o lokality odpadû

Transkript

1 Rozhovor s inspektorem âiîp Péãe Nové 2 o lokality 4 Karlem Kerou em Natura 2000 moïnosti likvidace odpadû 5 Ojedinûl v zkum praïské zelenû6 ARNIKUM Arnika pomohla pûti nemocnicím omezit rizikové zdravotní pomûcky z PVC O invazi nebezpeãn ch hraãek z PVC, které v posledních letech zaplavily ãeská hraãkáfiství, se uï v eobecnû ví. Ménû známou skuteãností je, Ïe se ze stejného materiálu vyrábí i velké mnoïství zdravotnick ch pomûcek pouïívan ch napfiíklad na novorozeneck ch oddûleních. Arnika proto ãást sv ch aktivit zamûfiila na tuto problematiku a zaãala spolupracovat pfiímo s nemocnicemi. Do projektu se zatím zapojilo pût nemocnic, které se rozhodly rizikové zdravotní pomûcky v raznû omezit nebo je zcela nahradit. K zdravotnickému vybavení z PVC nejãastûji patfií vaky na skladování krve, umûl ch v Ïiv nebo léãiv ch roztokû, dále hadiãky, jimiï tyto tekutiny protékají nebo tfieba d chací masky a trubiãky. KvÛli ohebnosti a pruïnosti tûchto pomûcek se pfii v robû pfiidávají k surovému PVC tzv. zmûkãovadla. Nejãastûji jde o látku známou pod zkratkou DEHP neboli di-(2-ethylhexyl) ftalát. Mnoho studií na zvífiatech potvrdilo, Ïe se jedná o chemikálii, která pûsobí negativnû na reprodukãní orgány, hormonální systém, a zpûsobuje vrozené vady. Hromadí se také v játrech a ledvinách a pfiispívá k v skytu astmatu u mal ch dûtí. Díky sv m úãinkûm na lidské zdraví je DEHP omezován nebo i zakázán pro v robu kosmetiky a dûtsk ch hraãek. Od zaãátku loàského roku platí v zemích Evropské unie nafiízení, podle kterého nesmí b t koncentrace Obzvlá tû citlivé na pûsobení ftalátû jsou pfiedãasnû narozené dûti. Jejich reprodukãní systém je stále ve v vinu a vzhledem k jejich nízké váze je pfiíjem ftalátû na kilogram tûlesné váhy mnohonásobnû vy í neï u dospûl ch pacientû. Foto: Libor Valda tohoto i dal ích ftalátû v hraãkách a v robcích pro dûti vy í neï 0,1 %. DEHP se v ak stále pfiidává do zdravotnick ch pomûcek, kde mûïe tvofiit aï 40 % z jejich hmotnosti. Nejvíce ohroïení pacienti ÚãinkÛm ftalátu DEHP a obdobn ch zmûkãovadel jsou nejvíce vystaveni novorozenci na jednotkách intenzivní péãe a pacienti na dial ze. Právû oni totiï pfiichází do opakovaného kontaktu s fiadou zdravotnick ch pomûcek obsahujících tyto látky. MnoÏství uvolnûn ch ftalátû je závislé na délce léãby, velikosti kontaktního místa a sloïení kontaktního roztoku napfi. DEHP se snadno rozpou tí v tekutinách s obsahem tuku. Obzvlá tû citlivé na pûsobení ftalátû jsou pfiedãasnû narozené dûti. Jejich reprodukãní systém je stále ve v vinu a vzhledem k jejich nízké váze je pfiíjem ftalátû na kilogram tûlesné váhy mnohonásobnû vy í, neï u dospûl ch pacientû. PouÏívání nebezpeãn ch PVC pomûcek je mnohdy zcela zbyteãné. V souãasné dobû za nû uï existují bezpeãnûj í náhrady. Vedoucí kampanû Nehrajme si s PVC Ing. Miroslava Jopková z Arniky dodává: Na trhu se zaãíná pokraãování na str. 3 ČTVRTLETNÍK SDRUŽENÍ ARNIKA Za pût minut dvanáct Ty pracuje v TÉ ARNICE? ptá se mû trochu títivû kamarád. No pfiisvûdãím. Aha, dramatická pauza, tazatel se zamyslí. A ty tomu jako vûfií? Ví, bez toho se to dûlat nedá. TakÏe jo, vûfiím. Následuje krátk rozhovor o tom, co Arnika dûlá, co se nám uï povedlo a jak pracujeme. Následuje opût Aha, dramatická pauza a ãasto udivené: To je docela dobr Vût inou mû pfiekvapí, jak snadno lze lidem v mém okolí vysvûtlit, jak takové ekologické sdruïení funguje a Ïe to, co prosazujeme, je opravdu ochrana Ïivotního prostfiedí nás v ech a také to, aby instituce, které si platíme z daní, opravdu pracovaly tak, jak mají, a podle zákona. Proto nechápu, proã je tak sloïité jin m lidem vysvûtlit, Ïe na ím cílem není primárnû zdrïovat ani brzdit pokrok. AÏ úfiady povedou upfiímnou diskuzi s obãany o tom, co má b t vystavûno na obecních pozemcích, a aï budou brát váïnû hodnoty pfiírody a Ïivotního prostfiedí, rádi se pfiestaneme odvolávat. AÏ pfiestane b t úfiedníkûm zatûïko vzít v úvahu i názory lidí, ktefií s nimi nesouhlasí, a diskutovat s nimi, pfiestaneme je vláãet tiskem a nebudeme podávat Ïaloby. UÏ se tû ím Katefiina ReÏná ãlenka rady Arniky

2 2 ROZHOVOR Karel Kerou : Odrazem stavu Ïivotního prostfiedí je lidské zdraví S pfiírodou a její ochranou je Ïivot pana Karla Kerou- e provázán dlouhodobû. Znám odborník na plazy a obojïivelníky pracuje na âeské inspekci Ïivotního prostfiedí (âiîp) jako vedoucí Oddûlení ochrany pfiírody pro Prahu a Stfiední âechy. K problematice ochrany pfiírody vydal nûkolik odborn ch publikací a mnoïství ãlánkû. Ptali jsme se ho pfiedev ím na problémy spojené s prací inspektora âiîp. Jaké pfiípady poru ování zákonû ohlednû ochrany pfiírody fie íte nejãastûji? S ãím se na vás lidé obrací pfiedev ím? Jde o hodnû irokou otázku. Z legislativního hlediska fie íme pfiípady t kající se ochrany Ïivoãi n ch i rostlinn ch druhû vãetnû tûch exotick ch. Pod na e oddûlení spadá i dohled nad dodrïováním zákona o ochranû pfiírody a krajiny. Sem patfií ochrana biotopû, mimolesních dfievin ale tfieba