Problematika transplantací se zaměřením na kostní dřeň
|
|
- Antonie Hrušková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie a imunologie živočichů Problematika transplantací se zaměřením na kostní dřeň Bakalářská práce Brno 2007 Nela Tinková Vedoucí práce: Mgr. Monika Dušková, Dr.
2 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu, z níž jsem při zpracování své práce čerpala, řádně cituji a je uvedena v seznamu použité literatury. V Brně
3 V první řadě bych chtěla poděkovat své vedoucí paní Mgr. Monice Duškové, Dr. za cenné rady a pomoc při zpracování mé práce. Dále mé velké dík patří paní MUDr. Kateřině Benešové, Ph.D., Petru Kopřivovi a Veronice Tinkové. Všem těmto lidem nesmírně děkuji za trpělivost, ochotu a čas, který mi věnovali při tvorbě mé bakalářské práce.
4 OBSAH Abstrakt 6 Úvod 7 1. Transplantace Základní informace a rozdělení Historie Transplantační centra v ČR Dárci Kadaverózní Živí Etika transplantačního programu Kontraindikace Legislativní Medicínské Biologicko-imunologické aspekty transplantace MHC Rejekce GvHD Léčba Imunosupresivní látky Kortikosteroidy (Glukokortikoidy) Mykofenolát mofetil Azathioprin Cyklofosfamid Metotrexát Cyklosporin A Takrolimus - FK Sirolimus - Rapamycin Monoklonální látky Přípravné režimy před transplantací krvetvorných buněk Kostní dřeň a krvetvorné buňky Funkce, umístění a rozdělení kostní dřeně Transplantace krvetvorných buněk 29
5 3.3 Odběr krvetvorných buněk Zpracování odebraný krvetvorných buněk Kryokonzervace Nemoci vedoucí k transplantaci krvetvorných buněk Leukémie Chronická myeloidní leukémie Chronická lymfatická leukémie Akutní myeloidní leukémie Akutní lymfatická leukémie Získaná aplastická anémie Vrozené syndromy selhávání kostní dřeně Lymfomy Hodgkinova choroba Nehodgkinské lymfomy Mnohočetný myelom Život po transplantaci kostní dřeni Komplikace Zpomalení tělesného růstu Neplodnost Zákal čočky Snížení funkce štítné žlázy Plicní problém Infekce Relaps původního onemocnění 41 Závěr 42 Použitá literatura 43 Internetové zdroje 45 Jiné zdroje 46 Zkratky 47
6 Abstrakt Práce přibližuje problematiku transplantací lidem s nemedicínským vzděláním a je členěna na kapitoly, v nichž se zaměřuje zejména na obecné pojednání o transplantacích, historii, etiku, podmínky transplantace a na imunosupresivní látky. Podrobněji je pak rozebrána transplantace kostní dřeně a diagnózy vedoucí k transplantaci kostní dřeně. Graduation theses makes problems of transplantation clear to people without medicine knowledge. It is classified into chapters, there is treatise on transplantation, history, ethic, conditions of transplantation and immunosuppression medicines. Further there is analysed transplantation of bone marrow and diagnosis leads to transpalnation of bone marrow. 6
7 Úvod Vývoj transplantací začíná v 60. letech dvacátého století, kdy jsou zvládnuty veškeré technické problémy a transplantace se jeví jako perspektivní oblast medicíny. V 70. letech byly objeveny další imunosupresiva (hlavně cyklosporin A), které napomáhají úspěšné transplantaci. Přetrvávajícím problémem transplantací je stále velmi málo vhodných a ochotných dárců a i přes pokročilou imunosupresivní léčbu se stále objevují negativní reakce (např. rejekce). V současné době se řeší otázka xenogenních transplantacích, které by v budoucnu mohly zvýšit počet dárců. Potencionální dárci by se nehledali pouze mezi lidmi, ale bylo by možné použit i orgány odebrané od zvířat. Transplantace vyžadují velkou odbornou profesionalitu jak v přípravě k transplantaci, tak i po transplantaci. Transplantace jsou také nesmírně finančně náročné. I když jsou tyto výkony hrazeny zdravotními pojišťovnami, nezbývají finanční prostředky na další rozvoj oboru, výzkum a zlepšení nemocničního prostředí. Tyto chybějící finanční prostředky jsou získávány od sponzorů a z grantů. 7
8 1. Transplantace 1.1 Základní informace a rozdělení Transplantace je přenos živých buněk, tkáně nebo orgánu pocházejících od stejného nebo jiného jedince (dárce, donor) do organismu stejného nebo jiného nemocného (příjemce, akceptor). Rozlišujeme čtyři typy transplantací podle vztahu mezi transplantátem a transplantovaným jedincem. autologní transplantace syngenní transplantace alogenní transplantace xenogenní transplantace Při autologní transplantaci je dárce i příjemce tatáž osoba. Nemocnému se odebere vlastní tkáň či orgán (např. kostní dřeň - KD). U syngenní transplantace jsou dárce s příjemcem geneticky shodní (jednovaječná dvojčata). Díky genetické identitě nejsou spuštěny imunologické reakce. Alogenní transplantace (homotransplantace) probíhá mezi jedinci stejného druhu (z člověka na člověka), kteří nejsou stejně geneticky vybaveni. Dárcem může být sourozenec příjemce (pravděpodobnost, že dárce bude vhodný, je kolem 25 %), další člen rodiny (10 %) nebo úplně neznámý člověk s co největší podobností HLA systému (The Human Leucocyte Antigen) s příjemcem. U alogenní transplantace skoro vždy nastává odhojovací reakce (Vaňásek a kolektiv, 1996). Xenogenní transplantace (heterotransplantace) je mezi jedinci dvou různých živočišných druhů (ze zvířete na člověka). Tento typ transplantace je ve fázi výzkumu a zatím se v klinické medicíně nepoužívá. Perspektivním zvířetem pro člověka se jeví prase (Vaňásek a kolektiv, 1996). Dále rozlišujeme transplantace solidních orgánů, transplantace krve (resp. erytrocytů, trombocytů, granulocytů) a krvetvorných buněk (kostní dřeně nebo periferních kmenových buněk) (osobní sdělení, MUDr. Kateřina Benešová, Ph.D.). Pokud je po transplantaci obnoveno krevní řečiště, tak orgán, který se transplantuje, se označuje jako transplantát. Není-li krevní řečiště rekonstruováno, mluvíme o štěpu (Ferenčík a kolektiv, 2004). 8
