Finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Luděk Kouba, Ph.D. Vypracovala: Eva Frydrychovská Brno 2010

2 Zadání bakalářské práce

3 Poděkování Děkuji vedoucímu práce panu Ing. Luďku Koubovi, Phd. za odborné rady a vstřícný přístup.

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství vypracovala samostatně s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne

5 Abstract This bachelor thesis describes the influence of global economic crisis on economic developments in Hungary and Latvia. The theoretical part focuses on the financial crisis. Above all, its origin, evolution, and the sight of several authors on its importance. Below are other types of crises. The practical part describes the development of the economies of both countries, the impact of the crisis on their operations and public budgets. Key words The financial crisis, Latvia, Hungary, public finance Abstrakt Tato práce se zabývá vlivem globální ekonomické krize na vývoj ekonomiky Maďarska a Lotyšska. Teoretická část je zaměřena na finanční krizi. Především její vznik, vývoj a pohled několika autorů na její význam. Dále jsou uvedeny další typy krizí. Praktická část popisuje vývoj ekonomik obou zemí, vliv krize na jejich fungování a veřejné rozpočty. Klíčová slova Finanční krize, Lotyšsko, Maďarsko, veřejné finance

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod 8 2 Cíl práce a metodika 9 3 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce Finanční krize Spekulační bublina Bankovní panika Bankovní krize Měnová krize Mezinárodní instituce Mezinárodní měnový fond Světová banka Počátek finanční krize 20 5 Finanční krize v Lotyšsku Historie země Ekonomika Vývoj krize Banka Parex Poskytnutá pomoc od mezinárodních společenství Pomoc poskytnutá od Mezinárodního měnového fondu Pomoc poskytnutá od Evropské unie a jejích členů Pomoc poskytnutá od Světové banky Finanční krize v Maďarsku Historie země Ekonomika Vývoj krize Poskytnutá pomoc od mezinárodních společenství Pomoc poskytnutá od Mezinárodního měnového fondu...37

7 Obsah Pomoc poskytnutá od Evropské unie a jejích členů Pomoc poskytnutá od Světové banky Vliv finanční krize na stupňování krize veřejných rozpočtů Lotyšsko Maďarsko Komparace příčin a průběhu finanční krize Závěr 48 9 Použité zdroje Seznam obrázků 59

8 1 Úvod Historie zná mnoho případů, kdy se ekonomická realita změnila v krizi nebo depresi. Velká hospodářská krize, která proběhla v roce , tehdy ochromila celý svět na několik let. Dnes již víme, že ekonomická krize započatá roku 2007 neměla takový rozsah jako ta Velká, ale přesto má některé rysy společné a její následky bude svět pociťovat ještě dlouho. Mnozí ekonomové tvrdí, že současná krize je největší od dob té Velké. Velkou hospodářskou krizi tehdy odstartoval krach na newyorské burze vedoucí k nadhodnocení akcií, kolísání jejich kurzů a následnému prodeji, jehož nápor burza nezvládla. Světovou ekonomiku ozdravily až rozsáhlé reformy a úsporná opatření. V případě současné krize je jisté, že jediné možné řešení ozdravení zemí napadených krizí tkví taktéž v rozsáhlých reformách a opatřeních. Přímou příčinou spuštění krize v roce 2007 bylo prasknutí nemovitostní bubliny v USA, která vyvrcholila v letech Globální krize šířící se od léta roku 2007 se velmi podstatným způsobem dotkla také ekonomiky Evropské unie, která je s ekonomikou USA velmi úzce spjata a je také v podobné fázi hospodářského cyklu. Nejvíce se krize dotkla evropských zemí Lotyšska a Maďarska. K současným ekonomickým problémům přispělo také nadměrné zadlužení obou zemí. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se neúnosné zadlužení a další nedostatky ekonomiky projeví. Hlavní finanční pomoc v dobách krize je poskytována od Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Mnohé země získaly pomoc i od členských států EU. Maďarsko a Lotyšsko tuto pomoc také obdržely. V případě Maďarska to byla druhá největší částka, která byla od počátku krize vyplacena. Nejdříve byla pomoc přislíbena Maďarsku, jelikož se s ním táhne vysoké zadlužení již mnoho let a země nemohla tento problém sama zvládnout. Vláda nebyla schopna dokončit reformy započaté v 90. letech, které také podstatným způsobem přispěly k dosavadní situaci Maďarska. Obě země prošly v 90. letech transformačním procesem za účelem zvýšení konkurenceschopnosti země a vytvoření tržních ekonomik. Česká republika prošla obdobným procesem také, což ji mimo jiné s Lotyšskem a Maďarskem spojuje. Je to ovšem také neúprosně se zvyšující míra zadlužení státu. Je tedy více než vhodné, vzít si z těchto zemí příklad a vyvarovat se stejných chyb, kterých se dopustily ony.

9 Cíl práce a metodika 9 2 Cíl práce a metodika Cílem práce je zhodnocení průběhu finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku s důrazem na podmínky a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství. Cíl je také úzce svázán s otázkami, které se objevily s příchodem krize do Maďarska a Lotyšska. Jaká opatření budou nezbytná pro obnovení stability ekonomiky, jak rozsáhlou pomoc bude potřeba zemím poskytnout a také kdy krize skončí. Ale ani nyní, téměř tři roky od počátku, nikdo nemůže s jistotou říci, kdy krize skončí. V USA neustále dochází ke krachu velkých bank a společností. A dokud krize neskončí v USA, neskončí ani v jiných částech světa. Práce je zaměřena na Lotyšsko a Maďarsko z důvodu toho, že právě tyto evropské země krize zasáhla nejvíce a jsou tedy varovným signálem pro ostatní členy Evropské unie. Smyslem této práce je rozbor situace v ekonomikách obou zemí před a během krize a součástí je také jejich možný budoucí vývoj. Práce je zaměřena na pomoc poskytnutou od mezinárodních společenství, její podmínky a důsledky, jakož i na vliv krize na veřejné finance. Tato problematika je s krizí úzce svázána, je jí tedy kladen patřičný důraz. Veřejné finance jsou totiž jednou z hlavních oblastí, na kterou by měla být zaměřena finanční a technická pomoc a reformy. Teoretická část práce uvádí několik definic a příčin finanční krize, měnové krize a také historii a principy fungování mezinárodních institucí Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Jelikož se finanční krize šířila z USA, je nezbytné uvést souvislosti, které k ní vedly. Touto problematikou se zabývá kapitola 4. V dalších dvou částech jsou již popsány krize v Lotyšsku a Maďarsku. Nejdříve je uveden stručný úvod zemí a následně pak situace před krizí a její postupný průběh. Byla použita metoda popisná. Základem práce je sběr dat a informací a jejich následná analýza. Průběh krize je pro větší orientaci popsán chronologicky. V poslední části je nastíněna situace veřejných financí obou zemí. Maďarsko i Lotyšsko trpí vysokým zadlužením a je nezbytně nutné provést rozsáhlé reformy veřejných financí se zaměřením na množství zaměstnanců ve veřejné správě a výše jejich platů, ale také reformy zdravotnictví, bankovního sektoru, daní a školství. Tato krize je poměrně čerstvou událostí, mnoho odborných knih proto na toto téma napsáno není. Přesto bylo z některých z nich čerpáno, jako i z knih zabývajících se problematikou veřejných financí a světové ekonomiky obecně. Nejčastějšími zdroji informací však byly odborné články a také webové stránky mezinárodních společenství, která Maďarsku a Lotyšsku poskytla finanční a technickou pomoc. Mnoho informací i z oblasti veřejných financí pak bylo čerpáno z Memorand o porozumění, která byla zeměmi podepsána, aby jim byla pomoc poskytnuta.

10 Cíl práce a metodika 10 Je obtížně vydedukovat budoucí situaci těchto zemí. Lotyšsko je stále plně závislé na finanční pomoci a je pod drobnohledem MMF i EU. Tyto instituce dohlíží na prováděné reformy a úsporná opatření. Lotyšsku ztížilo situaci mnoho událostí. Ať to byla rezignace premiéra v únoru roku 2009 nebo protesty obyvatel, které ale ve srovnání např. s Řeckem proběhly vcelku poklidně. I přes hluboký hospodářský pokles, který Lotyšsko zažilo, se pomalu stabilizuje a plánuje vstup do eurozóny. Maďarsko je na tom podstatně lépe. Očekávaný budoucí vývoj obou zemí je popsán v poslední kapitole této práce.