i lokalit Natury 2000 apod. Také se zab váme oblastí geneticky modifikovan ch organizmû a dohledem nad ãinností zoologick ch zahrad, takïe vidíte, Ïe toho opravdu není málo, pfiiãemï jsem nevyjmenoval v echno. Poslední dobou dostáváme od obãanû pfiibliïnû tfii aï ãtyfii podnûty dennû, které musíme pro etfiit, takïe si na nedostatek práce urãitû nestûïujeme. Li í se podnûty od lidí v závislosti na ãase? Urãitû, napfiíklad povolení ke kácení dfievin b vají vydávána zpravidla do 31. bfiezna. Podle mû je to chyba, protoïe nûkdy konãí období tzv. vegetaãního klidu dfiív. V Praze nebo ve vût inû Stfiedních âech, kdyï pominu Brdy a dal í vy í partie, je tou dobou nastartováno hnízdní období nûkter ch druhû ptákû. Napfiíklad s kory a dal í stálí ptáci mohou uï vyvádût mladé. Vût ina lidí ale i pfiesto nechává kácení stromû na poslední chvíli. Ke konci bfiezna proto b váme doslova zavaleni podnûty ohlednû poráïení dfievin. Od kvûtna do srpna se na nás zase lidé obrací s desítkami podnûtû kvûli ror sûm. Tito velmi podivuhodní a bohuïel ohroïení ptáci ãasto vyuïívají ke hnízdûní vûtrací achty domû. Nejvût í kolonie jsou na sídli tích. Pfii zateplování objektû, ale b vají jejich hnízdi - tû zakr vána. Pfiitom ror si domûm nijak ne kodí, vïdyè ani nestaví hnízdo. Pouze vysedí mladé a po tfiech mûsících odlétnou. Lidem proto hlavnû vysvûtlujeme, jak ochránit ror se a souãasnû provést potfiebné zateplení, neï abychom rozdávali pokuty. Nezanedbatelné procento podnûtû se t ká územních plánû. Jde o velmi sloïit problém. Územní plány se pod návalem zmûn hroutí a zastavují se tak i oblasti, které jsou nenahraditelné pro ekologickou stabilitu. Pokud bych mûl porovnat situaci ve velk ch mûstech spadajících pod na i pûsobnost, tak zcela nejhor í je to v Praze. Praha má sice velk pfiírodní potenciál, k jeho vyuïití ale nedochází. Jsme svûdky soustavného ukrajování zelen ch ploch. Velmi mû tfieba mrzí, Ïe zde skoro vûbec nevznikají nové parky. Pokud by podobnû pfiem leli na i pfiedci, tak by v Praze nebyla Stromovka, Riegrovy sady ani dal í krásná místa. âím je podle vás zpûsobeno, Ïe v na í zemi jsou zákony chránící pfiírodu a Ïivotní prostfiedí tak ãasto poru ovány? Zãásti je dûvodem rychl nástup trïní ekonomiky, ale podstatnûj í je zfiejmû dlouhá zku enost s nedemokratick m reïimem. Nastolené podmínky donutily lidi, aby nejednali pfiímo, aby nejednali korektnû, coï ovlivnilo jejich charakter. I kdyï to moïná nevypadá, tak jsem ale optimista a vûfiím, Ïe v voj povede k lep ímu. Nastupující generace je v mnoha ohledech sice dravûj í, souãasnû ov em hraje víc podle pravidel. To neznamená, Ïe nemám o pfiírodu a ekosystém obavy. V razem stavu pfiírody je stav Ïivotního prostfiedí a odrazem stavu Ïivotního prostfiedí je lidské zdraví. Napfiíklad vysok v skyt alergií je projevem urãité ztráty stability. Mám strach, abychom nedo- li do fáze, kdy bude cel ekosystém, fietûz, jehoï jsme souãástí, natolik rozhozen, Ïe z nûho vypadneme. Tím nefiíkám, Ïe je tfieba brzdit v voj, ale Ïe je tfieba brzdit jeho negativní vlivy. Jako pfiíklad mûïu uvést toho ror se. Samozfiejmû mû tû í, Ïe paneláky jsou i pfies nemalé náklady zateplovány, ale na druhou stranu, je takov problém nechat tam otvory, aby mohli ror si hnízdit? Karel Kerou s hrozn em, kter byl nalezen v zuboïeném stavu v popelnici. Foto: Jan Losenick, Arnika MÛÏete nám popsat kauzu, která vás v poslední dobû nejvíc na tvala nebo pfiekvapila? Hodnû podivnou módou se staly dfievûné sochy dûlané z Ïiv ch stromû. Jejich autofii si snad vûbec neuvûdomují, Ïe strom je Ïiv organizmus. Klasick m pfiíkladem bezohlednosti k pfiírodû byla kauza spojená s jednou firmou sídlící v Îampachu ve Stfiedních âechách. Po koupi pozemku zde spoleãnost zcela zniãila biotop na bfiehu Sázavy, pfiestoïe ke zmûnám nemûla povolení a jedná se o území spadající pod Naturu V daném biotopu se nacházely i zvlá tû chránûné druhy ÏivoãichÛ, které uï tam nyní Ïít nemohou. âasto zmiàovan m tématem je ub vání Ïivoãi n ch i rostlinn ch druhû a sniïování druhové pestrosti nebo-li biodiverzity. Nakolik se tento problém t ká âr? BohuÏel dost. Hodnû se zajímám o obojïivelníky a plazy a asi pfied patnácti lety jsem napsal studii o jejich v skytu v Praze. Nyní pfiipravuji její aktualizaci a pfiíli veselé psaní to nebude. Poãty hadû i Ïab se v raznû sníïily, z nûkter ch lokalit zmizeli nadobro. Napfiíklad v Milíãovském lese byly dfiíve rozsáhlé populace skokanû, ropuch, kunûk, ãolkû nebo uïovek. âlovûk si musel dávat pozor, aby na nûjakou uïovku ne lápnul. Dnes je tam vzácná a podobné je to i s ostatními druhy. Problémem není jen ztráta pokraãování na str. 3 3