9 Transplantaci do původního fyziologického místa nazýváme ortotopická transplantace, při heterotopické transplantaci se transplantát přenáší na jiné místo (Nečas, 2000). Mezi nejběžnější transplantace v klinické praxi patří krevní transfúze a transplantace rohovky. Co se týče orgánové transplantace (solidní orgány a krvetvorné buňky), tak zde vévodí transplantace ledvin (celosvětově cca ročně), jater (cca 5 000), srdce (cca 3 000), plic a slinivky břišní (pankreas). Situaci v ČR ilustruje obr. 1. Alogenních transplantací kostní dřeně se v Evropě provádí kolem za rok (Hořejší a Bartůňková, 2002). počet pacientů ledvina srdce plíce pankreas játra kombinace L+P čekatelé (Obr. 1) Národní čekací listina v ČR k (osobní sdělení, MUDr. Martin Holcát). 1.2 Historie (pozn.: L+P = ledvina+pankreas) Transplantologie je samostatný medicínský obor, zabývající se problematikou transplantací. Na základě získaných poznatků rostou možnosti i úspěchy prováděných transplantací uskutečněna vůbec první experimentální transplantace - jednalo se o transplantaci ledviny u psa, kterou provedl vídeňský chirurg Emmerich Ullman - ledvina, která byla odebrána a posléze transplantována na krční cévy, vylučovala moč několik dní (Třeška a kolektiv, 2002) 1952 provedena první transplantace ledvin u člověka - transplantovaná ledvina byla funkční ihned po operaci, avšak ztratila funkci 22 dní poté, pacient za dalších 10 dní zemřel pro selhání ledvin (URL 11) 9
10 prosince první úspěšnou transplantaci ledvin provedli Joseph Murray a Hartwel Harrison v Bostonu mezi jednovaječnými dvojčaty - pacient žil s ledvinou dalších 9 let (Stites a Terr, 1994, URL 11) listopadu uskutečněna první klinická transplantace ledvin v Československu ve Fakultní nemocnici (FN) v Hradci Králové - příjemcem byla 16letá dívka, která po 16 dnech zemřela na infekci (URL 10) 1963 první transplantace plic v Mississipi, kterou provedl James Hardy a Jackson - pacient zemřel po 18 dnech (Třeška a kolektiv, 2002, URL 1) první klinická transplantace jater uskutečněna Starzlem v Denveru - operace skončila masivním krvácením a úmrtím nemocného (URL 12) března první úspěšná transplantace ledviny v Československu provedena Jaroslavem Hejnalem v Ústavu experimentální chirurgie - pacient žil s transplantovaným orgánem 3 roky (URL 10) první transplantaci pankreatu v Minneapolis uskutečnil Richard Lillehei (Třeška a kolektiv, 2002) prosince první vydařená transplantace lidského srdce provedena Christianem Barnardem v Kapském městě - příjemce zemřel 18. den po operaci na zánět průdušek a plic (Třeška a kolektiv, 2002, URL) v červenci uskutečněna poprvé úspěšná transplantace jater v Denveru - pacient žil po výkonu déle než 1 rok (URL 12) 1968 provedena první transplantace kostní dřeně (TKD) lékařským týmem vedeným prof. Dr. E. D. Thomasem v Seattlu (Kavan a kolektiv, 1998) 9. července první transplantaci srdce v tehdejším Československu provedl tým akademika Šišky, pacientka po 6 hodinách zemřela (URL) 1983 u nás poprvé úspěšně provedena transplantace jater v Brně týmem II. chirurgické kliniky vedeným V. Kořístkem (URL 12) 1984 provedena první úspěšná transplantace srdce v Československu v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze (URL) 1986 začíná skutečný klinický rozvoj transplantačního programu v Československu první alogenní transplantace krvetvorných buněk (TKB) v Československu v Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) v Praze (osobní sdělení, MUDr. Kateřina Benešová, Ph.D.) 10
11 1989 proběhla první transplantace kostní dřeně u dítěte ve FN Motol (Kavan a kolektiv, 1998) 1997 tým profesora Pavla Pafka ve FN Motol realizoval první transplantaci plic v ČR (URL 3) 1.3 Transplantační centra v ČR Praha IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny) Transplantace solidních orgánů - klinika transplantační chirurgie je největším transplantačním centrem (TC) v České republice a probíhají zde transplantace ledvin (od roku 1966), slinivky břišní (1983), srdce (1984) a jater (1995) - do konce roku 2004 lékaři IKEM provedli celkem 3166 transplantací ledvin, 555 transplantací srdce, 377 transplantací jater a 230 transplantací slinivky břišní - IKEM je v současné době jediným centrem v ČR, které provádí transplantace jater u dětských pacientů (URL 13) Praha FN Motol Transplantace solidních orgánů - v dnešní době převažují transplantace plic a srdečních chlopní u dospělých - od roku 1981 zahájen dětský program transplantací ledvin (URL 3) Transplantace krvetvorných buněk - probíhají zde TKB jak u dospělých, tak u dětských pacientů - s počtem cca 200 nově diagnostikovaných pacientů se zhoubným nádorem za rok se jedná o největší pracoviště svého druhu v ČR - v roce 2003 na klinice podstoupilo TKB 81 pacientů (URL 16) FN Brno Transplantace solidních orgánů - CKTCH (Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie) vzniklo 1. ledna 1991 a provádí se zde transplantace srdce u dospělých i dětí a transplantace jater a ledvin (pouze u dospělých) - do roku 2005 provedeno 280 transplantací srdce (z toho 14 u dětí), 270 transplantací jater a 814 transplantací ledvin, z toho 6 ledvin poskytli živí dárci (URL 7) 11
12 Transplantace krvetvorných buněk - od roku 1995 zde probíhají TKB u dospělých nemocných později i u dětských pacientů (osobní sdělení, MUDr. Kateřina Benešová, Ph.D.) - za rok 2005 bylo celkem provedeno 102 transplantací, z toho 29 alogenních (včetně transplantací od nepříbuzenských dárců) a 73 autologních (URL 2) FN Hradec Králové Transplantace solidních orgánů - historie TC začíná rokem 1978, avšak transplantace se prováděly sporadicky již od roku 1961, jedná se o transplantace ledvin - počet transplantací ledvin se koncem roku 2006 přiblížil k 900, maximum bylo dosaženo v roce 1997 (67 transplantací) (URL 6) Transplantace krvetvorných buněk - transplantace krvetvorných buněk se zde provádějí od roku 1993 (osobní sdělení, MUDr. Kateřina Benešová, Ph.D.) - v letech 2001 až 2003 bylo na oddělení klinické hematologie II. interní kliniky FN Hradec Králové provedeno celkem 171 TKB (135 autologních transplantací a 36 alogenních transplantací) (Slováček a kolektiv, 2005) FN Plzeň Transplantace solidních orgánů - transplantace ledvin zahájeny v roce do konce roku 2003 transplantováno celkem 484 ledvin (URL 5) Transplantace krvetvorných buněk - v roce 1991 zde byla uskutečněna první transplantace krvetvorných buněk - ročně je zde prováděno transplantací krvetvorných buněk a periferních kmenových buněk krvetvorby (URL 15) FN Olomouc Transplantace solidních orgánů - od roku 1995 se zde provádějí transplantace ledvin Transplantace krvetvorných buněk - od roku 1997 se zde transplantuje krvetvorná tkáň - za deset let bylo provedeno více než 540 transplantací krvetvorných buněk (URL 8) 12
