Imunitní systém člověka

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Imunitní systém člověka"

Transkript

1 Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu Imunitní systém člověka Dohled: Hana Černá, Mgr. Odborný konzultant: Pavla Šídlová, diplomovaná sestra Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Klára Šídlová 2014 Karolína Neradilová 1

2 Prohlašuji, ţe jsem vypracoval práci samostatně a výhradně s pouţitím uvedené literatury a za pomoci odborného konzultanta. Neradilová Karolína Šídlová Klára 2

3 1. Obsah 2. Abstrakt Úvod.3 4. Vznik imunitního systému Fylogenetický vývoje Ontogenetický vývoj Vývoj lymfoidního systému u člověka Lymfatické orgány Primární lymfatické orgány a jejich úlohy Kostní dřeň Thymus (Brzlík) Sekundární lymfatické orgány a jejich úlohy Lymfatické (lymfoidní) uzliny Slezina 5 6. Dělení imunity Specifická Nespecifická 6 7. Imunitní reakce Dostředivá část imunitní reakce Ústřední část imunitní reakce Odstředivá část imunitní reakce Autoimunita Úvod Buněčná imunita Protilátková imunita Klasifikace autoimunitních chorob Shrnutí Příčiny Systémový lupus erytematodes 9.1 Úvod 9.2 Příznaky Léčba Další onemocnění Léčba autoimunitních chorob Závěr Seznam pouţitých zdrojů

4 2. Abstrakt Imunitní systém nás brání před viry, bakteriemi a dalšími antigeny, které ohroţují náš organismu a naše zdraví. V této práci si představíme na fylogenetický a ontogenetický vývoj imunitního systému. Přiblíţíme co vše tento systém tvoří, tedy primární a sekundární lymfatické orgány. Dále vysvětlíme rozdíl mezi specifickou a nespecifickou imunitou a jak celá imunitní reakce probíhá. V druhé části práce popíšeme autoimunitu, systémový lupus léčbu těchto autoimunitních chorob. Our immune system is protecting us from virus, bacteria and other antigens, which are threating our organism and our health. In this thesis, we will introduce the immune system s phylogenetic and ontogenetic developement. We will see the difference between two types of immune system, how this system can be builded and we will show the primary and secondary lymphatic organs. We will present how the immune reaction is being in process. In the end, we will discuss autoimmune and autoimmune disease such as lupus erytematodes. 4

5 3. Úvod Člověk je kaţdý den vystaven velkému mnoţství patogenů, tedy cizorodých látek a organismů z okolního prostředí, které ho ohroţují. Díky imunitnímu systému se však můţe těmto patogenům bránit. Schopnost bránit se nazýváme imunitou. Toto slovo pochází z latinského slova immunis, coţ znamená odolný. Díky ní máme schopnost bránit se proti patogenním infekčním zárodkům zevního a vnitřního prostředí. Imunitní systém dále také zajišťuje spolu s nervovou soustavou a ţlázami s vnitřní sekrecí homeostázu, díky které naše tělo udrţuje stálé a optimální vnitřní prostředí. Dalším základním principem je také rozpoznání látek, které jsou tělu vlastní od látek cizích, ale dokáţe také rozlišit a zasáhnout proti patologicky změněným buňkám vlastního těla. Nejjednodušší obranný systém můţeme pozorovat jiţ u nejprimitivnějších bezobratlých ţivočichů. U savců a člověka je tento systém jiţ o poznání sloţitější a v mnoha směrech stále ještě neprozkoumaný. Imunitní systém se skládá z primárních a sekundárních lymfatickým orgánů, buněk imunitního systému a humorální části imunitního systému. 4.Vznik imunitního systému 4.1. Fylogenetický vývoj Z fylogenetického hlediska můţeme říci, ţe rozvoj a zdokonalování imunitní reaktivity probíhá souběžně s vývojem a diferenciací lymfoidního systému. Nejjednodušší formy imunitních odpovědí byly prokázány u nejnižších strunatců kruhoústých. 1) Imunita se u této skupiny skládá pouze ze zvláštních buněk lymfoidních hemocytoblastů, které můţeme nalézt v krvi. Zánětu se zúčastňují slezinné prekursory a krevní buňky. Další značný vývoj byl zaregistrován u mihulí. U těchto organismů lze jiţ najít o něco sloţitější obranu proti patogenům z vnitřního a vnějšího prostředí. Je zde jiţ primitivní lymfoidní struktura, kterou můţeme povaţovat za předchůdce thymu. Ve dřeni a krvi jsou přítomné lymfocyty. Další vývoj byl zaznamenán i u gamaglobulinu, který se zde objevuje v krvi spolu s lymfocyty. Nalezneme zde také aloštěpovou imunitu, coţ znamená, ţe po primárním hojení je geneticky odlišný aloštěp vypuzen. Lze zde vyvolat i pozdní přecitlivělost. Dále je zde i slabá produkce protilátek a velmi slabá imunologická paměť. U ţralokovitých ryb je vyvinutý thymus a slezina s bílou pulpou. Protilátková odpověď je vyšší, avšak stále slabá, spolu s imunologickou pamětí. Pokročilejší ţraloci mají uţ velmi dobře vyvinutý thymus, který je zde členěn na kůru a dřeň. Slezina obsahuje bílou i červenou pulpu. Nacházíme u nich plasmatické buňky. Můţeme zde vyvolat i sekundární odpověď na mnoho antigenů, která se svojí intensitou jiţ blíţí k savcům. U obojţivelníků najdeme velké mnoţství plasmocytů, zejména ve střevní tkáni. Objevují se i další typy imunoglobulinu. U plazů se prokázalo sdruţení lymfoidní tkáně s epitelovou tkání střevního původu. Tato 5

