrastruktury a civilního majetku. Dosáhnutí cíle smíření mezi etnickými skupinami není v dohledné budoucnosti (Frichova Grono, 2010, s. 10)

16 4 Sociální problémy vnitřně přesídlených osob V této kapitole budou představeny sociální problémy Gruzie a zejména vnitřně přesídlených osob. Nejprve se pokusím popsat vývoj sociálních problémů od rozpadu Sovětského svazu. Poté se budu věnovat popisu jednotlivých sociálních problémů vnitřně přesídlených osob v oblasti bydlení, nízkých příjmů, nezaměstnanosti a zdraví. Od roku 1990 byla Gruzie v procesu dlouhodobé postkomunistické transformace, procházela systémovými změnami, změnami výrobních struktur a politického a ekonomického chování. V důsledku této vleklé politickoekonomické situace, etnických a územních konfliktů a slabosti státu zůstávala kvalita ţivota v Gruzii stále špatná a značná část populace znevýhodněná. V posledních letech však Gruzie zaznamenávala určité úspěchy ve vývoji, jako jsou například rychle rostoucí zahraniční investice, stabilní HDP, či radikální sníţení korupce. V letech 2000 aţ 2008 prudce stoupal měsíční příjem na obyvatele. Aţ do roku 2008 si Gruzie udrţovala silnou ekonomickou výkonnost, avšak díky válce s Ruskou federací se gruzínská ekonomika zaznamenala silné nárazy. Nicméně ani na ekonomické úspěchy Gruzie do roku 2008 chudobu nezmírnily a míra nezaměstnanosti a sociální nerovnosti zůstaly vysoké. Naprostá většina obyvatel z těchto úspěchů neměla ţádný prospěch. Měsíční příjem více neţ poloviny obyvatel zůstal natolik nízký, ţe jeho částka dosahovala jen poloviny existenčního minima. Ačkoli se měsíční příjem zvýšil během let 2000 aţ 2007, jeho výše stále zůstala pod hranicí ţivotního minima. V roce 2004 byla částka ţivotního minima muţe v produktivním věku vypočítána na 84,3 lari, v roce 2007 tato částka činila 118,6 lari (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 8, 9). Chudoba úzce souvisí s nedostatečnými pracovními příleţitostmi. Dalším faktorem, který přispívá k nízké kvalitě ţivota v Gruzii, je nedostatečné zajištění pohodlného bydlení obyvatelstva. Většina bytů a obytných domů bylo postaveno před rokem 1941 a jen 4 % byla postavena po roce % bytů je napojených na dodávku elektrické energie, 46 % má dodávku přírodního nebo kapalného plynu, 58 % bytů má přívod vody, 46 % bytů je napojeno na kanalizaci a 29 % z nich je vybaveno vanou nebo sprchovým koutem. Vzhledem k uspěchané a rozsáhlé bytové privatizaci v raných devadesátých letech stát jen zřídka zasahoval do výstavby a úpravy bydlení nejchudších vrstev obyvatelstva (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 10)

