Imunitní systém člověka

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Imunitní systém člověka"

Transkript

1 Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu Imunitní systém člověka Dohled: Hana Černá, Mgr. Odborný konzultant: Pavla Šídlová, diplomovaná sestra Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Klára Šídlová 2014 Karolína Neradilová 1

2 Prohlašuji, ţe jsem vypracoval práci samostatně a výhradně s pouţitím uvedené literatury a za pomoci odborného konzultanta. Neradilová Karolína Šídlová Klára 2

3 1. Obsah 2. Abstrakt Úvod.3 4. Vznik imunitního systému Fylogenetický vývoje Ontogenetický vývoj Vývoj lymfoidního systému u člověka Lymfatické orgány Primární lymfatické orgány a jejich úlohy Kostní dřeň Thymus (Brzlík) Sekundární lymfatické orgány a jejich úlohy Lymfatické (lymfoidní) uzliny Slezina 5 6. Dělení imunity Specifická Nespecifická 6 7. Imunitní reakce Dostředivá část imunitní reakce Ústřední část imunitní reakce Odstředivá část imunitní reakce Autoimunita Úvod Buněčná imunita Protilátková imunita Klasifikace autoimunitních chorob Shrnutí Příčiny Systémový lupus erytematodes 9.1 Úvod 9.2 Příznaky Léčba Další onemocnění Léčba autoimunitních chorob Závěr Seznam pouţitých zdrojů

4 2. Abstrakt Imunitní systém nás brání před viry, bakteriemi a dalšími antigeny, které ohroţují náš organismu a naše zdraví. V této práci si představíme na fylogenetický a ontogenetický vývoj imunitního systému. Přiblíţíme co vše tento systém tvoří, tedy primární a sekundární lymfatické orgány. Dále vysvětlíme rozdíl mezi specifickou a nespecifickou imunitou a jak celá imunitní reakce probíhá. V druhé části práce popíšeme autoimunitu, systémový lupus léčbu těchto autoimunitních chorob. Our immune system is protecting us from virus, bacteria and other antigens, which are threating our organism and our health. In this thesis, we will introduce the immune system s phylogenetic and ontogenetic developement. We will see the difference between two types of immune system, how this system can be builded and we will show the primary and secondary lymphatic organs. We will present how the immune reaction is being in process. In the end, we will discuss autoimmune and autoimmune disease such as lupus erytematodes. 4

5 3. Úvod Člověk je kaţdý den vystaven velkému mnoţství patogenů, tedy cizorodých látek a organismů z okolního prostředí, které ho ohroţují. Díky imunitnímu systému se však můţe těmto patogenům bránit. Schopnost bránit se nazýváme imunitou. Toto slovo pochází z latinského slova immunis, coţ znamená odolný. Díky ní máme schopnost bránit se proti patogenním infekčním zárodkům zevního a vnitřního prostředí. Imunitní systém dále také zajišťuje spolu s nervovou soustavou a ţlázami s vnitřní sekrecí homeostázu, díky které naše tělo udrţuje stálé a optimální vnitřní prostředí. Dalším základním principem je také rozpoznání látek, které jsou tělu vlastní od látek cizích, ale dokáţe také rozlišit a zasáhnout proti patologicky změněným buňkám vlastního těla. Nejjednodušší obranný systém můţeme pozorovat jiţ u nejprimitivnějších bezobratlých ţivočichů. U savců a člověka je tento systém jiţ o poznání sloţitější a v mnoha směrech stále ještě neprozkoumaný. Imunitní systém se skládá z primárních a sekundárních lymfatickým orgánů, buněk imunitního systému a humorální části imunitního systému. 4.Vznik imunitního systému 4.1. Fylogenetický vývoj Z fylogenetického hlediska můţeme říci, ţe rozvoj a zdokonalování imunitní reaktivity probíhá souběžně s vývojem a diferenciací lymfoidního systému. Nejjednodušší formy imunitních odpovědí byly prokázány u nejnižších strunatců kruhoústých. 1) Imunita se u této skupiny skládá pouze ze zvláštních buněk lymfoidních hemocytoblastů, které můţeme nalézt v krvi. Zánětu se zúčastňují slezinné prekursory a krevní buňky. Další značný vývoj byl zaregistrován u mihulí. U těchto organismů lze jiţ najít o něco sloţitější obranu proti patogenům z vnitřního a vnějšího prostředí. Je zde jiţ primitivní lymfoidní struktura, kterou můţeme povaţovat za předchůdce thymu. Ve dřeni a krvi jsou přítomné lymfocyty. Další vývoj byl zaznamenán i u gamaglobulinu, který se zde objevuje v krvi spolu s lymfocyty. Nalezneme zde také aloštěpovou imunitu, coţ znamená, ţe po primárním hojení je geneticky odlišný aloštěp vypuzen. Lze zde vyvolat i pozdní přecitlivělost. Dále je zde i slabá produkce protilátek a velmi slabá imunologická paměť. U ţralokovitých ryb je vyvinutý thymus a slezina s bílou pulpou. Protilátková odpověď je vyšší, avšak stále slabá, spolu s imunologickou pamětí. Pokročilejší ţraloci mají uţ velmi dobře vyvinutý thymus, který je zde členěn na kůru a dřeň. Slezina obsahuje bílou i červenou pulpu. Nacházíme u nich plasmatické buňky. Můţeme zde vyvolat i sekundární odpověď na mnoho antigenů, která se svojí intensitou jiţ blíţí k savcům. U obojţivelníků najdeme velké mnoţství plasmocytů, zejména ve střevní tkáni. Objevují se i další typy imunoglobulinu. U plazů se prokázalo sdruţení lymfoidní tkáně s epitelovou tkání střevního původu. Tato 5