6 struktura je rozvinut i u ptáků, avšak jiţ v samostatném orgánu Fabriciově burse, která se nachází vedle kloaky. Je zde také diferenciace lymfoidní tkáně, jsou vyvinuté folikuly a zárodečná centra Ontogenetický vývoj Člověk se s lymfatickým systémem jiţ narodí. Ten se vyvíjí během nitroděloţního vývoje. Buňky lymfopoesy se objevují jiţ v cévách zárodku. K oddělení lymfoidní řady od krvetvorných dochází na konci prvního trimestru. Důleţitým orgánem, který je od brzkého embryonálního stadia krvetvorným jsou játra. Jsou v nich obsaţeny lymfoidní i kmenové buňky. V polovině nitroděloţního vývoje se stává i kostní dřeň krvetvorným orgánem. Buňky v tomto krvetvorném orgánu však nejsou v prenatálním období nijak významné. Nejvíce lymfoidních i kmenových buněk přibývá těsně před narozením. Jediným zdrojem prekursorů T a B lymfocytů a monocytů a kmenových buněk je po narození kostní dřeň. Thymus je první orgán, který je pouze lymfoidním orgánem. První náznaky brzlíku pozorujeme ve fetálním období a vzniká z výchlipkou epitelu ze třetí čtvrté ţaberní štěrbiny. Sekundární lymfatické orgány, slezina a lymfatické uzliny, se vytváří ve druhé třetině embryonálního období. Tyto orgány zpočátku zajišťují i krvetvorbu Vývoj lymfoidního systému u člověka Poznatky o vývoji lymfoidního systému ještě zdaleka nejsou úplné. První náznak thymu se objevuje okolo 6. týdne nitroděloţního vývoje. O 2 týdny později, tedy v 8. týdnu se překrývá se základem štítné ţlázy. Na své konečné místo se dostává ve 12. týdnu. Ve 3. měsíci se v periferní krvi objevují první lymfoidní buňky. V tomto období se dokončuje tvorba sekundárních lymfatických orgánů. Poté je jiţ vývoj poměrně rychlý. Od 14. týdne je mnoţství lymfocytů, které nesou imunoglobulínové receptory, ve slezině, lymfatických uzlinách a periferní krvi stejné jako u nově narozených dětí. 5. Lymfatické orgány Jednou ze základních sloţek, které tvoří imunitní systém jsou lymfatické orgány. Ty se dělí na primární a sekundární Primární lymfatické orgány a jejich úlohy Pod primární lymfatické orgány patří kostní dřeň a thymus, nazýván také jako brzlík. Tyto orgány jsou nejdůleţitějším článkem ve správném fungování imunitního systému Kostní dřeň 6

7 Kostní dřeň je měkká tkáň. Můţeme ji najít uvnitř dlouhých kostí, kde je vyplňuje. Tvoří ji tři druhy kostní dřeně červená, ţlutá a šedá. Červená kostní dřeň je pro nás nejdůleţitější, protoţe je to krvetvorný orgán. Vznikají zde červené krvinky, krevní destičky a většina bílých krvinek. Kdyţ se člověk narodí, je všechna kostní dřeň červená. V pozdějším věku se červená kostní dřeň mění postupně na ţlutou kostní dřeň. Červená zůstává pouze v plochých kostech lebky, v hrudní kosti, pánvi a lopatkách, ţebrech, zápěstních a zánártních kostech a obratlích. Ţlutá kostní dřeň získává ţlutou barvu díky tukové tkáni, na kterou se přetváří červená kostní dřeň. Šedá kostní dřeň se tvoří ze ţluté kostní dřeně. Je průsvitná a má ţelatinový charakter Thymus (Brzlík) Je to orgán, který se skládá u savců ze dvou zhruba oválných laloků. U člověka je uložen v hrudníku nad srdcem za horní části sterna a zčásti přesahuje až do krční oblasti. U člověka váží kolem puberty cca g. Potom postupně degeneruje a ve stáří je často pouze malým rudimentem. 1) Díky poznatkům, které byly zjištěny během staletí, a díky pokusům na myších a krysách s odstraněním brzlíku, byla zjištěna nutnost přítomnosti brzlíku u jedince, pro schopnost bránit se patogenům. Pokusy s odstraněním brzlíku vedly ke sníţení hladiny krevních lymfocytů. Tento pokus u novorozenců má však za následek jiţ nedostatečný vývin lymfoidního aparátu, imunologickou nedostatečnost a často smrtelně končící chátrací onemocnění. 1) Díky tomuto pokusu se thymus stal hlavním orgánem imunity. Je důleţitý díky produkci lymfocytů, produkci lymfostimulačního hormonu. Je významných regulačním systémem, kam trvale proudí prekursory v imunitě zúčastněných buněk, zejména z kostní dřeně. Hraje také důleţitou roli v časných stádiích leukemického procesu Sekundární lymfatické orgány a jejich úlohy Do sekundárních lymfatických orgánů řadíme slezinu, regionální lymfatické uzliny, lymfatickou tkáň sliznic Lymfatické (lymfoidní) uzliny Lymfatické uzliny jsou kulovité či oválné orgány, které jsou mezi lymfatickými cévami a slouţí jako filtr pro lymfu. Velikost se pohybuje mezi jedním aţ třiceti milimetry u zdravého člověka. Hlavní úlohou je rozpoznat patogenní zárodky z vnějšího prostředí a bránit se proti nim. Lze je najít na krku vedle velkých krčních cév, v břišní dutině, hrudníku, tříslech, podpaţní jamce a podkolení jamce. Jejich zvětšení signalizuje přítomnost cizího patogenu, který můţe upozornit na nějakou nemoc či dokonce i nádor Slezina Slezina je jeden z nejdůleţitějších sekundárních lymfatických orgánů. Najdeme jí v dutině břišní. Její stavba je sloţitější neţ u uzlin. Orgán je rozdělen do dvou celků na bílou a červenou pulpu. 7