13 FNsP Ostrava Transplantace solidních orgánů - ostravské TC vzniklo v roce 1992 a provádějí se zde transplantace ledvin (URL 9) Situaci v rámci celé republiky odráží obr. 2, ze kterého zle porovnat aktivitu jednotlivých transplantačních center. (Obr. 2) Počet dárců na milion obyvatel v jednotlivých TC a v ČR od do (URL 4). 1.4 Dárci Orgány se získávají jak od živých dárců, tak i od kadaverózních (s bijícím srdcem a prokázanou smrtí mozku nebo s nebijícím srdcem). Okamžikem smrti u dárce s nebijícím srdcem je zástava se současnou srdeční masáží a umělým dýcháním bez obnovení srdeční činnosti. V současné době, kdy ubývá kadaverózních dárců, se počet transplantací od živých dárců rok od roku zvyšuje, přesto stále tvoří jen malé procento (obr. 3) (osobní sdělení, MUDr. Martin Holcát) Kadaverózní dárci mohou poskytnout a) s bijícím srdcem (HBD - Heart Beating Donor) - ledviny, játra, slinivku břišní, srdce, plíce, tenké střevo, klouby, muskuloskeletální tkáň (hlavice kosti stehenní, části obratlů, žeber) tukovou a oční tkáň (celý bulbus, spojivka, rohovka), kožní tkáň a kardiovaskulární tkáň (cévy, srdeční chlopně) b) s nebijícím srdcem (NHBD - Non-Heart Beating Donor) - ledviny, játra, oční rohovky, kožní a cévní štěpy, srdeční chlopně 13
14 1.4.2 Živí dárci - placentu, chrupavku, kožní tkáň (ke kultivaci kožních a pigmentových buněk), jaterní tkáň, muskuloskeletální a krvetvorná tkáň (kostní dřeň, periferní kmenové buňky, pupečníková krev), kardiovaskulární tkáň (cévy), zárodečná tkáň (sperma), příštítná tělíska a ledviny (Třeška a kolektiv, 2002, osobní sdělení, MUDr. Martin Holcát). počet pacientů tx od živých dárců ledvin kadaverozní tx ledvin roky (Obr. 3) Poměr živých a kadaverózních dárců ledvin v ČR (osobní sdělení, MUDr. Martin Holcát). (pozn.: tx-transplantace) 1.5 Etika transplantačního programu V transplantační medicíně se řeší otázky spojené se záchranou života. Stejně důležité jsou však i etické otázky, které v souvislosti s touto problematikou vyvstávají. Poptávka orgánů či tkání významně převyšuje nabídku. Tento problém se řeší zařazováním pacientů do čekacích listin. Na těchto listinách je dlouhý seznam jmen lidí, u nichž je transplantace jediným řešením záchrany života. Samozřejmě není možné, aby výběr vhodného příjemce probíhal podle neměnných pravidel. Není nic neobvyklého, že některý příjemce čeká déle na orgán či tkáň než druhý, což je dáno hlavně imunologickykompatibilitou orgánů a aktuálním stavem příjemce, jak nutně daný orgán potřebuje. Také důležitý je očekávaný profit, který z transplantace příjemce bude mít. Mohou nastat situace, kdy jsou k dispozici dva vhodní příjemci. Jeden z nich je v lepším zdravotním stavu, než druhý. Provede-li se transplantace u pacienta s horším zdravotním stavem, může se stát, že se zdravotní stav druhého příjemce zhorší natolik, že by se už transplantace nemusel dožít nebo se dostane do stavu, kdy mu již ani transplantace nepomůže. Na druhou stranu může být dříve provedena transplantace u pacienta s lepším stavem, což by 14
15 ovšem znamenalo výrazné zhoršení prognózy prvního pacienta. Tyto a další závažné otázky řeší etické komise. Osoby, které se rozhodnou pomoci druhým a nabídnou jim svůj orgán, by měly být zcela anonymní a nesmějí za své dárcovství žádat peníze či jinou odměnu, poněvadž obchodování s orgány je považováno za vysoce nemorální a trestné dle trestního zákona. Taktéž nutit někoho k dárcovství orgánů je nemorální, toto rozhodnutí musí vycházet z vlastní svobodné vůle dárce (Payne, 1992). Živí dárci většinou poskytují krev, kostní dřeň a případně ledviny. Jejich souhlas s odběrem orgánu musí být ve formě písemného prohlášení a dárce může kdykoliv svobodně svůj souhlas odvolat. Od mrtvých, resp. kadaverozních dárců lze odebírat ledviny, srdce, plíce, játra a další živé orgány, které nesmí a ani nemohou být odebrány živým osobám. Odběr od kadaverózního dárce lze provést, pokud je u něj prokázána smrt mozku (tím se rozumí nezvratná ztráta všech funkcí celého mozku včetně mozkového kmene). Zjištění smrti možného kadaverózního dárce musí být vždy prováděno nejméně dvěma k tomu odborně způsobilými lékaři, kteří dárce vyšetří nezávisle na sobě. Tito lékaři, kteří zjišťují smrt, se nesmějí zúčastnit odběru od tohoto dárce nebo transplantace a také nesmějí být ošetřujícími lékaři uvažovaného příjemce (transplantační zákon). Tento způsob vyšetření by měl zajistit, aby nedošlo ke střetu zájmů. Jelikož lékař, který by měl provádět transplantaci, by mohl mít zájem na co nejrychlejším prohlášení smrti dárce. V ČR nelze odběr z těla zemřelé osoby uskutečnit, pouze pokud s tím zemřelý za svého života prokazatelně nesouhlasil (např. je evidován v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů). Pokud neexistuje písemná nebo ústní (v přítomnosti lékaře a svědka) forma prohlášení, kterým zemřelý za svého života vyslovil nesouhlas s posmrtným odběrem, platí, že s odběrem souhlasí (transplantační zákon). Jedná se o tzv. předpokládaný souhlas (Opting-out) a je praktikován v ČR, na Slovensku, v Rakousku, Španělsku, Francii, Belgii, Finsku, Řecku, Maďarsku, Itálii a Bulharsku. Naopak v některých státech (Německo, Dánsko, Velká Británie, Irsko, Nizozemí, Kanada, USA, Japonsko, Jihoafrická republika, Austrálie a Nový Zéland) se setkáváme s opačným případem, čili s předpokládaným nesouhlasem (Opting-in) (osobní sdělení, MUDr. Martin Holcát). Na první pohled se systém opting-in může zdát lepší, jak z hlediska etického, tak z pohledu demokracie. Zásadním problémem však je, že v ČR se o problematice dárcovství 15