17 Migrace se stává velmi častým a oblíbeným způsobem řešení špatné sociální a ekonomické situace. Tradičně se Gruzíni vyhýbali migraci a jen velmi malá část obyvatel ţila v zahraničí. Nicméně od počátku devadesátých let dvacátého století se stovky lidí v produktivním věku z důvodů nestabilní politické situace a ekonomické krize rozhodlo opustit Gruzii a vydat se do zahraničí, ve kterém by jim nehrozilo nebezpečí, mohli by si zajistit obţivu, měli by větší příleţitosti k seberealizaci nebo lepšímu vzdělávání. Dle odhadů Gruzie ztratila asi pětinu obyvatel díky migraci a asi 10 % rodin v Gruzii má alespoň jednoho člena, který ţije v zahraničí. Bývalou nejčastější cílovou destinací bylo Rusko, avšak v dnešní době se jí stávají evropské země, a to zejména kvůli vyššímu platovému ohodnocení a zhoršujícím se podmínkám v Rusku. Vysoká emigrace zapříčinila ztrátu vysoce kvalifikovaného obyvatelstva Gruzie. Nárůst remitence, která vysoce přesahuje míru HDP, se však stala zásadní pro ekonomické ţivobytí mnoha Gruzínů (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 10). Důvodem pro migraci vnitřně přesídlených osob v dnešní době není donucení nebo jiný druh tlaku, ale tíţivé sociální situace a nezaměstnanost. Jako jeden ze způsobů, jak se s touto situací vyrovnat a překonat ji je přesun do Severní Osetie. Dnes má spoustu vnitřně přesídlených osob z Jiţní Osetie příbuzné ţijící v Severní Osetii, a tak se za rodinou často stěhují právě tam, protoţe je pro ně jednodušší začít nový ţivot v prostředí, kde mají jisté zázemí. Ti, co nemají příbuzné v Severní Osetii, se snaţí zlepšit své ţivotní podmínky zejména tím, ţe se stěhují do velkých gruzínských měst, pokud neemigrují do jiných částí Ruska. Podobné trendy však lze vypozorovat i mezi gruzínskými obyvateli vesnic, kteří stejně jako Osetinci, chtějí uniknout z obtíţných venkovských podmínek, a tak se stěhují do velkých měst, a to nejčastěji do Tbilisi. (Sordia, 2009, s. 13). Po válce v srpnu roku 2008 byli nové vnitřně uprchlé osoby ubytovány v kolektivních střediscích spolu se starými vnitřně uprchlými osobami. Naprostá většina nových uprchlíků se brzy mohlo vrátit do svých domovů, především v oblastech přilehlých k Jiţní Osetii a městu Gori. Kromě toho, ti, co se v dohledné době nebyli schopni vrátit do svých domovů, měli vyhlídku vyuţití individuálního bydlení. Na rozdíl od starých vnitřně přesídlených osob měli strávit v kolektivních centrech jen pár měsíců. Zatímco první vlna vnitřně přesídlených osob pocházela především

18 z Abcházie, tato pocházela zejména z Jiţní Osetie a přilehlých oblastí (Tarkhan- Mouravi, 2009, s. 13). Ačkoli jsou nově vnitřně přesídlené osoby velmi zranitelnou skupinou, nesmí se zapomínat na ty, co byli přesídleni na počátku devadesátých let, neboť je zaráţející, ţe uţ od této doby uběhlo mnoho let a ţivotní podmínky velké části těchto lidí se nelepší, ba naopak se jejich situace neustále zhoršuje, coţ vede k pocitům frustrace, beznaděje, fatalismu a pasivitě (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 17). Klíčové dimenze zranitelnosti vnitřně přemístěných osob jsou sníţená kapacita domácností rozvíjet a udrţovat své zvládací mechanismy, nejistá budoucnost, špatné podmínky bydlení, nízký příjem, nezaměstnanost, narušení sociálních a ekonomických sítí a traumatizace (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 21). 4.1 Bydlení Ţivotní podmínky ve většině kolektivních středisek jsou velmi špatné a jejich obyvatelé jsou povaţováni za nejzranitelnější vnitřně přesídlené skupiny. Kolektivní střediska byly původně nebytové prostory, jako například hotely, školy, školy, nemocnice nebo továrny a měly poskytnout jen dočasné útočiště, avšak dočasných útočišť se stalo trvalé obydlí. Mnoho z těchto budov má rozbitá okna, prosakující střechy a cementové podlahy, narušenou kanalizaci, v zimě bávají budovy vlhké a studené a v létě naopak velmi horké, bydlení zde je zdraví nebezpečné. Tyto budovy často nenaplňují ani minimální standardy, například nedostatečný přístup k vodě, rodiny často sdílejí jeden kohoutek, který můţe být venku. Kolektivní střediska mohou být často postaveny daleko od sociální infrastruktury a jsou izolovány od okolí. Většina z těchto center je přeplněných a jejich průměrná obytná plocha je dvakrát menší neţ obytná plocha většiny populace. Nejhorší situace je nejspíše v kolektivních střediscích na vesnici, ve kterých má jen 6 % přístup k toaletám a asi 30 % má přístup ke kuchyni (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 23)