8 Bílá pulpa je utvořena z lymfatické tkáně. Retikulární vazivo ve stromě obsahuje B a T lymfocyty, makrofágy a dendritické buňky. Mezi bílou a červenou pulpou se nachází tzv. marginální zóna. Marginální zóna se velmi důleţitě uplatňuje v imunitních procesech. Toto místo je časté místo odchytu antigenu. Odtud je antigen přesunut lymfocyty do folikulů a poté se zde objevují protilátkotvorné buňky. Jsou zde hlavně mikrofágy a dendritické buňky. Červená pulpa je sloţena z Billrothových provazců a krevních sinusů. Provazce jsou sloţeny z retikulárního vaziva, ve kterých jsou obsaţeny volné buňky. Jsou zde přítomny i krvetvorné buňky na rozdíl od pulpy bílé. 6. Dělení imunity Imunitní systém dělíme na dva typy specifickou a nespecifickou imunitu. Kaţdá z těchto imunit má odlišné sloţky, které reagují při imunitní odpovědi, a kaţdá z těchto dvou imunit reaguje na jiném základu Specifická Specifická imunita je fylogeneticky nejmladší částí, která imunitu tvoří. V genetické informaci jsou zaznamenány její základy. Během vývoje se buňky různě vyvíjí. Tato část imunitní reakce se rozvíjí aţ po narození. Jako samostatná sloţka je nefunkční, vţdy spolupracuje s přirozenou (nespecifickou) imunitou. Specifická imunita tvoří protilátky proti cizím antigenům. Na kaţdou určitou látku jsou vţdy určité protilátky. Reakce se aktivuje po setkání s antigenem. Buňky specifické imunity mají schopnost si pamatovat daný antigen, který napadl organismus, průběh je však pokaţdé jiný, i při setkání s jiţ známým antigenem. Reaguje pomaleji neţ nespecifická imunita. Specifická imunita má humorální a buněčnou sloţku. Do buněčné sloţky specifické imunity patří B lymfocyty, T lymfocyty a plazmatické buňky. B lymfocyty vznikají v kostní dřeni. Poté se dostávají do krevního oběhu a krví do sekundárních lymfoidních orgánů. Kdyţ se zaktivují, dojde k jejich namnoţení. Určitá část B lymfocytů se stává tzv. paměťovými B lymfocyty. Z další části se stávají plasmatické buňky. Ty jsou odpovědné za produkci protilátek. Plasmatické buňky se poté zpět přesunou do kostní dřeně, kde tento proces začal. T lymfocyty dozrávají v brzlíku, z nich však přeţívá pouze cca 5 %, protoţe jsou zničeny všechny T lymfocyty, které nemají v pořádku rozpoznávací mechanismy či mají zaměření proti vlastním antigenům. Buňky, které jsou v pořádku, putují krví, stejně jako B lymfocyty, do sekundárních lymfatických orgánů, kde dojde setkání s antigenem a T lymfocyty se tak aktivují. Po skončení reakce zůstávají paměťové T lymfocyty. Humorální sloţka je tvořena protilátkami a cytokiny. Protilátky jsou bílkoviny, které řadíme do imunoglobulinů. Váţí se na antigen a během humorální specifické imunitní reakce je tvoří B lymfocyty a z nich vzniklé plazmatické buňky. Velmi úzce spolupracují s buňkami, které jsou odpovědny za imunitní reakci nespecifické imunity. Cytokiny jsou jedny ze základních regulátorů imunitního systému. Jejich úloha spočívá v přenášení informací mezi buňkami přirozené a specifické imunity Nespecifická Nespecifickou imunitu můţeme také nazývat jako přirozenou nebo vrozenou. Evolučně je starší neţ imunita specifická. Informace vztahující se k imunitní reakci nespecifického typu jsou zapsány v DNA. Za nespecifickou imunitu povaţujeme obecné reakce na podněty. Tento typ imunity nemá paměť. Její buňky jsou neustále přítomné v krvi, coţ má za následek okamţitou reakci, která 8

9 proběhne do několika minut či hodin. Do nespecifické imunity řadíme i pokoţku či ţaludek, který obsahuje kyselinu chlorovodíkovou HCl, která ničí bakterie v jídle, které sníme. Nespecifickou imunitu také dělíme na buněčnou a humorální sloţku. Buněčnou sloţku tvoří granulocyty, makrofágy a určité lymfocyty. Vedlejší roli v nespecifické imunitní reakci buněčného typu mají i trombocyty. Granulocyty a makrofágy jsou schopny fagocytózy, coţ znamená schopnost pohltit a zničit cizorodý materiál 2). Z lymfoidních buněk sem patří zejména NK buňky, coţ jsou buňky, které mají velmi důleţitou funkci v obraně proti bakteriálním, virovým a parazitárním infekcím. U humorální sloţky najdeme proteiny akutní fáze, komplement či opět cytokiny. Proteiny akutní fáze dávají informace o aktivaci imunitního systému díky rychlé a výrazné změně jejich hladiny. Komplement je sloţen z bílkovin. Jeho sloţky se pyramidově zaktivují při setkání s antigenem a tím spustí imunitní reakci. 7. Imunitní reakce Imunitní reakce je velmi komplikovaný děj, který lze pro zjednodušení rozdělit na tři části dostředivá, ústřední a odstředivá Dostředivá část imunitní reakce Dostředivá část obsahuje proniknutí antigenu, fagocytózu a setkání antigenu s buňkami, které na daný antigen jsou schopny zareagovat. Pro vyvolání imunitní reakce je nezbytné, aby antigen obsahoval takové sloţky, které jsou cizí danému organismu. Místo, kde je antigen rozpoznán, se v různých případech liší. Většinou, je-li antigen tělískový, je antigen zachycen fagocytujícími buňkami. Pokud je antigen podán například pod kůţi, tedy místně, zůstává téměř celý na místě, kde vzniká zánět. Při celkovém podání je velké mnoţství zachyceno v kostní dřeni, dále v plicích, játrech a slezině. Uzliny zadrţují antigen v buňkách periferních sinusů a v lymfatických dřeňových kanálech. Antigen pronikající trávícím traktem, je zachycen v lymfoidní tkáni střeva či apendixu. Fagocytární fáze je imunologicky málo specifická : mikrofágy zachytí nejen cizí, ale i tolerované a v některých případech vlastní antigeny. 1) T a B lymfocyty spolu s makrofágy mezi sebou spolupracují. Jejich spolupráce vypadá tak, ţe makrofág zachytí antigen, aktivuje odpovídající antigen a předá zprávu dál lymfoidním buňkám, které mají vhodná rozpoznávací místa a ty zaktivují protilátkotvorné buňky. Makrofág si také uchová tento antigen, který napadl organismu, pro případ, ţe by se s tímto antigenem organismus opět setkal. Kaţdý z lymfocytů si utvoří také paměťové buňky na daný antigen Ústřední část imunitní reakce Ústřední část bezprostředně navazuje na dostředivou část imunitní reakce. Po zpracování antigen v předchozí části přichází na řadu buňky periferní krve a druhotné lymfoidní orgány, které mají schopnost odpovědět na kontakt s antigenem diferenciací či projevením specifické imunitní schopnosti. Proces je kontrolován ústředními lymfoidními orgány a je zde mnoho interakcí a regulací. Lymfocyty, které jsou schopné specificky rozpoznávat a převzít rozhodujícím úlohu v imunitní reakci jsou tzv. imunokompetentní buňky. Tyto buňky se stávají buňkami zadanými, tzn. ţe jsou zadané pro reakci s tímto určitým antigenem, se kterým se setkaly. Kdyţ se imunokompetentní buňka setká se svým antigen dojde k aktivaci. Její aktivace je doprovázena četnými biologickými i morfologickými změnami. Ve většině protilátkových odpovědích je však nezbytná spolupráce jak T lymfocytů, tak i 9