11 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce 11 3 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce V této části jsou pro objasnění nejdříve uvedeny definice několika pojmů, které jsou v práci použity. Následující část se již zaměřuje na pojem finanční krize a měnová krize. Schodek státního rozpočtu Schodek státního rozpočtu je definován jako rozdíl mezi celkovými hotovostními výdaji včetně úroků a celkovými hotovostními příjmy (daňovými i nedaňovými) s vyloučením úvěrových příjmů. Rozpočtový deficit vyjadřuje tokový pohled na veřejné finance, to znamená, že odráží pohyb tokových veličin. Deficit tudíž neodráží celkový stav veřejných financí, ale jen prostředků, procházejících státním rozpočtem. Z rozpočtového hlediska vznik deficitu rozpočtu znamená, že stát jako ekonomický subjekt spotřebovává v rozpočtovém roce více, než je schopen sám vytvořit. Rozpočtově je deficit známkou špatného vládního finančního hospodaření. Fiskálně je známkou expanzívní fiskální politiky vlády 1. Veřejný dluh Jde o souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu bez ohledu na to, zda vznikly tyto pohledávky cestou státního rozpočtu či jinak. Pro veřejný charakter dluhu není podstatný způsob jeho vzniku, ale způsob jeho úhrady - skutečnost, že představuje pohledávku vůči současným i budoucím daňovým platbám obyvatelstva 2. Veřejný dluh je v interpretaci Mezinárodního měnového fondu pojímán jako celkové saldo finančních aktiv a pasiv státu, a to včetně salda eventuálních mimorozpočtových fondů. Zahraniční zadlužení Jedná se o peníze, které si stát půjčil od zahraničních věřitelů. Úroky z tohoto dluhu musí být zaplaceny v měně, ve které byl úvěr poskytnut 3. 1 Veřejná ekonomie [online] Dvořák (2008) 3 BusinessDictionary.com [online]. 2008

12 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce Finanční krize Tato kapitola se zabývá finanční krizí obecně. Je zde uvedeno několik definic zejména příčin vzniku finančních krizí. V případě Maďarska a Lotyšska mluvíme o finanční krizi. V případě Lotyšska došlo k přehřátí ekonomiky, zhroucení cen aktiv a ztráty důvěry investorů. V případě Maďarska byl příčinou krize především vysoký deficit rozpočtu. Finanční krize v rozvinutých zemích nabývají podobu bankovních nebo měnových krizí. Pro rozvojové země je typické kombinace obou těchto krizí s doprovodnými obtížemi při splácení vnější zadluženosti. Přestože každá finanční krize je jedinečná, lze najít některé společné rysy: finanční krizi předchází finanční deregulace a liberalizace finančních transakcí 4, příliv kapitálu vytváří tendenci ke zhodnocování domácí měny a ke zhoršování rovnováhy běžného účtu; když nastane nadměrný příliv kapitálu, dojde ke zhoršení vnější rovnováhy a k oslabení finančního sektoru, finanční krizi často předcházejí podstatné změny makroekonomické regulace okolních zemí (např. změna úrokových měr), které odstartují nový směr kapitálových toků, každou finanční krizi doprovází panika, kdy investoři prchají ze země. Tomu nezabrání ani zvýšení domácích úrokových sazeb, které se snaží zastavit odliv kapitálu a přilákat jej zpět do země, odliv kapitálu a problémy se splácením úvěrů bývají často spojené s rostoucími mezinárodními úrokovými sazbami. Následné měnové znehodnocení vede ke ztrátě kapitálu u těch, kteří se nezajistili proti kurzovému riziku, a může se stát silou transformující znehodnocení měny do volného pádu, protože vyvolá horečnou poptávku po zahraniční měně 5. Definice Holman (2005) finanční krizi popisuje jako zhroucení tržních cen aktiv (zejména akcií). Příčinou bývá ztráta důvěry investorů v domácí aktiva a snaha převést majetek do peněžních zůstatků nebo do zahraničních aktiv 6. Dle Vlčka (1992) je finanční krize představována krizí státních financí. Stát není schopen hradit své závazky pro velký rozdíl mezi nízkými příjmy a vysokými výdaji, které nemůže pokrýt úvěrem. Finanční krize může být průvodním jevem krize peněžní, resp. krize úvěrové 7. 4 Deregulace = omezení regulačních zásahů; liberalizace = zmírnění omezení 5 Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 6 Holman (2005) 7 Vlček (1992)

13 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce 13 Dle Kindlebergera (2002) je finanční krize ostrým zhoršením finančních indikátorů, jako jsou krátkodobé úrokové sazby, ceny aktiv (akcií, nemovitostí, půdy), komerční insolvence a úpadky finančních institucí 8. Další výklad finanční krize poskytuje také Business Dictionary (2010), který tuto krizi popisuje jako situaci, v níž nabídka peněz neudržuje krok s poptávkou po penězích. To znamená, že likvidita se rychle vytrácí, protože dostupné peníze jsou staženy z trhu 9. Jiný internetový zdroj popisuje finanční krizi jako výrazné narušení na finančních trzích charakterizované prudkým poklesem cen aktiv a neodvratným, přísným selháním finančního trhu 10. Termín finanční krize je aplikován široce na mnoho typů situací, v nichž mnohé finanční instituce nebo majetek náhle ztratí velkou část své hodnoty. Ještě před několika desítkami let bylo mnoho finančních krizí pouze bankovními panikami. Mnoho nebo možná většina recesí úzce souvisejí s těmito panikami. Jiné situace, které jsou často nazývány finanční krizí, zahrnují také měnové krize, prodlení se splácením, pády akciových trhů a protržení dalších typů finančních bublin Spekulační bublina V této části se práce zaměřuje na spekulační bublinu, která úzce souvisí s hospodářskou recesí, její význam a vliv na hospodářský cyklus. K jejímu vzniku může někdy vézt hospodářská expanze. Základní situací je ta, kdy při klesání úrokových měr rostou investice a spotřeba a s nimi rostou také příjmy firem a důchody domácností. To má za následek, že ceny cenných papírů, nemovitostí a dalších aktiv rostou. Investoři a spekulanti očekávají růst cen aktiv, a proto je nakupují, aby je v budoucnu se ziskem prodali. Tyto spekulace na růst cen ovšem mají tu vlastnost, že vyplňují samy sebe: protože lidé očekávají budoucí růst cen aktiv, nakupují. A protože všichni nakupují, málokdo prodává, ceny skutečně rostou. Začíná nákupní horečka na trhu aktiv. Jejím důsledkem je rychle se zvyšující spekulační bublina. Ceny aktiv rostou do nerealistických výšek. Jakmile se však ekonomika dostane na vrchol a expanze začíná přecházet v recesi, objeví se první zklamaná očekávání. Investorům rostou úrokové náklady. A postupně si všichni uvědomují, že se růst cen aktiv zastavil a možná začne pokles. V důsledku toho tak začnou da- 8 Kindleberger, C. P. (2002) 9 BusinessDictionary.com [online] SpringerLink-Journal Article [online] The free dictionary [online]. 2008

14 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce 14 ná aktiva rychle prodávat. Prodej tlačí ceny aktiv dolů. Spekulační bublina tak praská. Začíná prodejní panika - každý se snaží zbavovat cenných papírů, protože se obává jejich poklesu. Protože ceny klesají, všichni tím více prodávají a ceny aktiv se hroutí. Tato situace prohlubuje hospodářskou recesi. Když ceny aktiv prudce klesají, vede to k značnému růstu úrokové míry. To ovšem dále snižuje investice a spotřebu. Teprve když už jsou ceny aktiv tak nízké, že nikdo neočekává jejich další pokles, spekulanti začnou očekávat budoucí růst cen aktiv a někteří začnou zase nakupovat. Investiční aktivita opět ožívá, recese postupně přechází v novou expanzi 12. MMF odlišuje od finančních krizí finanční poruchy v podobě poklesu cen aktiv, jako např. pokles cen půdy po předchozím boomu nebo prasknutí spekulační bubliny na trhu určitých aktiv, které jsou pouhými pseudo finančními krizemi, pokud neovlivní platební mechanismus a potenciálně neohrožují ekonomickou aktivitu Bankovní panika Finanční krize jsou někdy provázeny bankovními panikami. Když narůstala spekulační bublina, mnoho investorů a spekulantů si na své nákupy aktiv vypůjčovalo od bank. Při propuknutí finanční krize jejich dlužníci prodělali, přišli o všechno a nebyli schopni bankám půjčky splácet. Ty proto krachovaly. Když lidé viděli krachovat první banky, dostali strach o své vklady, které začali rychle vybírat (tzv. bankovní run). Banky však nemohou vyhovět tak velkému množství vkladatelů. Jedná se totiž o banky s částečnými rezervami. Mají v hotovosti jen určité množství hodnoty vkladů. A protože si všichni najednou přišli vybrat své vklady, zkrachovaly i zdravé banky. Příčinou jejich krachu je ale pouze panika vkladatelů Bankovní krize Dalším typem krize je bankovní krize. Jako bankovní krize jsou označovány problémy spojené s nedostatečnou likviditou, především však s insolvencí některých, popř. většiny komerčních bank. V rozvojových zemích je nejčastější příčinou bankovní krize náhlá ztráta důvěry investorů, která se projeví bankovním runem. V rozvinutých ekonomikách jde spíše o problémy vyplývající z prudkého poklesu hodnoty některého typu bankovních aktiv (nemovitostí, akcií). Bankovní krize mohou vznikat i v důsledku dluhové krize 14, nebo krize měnové. Je tedy nutné tyto pojmy rozlišovat. Bankovní krize, které bývají doprovázeny pády peněžních ústavů a drastickým poklesem objemu poskytovaných úvě- 12 Holman (2005) 13 Holman (2005) 14 Dluhová krize je představována neschopností dlužníků splácet poskytnuté úvěry.

