6. Výstupní jednotky Obecné charakteristiky Kostra, její struktura a funkce Kosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "6. Výstupní jednotky. 6.1. Obecné charakteristiky. 6.2. Kostra, její struktura a funkce 6.2.1. Kosti"

Transkript

1 6. Výstupní jednotky 6.1. Obecné charakteristiky Výstupní jednotky zahrnují tkáně všeho druhu. Podle určení rozlišujeme výstupní jednotky na: motorické - zajišťují pohyb (převodem chemické energie na mechanickou). Zahrnují kosterní svaly a kontraktilní strutury kardiovaskulárního, dýchacího, zažívacího systému a exkrečních jednotek. informační - pro vstup, výstup, přenos, zpracování a uchování informace; zahrnují svaly pro vnitřní (hladké svalstvo) i vnější prostředí (mimické svaly a hlasivky) a žlázy pro vnější prostředí; sekreční 1 - sekrece je vylučování tělu prospěšných látek ze žláz; exkreční 2 - exkrece znamená vylučování a vyměšování odpadních, tělu neprospěšných, resp. přebytečných látek; nosné - zajišťují nejen fyzickou podporu svalů, nýbrž i ostatních vnitřních tkání a orgánů Výstupní jednotky jsou řízeny centrální nervovou soustavou a endokrinní soustavou. Řízení prostřednictvím CNS je určeno zcela jednoznačně, naopak činnost a tím i vliv endokrinního systému závisí na stavu CNS a dalších podmínkách charakterizujících tok chemických poslů, zejména hormonů Kostra, její struktura a funkce Kosti Kostra plní zejména podpůrnou roli, která dává organismu jeho tvar a umožňuje jeho pohyb a zajišťuje pravidelnou činnost vnitřních orgánů. Kostra váží u mužů cca 12 kg a cca 10 kg u žen. Pevnost kosti vůči tlaku odpovídá více či méně pevnosti mosazi, pevnost vůči tahu je poněkud menší. Kromě podpůrné funkce mají kosti ještě několik dalších úkolů, např. určují skladbu a zajišťují uchovávání minerálů, produkují červené krvinky. Tyto různé úlohy mohu být realizovány díky složité stavbě a intenzivnímu metabolismu kostní tkáně. Obecně kosti dělíme na (obr.6.1): dlouhé (k. stehenní, k. pažní,...); krátké (k.zápěstní); ploché (lopatka); nepravidelné (k. chodidla). Kost je vytvořena z hutné korové vrstvy a z vrstvy houbovité. Korová hmota, která hlavně určuje mechanické vlastnosti kosti, tvoří povrch kosti, zatímco houbovitá hmota je uvnitř hlavic dlouhých kostí, příp. uvnitř krátkých a plochých kostí (v těchto kostech může být velice tenká nebo tam může zcela scházet) a je prostoupena kostní dření. Rozlišujeme dva druhy kostní dřeně: žlutá kostní dřeň má vzhled tukové tkáně; červená kostní dřeň je místem, kde vznikají erytrocyty; Ve stáří se kostní dřeň mění v želatinovou hmotu. Obr.6.1 Lidská kostra 1 Sekreční - lat. cerno - odděluji, vylučuji; lat. se- předpona znamenající pro sebe, roz-, od- 2 Exkreční - lat. ex- předpona znamenající ven, z-) 85

2 Obr.6.2 Stavba stehenní kosti Obr.6.3 Zábrana dalšího praskání materiálu (kosti) pomocí navrtání otvoru na konci vytvořené štěrbiny Jak hutnou kompaktní, tak i houbovitou vrstvou kosti procházejí mnohé cévy, kterými protéká přibližně 5% srdečního výdeje. Dále se zabývejme především nosnou funkcí kostry a to z hlediska dlouhých kostí a jejich korové vrstvy. Dlouhé kosti (pažní, stehenní, holenní, loketní) mají více či méně tvar trubice. Uvnitř je možné rozpoznat kanál kostní dřeně, který je vyplněn kostní dřeni (obr.6.2). Základ kostní dřeně tvoří tkáň, ve které se nacházejí různé buněčné elementy, mezi jinými osteoblasty (řec. osteon - kost, řec. blastos - zárodek) a osteoklasty (řec. klastos - ulomený, od klao - lámu). Osteoblasty, aktivní buňky tvořící kostní hmotu, spojují své produkty do síťovité struktury a vytvářejí tzv. osteoid, který posléze kalcifikuje a tak se tvoří kostní tkáň. Část z těchto buněk zůstává v kostní hmotě, tzv. osteocyty. Kost nemůže stále zvyšovat svou tloušťku a proto současně s růstem kostní tkáň z vnitřní strany kostní dutiny odumírá, což zajišťují osteoklasty, velké buňky s mnoha jádry. Kosti jsou pokryty blánou - okosticí, která je bohatě prokrvena a inervována. Nervy i cévy pronikají také do vnitřku kostí. Jak kompaktní, tak i houbovitá kostní tkáň mají pórovitou strukturu, což jednak zmenšuje váhu kostí, jednak zvětšuje odolnost vůči lomu (obr.6.3). Struktura je tvořena trámcovitou tkání - trámčinou, jejíž uspořádání a hustota závisí na každé konkrétní části kosti (obr.6.4). Pokud je kost vystavena fyziologickému tlaku, pak se hustota trámčiny zvětšuje. Naopak, namáhání menší než je zvykem (patologicky malé) způsobuje zánik trámčiny i odvápnění kosti, tedy snížení její odolnosti. Stejně tak nadměrný, patologicky dlouhotrvající tlak, hormonální poruchy či jiné chorobné stavy mohu způsobit vstřebávání kostní tkáně. Změny, které vyvolávají ve struktuře kostí vnější síly, vyjadřuje Wolfův zákon. Tento zákon není skutečný fyzikální zákon, spíše souhrn dlouholetých pozorování. Dvě nejdůležitější součásti tohoto zákona jsou hypotéza o trajektorii a adaptivní modelování. Hypotéza o trajektorii se týká viditelné shody uspořádání trámcovité struktury s matematicky určenými a vyznačenými tlakovými siločarami. Adaptačním modelováním rozumíme změny tvaru a vnitřní struktury kosti vlivem vnějších patologických sil. Podle Wolfova zákona (obr.6.5) probíhá v kostech biologický řídicí proces, přičemž osteocyty slouží jako tlakové senzory a osteoblasty i osteoklasty jsou výkonnými prvky a celý systém zajišťuje převod mechanického tlaku do fyziologického normálu. Tak kost, ve které tak jako v každé tkáni probíhá neustálá obnova, může měnit tvar do (z biomechanického hlediska) nejvhodnější podoby. Tento jev může být právě tak užitečný (např. vrůstání implantátu), jako škodlivý (např. zkřivení páteře nebo osy dolních končetin). Nepochybně nejdůležitějším vnějším procesem, který způsobuje změny tlaku na kosti je pohyb. 86 Obr.6.4. Trámčina kostí odpovídá rozložení namáhání kosti