10 B lymfocytů. Současně aktivované oba typy lymfocytů mají o mnoho výraznější imunitní odpověď. T lymfocyty předají antigeny B lymfocytům v oblasti lymfatických uzlin a okrajové části sleziny. Dojde k proliferaci a diferenciaci aktivovaným buněk a začne se zakládat imunologická paměť Odstředivá část imunitní reakce Můţeme jí nazývat také jako výkonnou sloţkou imunitní reakce a je sloţena ze dvou mechanismů. Prvním mechanismem jsou protilátky. Tento mechanismus má největší význam v protibakteriální imunitě. Způsob reakce antigenu s protilátkou závisí na mnoho faktorech, například na povaze reakce, místě děje, a také na přítomnosti faktorů, které se v dané imunitní reakce uplatňují. Druhým mechanismem jsou specificky modifikované lymfoidní buňky. Tato část odstředivé imunitní reakce je nejdůleţitější u protinádorové imunity, v autoimunitních procesech a při transplantační reakci. Po reakci zůstává pár nespotřebovaných imunokompotentních buněk, které slouţí jako paměťové buňky. Usídlují se v lymfoidních orgánech a v bílé pulpě sleziny. Zčásti obíhají také v lymfoidním systému a krvi. Jsou určeny k rychlé reakci, kdyţ se setkají opětovně s daným antigenem. 8. Autoimunita 8. 1 Úvod Jedním z velkých medicínským a společenským problémům patří autoimunitní choroby, které postihují přibliţně 5-7% obyvatel ve vyspělých zemích. Autoimunitní choroby vznikají na základě poruchy regulace imunitní reakce. Představme si imunitní systém jako armádu. Jeho hlavním úkolem je chránit tělo před cizími nepřáteli zvenku, například před viry, bakteriemi, parazity. Naše tělo můţe mít ale i jiné nepřátelé a to jsou i vnitřní. Tito nepřátelé jsou velice zákeřní, protoţe je můţe přehlédnout imunitní dozor. Příklad takovýchto buněk jsou třeba rakovinotvorné buňky, které se dokáţou skrýt v našem organismu před zraky imunitního systému. Naopak, některé buňky můţe imunitní systém vyhodnotit jako škodlivé a začne se k nim chovat jako k nepřátelům. Pokud s nimi začne bojovat, vzniká autoimunitní onemocnění. Ta právě vznikají z důsledku toho, ţe imunitní systém nesprávně identifikuje nebezpečí a zaútočí na své vlastní buňky. Můţe napadnout buď jen jeden druh buněk, nebo celý orgán, anebo i několik orgánových systémů najednou. Při takovém boji je imunitní systém narušený a nezvládá vykonávat všechny své základní funkce Buněčná imunita Jak uţ jsme zmínili, imunitu můţeme rozdělit na sloţku buněčnou či protilátkovou. V případě poruchy imunitního systému, která poté povede ke vzniku autoimunitní choroby se mohou uplatňovat obě tyto sloţky. Pokud je to porucha buněčné imunity, lymfocyty T napadají vlastní buňky, jako by byly infikované vnějším nepřítelem a snaţí se je zničit. Příkladem takového onemocnění je autoimunitní diabetes mellitus, neboli cukrovka I. typu, juvenilní diabetes. U této choroby lymfocyty T napadají Langerhansovy buňky ve slinivce břišní. Langerhansovy buňky normálně produkují inzulín, hormon, který pomáhá, aby krevní 10