15 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce 15 rů, jsou spojené s nadměrnými půjčkami na určité druhy aktiv se spekulačně nafouknutými cenami. Často jsou doprovázeny slabou finanční regulací a slabým bankovním dohledem 15. Dluhové neboli úvěrové krize se projevují neschopností splácet zahraniční dluh. U externí dluhové krize se jedná o neschopnost státu, u vnější dluhové krize se jedná o neschopnost soukromých firem a bank. Dalším druhem dluhové krize je také interní dluhová krize, která se projevuje chronickou vnitřní předlužeností ekonomik, platební neschopností podniků a nárůstem objemu klasifikovaných úvěrů 16. Měnové, bankovní a dluhové krize mohou probíhat v různém propojení. 3.2 Měnová krize Následující subkapitola se zabývá pojmem měnová krize, která je společně s bankovní případně i dluhovou krizí součástí možné finanční krize. Je tomu tak v případě, kdy se důsledky krize prostřednictvím selhání funkcí finančních zprostředkovatelů nepříznivě promítají do reálné ekonomiky. Finanční krize tedy zahrnuje měnovou krizi. Ta však nemusí nutně vyústit do finanční krize. Možnost měnových krizí je dána tím, že v posledních desetiletích došlo ke značné liberalizaci pohybu kapitálu ve světovém měřítku a s mnoha měnami se začalo volně obchodovat na světovém měnovém trhu. Měnový trh se enormně zvětšil a dochází na něm denně k obrovským přesunům peněz v různých měnách 17. Měnové krizi předchází období prudce zvýšeného přítoku kapitálu přilákaného do země kombinací úrokového diferenciálu 18 a relativně stálého měnového kurzu. Ty podněcují přijímání úvěrů od zahraničních bank a zároveň zvyšují měnové riziko 19. K měnovým krizím dochází nejčastěji v zemích, kde daná měna udržuje režim fixního měnového kurzu. V tomto případě dochází nejprve k obraně fixního kurzu intervencemi centrální banky odčerpáváním měnových (devizových) rezerv nebo prudkým zvýšením úrokových sazeb. Obvykle však následuje znehodnocení kurzu v podobě jeho devalvace. Často dojde přímo ke změně kurzového režimu z fixního na flexibilní kurz (na řízený nebo volný floating). Pokud se podaří silnému znehodnocení zabránit, je projevem krize pouze odliv rezerv a výrazné zvýšení úrokových sazeb 20. Příkladem je Česká republika, kterou na jaře roku 1997 zasáhla minikrize. Ve světě nevzbudila téměř žádnou pozornost, ale vedla ke změně kurzového režimu, k přechodu od fixního kurzu k řízenému floatingu. 15 Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001). 16 Dvořák (2008) 17 Holman (2005) 18 Rozdíl mezi úrokovými sazbami v tuzemsku a v zahraničí. 19 Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 20 Holman (2005)

16 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce 16 V případě flexibilního kurzu může také dojít k výraznému znehodnocení měny. V menší míře však dochází k obraně kurzu intervencemi centrální banky. Měnové rezervy se tudíž nevyčerpávají. Dostatek těchto rezerv pak zmírňuje obavy finančních investorů z nemožnosti převést pohledávky z dané měny do zahraniční měny. Měnová krize v případě flexibilního kurzového režimu je z tohoto důvodu méně pravděpodobná. K označení těchto krizí je používána rozmanitá terminologie. Jako alternativní pojem se objevuje zejména krize platební bilance, dále devizová případně devalvační krize nebo krize měnového kurzu. Někteří autoři se pojmu krize vyhýbají a hovoří např. o spekulativním útoku na měnu. V následující části této kapitoly bude uvedeno několik definic pojmu měnová krize. Holman (2005) definuje měnovou krizi jako značný pokles měnového kurzu, spojený obvykle s poklesem devizových rezerv dané země. Její bezprostřední příčinou je ztráta důvěry investorů v měnu domácí země a očekávají její devalvaci. MMF se angažuje v pomoci zemím prožívajícím měnovou krizi 21. Podobně stejný autor popisuje měnovou krizi také jako náhlý a hluboký pád měny, způsobený útěkem investorů od této měny. Investoři ztratí z nějakého důvodu důvěru v měnu, podlehnou dojmu, že měna bude v brzké budoucnosti depreciovat a začnou hromadně převádět kapitál do jiných měn. Pokud se takto zachová většina investorů, nabídka této měny prudce vzroste a poptávka po ní se blíží nule. Důsledkem je její hluboká depreciace 22. Měnová krize se definuje jako značný pokles kurzu měny určité země, spojený obvykle s poklesem cizoměnových rezerv dané země. Měnové krize jasně svědčí o tom, že je mnohem lepší mít plovoucí kurz měny a nesnažit se její pohyb omezovat v rámci fluktuačního pásma. Pevný kurz vytváří zdání jistoty. Lidé na něj spoléhají, i když už je situace vážná, což ovšem vědí jenom ti zasvěcení. Ti také včas reagují a někdy si i před devalvací převedou peníze do jiné měny. Většina obyvatelstva však tratí tím, že kurz měny se najednou přes noc zbortí. Po devalvaci národní měny pak úvěry v dolarech nebo v euru nejsou schopny podniky splácet 23. Také Business Dictionary nabízí jistý pohled na měnovou krizi, kterou popisuje jako situaci, v níž se hodnota měny stává nestabilní, což ztěžuje použití měny jako spolehlivého prostředku směny. Účinek měnové krize lze zmírnit dostatečnými devizovými rezervami. Měnová krize je typ finanční krize Hindls R., Holman R., Hronová S. (2003) 22 Holman (2005) 23 Jílek (2004) 24 BusinessDictionary.com [online]. 2008

17 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce 17 Dvořák (2008) označuje měnovou krizi jako situaci, kdy dochází k prudkému a neočekávanému oslabení kurzu domácí měny. V systému pohyblivého kurzu se projeví jako výrazná depreciace nominálního kurzu. V systému pevného kurzu obvykle spekulativní útok na směnný kurz vynutí devalvaci domácí měny nebo donutí centrální banku kurz bránit. Měnová krize se tedy nemusí projevit pouze devalvací či depreciací, ale i jevy provázejícími úspěšnou obranu kurzu (ztráta značné části devizových rezerv, výrazné zvýšení úrokových sazeb) Mezinárodní instituce Ke konci druhé světové války se její budoucí vítězové sešli v městečku Bretton Woods (New Hampshire) v USA, aby vytvořili globální finanční systém pro poválečný svět. Doufali, že se vyhnou problémům velké deprese ze začátku třicátých let, kdy došlo ke krachu světové ekonomiky a mezinárodního obchodu. Účastníci konference navrhli založení tří organizací, z nichž dvě opravdu vznikly: Organizace pro mezinárodní obchod - nikdy nevznikla, ale její myšlenku realizovala Všeobecná dohoda o clech a obchodě (GATT), nyní Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) Mezinárodní měnový fond - MMF (International Monetary Fund, IMF) Světová banka - SB (World Bank, WB), která měla poskytovat zejména evropským státům dlouhodobé půjčky na projekty rekonstrukce a obnovy po druhé světové válce. Přestože jsou obě instituce samostatnými subjekty, velice úzce spolupracují. Základem této spolupráce je intenzivní a pravidelná výměna informací obou institucí, které mají společné sídlo ve Washingtonu. Personál SB se soustředí na získávání informací o dlouhodobém vývoji konkrétní země, jejím ekonomickém potenciálu a potřebných reformách. MMF přispívá poznatky o splácení dluhů věřitelům a zlepšování podmínek pro zahraniční investory Mezinárodní měnový fond Historie MMF Mezinárodní měnový fond byl ustanoven v roce 1945 po druhé světové válce jako výsledek Bretton-woodských dohod z roku Jako mezinárodní instituce je řízen čtyřiadvacetičlenným výkonným výborem. Osm členů výkonného výboru jsou zástupci jednotlivých zemí (Čína, Francie, Japonsko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy americké a Velká Británie), ostatních 16 členů zastupuje celou skupinu zemí. Na činnost MMF dohlíží ředitel. 25 Dvořák (2008)