3 Kosti jsou spojené pomocí kloubů. V okamžiku, kdy se svaly, šlachami připojené ke kostem, zkracují, mění kosti svou polohu. Stavba kloubu umožňuje plynulost a široký rozsah pohybu Klouby Kloub je pohyblivé spojení dvou kostí (výjimečně chrupavek). Pohyb v kloubech probíhá s minimálním třením díky existenci neustále vláčné kloubní chrupavky. Vzájemně spolupracující konce kostí jsou pokryté chrupavkou s nezvykle hladkým povrchem. Chrupavka není prokrvená, protože tlak kosti by mohl Obr.6.5 Wolfův zákon způsobit zánět cév. Místo toho je vyživována a zvláčňována kloubovým mazem, který vytváří mazová blána, nacházející se ve vnitřní vrstvě kloubního pouzdra (obr.6.6). Je-li chrupavka prosáknuta mazem, pak se v okamžiku, kdy na sebe začnou kosti vzájemně tlačit, uvolní malé množství mazu, aby se zlepšilo namazání kloubu. Jakmile tlak přestane působit, maz se zpětně vsakuje do chrupavky. Kloub obklopuje kloubní pouzdro a to nedovolí mazu uniknout ven. Samo pouzdro není schopno zajistit trvalé pohyblivé spojení kostí. Proto uvnitř, případně vedle kloubu jsou konce kostí spojeny vazy, podobnými šlachám. Obr.6.6 Skladba kolenního kloubu V některých kloubech, např. kolenním, jsou navíc kloubní poloměsíčité chrupavky, které dodatečně zmírňují vliv tlaku a tak chrání povrchové plochy kloubu a usnadňují spolehlivé, přesné provedení pohybů. Tření na povrchu kloubních chrupavek je menší než tření bruslí na ledě. Dokonalost kloubního aparátu je taková, že v některých kloubech je koeficient tření 0,005. A to vše kvůli tomu, aby byl umožněn pohyb organismu, a v dalších důsledcích jeho přežití Pohyb Pohyb člověka lze rozdělit do dvou kategorií: lokomoce - pohyb, jímž se organismus přemísťuje; manipulace - činnost zajišťovaná horními končetinami. Pohyb člověka lze popsat ve třech rovinách - frontální, sagitální a transverzální (obr.6.7). Abychom byli schopni popsat pohyb, musíme jej dokázat změřit, např. pomocí souřadnic vybraných bodů na těle, elektromyografického signálu nebo též zrychlení určených bodů na těle. Lze zkoumat i reakční síly (během chůze na desce umožňující měřit sílu reakce) i Obr.6.7 Popisné anatomické roviny 87

4 změny úhlů kloubů. Obvykle se vybrané body na těle označí značkami, např. infračervenými, jejichž poloha je registrována kamerou a analyzuje se počítačem (zpravidla off-line). Na základě těchto i jiných podobných údajů byly vytvořeny složité, podrobné biomechanické modely pohybového systému člověka. Nejkomplikovanější model má až 250 stupňů volnosti. V praxi se ale používají jednodušší modely, např. model antropomorfického robota má 25 stupňů volnosti. Takové modely se používají pro terapeutické nebo rehabilitační účely, pro zkoumání stability dvounohých kráčejících strojů nebo manipulačně-lokomočních systémů. V závislosti na oblasti použití se zaznamenávají a analyzují různé údaje. V zásadě, modelování a simulace pohybu člověka předpokládá použití dynamických modelů, naopak při biomechanické analýze kosterního aparátu se uplatní modely statické. V obou případech jsou pro získání výsledků třeba komplikované, časově náročné výpočty, i když nedávno vytvořená programovací prostředí řeší mnohé z těchto problémů. Obyčejně se pro řešení problémů tohoto typu používá metoda konečných prvků. Biomechanické modely jsou v medicíně obecně použitelné zejména při plánování korekcí kosterního aparátu, resp. při kostních implantacích, protože umožňují vymezit jednotlivé plochy a vyvinuté síly. Obnovení správných proporcí a směrů působení jednotlivých sil rozhoduje o úspěchu případného chirurgického zásahu Implantace Za současného stavu medicíny i techniky je již možná trvalá či dostatečně dlouhodobá náhrada velkého množství lidských orgánů. Každý umělý prvek vložený do organismu nazýváme implantátem a jeho vložení do organismu označujeme jako implantaci. I když první pokusy o implantace sahají až do starověku, teprve poznání zásad asepse (nepřítomnost choroboplodných mikroorganismů - lat. a- předpona pro opak, zápor, nedostatek, řec. sepsis od sepo hniji) a antisepse (postup sloužící k co největšímu omezení choroboplodných organismů v daném prostředí - řec. anti- proti), spolu se schopností poskytnout narkózu či jiné formy místního znecitlivění umožnilo zahrnout implantační techniky do denní lékařské praxe. Úspěch implantace je možný pouze za přesné, neoddělitelné spolupráci medicíny a techniky, proto je zajímavou úlohou bioniky. První implantáty byly spojeny s náhradou kostí člověka a implantáty tohoto druhu stále tvoří většinu. Pro ilustraci problémů spojených s náhradou kostí byly vybrány tři případy - stabilizační destičky pro zlomeniny kostí, dřeňové spoje a umělý kyčelní kloub. Destičky pro spojení kosti Spojovací destičky jsou příkladem pasivních implantátů, tj. zastupujících statické prvky organismu a předpokládá se, že budou v místě použití nepohyblivé. Destičky jsou implantovány pouze na dobu srůstání kosti (dočasné implantáty), proto mohou být vytvořené z materiálu, který přesto, že je dostatečně biologicky shodný, může po delším čase vykazovat nežádoucí, škodlivé interakce s tkání a orgánovými tekutinami. Poměrně levným materiálem, který má dostatečné mechanické vlastnosti a je snadno opracovatelný, je ocel, např. chromniklmolybdenová (Cr-Ni-Mo) nebo kobaltchrommolybdenová (Co-Cr-Mo). Složení a zpracování těchto ocelí jsou neustále vylepšovány. Destičky se připevňují ke kosti odpovídajícími šrouby. V první etapě byly destičky používány pro kontaktní zlomeniny (Hausmann , Lambotte , Sherman , Lane ). Jejich úlohou bylo udržet obě části kosti blízko sebe, tedy zabránit podélnému a rotačnímu pohybu. Nicméně ukázalo se, že vlivem tlaku kost pod destičkou a kolem závitů odumírá, což způsobuje uvolnění celé konstrukce. Poněvadž současně s tím začíná fyziologicky odumírat kost i v místě zlomu, destička nejen že přestane znehybňovat obě části kosti, ale přímo znemožňuje srůst díky tomu, že zabraňuje kontaktu obou zlomených částí. Další zlepšení měla tomuto jevu předejít. Při spojování úlomků kostí se bere ohled na fyziologický zánik plochy kostního zlomu pomocí odpovídajícího stisku obou zlomků. Postupně byly vyvinuty svírací destička (Danis ), svírací aparát (Venable ) a ko- 88 Obr.6.8 Princip samosvorných destiček