11 cukr vstupoval do buněk a přinášel jim dávku energie nezbytnou k jejich správnému fungování. Pokud jsou tyto buňky poškozeny, dochází k tomu, ţe slinivka nemůţe vyrábět inzulín a vznikne cukrovka. Toto je klasický příklad orgánově specifické autoimunitní choroby Protilátková imunita Druhým typem autoimunitního onemocnění je porucha způsobená protilátkovou imunitou. V tomto případě lymfocyty typu B začnou produkovat protilátky zamířené proti vlastním tkáním. V této situaci protilátky, které byly původně určené pro boj proti virům a jiným mikrobům se stávají nástroji destrukce vlastních tkání. Jako konkrétní onemocnění si můţeme jmenovat například idioatickou trombocytopenickou purpuru (ITP). Pacienti trpící touto chorobou mají napadené krevní destičky. Po některých virových onemocněních se totiţ při uţívání některých léků začne imunitní systém chovat k destičkám jako k cizím buňkám a nepřátelům. Proto proti nim vytvoří autoprotilátky a tím je zničí. Autoprotilátka navázaná na destičku koluje v krevním oběhu a tím se dostane do sleziny. V ní je tento komplex zachycen a zlikvidován. Slezina tak začne fungovat jako pohřebiště krevních destiček. Výsledkem této choroby je pokles koncentrace krevních destiček na desetinu z původních Na pacientovi můţeme zpozorovat drobné červené skvrnky, coţ jsou místa drobného krvácení do kůţe purpura. Ta se můţe vyskytnout nejen na kůţi, ale také na sliznicích a například i na oční spojivce. Toto krvácení můţe dále postihnout i jiné sliznice, například u trávicích nebo vylučovacího ústrojí. Krev se pak dostane do moči, teče z nosu nebo z dásní při čištění zubů. Jednou z nejzávaţnějších komplikací je pak vnitřní krvácení v organismu, které můţe být i smrtelné Klasifikace autoimunitních chorob Nyní se budeme věnovat klasifikaci autoimunitních chorob. Máme tři základní kategorie - klasické autoimunitní choroby - systémové, autoimunitní choroby orgánově specifické a choroby s částečnou nebo předpokládanou autoimunitní podstatou. Do první skupiny, tedy do těch klasický nemocí patří například systémový lupus, který se projevuje jako multiorgánové systémové onemocnění, bolestí kloubů, postiţení ledvin, CNS a jiné. Dále si můţeme uvést revmatoidní artritidu, její přibliţný výskyt v populaci je 1:100. Projevuje se jako zánětlivé postiţení kloubů, bolesti a ranní ztuhlost kloubů. Druhou skupinu - orgánově specifických autoimunitních nemocí můţeme rozdělit na pět podskupin. Autoimunitní endokrinopatie - sem patří například Hashimotova choroba, Gravesova - Basedowova choroba. addisonova choroba a autoimunitní poruchy reprodukce a syndrom předčasného ovariálního selhání. Druhá podskupina se nazývá autoimunitní neurologická onemocnění a zde se nachází například maysthenia gravis periferní demyelinizační neuropatie a roztroušená skleróza. Autoimunitní cytopenie, tedy třetí podskupina se projevuje nemocemi jako jsou hemolytická anémie, trombocytopenie nebo neutropenie. Předposlední podskupina se jmenuje autoimunitní koţní onemocnění a zde jsou nemoci jako pemphigus, psoriáza nebo vitiligo. Poslední skupina jsou autoimunitní onemocnění očí. 11

12 Třetí a poslední skupina jsou choroby s částečnou nebo předpokládanou autoimunitní podstatou a sem patří nemoci jako alopecie (plešatost), ateroskleróza, autismus, endometrióza, hypertenze, epilepsie nebo schizofrenie Shrnutí Ukázali jsme si tři skupiny nejčastějších autoimunitních onemocnění podle orgánů, které jsou nemocí postiţeni. Ovšem spektrum autoimunitních chorob se neustále rozrůstá, mezi novější choroby patří některé formy schizofrenie, epilepsie nebo ateroskleróza. Celkově postihují autoimunitní choroby asi 5-7% veškerého obyvatelstva. Co je důleţité říci je to, ţe autoimunitní choroby mohou postihnout a poškodit jakoukoliv tkáň nebo orgán. Můţeme si uvést například roztroušenou sklerózu, coţ je nemoc nervového systému, která poškozuje mozek a můţe způsobit ochrnutí. Jednou z největších skupin autoimunitního onemocnění představují cytopenie. Tato nemoc napadá krevní buňky jako červené nebo bílé krvinky a krevní destičky. Další velká skupina autoimunitních chorob napadá kloubní aparáty a pojivou tkáň. Konkrétní nemoc je například artritida nebo lupus erytematodes. Pokud není tato choroba léčena, můţe dojít aţ k závaţným kloubním deformacím. Další klasifikace autoimunitních chorob vychází z toho, který orgán je poškozen. Například Hashimotova tyreoditida je omezena na poškození pouze jednoho orgánu, tedy na štítnou ţlázu. Nemoc, která poškozuje více neţ jeden orgán je například lupus erytematodes. Při této nemoci dochází k poškození mozku, ledvin, kůţe, kloubů, krevních buněk a dalších tkání. Můţeme tedy říct, ţe je to multi systémové onemocnění Příčiny Dále prodiskutujeme příčiny autoimunitních chorob. U těchto onemocnění neexistuje jednotná a jednoduchá příčina. Je zde celá řada faktorů, které se na onemocnění podílejí. Můţeme tedy hovořit o multifaktoriálních příčinách. O tom, proč vznikají autoimunitní onemocnění mluví teorie, která se nazývá mozaika autoimunity. Tato mozaika nám vysvětluje, proč se u jednoho člověka vyvine jeden druh onemocnění a u druhého jiný druh. Tuto různorodost můţeme vidět i v jedné rodině - matka trpí jedním druhem autoimunity, zato děti mohou mít jiné onemocnění. Pod tímto textem můţete vidět schéma známých příčin autoimunitních chorob. Aby vznikla autoimunitní nemoc, je zapotřebí přítomnost rizikových faktorů, které působí u jednotlivce současně: faktory genetické, imunitní, z vnějšího prostředí a hormony. Samozřejmě jedním ze základů autoimunitních chorob je dědičnost. Výzkum prokázal, ţe se tyto choroby akumulují v jednotlivých rodinách. Důleţitým genetickým základem je výskyt transplantačních tkáňových antigenů. Kaţdý člověk má ve svých buňkách a tkáních znaky zděděné od matky a od otce. Toto vyšetření probíhá hlavně při soudních sporech - při zjištění otcovství. Tyto buňky mají ovšem největší význam v transplantační medicíně. Obecně je známo, ţe transplantace buněk či orgánů je mnohem více úspěšnější u identických dvojčat a 12