18 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce 18 Původním posláním MMF bylo napomáhat fungování systému pevných měnových kurzů, který byl uveden po druhé světové válce pod názvem Brettonwoodský systém. Hlavním úkolem MMF v rámci tohoto systému bylo půjčovat členským zemím mezinárodní rezervy na udržení oficiálních kurzů jejich měn 26. Kurzová politika byla založena na vazbě měn k americkému dolaru a na vnější směnitelnosti dolaru za zlato. Do roku 1973 však USA, Velká Británie Německo a většina ostatních průmyslových zemí systém pevných měnových kurzů opustily a přešly na pohyblivé měnové kurzy. MMF tak musel najít novou náplň svého poslání. Od roku 1973 půjčuje prostředky především rozvojovým zemím. V 90. letech se MMF angažoval v rozsáhlé finanční pomoci zemím, které prožívaly měnové krize (Mexiko, země jihovýchodní Asie) a byl kritizován, že svou pomocí posiluje morální hazard investorů na mezinárodních měnových trzích. MMF se dostal do sporu i se Světovou bankou, která byla jako zvláštní instituce založena ve stejném roce jako MMF. Světová banka, jejímž posláním je poskytovat dlouhodobé půjčky na rozvoj hospodářství chudých zemí, si stěžovala, že intervence MMF v chudých zemích jsou v rozporu s jejími programy a záměry. Již zmíněný morální hazard jako vedlejší produkt poskytovaných úvěrů MMF představuje nezodpovědné chování ze strany věřitelů (zahraničních investorů), kteří neopatrně investují a spoléhají na to, že pomocí úvěrů MMF jim budou jejich pohledávky splaceny i s vysokými úroky. Zároveň jde také o morální hazard dlužnických zemí, které přeměňují kapitál v neefektivní investice. Reakcí MMF na sílící obviňování z podpory morálního hazardu byla zvýšená snaha dosáhnout připojení soukromého sektoru k úvěrové pomoci MMF (poskytnout nově soukromé úvěry nebo restrukturalizovat staré dluhy). Další reakcí je tvrdé vyžadování dohodnutých podmínek. V případě ruské (v roce 1998) a argentinské krize (v roce 2001) z důvodu neplnění dohodnutých podmínek přestal MMF dočasně uvolňovat sjednané úvěry. Programy MMF a jejich plnění Hlavní činností MMF je zmírňovat stupeň a zkracovat dobu trvání nerovnováhy platebních bilancí členských zemí. Všeobecnou podmínkou členství v MMF je členství ve Světové bance 27. Členské státy platí úměrně své ekonomické síle členské příspěvky (kvóty), které slouží pro půjčky MMF. Nejvyšším orgánem je Rada guvernérů. Úvěrovou pomoc podmiňuje plněním hospodářské a měnové politiky směřující ke zlepšení platební bilance. Úkolem MMF je pravidelně posuzovat, zda země plní dohodnuté cíle a podmínky programu. Většina půjček je proto nastavena tak, že je vyplácena postupně 28. To umožňuje kontrolovat plnění závazků ještě před uvolněním půjčky. 26 Jílek (2004) 27 Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 28 Je tomu tak i v případě Maďarska i Lotyšska.

19 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce 19 Většinou země souhlasí s přijetím určitých opatření ještě předtím, než Výkonná rada MMF půjčku schválí. Výkonnostní kritéria jsou specifické podmínky, které musí být splněny, aby byla uvolněna dohodnutá výše úvěru. Existují dva typy výkonnostních kritérií - kvantitativní a strukturální. Kvantitativní kritéria se týkají makroekonomických proměnných, jako jsou mezinárodní rezervy, měnové a úvěrové agregáty, fiskální bilance nebo zahraniční půjčky. Strukturální kritéria jsou využívána pro strukturální opatření, která jsou důležitá pro úspěšnost pomoci. Půjčky MMF jsou financovány z upsaného kapitálu členských zemí. Každé členské zemi je přidělena kvóta, která určuje maximální výši finančního závazku vůči MMF. Přístupový limit představuje výši potenciální půjčky ve vztahu k členské kvótě. Normální přístupový limit činí 100 % členské kvóty. Půjčka Maďarska činila 1015 % kvóty, půjčka Lotyšska 1200 % kvóty. Když čerpání zdrojů přesáhne normální limit, aplikují se zvláštní pravidla pro nadlimitní čerpání. Přístup ke zdrojům MMF se realizuje různými cestami. Buď na základě úvěrových tranší, když má země obecné problémy s platební bilancí. Nebo na základě speciálních politik, tzv. facility. Maďarsku i Lotyšsku byly poskytnuty překlenovací úvěry, tzv. Stand-by Arrangement (Stand-by program). MMF dává členské zemi záruku, že si bude moci půjčit určitou částku během stanovené doby za podmínek jeho rozhodnutí. Podmínkou je přijetí odpovídajících opatření, která by měla zajistit navrácení stability ekonomiky dané země Světová banka Světová banka je investiční banka zprostředkovávající peněžní půjčky mezi věřiteli a vypůjčovateli. Jejími vlastníky jsou vlády členských zemí se svými podíly. Zabezpečuje finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě. Tvoří ji dvě instituce. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development IBRD), která pomáhá v ekonomickém růstu středně bohatým a úvěruschopným zemím, a Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa. První půjčka 250 miliónů dolarů byla poskytnuta v roce 1947 Francii na poválečnou obnovu. Poté SB poskytovala dlouhodobé bezúročné úvěry rozvojovým zemím. Členy SB je 149 zemí. Operace financuje příspěvky členských zemí, prodejem dluhopisů a vlastním ziskem. Většina úvěrů SB má proměnlivou úrokovou míru, spojenou s momentálními náklady na zdroje 30. Světová banka je členem Skupiny Světové banky, která se skládá z dalších přičleněných organizací, které mají za cíl snížit světovou chudobu a to prostřednictvím podpory udržitelného ekonomického růstu. 29 Sedáček (2008) 30 Holman (2005)

20 Počátek finanční krize 20 4 Počátek finanční krize Od počátku roku 2007 probíhá velmi vážná globální finanční krize, která je zatím označována jako americká hypoteční krize 31. Podle Kohouta (2009) vše začalo v letech kdy americký Federální rezervní systém (Fed) ve snaze zabránit hospodářské recesi udržoval krátkodobé úrokové sazby na velmi nízké úrovni. Americkou ekonomiku se tak podařilo vytáhnout z problémů silným stavebním boomem. Ten byl způsoben levnými a dostupnými hypotékami. Některé hypoteční firmy půjčovaly bez jakéhokoli dokladu o příjmech klienta. Během následujících šesti let se odhaduje, že propadnutí zástavy hrozí až 1,1 milionu hypoték. Důvodem je to, že vlastní bydlení získal prakticky kdokoli, včetně lidí s nízkými a nestabilními příjmy, kteří by za normálních okolností bydleli v pronájmu. Tito lidé však v důsledku svých nízkých příjmů neměli peníze na splácení hypoték, což se ještě více prohloubilo nárůstem sazeb a také tím, že mnohé hypotéky byly s variabilní úrokovou sazbou (tudíž na začátku nabízely lákavé nízké sazby, avšak poté došlo díky nárůstu úrokových sazeb k jejich zvýšení). Tento trend se brzy projevil i v Evropě. Již v roce 2005 začala Evropská centrální banka postupně zvyšovat krátkodobé úrokové sazby. Někteří klienti začali mít s hypotékami problémy, což se projevilo ve zvýšené míře splátkových delikvencí. Největší euforie na evropském hypotečním trhu vládla na jaře roku První pololetí roku 2007 se pro globální ekonomiky vyvíjelo skvěle. Hospodářství rostlo téměř na celém světě. Příčinou byla velmi expanzivní politika světových bank v důsledku neblahých událostí (válka v Iráku, atentáty v Madridu, apod.). Ovšem rychlý růst ekonomiky je signálem, aby centrální banky zase začaly zvyšovat úrokové sazby. V důsledku toho se zvyšovaly úroky u variabilně úročených obligací, kterých byla většina. Již v březnu roku 2007 trhy i úřady věděly o hrozící hypoteční krizi. Dlouhé 4 měsíce se však nic nedělo. Akcie rostly, banky půjčovaly, hospodářský vývoj rostl, nezaměstnanost klesala 32. První zakolísání nastalo na přelomu července a srpna roku Tehdy si krize poprvé všimly kapitálové trhy - konkrétně úzký segment trhu s rizikovými dluhopisy odvozenými právě od rizikových hypoték cestou sekuritizace. Při ní se velký počet dluhů přetváří na dluhopisy obchodované na veřejných trzích. Právě díky sekuritizaci banky půjčovaly téměř komukoli. Teoreticky měla fungovat tak, že se riziko rozptýlí po celém světě a bude tak mít mírnější dopady. Riziko se sice rozptýlilo, ale naopak se zvýšilo. Koncem července 2007 vypukla první vlna paniky z hypoteční krize. Nikdo nevěděl, kde všude byly rozmístěny špatné úvěry. Začaly přicházet zprávy ze všech koutů světa. To fungovalo jako páka, díky které se mnohonásobně zvýšila 31 Dvořák (2008) 32 Kohout (2009)