5 nečně samosvorné destičky (Bagby a Janis ), které měly tak uzpůsobené otvory, že hlava šroubu klouzající po bočním povrchu otvoru způsobovala pevné sevření obou částí kosti (obr.6.8). Poslední varianta se používá dodnes, i když s mnohými obměnami. Zvláště se o to zasloužila v roce 1958 založená švýcarská společnost AO (Arbeitgemeinschaft für Osteosynthese). Výzkumné práce této společnosti ukázaly kromě jiného na řadu faktorů podílejících se na správném srůstu, např. výběr kroutícího momentu během šroubování, správný ohyb destičky, počet a druhy otvorů. Výzkum byl prováděn na modelech a dokonce ani potvrzené experimenty nemohou zajistit stoprocentní úspěch při srůstu, protože jednak nezohledňují změny nastávající v živé tkáni ovlivněné stiskem, jednak neumožňují získat přesné údaje, např. o tloušťce korové vrstvy srůstající kosti, nezbytné pro definování podmínek srůstu. Vzhledem k tomu, že spoj pomocí destiček je nejčastěji používaný a nejlépe poznaný způsob implantace, lze si snadno udělat obrázek o všech problémech, které souvisí s dalšími složitějšími způsoby implantace. Obr.6.9 Küntscherův hřeb Dřeňové spoje Tyto destičky znehybňují kost zevnitř. Spojení kostí je také možné provést pomocí hřebu vloženého do dřeňového kanálu, tedy zevnitř. První pokusy s tímto způsobem znehybnění se uskutečnily na konci 19. století, ale teprve Küntscher v roce 1940 vytvořil hřeb, který byl posléze obecně přijat v chirurgické praxi. Küntscher používal pro znehybnění končetinových kostí několika druhů kovových hřebů, aby mohl lépe zajišťovat, jinak ve válečných podmínkách obtížné, ošetřování raněných a případně jejich rychlou evakuaci. Küntscherův hřeb je podélně přeříznutá trubička s průřezem ve tvaru trojlístku nebo písmene Ω (příp. písmene V) vyrobená z plechu V4A - chromniklmolybdenová ocel s příměsí titanu (Ct-Ni-Mo-Ti). Hřeb má tupý kónický konec, umožňující jednodušší zavedení do dřeňového kanálu. Způsob znehybnění částí zlomené kosti připomíná spojování dvou dřevěných částí pomocí hřebíku. Když zatloukáme hřebík do dřeva, rozdělujeme jeho vlákna, která pak pružně svírají hřebík a tvoří pevné spojení. Podobně zavádění hřebu na těsno do dřeňového kanálu (obr.6.9) vede k zúžení podélné štěrbiny. Ta se po zavedení díky pružné konstrukci hřebu opět rozšíří a hřeb se v kosti se zafixuje tím, že se opírá o kost. Ovšem tlak na kost způsobuje její odumírání a rozšíření kanálu, do kterého je hřeb zaveden, způsobí jeho postupné uvolnění. Avšak dříve než dojde k úplnému uvolnění hřebu, se kosti podaří srůst. Hřeb se zavádí po předchozím navrtání otvoru o přiměřeně malém průměru pod RTG dohledem. Někdy se hřeb dodatečně zpevňuje příčnými šrouby. Dřeňové spoje se nejčastěji používají při zlomeninách stehenních, lýtkových a pažních kostí. Umělý kyčelní kloub Umělý kyčelní kloub nebo též totální endoprotéza kyčelního kloubu je aktivním implantátem. To znamená, že spolu vzájemně spolupracují dvě části kloubní protézy - hlavice a kloubní jamka (obr.6.10). Prototyp totální endoprotézy byl vytvořen v roce Umělý kloub se zpravidla používá ve dvou situacích - v případě zlomeniny krčku stehenní kosti, která již nemá naději srůst nebo při velkých degenerativních změnách tohoto kloubu. Je to samozřejmě stálý implantát a v organismu zůstává tak dlouho, pokud se neobjeví příznaky opotřebení nebo nežádoucích interakcí s tkání. Proto je velice pečlivě technologicky zpracovávaný a vyrábí se z různých materiálů, např. hlavice z vhodné oceli a jamka z oceli s vložkou z biokompatibilní tvrdé umělé hmoty. Rovněž se používají keramické materiály. Protože neexistuje možnost dodatečného mazání kloubu, musí být povrch vzájemně se dotýkajících materiálů velice hladký a tvrdý, aby byl možný plynulý pohyb bez otěru materiálu endoprotézy. 89

6 Obě části umělého kloubu se do kostí osazují pomocí tzv. kostního cementu nebo bezcementovou metodou. V druhém případě je povrch osazovaných částí vhodně profilovaný, aby kostní tkáň mohla lépe vrůst do profilu protézy. Někdy se materiál protézy ještě dále povléká vrstvou látky (např. hydroxiapatitem) se složením podobným jako má kostní tkáň. Stisk obou částí zajišťují svaly. Endoprotézy kyčelního kloubu se vybírají na základě RTG vyšetření, přičemž se vyhodnocuje především potřebná velikosti hlavice a délky krčku stehenní kosti (tzv. offset). Vybírá se nejvhodnější velikost z určité typové řady. Různé jsou též tvary násad protéz osazovaných do stehenní kosti. Velmi důležité je, aby zatížení z pánve bylo přeneseno na stehenní kost po celé délce násady. Jinak je vyloučeno, že se umělý kloub do kosti zafixuje. K tomu, aby byl kloub správně implantován, tj. se zachováním všech přirozených vzdálenosti a úhlů ve stehně i v pánvi, jsou zcela nezbytné speciální nástroje. Přes tyto obtíže je totální endoprotéza kyčelního kloubu čím dál tím víc používána se stále lepšími výsledky. Často je pro pacienta jedinou šancí jak si zachovat možnost vlastního pohybu a tím i kvalitního přežití. Teoreticky může být kost zastoupena mechanickým zařízením jak z hlediska podpůrné, tak i pohybové funkce. Ale dosud nebyl vyvinut materiál, který by při stejné váze měl i stejnou odolnost jako má kost a současně byl biokompatibilní s organismem člověka. Poměrně těžké klouby se v místě jejich osazení v kosti uvolňují. Kost se neustále obnovuje, zatímco endoprotéza stárne. Zlomenina implantátu, např. následkem únavy materiálu, zpravidla vyžaduje jeho výměnu, což obnáší Obr.6.10 Umělý kyčelní kloub další komplikovanou operaci. Přesto však korelace neživé a biotické hmoty je menším zlem než zánět nebo znemožnění funkce kosterního systému Kosterní svaly Fyziologické základy Kosterní svaly převádějí chemickou energii vázanou v organických sloučeninách (zejména v cukrech) uložených ve svalech na mechanickou a tepelnou energii, což se děje při daném uspořádání svalových vláken za pomoci enzymů (biokatalyzátor - bílkovina, která i při malé koncentraci významně urychluje průběh biochemických reakcí). V lidském těle je přibližně 630 svalů (představuje to asi 40% hmotnosti těla) - brouk kovařík má cca 800 svalů, housenky až 4000 svalů. Největší sval lidského těla je velký hýžďový sval (dokáže vyvinout sílu až 10 4 N), nejmenší sval je sval třmínkový. Svalová buňka je vlákno o délce 4,5 mm až 20 cm a průměru 10 až 100 µm (běžně kolem 50 µm). Obsahuje stovky myofibril (řec. mys, myos - myš; lat. fibra - vlákno). Každá myofibrila, s průměrem do 1 µm, je rozdělena disky (ploténkami) Z na přibližně 2,2 µm dlouhé segmenty, tzv. sarkomery (řec. sarx, sarkos - maso), které se skládají z aktinových (cca 2x2000) Obr.6.11 Skladba příčně pruhovaného svalového vlákna (podle [8]) 90