13 v rodině, neţ mezi úplně neznámými jedinci. Hlavním důvodem je shoda tkáňového antigenu, která je největší právě v rodině nemocného. Dalším důleţitým faktorem jsou poruchy imunitního systému. Velkou roli zde hrají imunoglobuliny. 9. Systémový lupus erytematodes (SLE) 9.1 Úvod Toto onemocnění postihuje více orgánů najednou a je vyšší pravděpodobnost onemocnění u ţeny neţ u muţe a to 10%. Je to proto, ţe ţeny mají v krvi mnohem více protilátek, které poté útočí na své vlastní buňky a tkáně. Označení této nemoci «lupus» je popisem změn, které jsou typické na kůţi na obličeji. Proto má toto onemocnění dlouholetou historii. Slovo lupus je z latinského slova, které je do češtiny přeloţeno jako vlk. Název pro tuto nemoc byl odvozen jako přirovnání ke změnám barvy kůţe na obličeji, tvářích a nosu, které připomínaly zjev vlka. Další slovo erytematodes znamená zarudlý, z důvodu ţe se vyráţka, která má barvu narůţovělou aţ červenou můţe vyskytovat i na jiných částech těla neţ na obličeji. Z počátku výzkumu si vědci mysleli, ţe jde o nádorové onemocnění. Později bylo zařazeno do infekčních onemocnění. Aţ v letech 1940 aţ 1950, kdy se začala zvaţovat i moţnost autoimunitních chorob bylo SLE přeřazeno do skupiny autoimunitních chorob nebo tehdy řečeno jako onemocnění pojivové tkáně. Proč toto označení? Protoţe hlavní příznaky této nemoci se projevily na kůţi bohatou na kolagen. V roce 1948 hematolog, pan Hargraves učinil významný objev, který velmi pomohl k pochopení SLE a k lepšímu diagnostikování. Povedlo se mu popsat výskyt tzv. fenoménu LE s buňkami typickými pro SLE. Buňky LE jsou vlastně leukocyty, které mají v sobě jiný pohlcený leukocyt. Tento pohlcený leukocyt, si stejně jako kaţdý jiný pohlcený leukocyt, zanechává neporušené jádro. V době, kdy byl tento jev objeven, nebylo pro něj ţádné vysvětlení. Později, se začaly dělat různé testy, hlavně na autoprotilátky a přišlo se na to, ţe právě autoprotilátky jsou zodpovědné za pohlcování leukocytů sousedními leukocyty. V moderní době jedním z hlavních diagnostikovaných znaků SLE jsou autoimunitní látky proti buněčnému jádru. 9.1 Příznaky Hlavním příznakem je postiţení kůţe, které je mnohotvárné. Velmi typická vyráţka je tzv. motýlovitý raš, který se vyskytuje na lících a kořeni nosu. Tento raš se ale můţe objevit kdekoliv na těle v podobě třeba jen malých červených skvrnek. Mezi další časté příznaky patří například vypadávání aţ ztráta vlasů nebo vřídky v ústní dutině podobné aftům. U tohoto onemocnění ovšem převaţuje onemocnění kloubních aparátů. Klouby mohou být oteklé, kůţe nad nimi můţe být začervenalá, a tedy s vyšší teplotou. Tyto příznaky jsou důsledkem toho, ţe dostaneme zánět kloubu, které způsobí omezení pohybu a velké bolesti. U lupusu je také třeba zmínit ledviny, které jsou postiţeny u více neţ poloviny nemocných. Toto postiţení se prokáţe testy, které nám ukáţou přítomnost bílkoviny a krvi v moči. Prognóza pacienta 13

14 s lupusem závisí především na poškození ledvin, protoţe ledviny jsou ţivotně důleţitý orgán. Pro přesnější prognózu má samozřejmě také význam poškození centrální nervové soustavy. Toto poškození se projevuje bolestmi hlavy a v horších případech i epileptickými záchvaty. Další poškození při lupusu můţe být v krevním systému. Poškozeny mohou být všechny sloţky krve. Pokud budou infikovány červené krvinky, můţe se u pacienta objevit chudokrevnost, anebo zvětšení sleziny. Co je pro lupus velmi charakteristické, je nízký počet leukocytů. Občas můţeme u pacienta diagnostikovat i trombocytopenii, coţ je příčinou sníţení počtu krevních destiček. Jak vidíme, lupus je velmi zákeřné onemocnění a postihuje spoustu orgánů. Aby pacient mohl být diagnostikován, musí mít poškození alespoň 4 z 11 systémů. Pokud je postiţeno méně, diagnóza není specifická pro SLE. Ovšem nejvýraznějším příznakem SLE jsou koţní projevy. Nejtypičtějším příznakem je tzv. motýlový exantém. Koţní projevy jsou zařazeny mezi mírnější formy lupusu i kdyţ jsou nejvíce vidět. Obvykle se na kůţi objeví červená vyráţka. Je to mírnější forma lupusu, protoţe není u pacienta poškození ledvin či centrálního nervového systému. Pacienti s lupusem jsou velmi často fotosenzitivní. Proto by se měli vyvarovat slunečnímu záření. Měli by se mazat opalovacím krémem s vysokým UV faktorem a zapomenout na opalování pod umělým světlem Léčba Léčba lupusu se obvykle léčí kortikoidy či antimalariky. Lékaři si totiţ všimli, ţe během léčení tropické nemoci malárie se za poţití antimalarik sniţují autoimunitní onemocnění. Dosud nejsou známé důvody příznivého působení na lupus, ale musíme vzít v potaz fakt, ţe jsou velmi účinné a téměř bez vedlejších účinků. Nutné jsou ovšem pravidelné kontroly u očního lékaře, protoţe antimalarika mohou někdy vyvolat zákaly rohovky či postiţení sítnice. 10. Další autoimunitní onemocnění Nadcházející autoimunitní onemocnění se nazývá Sjögrenův syndrom. Je pojmenováno po švédském oftalmologovi, který jako první popsal tento syndrom v třicátých letech 20. století. Tato nemoc postihuje ţlázy s vnitřní sekrecí. Slzné ţlázy přestanou tvořit slzy, a proto jsou oči suché. Bez přítomnosti slz rohovka pacienta vysychá a ten můţe mít neustálé pocity písku v očích. Dalším příznakem je zhoršená tvorba slin v dutině ústní. Pacienti mají pořád pocit sucha v ústech. Mají také stálou potřebu pít a to je také zároveň léčba tohoto příznaku. Posledním častým příznakem je zhoršená funkce trávicí ţlázy slinivky. Ta má za úkol vylučovat trávicí enzymy do střev. Pacienti s tímto příznakem mají problémy s trávením a trpí obtíţemi po jídle. 11. Léčba autoimunitních chorob 14