21 Počátek finanční krize 21 skutečná hodnota možného rizika. Finanční panika se překotně šířila po světě a odrážela skutečnost, že do spekulací s americkými cennými papíry krytými hypotékami byli rozsáhle zapleteni rovněž mezinárodní investoři 33. Na podzim roku 2008 krize vyvrcholila. Poklesla stavební výroba i nemovitostní akcie a akciové trhy obecně, dolar dosáhl dalšího historického minima, rostly rizikové přirážky na dluhopisy. Současně s přirozeným cyklickým zpomalením však přišla americká hypoteční krize. A Evropa a její ekonomika je se Spojenými státy velmi úzce spojena a synchronizována. Nejde jen o vliv mezinárodního obchodu a kapitálových toků, ale také o to, že Evropská unie je v podobné fázi hospodářského cyklu jako USA. Paradoxem je, že Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER) prohlásil až začátkem prosince roku 2008, že americkou ekonomiku postihla hospodářská recese, která začala v prosinci Poté, co propad cen rizikových hypoték v USA odstartoval finanční krizi, by mohly ekonomické zotavení země zbrzdit další problémy na realitním trhu. Zatímco trh s bydlením se začal zotavovat, trh s komerčními nemovitostmi (nákupní centra, kanceláře) byl na tom stále špatně. Odhaduje se, že americké banky poskytly hypotéky zajištěné právě komerčními nemovitostmi v hodnotě přes jeden bilion dolarů a že % těchto půjček nebude splaceno. To by mohlo odstartovat novou vlnu bankovních krachů. Zatímco totiž půjčky na bydlení poskytlo ve Spojených státech zejména deset velkých bank, komerční nemovitosti financuje až tři tisíce malých bank a spořitelen. A řadu z nich mohou nesplacené půjčky zahubit 35. Je nutné zdůraznit, že hypoteční úvěry nebyly jedinou slabinou, která odstartovala finanční krizi. Byla jí také neustále rostoucí nerovnost mezi příjmy a spotřebou domácností. Přestože reálné mzdy po desetiletí stagnují (nebo klesají), celkové výdaje na spotřebu naopak neustále rostou. A v mnoha případech převyšují reálné příjmy domácností. Tato situace byla kompenzována zvýšením úvazků a přesčasů v zaměstnání. Navzdory tomu se však reálné příjmy průměrné domácnosti mezi lety nepřetržitě propadaly. Přesto všechno celková spotřeba stále rostla a s ní také zadlužení domácností hypotečními půjčkami 36. Globální světová krize začala v Americe, je tedy více než jasné, že v Americe musí také skončit. Kdy to ale bude, zatím nikdo netuší. Zatímco si někteří lidé mysleli, že je svět z krize venku, zhroutila se ekonomika další země - Řecka. Krize Řecka může Evropu ještě podstatně zasáhnout. Je tedy nutné hledat příčiny a vzít si z nich ponaučení. 33 Foster (2009) 34 Foster (2009), Kohout (2009) 35 IHNed.cz [online] Foster (2009)

22 Finanční krize v Lotyšsku 22 5 Finanční krize v Lotyšsku Lotyšsko je zemí ležící na severu východní Evropy. Hraničí se dvěma partnerskými pobaltskými státy - Estonskem a Litvou. Dále pak Ruskem a Běloruskem 37. Tato země byla velmi silně zasažena finanční krizí. Jejímu průběhu a následkům, jakož i finanční pomoci se věnuje tato kapitola. 5.1 Historie země V této subkapitole je stručně uvedena historie Lotyšska, která se zaměřuje na období od roku Transformující se ekonomiky střední a východní Evropy procházely v první polovině 90. let obdobím hluboké krize. Propad produkce v těchto zemích během let byl hlubší než během světové hospodářské krize ve 30. letech 38. Vývoj světového hospodářství v 90. letech byl výrazně ovlivněn událostmi ve střední a východní Evropě. Na přelomu 80. a 90. let proběhly v některých zemích s centrálně plánovanou ekonomikou demokratické revoluce, které otevřely cestu pro radikální politické a ekonomické změny. Cílem těchto změn byl přechod od centrálně plánovaných ekonomik k ekonomikám tržním. Bývalé centrálně plánované ekonomiky (tzv. socialistické země) zhruba od počátku 90. let procházejí transformačním procesem a realizují všechny změny s tím související. Cílem tohoto procesu je vytvoření konkurenceschopné tržní ekonomiky. Mezi transformující se ekonomiky patřily země středoevropské, země jihovýchodní Evropy a nově vzniklé státy na území bývalého Sovětského svazu. Mimo jiné tedy i Maďarsko a Lotyšsko 39,40. V roce 1990 se země přejmenovala z Lotyšské sovětské socialistické republiky na Lotyšskou republiku a o rok později dne 21. srpna 1991 vyhlásila nezávislost 41. Lotyšsko se stalo členským státem Evropské unie dne 1. května 2004 a ve stejném roce také členem NATO. V rámci těchto organizací lotyšská vláda soustavně usiluje o postupné upevňování svého postavení a mezinárodní prestiže, o ochranu vlastních národních zájmů a aktivně přispívá k naplňování cílů těchto organizací 42. Lotyšská národní měna je lat. Lat byl zaveden v říjnu roku Jeho stabilita je výsledkem pokrytí národní měny zásobou zlata a valut a vhodných finančních investic. V rámci příprav na přijetí eura, byl s účinností 37 Lowtax.net [online] Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 39 Maďarsko zahájilo transformační proces v roce 1990, Lotyšsko v roce Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 41 Latvija.cz [online] Latvija.cz [online], BusinessInfo.cz [online]. 2009

23 Finanční krize v Lotyšsku 23 od 1. ledna 2005 zafixován kurs latu k euru a od 2. května 2005 je Lotyšsko zapojeno do ERM II 43. Přijetí eura původně plánované na rok 2008 bylo odloženo na období let Ekonomika Postupně prováděné radikální reformy a následná integrace země do Evropské unie v roce 2004 měly pozitivní dopad na hospodářský rozvoj země. V rámci těchto reforem byl zaveden pevný kurs domácí měny vůči cizí tvrdé měně. V Lotyšsku fungovala od roku 1994 pevná vazba latu na SDR 45. V lednu 2004 byla vazba na SDR vyměněna za vazbu na euro 46. Odbourání celních bariér a připojení k jednotnému hospodářskému prostoru se ukázalo pro lotyšské hospodářství jako velmi pozitivní krok. Země měla po řadu let nejvyšší hospodářský růst v EU 47. Světová banka řadí Lotyšskou ekonomiku do skupiny Upper-middleincome economies (vyšší středně příjmové ekonomiky). Pro vysoký růst HDP v letech bylo označováno za ekonomického tygra. Tento boom ale hnala domácí spotřeba a tu zase bezhlavé zadlužování obyvatel v eurech a švýcarských francích. Před rokem 2008 se země stala příkladem negativních důsledků přehřátí ekonomiky. Rychlý růst HDP a příjmů obyvatelstva vedl k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky, následné inflaci a současně k růstu schodku běžného účtu a zahraničního dluhu. Ekonomika se dostala na sestupnou fázi již před globální ekonomickou krizí. Hospodářství ještě stačilo snížit svůj rozpočtový deficit, ale zahraniční dluh zůstal nad 70 % HDP a zmenšil tak možnost pro překonání krize. Lotyško je jedinou Pobaltskou republikou, která musela požádat o finanční pomoc ze zahraničí, aby odvrátila bankrot 48. DPH má dvě sazby: 18 % a 5 % (nižší sazba se uplatňuje na léky, vodu, vzdělání, sociální služby, dětské potřeby ). Daň z příjmu právnických osob má sazbu 15 % (uvažuje se o snížení na 12,5 %). Daň z příjmu fyzických osob má jednotnou sazbu 25 % (již bylo schváleno snížení na 15 %, ale vzhledem k finanční krizi se opět odsunulo), rovná daň se počítá z hrubé mzdy zaměstnance. Sociální pojištění (včetně zdravotního pojištění) platí jak zaměstnavatel (24,09 %), tak zaměstnanec (9 %). Vývojem ekonomiky Lotyšska před a během krize se zabývá následující kapitola, která chronologicky popisuje klíčové události. 43 Evropský mechanismus směnných kurzů II. 44 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2008, Velvyslanectví Lotyšské republiky v Praze [online] zúčtovací jednotka MMF složená ze čtyř hlavních světových měn 46 Blog.aktuálně.cz [online] Velvyslanectví Lotyšské republiky v Praze [online] Euroskop.cz [online]. 2005, Finance.cz [online]. 2000

24 Finanční krize v Lotyšsku Vývoj krize Za zlomový rok lze považovat rok 2004, kdy Lotyšsko vstoupilo do Evropské unie. V důsledku rozšíření soukromých potřeb rostlo množství poskytovaných úvěrů, životní úroveň se také zvýšila. Lidé hledali práci v jiných zemích EU. Zvyšující se nedostatek pracovních sil vedl k velmi silnému růstu mezd a to především od roku 2005, což bylo jednou z příčin velkého nárůstu inflace 49. Trh Lotyšska se otevřel a vlivem růstu konkurence pak banky stále zvyšovaly množství peněz uváděných do ekonomiky. Lotyšské hospodářství nebylo připraveno na tak obrovský příliv finančních prostředků. Ekonomika se začala přehřívat. Vláda se zabývala expanzivní fiskální politikou, aniž by vytvářela rezervy a úspory. Chtěla totiž co nejdříve dohnat vyspělé země EU. Prudký růst úvěrů poskytovaných na bydlení způsobil rapidní nárůst cen nemovitostí. Dluh soukromého sektoru rychle rostl. Do konce roku 2007 vzrostl zahraniční dluh na 125 % HDP, do konci roku 2008 pak na 137 % HDP. Velká část zahraničního dluhu byla tvořena právě dluhem soukromého sektoru. Lidé se zadlužili na desítky let dopředu, nakupovali auta a domy a ceny rostly strmě vzhůru. Analytici ale tušili, že něco není v pořádku, už v roce Trh s nemovitostmi zažil obrovský propad. Bylo to něco jako hypoteční bublina v USA. Další oblastí, ve které vývojové trendy způsobily přehřátí ekonomiky, byl schodek běžného účtu. Konkurenceschopnost lotyšských výrobců klesala, růst vývozu neudržel krok s rychlým nárůstem dovozu, což rozšířilo deficit běžného účtu (v letech 2006 a 2007 dosáhl 23 % 50 ). Ten vedl k nutnosti půjčovat si na jeho pokrytí, čímž stále více rostl zahraniční dluh 51. Velký podíl na současné situaci Lotyšska pak nese také opaření, které mělo být zárukou prosperity a stability ekonomiky. Tímto opatřením se stalo zavěšení lotyšské měny na euro provedené v roce Dne 2. května 2005 v rámci přípravy na plánovaný vstup do Evropské měnové unie vstoupilo Lotyšsko do ERM II 53. Lotyšská centrální banka byla od tohoto dne zavázána držet kurz v rozmezí ± 1 % od stanoveného poměru 1 EUR = LVL. Došlo tedy k fixaci kurzu 54. Vlivem fixního směnného kurzu ztratilo Lotyšsko kompetenci vykonávat nezávislou měnovou politiku. Lotyšská centrální banka se musela přizpůsobovat rozhodnutím Evropské centrální banky. Což mimo jiné znamenalo udržování úrokových sazeb na mnohem nižších úrovních, než na kterých by byly v případě vlastní nezávislé měnové po- 49 Evropská centrální banka [online] Peter. G. Petersono Institute for International Economics [online] Latvijas banka [online] Fixace latu na euro je prvním krokem nezbytným k zavedení eura. Jedním z kritérií pro přijetí eura je, že národní měna musí být zavěšena na euro a její kurz vůči euru nesmí nadměrně kolísat nejméně 2 roky před jeho přijetím. 53 Účast v ERM II, neboli Evropském mechanismu směnných kurzů II, je nezbytná pro splnění maastrichtských kritérií. 54 EUbusiness [online]. 2008