6 struktura je rozvinut i u ptáků, avšak jiţ v samostatném orgánu Fabriciově burse, která se nachází vedle kloaky. Je zde také diferenciace lymfoidní tkáně, jsou vyvinuté folikuly a zárodečná centra Ontogenetický vývoj Člověk se s lymfatickým systémem jiţ narodí. Ten se vyvíjí během nitroděloţního vývoje. Buňky lymfopoesy se objevují jiţ v cévách zárodku. K oddělení lymfoidní řady od krvetvorných dochází na konci prvního trimestru. Důleţitým orgánem, který je od brzkého embryonálního stadia krvetvorným jsou játra. Jsou v nich obsaţeny lymfoidní i kmenové buňky. V polovině nitroděloţního vývoje se stává i kostní dřeň krvetvorným orgánem. Buňky v tomto krvetvorném orgánu však nejsou v prenatálním období nijak významné. Nejvíce lymfoidních i kmenových buněk přibývá těsně před narozením. Jediným zdrojem prekursorů T a B lymfocytů a monocytů a kmenových buněk je po narození kostní dřeň. Thymus je první orgán, který je pouze lymfoidním orgánem. První náznaky brzlíku pozorujeme ve fetálním období a vzniká z výchlipkou epitelu ze třetí čtvrté ţaberní štěrbiny. Sekundární lymfatické orgány, slezina a lymfatické uzliny, se vytváří ve druhé třetině embryonálního období. Tyto orgány zpočátku zajišťují i krvetvorbu Vývoj lymfoidního systému u člověka Poznatky o vývoji lymfoidního systému ještě zdaleka nejsou úplné. První náznak thymu se objevuje okolo 6. týdne nitroděloţního vývoje. O 2 týdny později, tedy v 8. týdnu se překrývá se základem štítné ţlázy. Na své konečné místo se dostává ve 12. týdnu. Ve 3. měsíci se v periferní krvi objevují první lymfoidní buňky. V tomto období se dokončuje tvorba sekundárních lymfatických orgánů. Poté je jiţ vývoj poměrně rychlý. Od 14. týdne je mnoţství lymfocytů, které nesou imunoglobulínové receptory, ve slezině, lymfatických uzlinách a periferní krvi stejné jako u nově narozených dětí. 5. Lymfatické orgány Jednou ze základních sloţek, které tvoří imunitní systém jsou lymfatické orgány. Ty se dělí na primární a sekundární Primární lymfatické orgány a jejich úlohy Pod primární lymfatické orgány patří kostní dřeň a thymus, nazýván také jako brzlík. Tyto orgány jsou nejdůleţitějším článkem ve správném fungování imunitního systému Kostní dřeň 6

7 Kostní dřeň je měkká tkáň. Můţeme ji najít uvnitř dlouhých kostí, kde je vyplňuje. Tvoří ji tři druhy kostní dřeně červená, ţlutá a šedá. Červená kostní dřeň je pro nás nejdůleţitější, protoţe je to krvetvorný orgán. Vznikají zde červené krvinky, krevní destičky a většina bílých krvinek. Kdyţ se člověk narodí, je všechna kostní dřeň červená. V pozdějším věku se červená kostní dřeň mění postupně na ţlutou kostní dřeň. Červená zůstává pouze v plochých kostech lebky, v hrudní kosti, pánvi a lopatkách, ţebrech, zápěstních a zánártních kostech a obratlích. Ţlutá kostní dřeň získává ţlutou barvu díky tukové tkáni, na kterou se přetváří červená kostní dřeň. Šedá kostní dřeň se tvoří ze ţluté kostní dřeně. Je průsvitná a má ţelatinový charakter Thymus (Brzlík) Je to orgán, který se skládá u savců ze dvou zhruba oválných laloků. U člověka je uložen v hrudníku nad srdcem za horní části sterna a zčásti přesahuje až do krční oblasti. U člověka váží kolem puberty cca g. Potom postupně degeneruje a ve stáří je často pouze malým rudimentem. 1) Díky poznatkům, které byly zjištěny během staletí, a díky pokusům na myších a krysách s odstraněním brzlíku, byla zjištěna nutnost přítomnosti brzlíku u jedince, pro schopnost bránit se patogenům. Pokusy s odstraněním brzlíku vedly ke sníţení hladiny krevních lymfocytů. Tento pokus u novorozenců má však za následek jiţ nedostatečný vývin lymfoidního aparátu, imunologickou nedostatečnost a často smrtelně končící chátrací onemocnění. 1) Díky tomuto pokusu se thymus stal hlavním orgánem imunity. Je důleţitý díky produkci lymfocytů, produkci lymfostimulačního hormonu. Je významných regulačním systémem, kam trvale proudí prekursory v imunitě zúčastněných buněk, zejména z kostní dřeně. Hraje také důleţitou roli v časných stádiích leukemického procesu Sekundární lymfatické orgány a jejich úlohy Do sekundárních lymfatických orgánů řadíme slezinu, regionální lymfatické uzliny, lymfatickou tkáň sliznic Lymfatické (lymfoidní) uzliny Lymfatické uzliny jsou kulovité či oválné orgány, které jsou mezi lymfatickými cévami a slouţí jako filtr pro lymfu. Velikost se pohybuje mezi jedním aţ třiceti milimetry u zdravého člověka. Hlavní úlohou je rozpoznat patogenní zárodky z vnějšího prostředí a bránit se proti nim. Lze je najít na krku vedle velkých krčních cév, v břišní dutině, hrudníku, tříslech, podpaţní jamce a podkolení jamce. Jejich zvětšení signalizuje přítomnost cizího patogenu, který můţe upozornit na nějakou nemoc či dokonce i nádor Slezina Slezina je jeden z nejdůleţitějších sekundárních lymfatických orgánů. Najdeme jí v dutině břišní. Její stavba je sloţitější neţ u uzlin. Orgán je rozdělen do dvou celků na bílou a červenou pulpu. 7