15 Léčba autoimunitních onemocnění se v posledních letech výrazně pokročila. Autoimunitní choroby se léčí jako záněty a k tomu se pouţívají nesteroidní protizánětlivé léky. Jeden z nejznámějších nesteroidních léků je aspirin. I kdyţ má velmi pestrou historii a byl objeven před mnoha lety, i v dnešní době je velmi uţívaný. Je stále velmi účinný a pořád se objevují jeho nová uplatnění jako například u rakoviny střeva nebo při srdečním infarktu. Aspirin a jiné nesteroidní látky fungují tak, ţe zablokují specifický enzym. Tento enzym se jmenuje cyklooxygenáza a podporuje tvorbu prostaglandinů, které způsobují pacientovi horečku a bolesti. Pokud cyklooxygenáza právě utlumí fungování prostaglandinů, nenastane horečka ani bolesti a pacient se potom cítí mnohem lépe. Tyto nesteroidní léky mají ovšem také vedlejší účinky. Jedním z největších je nepříznivý vliv na ţaludeční sliznici. Pokud se odblokuje cyklooxygenáza, dojde k pálení ţáhy, vzniku ţaludečních vředů, či vředů ve dvanáctníku. V horších případech můţe dojít i ke krvácení ze střev. 12. Závěr Autoimunitní onemocnění nepatří mezi ty nejrozšířenější a nejzákeřnější. Bohuţel o jejich existenci je známo jen velmi málo procent populace. Je to tím, ţe původ řady autoimunitních chorob je znám aţ od posledního desetiletí a jejich průkaz je natolik sloţitý, ţe je zapotřebí velmi podrobného imunologického laboratorního vyšetření. Určitě bychom se měli autoimunitou více zabývat a dbát na prevenci imunitního systému. 13. Zdroje 1) NOUZA, Karel, JOHN, Ctirad. Imunologie a medicína, 2. přepracované vydání, Praha: Avicenum Zdravotnické nakladatelství, 1976 (str. 27, 76, 77, 129) 2) VOKURKA, HUGO a kolektiv, Velký lékařský slovník, 8. vydání, Praha: Maxdorf, 2012 HOŘEJŠÍ, V., BARTŮŇKOVÁ, J. Základy imunologie. 2. vydání, Praha: Triton, 2001 VENCOVSKÝ, J. Autoimunitní choroby. Praha : Triton, 1998 SHOENFIELD, Yehuda, FUČÍKOVÁ, Terezie, BARTŮŇKOVÁ, Jiřína. Autoimunita vnitřní nepřítel. 1. vydání, Praha: Grada, 2007 STREJČEK, Jiří, LOKAJ, Jindřich. Imunologie v klinické praxi. 1. vydání, Praha: Avicenum, 1985 NOUZA, Karel, JOHN, Ctirad. Imunologie a medicína, 2. přepracované vydání, Praha: Avicenum Zdravotnické nakladatelství, 1976 VOKURKA, HUGO a kolektiv, Velký lékařský slovník, 8. vydání, Praha: Maxdorf, 2012 IMUNOLOGIE, Soubor přednášek, Praha: TRITON,

16 16

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Obranné mechanismy organismu, imunita Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Prosinec 2010 Mgr. Radka Benešová IMUNITNÍ SYSTÉM Imunitní systém

Více

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání Imunitní onemocnění Imunitní systém fce imunitního systému: rozpoznání vnějších škodlivin a obrana proti nim rozpoznání vnitřních škodlivin (vč. vadných bb. např. nádorových) a jejich odstranění rozpoznání

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu EU: PRIR - 60 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor PRIR = Oblast/Předmět Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace žáka

Více

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Bezpečnostně právní akademie Brno

Bezpečnostně právní akademie Brno Bezpečnostně právní akademie Brno Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Eva Hrobařová Název materiálu: Nemoci imunitního systému Označení materiálu:

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok KREV Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok Funkce: -přenos dýchacích plynů - transport látek ze střeva do jater a z jater

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Trombocytopenie v těhotenství

Trombocytopenie v těhotenství Trombocytopenie v těhotenství doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze Definice normální počet trombocytů u netěhotných žen 150-400 x 10 9 /l v těhotenství

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby Venháčová J., Venháčová P. Diabetologické centrum Dětská klinika FN a LF UP Olomouc SRPDD červen 2011 Nejčastější přidružené autoimunitní choroby

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ

SOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ Studie Mladý ječmen STUDIE NA MLADÝ JEČMEN / r. 2002 Studii vypracoval MUDr. Miloslav Lacina ve spolupráci se společností Green Ways s.r.o.. Probíhala v roce 2002 v období podzim-zima - v období velké

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. p ř e d m ě t : o š e t ř o v a t e l s t v í, 4. r. D S Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Imunita a infekční nemoci Anotace Pracovní list seznamuje žáka s druhy infekčních chorob a se způsoby jejich

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO

Více

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které

Více

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19 zkoumá činnost, funkci význam imunitního systému vykonává tyto funkce rozpoznat - vlastní, cizí (vlastní toleruje a na cizí odpovídá ) udržuje imunologickou rovnováhu vykonává imunologickou kontrolu (vyhledává

Více

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Interpretace serologických výsledků MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Serologická diagnostika EBV Chlamydia pneumoniae Mycoplasma pneumoniae EBV - charakteristika DNA virus ze skupiny

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Detoxikace lymfatického systému jako základ všech dalších detoxikací

Detoxikace lymfatického systému jako základ všech dalších detoxikací Detoxikace lymfatického systému jako základ všech dalších detoxikací Ing. Vladimír Jelínek Máme-li přirovnat lymfatický systém člověka k něčemu známému, napadne nás slovo kanalizace. Funkce Cévy krevního

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy. Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti

Více

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka 1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat

Více

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců

Více

ANAMNÉZA DÁRKYNĚ PUPEČNÍKOVÉ KRVE

ANAMNÉZA DÁRKYNĚ PUPEČNÍKOVÉ KRVE ANAMNÉZA DÁRKYNĚ PUPEČNÍKOVÉ KRVE JMÉNO A PŘÍJMENÍ DÁRKYNÉ DATUM NAROZENÍ RODNÉ ČÍSLO ZAMĚSTNÁNÍ TELEFON ULICE A ČÍSLO POPISNÉ MĚSTO PSČ PORODNÍK MINULÉ TĚHOTENSTVÍ počet předchozích porodů počet spontánních