25 Finanční krize v Lotyšsku 25 litiky. I kdyby měla banka možnost zvýšit své úrokové sazby, důsledkem by nebylo stažení peněz z oběhu, ale podpora přílivu dalšího zahraničního kapitálu. Lotyšsko se tedy muselo přibližovat eurozóně pomocí růstu nominálních mezd a cen, což způsobilo prudký nárůst inflace (meziroční inflace v říjnu roku 2007 dosáhla hodnoty 13,2 % 55 ). Také velký růst objemu úvěrů společně s přílivem zahraničního kapitálu způsobil růst objemu peněz v ekonomice. Od druhého čtvrtletí roku 2005 následovalo období rapidního hospodářského růstu, který meziročně deset čtvrtletí v řadě neklesnul pod hranici 10 % a který byl tažen neustálým přílivem zahraničního kapitálu a úvěrovou expanzí. Tu umožnila právě fixace lotyšské měny na euro, která vyžadovala značné uvolnění měnové politiky. To však mělo negativní dopad na vývoj běžného účtu. Zatímco ještě v letech se deficit běžného účtu platební bilance pohyboval v rozmezí od 5 % do 8 % HDP, v roce 2004 již dosáhnul 13 % a v letech 2006 a 2007 pak přesáhnul hranici 20 %. Mezi lety se tak deficit lotyšské obchodní bilance více než zdvojnásobil, což kompenzoval nárůst přebytku finančního účtu, který znamenal čím dál tím větší závislost Lotyšska na zahraničních investicích. Lotyšské kapitálové a finanční trhy byly od října roku 2008 pod tlakem v důsledku obav o udržitelnost hospodářské a finanční situace v zemi. Znepokojení vyvolal především stav bankovního sektoru. Zejména pak otázka životaschopnosti největší banky v Lotyšsku (banka Parex) vysokou měrou závislé na vnějším financování, která následně přešla do vlastnictví státu a pod jeho dohled 56. Cizinci si přestali v Lotyšsku půjčovat, zahraniční vkladatelé stáhli své finanční prostředky a na konci roku 2008 vypukla v Lotyšsku hluboká recese. Finanční krize v Evropě způsobila zpomalení úvěrové expanze a následně i prudký pokles zahraničních investic. Lotyšsko tak nemělo z čeho financovat deficit obchodní bilance. Pokud by země měla volně plovoucí měnu, celý problém by vyřešilo oslabení měny, které by pomohlo vlivem zdražení importu ke snížení deficitů. Protože se však lotyšská vláda rozhodla udržovat pevný kurz, návrat ekonomiky do rovnováhy byl možný díky poklesu cen a mezd. Radikální snížení mzdových nákladů bylo jednou z podmínek poskytnutí pomoci od Mezinárodního měnového fondu ukotvených v Memorandu o porozumění. Toto opatření však vyvolalo nepokoje, které nastaly v polovině ledna roku V hlavním městě Rize vypukly masové protivládní protesty, což v únoru roku 2009 vyústilo až v rezignaci premiéra Ivarse Godmanise. Dle poradce MMF Christopha Rosenberga 57 Lotyšsko nemohlo opustit zavěšení latu na euro a přejít na volně plovoucí kurz hned z několika důvodů. Jedním z nich je ten, že volně plovoucí kurz většinou vede k podstatnému znehodnocení měny. Nekontrolovaná devalvace by měla zničující vliv na veřejné finance, zahraniční dluh by se zdvojnásobil na 270 % HDP. I menší devalvace měny 55 Finmag [online] EUR-Lex [online] Poradce evropského odboru MMF, který koordinuje práce MMF ve všech třech pobaltských republikách.

26 Finanční krize v Lotyšsku 26 by mohla vyvolat neúnosný nárůst nákladů zahraničního dluhu. S hypotékami převážně v eurech by znehodnocení vedlo k lavině špatných úvěrů, což by zhoršilo inflaci a snížilo produkci 58. Oslabení domácí měny by tak vedlo bez rychlé zahraniční pomoci až k dluhové krizi (jakou si prošla na přelomu tisíciletí například Argentina). Ani fixace měny však problém s vysokým zahraničním dluhem příliš neřešila a dokonce jej mohla ještě prohloubit. Dluhy samy nezmizí a v momentě, kdy by v Lotyšsku začaly klesat ceny a mzdy (a to v řádu až desítek procent), stalo by se jejich splácení podstatně obtížnějším. Celý proces přizpůsobování ekonomiky by se navíc prodloužil a mohl by být daleko delší a bolestivější, než v případě jednorázové (šokové) devalvace. Snaha udržet zavěšení měny na kurz eura navíc není zadarmo a centrální banka by ji musela udržovat za cenu výrazného snížení objemu devizových rezerv 59. V roce 2008 byla Lotyšsku podána pomocná ruka od MMF a EU. Poskytli zemi 27měsíční půjčku o objemu 7,5 miliardy EUR. V případě MMF se jednalo o tzv. Stand-by program. Otázkou tedy bylo, zda se Lotyšsko zotaví snížením výdajů (jak mu nařídil MMF a EU) nebo bude devalvace nezbytná. Od zahájení programu pomoci se však situace v Lotyšsku výrazně zhoršila. MMF a EU předpokládali pokles HDP o 5 % v roce Ten však dosáhl 18 % HDP. Důvodem byl především pokles domácí poptávky, nízké příjmy veřejných rozpočtů a výrazný rozpočtový deficit. Bylo tedy nutné zasáhnout a provést řadu reforem a škrtů nařízených EU a MMF nutných pro stabilizaci ekonomiky a znovuoživení hospodářství. Lotyšsko však podcenilo provádění škrtů v rozpočtu, především pak výdajů na důchody, mzdy ve veřejném sektoru se snížily jen mírně. Nebylo také splněno kritérium pro předložení rozpočtu na rok 2010 do konce března roku To však bylo mimo jiné způsobeno pádem vlády v únoru roku Součástí programu bylo také snížení mezd ve veřejném sektoru. Zatímco bylo plánováno 35% snížení, Lotyšsku se mzdy podařilo redukovat o pouhých 5 % v prvním pololetí roku Výrazný pokles mezd veřejného sektoru se však mohl negativně promítnout v kvalitě poskytovaných služeb a oslabení veřejného sektoru 60. Navzdory ztrátě důvěry v domácí měnu a vysokému fiskálnímu deficitu dokázalo Lotyšsku udržet fixní směnný kurz. V létě 2009 se již tlaky na ekonomiku snížily a to mimo jiné zásluhou vyplacení částky půjčky od EU ve výši 1,2 miliardy EUR. I přesto však bylo a stále je důležité dodržovat závazky vyplývající z půjčky od EU a MMF a z členství v ERM II. Dalším bodem programu bylo posílení bankovního systému, jako i podpoření banky Parex. I přes hluboký pokles HDP v roce 2009, se zdá, že Lotyšsko dosáhlo něčeho, co mnozí považovali za nemožné, tzv. vnitřní devalvaci. Ta zajistila znovuzískání konkurenceschopnosti ne znehodnocením měny, ale hlubokými 58 Peter. G. Petersono Institute for International Economics [online] IMF-International Monetary Fund [online]. 2007, Finance.cz [online]. 2000, Latvijas banka [online] IMF-International monetary fund [online]. 2009

9. 6. Mezinárodní ekonomika

9. 6. Mezinárodní ekonomika Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 9. 6. Mezinárodní ekonomika Mezinárodní ekonomika zahrnuje zejména mezinárodní obchod. Míra otevřenosti ekonomiky

Více

Pen P íze í II. Mezinárodní trh peněz 1.3.2012

Pen P íze í II. Mezinárodní trh peněz 1.3.2012 Peníze II. Mezinárodní trh peněz 1.3.2012 plynulý rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů (pohyb statků a služeb, VF) rozvinutý mezinárodní platební systém tzv. volně směnitelné měny - na jejich využívání