8 Bílá pulpa je utvořena z lymfatické tkáně. Retikulární vazivo ve stromě obsahuje B a T lymfocyty, makrofágy a dendritické buňky. Mezi bílou a červenou pulpou se nachází tzv. marginální zóna. Marginální zóna se velmi důleţitě uplatňuje v imunitních procesech. Toto místo je časté místo odchytu antigenu. Odtud je antigen přesunut lymfocyty do folikulů a poté se zde objevují protilátkotvorné buňky. Jsou zde hlavně mikrofágy a dendritické buňky. Červená pulpa je sloţena z Billrothových provazců a krevních sinusů. Provazce jsou sloţeny z retikulárního vaziva, ve kterých jsou obsaţeny volné buňky. Jsou zde přítomny i krvetvorné buňky na rozdíl od pulpy bílé. 6. Dělení imunity Imunitní systém dělíme na dva typy specifickou a nespecifickou imunitu. Kaţdá z těchto imunit má odlišné sloţky, které reagují při imunitní odpovědi, a kaţdá z těchto dvou imunit reaguje na jiném základu Specifická Specifická imunita je fylogeneticky nejmladší částí, která imunitu tvoří. V genetické informaci jsou zaznamenány její základy. Během vývoje se buňky různě vyvíjí. Tato část imunitní reakce se rozvíjí aţ po narození. Jako samostatná sloţka je nefunkční, vţdy spolupracuje s přirozenou (nespecifickou) imunitou. Specifická imunita tvoří protilátky proti cizím antigenům. Na kaţdou určitou látku jsou vţdy určité protilátky. Reakce se aktivuje po setkání s antigenem. Buňky specifické imunity mají schopnost si pamatovat daný antigen, který napadl organismus, průběh je však pokaţdé jiný, i při setkání s jiţ známým antigenem. Reaguje pomaleji neţ nespecifická imunita. Specifická imunita má humorální a buněčnou sloţku. Do buněčné sloţky specifické imunity patří B lymfocyty, T lymfocyty a plazmatické buňky. B lymfocyty vznikají v kostní dřeni. Poté se dostávají do krevního oběhu a krví do sekundárních lymfoidních orgánů. Kdyţ se zaktivují, dojde k jejich namnoţení. Určitá část B lymfocytů se stává tzv. paměťovými B lymfocyty. Z další části se stávají plasmatické buňky. Ty jsou odpovědné za produkci protilátek. Plasmatické buňky se poté zpět přesunou do kostní dřeně, kde tento proces začal. T lymfocyty dozrávají v brzlíku, z nich však přeţívá pouze cca 5 %, protoţe jsou zničeny všechny T lymfocyty, které nemají v pořádku rozpoznávací mechanismy či mají zaměření proti vlastním antigenům. Buňky, které jsou v pořádku, putují krví, stejně jako B lymfocyty, do sekundárních lymfatických orgánů, kde dojde setkání s antigenem a T lymfocyty se tak aktivují. Po skončení reakce zůstávají paměťové T lymfocyty. Humorální sloţka je tvořena protilátkami a cytokiny. Protilátky jsou bílkoviny, které řadíme do imunoglobulinů. Váţí se na antigen a během humorální specifické imunitní reakce je tvoří B lymfocyty a z nich vzniklé plazmatické buňky. Velmi úzce spolupracují s buňkami, které jsou odpovědny za imunitní reakci nespecifické imunity. Cytokiny jsou jedny ze základních regulátorů imunitního systému. Jejich úloha spočívá v přenášení informací mezi buňkami přirozené a specifické imunity Nespecifická Nespecifickou imunitu můţeme také nazývat jako přirozenou nebo vrozenou. Evolučně je starší neţ imunita specifická. Informace vztahující se k imunitní reakci nespecifického typu jsou zapsány v DNA. Za nespecifickou imunitu povaţujeme obecné reakce na podněty. Tento typ imunity nemá paměť. Její buňky jsou neustále přítomné v krvi, coţ má za následek okamţitou reakci, která 8

9 proběhne do několika minut či hodin. Do nespecifické imunity řadíme i pokoţku či ţaludek, který obsahuje kyselinu chlorovodíkovou HCl, která ničí bakterie v jídle, které sníme. Nespecifickou imunitu také dělíme na buněčnou a humorální sloţku. Buněčnou sloţku tvoří granulocyty, makrofágy a určité lymfocyty. Vedlejší roli v nespecifické imunitní reakci buněčného typu mají i trombocyty. Granulocyty a makrofágy jsou schopny fagocytózy, coţ znamená schopnost pohltit a zničit cizorodý materiál 2). Z lymfoidních buněk sem patří zejména NK buňky, coţ jsou buňky, které mají velmi důleţitou funkci v obraně proti bakteriálním, virovým a parazitárním infekcím. U humorální sloţky najdeme proteiny akutní fáze, komplement či opět cytokiny. Proteiny akutní fáze dávají informace o aktivaci imunitního systému díky rychlé a výrazné změně jejich hladiny. Komplement je sloţen z bílkovin. Jeho sloţky se pyramidově zaktivují při setkání s antigenem a tím spustí imunitní reakci. 7. Imunitní reakce Imunitní reakce je velmi komplikovaný děj, který lze pro zjednodušení rozdělit na tři části dostředivá, ústřední a odstředivá Dostředivá část imunitní reakce Dostředivá část obsahuje proniknutí antigenu, fagocytózu a setkání antigenu s buňkami, které na daný antigen jsou schopny zareagovat. Pro vyvolání imunitní reakce je nezbytné, aby antigen obsahoval takové sloţky, které jsou cizí danému organismu. Místo, kde je antigen rozpoznán, se v různých případech liší. Většinou, je-li antigen tělískový, je antigen zachycen fagocytujícími buňkami. Pokud je antigen podán například pod kůţi, tedy místně, zůstává téměř celý na místě, kde vzniká zánět. Při celkovém podání je velké mnoţství zachyceno v kostní dřeni, dále v plicích, játrech a slezině. Uzliny zadrţují antigen v buňkách periferních sinusů a v lymfatických dřeňových kanálech. Antigen pronikající trávícím traktem, je zachycen v lymfoidní tkáni střeva či apendixu. Fagocytární fáze je imunologicky málo specifická : mikrofágy zachytí nejen cizí, ale i tolerované a v některých případech vlastní antigeny. 1) T a B lymfocyty spolu s makrofágy mezi sebou spolupracují. Jejich spolupráce vypadá tak, ţe makrofág zachytí antigen, aktivuje odpovídající antigen a předá zprávu dál lymfoidním buňkám, které mají vhodná rozpoznávací místa a ty zaktivují protilátkotvorné buňky. Makrofág si také uchová tento antigen, který napadl organismu, pro případ, ţe by se s tímto antigenem organismus opět setkal. Kaţdý z lymfocytů si utvoří také paměťové buňky na daný antigen Ústřední část imunitní reakce Ústřední část bezprostředně navazuje na dostředivou část imunitní reakce. Po zpracování antigen v předchozí části přichází na řadu buňky periferní krve a druhotné lymfoidní orgány, které mají schopnost odpovědět na kontakt s antigenem diferenciací či projevením specifické imunitní schopnosti. Proces je kontrolován ústředními lymfoidními orgány a je zde mnoho interakcí a regulací. Lymfocyty, které jsou schopné specificky rozpoznávat a převzít rozhodujícím úlohu v imunitní reakci jsou tzv. imunokompetentní buňky. Tyto buňky se stávají buňkami zadanými, tzn. ţe jsou zadané pro reakci s tímto určitým antigenem, se kterým se setkaly. Kdyţ se imunokompetentní buňka setká se svým antigen dojde k aktivaci. Její aktivace je doprovázena četnými biologickými i morfologickými změnami. Ve většině protilátkových odpovědích je však nezbytná spolupráce jak T lymfocytů, tak i 9