16 nehovoří a povědomí veřejnosti je prakticky nulové. Systém opting-in by u nás znamenal prakticky konec transplantací pro naprostý nezájem potencionálních dárců. Opting-out systém je v našich podmínkách i přes své nedostatky (stěží lze předpokládat, že ti, kteří se nepřihlásí jako "nedárci", se chtějí skutečně dárci stát) lepší volbou. Existují i případy odmítnutí transplantace nejen ze strany dárce (jednou z překážek může být strach z rizika a následků transplantace), ale i ze strany příjemce. Důvodem jsou např. náboženské předsudky (Payne, 1992). 1.6 Kontraindikace Dárcem orgánů může být pouze osoba, která splňuje přísná legislativní a medicínská kritéria. Okolnosti, které nedovolují transplantace se nazývají kontraindikace. legislativní kontraindikace medicínské kontraindikace Legislativní - vyplývají z transplantačního zákona (zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, v platném znění) - v ustanovení 3 až 9 transplantačního zákona jsou mimo jiné stanoveny podmínky pro nepřípustnost odběru u žijících dárců: pokud by provedení odběru mohlo vážným způsobem ohrozit zdraví nebo život dárce dárce je osobou nacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě nebo v ochranném léčení, s výjimkou dárcovství mezi dětmi a rodiči, sourozenci a mezi manželi dárce nevyslovil svobodný, informovaný a konkrétní souhlas (písemná forma) s darováním tkáně či orgánu konkrétní osobě; za nezletilou osobu a osobu zbavenou způsobilosti vyslovuje souhlas jeho zákonný zástupce; není-li příjemce osobou blízkou dárci, musí s darováním vyslovit souhlas také etická komise - ustanovení 11 a 13 transplantačního zákona pojednává o nepřípustnosti odběru od zemřelého (kadaverózního) dárce: zemřelý za svého života vyslovil prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů 16
17 nelze vyloučit, že zemřelý trpěl nemocí či stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemce zemřelého nelze identifikovat byl by zmařen účel pitvy nařízené podle trestního řádu u zemřelého, u něhož je podezření, že byl obětí násilného trestného činu Medicínské neznámá příčina úmrtí nebo onemocnění neznámé povahy neznámá doba zástavy krevního oběhu extrakraniální malignita a metastázy přenosná infekční onemocnění (např. hepatitida, tuberkulóza) HIV pozitiva generalizovaná sepse (Třeška a kolektiv, 2002) 1.7 Biologicko-imunologické aspekty transplantace Major Histocompatibility Complex - MHC Hlavní histokompatibilní komplex (MHC) umožňuje organismu rozpoznat vlastní a cizí látky. MHC je tvořen glykoproteiny važící peptidy, které jsou dále prezentovány T-lymfocytům. Rozlišujeme MHC molekuly 1. třídy (MHC I) a 2. třídy (MHC II). MHC I nalezneme na všech jaderných buňkách a trombocytech a MHC II se vyskytují na antigen prezentujících buňkách (APC) jako např. na B-lymfocytech, makrofázích a dalších buňkách. U lidí MHC koresponduje s HLA systémem (Vaňásek a kolektiv, 1996). HLA je hlavní systém transplantačních antigenů, které v důsledku velikého polymorfismu antigenů charakterizují každého člověka jako imunogenetickou individualitu. HLA systém obsahuje antigeny I. třídy A, B, C (na jaderných buňkách a trombocytech) a II. třídy DR, DP, DQ (APC) (Vaňásek a kolektiv, 1996). Nejlepší přijetí transplantátu je u jednovaječných dvojčat (syngenní transplantace) a to díky stejnému HLA systému. I přes snahu najít co nejvíce podobné HLA antigeny dárce a příjemce, dochází v určitém počtu případů k odmítnutí štěpu-rejekci. Pacienti jsou pod lékařským dohledem a rejekce je potlačována medikamenty (Mačák a Mačáková, 2004). 17
18 1.7.2 Rejekce Bez větších problémů se přenáší málo prokrvené nebo bezcévnaté tkáně (rohovky, šlachy, mozkové pleny, srdeční chlopně). Rejekce je v těchto případech malá a hojení probíhá dobře (Mačák a Mačáková, 2004). Tyto tkáně se v imunologii označují jako tzv. privilegované, důvodem abnormální nízké reaktivity je typ cévní, resp. lymfatické drenáže, která neumožňuje prostup imunokompetentních buněk do těchto tkání. Ne vždy je ale transplantát bez problému přijat. Tzv. imunologické bariéry tvoří obrovský problém při transplantacích. Imunitní systém je schopen tolerovat pouze orgány, které se velmi blíží tkáním příjemce z hlediska antigenního složení buněčných povrchů. Rejekce může vést až úplnému poškození transplantátu. Klíčovou roli hrají T-lymfocyty, které indukují imunitní odpověď na cizorodý štěp. Rozlišujeme tři základní typy rejekcí, které se od sebe liší dynamikou a mechanismy (Krejsek a Kopecký, 2004). hyperakutní rejekce (několik hodin po transplantaci) akutní rejekce (dny až 90 dnů) chronická rejekce (100 dnů až roky) Hyperakutní rejekce je rychlý trombotický uzávěr cév transplantátu, ke kterému dochází v průběhu několika minut po spojení krevního řečiště příjemce s cévním zásobením orgánu. Příčinou je destrukce endotelu transplantátu preexistujícími protilátkami proti antigenům endotelu a pak následnou aktivaci komplementu. Rychlost reakce je dána přirozenou imunitou, která je hlavním patogenetickým mechanismem hyperakutní rejekce (Krejsek a Kopecký, 2004). Hyperakutní odhojení transplantátu je jednou z překážek, která brání v realizaci xenotransplantací (Nečas, 2000). U akutní rejekce se jedná o odumření endotelových buněk transplantátu v průběhu odhojovací reakce. Projevuje se během 2-5 týdnů po transplantaci. Ve většině případů je tlumena imunosupresivy, takže v současné době nepředstavuje z klinického hlediska nejzávažnější problém. Podstatou patogenetického mechanismu akutní rejekce je indukce aloreaktivity v příjemci (Krejsek a Kopecký, 2004). Pravděpodobnost vzniku akutní rejekce je tím větší, čím větší je odlišnost v HLA systémech dárce a příjemce (Nečas, 2000). Součásti chronické rejekce jsou neimunologické faktory. Histologicky odpovídá fibróze se ztrátou normální orgánové struktury transplantátu (Nečas, 2000). Představuje riziko u % nemocných a bez jakékoliv léčby přežije pouze 18 % postižených. 18