Více

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy (Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. květen 2016 2 Globální

Více

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 6. Zadluženost českých domácností 6.1. Úvěry domácnostem od bank Dominance úvěrů na bydlení Zadluženosti českých domácností dominují

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12 1998 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO GUVERNÉRA ÈNB 1 I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3 I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11 II.1 Organizaèní schéma 12 III. MÌNOVÁ

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj

Více

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. srpen 2012 Vybraná témata 12/2012 2 Evropská centrální banka (ECB), jako centrální banka pro jednotnou měnu

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta PŘÍČINY MĚNOVÝCH KRIZÍ V 90. LETECH 20. STOLETÍ Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Luděk Kouba, Ph.D. Vypracovala: Bc. Jana Dočekalová Brno 2010-1

Více

Další servery s elektronickým obsahem

Další servery s elektronickým obsahem Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Více

Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008

Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Ing. Josef Palán Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut studie č. 2.091

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

ské krize na českou ekonomiku a její

ské krize na českou ekonomiku a její Dopady hospodářsk ské krize na českou ekonomiku a její finanční sektor Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Ernst & Young, Executive Party Praha, 14. října 2009 Obsah Světová hospodářská

Více

lní banky v současn asné krizi IV. Mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny Dopady finanční krize Ing. Pavel Řežábek 21. dubna 2009

lní banky v současn asné krizi IV. Mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny Dopady finanční krize Ing. Pavel Řežábek 21. dubna 2009 Role státu tu a centráln lní banky v současn asné krizi IV. Mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny Dopady finanční krize Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 21. dubna 2009 Úvodní

Více

N_MF_A Mezinárodní finance A 12.Měnové a finanční krize 1. Hospodářský cyklus 2. Finanční krize, podstata a vznik 3. Měnová krize, předpoklady vzniku a vývoj FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU Expanze a recese Expanze

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

Finanční krize realita a perspektivy

Finanční krize realita a perspektivy Finanční krize realita a perspektivy Finanční krize jsou důležitým fenoménem konce 20. století i počátku tohoto. Oprávněně je lze považovat za důsledek rostoucí globalizace, zejména propojenosti kapitálových

Více

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009 Ekonomická krize Pohled ČMKOS 1 11.3.2009 Příčiny krize a důsledky I. Základní příčiny Krize je především krizí neoliberálních koncepcí, které ovládly v posledních 30. letech jak ekonomické myšlení tak

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Únor 2013 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle konečných čísel klesl HDP meziročně o 1,7 procent a mezi-čtvrtletně o 0,2 procent ve 4. čtvrtletí a potvrdil

Více

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém. 10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový

Více

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 06/008 05-05-04 00:00:00 Květen byl dalším měsícem tohoto roku, ve kterém byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných. K poklesu nezaměstnanosti přispěl postupně zvyšující se počet

Více

dopady na českou ekonomiku Miroslav Singer guvernér, 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012

dopady na českou ekonomiku Miroslav Singer guvernér, 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012 Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku Miroslav Singer guvernér, r, Česká národní banka 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012 Obsah Příčiny krize v eurozóně Nejnovější makroekonomický

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu

Více

IV. ROZDĚLENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU

IV. ROZDĚLENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU OBSAH OBSAH I. ÚVOD 1 II. NÁKLADY A VÝNOSY 2 II. 1 Shrnutí 2 II. 2 Oblast měnová 3 II. 2. 1. Provádění měnové politiky 3 II. 2. 2. Správa devizových rezerv 5 II. 2. 3. Kurzové rozdíly 6 II. 2. 4. Klientské

Více

Makrodata v ČR zveřejněná v září:

Makrodata v ČR zveřejněná v září: Makrodata v ČR zveřejněná v září: HDP podle konečných údajů vzrostla ve druhém čtvrtletí česká ekonomika oproti prvnímu čtvrtletí o 0,9 % (odhad 0,8 %). Meziročně o 2,4 % (odhad 2,2 %). Průmyslová produkce

Více

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 17. květnu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Podle

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU Na základě údajů dostupných k 25. listopadu 2011 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Hospodářská

Více

FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU

FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU N_MF_A Mezinárodní finance A 12.Měnové a finanční krize 1. Hospodářský cyklus 2. Finanční krize, podstata a vznik 3. Měnová krize, předpoklady vzniku a vývoj FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU Expanze a recese Expanze

Více

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění Pozn.: Data uvedená v Bulletinu lze využít i pro potřeby produktů FLEXI INVEST 2008 a H-FIX, zejména pro případ mimořádných

Více

PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za prvních devět měsíců 2015

PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za prvních devět měsíců 2015 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za prvních devět měsíců 2015 26. listopadu 2015 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za prvních devět

Více

Zpráva z trhů za srpen 2013 od společnosti ING Investment Management

Zpráva z trhů za srpen 2013 od společnosti ING Investment Management Zpráva z trhů za srpen 2013 od společnosti ING Investment Management Devizové trhy Česká koruna v průběhu minulého měsíce mírně posilovala s tím, jak se trh více uklidňoval ohledně možné intervence. Ačkoli

Více

3. Konvergenční procesy

3. Konvergenční procesy . Konvergenční procesy.. Nominální konvergence Česká republika neměla v předchozích letech s plněním maastrichtských kritérií nominální konvergence směrem k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

Odborný vědecký časopis Centra ekonomických studií

Odborný vědecký časopis Centra ekonomických studií Odborný vědecký časopis Centra ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu el 04 Ekonomické listy 2010 03 20 29 45 Pozvolné oživení české ekonomiky Plně neparametrický odhad volatility a driftu

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 20. listopadu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný

Více

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 14 Růstové faktory českého strojírenství 17. dubna 14 Jak povzbudit ekonomický růst během recese Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka Recese

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon Oživení české ekonomiky příznivě pokračuje a dochází také k přesunu těžiště růstu od čistých exportů k domácí poptávce. Dominantním faktorem

Více

Webinář ČP INVEST. Listopad 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Listopad 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Listopad 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA Výrazná tvorba nových pracovních míst Čeká se růst ekonomiky 2,5% v 2016 Dle FEDu: rizika z Číny na ekonomiku

Více

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013 Tisková zpráva 22. července 2013, 0:00 Spíše zamračeno... 22. července 2013 Rolf Bürkl T +49 (0) 911 395-3056 konsumklima@gfk.com Ursula Fleischmann Podniková komunikace T +49 (0) 911 395 2745 F +49 (0)

Více

Pololetní zpráva standardního otevřeného podílového fondu za období I.-VI. 2014

Pololetní zpráva standardního otevřeného podílového fondu za období I.-VI. 2014 Pololetní zpráva standardního otevřeného podílového fondu za období I.-VI. 2014 (dle ustanovení 238 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb. a 42 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 244/2013 Sb.) Investiční společnost

Více

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení

Více

Mak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3%

Mak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% MA K12/ 1 Mak 12: Teorie zahraniního obchodu 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% 3. Specifika : Nedokonalá konkurence Kurzová (mnová) rizika Zásahy státu 4.Pvodní smysl

Více

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace fiskální

Více

Fiskální politika. předpoklady fiskální politiky: limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a

Fiskální politika. předpoklady fiskální politiky: limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a předpoklady fiskální politiky: Fiskální politika makroekonomickou rovnováhu je nutné a možné korigovat existují nástroje vláda umí nástroje správně používat limity fiskální politiky - časová zpoždění:

Více

MĚNOVÁ STATISTIKA BŘEZEN

MĚNOVÁ STATISTIKA BŘEZEN BŘEZEN 2015 2 OBSAH Tabulka 1: Základní úrokové sazby 4 Tabulka 2: Úrokové sazby finančních trhů 4 Komentáře k tabulkám 1-2 5 Měnový vývoj Tabulka 3: Základní měnové indikátory 6 Tabulka 4: Peněžní agregáty

Více

Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009. Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR

Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009. Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009 Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR Svět kolem nás update Leden 2009 Finanční krize odstartovala před více než

Více

Konvergenční zpráva Červen 2016

Konvergenční zpráva Červen 2016 Konvergenční zpráva Červen 2016 Obsah 1 Úvod 2 2 Rámec analýzy 4 2.1 Hospodářská konvergence 4 Rámeček 1 Cenový vývoj 5 Rámeček 2 Fiskální vývoj 7 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 11 Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých

Více

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové

Více

Trhy rychle postavily novou vládu v Maďarsku do latě. Česká republika Střední Evropa se navrací k růstu 2. Maďarsko.