10 B lymfocytů. Současně aktivované oba typy lymfocytů mají o mnoho výraznější imunitní odpověď. T lymfocyty předají antigeny B lymfocytům v oblasti lymfatických uzlin a okrajové části sleziny. Dojde k proliferaci a diferenciaci aktivovaným buněk a začne se zakládat imunologická paměť Odstředivá část imunitní reakce Můţeme jí nazývat také jako výkonnou sloţkou imunitní reakce a je sloţena ze dvou mechanismů. Prvním mechanismem jsou protilátky. Tento mechanismus má největší význam v protibakteriální imunitě. Způsob reakce antigenu s protilátkou závisí na mnoho faktorech, například na povaze reakce, místě děje, a také na přítomnosti faktorů, které se v dané imunitní reakce uplatňují. Druhým mechanismem jsou specificky modifikované lymfoidní buňky. Tato část odstředivé imunitní reakce je nejdůleţitější u protinádorové imunity, v autoimunitních procesech a při transplantační reakci. Po reakci zůstává pár nespotřebovaných imunokompotentních buněk, které slouţí jako paměťové buňky. Usídlují se v lymfoidních orgánech a v bílé pulpě sleziny. Zčásti obíhají také v lymfoidním systému a krvi. Jsou určeny k rychlé reakci, kdyţ se setkají opětovně s daným antigenem. 8. Autoimunita 8. 1 Úvod Jedním z velkých medicínským a společenským problémům patří autoimunitní choroby, které postihují přibliţně 5-7% obyvatel ve vyspělých zemích. Autoimunitní choroby vznikají na základě poruchy regulace imunitní reakce. Představme si imunitní systém jako armádu. Jeho hlavním úkolem je chránit tělo před cizími nepřáteli zvenku, například před viry, bakteriemi, parazity. Naše tělo můţe mít ale i jiné nepřátelé a to jsou i vnitřní. Tito nepřátelé jsou velice zákeřní, protoţe je můţe přehlédnout imunitní dozor. Příklad takovýchto buněk jsou třeba rakovinotvorné buňky, které se dokáţou skrýt v našem organismu před zraky imunitního systému. Naopak, některé buňky můţe imunitní systém vyhodnotit jako škodlivé a začne se k nim chovat jako k nepřátelům. Pokud s nimi začne bojovat, vzniká autoimunitní onemocnění. Ta právě vznikají z důsledku toho, ţe imunitní systém nesprávně identifikuje nebezpečí a zaútočí na své vlastní buňky. Můţe napadnout buď jen jeden druh buněk, nebo celý orgán, anebo i několik orgánových systémů najednou. Při takovém boji je imunitní systém narušený a nezvládá vykonávat všechny své základní funkce Buněčná imunita Jak uţ jsme zmínili, imunitu můţeme rozdělit na sloţku buněčnou či protilátkovou. V případě poruchy imunitního systému, která poté povede ke vzniku autoimunitní choroby se mohou uplatňovat obě tyto sloţky. Pokud je to porucha buněčné imunity, lymfocyty T napadají vlastní buňky, jako by byly infikované vnějším nepřítelem a snaţí se je zničit. Příkladem takového onemocnění je autoimunitní diabetes mellitus, neboli cukrovka I. typu, juvenilní diabetes. U této choroby lymfocyty T napadají Langerhansovy buňky ve slinivce břišní. Langerhansovy buňky normálně produkují inzulín, hormon, který pomáhá, aby krevní 10

11 cukr vstupoval do buněk a přinášel jim dávku energie nezbytnou k jejich správnému fungování. Pokud jsou tyto buňky poškozeny, dochází k tomu, ţe slinivka nemůţe vyrábět inzulín a vznikne cukrovka. Toto je klasický příklad orgánově specifické autoimunitní choroby Protilátková imunita Druhým typem autoimunitního onemocnění je porucha způsobená protilátkovou imunitou. V tomto případě lymfocyty typu B začnou produkovat protilátky zamířené proti vlastním tkáním. V této situaci protilátky, které byly původně určené pro boj proti virům a jiným mikrobům se stávají nástroji destrukce vlastních tkání. Jako konkrétní onemocnění si můţeme jmenovat například idioatickou trombocytopenickou purpuru (ITP). Pacienti trpící touto chorobou mají napadené krevní destičky. Po některých virových onemocněních se totiţ při uţívání některých léků začne imunitní systém chovat k destičkám jako k cizím buňkám a nepřátelům. Proto proti nim vytvoří autoprotilátky a tím je zničí. Autoprotilátka navázaná na destičku koluje v krevním oběhu a tím se dostane do sleziny. V ní je tento komplex zachycen a zlikvidován. Slezina tak začne fungovat jako pohřebiště krevních destiček. Výsledkem této choroby je pokles koncentrace krevních destiček na desetinu z původních Na pacientovi můţeme zpozorovat drobné červené skvrnky, coţ jsou místa drobného krvácení do kůţe purpura. Ta se můţe vyskytnout nejen na kůţi, ale také na sliznicích a například i na oční spojivce. Toto krvácení můţe dále postihnout i jiné sliznice, například u trávicích nebo vylučovacího ústrojí. Krev se pak dostane do moči, teče z nosu nebo z dásní při čištění zubů. Jednou z nejzávaţnějších komplikací je pak vnitřní krvácení v organismu, které můţe být i smrtelné Klasifikace autoimunitních chorob Nyní se budeme věnovat klasifikaci autoimunitních chorob. Máme tři základní kategorie - klasické autoimunitní choroby - systémové, autoimunitní choroby orgánově specifické a choroby s částečnou nebo předpokládanou autoimunitní podstatou. Do první skupiny, tedy do těch klasický nemocí patří například systémový lupus, který se projevuje jako multiorgánové systémové onemocnění, bolestí kloubů, postiţení ledvin, CNS a jiné. Dále si můţeme uvést revmatoidní artritidu, její přibliţný výskyt v populaci je 1:100. Projevuje se jako zánětlivé postiţení kloubů, bolesti a ranní ztuhlost kloubů. Druhou skupinu - orgánově specifických autoimunitních nemocí můţeme rozdělit na pět podskupin. Autoimunitní endokrinopatie - sem patří například Hashimotova choroba, Gravesova - Basedowova choroba. addisonova choroba a autoimunitní poruchy reprodukce a syndrom předčasného ovariálního selhání. Druhá podskupina se nazývá autoimunitní neurologická onemocnění a zde se nachází například maysthenia gravis periferní demyelinizační neuropatie a roztroušená skleróza. Autoimunitní cytopenie, tedy třetí podskupina se projevuje nemocemi jako jsou hemolytická anémie, trombocytopenie nebo neutropenie. Předposlední podskupina se jmenuje autoimunitní koţní onemocnění a zde jsou nemoci jako pemphigus, psoriáza nebo vitiligo. Poslední skupina jsou autoimunitní onemocnění očí. 11