7 Kosterní svaly Rychlost vedení vzruchu ve svalových vláknech Hladké svaly 5 m/s Trvání AP ~ 10 2 ms Trvání AP 4 5 ms Srdeční sval Latence (doba mezi AP a kontrakcí) Trvání kontrakce po jednom AP rychlé svaly *) pomalé svaly *) 3 ms Rychlost vedení vzruchu 0,5 m/s 0,01 s (300 imp/s) 0,1 s (30 imp/s) Trvání AP srdeční síně srdeční komory 0,15 s 0,3 s Maximální tenze 4 kg/cm 2 Tab.6.1 Vlastnosti různých druhů svalů Mechanická účinnost % (teplo %) Poměr počet nervových vláken/ /počet svalových vláken 1 (10-15), 1 ( ) *) Pomalé (červené) svaly jsou citlivější na nedostatek kyslíku, ale mají lepší kyslíkový metabolismus než rychlé (bílé) svaly. Obsahují větší počet kapilár a myoglobinu (zásoby kyslíku) a unaví se méně než rychlé svaly. Červené svaly - stoj, vytrvalost; bílé svaly - rychlý pohyb. a myozinových (cca 1000) filament (lat. filum - nit). Tato jemná bílkovinná vlákénka vytvářejí strukturu, která má příčně pruhovaný mikroskopický obraz (odtud příčně pruhované svalstvo). Pohybem iontů vyvolaným stimulací akčními potenciály vznikají elektrostatické síly mezi pozitivně a negativně nabitými molekulami, které dále způsobují zasunování myozinových vláken mezi vlákna aktinová. Tento pohyb má za následek zkrácení délky sarkomery až na délku cca 1,7 µm. Energie potřebná pro toto zkrácení se získává z potravy. Každé vlákno kosterního svalu je inervováno z motoneuronu, který je zpravidla přiveden k několika svalovým vláknům. Zakončení motorických nervových vláken, tzv. neurosvalová ploténka je podobné synaptickému zakončení. Motoneuron spolu s jím ovládanými svalovými buňkami tvoří tzv. motorickou jednotku. Jeden Obr.6.12 Struktura sakromery sval může obsahovat od 100 motorických jednotek (m. lumbricalis pedis - sval pohybující prsty na nohou) do 2000 motorických jednotek (zevní okohybné svaly). Počet svalových vláken řízených jedním motoneuronem je nepřímo úměrný předpokládané přesnosti pohybu daného svalu - zatímco v případě okohybných svalů je neuron připojen pouze na 5 až 10 svalových vláken, u svalů dolních končetin, kde se neočekává velká přesnost pohybu je jeden motoneuron připojen na stovky svalových vláken. Síla vyvinutá stahem svalových vláken motorické jednotky se pohybuje v intervalu od 10-3 N do hodnoty 10-1 N. Stupňování vyvinuté síly je možné díky aktivaci různého počtu motorických jednotek a zvyšováním frekvence AP. Obr.6.13 Závislost růstu síly stahu svalu na frekvenci AP - - základní situace (podle [15]) Příchod AP ke svalovému vláknu vyvolá jeho zkrácení. Síla vyvolaná jedním AP má maximum kolem 50 ms po příchodu AP a poté se pomalu zmenšuje a blíží se k nule asi 150 ms po ukončení stimulačního AP. Opakujíli se AP s dostatečně velkou frekvencí, pak dochází k překrývání jednotlivých dílčích stahů, jak v čase, tak v prostoru a tím i k růstu svalem vyvinuté síly. 91

8 Je-li frekvence AP dostatečně vysoká (u rychlých savčích svalových vláken 50 Hz a výše, u pomalých svalů již od 20 Hz, ale např. okohybný sval m. rectus inferior až při frekvenci 350 Hz), dochází k úplné mechanické sumaci jednotlivých svalových kontrakcí, tzv. tetanus (řec. tetanos - napětí; teino - napínám). Mechanický stav kosterního svalu při kontrakci se vyjadřuje pomocí délky svalu (L) a jeho tenze (napětí) (S). Svalová kontrakce se měří za dvou krajních situací: izometrický stah - délka svalu zůstává zachována a mění se pouze (mechanické) napětí; izotonický stah - mění se délka svalu při konstantní tenzi. Obr.6.14 Závislost růstu síly stahu svalu na frekvenci AP A) 19 imp/s; B) 24 imp/s; C) 35 imp/s; D) 115 imp/s (úplný tetanus) (podle [15]) Za reálných podmínek se mění obě veličiny - takový režim nazýváme auxotonická kontrakce. Obr.6.15 Závislost izometrického napětí svalu na Obr.6.16 Složky svalového napětí (podle [8]) délce sarkomery (podle [8]) Celková hodnota svalového napětí je dána součtem dvou složek - aktivního a klidového napětí. Velikost aktivního napětí je dána počtem spojení mezi aktinovými a myozinovými vlákénky a proto závisí na počáteční délce sarkomery. Největší hodnoty nabývá při klidové délce sarkomery, tj. L max 2,0; 2,2 µm. Je-li délka sarkomery kratší (L < L max ), aktinová vlákénka se již částečně překrývají a maximální možné napětí je menší. Při L = 0,7L max odpovídá délka sarkomery (přibližně 1,65 µm) délce myozinových filament, ty tedy narážejí na Z disky a možné dosažitelné napětí se dále snižuje. Naopak, je-li délka sarkomery, překryvná oblast mezi aktinovými a myozinovými molekulami se zkracuje a z toho plyne, že se maximální možná hodnota aktivního napětí opět snižuje. Klidové pasivní napětí vzniká natažením svalu v klidu (L > L max ). Je-li L > 1,3.L max, pak klidová složka napětí představuje podstatnou část celkového napětí. Celkové napětí kosterních svalu má v oblasti za maximem aktivního napětí přibližně konstantní průběh, tzv. plató, které vzniká přibližně stejným poklesem aktivního napětí a růstem pasivního napětí. Tato oblast je pracovní oblastí kosterních svalů. Rychlost izotonického stahu závisí na zátěži. Sval vyvine maximální sílu (a minimum tepla) pokud se nezkracuje. Naopak nejrychleji se sval zkrátí (u bicepsu je rychlost mechanické kontrakce cca 7 m/s) a vytvoří maximum tepla, není-li zatížen. Významné odlišnosti mezi kosterními svaly a srdcem: závislost délky svalu na jeho napětí odpovídá závislosti objemu dutého svalu (srdce) a tlaku uvnitř. kosterní svaly jsou pružnější, to znamená, že při stejném natažení je pasivní klidové napětí srdce větší než u kosterních svalů; 92