3 REPORTÁÎ 3 3 pokraãování ze strany 2 cenn ch biotopû, ale i zv ení tlaku na nû. Vy í hustota zástavby spolu s mizením zelen ch ploch znamená, Ïe ta zb vající území jsou vyuïívána více, mnohdy aï nad únosnou mez. To se t ká napfiíklad zmínûného Milíãovského lesa. Svoji roli hrají i neïivé faktory, jako tfieba zneãi tûní dopravou a prûmyslem, tûïké kovy negativnû pûsobí na rozmnoïování atd. Rychle v na í pfiírodû ub vá napfiíklad velk ch broukû jako jsou stfievlíci nebo roháãi. Pfiíroda se sice dokáïe pomûrnû rychle obnovovat, dûkazem mûïe b t souãasn hojn v skyt krkavcovit ch ptákû nebo roz ífiení nûkter ch druhû mot lû napfiíklad baboãky admirála nebo baboãky osikové. Souãasné zmûny jsou ale natolik rychlé, Ïe nûkteré druhy se pfiizpûsobit nedokáïou a mizí. Jak vnímáte roli neziskov ch ekologick ch organizací? Urãitû povaïuji jejich v znam za stra nû velk. V nûkter ch ohledech jsou nezastupitelné. Jejich v hodou je, Ïe stojí mimo státní správu, která je nemûïe díky podpofie vefiejnosti ignorovat. Je ale dûleïité, aby si opravdu dokázali podporu lidí získat a souãasnû se opíraly o odborné znalosti. Dozvûdûl jsem se, Ïe va ím velk m koníãkem byl chov plazû. Nyní je uï ale nechováte, proã? Je to takov mûj Ïivotní v voj. KdyÏ jsem byl mlad í, tak jsem se teraristikou zab val velice intenzivnû. Choval jsem napfiíklad nûkolik druhû africk ch hadû typu jedovat ch zmijí a dal í. VÏdy mû ale nejvíc zajímala volnû Ïijící zvífiata a ãlánky jsem ãím dál ãastûji zakonãoval tvrzením, Ïe nejlep ím teráriem je volná pfiíroda. Nakonec jsem se teraristiky postupnû vzdal. V kanceláfii sice nûkolik hadû mám, ale jde o nalezence, k nimï jsem se dostal díky své práci, a kter m jsem je tû nestihl najít vhodné adoptivní chovatele. Kdybyste mûl srovnat situaci v âeské republice a v zahraniãí, ve kter ch zemích mají lidé lep í vztah k Ïivotnímu prostfiedí? Asi ve v ech zemích na západ od A e, opravdu, ve v ech západních zemích, kde je demokratická tradice. Svojí prací jsem uï tak deformovan, Ïe pfii sledování filmû pozoruji obãas více exteriéry neï samotn dûj a nikdy v tûch mûstech nevidím ofiezané pah ly místo stromû. Zato u nás, kdyï projíïdíte v zimû ãesk mi mûsty, tak je to jeden necitlivû ofiezan strom vedle druhého. Dal ím mûfiítkem mûïe b t i spoleãenské postavení ekologû a ochráncû Ïivotního prostfiedí v tûchto zemích. Finanãnû je to sice obdobné jako u nás, manaïefii a podobné profese si vydûlají i tam nûkolikanásobnû víc, ale spoleãensk kredit mají lidé zab vající se profesnû ochranou Ïivotního prostfiedí vysok. V na í zemi je stále problém, Ïe se vysloví oznaãení zelen, a tím to konãí. I v médiích ãasto strkají vûdce ekology, laické ochranáfie, ãleny zelen ch neziskov ch organizací nebo tfieba i státní úfiedníky spadající pod ministerstvo Ïivotního prostfiedí do jedné katulky. Mátû nûjaké Ïivotní motto ãi my lenku, která vás provází Ïivotem? V Ïivotû mû hodnû ovlivnil znám pfiírodovûdec Dr. Vojen LoÏek, kter byl m m pedagogem. Pfii jedné dûleïité pfiíleïitosti fiekl nezapomenutelnou vûc: Kdyby nedejboïe spadnul Svatovítsk chrám, tak by to byla stra ná koda - ale ono by se zase tolik nestalo. Máme ho tak zdokumentovan a k dispozici takovou techniku, Ïe bychom ho dokázali postavit beze zmûn znovu a vypadal by stejnû jako dfiív. Pokud ale spadne ekosystém, tak uï ho nikdo nikdy nedá dohromady. Jan Losenick 3 pokraãování ze strany 1 prosazovat stále více alternativních produktû. VyuÏívá se plastû, do nichï není nutné pfiidávat zmûkãovadla, nebo se místo ftalátû uplatàují etrnûj í látky. Podle v zkumn ch zpráv jsou z toxikologického hlediska vhodnûj í náhradou napfiíklad citráty. Úspû ná spolupráce s nemocnicemi Problematice nebezpeãn ch zdravotnick ch pomûcek se Arnika vûnuje uï od roku Na zaãátku projektu Zdravotnictví bez PVC Arnika oslovovala rûzné nemocnice a informovala je o kampani. Prvním zafiízením, které se zavázalo ke spolupráci, bylo novorozenecké oddûlení ve fakultní nemocnici v Olomouci. V mûnû zdravotnick ch prostfiedkû pfiedcházela revize plastov ch pomûcek tzv. PVC audit, pfii kterém se zji Èovalo z jakého jsou materiálu. Do tfií let od auditu oddûlení vymûnilo 95 % v ech nebezpeãn ch pomûcek. Obdobnû se zachovalo i novorozenecké oddûlení Nemocnice v âesk ch Budûjovicích a novorozenecké oddûlení Nemocnice HavlíãkÛv Brod, kde omezují ftalátové pomûcky i na dûtském oddûlení. Arnika také navázala spolupráci s fakultní nemocnicí v Motole, která se od roku 2006 snaïí nakupovat pouze bezftalátové v robky. K nejmlad ím úãastníkûm projektu patfií Nemocnice sv. AlÏbûty v Lounech, kde se dosud podafiilo nahradit ve keré injekãní stfiíkaãky a anesteziologické masky z PVC. Náhrada za etrnûj í alternativy pokraãuje i nadále. Spolupráci s nemocnicemi znaãnû komplikovala skuteãnost, Ïe v robci plastov ch zdravotnick ch pomûcek nemusí uvádût jejich materiálové sloïení. Zmûnu má pfiinést nová smûrnice EU, která ukládá povinnost oznaãovat zdravotnické prostfiedky obsahující nebezpeãné ftaláty. Do ãeské legislativy by mûla b t zabudována v tomto roce. Jan Losenick Nemocnice, které ve spolupráci s Arnikou pfiistoupily k náhradû PVC ve zdravotnictví: 1. Novorozenecké oddûlení Fakultní nemocnice v Olomouci 2. Nemocnice Motol v Praze 3. Novorozenecké oddûlení Nemocnice âeské Budûjovice 4. Novorozenecké oddûlení Nemocnice HavlíãkÛv Brod 5. Nemocnice sv. AlÏbûty v Lounech 1.