12 Třetí a poslední skupina jsou choroby s částečnou nebo předpokládanou autoimunitní podstatou a sem patří nemoci jako alopecie (plešatost), ateroskleróza, autismus, endometrióza, hypertenze, epilepsie nebo schizofrenie Shrnutí Ukázali jsme si tři skupiny nejčastějších autoimunitních onemocnění podle orgánů, které jsou nemocí postiţeni. Ovšem spektrum autoimunitních chorob se neustále rozrůstá, mezi novější choroby patří některé formy schizofrenie, epilepsie nebo ateroskleróza. Celkově postihují autoimunitní choroby asi 5-7% veškerého obyvatelstva. Co je důleţité říci je to, ţe autoimunitní choroby mohou postihnout a poškodit jakoukoliv tkáň nebo orgán. Můţeme si uvést například roztroušenou sklerózu, coţ je nemoc nervového systému, která poškozuje mozek a můţe způsobit ochrnutí. Jednou z největších skupin autoimunitního onemocnění představují cytopenie. Tato nemoc napadá krevní buňky jako červené nebo bílé krvinky a krevní destičky. Další velká skupina autoimunitních chorob napadá kloubní aparáty a pojivou tkáň. Konkrétní nemoc je například artritida nebo lupus erytematodes. Pokud není tato choroba léčena, můţe dojít aţ k závaţným kloubním deformacím. Další klasifikace autoimunitních chorob vychází z toho, který orgán je poškozen. Například Hashimotova tyreoditida je omezena na poškození pouze jednoho orgánu, tedy na štítnou ţlázu. Nemoc, která poškozuje více neţ jeden orgán je například lupus erytematodes. Při této nemoci dochází k poškození mozku, ledvin, kůţe, kloubů, krevních buněk a dalších tkání. Můţeme tedy říct, ţe je to multi systémové onemocnění Příčiny Dále prodiskutujeme příčiny autoimunitních chorob. U těchto onemocnění neexistuje jednotná a jednoduchá příčina. Je zde celá řada faktorů, které se na onemocnění podílejí. Můţeme tedy hovořit o multifaktoriálních příčinách. O tom, proč vznikají autoimunitní onemocnění mluví teorie, která se nazývá mozaika autoimunity. Tato mozaika nám vysvětluje, proč se u jednoho člověka vyvine jeden druh onemocnění a u druhého jiný druh. Tuto různorodost můţeme vidět i v jedné rodině - matka trpí jedním druhem autoimunity, zato děti mohou mít jiné onemocnění. Pod tímto textem můţete vidět schéma známých příčin autoimunitních chorob. Aby vznikla autoimunitní nemoc, je zapotřebí přítomnost rizikových faktorů, které působí u jednotlivce současně: faktory genetické, imunitní, z vnějšího prostředí a hormony. Samozřejmě jedním ze základů autoimunitních chorob je dědičnost. Výzkum prokázal, ţe se tyto choroby akumulují v jednotlivých rodinách. Důleţitým genetickým základem je výskyt transplantačních tkáňových antigenů. Kaţdý člověk má ve svých buňkách a tkáních znaky zděděné od matky a od otce. Toto vyšetření probíhá hlavně při soudních sporech - při zjištění otcovství. Tyto buňky mají ovšem největší význam v transplantační medicíně. Obecně je známo, ţe transplantace buněk či orgánů je mnohem více úspěšnější u identických dvojčat a 12

13 v rodině, neţ mezi úplně neznámými jedinci. Hlavním důvodem je shoda tkáňového antigenu, která je největší právě v rodině nemocného. Dalším důleţitým faktorem jsou poruchy imunitního systému. Velkou roli zde hrají imunoglobuliny. 9. Systémový lupus erytematodes (SLE) 9.1 Úvod Toto onemocnění postihuje více orgánů najednou a je vyšší pravděpodobnost onemocnění u ţeny neţ u muţe a to 10%. Je to proto, ţe ţeny mají v krvi mnohem více protilátek, které poté útočí na své vlastní buňky a tkáně. Označení této nemoci «lupus» je popisem změn, které jsou typické na kůţi na obličeji. Proto má toto onemocnění dlouholetou historii. Slovo lupus je z latinského slova, které je do češtiny přeloţeno jako vlk. Název pro tuto nemoc byl odvozen jako přirovnání ke změnám barvy kůţe na obličeji, tvářích a nosu, které připomínaly zjev vlka. Další slovo erytematodes znamená zarudlý, z důvodu ţe se vyráţka, která má barvu narůţovělou aţ červenou můţe vyskytovat i na jiných částech těla neţ na obličeji. Z počátku výzkumu si vědci mysleli, ţe jde o nádorové onemocnění. Později bylo zařazeno do infekčních onemocnění. Aţ v letech 1940 aţ 1950, kdy se začala zvaţovat i moţnost autoimunitních chorob bylo SLE přeřazeno do skupiny autoimunitních chorob nebo tehdy řečeno jako onemocnění pojivové tkáně. Proč toto označení? Protoţe hlavní příznaky této nemoci se projevily na kůţi bohatou na kolagen. V roce 1948 hematolog, pan Hargraves učinil významný objev, který velmi pomohl k pochopení SLE a k lepšímu diagnostikování. Povedlo se mu popsat výskyt tzv. fenoménu LE s buňkami typickými pro SLE. Buňky LE jsou vlastně leukocyty, které mají v sobě jiný pohlcený leukocyt. Tento pohlcený leukocyt, si stejně jako kaţdý jiný pohlcený leukocyt, zanechává neporušené jádro. V době, kdy byl tento jev objeven, nebylo pro něj ţádné vysvětlení. Později, se začaly dělat různé testy, hlavně na autoprotilátky a přišlo se na to, ţe právě autoprotilátky jsou zodpovědné za pohlcování leukocytů sousedními leukocyty. V moderní době jedním z hlavních diagnostikovaných znaků SLE jsou autoimunitní látky proti buněčnému jádru. 9.1 Příznaky Hlavním příznakem je postiţení kůţe, které je mnohotvárné. Velmi typická vyráţka je tzv. motýlovitý raš, který se vyskytuje na lících a kořeni nosu. Tento raš se ale můţe objevit kdekoliv na těle v podobě třeba jen malých červených skvrnek. Mezi další časté příznaky patří například vypadávání aţ ztráta vlasů nebo vřídky v ústní dutině podobné aftům. U tohoto onemocnění ovšem převaţuje onemocnění kloubních aparátů. Klouby mohou být oteklé, kůţe nad nimi můţe být začervenalá, a tedy s vyšší teplotou. Tyto příznaky jsou důsledkem toho, ţe dostaneme zánět kloubu, které způsobí omezení pohybu a velké bolesti. U lupusu je také třeba zmínit ledviny, které jsou postiţeny u více neţ poloviny nemocných. Toto postiţení se prokáţe testy, které nám ukáţou přítomnost bílkoviny a krvi v moči. Prognóza pacienta 13