Trhy rychle postavily novou vládu v Maďarsku do latě. Česká republika Střední Evropa se navrací k růstu 2. Maďarsko. www.csob.cz www.csob.cz/analyzy 11. června 2010 Česká republika Střední Evropa se navrací k růstu 2 Maďarsko Nová maďarská vláda vyhlašuje úsporný program 3 Výhled na týden Běžný účet platební bilance

Více

V roce 1982 byly RE relativně okrajovým přístupem, dnes se jedná o mainstream

V roce 1982 byly RE relativně okrajovým přístupem, dnes se jedná o mainstream Thomas Sargent: The Ends of Four Big Inflations (1982) Zkoumá čtyři velké inflační periody po WWI (Německo, Rakousko, Maďarsko a Polsko) a také specifický případ té doby Československo, které se inflaci

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Otázka: Mezinárodní obchod, Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Hospodářská spolupráce EU

Otázka: Mezinárodní obchod, Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Hospodářská spolupráce EU Otázka: Mezinárodní obchod, Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Hospodářská spolupráce EU Předmět: Ekonomie Přidal(a): Nikolka MEZINÁRODNÍ OBCHOD - jednotlivé země světa se více či méně zapojují do

Více

TÝDENNÍ VÝHLED. 8. - 14. června 2015 DISCLAIMER & DISCLOSURES. CH-1196 Gland forex.analysis@swissquote.ch. Swissquote Bank SA Tel +41 22 999 94 11

TÝDENNÍ VÝHLED. 8. - 14. června 2015 DISCLAIMER & DISCLOSURES. CH-1196 Gland forex.analysis@swissquote.ch. Swissquote Bank SA Tel +41 22 999 94 11 TÝDENNÍ VÝHLED DISCLAIMER & DISCLOSURES - přehled S3 S4 S5 S6 S7 S8 FX trhy Ekonomika Ekonomika Ekonomika Ekonomika Disclaimer Data podporují býčí prolomení AUDNZD - Peter Rosenstreich Australská ekonomika

Více

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Mezinárodní finanční instituce Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Základní definice Mezinárodní měnový systém je souhrnem vzájemných vazeb mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých zemí

Více

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu Monetárn rní politika ČNB a vývoj kurzu v kontextu společné měny euro Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Kouty u Ledče nad Sázavou 22. května 2008 Struktura prezentace 1 Základní

Více

Ministerstvo financí č. j. MF- 26 622/2015/11. Makroekonomický rámec na rok 2016

Ministerstvo financí č. j. MF- 26 622/2015/11. Makroekonomický rámec na rok 2016 Ministerstvo financí č. j. MF- 26 622/2015/11 A. Makroekonomický rámec na rok 2016 Obsah 1 Shrnutí... 2 2 Předpoklady budoucího vývoje... 3 2.1 Vnější prostředí... 3 2.2 Fiskální politika... 8 2.3 Měnová

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

6. Finanční kapitál. 6.1. Finanční aktiva

6. Finanční kapitál. 6.1. Finanční aktiva 6. Finanční kapitál Finanční kapitál lze definovat jako proces tvorby finančních aktiv a jejich fungování ve finančním systému, resp. směňování peněz za finanční nároky. Finanční systém není nezávislý

Více

- 1 - Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014:

- 1 - Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014: - 1-1 Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014: Průmyslová produkce za červen rostla o 8,1% y/y Maloobchodní tržby za červen vzrostly o 8,2% y/y Nezaměstnanost v červenci stagnovala na úrovni 7,4% Inflace

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová Diplomová práce 2011 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

1. Ukazatelé likvidity

1. Ukazatelé likvidity Finanční analýza Z údajů rozvahy lze vypočítat ukazatele likvidity, zadluženosti a finanční stability. 1. Ukazatelé likvidity Měří schopnost podniku spokojit (vyrovnat) své běžné (krátkodobé) finanční

Více

v roce 2015 Asociace českých stavebních spořitelen

v roce 2015 Asociace českých stavebních spořitelen v roce 215 Asociace českých stavebních spořitelen Vážení přátelé stavebního spoření, nebývá jednoduché shrnout celý rok do jediného slova. Za rok 215 to jde samo: úvěry. Úrokové sazby na trzích klesly

Více

HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE.

HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE. HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE Vladimír Brabenec Anotace: Agrární zahraniční obchod ČR od roku 1994 vykazuje rostoucí

Více

Česká ekonomika na cestě k oživení a měnová politika ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika na cestě k oživení a měnová politika ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika na cestě k oživení a měnová politika ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka EY Executive Party 26. května 2014 Obsah Vývoj měnové politiky ČNB a české ekonomiky před listopadem

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU Na základě údajů dostupných k 20. květnu 2005 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný

Více

Tisková zpráva Praha, 28. října 2011. Česka spořitelna zvýšila za tři čtvrtletí 2011 konsolidovaný čistý zisk (IFRS) o 15,4 % na 9,56 mld.

Tisková zpráva Praha, 28. října 2011. Česka spořitelna zvýšila za tři čtvrtletí 2011 konsolidovaný čistý zisk (IFRS) o 15,4 % na 9,56 mld. Tisková zpráva Praha, 28. října 2011 Česka spořitelna zvýšila za tři čtvrtletí 2011 konsolidovaný čistý zisk (IFRS) o 15,4 % na 9,56 mld. Kč Česká spořitelna vykázala za tři čtvrtletí 2011 neauditovaný

Více

Trhy udržely růst, ale pozor na rostoucí výnosy dluhopisů

Trhy udržely růst, ale pozor na rostoucí výnosy dluhopisů Michal Valentík, hlavní investiční stratég ČP INVEST Klíčové události Vývoj finančních trhů Trhy udržely růst, ale pozor na rostoucí výnosy dluhopisů Výnosy amerických státních dluhopisů rostou nad minima

Více

Rok 2012 byl pro dluhopisy a měny střední Evropy výnosný

Rok 2012 byl pro dluhopisy a měny střední Evropy výnosný www.csob.cz www.csob.cz/analyzy 14. prosince 2012 Česká republika, Polsko, Maďarsko Levnější benzín přistřihl inflaci křídla 2 2 Česká republika Česká ekonomika na přelomu roku 3 3 Výhled na týden MNB

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2016

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2016 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.216 COM(216) 374 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 216 (vypracovaná v souladu s čl. 14 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie) {SWD(216)

Více

III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (společný dokument Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky)

Více

Polsko pádí vpřed s nebezpečně vysokými schodky

Polsko pádí vpřed s nebezpečně vysokými schodky www.csob.cz www.csob.cz/analyzy 23. července 2010 Česká republika Auta táhnou ekonomiku vzhůru, ale jak dlouho ještě? 2 Polsko pádí vpřed s nebezpečně vysokými schodky Dnes Změna 7 dní Další týden Další

Více

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 3/2009 205-05-04 00:00:00 2 Po celý rok 2008 dle údajů NBP (Polské národní banky) - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 50 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

GE Money Balancovany Investment Fund. GE Money Balancovaný Fond

GE Money Balancovany Investment Fund. GE Money Balancovaný Fond VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011 Základní údaje Název Název v anglickém jazyce Název v českém jazyce Zkrácený název Zkrácený název v anglickém jazyce Zkrácený název v českém jazyce GE Money Balancovany Alap* GE Money

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Říjen 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem listopadu stouply spotřebitelské ceny v říjnu o 4,0 procenta meziročně, což

Více

měna = národní forma peněz. mezinárodní trh peněz (střet poptávky a nabídky po měnových prostředcích) valuty devizy

měna = národní forma peněz. mezinárodní trh peněz (střet poptávky a nabídky po měnových prostředcích) valuty devizy Peníze II. II. Mezinárodní trh peněz.3.202 plynulý rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů (pohyb statků a služeb, VF) rozvinutý mezinárodní platební systém tzv. volně směnitelné měny - na jejich využívání

Více

1 Příležitosti a hrozby stavebnictví v dalších letech Ing. Miloslav Mašek, CSc. Svaz podnikatelů ve stavebnictví ÚVOD 2 Stavebnictví je průmyslové odvětví, které je více než jiné závislé na stavu ekonomiky

Více

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí připravila Berman Group ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj města Děčína Průzkum podnikatelského prostředí II. ÚVOD V červenci a srpnu 000 byl mezi

Více

Ukazka e-knihy, 09.12.2013 09:50:04

Ukazka e-knihy, 09.12.2013 09:50:04 Navigátor bezpečného úvěru Petr Teplý a kol. Recenzovali: doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D. doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D. Redakce Jan Havlíček Grafická úprava Jan Šerých Sazba DTP Nakladatelství Karolinum

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004. (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268]

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004. (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268] KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 20.10.2004 KOM(2004) 690 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004 (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268] CS CS 1. ÚČEL ZPRÁVY

Více

Česká ekonomika: 10 let v EU, 1 rok po devizových intervencích

Česká ekonomika: 10 let v EU, 1 rok po devizových intervencích Česká ekonomika: 10 let v EU, 1 rok po devizových intervencích Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Ústí nad Labem, 4. listopadu 2014 Obsah prezentace Česká ekonomika po vstupu do EU Reálná

Více

Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru

Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Společná evropská

Více

Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční nástroje a rizika s nimi související CENNÉ PAPÍRY Dokumentace: Banka uzavírá s klientem standardní smlouvy dle typu kontraktu (Komisionářská smlouva, repo smlouva, mandátní smlouva). AKCIE je

Více

Credendo Group otevírá pojištění pohledávek do Íránu

Credendo Group otevírá pojištění pohledávek do Íránu Credendo Group otevírá pojištění pohledávek do Íránu Uvolnění sankcí spojených s nukleárním programem povede k rychlému oživení íránské ekonomiky. Vyplývá to z lednové analýzy skupiny Credendo Group, která

Více

Makroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB. Miroslav Singer

Makroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB. Miroslav Singer Makroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Jihočeská univerzita České Budějovice, 10. března 2014 Obsah Nedávný makroekonomický vývoj v ČR Měnová politika

Více