4 4 program OCHRANA P ÍRODY Arnika pomûïe zajistit péãi o lokality Natury 2000 Jedna z moïností, jak zastavit úbytek rozmanitosti rostlinn ch i Ïivoãi n ch druhû, je soustava Natura âlenské státy Evropské unie vãetnû na í zemû vytváfií systém ochrany biologicky v znamn ch území, kter je sv m rozsahem celosvûtovû unikátní. Ov em pouze vyhlásit chránûné oblasti nestaãí. Arnika chce spolu s dal ími neziskov mi organizacemi pomoci uvést my lenku Natury 2000 do reality. Arnika je ãlenem Koalice pro Naturu Impulzem k jejímu vzniku byla potfieba koordinovat práci na návrhu území, která mají b t do Natury 2000 zahrnuta. Dal ím cílem koalice je aktivnû zapojit neziskové organizace do ochrany evropsky v znamn ch lokalit (EVL) a ptaãích oblastí (PO). K tomu by mûl slouïit plánovan informaãní systém. Jeho cílem je poskytnout ostatním neziskov m organizacím i vefiejnosti informace o lokalitách, kter m hrozí znehodnocení. Nûkteré EVL a PO jsou ohroïeny investiãními zámûry. Napfiíklad v stavba jezû na Labi by znamenala zánik Slavíkov ch ostrovû a po kození dal ích území. âást stanovi È chránûn ch rostlin a ÏivoãichÛ zase ohroïuje nedostateãná péãe. V souãasné dobû zaãínají ãlenové Koalice pro Naturu 2000 mapovat konkrétní EVL a PO. U zraniteln ch lokalit chceme kromû specifikace ohroïení navrhnout ve spolupráci s orgány ochrany pfiírody a vlastníky pozemkû i vhodné zpûsoby péãe o území. MajitelÛm nebo hospodáfiûm, ktefií budou nuceni zmûnit nebo omezit hospodafiení, nabídneme také informaãní servis ohlednû náhrad, jeï mohou poïadovat, konkretizovala plánované aktivity projektu Vendula Kubaãáková specializující se v Arnice na ochranu biodiverzity. Projekt Natura 2000 není ojedinûl pouze kvûli tomu, Ïe probíhá na celém kontinentu. Jednou z jeho ústfiedních my - lenek je prosazování a podpora trvale udrïitelného rozvoje v dan ch lokalitách. Území nemají b t zakonzervována, ale vyuïívána zpûsobem, kter neohrozí v skyt chránûn ch rostlin, zvífiat nebo existenci jejich biotopû. Poãítá se napfiíklad s etrn mi zpûsoby hospodafiení a podporou turistického ruchu. Pfiíklady ze zahraniãí ukazují, Ïe naturové oblasti mohou vést k vzestupu daného regionu. Jana Vitnerová Pfiehrady, kanály, dálnice - vize rozvoje ãeské krajiny pro pfií tí desetiletí? Jedním z pilífiû demokracie je moïnost obãanû úãastnit se rozhodování o vûcech vefiejn ch. K tûm urãitû patfií i váïné zásahy do Ïivotního prostfiedí. V souãasné dobû byly v na í zemi zvefiejnûny velmi v znamné koncepty: Politika územního rozvoje a plány oblastí jednotliv ch povodí. V následujících mûsících je mûïe vefiejnost pfiipomínkovat. Návrhy v znamnû ovlivní tváfi ãeské krajiny. Je proto dobré se s nimi seznámit, popfiípadû vznést pfiipomínky, které mohou mít dopad na jejich koneãnou podobu. V minulém roce se Arnice a dal ím nevládním organizacím podafiilo zastavit zámûr Ministerstva zemûdûlství âr na v stavbu 200 nov ch pfiehrad. Seznam tûchto staveb muselo ministerstvo vymazat z celorepublikového Plánu hlavních povodí. Pfiehrady, regulace a nejrûznûj í úpravy fiek ale nakonec mohou b t prosazeny v tzv. plánech oblastí jednotliv ch povodí, které upfies- Àují celorepublikovou koncepci. Se znûním konkrétních návrhû se lze seznámit na internetov ch stránkách jednotliv ch podnikû povodí. Pfiipomínky mohou b t podány do konce roku Koncepcí mimofiádného v znamu je Politika územního rozvoje (PÚR) zvefiejnûná v kvûtnu Ministerstvem pro místní rozvoj âr. Plní roli celorepublikového územního plánu a jejím smyslem je vymezit ty nejdûleïitûj í zámûry a stavby. Kraje a obce následnû upfiesní tyto projekty ve sv ch územních plánech a zaãnou chránit dané plochy pfied zastavûním. Ministerstvo v PÚR poãítá nejen s pfiehradami, ale i s jezy na Labi u Dûãína, Pardubic a Brand sa nad Labem. Dokument také obsahuje mnoïství nov ch dálnic, úloïi tû jaderného odpadu nebo novou atomovou elektrárnu v Blahutovicích. Bûhem prázdnin se v Praze a Brnû uskuteãní vefiejná projednání PÚR. Arnika zde vyuïije moïnosti seznámit se s tímto dokumentem podrobnû a rozhodne se, které ãásti bude pfiipomínkovat. Pfiipomínky k PÚR lze elektronicky zasílat na Ministerstvo pro místní rozvoj âr na adresu hajlud@mmr.cz s pfiedmûtem zprávy Politika územního rozvoje anebo prostfiednictvím Arniky, a to aï do 25. záfií tohoto roku. Spolu s Ekologick m právním servisem a jin mi neziskovkami se na e sdruïení také obrátilo na ministra Bursíka kvûli ohroïení pfiírodnû cenn ch území. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí totiï musí zhodnotit vlivy PÚR na udrïiteln rozvoj území, lokality soustavy Natura 2000 a Ïivotní prostfiedí vûbec. Ve studiích, které k PÚR ministerstvo zpracovalo, se konstatuje, Ïe Politika územního rozvoje má na nûkteré cenné lokality v znamnû negativní vliv. Pfiíkladem mûïe b t megalomansk projekt ze 17. století - plavební kanál Dunaj-Odra-Labe, kter by zniãil mnoïství evropsky v znamn ch lokalit a nûkolik cenn ch ptaãích oblastí vãetnû oblasti Hefimansk stav-odra-poolïí. Proto poïadujeme, aby ministerstvo v budoucím stanovisku konstatovalo, Ïe nejsou splnûny podmínky jejich ochrany a PÚR nemûïe b t ve stávající podobû schválena. Luká Matûjka, Jan Losenick