14 s lupusem závisí především na poškození ledvin, protoţe ledviny jsou ţivotně důleţitý orgán. Pro přesnější prognózu má samozřejmě také význam poškození centrální nervové soustavy. Toto poškození se projevuje bolestmi hlavy a v horších případech i epileptickými záchvaty. Další poškození při lupusu můţe být v krevním systému. Poškozeny mohou být všechny sloţky krve. Pokud budou infikovány červené krvinky, můţe se u pacienta objevit chudokrevnost, anebo zvětšení sleziny. Co je pro lupus velmi charakteristické, je nízký počet leukocytů. Občas můţeme u pacienta diagnostikovat i trombocytopenii, coţ je příčinou sníţení počtu krevních destiček. Jak vidíme, lupus je velmi zákeřné onemocnění a postihuje spoustu orgánů. Aby pacient mohl být diagnostikován, musí mít poškození alespoň 4 z 11 systémů. Pokud je postiţeno méně, diagnóza není specifická pro SLE. Ovšem nejvýraznějším příznakem SLE jsou koţní projevy. Nejtypičtějším příznakem je tzv. motýlový exantém. Koţní projevy jsou zařazeny mezi mírnější formy lupusu i kdyţ jsou nejvíce vidět. Obvykle se na kůţi objeví červená vyráţka. Je to mírnější forma lupusu, protoţe není u pacienta poškození ledvin či centrálního nervového systému. Pacienti s lupusem jsou velmi často fotosenzitivní. Proto by se měli vyvarovat slunečnímu záření. Měli by se mazat opalovacím krémem s vysokým UV faktorem a zapomenout na opalování pod umělým světlem Léčba Léčba lupusu se obvykle léčí kortikoidy či antimalariky. Lékaři si totiţ všimli, ţe během léčení tropické nemoci malárie se za poţití antimalarik sniţují autoimunitní onemocnění. Dosud nejsou známé důvody příznivého působení na lupus, ale musíme vzít v potaz fakt, ţe jsou velmi účinné a téměř bez vedlejších účinků. Nutné jsou ovšem pravidelné kontroly u očního lékaře, protoţe antimalarika mohou někdy vyvolat zákaly rohovky či postiţení sítnice. 10. Další autoimunitní onemocnění Nadcházející autoimunitní onemocnění se nazývá Sjögrenův syndrom. Je pojmenováno po švédském oftalmologovi, který jako první popsal tento syndrom v třicátých letech 20. století. Tato nemoc postihuje ţlázy s vnitřní sekrecí. Slzné ţlázy přestanou tvořit slzy, a proto jsou oči suché. Bez přítomnosti slz rohovka pacienta vysychá a ten můţe mít neustálé pocity písku v očích. Dalším příznakem je zhoršená tvorba slin v dutině ústní. Pacienti mají pořád pocit sucha v ústech. Mají také stálou potřebu pít a to je také zároveň léčba tohoto příznaku. Posledním častým příznakem je zhoršená funkce trávicí ţlázy slinivky. Ta má za úkol vylučovat trávicí enzymy do střev. Pacienti s tímto příznakem mají problémy s trávením a trpí obtíţemi po jídle. 11. Léčba autoimunitních chorob 14

15 Léčba autoimunitních onemocnění se v posledních letech výrazně pokročila. Autoimunitní choroby se léčí jako záněty a k tomu se pouţívají nesteroidní protizánětlivé léky. Jeden z nejznámějších nesteroidních léků je aspirin. I kdyţ má velmi pestrou historii a byl objeven před mnoha lety, i v dnešní době je velmi uţívaný. Je stále velmi účinný a pořád se objevují jeho nová uplatnění jako například u rakoviny střeva nebo při srdečním infarktu. Aspirin a jiné nesteroidní látky fungují tak, ţe zablokují specifický enzym. Tento enzym se jmenuje cyklooxygenáza a podporuje tvorbu prostaglandinů, které způsobují pacientovi horečku a bolesti. Pokud cyklooxygenáza právě utlumí fungování prostaglandinů, nenastane horečka ani bolesti a pacient se potom cítí mnohem lépe. Tyto nesteroidní léky mají ovšem také vedlejší účinky. Jedním z největších je nepříznivý vliv na ţaludeční sliznici. Pokud se odblokuje cyklooxygenáza, dojde k pálení ţáhy, vzniku ţaludečních vředů, či vředů ve dvanáctníku. V horších případech můţe dojít i ke krvácení ze střev. 12. Závěr Autoimunitní onemocnění nepatří mezi ty nejrozšířenější a nejzákeřnější. Bohuţel o jejich existenci je známo jen velmi málo procent populace. Je to tím, ţe původ řady autoimunitních chorob je znám aţ od posledního desetiletí a jejich průkaz je natolik sloţitý, ţe je zapotřebí velmi podrobného imunologického laboratorního vyšetření. Určitě bychom se měli autoimunitou více zabývat a dbát na prevenci imunitního systému. 13. Zdroje 1) NOUZA, Karel, JOHN, Ctirad. Imunologie a medicína, 2. přepracované vydání, Praha: Avicenum Zdravotnické nakladatelství, 1976 (str. 27, 76, 77, 129) 2) VOKURKA, HUGO a kolektiv, Velký lékařský slovník, 8. vydání, Praha: Maxdorf, 2012 HOŘEJŠÍ, V., BARTŮŇKOVÁ, J. Základy imunologie. 2. vydání, Praha: Triton, 2001 VENCOVSKÝ, J. Autoimunitní choroby. Praha : Triton, 1998 SHOENFIELD, Yehuda, FUČÍKOVÁ, Terezie, BARTŮŇKOVÁ, Jiřína. Autoimunita vnitřní nepřítel. 1. vydání, Praha: Grada, 2007 STREJČEK, Jiří, LOKAJ, Jindřich. Imunologie v klinické praxi. 1. vydání, Praha: Avicenum, 1985 NOUZA, Karel, JOHN, Ctirad. Imunologie a medicína, 2. přepracované vydání, Praha: Avicenum Zdravotnické nakladatelství, 1976 VOKURKA, HUGO a kolektiv, Velký lékařský slovník, 8. vydání, Praha: Maxdorf, 2012 IMUNOLOGIE, Soubor přednášek, Praha: TRITON,