9 Obr.6.17 Závislost rychlosti zkracování na svalové tenzi (podle [8]) zatímco kosterní svaly zpravidla pracují v oblasti, kde má křivka závislosti celkového napětí na délce svalu přibližně konstantní průběh (oblast plató), křivka celkového tlaku srdce toto plató nemá, což je způsobeno podstatně rychlejším nárůstem pasivního napětí u srdce. To znamená, že srdce vyvine větší sílu v případě, že je více naplněno krví. srdeční sval má delší AP, které odeznívají až po uvolnění mechanické kontrakce srdce nemůže být přivedeno do tetanického stavu; síla stahu může být měněna pouze délkou trvání akčního potenciálu srdeční sval nemá motorické jednotky - vzruch se šíří svalovinou od jedné buňky ke druhé. Obr.6.18 Závislosti tenze na geometrických rozměrech kosterních svalů a srdce (podle [8]) Měření kvality svalové aktivity - elektromyografie Abychom dokázali ocenit kvalitu činnosti kosterních svalů, můžeme postupovat dvěma různými postupy: testování kvality excitace svalové tkáně; analýza aktivních projevů svalové tkáně. Elektrické signály, které vznikají v obou případech jako důsledek depolarizace a repolarizace membrány svalových buněk nazýváme signály elektromyografické (EMG). Postupujeme-li první cestou, rozeznáváme dva různé způsoby svalového podráždění: nepřímé (prostřednictvím nervových vláken); přímé (umělá depolarizace svalových buněk je způsobena vnějším elektrickým drážděním). 93

10 Při nepřímém dráždění periferních nervů (obsahují jak senzorická - aferentní, tak motorická - eferentní - vlákna) se vzruch šíří oběma směry - směrem k centrální nervové soustavě i ke svalové tkáni. Odezvy svalové tkáně na dráždění, které prochází CNS, nazýváme reflexy. Nejjednodušší variantou takovéto vazby je reflexní oblouk (viz též obr.4.17). Signál popisující evokovanou elektrickou aktivitu motorických jednotek, evokovaný motorický akční potenciál, se snímá buď z povrchu kůže nad vyšetřovaným svalem nebo podkožní jehlovou elektrodou. Povrchové kožní elektrody slouží k neinvazivnímu vyšetřování relativně velkého počtu motorických jednotek (plocha elektrody je kolem 1 cm 2 ). Protože jednotlivé motorické jednotky nebývají vybuzeny současně, nýbrž v časovém intervalu zpravidla do 10 ms, je výsledný signál relativně komplikovaným obrazem aktivity skupiny sledovaných motorických jednotek nebo celého svalu. Jehlové elektrody umožňují měření elektrické aktivity jen relativně malého počtu motorických jednotek nacházejících se v okolí hrotu snímací jehly. Tyto elektrody mohou být určeny pro unipolární měření vůči referenční velkoplošné elektrodě i pro bipolární měření. Kromě dvou uvedených typů se pro měření rychlosti šíření vzruchu podél nervového, příp. i svalových vláken, používá multielektrod s elektrodovým polem až 15 elektrod umístěným s boční stěně elektrody. Obr.6.19 Elektromyografické jehlové elektrody pro unipolární a bipolární měření Tvar evokovaného motorického akčního potenciálu (EAP) závisí na způsobu buzení, stavu svalu (normál, patologie, stav tenze) a způsobu snímání (povrchové, jehlové, unipolární či bipolární měření). Základním parametrem EAP je doba mezi stimulací a vznikem EAP, tzv. latence. Tato doba je úměrná vzdálenosti stimulační a snímací elektrody a nepřímo úměrná rychlosti šíření vzruchu (běžná rychlost šíření vzruchu motorickými nervy je 45 až 70 m/s). Obr.6.20 Tvar vyvolaných odpovědí při analýze reflexního oblouku (lýtkový sval) (podle [9]) Jedním ze základních neurologických vyšetření je analýza reflexního oblouku. Vzhledem k obousměrnému šíření vyvolaného vzruchu se elektrická odezva reagující tkáně skládá ze dvou složek - M vlny (odpovídající přímému šíření vzruchu od místa podráždění ke svalu) a H vlny (odpovídající šíření vzruchu k reagujícímu svalu reflexním obloukem přes míchu). Charakter odezvy záleží, kromě stavu nervů v reflexním oblouku a reagujícího svalu, na velikosti stimulu. Při buzení napětím do 30 V se v záznamu objeví pouze H vlna s latencí přibližně 30 ms, což odpovídá průchodu vzruchu reflexním obloukem. Začne-li se stimulační napětí zvyšovat, začne se objevovat vlna M s latencí odpovídající vzdálenosti místa dráždění od svalu, zpravidla řádově jednotky ms. Se zvětšujícím se stimulačním napětím výchylky obou vln rostou do okamžiku, kdy se začne uplatňovat refrakterní fáze svalových buněk vyvolaná vlnou M, která způsobuje nejdříve postupné snižování výchylky a poté úplné potlačení vlny H. Elektromyografické signály vznikající během přirozené aktivity svalů dělíme do dvou skupin: klidový (nativní) EMG signál - vyjadřuje základní elektrickou aktivitu uvolněného svalu. V tomto případě je dynamický rozsah napětí (rozdíl špička - špička) řádově 10 2 µv (nejčastěji do 300 µv); funkční (spontánní) EMG signál - vyjadřuje elektrickou aktivitu zatíženého svalu (při izometrické zátěži či při pohybu), podle velikosti zátěže se rozsah napětí pohybuje až do jednotek mv. V obou případech je frekvenční rozsah myopotenciálů do 10 4 Hz Ortopedické protézy Problémy funkce a konstrukce končetin živočichů se zabýváme ze dvou důvodů: 94