5 program TOXICKÉ LÁTKY A ODPADY 5 Jak se fiedí dioxiny - studie o liberecké spalovnû V Liberci vyfie ili problém nakládání s odpady vybudováním velkokapacitní spalovny. Na první pohled jde o optimální fie ení. Není tfieba hledat místo pro skládku a spalováním se získává teplo a energie. Na stránkách jejího provozovatele spoleãnosti Termizo si mûïete dokonce pfieãíst, Ïe toto a podobná zafiízení patfií mezi nejmen í zneãi Èovatele Ïivotního prostfiedí a nejkvalitnûj í tepelné zdroje. Arnika nedávno vydala odbornou studii, která ale dokumentuje, Ïe spalovna i po instalaci nového filtru produkuje nebezpeãné dioxiny. Nevypou tí je sice do ovzdu í, ale konãí v jejích odpadech. Emise dioxinû do ovzdu í se spoleãnost nejprve pokusila fie it pomocí procesu vstfiikování aktivního uhlí. Toto fie ení v ak nebylo zcela úspû né, takïe byla spalovna v roce 2003 dovybavena katalick m filtrem. V ãem je tedy problém? Dioxiny neopou- tûjí spalovnu pouze komínem. Z celkového mnoïství spáleného odpadu, tzn. asi 90 tun roãnû, vznikne asi jedna tfietina, tedy pfiibliïnû 30 tun za rok tzv. popelovin. Jde o smûs popílku a kváry, která obsahuje pfiibliïnû 97 % dioxinû produkovan ch spalovnou. Nejvût í podíl dioxinû je v odpadech vznikl ch pfii ãi tûní spalin. Ty jsou ale míchány se kvárou vzniklou po spalování odpadû, takïe smûs nepfiesahuje normy a prodává se pod názvem SPRUK jako stavební materiál. Smûs byla v minulosti pouïita napfiíklad na stavbu cyklostezky v Chránûné krajinné oblasti Jizerské hory. PouÏívá- ní obdobného materiálu vedlo v britském Newcastlu k váïné kontaminace drûbeïe a vajec dioxiny. Pfiípad spalovny Termizo Liberec dokládá, jak je dûleïité zajímat se nejen o emise do ovzdu í, ale také o sloïení odpadû. Vedení spalovny po kampani Arniky pfiislíbilo, Ïe v budoucnu vyfie í tento problém nainstalováním nespalovací technologie CMD, o které se zmiàujeme v následujícím ãlánku. Podle posledních informací v ak od tohoto zámûru upustilo. Jsme proto zvûdaví, jak dodrïí svûj závazek z integrovaného povolení zbavit nejtoxiãtûj í proud popílkû dioxinû. Podle na eho názoru je lep í odpady tfiídit a recyklovat, pak dioxiny ani dal í perzistentní organické látky (POPs) nevznikají. Komín liberecké spalovny, která leïí uprostfied mûsta. Foto: Martin Skalsk, sdruïení Arnika Publikaci Arniky Spalovna komunálního odpadu v Liberci - v znamn zdroj POPs si mûïete objednat na stránkách: org/publikace.shtml. Jindfiich Petrlík Semináfi Arniky upozornil na nové moïnosti likvidace odpadû a zneãi tûní toxick mi látkami Na zaãátku ãervna zorganizovala Arnika semináfi Nakládání s odpady a toxické látky v Ïivotním prostfiedí. Akce se pfiíhodnû konala v Pardubicích, kde chce spoleãnost AVE CZ rekonstruovat a roz ífiit spalovnu nebezpeãn ch odpadû. Podle jiného projektu má poblíï tohoto mûsta zase vyrûst velkokapacitní spalovna. Pfiedná ející na semináfii ukázali, Ïe spalování nebo skládkování toxick ch i komunálních odpadû není nejlep í cesta, jak s nimi nakládat. âást semináfie byla vûnována naplàování Stockholmské úmluvy, ke které se âeská republika zavázala pfied esti lety. Jejím cílem je mimo jiné omezit úniky velmi nebezpeãn ch perzistentních organick ch látek (POPs) do Ïivotního prostfiedí. Spalování odpadû ov em patfií k v znamn m zdrojûm tûchto látek. Mnohem etrnûj í jsou nespalovací technologie. Na semináfii byla napfiíklad pfiedstavena nová ãeská technologie CMD (Copper Mediated Destruction), která dokáïe vyãistit staré ekologické zátûïe, jak mi jsou sklady zamofiené DDT, lindanem apod. Na opomíjenou moïnost etrného pfiístupu ke komunálním odpadûm upozornil Milan Havel z na eho sdruïení: My lenka zero waste nebo-li nulového odpadu vychází z poznání, Ïe suroviny a energii lze u etfiit zejména nevytváfiením odpadû. Jejich spalováním se z v robkû vrátí jen malá ãást (asi 5 %) pûvodnû vloïené energie, skládkování je dokonce ztrátové. PrÛkopníkem pfiístupu se stalo hlavní mûsto Austrálie Canberra. Místní politici a vefiejnost se dohodli, Ïe místo vytváfiení nov ch skládek a spaloven budou pfiedcházet vzniku odpadû a zv í jejich recyklaci. Pfiíkladem realizace programu zero waste v na em regionu je slovenská obec Palárikovo. Díky iroké osvûtû a dobr m sluïbám se mûstu bûhem 6 let podafiilo sníïit produkci smûsného odpadu z 1250 tun v roce 2000 na 330 tun v roce Pfiítomní lidé se na semináfii v Pardubicích seznámili i s problémy, které doprovází spalování odpadû. Hovofiilo se také o moïnostech vyuïití nespalovacích technologií pro zdravotnick odpad. Mezi témûfi tfiiceti náv tûvníky byli zástupci neziskov ch organizací, pfiedstavitelé místních mûst a obcí a nechybûli ani odborníci zajímající se o problematiku odpadû. Jan Losenick