16 16

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání Imunitní onemocnění Imunitní systém fce imunitního systému: rozpoznání vnějších škodlivin a obrana proti nim rozpoznání vnitřních škodlivin (vč. vadných bb. např. nádorových) a jejich odstranění rozpoznání

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby Venháčová J., Venháčová P. Diabetologické centrum Dětská klinika FN a LF UP Olomouc SRPDD červen 2011 Nejčastější přidružené autoimunitní choroby

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 1 9 4 Autoimunita AUTOIMUNITA

Více

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Imunita a infekční nemoci Anotace Pracovní list seznamuje žáka s druhy infekčních chorob a se způsoby jejich

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU

JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU JAK SE PROBLÉMY S CUKROVKOU II. TYPU PROJEVUJÍ: Hormon řídící přeměnu cukru v těle se nazývá inzulín a je produkován slinivkou břišní. Lépe řečeno Langerhansovými

Více

Život s karcinomem ledviny

Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny není lehký. Ale nikdo na to nemusí být sám. Rodina, přátelé i poskytovatelé zdravotní péče, všichni mohou pomoci. Péče o pacienta s karcinomem buněk

Více

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie?

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie? alergie Potravinové alergie Co to je potravinová alergie? O potravinové alergii hovoříme při neadekvátní reakci organismu na konzumaci stravy, která obsahovala netolerovanou potravinu, popřípadě její určitou

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57 Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_17_BI2 NEMOCI CNS

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_17_BI2 NEMOCI CNS Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_17_BI2 NEMOCI CNS ONEMOCNĚNÍ CNS značně různorodé příčiny: vrozené cévní infekční degenerativní poškození CNS má vážné následky

Více

Endokrinní soustava - Diabetes mellitus

Endokrinní soustava - Diabetes mellitus I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Endokrinní soustava - Diabetes

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK Pro účely preventivní sportovně-kardiologické prohlídky ve zdravotnickém zařízení ProCorde s.r.o. v Chomutově. Příjmení, jméno:............................... Rodné číslo:.....................

Více

Výsledky měření po použití Amethyst Bio-Mat na přístroji EAV ze dne 20.9.2012

Výsledky měření po použití Amethyst Bio-Mat na přístroji EAV ze dne 20.9.2012 2012 Výsledky měření po použití Amethyst Bio-Mat na přístroji EAV ze dne 20.9.2012 Alfida s.r.o., Čelákovice Staré Splavy, hotel Borný 20.9.2012 Výsledky měření na přístroji EAV z 20. 9. 2012 Rekondiční

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Maturitní okruhy z Ošetřovatelské péče

Maturitní okruhy z Ošetřovatelské péče Maturitní okruhy z Ošetřovatelské péče Ošetřovatelský proces u nemocných s akutním onemocněním dýchacího systému Ošetřovatelský proces u nemocných s chronickým onemocněním dýchacího systému Ošetřovatelský

Více

Senná rýma Informace pro alergiky

Senná rýma Informace pro alergiky Senná rýma Informace pro alergiky Co je alergie...3 Alergeny...4 Alergická rýma...5 Co způsobuje alergickou rýmu...5 Jak alergen rýmu způsobuje...6 Klasifikace alergické rýmy...7 Klasifikace alergické

Více

Aktivity a práce sester nejen v rámci Světového dne ledvin

Aktivity a práce sester nejen v rámci Světového dne ledvin Aktivity a práce sester nejen v rámci Světového dne ledvin Prof. MUDr Vladimír Tesař,DrSc. Klinika nefrologie 1.LF UK a VFN, Praha, Česká nadace pro nemoci ledvin Aktivity spojené se Světovým dnem ledvin

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

Léčebné a vyšetřovací polohy

Léčebné a vyšetřovací polohy Léčebné a vyšetřovací polohy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje září 2010 Bc. Zouharová Klára Polohování nemocného Polohování ukládání N

Více

zdraví a vitalita PROFIL PRODUKTU

zdraví a vitalita PROFIL PRODUKTU zdraví a vitalita BETA GLUKAN» výrazně zvyšuje imunitu» účinně chrání před virovými a bakteriálními nemocemi» pomáhá organizmu ve stresu a při pocitu vyčerpání» chrání organizmus proti záření z mobilních

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

SYSTÉMOVÝ LUPUS ERYTHEMATOSUS (SLE)

SYSTÉMOVÝ LUPUS ERYTHEMATOSUS (SLE) Víte co je SLE? Jaké jsou možnosti léčby SLE? Máte základní informace o tomto onemocnění? SYSTÉMOVÝ LUPUS ERYTHEMATOSUS (SLE) Vítá vás průvodce brožurou Systémový lupus erythematosus Odpovědi nejen na

Více

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie HEMOPOESA Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E. Omega-3. Exkluzivní složení založené na spojení. moderní technologie

Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E. Omega-3. Exkluzivní složení založené na spojení. moderní technologie Rybí tuk s rakytníkem řešetlákovým a vitamínem E Exkluzivní složení založené na spojení starověkých čínských poznatků a moderní technologie Proč jsou mastné kyseliny důležité? mastné kyseliny patří do

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?

Více

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková TRITON Rakovina tlustého stfieva a koneãníku Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková Jitka Abrahámová, Ludmila Boublíková, Drahomíra Kordíková Rakovina tlustého

Více

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 2. Epidemiologie 3. Jak se mozková příhoda projevuje? 4. Co dělat při podezření na mozkovou mrtvici? 5. Jak CMP diagnostikujeme? 6. Léčba 7. Následky

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA OBECNĚ 1/ Cíl potlačení aktivity choroby zmírnění až odstranění příznaků choroby navození dlouhodobého, bezpříznakového období - remise

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA ŠTÍTNÁ ŽLÁZA nejstarší žláza s vnitřní sekrecí u obratlovců (z fylogenetického hlediska) váží 30

Více

Nemoc a její příčiny

Nemoc a její příčiny Nemoc a její příčiny Definice zdraví a nemoc zdraví stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody s harmonickým průběhem vitálních procesů nemoc porucha zdraví poškození určitého počtu bb. (bb. reagují

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE 7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE Oběhová soustava prostřednictvím tělních tekutin zabezpečuje: Transport živin, hormonů, vitamínů, iontů a O 2 do tkání. Odvod zplodin látkového metabolismu (hlavně CO 2 )

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA HOREČKY PO NÁVRATU Z TROPŮ

DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA HOREČKY PO NÁVRATU Z TROPŮ DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA HOREČKY PO NÁVRATU Z TROPŮ Interaktivní prezentace Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec Králové JAKÁ JSOU RIZIKA PRO CESTOVATELE V ZAHRANIČÍ?