19 Náchylní mohou být pacienti, kteří nedostali zcela identického dárce, mají-li vyšší věk nebo byli už postiženi akutní rejekcí (Vaňásek a kolektiv, 1996) Graft versus Host Disease - GvHD Významným problémem transplantace je již zmiňovaná imunologická identita jedince, určována u člověka HLA systémem. Rozpoznání těchto struktur transplantovaných buněk příjemce vede k reakci hostitele proti štěpu (k rejekci). U alogenní transplantace krvetvorných buněk se však setkáváme s reakcí štěpu proti hostiteli (GvHD). Buňky (T-lymfocyty, NK-buňky a makrofágy) obsažené ve štěpu rozpoznávají příjemcovy antigeny a vyvolají GvHD, jelikož příjemcova KD je úplně utlumena imunosupresivní léčbou. Výjimečně se s obrazem GvHD můžeme setkat i u autologních a syngenních transplantací, kdy organismus nesprávně rozpozná své vlastní antigeny a tím je vyvolán autoimunní proces (Arvidson, 1998). V roce 1966 Billngham definoval tři základní kritéria nezbytná pro vznik GvHD: štěp musí obsahovat imunologicky kompetentní T-lymfocyty, či-li závažnost GvHD souvisí s počtem dárcovských T-buněk buňky příjemce musí exprimovat tkáňové antigeny, které jsou dárcovskými imunokompetentními buňkami rozpoznány jako cizí příjemce musí být dostatečně imunosuprimován ( utlumen jeho imunitní systém), nesmí být schopen reagovat a zničit transplantované buňky (Indrák a kolektiv, 2006). Z klinického hlediska lze rozlišovat dvě základní formy GvHD, akutní a chronickou. K akutní formě GvHD dochází většinou v období do dne +100 po převodu štěpu. Základní klinické projevy jsou zejména kožní (rash, tvorba puchýřů a odluponání kůže), gastrointestinální (např. nauzea, zvracení, průjem) a jaterní (ikterus). Klinické stážování rozlišuje čtyři stupně akutní GvHD. Nástup chronické formy GvHD je časově limitován po dni +100 po transplantaci. Může postihovat kterýkoliv systém, tkáň a orgán. V rámci stážování lze rozlišovat dvě formy. V imunosupresivní léčbě jak akutní, tak chronické GvHD nadále dominují kortikoidy doplněné aplikací cyklosporinu A (CsA) a mykofenolátu mofetilu (MMF). Fatální vyústění bývá způsobeno infekčními komplikacemi umožněnými těžkým imunodeficitem vyplývajícím jak ze samotné GvHD, tak nezbytné imunosupresivní léčby (Indrák a kolektiv, 2006). 19
20 2. Léčba 2.1 Imunosupresivní látky Imunosupresivní látky, které se užívají už několik desítek let, tlumí nežádoucí aktivitu imunitního systému. Podávají se po alogenních transplantacích (tab. 1) a také na autoimunitní onemocnění. Intenzivní imunosuprese je nezbytná při hojení transplantátu a zabránění jeho rejekci. Aplikace imunosupresivních látek je často spojena s velmi závažnými vedlejšími účinky. Látky se mohou používat v podobě monoterapie, nebo v kombinaci s dalšími imunosupresivními látkami a protizánětlivými preparáty, zvláště kortikosteroidy (Krejsek a Kopecký, 2004). Užívají se buď krátkodobě ve vysokých dávkách, a nebo delší dobu v menším množství. Jsou podávány perorálně (ústy) i parenterálně (vpravován do těla jinak než zažívacím traktem). Od imunosupresivních látek se očekává nejmenší negativní dopad na imunitní systém, dlouhodobý imunosupresivní efekt a výhodné ekonomické aspekty této problematiky (Krejsek a Kopecký, 2004). Orgánové transplantace Užívané imunosupresivní léky Odpověď Ledviny Cyklosporin, azathioprin, prednison, velmi dobrá Srdce monoklonální protilátka, takrolimus dobrá Játra Cyklosporin, prednison, azathioprin, takrolimus přijatelná Kostní dřeň Cyklosporin, cyklofosfamid, prednison, metotrexát, vyčištění dárcovské dřeně monoklonálními protilátkami proti T-buňkám velmi dobrá (Tab. 1) Klinické užití imunosupresivních léčiv při orgánových transplantací (Katzung, 2006) Kortikosteroidy (Glukokortikoidy) Kortikosteroidy při výběru imunosupresivní léčby zůstávají stále na prvním místě. Ovlivňují transkripci řady genů a to vazbou na vnitrobuněčný receptor. Blokáda transkripce umožňuje vysvětlit mnoho protizánětlivých i imunosupresivních účinků glukokortikoidů. V minulosti byly glukokortikoidy hlavní součástí imunosupresivních režimů u nemocných po transplantaci orgánu. V současnosti jsou využívány spíše přerušovaně ve vysokých dávkách k léčbě rejekčních epizod (Krejsek a Kopecký, 2004). 20
21 Přehled účinků kortikosteroidů v tab. 2. Účinky kortikosteroidů Působí na IL-1, TNF-α, GM-CSF, IL-3,IL-4, IL-5, IL-8 NOS Fosfolipáza A 2 Cyclooxygenáza typu 2 Adhezivní molekuly Endonukleázy Fyziologický efekt zánět způsobený cytokiny NO Prostaglandiny Leukotrieny Redukce emigrace leukocytů z cév Indukce apoptózy lymfocytů a eosinofylů (Tab. 2) Účinky kortikosteroidů (upraveno dle: Janeway a kolektiv, 2001). (pozn.: IL - interleukin, TNF - tumor nekrotizující faktor, GM-CSF - granulocyty a makrofágy stimulujici růstový faktor, NOS - syntáza oxidu dusnatého) Mezi kortikosteroidy patří např. prednison (obr. 4), který se využívá jak k léčbě akutní rejekce, tak k prevenci proti rejekci. Dříve byl značně užíván v kombinaci s azathioprinem a cyklosporinem (Klompmaker, 1995). (Obr. 4) Vzorec prednisonu (Janeway a kolektiv, 2001). Látky blokující proliferaci lymfocytů Tyto imunosupresivní látky zasahují do proliferačních a diferenciačních pochodů T a B lymfocytů a tím dochází ke snížení produkce protilátek. Mykofenolát mofetil Azathioprin Cyklofosfamid Metotrexát Mykofenolát mofetil Mykofenolát mofetil se podává perorálně a esterolytickým štěpením vzniká kyselina mykofenolová, která se řadí mezi imunosupresiva ovlivňující syntézu guanosinových nukleotidů. 21
POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/
POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/34.0339 Soukromá SOŠ manažerská a zdravotnická s. r. o., Břeclav Označení Název Anotace Autor VY_32_INOVACE_OSEC-20 Metodický list Transplantace práce s textem Metodický list
VíceCo je to transplantace krvetvorných buněk?