6 6 CENTRUM PRO PODPORU OBâANÒ Mezinárodní t m studentû provedl ojedinûl v zkum praïské zelenû PraÏská zeleà se dostává do stfiedu pozornosti pfiedev ím pfied volbami do zastupitelstev mûsta i mûstsk ch ãástí. Kandidáti vyzdvihují v znam stromû a dûvody pro roz ifiování zelenû. Reálná politická rozhodnutí po volbách se ale fiídí jin mi zájmy. Podíl zelen ch ploch se sniïuje, pfiírodní území ukrajuje v stavba. Nekoncepãní zahu Èování zástavby mûïe v del ím horizontu zhor it kvalitu Ïivota v Praze. Celkov pfiehled o situaci chybí, kaïdá mûstská ãást pfiistupuje k zeleni zcela odli nû. Rádi jsme proto podpofiili rozsáhl prûzkum problematiky, provádûn mezinárodním t mem studentû. Projekt je souãástí magisterského programu Environmentálních studií univerzity v nizozemském Wageningenu a úãastnilo se ho kolem tfiiceti studentû. Budoucí odborníci na Ïivotní prostfiedí ve mûstech se na samotn prûzkum v Praze pfiipravovali nûkolik mûsícû. Arnika poskytla studentûm zázemí v podobû kontaktû na odborníky, úfiedníky, politiky a zástupce nevládních organizací, ktefií se situací kolem praïské zelenû zab vají. První v sledky prûzkumu pfiednesli studenti bûhem vefiejné debaty, kterou zakonãili svûj pobyt v Praze. Z dotazníkov ch etfiení napfiíklad vyplynulo, Ïe plochy vefiejné mûstské zelenû jsou nejvíce nav tûvovány pfiedev ím obyvateli s prûmûrn mi v dûlkem. V plánech jsou ale nové plochy zelenû navrhovány pfieváïnû v oblastech, kde Ïijí lidé s vy ími platy. Dal í zji tûní ukázala, Ïe úãast vefiejnosti na rozhodovacích procesech ohlednû zelenû v jejich prûbûhu v raznû klesá. DÛvodem je ãasová nároãnost a problémy se získáváním informací. V brzké dobû by studenti mûli dokonãit koneãnou zprávu prûzkumu. Arnika ji chce vyuïít k prosazování lep ího pfiístupu k praïsk m zelen m plochám. Martin Skalsk z Centra pro podporu obãanû k tomu dodal: V sledky pfiedáme magistrátu a mûstsk m ãástem. Bûhem posledních mûsícû jsme fie ili fiadu kauz spojen ch s úbytkem zelen ch míst a stromû v Praze. Uvést mûïu napfiíklad kácení spojené s v stavbou mûstského okruhu, plán vést silnici skrz Letnou nebo snahu vym tit park v Thákurovû ulici. V sledky prûzkumu mohou úfiedníkûm osvûtlit, co lidé opravdu chtûjí, a proã se vyplatí zelené plochy a stromy zachovávat. Jan Losenick Zastíní Prahu mrakodrapy? O unikátnosti Prahy svûdãí davy turistû, které ji kaïdoroãnû nav tíví. Ojedinûlé historické dûdictví v souãasnosti ohroïují pfiedstavy investorû o v stavbû v kov ch budov na Pankráci a jin ch místech. UskuteãÀuje se scénáfi, kterého se Arnika obávala. Poté co mûsto podpofiilo plány spoleãnosti ECM pfiicházejí se sv mi návrhy na dal í mrakodrapy i jiné developerské spoleãnosti. Plánované v kové budovy na Pankráci jsou pfiedmûtem sporû jiï nûkolik let. Povolení praïského magistrátu k v stavbû dvou vûïí Epoque zru ilo v roce 2006 ministerstvo kultury. O rok pozdûji vyjádfiila váïné znepokojení nad cel m projektem organizace UNESCO. I pfies toto vyjádfiení ale ministerstvo kultury mrakodrapy následnû povolilo. Letos v ãervnu tûsnû pfied zasedáním V boru UNESCO v stavbu povolil i stavební úfiad Prahy 4. Pankrácké mrakodrapy nejsou pro panorama Prahy jedinou hrozbou. Nedávno byl pfiedstaven projekt 80 metrû vysoké budovy tzv. Ledové vûïe, která má stát nedaleko mrakodrapû Epoque. Investofii plánují v stavbu v kov ch budov také v Hole ovicích nebo v Modfianech. Realizace tûchto a obdobn ch staveb neznamená jen nenávratné naru ení historického panoramatu. Pfiinese s sebou i zhor ení dopravní situace. Jen na Pankráci má vzniknout kolem osmnácti tisíc parkovacích stání. Nezlep í se ani obãanská vybavenost v dan ch místech, neboè v budovách mají b t pfiedev ím kanceláfie, jedna z vûïí má slouïit jako hotel. V nûkter ch jin ch metropolích uï radnice zjistily, Ïe plánování a usmûràování nové v stavby pfiiná í ovoce. Pfiíkladem mûïe b t Postupimské námûstí v Berlínû, kde byla do projektû zahrnuta i realizace parku, dûtsk ch hfii È, vyhlídkové vûïe nebo tfieba pû ích zón. Pfiíkladem nové ãtvrti, která je chloubou mûsta a pfiiná í novou kvalitu jeho obyvatelûm, je také La Défense v PafiíÏi zaloïená na rozsáhlé pû í zónû a dobré obsluïnosti vefiejnou dopravou. V PafiíÏi navíc zakazuje v stavbu mrakodrapû v historické ãásti pfiímo mûstská vyhlá ka. NezaslouÏila by si i Praha podobnû kultivované fie ení? Martin Skalsk Poradenské okénko Co dûlat, kdyï...se v mém bydli ti plánuje zámûr, jeï mûïe zhor it Ïivotní prostedí? V echny velké zámûry musí projít posouzením vlivû na Ïivotní prostfiedí v tzv. procesu EIA. Zámûry, které procesu posouzení podléhají, vyjmenovává zákon. Patfií mezi nû napfiíklad tûïba surovin, skládky, silnice, továrny, nákupní stfiediska, sportovní a zábavní areály, parkovi tû apod. Úfiady musí o tûchto zámûrech informovat obãany, a ti se k nim mohou vyjadfiovat. Více na úfiad neodpovídá na písemnou Ïádost o informace? Úfiad nebo vefiejná instituce má na odpovûì 15 dní (v pfiípadû informací o Ïivotním prostfiedí aï 30 dní). Îádost se vyplatí podat písemnû; na dopis úfiad musí odpovûdût. Pokud dûlá mrtvého brouka, podejte stíïnost proti neãinnosti. V pfiípadû informací o Ïivotním prostfiedí nazvûte dopis odvoláním. Stejnû postupujte, kdyï nesouhlasíte s tvrzením úfiadu, Ïe daná informace nespadá do jeho pûsobnosti. Vzory dopisû naleznete na