11 konstrukce protéz; konstrukce pracovních mechanismů. Zatímco v případě pracovních mechanismů je cílem dosáhnout za daných podmínek optimálního pracovního výkonu (kvalita výsledků, minimální potřeba energie,...), u protéz je třeba dále zohlednit vztah k lidskému tělu - tvar, funkce, řízení, ale zpravidla i kosmetické požadavky. Ortopedická protéza - umělá náhrada scházející Obr.6.21 Druhy protéz nebo nefunkční končetiny, která plní její funkci (řec. prosthesis - nástavec; řec. i lat. pro- předpona znamenající před, místo-; řec. thesis - položení). Protézy končetin se skládají z pahýlového lůžka, náhrady ztracené části, terminální pomůcky (ruka, chodidlo) a ze závěsného a ovládacího zařízení. Ortopedická epitéza - umělá náhrada končetiny mající pouze kosmetický efekt, bez funkčního určení (řec. epi- předpona znamenající na, při). Ortopedická ortéza - umělá pomůcka s podpůrnou funkcí, udržující pohyblivé části lidského těla v pevné či definované poloze (dlahy, korzety - páteřní ortéza, vložky do bot, kolenní ortéza,...; řec. orthos - rovný, pravý). Používá se tam, kde je část těla vystavena zvýšenému namáhání (sportovní ortézy), nebo kde je její funkce oslabena. Adjuvatikum - doplňující, podpůrná pomůcka, která se nepoužívá integrálně s lidským tělem (hole, chodítka, invalidní vozíky,...; lat. adiuvare - podporovat, pomáhat; lat ad- předpona s významem k, při; lat. iuvare - pomáhat, prospívat, těšit). Pasivní protézy mají pevný tvar s kompaktní skladbou. Je potřeba definovat a vytvořit jejich spojení s lidským organismem. Jejich funkce je pouze vzhledová, příp. pracovní. Aktivní protézy jsou schopny vlastního pohybu, kterého lze dosáhnout pomocí vnější síly (elektrické, pneumatické, hydraulické,...), pomocí vlastní síly nositele protézy (tahové ovládání) příp. kombinací těchto principů (např. pohyb je zabezpečen zařízením s vlastním energetickým zdrojem, jeho řízení je ale zajištěno signály generovanými organismem pacienta). Základní požadavky na konstrukci protéz Návrh ortopedických pomůcek musí zohlednit požadavky na jejich funkci, strukturu a vzhled. Prostřednictvím struktury protézy je zajišťována její funkce a naopak funkce určuje strukturu (princip jednoty struktury a procesu!), obě jsou pak ovlivněny kosmetickými požadavky na vzhled. Funkční požadavky spočívají v: definici požadované činnosti protézy - vyplývá z potíží pacienta a znalosti jejich biomechanických příčin; definice způsobu řízení pohybu protézy; způsob připojení na tělo pacienta - závisí především na tvaru pahýlu nahrazované končetiny, ale je třeba zohlednit vliv působení lůžka protézy na měkké tkáně (kůži, svalovinu, nervová zakončení,...), aby bylo zajištěno přiměřené rozložení zátěže - statické i dynamické - geometrické uspořádání soustavy protéza -tělo; na druhé straně tlak na ponechaná nervová zakončení může poskytnout informaci o postavení protézy, příp. celého těla; - mělo by být nastavitelné (zejména v případě dětských protéz, příp. je-li očekávána progrese potíží); 95

12 - klinické experimenty se provádí s upevněním na šroub implantovaný do zbylé kosti nahrazované končetiny; díky osseopercepci (citu v kostní dřeni) je možné vnímat postavení protézy vůči tělu; Pohyblivé protézy se skládají z základních mechanických prvků, jako jsou různé druhy kloubů, závěsy či tlumiče. Problém je jejich konkrétní uspořádání a nastavení potřebných parametrů. V případě ortéz, kdy dochází k relativně malému pohybu, je možné dosáhnout požadovaných mechanických vlastností i jen pomocí vlastností použitého materiálu. Použitý materiál musí být odolný vůči nárazům, ať již vůči velkému počtu malých funkčních (např. při chůzi), nebo velkému nárazu při pádu nebo sportovních aktivitách, tj. materiál musí být přiměřeně pružný, zcela jednoznačně nesmí být náchylný ke zlomeninám, které mohou ohrozit život nositele protézy. Konečně, použitý materiál musí splňovat přiměřené hygienické požadavky. Vývoj používaných materiálů postupoval od dřeva, příp. s různými koženými výplněmi, a plechů, přes termosety a termoplastické hmoty (polypropylén, polyuretan) až ke kompozitům z uhlíkových vláken (Kevlar). Kosmetické požadavky, rovněž ovlivňující výběr použitého materiálu, mají především psychologický vliv na uživatele. Proto se vzhled protézy uplatňuje především z hlediska komerčních cílů. Není ale třeba se vždy držet klasického přirozeného tvaru. Řízení činnosti neuro- a myoelektrických protéz Činností svalů na konci pahýlu nahrazované končetiny vznikají elektrické potenciály, jejichž velikost závisí na počtu aktivovaných motorických jednotek. Tyto potenciály poskytují informaci, kterou lze využít pro řízení dále připevněné protézy. Pro složitější varianty řízení lze využít signálů z více svalových skupin, případně různě kódované aktivace vláken jedné svalové skupiny (pozvolná kontrace, rychlá kontrakce, apod.) Řídicí signály různých vlastností mohou být kombinovány s různými principy činnosti protézy (např. různé varianty uchopovacích mechanismů). Nevýhodou tohoto způsobu řízení, že použité svaly nevykonávají významnou fyzickou práci, časem atrofují a jimi generované signály slábnou, což snižuje přesnost řízení. a) b) c) d) e) f) g) h) Obr.6.22 Různé druhy přírodních uchopovacích mechanismů - a) kusadla mravenců; b - d) varianty račích klepet s náhradním mechanickým schématem; e) sloní chobot; f - h) ptačí nohy a jejich mechanické náhradní schéma Alternativou k řízení pomocí myopotenciálů je použití přímo AP šířících se po motorických neuronech. Snímání AP se provádí pomocí mikročipů, do kterých konec přerušeného nervu vroste. Zpětnovazební informace o poloze protézy (vůči podložce, vůči svíranému předmětu, postavení jednotlivých segmentů protézy vůči sobě, apod.) může být snímána prostřednictvím vhodných senzorů a dále zpracována tak, aby mohla být použita ke dráždění nervových zakončení v pahýlu končetiny. 96

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Modelování a aproximace v biomechanice