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

P R O B I O T I C K Ý D O P L N Ě K S T R A V Y

P R O B I O T I C K Ý D O P L N Ě K S T R A V Y INOVACE 2010 Inovace 2010 od LR! S formulí PRO12- exkluzivně od LR! P R O B I O T I C K Ý D O P L N Ě K S T R A V Y INOVACE 2010 PROBIOTIC12 Co jsou probiotika? CO JSOU PROBIOTIKA? Lidské střevo obsahuje

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 1 9 4 Autoimunita AUTOIMUNITA

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli

V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli Lenka Klimešová V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli Syndrom získaného imunodeficitu. V roce 1983

Více

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY Krev literatura : Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka. Praha, Epava, 1998. Machová,J.: Biologie člověka pro učitele. Praha, Karolinum, 2002. : Somatologie. Praha, Epava, 2004. Krev: charakteristika

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

Život s karcinomem ledviny

Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny není lehký. Ale nikdo na to nemusí být sám. Rodina, přátelé i poskytovatelé zdravotní péče, všichni mohou pomoci. Péče o pacienta s karcinomem buněk

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

LÉKAŘSKÉ OBORY A JEJICH NÁPLŇ

LÉKAŘSKÉ OBORY A JEJICH NÁPLŇ LÉKAŘSKÉ OBORY A JEJICH NÁPLŇ LÉKAŘSTVÍ (MEDICÍNA) jedná se o vědu, která se zaobírá zdravím člověka, chorobnými stavy a procesy, které v lidském těle probíhají. Zabývá se možnostmi jejich předcházení,

Více

se konají v posluchárně III. interní kliniky 9.25-11.00 hod. skupiny 2, 4, 5 v úterý a čtvrtek skupiny 1, 3 ve středu a pátek

se konají v posluchárně III. interní kliniky 9.25-11.00 hod. skupiny 2, 4, 5 v úterý a čtvrtek skupiny 1, 3 ve středu a pátek Studijní program : Zubní lékařství Název předmětu : Vnitřní lékařství 3 Rozvrhová zkratka : IN3/ZUA22 Rozvrh výuky : 30 hodin seminářů 30 hodin praktických cvičení Zařazení výuky : 4. ročník, 7. semestr

Více

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Příušnice Samostatná práce Informatika a výpočetní technika KIV/IFYER jmeno a prijmeni Obsah 1 Příušnice

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Příbalová informace: informace pro uživatele. Enap i.v. 1,25 mg/1 ml injekční roztok enalaprilatum dihydricum

Příbalová informace: informace pro uživatele. Enap i.v. 1,25 mg/1 ml injekční roztok enalaprilatum dihydricum sp.zn. sukls184192/2014 Příbalová informace: informace pro uživatele Enap i.v. 1,25 mg/1 ml injekční roztok enalaprilatum dihydricum Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento

Více

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených pro závislost Sylva Racková Psychiatrická klinika LF UK v Plzni AT konference 28.04. 2010, Špindlerův Mlýn Borna Disease virus (BDV) charakteristika

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57 Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Výsledky měření po použití Amethyst Bio-Mat na přístroji EAV ze dne 20.9.2012

Výsledky měření po použití Amethyst Bio-Mat na přístroji EAV ze dne 20.9.2012 2012 Výsledky měření po použití Amethyst Bio-Mat na přístroji EAV ze dne 20.9.2012 Alfida s.r.o., Čelákovice Staré Splavy, hotel Borný 20.9.2012 Výsledky měření na přístroji EAV z 20. 9. 2012 Rekondiční

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_TĚLNÍ TEKUTINY_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců.

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Otázka: Epitely, kůže obratlovců a její deriváty Předmět: Biologie Přidal(a): Don Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Epitely Tvoří k sobě těsně přiřazené

Více

Krev hem, hema sanquis

Krev hem, hema sanquis Krev Krev hem, hema - řec., sanquis - lat. Opakování: Vnitřní prostředí člověka - musí být stálé. Tekutiny sloužící metabolismu: - krev (přenos plynů, živin atd.) - tkáňový mok (metabolismus buněk) - lymfa

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Projekt Učíme se pro život. (EU peníze školám) Věcné učení. Pracovní listy. 7. 10. ročník základní školy speciální. Vypracovala: Mgr.

Projekt Učíme se pro život. (EU peníze školám) Věcné učení. Pracovní listy. 7. 10. ročník základní školy speciální. Vypracovala: Mgr. Projekt Učíme se pro život (EU peníze školám) Věcné učení Pracovní listy 7. 10. ročník základní školy speciální Vypracovala: Mgr. Lenka Dobrovolná Obsah DUM 1. Lidské tělo. Seznámení s hlavními částmi

Více

Proč právě datum 12. 5.?

Proč právě datum 12. 5.? Proč právě datum 12. 5.? Na počest narození britské reformátorky lékařské péče Florence Nightingaleové (1820-1910) osvícené, odvážné a neúnavné ženy, která byla ve druhé polovině svého života upoutána

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor: Ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 7. Leden 2014 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie III.

Více

Dědičnost vázaná na X chromosom

Dědičnost vázaná na X chromosom 12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi

Více

Vyšetření imunoglobulinů

Vyšetření imunoglobulinů Vyšetření imunoglobulinů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšetřením ke zjištění možného paraproteinu. velmi hrubé vyšetření, odhalení pouze výrazných změn

Více

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková TRITON Rakovina tlustého stfieva a koneãníku Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková Jitka Abrahámová, Ludmila Boublíková, Drahomíra Kordíková Rakovina tlustého

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň.

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň. VÝVOJ PLODU Opakování 1. Z jakých částí se skládá krev? 2. Uveďte funkci jednotlivých složek krve. 3. Vysvětlete pojmy: antigen, imunita, imunizace. 4. Vysvětlete činnost srdce. 5. Popište složení srdce.

Více

NÁZEV/TÉMA: Virová onemocnění dětského věku

NÁZEV/TÉMA: Virová onemocnění dětského věku NÁZEV/TÉMA: Virová onemocnění dětského věku Vyučovací předmět: Základy epidemiologie a hygieny Škola: SŠZZE Vyškov Učitel: Mgr. Šárka Trávníčková Třída: 2. B Počet žáků: 20 Časová jednotka: 1 vyučovací

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky

Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 9. 2002 40 Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 2001 Aktuální informace vychází ze zpracovaných

Více

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více