7 zprávy Z POBOâEK 7 Arnika Ostrava Dne 22. kvûtna jsme seznámili vefiejnost s riziky PVC v souvislosti se Stockholmskou úmluvou. Mezinárodní dohoda zavazuje signatáfiské zemû omezit u vybran ch látek jejich v robu, pouïívání a vypou tûní do Ïivotního prostfiedí. Prozatím zahrnuje 12 toxick ch látek, které se v prostfiedí tûïko odbourávají a hromadí se v tûlech ÏivoãichÛ a lidí. Nûkteré z nich, napfiíklad dioxiny, polychlorované bifenyly nebo hexachlorbenzen, vznikají právû pfii v robû a likvidaci PVC. Ve stejném mûsíci Arnika podala své pfiipomínky k Programu ke zlep ení kvality ovzdu í Moravskoslezského kraje. Program podle nás nestanovil dostatek razantních krokû vûãi velk m zneãi ÈovatelÛm. Navrhli jsme napfiíklad zavedení emisních stropû pro v echny velké zdroje zneãi tûní ovzdu í prostfiednictvím vydávání integrovan ch povolení. Pfiipomínkovali jsme i neexistenci emisního stropu ohlednû prachov ch ãástic PM 10 a PM 2,5, na nûï se váïou kodlivé látky z ovzdu í. Také jsme upozornili na nedostateãnou koncepci ochrany a v sadby zelenû v Ostravû. Vendula Kubaãáková Arnika Dûãín Na e poboãka v kvûtnu zahájila druhou vlnu spotfiebitelského v zkumu zamûfieného na potraviny v PVC obalech. PrÛzkum pfied dûãínsk mi supermarkety realizovali studenti Gymnázia Dûãín, které vedla profesorka Dana onková. Paní profesorce i studentûm za jejich dobrovolnou pomoc velice dûkujeme. Ve stejném mûsíci jsme se zúãastnili akce v Praze, která probûhla v rámci Svûtového t dne respektu k porodu. Budoucím rodiãûm jsme doporuãili, jak si zafiídit domácnost, aby pfiede li zbyteãnému zamofiení domova toxick mi látkami. Na e prezentace se objeví také na pfiipravovaném CD z této akce. Arnika Jihlava Oslavy k v roãí Stockholmské úmluvy probûhly i pfies pomûrnû nepfiíznivé poãasí také v Jihlavû. Lidem jsme vysvûtlovali nebezpeãnost toxick ch látek a dûsledky pouïívání v robkû z PVC. Petici Arniky poïadující náhradu PVC za bezpeãnûj í alternativy podepsali desítky kolemjdoucích. Na zaãátku ãervna jsme se úãastnili diskuze s námûstkem primátora a zástupcem firmy Kronospan. Ocenili jsme investice podniku do nového filtru, kter v raznû sníïil emise prachov ch ãástic, i slib spoleãnosti o ukonãení pouïívání lepidel na bázi formaldehydu. Jednání firmy budeme sledovat i nadále. Souãasn m nejvût ím problémem Kronospanu je vysoká hluková zátûï v areálu a jeho okolí a nedostateãná filtrace emisí na komínû su árny linky vyrábûjící OSB desky. Mirek Topolánek v Pozìátkách. Foto: Miloslav Vyskoãil, Obãanské sdruïení Pozìátky bez jedû Skládku nebezpeãn ch odpadû v Pozìátkách v ãervenci nav tívil pfiedseda vlády Mirek Topolánek. Potvrdil listopadov slib ministra Ïivotního prostfiedí Martina Bursíka, Ïe skládku odkoupí od spoleãnosti Logika stát a zabezpeãí její asanaci. Pfiejme si, aby nezûstalo u slibû a skládka byla skuteãnû uvedena do pofiádku. VÏdyÈ k havárii, kvûli níï ze skládky unikají toxické látky, do lo uï pfied více neï deseti lety. Ani letos si jihlavská poboãka Arniky nenechala ujít festival Prázdniny v Telãi tradiãnû pofiádan na pfielomu léta. V Ekostanu, kter organizuje hnutí Brontosaurus, jsme seznamovali náv tûvníky s aktuálními problémy Vysoãiny. Kromû v stavy o PVC jsme pfiichystali i promítání dokumentu Zdroj. Po projekci cenami ovû eného snímku následovala beseda s jedním z tvûrcû Martinem Skalsk m. Jana Vitnerová Na konci happeningu jsme kachniãku i s dal ími PVC v robky vyklopili z nákupního ko íku. Foto: Jan Losenick, Arnika K sedmiletému v roãí vzniku Stockholmské úmluvy jsme 22. kvûtna v esti mûstech na í republiky vãetnû Dûãína uspofiádali sérii informaãních stánkû. Lidé mohli získat informace o problematice PVC a podepsat petici za jeho náhradu. V ãervnu jsme u dûãínské Hypernovy uspofiádali happening s názvem PVC do nákupního ko íku nepatfií. Touto akcí jsme reagovali na v sledky kvûtnového prûzkumu. Ty ukázaly, Ïe i pfies zlep ení povûdomí spotfiebitelû o rizikovosti PVC umí rozpoznat potraviny zabaleného do tohoto plastu pouze 15 % lidí. Dobrovolnice Lenka pfievleãená za Ïlutou PVC kachniãku spolu s dal ími lidmi z Arniky odrazovala zákazníky od nákupu zboïí v rizikov ch obalech. Kamil Repe Arnika Chotûbofi Na Gymnáziu v Chotûbofii jsme uspofiádali v stavu Voda v krajinû. Leto ní rok je na gymnáziu ve znamení vody a v stava Arniky nabídla studentûm informace o rekultivaci tokû, ochranû pfied povodnûmi nebo vodních ekosystémech. ProtoÏe se v stava setkala se zájmem, tak byla následnû pfiesunuta také na základní kolu. Stejnû jako v ostatních poboãkách i v Chotûbofii probûhla v kvûtnu akce k v roãí Stockholmské úmluvy. Na námûstí T. G. Masaryka i dal ích místech jsme vysvûtlovali lidem v znam této dohody a upozoràovali je na kodlivost polyvinylchloridu a toxick ch látek. Pod petici Nehrajme si s PVC pfiipojilo svûj podpis sto dvacet lidí. Pfiedev ím rodiãe mal ch dûtí zajímalo, ãím PVC kodí a jak jej lze odli it od jin ch plastû. Kolemjdoucím se líbily i nové plakáty kampanû. Dal í podpisy pod petici jsme nasbírali bûhem festivalu Fantazie, kter se konal na pfielomu ãervna a ãervence. V ãajovnû byly náv tûvníkûm k dispozici i letáky a dal í materiály o na í ãinnosti. Matûj Man