19 4.2 Nízké příjmy Chudoba se dá povaţovat za největší pohromu vnitřně přesídlených osob, stejně tak i pro další obyvatelstvo Gruzie, avšak jsou zde faktory, které činí chudobu vnitřně přesídlených osob váţnější, a je sloţitější s ní bojovat. Mezi tyto faktory patří výše zmíněné bytové podmínky, ale také skutečnost samotného přemístění a narušení sociálních vztahů v důsledku vleklého přemístění. Nejvíce znevýhodnění se zdají být lidé ţijící v kolektivních střediscích, neboť z důvodů izolace těchto středisek, je pro vnitřně přemístěné osoby mnohem náročnější najít si zaměstnání. Také je třeba mít na paměti, ţe většina vnitřně přemístěných osob pocházející z Jiţní Osetie přišlo a usadilo se v ekonomicky nejvíce deprimovaném místě Gruzie, a proto se po přemístění jejich stav mnohem zhoršil (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 25). Jedním z důleţitých indikátorů ekonomického statusu je vlastnictví předmětů s dlouhou ţivotností, jako jsou televize, ledničky, mobilní telefony, coţ taktéţ poukazuje na horší podmínky bydlení lidí ţijících v kolektivních centrech. Je také třeba brát v potaz značné regionální rozdíly, vnitřně přesídlené osoby ţijící v kolektivních centrech v Tbilisi mají lepší přístup k zaměstnání, neţ ostatní. Alarmující je fakt, ţe kaţdá šestá domácnost vnitřně přesídlených osob povaţuje svou situaci za velmi špatnou a neustále hladoví. Téměř polovina domácností uvádí, ţe jejich prostředky stačí pouze na výţivu (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 25). Dalším problémem je špatný přístup k vytápění (v případě dřeva a zemního plynu) nebo je velmi drahá (v případě elektřiny). Obecně platí, ţe chudoba, která pro mnohé vnitřně přesídlené osoby znamená zejména špatná úroveň bydlení, vede k mnoha nedostatkům, které mají negativní dopad ne psychickou podobu člověka. Například některé vnitřně přesídlené osoby mají špatný přístup k hygienickým materiálům, coţ velmi negativně ovlivňuje zejména ţeny a dívky. Nedostatek oblečení můţe děti demotivovat k učení nebo zamezují docházení do školy. Nedostatek příleţitostí k seberealizaci a volnočasovým aktivitám v období, které je určující ve vývoji člověka, můţe vést k pasivitě, závislosti na pomoci, delikvenci a depresím (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 26)

20 4.3 Nezaměstnanost Hlavní příčinou chudoby je nezaměstnanost. Mnoho vnitřně přesídlených osob se snaţí zabezpečit si obţivu, protoţe pracovní příleţitosti jsou velmi vzácné. Nedostatek příleţitostí k zajištění stálého příjmu způsobuje, ţe většina vnitřně přesídlených osob spoléhá na drobné obchodování, peníze, které jim posílají členové rodin ţijící v zahraničí (remitence). Jak čas ubíhal, závislost vnitřně přesídlených osob na vnější pomoci se zvýšila, a přispěl k jejich pasivitě (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 27). Další otázkou, která by se měla zohlednit, je přístup k půdě. Vnitřně přesídlené osoby, které mají přístup k půdě, nemusí mít nutně zajištěné ţivobytí, neboť půda nemusí být úrodná, a pokud úrodnou půdu rodina k dispozici má, pak to neznamená, ţe mají zdroj adekvátní obţivy (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 27). Jednou z největších překáţek zapojení vnitřně přesídlených osob do malého podnikání je nízká dostupnost úvěrů, to vše zhoršuje nedostatek informací. Existuje několik organizací, které přidělují granty nebo poskytují úvěry a některé banky poskytují úvěry s jistými zárukami a zajištění. Nicméně vnitřně přesídlené osoby tohoto vyuţívají jen zřídka, a to zejména proto, ţe neví o jejich existenci nebo mají pocit, ţe se granty a úvěry rozdělují nespravedlivě. Navíc mnohým potenciálním ţadatelům chybí dovednosti psaní obchodních plánů nebo projektových návrhů (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 27). Jistě, problém nezaměstnanosti se týká celé společnosti. Situaci zhoršuje také fakt, ţe neexistuje ţádná státní politika vytváření pracovních míst, odborného vzdělávání nebo rekvalifikace (Tarkhan-Mouravi, 2009, s. 28). Určit, jaká je v Gruzii míra nezaměstnanosti, je docela sloţité. Většinu zaměstnaných osob tvoří tzv. samozaměstnavatelé, coţ mohou být například trhovci, stánkoví prodavači nebo zemědělci. Samozaměstnavatelé nemají stálý měsíční příjem. Dle statistik je nejvyšší míra nezaměstnanosti ve Tbilisi, v zemědělství je míra nezaměstnanosti niţší. Tyto údaje ukazují, ţe gruzínské obyvatelstvo si hledá různé formy obţivy samo a nespoléhá se na stát. Velký počet osob je zaměstnaných v rozpočtových organizacích, které si nemohou dovolit vyplácet vyšší platy. V dnešní době navíc dochází k propouštění, zejména kvůli ekonomické krizi. Míra