Více

MUDr. Ivo Palásek MUDr. Michael Doubek, Ph.D. Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.

MUDr. Ivo Palásek MUDr. Michael Doubek, Ph.D. Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. CHRONICKÁ LYMFATICKÁ LEUKEMIE Informace pro pacienty a jejich blízké MUDr. Ivo Palásek MUDr. Michael Doubek, Ph.D. Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Ilustrace Michael Doubek Interní hematoonkologická klinika

Více

Demyelinizační onemocnění CNS. MUDr. Eva Krasulová Neurologická klinika 1.LF UK a VFN, Praha

Demyelinizační onemocnění CNS. MUDr. Eva Krasulová Neurologická klinika 1.LF UK a VFN, Praha Demyelinizační onemocnění CNS MUDr. Eva Krasulová Neurologická klinika 1.LF UK a VFN, Praha Demyelinizace = poškození myelinu Neurodegenerace = poškození nervového vlákna - demyelinizace může nastat v

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

INFORMACE PRO PACIENTY LÉČBA PACIENTŮ S AUTOIMUNITNÍMI NERVOSVALOVÝMI ONEMOCNĚNÍMI INTRAVENÓZNÍM LIDSKÝM IMUNOGLOBULINEM A VÝMĚNNOU PLAZMAFERÉZOU

INFORMACE PRO PACIENTY LÉČBA PACIENTŮ S AUTOIMUNITNÍMI NERVOSVALOVÝMI ONEMOCNĚNÍMI INTRAVENÓZNÍM LIDSKÝM IMUNOGLOBULINEM A VÝMĚNNOU PLAZMAFERÉZOU NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 1 LÉČBA PACIENTŮ S AUTOIMUNITNÍMI NERVOSVALOVÝMI ONEMOCNĚNÍMI INTRAVENÓZNÍM LIDSKÝM IMUNOGLOBULINEM A VÝMĚNNOU PLAZMAFERÉZOU INFORMACE PRO PACIENTY ZÁŘÍ 2010 Technologický

Více

Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti

Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti MVDr. Kirsten Stemme Základní údaje o BVD Virus BVD - pestivirus - různé genotypy a subtypy - dva rozdílné biotypy (necytopatogenní, cytopatogenní) podle Heckerta

Více

Oftalmologie atestační otázky

Oftalmologie atestační otázky Platnost: od 1.1.2015 Oftalmologie atestační otázky Okruh všeobecná oftalmologie 1. Akomodace, presbyopie a její korekce 2. Refrakce oka, způsoby korekce, komplikace (mimo kontaktní čočky) 3. Kontaktní

Více

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Renol Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Bioinformační přípravek Renol je určený především k regeneraci ledvin, močového

Více

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010 Změna klimatu a lidské zdraví Brno, 4. května 2010 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz Světový den zdraví 2008 Globální hrozba pro zdraví

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty

Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty Brožura pro účastníky DĚKUJEME VÁM, že jste se rozhodl zúčastnit klinického hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty. V této brožuře najdete

Více

Možnosti využití hematologické léčby u MG

Možnosti využití hematologické léčby u MG Možnosti využití hematologické léčby u MG Tomáš Kozák 3. lékařská fakulta UK v Praze a FN Královské Vinohrady Autoimunitní choroby (AID) Ehrlich a Morgenroth, 1901: horror autotoxicus Shoenfeld, 1999,

Více

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY Mgr. Jitka Pokorná, Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: pokorna@chpr.szu.cz

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_100_Nervová soustava II. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_100_Nervová soustava II. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_100_Nervová soustava II. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, DATUM: 8., 27. 4. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis,

Více

ODMÍTAVÉ REAKCE NA POTRAVINY

ODMÍTAVÉ REAKCE NA POTRAVINY ODMÍTAVÉ REAKCE NA POTRAVINY Pavel Rauch Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT Praha Týden bezpečnosti potravin, VŠCHT Praha, květen 2006 ALERGIE JAKO MÓDA SOUČASNOSTI 20% POPULACE VĚŘÍ, ŽE MÁ INTOLERANCI

Více

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Herpetické viry u imunokompetentních hostitelů Rovnovážný stav mezi virem a hostitelem

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15

OBSAH. 1. Úvod 11. 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 OBSAH 1. Úvod 11 2. Základní neonatologické definice 14 2.1. Klasifikace novorozenců 14 2.2. Základní demografické pojmy a data 15 3. Prenatální a postnatální růst 18 3.1. Prenatální období 18 3.2. Postnatální

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Vitamíny Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si připomenou přehled, rozdělení a zdroje vitamínů. VITAMÍNY - jsou nízkomolekulární

Více

Ošetřování N se zánětem VDN

Ošetřování N se zánětem VDN Ošetřování N se zánětem VDN Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Bc. Zouharová Klára Charakteristika onemocnění: sinusitis = zánět

Více

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Karlova Univerzita v Praze 2.lékařská fakulta. Seminární práce z imunologie. Celiakie

Karlova Univerzita v Praze 2.lékařská fakulta. Seminární práce z imunologie. Celiakie Karlova Univerzita v Praze 2.lékařská fakulta Seminární práce z imunologie Celiakie Vypracovaly: Jana Kukrálová Tereza Riedlová (7.kruh) Celiakie, jinak zvaná také celiakální sprue, je celoživotní onemocnění

Více

Faktory ovlivňující výživu

Faktory ovlivňující výživu Faktory ovlivňující výživu Dříve než setra vyhodnotí stav pacientovi výživy měla by se obeznámit s faktory, které mohou ovlivnit individuální stravovací návyky a dalšími faktory, které mohou ovlivnit přijímání

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje

Více

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2011 DIAGNOSTIKA A LÉČBA PACIENTŮ SE ZHOUBNÝM ONEMOCNĚNÍM SLINIVKY BŘIŠNÍ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2011 DIAGNOSTIKA A LÉČBA PACIENTŮ SE ZHOUBNÝM ONEMOCNĚNÍM SLINIVKY BŘIŠNÍ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 7 DIAGNOSTIKA A LÉČBA PACIENTŮ SE ZHOUBNÝM ONEMOCNĚNÍM SLINIVKY BŘIŠNÍ INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2011 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými společnostmi,

Více

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Helena Švábová, Andrea Žmijáková Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno Separační středisko je součástí Interní hematologické

Více

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH HLAVY A KRKU

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH HLAVY A KRKU CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH HLAVY A KRKU OBSAH Co jsou nádory.......................... 2 Jaké jsou příznaky zhoubných nádorů hlavy a krku.................................. 3 Jak se stanoví diagnóza

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více