Modelování a aproximace v biomechanice Modelování a aproximace v biomechanice Během většiny lidské aktivity působí v jednom okamžiku víc než jedna skupina svalů. Je-li úkolem analyzovat síly působící v kloubech a svalech během určité lidské

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU MECHANICKÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ Viskoelasticita, nehomogenita, anizotropie, adaptabilita Základní parametry: hmotnost + elasticita (akumulace

Více

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD540 Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG Minutový objem srdeční/cardiac output Systolický objem/stroke Volume Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG MINUTOVÝ OBJEM SRDCE Q CARDIAC OUTPUT je množství krve, které srdce vyvrhne do krevního oběhu za

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_05_01 Tématický celek: Člověk Autor: Mgr. Andrea Teplá Datum: září 2011 Anotace:

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA FUNKCE ŠLACH A VAZŮ Šlachy: spojují sval a kost přenos svalové síly na kost nebo chrupavku uložení elastické energie Vazy: spojují kosti stabilizace kloubu vymezení

Více

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava Kosterní a svalová soustava Kosterní soustava 1. Proč máme kostru? Kostra tvoří pomyslný základ našeho těla. Umožňuje pohyb (klouby), chrání orgány (lebka, hrudní koš) a upínají se na ní svalové úpony.

Více

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla BIOMECHANIKA PÁTEŘ PÁTEŘ Komponenty nosná hydrodynamická kinetická Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla PÁTEŘ STRUKTURA Funkce: stabilizace, flexibilita, podpora, absorpce nárazu,

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci

Více

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Anatomie. Roviny. Směry

Anatomie. Roviny. Směry Anatomie Pro popis těla se používá terminologie rovin a směrů abychom se orientovali v umístění jednotlivých částí a v pohybech, je to něco jako kompas. Postavení těla pro popis je vzpřímený postoj s volně

Více

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči Úvod do praxe stínového řečníka Proces vytváření řeči 1 Proces vytváření řeči člověkem Fyzikální podstatou akustického (tedy i řečového) signálu je vlnění elastického prostředí v oboru slyšitelných frekvencí.

Více

FS-149BW1 SCALEMAN. Digitální osobní váha. Návod k použití. Obsah. Osobní váha FS-149BW1

FS-149BW1 SCALEMAN. Digitální osobní váha. Návod k použití. Obsah. Osobní váha FS-149BW1 Obsah SCALEMAN Digitální osobní váha FS-149BW1 OBSAH... 2 ÚVOD... 3 BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ... 3 CO BYSTE MĚLI VĚDĚT PŘED TÍM NEŽ ZAČNETE VÁHU POUŽÍVAT... 3 PRINCIP METODY MĚŘENÍ BIA... 3 MĚŘENÍ TĚLESNÉHO

Více

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.)

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Přípustné a průměrné

Více

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU Helena Uhrová Hierarichické uspořádání struktury z fyzikálního hlediska organismus člověk elektrodynamika Maxwellovy rovnice buňka akční potenciál fenomenologická

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Příloha 1, Otázky na kontroly

Příloha 1, Otázky na kontroly Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou

Více

Sofistikovaná biomechanická diagnostika lidského pohybu

Sofistikovaná biomechanická diagnostika lidského pohybu Projekt: Sofistikovaná biomechanická diagnostika lidského pohybu Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/09.0209 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

1. ELEKTROMYOGRAM (EMG)

1. ELEKTROMYOGRAM (EMG) 1. ELEKTROMYOGRAM (EMG) 1.1. DEFINICE Elektromyogram je (grafická) reprezentace časové závislosti elektrických potenciálů vznikajících jako důsledek aktivity svalových potenciálů a nesoucí informaci o

Více

2. Pohybová soustava člověka

2. Pohybová soustava člověka Tvar kostí 2. Pohybová soustava člověka je rozmanitý a odpovídá vcelku funkci, které kost slouží. Podle převládajících rozměrů rozeznáváme kosti dlouhé, ploché a krátké. - Dlouhé kosti tvoří kostru nejpohyblivějších

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zlomenina vzniká v důsledku přímého působení hrubé síly (tlaku, tahu nebo krutu) nebo přenosu síly z kloubů na kost u luxačních zlomenin. Příčinami

Více

Vztah výpočetní techniky a biomedicíny

Vztah výpočetní techniky a biomedicíny Vztah výpočetní techniky a biomedicíny počítač - nástroj pro vývoj nových přístrojů počítač -součást přístrojových systémů počítač - nástroj pro zpracování informací přispívá k metody, techniky a teorie

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně:

Více

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_14_BI2 SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA NS: anatomický a funkční celek řídí kosterní a útrobní orgány > řízeny odděleně

Více

Soustava opěrná a pohybová

Soustava opěrná a pohybová Pořadové číslo a název projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2671 "Učení nás baví" Soustava opěrná a pohybová Škola Základní škola praktická, Liberecká 31, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace Autor Mgr. Zuzana

Více

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých organel tkáně typy tkání, stavba, funkce tělní tekutiny složení, funkce krve,

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

časovém horizontu na rozdíl od experimentu lépe odhalit chybné poznání reality.

časovém horizontu na rozdíl od experimentu lépe odhalit chybné poznání reality. Modelování dynamických systémů Matematické modelování dynamických systémů se využívá v různých oborech přírodních, technických, ekonomických a sociálních věd. Použití matematického modelu umožňuje popsat

Více

GlobalFloor. Cofrastra 40 Statické tabulky

GlobalFloor. Cofrastra 40 Statické tabulky GlobalFloor. Cofrastra 4 Statické tabulky Cofrastra 4. Statické tabulky Cofrastra 4 žebrovaný profil pro kompozitní stropy Tloušťka stropní desky až cm Použití Profilovaný plech Cofrastra 4 je určen pro

Více

Člověk a společnost. 9.Kostra. Kostra. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 9. Kostra. Strana: 1

Člověk a společnost. 9.Kostra. Kostra. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 9. Kostra. Strana: 1 Člověk a společnost 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Jméno tvůrce Strana: 1 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a

Více

Elektrická impedanční tomografie

Elektrická impedanční tomografie Biofyzikální ústav LF MU Projekt FRVŠ 911/2013 Je neinvazivní lékařská technika využívající nízkofrekvenční elektrické proudy pro zobrazení elektrických vlastností tkaní a vnitřních struktur těla. Různé

Více

VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU. seminář z patologické fyziologie

VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU. seminář z patologické fyziologie VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU seminář z patologické fyziologie Osnova Morfologické vyšetřovací metody (zobrazovací diagnostika) 1 Počítačová (výpočetní) tomografie 2 Pozitronová emisní tomografie (PET) 3

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické

Více

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová Identifikátor materiálu: EU 7-40 Přírodopis, 8.ročník Anotace Význam kostry Autor Mgr. Martina Březinová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Žáci určí, co je oporou lidského těla,

Více

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!! Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha

Více

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze Strana 1 HALOVÉ KONSTRUKCE Halové konstrukce slouží nejčastěji jako objekty pro různé typy průmyslových činností nebo jako prostory pro skladování. Jsou také velice často stavěny pro provozování rozmanitých

Více

Myologie. Soustava svalová

Myologie. Soustava svalová Myologie Soustava svalová Funkce svalové soustavy Pohyb těla a jeho částí Vzpřímené postavení Pohyb vnitřních orgánů Vyvíjejí tlaky a napětí Vytvářejí teplo Typy svalové tkáně Příčně pruhované (kosterní)

Více

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava Kosterní a svalová soustava Kosterní soustava 1. Proč máme kostru? Kostra tvoří pomyslný základ našeho těla. Umožňuje pohyb (klouby), chrání orgány (lebka, hrudní koš) a upínají se na ní svalové úpony.