Co je to transplantace krvetvorných buněk? Transplantace krvetvorných buněk je přenos vlastní (autologní) nebo dárcovské (alogenní) krvetvorné tkáně. Účelem je obnova kostní dřeně po vysoce dávkové chemoterapii
VíceVNL. Onemocnění bílé krevní řady
VNL Onemocnění bílé krevní řady Změny leukocytů V počtu leukocytů Ve vzájemném zastoupení morfologických typů leukocytů Ve funkci leukocytů Reaktivní změny leukocytů Leukocytóza: při bakteriální infekci
VíceVZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
VíceREAKCE ŠTĚPU PROTI HOSTITELI
REAKCE ŠTĚPU PROTI HOSTITELI Autor: Daniela Hamaňová, Veronika Hanáčková Výskyt Výskyt akutní reakce štěpu proti hostiteli se pohybuje globálně v rozmezí 26% - 34% u transplantací od příbuzných dárců a
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceOdběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace
Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Helena Švábová, Andrea Žmijáková Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno Separační středisko je součástí Interní hematologické
VíceDiagnostika a příznaky mnohočetného myelomu
Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu J.Minařík, V.Ščudla Mnohočetný myelom Nekontrolované zmnožení nádorově změněných plasmatických buněk v kostní dřeni Mnohočetný = obvykle více oblastí kostní
VíceČasná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové
Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje
VíceSTANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha
STANDARDNÍ LÉČBA MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA OBECNĚ 1/ Cíl potlačení aktivity choroby zmírnění až odstranění příznaků choroby navození dlouhodobého, bezpříznakového období - remise
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VíceVýroční zpráva tkáňového zařízení za rok 2015
Ústav hematologie a krevní transfuze, p. o. IČO 23736 128 20 Praha 2, U Nemocnice 1 telefon: 224 436 018, E-mail: cryo@uhkt.cz Pracoviště FN Motol, Nová budova kliniky dětské onkologie číslo 23, ulice
VíceTRANSPLANTAČNÍ PROGRAM v ČR
TRANSPLANTAČNÍ PROGRAM v ČR ZEMŘELÍ DÁRCI ORGÁNŮ - zásadní podmínka i limit transplantační medicíny Petr Němec, N Eva Pokorná Česká transplantační společnost Kongres ČSARIM, České Budějovice 2009 Organizace
VíceChronická imunosupresívní medikace a kritický stav (po transplantaci kmenových buněk krvetvorby) Michal Kouba
Chronická imunosupresívní medikace a kritický stav (po transplantaci kmenových buněk krvetvorby) Michal Kouba Imunosupresíva v kontextu alo-sct PROFYLAXE GVHD v chronické medikaci Cyklosporin A Tacrolimus
VíceTransplantace kostní dřeně (BMT, HCT, PBPC,TKD) ( transplantace krvetvorných buněk, periferních kmenových buněk)
Transplantace kostní dřeně (BMT, HCT, PBPC,TKD) ( transplantace krvetvorných buněk, periferních kmenových buněk) Transplantace transfuze koncentrátu krvetvorných progenitorových buněk (štěp) pacientovi
VíceÚspěchy a limity české transplantační medicíny
Úspěchy a limity české transplantační medicíny Eva Pokorná Česká transplantační společnost Transplantace orgánů Život zachraňující výkony Hlavní problém imunologický (rejekce) Do poloviny 80 let minulého
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceJE MOŽNÉ ZVÝŠIT POČET ORGÁNŮ KTRANSPLANTACÍM?
JE MOŽNÉ ZVÝŠIT POČET ORGÁNŮ KTRANSPLANTACÍM? Ivana Volfová ARK FN Ostrava Transplantační centrum FN Ostrava Lékaři svatí Kosma a Damián ve třetím století transplantují nohu. (Ditzingen, 16. století) 20.9.2013
VíceHemato-onkologická klinika FNO a LF UP. Transplantace krvetvorných buněk
Hemato-onkologická klinika FNO a LF UP Transplantace krvetvorných buněk Doney K et al.: Treatment of chronic granulocytic leukemia by chemotherapy, total body irradiation and allogeneic bone marrow transplantation.
VíceOBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
VíceA) Dárci a odběry. Druh buněk / tkání Počet dárců * Počet odběrů tabl. 1 :Žijící dárci / odběry buněk a tkání pro autologní použití
PŘEHLED ČINNOSTI TKÁŇOVÝCH BANK ZA ROK 2007 ODBĚR, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE LIDSKÝCH TKÁNÍ A BUNĚK Název, číslo tkáňové banky: Buněčná tkáňová banka, FN Olomouc, I P. Pavlova 6, event. č. BTB59 Vedoucí
Více+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy
IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které
VíceZnámé vlivy které přispívají k rozvoji leukémie můžeme rozdělit do tří skupin. Jsou to vlivy genetické, imunologické a vliv prostředí.