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Aktualizováno v únoru 2013

Aktualizováno v únoru 2013 Aktualizováno v únoru 2013 16 238 (17.4.2013) 1 444 (17.4.2013) Vězeňská sluţba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence 1. Sociální dávky - celkem 1.1. Dávky státní sociální podpory 1.1.1. Dávky poskytované

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 Prioritní osy ROP Prioritní osy a oblasti podpory ROP NUTS 2 Střední Čechy Prioritní osa 1 Doprava Prioritní

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

Skotsko. Robert Aldridge

Skotsko. Robert Aldridge Skotsko Robert Aldridge O Skotsku 5.5 milionu obyvatel 30 % bytů je sociálních (místní úřady a bytové asociace) 32 místních úřadů Pracovní skupina prevence bezdomovectví 45 Nsíc bezdomoveckých 'domácnosq'

Více

DAR JAKO ODČITATELNÁ POLOŽKA

DAR JAKO ODČITATELNÁ POLOŽKA DAR JAKO ODČITATELNÁ POLOŽKA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Dar jako odčitatelná položka Autor Ing. Jana

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Žádost o poskytování sociální služby

Žádost o poskytování sociální služby Žádost o poskytování sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením Paprsek p.o. Velké Opatovice Datum podání ţádosti: Datum a způsob vyřízení ţádosti: 1. Jméno a příjmení zájemce:. (popř.

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Obsah: 1. Porodné 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Rodičovský příspěvek 4. Daňová sleva na dítě 5. Sociální příspěvek 6. Jak klesne rodičovský příspěvek

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Aktualizováno v únoru 2012 23 606 (10.2.2012) 1 724 (10.2.2012) Vězeňská služba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Sociální poradenství je již devátým rokem upraveno zákonem č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších novelizací. V rámci tohoto zákona je rozděleno na základní sociální poradenství

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce 1. setkání Úvod Představení lektorů + účastníků Co je to job klub? Co je to, počet a délka, oslovování Historie Co Vám job klub může dát? Co očekáváte

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Pravidla Města Adamova pro použití prostředků úvěrového fondu oprav a modernizací bytů

Pravidla Města Adamova pro použití prostředků úvěrového fondu oprav a modernizací bytů Pravidla Města Adamova pro použití prostředků úvěrového fondu oprav a modernizací bytů Zastupitelstvo města Adamova schválilo dne 30.6.2010 Pravidla Města Adamova pro pouţití prostředků úvěrového fondu

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T8a) Ústavní základy zajišťování obrany ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Doplněk k informaci Finanční pomoc studentům ve vybraných zemích Zpracoval: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, oddělení

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Irská společnost pro autismus - Financování. 2013 The Irish Society for Autism.

Irská společnost pro autismus - Financování. 2013 The Irish Society for Autism. Irská společnost pro autismus - Financování 2013 The Irish Society for Autism. 1 Státní příspěvky určené pro děti: Příspěvek na domácí péči měsíční příspěvek vyplácený pečovateli o dítě s postižením takového

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na posílení rolí regionálních

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti - pojem, cíl, úkoly - subjekty a objekty sociální politiky - oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

Financování individuální péče ve Francii. Céline Argenti-Dubourget, CAF Bouches-du-Rhône

Financování individuální péče ve Francii. Céline Argenti-Dubourget, CAF Bouches-du-Rhône individuální péče ve Francii Céline Argenti-Dubourget, CAF Bouches-du-Rhône rané dětství: klíčové číselné údaje klíčové číselné údaje 2,5 milionu dětí ve věku do 3 let k 1. lednu 2011. Zvýšení úhrnné plodnosti

Více

Moţnosti financování přírodních zahrad

Moţnosti financování přírodních zahrad Moţnosti financování přírodních zahrad Zuzana Krpálková Operační program Ţivotní prostředí OP Ţivotní prostředí Prioritní osa 6 Zlepšení stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více