Více

Energetický výdej Jednotky Muži Ženy Sm nový pr m rný MJ 6,8 4,5 Sm nový p ípustný MJ 8 5,4 Ro ní MJ Minutový p ípustný kj.min -1.

Energetický výdej Jednotky Muži Ženy Sm nový pr m rný MJ 6,8 4,5 Sm nový p ípustný MJ 8 5,4 Ro ní MJ Minutový p ípustný kj.min -1. PrÏõÂloha cï. 5 k narïõâzenõâ vlaâdy cï. 361/2007 Sb. Fyzická zát ž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ÁST A Hygienické limity energetického výdeje p i práci s celkovou fyzickou zát ží Tabulka.

Více

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10 MODELOVÁNÍ základní pojmy a postupy principy vytváření deterministických matematických modelů vybrané základní vztahy používané při vytváření matematických modelů ukázkové příklady Základní pojmy matematický

Více

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství.

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. Laserové kalení Úvod Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. poslední době se začínají komerčně prosazovat

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka

Více

Merkur perfekt Challenge Studijní materiály

Merkur perfekt Challenge Studijní materiály Merkur perfekt Challenge Studijní materiály T: 541 146 120 IČ: 00216305, DIČ: CZ00216305 / www.feec.vutbr.cz/merkur / steffan@feec.vutbr.cz 1 / 10 Název úlohy: Svalem na robota Anotace: Úkolem týmu je

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK Základními vlastnosti pevných látek jsou KRYSTALICKÉ A AMORFNÍ LÁTKY Jak vzniká pevná látka z kapaliny Krystalické látky se vyznačují uspořádáním Dělíme je na 2 základní

Více

NEMOA CAST - rigidní (tuhá) fixace končetin (náhrada klasické sádry) Test komprese (kgf/10,1 cm)

NEMOA CAST - rigidní (tuhá) fixace končetin (náhrada klasické sádry) Test komprese (kgf/10,1 cm) NEMOA CAST - rigidní (tuhá) fixace končetin (náhrada klasické sádry) NEMOA CAST je ortopedická bandáž zhotovená ze 100% polyesterového vlákna, což zajišťuje vysokou trvanlivost, lze ji snadno formovat

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Pitva prasečího srdce

Pitva prasečího srdce Pitva prasečího srdce Protokol č.2 Jméno: Matěj Přímení: Peksa Datum: 21.3/2013 Pracovní postup 1. Popis srdce (nafocení) Nástroje: 2. Vlastní pitva a) Provedení jednotlivých řezů + nafocení a popis jednotlivých

Více

XXVIII. Registrace reflexu Achillovy šlachy

XXVIII. Registrace reflexu Achillovy šlachy XXVII. Reflexy u člověka XXVIII. Registrace reflexu Achillovy šlachy Fyziologie II - cvičení Fyziologický ústav LF MU, 2016 Mohamed Al-Kubati Reflexy Reflex: mimovolní odpověď organismu vyvolaná podrážděním

Více

Definice a historie : léčba chladem, mrazem; vliv na široké spektrum onemocnění a poruch; dlouholetá medicínská léčebná metoda; technický rozvoj extré

Definice a historie : léčba chladem, mrazem; vliv na široké spektrum onemocnění a poruch; dlouholetá medicínská léčebná metoda; technický rozvoj extré KRYOTERAPIE (celková kryoterapie) 11.12.2008, Brno Bc. Dagmar Králová Definice a historie : léčba chladem, mrazem; vliv na široké spektrum onemocnění a poruch; dlouholetá medicínská léčebná metoda; technický

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 2.1 OBECNÉ ZÁKLADY EL. POHONŮ 2. ELEKTRICKÉ POHONY Pod pojmem elektrický pohon rozumíme soubor elektromechanických vazeb a vztahů mezi elektromechanickou

Více

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc.

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. TRANSTIBÁLNÍ AMPUTACE Amputace dolní končetiny provedená mezi hlezenním kloubem a kolenním kloubem.

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

Vytrvalostní schopnosti

Vytrvalostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující

Více

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka 1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat

Více

Zlomeniny - fraktury. Jde o trvalé oddálení dvou částí přerušené kostní tkáně. Druhy zlomenin: traumatická zlomenina, která vzniká u zdravých kostí

Zlomeniny - fraktury. Jde o trvalé oddálení dvou částí přerušené kostní tkáně. Druhy zlomenin: traumatická zlomenina, která vzniká u zdravých kostí Zlomeniny, dysplazie, luxace, subluxace, pohmoždění svalů, zánět šlach, křivice, osteomalacie, osteoporóza, hypertrofická osteodystrofie, dna, podvýživa, otylost. Zlomeniny - fraktury Jde o trvalé oddálení

Více

Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno. AM110-0018 "Max" kostra se znázorněnými

Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno. AM110-0018 Max kostra se znázorněnými Kostry v životní velikosti AM110-0015 "Stan" standardní kostra na pojízdném stojanu, výška 170 cm AM110-0016 "Stan" standardní kostra, závěsná verze, výška 186 cm AM110-0017 "Stan" standardní kostra, vyztužený

Více

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka 1/15 3.2.11.4 Orgánové soustavy člověka Cíl popsat vnější a vnitřní stavbu kostí - rozlišit tvary kostí a jejich spojení - chápat potřebu správné výživy - vysvětlit růst kostí - znát části lidské kostry

Více

7. Analýza pohybu a stupňů volnosti robotické paže

7. Analýza pohybu a stupňů volnosti robotické paže 7. Analýza pohybu a stupňů volnosti robotické paže Úkoly měření a výpočtu ) Změřte EMG signál, vytvořte obálku EMG signálu. ) Určete výpočtem nutný počet stupňů volnosti kinematického řetězce myoelektrické

Více

KOLÍKOVÉ, NÝTOVÉ A ČEPOVÉ SPOJE

KOLÍKOVÉ, NÝTOVÉ A ČEPOVÉ SPOJE KOLÍKOVÉ, NÝTOVÉ A ČEPOVÉ SPOJE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více