Akutní lymfoblastická leukémie u dětí Autor: Marie Kročová Výskyt Akutní lymfoblastická leukémie je nejčastějším onkologickým onemocněním dětského věku. Je zastoupena v 80% všech leukémií u dětí. V České
VíceČasná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové
Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceL. Telecká, J. Rutarová CKTCH Brno
Dárcovský program v ČR L. Telecká, J. Rutarová CKTCH Brno Počet dárců/milion obyvatel ve vybraných evropských zemích v r.2010 Počet dárců na mil.obyv mil.obyv.. v ČR v letech 1992-2011 24 23,2 22 21,3
VíceVakcíny z nádorových buněk
Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich
VíceMámou i po rakovině. Napsal uživatel
Ve Fakultní nemocnici Brno vzniklo první Centrum ochrany reprodukce u nás. Jako jediné v ČR poskytuje ochranu v celém rozsahu včetně odběru a zamrazení tkáně vaječníku. Centrum vznikalo postupně od poloviny
VíceEvropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti
Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?
VíceUrychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu
Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.
Více10. přehledu o provedení krevní transfúze v uplynulých
Strana 1236 Sbírka zákonů č. 114 / 2013 Částka 51 114 VYHLÁŠKA ze dne 29. dubna 2013 o stanovení bližších podmínek posuzování zdravotní způsobilosti a rozsahu vyšetření žijícího nebo zemřelého dárce tkání
VíceLEUKÉMIE. Markéta Vojtová
LEUKÉMIE Markéta Vojtová Trocha patofyziologie 1 Leukémie je zhoubné onemocnění krve Kmenová buňka v kostní dřeni se chromozomálně odchýlí (změní) změněná buňka plodí další již změněné (patologické) buňky
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ
VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ ROK: 17 tkáňové zařízení: Hematologicko - onkologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň alej Svobody 8, Plzeň 34 číslo tkáňové banky: odpovědná osoba: ICCBBA
VíceObr. 1 Vzorec adrenalinu
Feochromocytom, nádor nadledvin Autor: Antonín Zdráhal Výskyt Obecně nádorové onemocnění vzniká následkem nekontrolovatelného množení buněk, k němuž dochází mnoha různými mechanismy, někdy tyto příčiny
VíceRozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče
Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka
VíceFyzioterapie na transplantační jednotce kostní dřeně Mgr. Michaela Málková, Ph.D.
Fyzioterapie na transplantační jednotce kostní dřeně Mgr. Michaela Málková, Ph.D. Klinika rehabilitace FN Motol dětská část Transplantace kostní dřeně (TKD) - historie pomocná léčebná metoda již cca 25
VíceKapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce
Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji
VíceMYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI
MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI DEFINICE: chronické myeloproliferativní (klonální) onemocnění charakteristické zmnožením vaziva v kostní dřeni a extramedulární krvetvorbou (první popis -
VíceZÁZNAM POHOVORU S LÉKAŘEM
Strana 1 / 5 Vážená pacientko, vážený paciente, vážení rodiče, vzhledem k Vašemu zdravotnímu stavu (zdravotnímu stavu Vašeho dítěte) je Vám doporučeno provedení výše uvedeného zákroku (výkonu). Před vlastním
VícePotransfuzní reakce. Rozdělení potransfuzních reakcí a komplikací
Potransfuzní reakce Potransfuzní reakcí rozumíme nežádoucí účinek podaného transfuzního přípravku. Od roku 2005 (dle platné legislativy) rozlišujeme: závažná nežádoucí příhoda ( vzniká v souvislosti s
VícePŘEHLED ČINNOSTI TKÁŇOVÝCH BANK ZA ROK 2008 ODBĚR, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE LIDSKÝCH TKÁNÍ A BUNĚK Název, číslo tkáňové banky:
PŘEHLED ČINNOSTI TKÁŇOVÝCH BANK ZA ROK 2008 ODBĚR, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE LIDSKÝCH TKÁNÍ A BUNĚK Název, číslo tkáňové banky: Buněčná tkáňová banka event. č. BTB59 Vedoucí Tkáňové banky: Doc. MUDr. E.
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ
HOO/O13 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ ROK: 6 tkáňové zařízení: Hematologicko - onkologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň alej Svobody 8, Plzeň 34 6 číslo tkáňové banky: odpovědná osoba:
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ
VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ ROK: 4 tkáňové zařízení: Hematologicko - onkologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň alej Svobody 8, Plzeň 34 6 číslo tkáňové banky: odpovědná osoba: ICCBBA
VíceLEUKÉMIE. Markéta Vojtová
LEUKÉMIE Markéta Vojtová Zhoubná onemocnění krve LEUKÉMIE akutní chronické myeloidní lymfoidní myeloidní lymfoidní LYMFOMY Hodgkinův non Hodgkinské Leukémie Trocha patofyziologie 1 Leukémie je zhoubné
VícePatient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště
Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště Jindřich Polívka 1, Jan Švancara 2 1 Hospic Dobrého Pastýře Čerčany 2 Institut
VícePNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK
PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,
VíceTrombocytopenie v těhotenství
Trombocytopenie v těhotenství doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze Definice normální počet trombocytů u netěhotných žen 150-400 x 10 9 /l v těhotenství
VíceZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
VíceATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA
ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA 17. OCHRANA PŘED JADERNÝM ZÁŘENÍM Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. OCHRANA PŘED JADERNÝM ZÁŘENÍM VLIV RADIACE NA LIDSKÝ ORGANISMUS. 1. Buňka poškození
VíceSpecifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceNové léčebné možnosti v léčbě mnohočetného myelomu GROUP. Roman Hájek 3.9.2005. Lednice
Nové léčebné možnosti v léčbě mnohočetného myelomu CZECH CMG M Y E L O M A GROUP ČESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA ČESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA CZECH CMG M Y E L O M A NADAČNÍ FOND GROUP Roman Hájek 3.9.2005 Lednice
VíceSoučasné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj
Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ
HOO/O1 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ ROK: 15 tkáňové zařízení: Hematologicko - onkologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň alej Svobody 8, Plzeň 4 6 číslo tkáňové banky: odpovědná osoba:
VíceDiagnostika leukocytózy
Strana 1 ze 5 Info 3/2018 Diagnostika leukocytózy Leukocytóza je definována zvýšením počtu bílých krvinek (leukocytů) v periferní krvi. Leukocytóza je relativně nespecifický pojem, a proto by měl být vždy
VíceLÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU. MUDr. Miroslava Schützová. 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele
LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU MUDr. Miroslava Schützová 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele 20. - 21. listopadu 2009 Karlova Studánka ČESKÁ MYELOMOVÁ
VíceMUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne
VíceProgrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ
HOO/O1 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ ROK: 218 tkáňové zařízení: Hematologicko - onkologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň alej Svobody 8, Plzeň 4 6 číslo tkáňové banky: odpovědná osoba:
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VícePŘEHLED ČINNOSTI TKÁŇOVÝCH BANK 2011
PŘEHLED ČINNOSTI TKÁŇOVÝCH BANK 2011 ODBĚR, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE LIDSKÝCH TKÁNÍ A BUNĚK Název, číslo tkáňové banky: Oční tkáňová banka OTB01 Vedoucí Tkáňové banky: Prof. MUDr. Pavel Kuchynka, CSc. MUDr.
VíceMUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
VíceAkutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc
Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc Akutní leukémie (AL) Představují heterogenní skupinu chorob charakterizovaných kumulací klonu nevyzrálých, nádorově
VíceErytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních
VíceObsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceKOORDINAČNÍ STŘEDISKO TRANSPLANTACÍ Ruská 85, Praha 10
Stanovisko KST Věc: Souhlas s darováním tkání od zemřelých dárců Vydáno: 5. března 2014 Klíčová slova: tkáně, darování, vyjádření souhlasu, zemřelý dárce Obecným a základním zdrojem právní úpravy transplantací
VíceIII/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceBezpečnostně právní akademie Brno
Bezpečnostně právní akademie Brno Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Eva Hrobařová Název materiálu: Nemoci imunitního systému Označení materiálu:
VícePatogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha
Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Herpetické viry u imunokompetentních hostitelů Rovnovážný stav mezi virem a hostitelem
VíceCévní mozková příhoda. Petr Včelák
Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test
VíceSoučasné výsledky transplantací ledvin
Současné výsledky transplantací ledvin MUDr. Tomáš Reischig transplantační nefrolog, I. interní klinika Úvod Není pochyb o tom, že transplantace ledviny je nejlepší léčebnou možností pro pacienty s chronickým
VíceTransplantace ledvin. Vítejte na našem dialyzačním středisku
Transplantace ledvin Vítejte na našem dialyzačním středisku Proč se provádí transplantace ledvin? Úspěšná transplantace je jediným řešením, jak se po selhání ledvin zbavit potřeby dialýzy. Po transplantaci
VíceMnohočetný myelom. Jan Straub a kolektiv. (Morbus Kahler, plazmocytom) Stručný průvodce pro pacienty a jejich blízké. Česká myelomová skupina
Mnohočetný myelom (Morbus Kahler, plazmocytom) Stručný průvodce pro pacienty a jejich blízké Jan Straub a kolektiv Česká myelomová skupina 12m Tato příručka je určena nemocným, kterým bylo zjištěno onemocnění
VíceKrevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:
VíceMaturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství
Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -
VíceCo jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
VíceDoc. MUDr. Petr Sedláček, CSc.
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Doc. MUDr. Petr Sedláček, CSc. V listopadu loňského roku uplynulo 20 let od provedení první tranplantace buněk krvetvorby
VíceSpecifika péče o nemocné po transplantaci srdce
Specifika péče o nemocné po transplantaci srdce I. Málek Den otevřených dveří pro spolupracující lékaře Klinika kardiologie IKEM 16. 10. 2012 Transplantace srdce Základní údaje 3 000 operací ročně ve
VíceAtestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního
VíceZEMŘELÍ DÁRCI ORGÁNŮ - zásadní podmínka i limit transplantační medicíny
ZEMŘELÍ DÁRCI ORGÁNŮ - zásadní podmínka i limit transplantační medicíny Problematika zemřelých dárců orgánů up to date Eva Pokorná Transplantcentrum IKEM Praha Transplantační program Rejekce Do poloviny
VíceImunitní systém, transplantace
Imunitní systém, transplantace Imunita Schopnost organizmu bránit se proti antigenům z vnějšího i vnitřního prostředí Spouští imunitní odpověď Řídí ji imunitní systém Imunitní systém Zajišťuje integritu
VíceSYSTÉMOVÝ LUPUS ERYTHEMATOSUS (LUPUS ERYTHEMATOSUS DISSEMINATUS) Autor: Martin Janošík. Výskyt
SYSTÉMOVÝ LUPUS ERYTHEMATOSUS (LUPUS ERYTHEMATOSUS DISSEMINATUS) Autor: Martin Janošík Výskyt Systémový lupus erythematosus (SLE) je závažné onemocnění imunitního systému, které se může projevit poškozením
VíceKlinická dozimetrie v NM 131. I-MIBG terapie neuroblastomu
Klinická dozimetrie v NM 131 I-MIBG terapie neuroblastomu Prchalová D., Solný P., Kráčmerová T. Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol 7. Konference radiologické fyziky Harrachov,
VíceFaktory ovlivňující počet zemřelých dárců orgánů
Faktory ovlivňující počet zemřelých dárců orgánů Eva Pokorná Transplantcentrum IKEM Praha Zemřelí dárci orgánů / 1 mil. obyv. 25 ČR 1989-2009 23,2 20 21,3 19,8 20,9 19,2 20,5 18,6 20,1 19 21 19,3 19,4
VíceObsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceSOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ
Studie Mladý ječmen STUDIE NA MLADÝ JEČMEN / r. 2002 Studii vypracoval MUDr. Miloslav Lacina ve spolupráci se společností Green Ways s.r.o.. Probíhala v roce 2002 v období podzim-zima - v období velké
VíceTransplantace ledvin. Vítejte na našem dialyzačním středisku
Transplantace ledvin Vítejte na našem dialyzačním středisku Proč se provádí transplantace ledvin? Úspěšná transplantace je jediným řešením, jak se po selhání ledvin zbavit potřeby dialýzy. Po transplantaci
VíceLéčba anemie. Prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika VFN Praha
Léčba anemie Prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika VFN Praha Anemie Nedostatek červených krvinek - erytrocytů resp. krevního barviva - hemoglobinu Stupně anemie normální KO hgb 120-175 g/l lehká anemie
VíceEpidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití
Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda
VíceImunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceStrašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková
Strašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková Ebola a Česká republika máme se bát? Jaké je riziko, že se Ebola dostane do České republiky a začne se tu šířit? Riziko pro turisty nebo obchodní
VíceŽivot s karcinomem ledviny
Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny není lehký. Ale nikdo na to nemusí být sám. Rodina, přátelé i poskytovatelé zdravotní péče, všichni mohou pomoci. Péče o pacienta s karcinomem buněk
VíceProf. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Tomáš Büchler, PhD.
Promítnutí pokroků lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k mezinárodní klasifikaci nemocí a s přihlédnutím k Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností
Více