8 8 ZPRÁVY Z ARNIKY Arnika pfiedstavuje ãleny t mu Martin Skalsk Ochranû Ïivotního prostfiedí se aktivnû vûnuje patnáct let. Je jedním ze zakládajících ãlenû Arniky. ídí ãinnost Centra pro podporu obãanû a vede nûkolik projektû. V souãasnosti ho zamûstnává pfiedev ím problematika zbyteãného kácení stromû, plánovaná v stavba praïsk ch mrakodrapû nebo kauzy spojené s dopravní situací hlavního mûsta. Co tû na tvé práci baví? O Ïivotní prostfiedí jsem se zaãal zajímat nûkdy v patnácti letech. Kvalita prostfiedí ovlivàuje ná Ïivot a je evidentní, Ïe souãasná civilizace nevûnuje ekologick m problémûm dost pozornosti. Mám rád okamïiky, kdyï se dostaví nûjak úspûch, i kdyï to není pfiíli ãasto. Obecnû mû tû í pocit, Ïe má práce má nûjak v znam a smysl, aãkoliv jestli tomu tak skuteãnû je, by mûli spí posoudit jiní. Urãit m dûkazem snad mûïe b t mnoïství lidí, ktefií se kaïd t den na Arniku obracejí o radu. Jaké kauzy na tebe ãekají v nejbliï í dobû? V následujícím roce se bude cel t m Centra pro podporu obãanû zamûfiovat na problematiku zelenû, územního plánování, a na ochranu vodních prvkû v krajinû. Z tzv. norsk ch fondû jsme získali prostfiedky na intenzivní práci v Praze, ve Stfiedoãeském kraji a na Vysoãinû. Pfiedpokládám, Ïe se nám podafií zachránit stovky stromû pfied vykácením, chceme také pfiipravit návrh k novele zákona, uspofiádat v stavu a podobnû. V sledkem na í aktivity by mûla b t v ideálním pfiípadû zmûna pfiístupu úfiadû ke stromûm a vodním prvkûm. Stíhá hodnû vûcí, má vûbec ãas na odpoãinek? MoÏná jsem trochu workholik - práce v Arnice mû baví a prokládám ji je tû aktivitami v jin ch neziskov ch organizacích. SnaÏím se mít ale volné víkendy a vyrazit nûkam do pfiírody. Moc rád cestuji a poznávám jiné zemû. To se nûkdy spojuje s prací pro neziskovky v zahraniãí - ale to uï by zas bylo povídání o práci. KaÏd den hledám moïnost, jak si odpoãinout - do práce jezdím na kole, ãtu kníïky, chodím na koncerty, do kina a vïdy se snaïím najít si ãas na pfiátele. Provází tû Ïivotem nûjaké motto nebo my lenka? Mohl bych asi opakovat v eobecnû známé indiánské pfiísloví, Ïe Zemi jsme nedostali od sv ch pfiedkû, ale pûjãili jsme si ji od na ich potomkû. To by moïná nejvíce vystihovalo, proã mû pofiád zajímá Ïivotní prostfiedí - je to urãitá lítost nad tím, v jakém stavu na e planeta je, a v jak otfiesn ch podmínkách Ïije velká ãást jejích obyvatel. Jinak mû dlouhodobû provází rovnûï známé heslo, Ïe kdyï nejde o Ïivot, nejde o nic. SnaÏím se brát vûci s odstupem a s nadhledem, protoïe kdyï bych si mûl v echny problémy a malé tragédie, jichï je ãlovûk dennû svûdkem, brát pfiíli osobnû, nedokázal bych najít energii k cestû kupfiedu. Vendula Kubaãáková Posílila Arniku ke konci minulého roku. Bûhem studií biologie a ekologie na Ostravské univerzitû se zamûfiila na hydrobiologii. Kromû koordinace aktivit programu Toxické látky a odpady v Moravskoslezském kraji a poradenské ãinnosti pro obãany se zab vá v programu Pfiíroda i ochranou druhové rozmanitosti. Proã jsi zaãala pracovat v Arnice a jak se na svoji práci dívá po pûlroãní zku enosti? Po kole jsem samozfiejmû chtûla získat místo v oboru a jakmile se naskytla pfiíleïitost v Arnice, zkusila jsem to. Dnes myslím, Ïe to byla dobrá volba. V Arnice se zab vám rûzn mi aspekty ochrany Ïivotního prostfiedí a velmi oceàuji, Ïe to není jednotvárná práce. Bûhem pûlroku jsem poznala spoustu zajímav ch lidí, nav tívila hodnû nov ch míst a získala mnoïství zku eností. Díky práci v programu Toxické látky a odpady jsem si roz ífiila toxické vûdomosti - pfiedtím by mû napfiíklad asi nenapadlo zji Èovat, jestli mûïe b t PVC zdraví nebezpeãné. Dneska uï se ãasto v obchodech pfiistihnu, jak mimodûk pfii nákupu úplnû jin ch vûcí slídím v regálech, jestli napfiíklad nemají potraviny balené v PVC. Na ãem právû pracuje? Momentálnû mû zamûstnává hned nûkolik vûcí: koordinace soutûïe pro studenty Na e kola bez jedû, rûzné aktivity v rámci programu Toxické látky a odpady, ale i program Pfiíroda. Souãasnû se pfiipravuji na stûhování ostravské poboãky - doufám, Ïe nová kanceláfi v centru mûsta bude pro obãany snadnûji dostupná. Ráda bych také pfiipravila pro na i poboãku program v podobû rûzn ch pfiedná ek na téma pfiírody a Ïivotního prostfiedí. Jak dobíjí svoji energii? Dobít energií mû dokáïe procházka v pfiírodû, dobr film, poslech oblíbené hudby, dobrá kníïka nebo posezení s pfiáteli. UÏ pár let se vûnuji také orientálnímu tanci, coï je pro mû také skvûl zpûsob relaxace. Co bys chtûla v budoucnu dokázat? Urãitû bych se chtûla dál vûnovat svému oboru - je to vûc, která mû baví. Proto také zaãínám doktorské studium biologie. Biologie nám objasàuje, proã to tak ãi onak v pfiírodû chodí. Îivot na na í planetû má mnoho forem a kaïdá je unikátní. Lidé zatím umí pfiírodu pomûrnû dobfie niãit, ale mnohem sloïitûj í je chránit ji. Proto chci také pfiedávat získané vûdomosti dál. Jak fiíká jeden moc hezk citát: Pfiíroda je stále otevfiená kniha a jen v ní opravdu stojí za to ãíst. -red- TIRÁŽ: Arnikum, ãtvrtletník sdruïení Arnika vychází 4x roãnû v Praze. âíslo 3/2008 vy lo v srpnu 2008 v nákladu 1350 ks. Vydává: Arnika, IâO: , Evidenãní ã. MK âr E14275, Chlumova 17, Praha 3, tel/fax: , arnika@arnika.org. éfredaktor: Jan Losenick, spolupracovníci: Ing. Miroslava Jopková, Renata Konupková, Mgr. Luká Matûjka, RNDr. Jindfiich Petrlík, Lenka Petrlíková Ma ková, Bc. Katefiina ReÏná, Martin Skalsk, Mgr. Michaela Gomolová a poboãky Arniky. Adresa redakce je totoïná s adresou vydavatele. Grafická úprava - Andrea Klátilová - andrea@klatil.cz. Podpofieno grantem z Islandu, Lichten tejnska a Norska v rámci Finanãního mechanismu EHP a Norského finanãního mechanismu prostfiednictvím Nadace rozvoje obãanské spoleãnosti. Dále podpofieno grantem z Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr.